EU obecně

[Alchymista_B]

https://www.michalapetr.com/map-2489-so ... a-analyza/

MAP 2489 Šokující řízená výměna evropské populace v Belgii nabrala nové obrátky! Aneb jak se tento měsíc stala mainstreamem zostuzovaná konspirační teorie oficiální politikou USA. Analýza.

[El Diablo]

„Jde o demokracii.“ Irsko chce využít předsednictví EU k ověřování věku na sítích
31. prosince 2025 21:19

Irská vláda chce během příštího roku využít předsednictví Rady EU k prosazení přísnějších pravidel pro fungování sociálních sítí, včetně ověřování identity. Cílem má být omezení anonymních účtů a „klávesnicových bojovníků“, kteří podle irského vicepremiéra a ministra financí Simona Harrise šíří nenávist a dezinformace. Irsko chce zároveň lépe chránit děti v online prostředí. Uvedl to v rozhovoru pro Irish Mail.

Vicepremiér a šéf vládní strany Simon Harris v rozhovoru pro irská média uvedl, že Irsko chce v EU otevřít debatu o zavedení účtů na sociálních sítích, které by byly ověřeny skutečnou identitou uživatele. Podle něj anonymita na internetu výrazně přispívá k šíření nenávisti, výhrůžek i koordinovaných dezinformačních kampaní. „Nejde jen o Irsko, ale o demokracii jako takovou,“ uvedl Harris.

Podle Harrise by měli uživatelé sociálních sítí uvádět při identifikaci jméno a adresu jako naprosté minimum. Jako příklad uváděl čtenářské dopisy v médiích, kde čtenáři mohou chválit vládu i ji tvrdě kritizovat. Činí tak ovšem pod svým jménem a médium většinou ví, odkud takový dopis přišel. "A to je součástí robustní demokracie," uvedl Harris. Do kontrastu pak v rozhovoru dal anonymitu na sociálních sítích. "Nyní si lidé mohou založit profil Paddy 123 nebo jakýkoliv jiný a posílat zprávy. A přestože se nemusí jednat o hrozby, vy víte, kdo to posílá?" uvedl Harris v rozhovoru.

Zároveň upozornil, že v Irsku už v současnosti je platná legislativa, podle které potřebují děti mladší 16 let souhlas rodičů a sociální sítě nesmí využívat data mladých k marketingu, není však vymáhána. Uvedl, že navrhované opatření je podobné zákazu řízení aut do určitého věku či zákazu pití alkoholu.

https://www.echo24.cz/a/HQPZ9/zpravy-sv ... alini-site

[DJW]

Dominový efekt pádu európskeho automitive sektoru..
https://www.autoviny.sk/novinky/2779646 ... -dodavatel

[petrp]

Brusel nevěří, že jeho politika selhala: věří, že problémem jste vy, říká socioložka Ashley Frawleyová
„Neexistuje skutečná touha po veřejné debatě. Nechtějí přesvědčit společnost. Místo toho identifikují „agenty změny“, kteří přenášejí ideologii přímo do institucí – obcházejí rodiče, parlament a veřejné mínění.“ Vzdělávání se stalo jedním z hlavních ideologických bojišť v západním světě, zejména v Evropské unii. Ačkoli smlouvy EU uznávají vzdělávání jako oblast v národní kompetenci, v posledních letech Brusel vyvinul stále sofistikovanější strukturu programů, finančních toků a partnerství s nevládními organizacemi, jejichž cílem je přímo ovlivňovat dění ve třídách, zejména v oblastech souvisejících s identitou, genderem a sexualitou.
https://www.konzervativninoviny.cz/brus ... rawleyova/

[Grif]

Ilona Švihlíková o dohodě z Mercosurem.Hrozí zničení evropského zemědělství.
https://trade.ec.europa.eu/access-to-ma ... y/mercosur

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HvdxB/svet-zpra ... -zelenskym
Draghi by mohl být zvláštním vyslancem EU pro jednání s Putinem a Zelenským

Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. Později Macronův návrh podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky a státní podtajemník Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně jako Američané, zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko a jako vhodnou osobu jmenoval bývalého šéfa ECB a italského premiéra Maria Draghiho.

