Německo

[skflanker_]

DRON NA LETISKU: Prerušil prevádzku na desiatky minút

Prevádzku na berlínskom letisku v stredu 23.09.2026 večer na 45 minút úplne prerušili po tom, ako bol v jeho blízkosti spozorovaný dron. Hovorkyne letiska a nemeckej spolkovej polície to uviedli pre agentúru DPA. Medzičasom boli tieto obmedzenia už zrušené.
Dron spozorovali približne o 20:00 h SELČ. Služba riadenia letovej prevádzky následne uzavrela severnú vzletovú a pristávaciu dráhu. Južnú dráhu uzavreli o 20:20 h SELČ, čím sa prevádzka na letisku zastavila úplne. Obe dráhy opäť otvorili o 21:05 h SELČ, uviedli príslušné úrady.
Za prvých 6 mesiacov roka 2026 zaznamenali na letisku Berlín-Brandenbursko (BER) 28 prípadov spozorovania dronov. Podľa údajov nemeckého úradu riadenia letovej prevádzky (DFS) išlo o 2. najvyšší počet takýchto prípadov spomedzi nemeckých letísk. Viac prípadov zaznamenali iba na letisku vo Frankfurte, ktoré je najväčším letiskom v Nemecku.
DPA poznamenala, že v 7 prípadoch museli prevádzku na BER dočasne prerušiť. Nárast incidentov s dronom je v porovnaní s minulým rokom 2025 výrazný: za celý rok 2025 totiž na letisku BER a v jeho okolí podľa údajov DFS zaznamenali iba 8 dronov.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/vyskyt- ... lanok.html z 24.09.2026

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HWMMp/zpravy-sv ... et-procent
Pomalé umírání CDU. Strana spadla na další historické minimum, AfD naopak překročila hranici 30 procent

Nový průzkum německých volebních preferencí přinesl další velmi nepříznivá čísla pro kancléře Friedricha Merze a jeho křesťanské demokraty (CDU/CSU). S pouhými 18 procenty jde o historicky nejhorší výsledek CDU/CSU v měřeních agentury INSA. Na rekordní hodnoty vystoupala i nespokojenost s kancléřem samotným. Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) naopak poprvé dosáhla 30 procent.

Podle aktuálního průzkumu INSA, vypracovaného pro deník Bild, ztratila CDU/CSU oproti předchozímu měření další procentní bod. AfD naopak o jeden bod posílila. Na třetím místě za AfD a CDU/CSU jsou shodně sociální demokraté (SPD) a Zelení se 14 procenty. Postkomunistická strana Levice, která minulý měsíc zvítězila v berlínských komunálních volbách, má celostátně 10 procent. Svobodní (FDP) ani levicově národovecká BSW by se do Bundestagu nyní nedostali, v průzkumu obě uskupení dosáhla na 4 procenta a nepřekročila tak pětiprocentní kvórum.

Výsledek znamená, že současné vládní subjekty, CDU/CSU a SPD, by společně získaly pouze 32 procent hlasů a vládu by nesestavily. Na parlamentní většinu by nedosáhla ani případná spolupráce SPD, Zelených a Levice - strany by podle průzkumu měly 38 procent.

"Německo chce politickou změnu!," komentovala výsledek průzkumu šéfka AfD Alice Wiedelová.

Povolební matematiku ovlivňuje také skutečnost, že přibližně 14 procent hlasů připadá na strany, které by se do Bundestagu nedostaly. K zisku většiny poslanců by tak stačilo získat okolo 43 procent hlasů. Na ně by teoreticky dosáhla široká koalice CDU/CSU, SPD a Zelených, která by obdržela 46 procent hlasů. Vzhledem k názorové konvergenci v některých klíčových otázkách to není vůbec vyloučené.

Propad podpory se netýká pouze vládních stran, ale také kancléře Friedricha Merze a celé spolkové vlády. S prací kancléře je podle průzkumu spokojeno pouze 15 procent respondentů, o jeden procentní bod méně než při předchozím měření na začátku září. Naopak 79 procent dotázaných uvedlo, že s jeho prací spokojeno není.

