„Víme, kdo tady žije.“ Německý ministr nemá problém „napráskat“ Ukrajincům uprchlíky
Německo je připraveno předat Kyjevu údaje o ukrajinských mužích, aby je mohl kontaktovat kvůli mobilizaci. Výrok ministra Johanna Wadephula vyvolal na sítích ostré reakce a varování před nucenými odvody.
Německá vláda by mohla pomoci Kyjevu s návratem mužů v branném věku, kteří nyní pobývají v Německu. V rozhovoru s Paulem Ronzheimerem z Axel Springer Global Reporters Network to uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul, uvedl server Politico.
Berlín by podle něj mohl ukrajinským úřadům poskytnout údaje o Ukrajincích, kteří mají v Německu povolení k pobytu.
„Víme, kdo tady žije. Například kdo pobírá sociální dávky nebo kdo je zde registrován,“ řekl Wadephul. Na základě těchto údajů by pak podle něj ukrajinská vláda mohla tyto muže „kontaktovat a povolat“.
Ministr současně zdůraznil jednu podmínku: celý postup by měl probíhat „bez nátlaku“.
V Německu je zhruba 450 tisíc ukrajinských mužů
Po začátku ruské invaze získal v Německu dočasné povolení k pobytu přibližně milion ukrajinských uprchlíků. Podle oficiálních údajů za rok 2025 je mezi nimi zhruba 450 tisíc mužů.
Otázka Ukrajinců schopných vojenské služby, kteří pobývají v zahraničí, se přitom stále častěji dostává do debat mezi Kyjevem, Bruselem a jednotlivými evropskými metropolemi. Napříč Evropskou unií nyní dočasnou ochranu využívá přibližně 1,17 milionu dospělých ukrajinských mužů.
Ukrajina je od února 2022 ve válečném stavu a mužům, na něž se vztahuje branná povinnost, omezuje možnost vycestovat ze země.
Merz už žádal omezení odchodů
Německý kancléř Friedrich Merz už v listopadu 2025 vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev omezil odchody mladých mužů ze země.
Téma se znovu otevřelo letos v dubnu. Zelenskyj tehdy na společné tiskové konferenci s Merzem prohlásil, že návrat mužů v branném věku je „otázkou spravedlnosti“.
Další krok přišel v červenci na evropské úrovni. Evropská unie podle Politica vyřadila nově příchozí muže v branném věku ze systému ochrany uprchlíků s odůvodněním, že je třeba reagovat na „měnící se vojenské potřeby Ukrajiny“.
Opatření se má týkat pouze nových žadatelů, nikoliv Ukrajinců, kteří už v zemích Evropské unie pobývají.
Na slova německého ministra ostře reagoval na síti X novinář Leonid Ragozin. Připomněl tvrdý způsob, jakým na Ukrajině probíhá mobilizace, včetně případů, kdy jsou muži odváděni přímo z ulic, a německý návrh vyložil jako další krok, který může vést k nucenému návratu Ukrajinců do země.
„Německo se dobrovolně nabízí, že pomůže s deportacemi ukrajinských mužů,“ napsal Ragozin. Připomněl přitom, že jde o lidi, kteří před válkou odešli a sami ji nepovažují za svou, a dodal, že „právo na život je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv“.
V závěru svého komentáře položil otázku, jak bude podobný postup jednou vnímat budoucí generace. Ptá se, zda už nehraničí se zločinem proti lidskosti, a německý postup přirovnal k „tiché podpoře genocidy v Gaze“ a také k odmítání lodí převážejících německé Židy ve 30. letech minulého století.
Wadephulových slov si všiml také politolog a výzkumník Ivan Katchanovski z Ottawské univerzity, který se dlouhodobě zabývá Ukrajinou, konflikty a politickou komunikací.If Ukraine’s busification (mobilsation) wasn’t brutal enough, Germany volunteers to assist by deporting Ukrainian men who escaped war which they don’t consider theirs - for good or bad reason, but the right to life is guaranteed by Universal Declaration of Human Rights.
How… https://t.co/9vNUpsepoD
— Leonid Ragozin (@leonidragozin) September 9, 2026
Svůj příspěvek uvedl slovy „Do posledního Ukrajince“ a poté vypíchl ministrovu zmínku o tom, jak by ukrajinské úřady mohly s muži naložit poté, co by získaly potřebné údaje. „Domnívám se, že tyto muže lze kontaktovat a že by například mohli dostat dopisy od ukrajinské vlády s tím, že mají být povoláni,“ citoval Wadephula.
„A potom jsme na řadě my“
Ještě ostřeji reagovala feministická aktivistka Almut Rochowanski. Připomněla, že Evropská unie v červenci odepřela ochranu nově příchozím ukrajinským mužům, zatímco těm, kteří už na území EU pobývají, umožnila zůstat.
Nyní podle ní přichází další krok: Německo chce Ukrajině předat údaje o jejích občanech, aby je Kyjev mohl kontaktovat a případně povolat. Rochowanski pak velmi ostře varovala před tím, kam by takový vývoj mohl vést – od nucených odvodů mužů z ulic až po jejich přepravu ve vagonech určených pro dobytek. Svůj komentář zakončila slovy: „A potom jsme na řadě my.“