Myšlenku zřídit zvláštního vyslance EU pro ukončení války na Ukrajině na konci roku nadnesla Giorgia Meloniová. „Myslím, že Macron má pravdu, věřím, že je načase, aby EU jednala i s Ruskem, ale pokud se Evropa rozhodne jednat pouze s jednou ze dvou stran, obávám se, že příspěvek bude limitovaný. Problém je, kdo by to měl udělat,“ řekla tehdy Meloniová a dodala: „Podporuji jmenování zvláštního vyslance EU pro Ukrajinu.“

Giovanbattista Fazzolari, blízký spolupracovník italské premiérky a člen její vládní strany Bratři Itálie na otázku deníku Il Foglio v minulých dnech, zda by se Mario Draghi mohl stát zvláštním vyslancem EU pro Ukrajinu, řekl: Ano, kdyby to záleželo na nás, ano,“ řekl deníku Il Foglio Fazzolari.

Draghi se obecně těší podpoře Francie, Macrona i Ursuly von der Leyenové. Jeho klidná a nekontroverzní osobnost by mohla být výhodou pro jednání jak s Ukrajinci, tak s Kremlem, na rozdíl od kontroverzní a retoricky útočné šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové,

Podle některých pozorovatelů Fazzolari nezmínil Draghiho náhodou, bez toho, aniž by měl "požehnání" od premiérky Meloniové.

Jak připomíná deník Il Giornale, myšlenka zvláštního vyslance, který by mluvil za celou Evropu o válce na Ukrajině a jednal přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, není nová. Těsně po začátku válečného konfliktu, v roce 2022 tuto otázku už nastolil jiný Ital, někdejší levicový premiér Matteo Renzi a jmenoval Angelu Merkelovou a Tonyho Blaira. Pak tento návrh postupně zmizel z pozornosti. Významná role, kterou sehráli dva zvláštní vyslanci Donalda Trumpa pro Moskvu a Kyjev, Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, znovu přivedla tuto potřebu do centra pozornosti.

[homer]

Když už ruskou ropu kupujete, budete za ni platit míň. Evropská unie nařizuje členským státům, jmenovitě Česku, Slovensku a Maďarsku, aby od února neplatily za ruskou ropu více než 44,1 dolarů za barel, v přepočtu 926 korun. Cílem je snaha nepodporovat ruskou ekonomiku a její schopnost financovat válku na Ukrajině.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... u-40557942

[petrp]

V EU se na pozadí zhoršení vztahů s Washingtonem obávají nadměrné závislosti na americkém plynu – píše o tom Politico
Po odmítnutí ruského plynu se EU stále rychleji váže na dodávky amerického LNG, čímž se stávají „potenciálním bodem zranitelnosti v podmínkách zhoršení transatlantických vztahů“. Podle údajů publikace již nyní přibližně čtvrtina plynu EU pochází z USA a do konce desetiletí se tento podíl může přiblížit k polovině, pokud Evropané budou nadále omezovat dovoz ruského plynu. V Bruselu se obávají, že nová závislost na plynu může být USA využita jako nástroj zahraničněpolitického tlaku. Jeden z vysokopostavených diplomatů EU přímo přiznává, že riziko snížení nebo pozastavení dodávek v případě další eskalace konfliktu „třeba zohlednit“.
https://www.novarepublika.cz/2026/01/v- ... m-politico

Hlupáci se probouzí...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260121/most- ... 00839.html
Väčšina krajín EÚ odmietla pozvanie USA na vstup do Rady mieru pre Gazu