Dokonce ještě nižší je spokojenost s prací celé spolkové vlády. Tu pozitivně hodnotí pouze 14 procent Němců, což je podle INSA opět nejnižší hodnota, jakou za sedmnáct let svého fungování institut naměřil.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bnd-hanning- ... i-skandal/
Obří skandál v tajné službě, uniklo 2000 tajných dokumentů. Bývalý šéf BND skončil v poutech

Ještě letos na jaře pracoval pro německou rozvědku člověk, který měl podle vyšetřovatelů od roku 2010 předávat jejímu bývalému šéfovi citlivé materiály. Dokumentů měly být téměř dva tisíce. August Hanning, který BND vedl do roku 2005, je podle Spolkového státního zastupitelství využíval při soukromém podnikání a nejméně jednou z nich připravil analýzu pro představitele cizí zpravodajské služby.

Německé úřady dnes, 6. října 2026, zadržely dva muže kvůli podezření z mimořádně závažné trestné činnosti. Jedním z nich je 80letý August Hanning, bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby BND. Druhým je jeho někdejší spolupracovník Manfred D.

Bývalý šéf rozvědky v rukou policie
Policisté Spolkového kriminálního úřadu zasáhli v Bavorsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Současně začaly domovní prohlídky prostor spojených s oběma podezřelými a také v Berlíně.

Spolkové státní zastupitelství Hanningovi klade za vinu podezření z výzvědné činnosti ve prospěch cizí moci, získávání státního tajemství, pokusu o vlastizradu a agenturní činnosti pro cizí zpravodajskou službu. Manfred D. čelí podezření z pomoci k pokusu o vlastizradu a k výzvědné činnosti.

Jde stále o vyšetřování. Zadržení ani zatýkací rozkaz samy o sobě neznamenají pravomocné rozhodnutí o vině.

Hanning vedl BND a potom přešel do soukromého sektoru
Hanning stál v čele německé rozvědky od prosince 1998 do konce listopadu 2005. Poté působil jako státní tajemník na německém ministerstvu vnitra, a to do listopadu 2009. Později přešel do soukromé sféry a pracoval jako bezpečnostní poradce. Právě z této etapy podle vyšetřovatelů pochází část podezření, která nyní řeší německé úřady.

Manfred D. přitom nebyl náhodným kontaktem z minulosti. V době, kdy Hanning vedl BND, řídil jeho kancelář. Následoval ho také na ministerstvo vnitra jako přidělený asistent.

Po návratu do BND se stal vedoucím kanceláře několika dalších prezidentů této služby. Tuto funkci zastával od března 2012 do března 2026. Jeho pozice mu podle Spolkového státního zastupitelství umožňovala přístup k množství informací podléhajících utajení.

Dohoda měla vzniknout už v roce 2010
Podle zatýkacího rozkazu se oba muži pravděpodobně na jaře 2010 dohodli, že Manfred D. bude Hanningovi za peníze průběžně opatřovat cenné poznatky z BND.

Hanning je podle vyšetřovací verze mohl využívat při své soukromé poradenské činnosti a finančně zhodnocovat. Nešlo přitom podle německých vyšetřovatelů o jedinou předanou informaci. Do června 2022 měl Manfred D. Hanningovi poskytnout téměř 2000 dokumentů.

Mnohé z nich byly označeny jako utajované. Materiály přitom původně sloužily výhradně interním potřebám BND.

Šlo o materiály pro nejvyšší představitele německého státu
Dokumenty měly mimo jiné sloužit k informování a přípravě vedení BND na takzvanou zpravodajskou situační poradu. Jde o pravidelnou schůzku vysokých představitelů německých ministerstev a různých bezpečnostních úřadů ve Spolkovém kancléřství. Na těchto jednáních se probírá aktuální zpravodajská situace.

Právě materiály připravované pro tento účel měl Manfred D. podle vyšetřovací verze vynášet člověku, který už v BND dávno nepůsobil. Vyšetřovatelé tak popisují mechanismus, při němž měl člověk s přístupem k interním informacím služby dlouhodobě zásobovat jejího bývalého šéfa.

Jedna z informací měla skončit u cizí rozvědky
Případ má ale ještě závažnější rovinu. Podle Spolkového státního zastupitelství Hanning nejméně jednou využil utajované informace získané od Manfreda D. k vytvoření analýzy pro pracovníka zahraničního zpravodajského aparátu.

Německé úřady zároveň upozorňují na jednu zásadní nejasnost. Dosud se nepodařilo zjistit, zda se samotná analýza skutečně dostala k zamýšlenému adresátovi.

Tím ale podezření nekončí. Hanning měl být podle vyšetřovatelů po několik let v intenzivním kontaktu s příslušníkem jiné státní zpravodajské služby. Tomuto člověku měl poskytovat politické informace a část z nich podle německých úřadů vycházela právě z materiálů získaných od Manfreda D.

Identitu této zahraniční služby Spolkové státní zastupitelství nezveřejnilo. České podklady současně uvádějí, že podle německých médií nešlo o Rusko. Z dostupných oficiálních informací však nelze určit, který stát nebo která služba měla být příjemcem.

Případ se vynořil při jiném vyšetřování
Na stopu vedoucí k Hanningovi se německé úřady podle svého oznámení dostaly díky materiálům zajištěným při jiné domovní prohlídce. Tu provedlo Státní zastupitelství v Hamburku v září 2025 v rámci vyšetřování vedeného proti Christině Blockové a dalším osobám.

Případ byl následně na začátku května 2026 předložen Spolkovému státnímu zastupitelství k převzetí. Právě tato instituce nyní vyšetřování vede ve spolupráci s BND a Spolkovým kriminálním úřadem.

Zveřejněný popis tak ukazuje na několik let starou činnost, která se k německým vyšetřovatelům dostala až prostřednictvím nálezů z loňské policejní operace.

Manfred D. zůstal v BND až do letošního jara
Na celém případu je pozoruhodné také to, jak dlouho měl Manfred D. v německé rozvědce přístup k citlivým informacím. Po návratu do BND v březnu 2012 pracoval jako vedoucí kanceláře pro několik po sobě jdoucích prezidentů služby. Tuto pozici zastával až do března 2026.

Podle německého Spolkového státního zastupitelství tak měl přístup k řadě informací podléhajících utajení. Vyšetřovatelé přitom tvrdí, že dohoda s Hanningem vznikla už přibližně v roce 2010 a předávání dokumentů pokračovalo nejméně do června 2022.

Český podklad proto případ popisuje jako dlouhodobé vynášení informací z prostředí německé rozvědky.

Zatýkací rozkazy mluví o pokusu o vlastizradu
Německé úřady případ neřeší pouze jako neoprávněné nakládání s interními materiály. Právní kvalifikace uvedená v zatýkacích rozkazech je podstatně širší. Hanning je podezřelý z výzvědné činnosti ve prospěch cizí moci, získávání státního tajemství, pokusu o vlastizradu a agenturní činnosti pro cizí zpravodajskou službu.

Manfred D. čelí podezření z pomoci k pokusu o vlastizradu a k výzvědné činnosti. Konkrétní ustanovení německého trestního zákoníku Spolkové státní zastupitelství uvádí přímo ve svém oznámení. U Hanninga jde mimo jiné o paragrafy 96, 94 a 99, u Manfreda D. o ustanovení týkající se pomoci k uvedeným skutkům.

O vazbě rozhodne soudce Spolkového soudního dvora
Oba zadržení mají být dnes a zítra předvedeni před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora. Soudce jim oznámí zatýkací rozkazy a rozhodne, zda budou vzati do vyšetřovací vazby.

Německé úřady tak nyní musí objasnit nejen rozsah předávání dokumentů, ale také způsob, jakým s nimi Hanning nakládal, a především okolnosti jeho kontaktů se zahraniční zpravodajskou službou.

Z dosud zveřejněného popisu je přitom zřejmé několik konkrétních bodů: Manfred D. měl Hanningovi předat téměř 2000 dokumentů, část z nich byla utajovaná, nejméně jedenkrát měl Hanning z takových informací vytvořit analýzu pro zahraniční zpravodajský aparát a po několik let měl poskytovat politické informace představiteli jiné státní zpravodajské služby.

Kdo přesně byl za hranicemi příjemcem těchto informací, zda se k němu analýza skutečně dostala a jaký byl přesný rozsah případné spolupráce, však podle aktuálně zveřejněných údajů zůstává otevřené.

[skflanker_]

V Hamburgu sa začal proces v kauze útokov na plynovody Nord Stream

V procese proti jednému z údajných páchateľov útokov na plynovody Nord Stream v Baltskom mori, ktorý sa začal v stredu 14.10.2026 na súde v Hamburgu za veľkého záujmu verejnosti a médií, požiadala obhajoba o zastavenie konania. Zároveň odmietla obvinenie, že sa 50-ročný bývalý dôstojník ukrajinskej armády dopustil vojnového zločinu. Ani obvinenie, že jej klient zohral vedúcu úlohu pri útoku v 09.2022, nie je podľa nej podložené.
1 z 3 obhajcov Serhija Kuznecova okrem toho vyhlásil, že vydanie obžalovaného z Talianska sa uskutočnilo bez právneho základu, keďže talianske súdy o ňom rozhodli bez toho, aby poznali obvinenie z vojnového zločinu. Ukrajinec bol zadržaný v lete 2025 počas dovolenky v Taliansku na základe európskeho zatykača a následne ho vydali v 11/2025 do Nemecka.
Na začiatku procesu prečítal zástupca spolkovej prokuratúry obžalobu pred senátom na ochranu štátu hanzového vyššieho krajinského súdu v Hamburgu. V nej sa Kuznecov obviňuje zo spáchania výbuchov s pomocou výbušnín, zničenia stavieb, ako aj z narušenia chodu verejných zariadení. Keďže sa týchto činov dopustil ako vojak a s vedomím ukrajinských štátnych orgánov, podľa spolkovej prokuratúry ich treba považovať za vojnové zločiny, konštatovala spolková prokuratúra.
K útokom na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 došlo 26.09.2022 v Baltskom mori pri dánskom ostrove Bornholm, teda niekoľko mesiacov po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu.
Nord Stream 1 pozostával z 2 potrubných vetiev, z ktorých každá mala dĺžku 1224 km. Do prevádzky boli uvedené v rokoch 2011 a 2012, pričom viedli z ruského Vyborgu do východonemeckého mesta Lubmin. Plynovod prepravoval ruský zemný plyn - v roku 2021 to bolo približne 59 miliárd kubických metrov.
Nord Stream 2 má rovnakú konštrukciu a vedie paralelne s ním. Do Nemecka mal dodávať ďalších 55 miliárd kubických metrov zemného plynu ročne, avšak kvôli ruskej vojne na Ukrajine sa nikdy nezačal prevádzkovať.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/v-hambu ... lanok.html z 14.10.2026

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HBBP4/zpravy-sv ... iliard-eur
Německo zaplatilo za uprchlickou krizi 400 miliard eur. Na migraci vydělávají firmy i neziskovky

Německá migrační politika vyšla tamní daňové poplatníky za posledních deset let nejméně na 400 miliard eur, tedy téměř deset bilionů korun. Z přijímání a ubytovávání migrantů se přitom postupně stalo rozsáhlé hospodářské odvětví, na kterém vydělávají majitelé nemovitostí, provozovatelé ubytoven, bezpečnostní agentury i neziskové organizace. Vyplývá to z analýzy publicisty Björna Harmse, kterou zveřejnil německý deník Die Welt.

Harms, autor knihy Der Asylkomplex, sestavil náklady na základě údajů spolkových a zemských ministerstev, komunálních statistik a vládních dokumentů. Jen spolková vláda podle nich v letech 2016 až 2025 vynaložila na výdaje související s uprchlíky přes 242 miliard eur. Spolkové země přidaly dalších více než 100 miliard. Zbytek tvoří mimo jiné náklady obcí, zdravotnictví, školství a justice. Výsledných 400 miliard eur představuje autorův odhad, nikoliv oficiální vládní bilanci.

Jak výnosným podnikáním se ubytovávání migrantů stalo, ukazuje podle Harmse příklad z Berlína. Rozsáhlý bývalý kancelářský komplex v ulici Hasenheide se změnil v ubytovnu s kapacitou 921 osob. Jen za nájemné a související poplatky má město do roku 2035 zaplatit téměř 150 milionů eur. Další miliony poputují provozovatelům, bezpečnostním agenturám či dodavatelům stravování.

Rozsah celého systému přitom nezná ani německá vláda. Harms proto oslovil všech 401 okresů a samostatných měst v Německu. Z 320 oblastí, které poskytly použitelné údaje, napočítal nejméně 4437 hromadných ubytovacích zařízení s téměř 295 tisíci obyvateli, které jsou placeny z veřejných peněz.

Na migračním systému rostou také veřejné podniky. Hamburská společnost Fördern & Wohnen, která zajišťuje ubytování žadatelů o azyl, zvýšila mezi lety 2013 a 2025 obrat ze 60 na 747 milionů eur. Počet jejích zaměstnanců se více než zdvojnásobil.

Podle Harmse se tak z původně mimořádné situace stal trvalý systém, který každoročně spotřebovává miliardy eur z veřejných rozpočtů. Harms upozorňuje, že na pokračování současné politiky má ekonomický zájem stále širší okruh firem, institucí a organizací. Německá migrační politika tak podle něj vytvořila nákladný systém, jehož fungování je pro řadu subjektů samo o sobě výnosným podnikáním.

[skflanker_]

V noci pravdepodobne auto poškodilo oplotenie na letisku v Lipsku

V areáli letiska v Lipsku vo východnom Nemecku zrejme auto prerazilo oplotenie a vniklo do areálu, uviedol v nedeľu 18.10.2026 ráno policajný hovorca. Poškodená časť oplotenia sa nachádza v blízkosti zaparkovaných nákladných lietadiel typu Antonov (An-124 Volga-Dnepr, Rusko). Polícia v noci oznámila, že v sobotu 17.10.2026 krátko pred 23:00 hod sa zistilo poškodenie plota okolo letiska. Opísala to ako „bezpečnostný incident, ktorý viedol k uzavretiu severnej dráhy a pozastaveniu letovej prevádzky na severnej strane“. Ani auto, ani nikto podozrivý v priestore letiska sa nenašiel. Na základe odobratých stôp polícia pokračuje vo vyšetrovaní.
Podľa hovorcu letiska Uweho Schuharta je poškodený plot pozdĺž verejne prístupnej cesty, nie blízka brána určená pre záchranné zložky. 3 ruské nákladné lietadlá Antonov An-124 spoločnosti Volga-Dnepr sú na letisku uzemnené kvôli sankciám EÚ uvaleným na Rusko v roku 2022 a preto ich nemožno premiestniť. Ukrajinské nákladné lietadlá typu Antonov sa nachádzajú v južnej časti letiska, ktorú incident nijako neovplyvnil.
V noci na 05.08.2026 na letisku Lipsko/Halle sa našiel dron nesúci 800 g trhaviny v bezprostrednej blízkosti lietadiel ukrajinskej spoločnosti Antonov Airlines. Nemecko na základe vyšetrovania a informácií spravodajských služieb v 09.2026 z tohto hybridného útoku priamo obvinilo Rusko a oznámilo voči nemu odvetné opatrenia.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/v-noci- ... lanok.html z 18.10.2026

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HVmjh/zpravy-sv ... lila-plany
„Více Berlína“. Islámsko levicová koalice se dohodla na „socialismu“ v hlavním městě a podpoře migrantů

Levice, Zelení a sociální demokraté v Berlíně se dohodli na hlavních bodech budoucí spolupráce. Jejich třicetistránkový dokument s názvem „Více společně, více Berlína“ (Mehr gemeinsam, mehr Berlin) počítá mimo jiné s vyvlastňováním bytů velkých realitních společností, rozšířením volebního práva pro cizince a zvýšením daní a dluhů nebo ideologickém posuzování zákonů. Deník Bild ve své analýze rozebral jednotlivé návrhy a jejich možné dopady.

Strany chtějí od roku 2029 umožnit převedení bytů velkých realitních společností do veřejného vlastnictví, což byl programový bod Levice, která je pod vlivem radikálních ideologií a islamistů. Opatření by se mělo týkat společností, které vlastní více než 10 tisíc bytů, přičemž tento počet by jim měl zůstat, nadbytek má být vyvlastněn. Náklady na zestátnění nemovitostí by neměly překročit 16 miliard eur.

Součástí plánů je také zavedení povinnosti, aby velcí pronajímatelé, včetně soukromých společností, nabízeli část svých bytů jako sociální bydlení. Bild upozornil na rozpor mezi tímto záměrem a postojem SPD na spolkové úrovni. Sociální demokraté se tam totiž s i s CDU/CSU dohodli na návrhu, který by měl spolkovým zemím vyvlastňování nájemních bytů zakázat.

Další kontroverzní návrh se týká volebního práva. Lidé bez německého občanství by mohli po pěti letech pobytu v zemi volit a kandidovat v zemských a komunálních volbách. Právník Josef Franz Lindner z Univerzity v Augsburgu označil návrh za protiústavní. Jeho případné zavedení by tak mohlo narazit na významné právní překážky.

Strany chtějí z Berlína vytvořit takzvaný bezpečný přístav pro migranty. Plánují zavést nové a obnovit některé ukončené programy přijímání migrantů. Zároveň chtějí plně využívat a prodlužovat možnosti legálního pobytu. Podle Bildu by to mohlo vést k omezení deportací. Koalice také navrhuje zrušit platební karty pro migranty, které jsou vázané na dávky, a nahradit je základními bankovními účty, které umožňují přístup k hotovosti.

Strany se dále chtějí dohodnout na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů nejméně o 400 milionů eur ročně, především prostřednictvím vyšších daní a poplatků. Chtějí mimo jiné prověřit zavedení daně z obalů a na spolkové úrovni prosazovat daň z majetku i reformu dědické daně. Jejich cílem je také zrušení současné podoby německé dluhové brzdy, která omezuje možnosti zadlužování veřejných rozpočtů.

Další návrhy se týkají školství a zastoupení pohlaví v politice. Strany chtějí ukončit dohodu o spolupráci s Bundeswehrem, která umožňuje působení jeho zástupců ve školách, a zavést takzvaný antidiskriminační test pro všechny zákony. Počítají také se zákonem, který by měl zajistit paritní zastoupení pohlaví v berlínském parlamentu. Bild upozornil, že podobné pokusy o zavedení genderové parity v parlamentech Braniborska a Durynska již v minulosti narazily u soudů.

Návrhy jsou součástí předběžné dohody stran a jejich zavedení bude záviset na dalším politickém vyjednávání i právním posouzení.

[stanik- burtik]

Reportérky v Německu: Rozdělená země, strach, vztek a vzestup AfD.

holky trochu duhové, ale stojí za poslech

[lasib]

Rozsiahly požiar v noci na sobotu z veľkej časti zničil Kehlsteinhaus, známy aj ako Orlie hniezdo, niekdajšie horské sídlo nacistického vodcu Adolfa Hitlera v Bavorských Alpách. Informovala o tom agentúra DPA, podľa ktorej na mieste horelo ešte v sobotu ráno. Plamene sa už podarilo uhasiť. Polícia oznámila, že v súvislosti s požiarom, ktorý bol podľa všetkého založený úmyselne, zadržala podozrivého.
https://www.pravda.sk/spravy/svet/clano ... odozriveho

[IgorT]

Nemecko vstupuje do vykurovacej sezóny s rekordne nízkymi zásobami plynu — Reuters

Podľa údajov agentúry Reuters dosahuje úroveň naplnenia nemeckých plynových zásobníkov k 1. novembru iba 61,35 %, pričom stanovený cieľ je 80 %.
Zásoby plynu sú tak o 18,65 percentuálnych bodov nižšie ako plánovaná úroveň.
Agentúra poukazuje na to, že naplnenosť nemeckých plynových zásobníkov je na rekordne nízkej úrovni.

https://t.me/RVvoenkor/126212

[skflanker_]

V Nemecku podnikli razie zamerané na krajne ľavicových extrémistov

Nemecká polícia v utorok 03.11.2026 vykonala domové prehliadky v niekoľkých spolkových krajinách v rámci vyšetrovania krajne ľavicových extrémistických skupín. Razie uskutočnila v severnom a východnom Nemecku, spresnila prokuratúra v Drážďanoch a Saský krajinský kriminálny úrad (LKA). Vyšetrovatelia tvrdia, že 12 mužov vo veku od 18 do 36 rokov založilo v roku 2022 vo východonemeckom meste Zwickau krajne ľavicovú skupinu s názvom „Kollektiv Zwickau“. Jej cieľom bolo údajne zakročiť proti krajnej pravici na krajinskej aj celoštátnej úrovni. Obvinení muži sa údajne roky spolčovali s cieľom dosiahnuť svoje zámery trestnou činnosťou, ako je ublíženie na zdraví a poškodzovanie cudzej veci. Na 4 mužov už úrady vydali zatykače. Podľa správ ďalší podozrivý počas domovej prehliadky fyzicky napadol policajta. Skončil tiež vo väzbe a všetci 5 sa majú postaviť pred vyšetrujúceho sudcu. Cieľom prehliadok je podľa LKA zaistiť dôkazy, ako sú dátové nosiče alebo mobilné telefóny. Prípadom sa má zaoberať drážďanská prokuratúra a policajný úrad pre boj proti terorizmu a extrémizmu fungujúci v rámci LKA.

Zdroj www.teraz.sk/zahranicie/v-nemecku-podni ... lanok.html z 04.11.2026