MOSKVA (Sputnik) – Väčšina krajín EÚ odmietla pozvanie USA na vstup do Rady mieru pre Gazu, informovali v stredu médiá s odvolaním sa na osoby oboznámené so situáciou.
Mnohí v Európe sa obávajú, že iniciatíva navrhnutá Spojenými štátmi má za cieľ odsunúť OSN ako fórum na riešenie globálnych konfliktov, uviedol denník.
Obavy krajín EÚ vyvolala aj skutočnosť, že pozvanie na vstup do Rady mieru bolo adresované aj ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že prijíma návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa a stane sa členom Rady mieru pre Gazu, uviedla v stredu kancelária premiéra.
„Premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že prijal pozvanie amerického prezidenta Donalda Trumpa a pripojí sa k Rade mieru, ktorej členmi budú svetoví lídri,“ uviedla kancelária v stanovisku.
V polovici novembra Bezpečnostná rada OSN schválila rezolúciu navrhnutú USA na podporu komplexného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyriešenie situácie v Gaze. Trinásť z 15 členov rady hlasovalo za, zatiaľ čo Rusko a Čína sa zdržali hlasovania. Americký plán pre Gazu navrhuje dočasnú medzinárodnú správu enklávy a vytvorenie mierovej rady pod vedením Trumpa, ako aj nasadenie medzinárodných stabilizačných síl.

[homer]

Německo prosazuje dvourychlostní Evropskou unii, aby se zlepšily rozhodovací procesy a oživila se unijní ekonomika. Plánuje vznik nového formátu ve formě bloku šesti předních ekonomik. Ty by spolupracovaly například na poli kapitálových trhů, investic do obrany a na zajišťování klíčových surovin. Podle agentury Reuters to vyplývá z dopisu německého ministra financí Larse Klingbeila, který v pondělí adresoval svým unijním protějškům.

„Nyní nadešel čas na dvourychlostní Evropu,“ řekl v úterý Klingbeil podle Reuters na akci, kterou pořádal v Berlíně deník Die Welt.

V dopise ministr pozval partnery z Francie, Polska, Španělska, Itálie a Nizozemska na středeční videokonferenci. Na ní by měli probrat ambiciózní a konkrétní program pro posílení suverenity, odolnosti a konkurenceschopnosti Evropy.

„Aby Evropa přežila v čím dál tím nepředvídatelnější geopolitické situaci, musí se stát silnější a odolnější,“ píše Klingbeil. Dodává, že pokračovat jako dosud není možné.

https://zahranicni.hn.cz/c1-67838730-ne ... -nimi-neni

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260128/rejec ... 39233.html
EÚ si odmietnutím ruského ropy spôsobila ohromné náklady vo výške 339 miliárd dolárov – štúdia

Pred štyrmi rokmi bolo Rusko najväčším dodávateľom ropy na európsky trh, pričom predstavovalo štvrtinu všetkých dovozov ropy do EÚ. Do roku 2025 tento podiel klesol na iba 2 %, ako vyplýva z analýzy agentúry Sputnik založenej na údajoch Eurostatu:
V období január – november 2025 boli priemerné náklady na jeden barel ropy dovezenej európskymi krajinami 77 dolárov, čo je v porovnaní s 68 dolármi o štyri roky skôr.
To znamená, že Európa teraz platí o 9 dolárov viac za barel ako v roku 2021.
V dôsledku toho sa preplatok za neúplný rok 2025 vyšplhal na 27 miliárd USD, zatiaľ čo za roky 2022 – 2024 dosiahol celkovo 311 miliárd USD.
Celkovo od zavedenia protiruských sankcií EÚ, ktoré začali v roku 2022, Európania preplatili 339 miliárd USD.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/eu-a-indie-uzavrely ... m-obchodu/
EU a Indie uzavřely historickou dohodu o volném obchodu

Evropská unie a Indie po téměř dvaceti letech složitých a přerušovaných jednání uzavřely rozsáhlou dohodu o volném obchodu, která má zásadně proměnit jejich vzájemné ekonomické vztahy. Uzavření dohody přichází v době výrazných změn v globálním obchodním uspořádání, kdy se řada zemí snaží přizpůsobit agresivnější celní politice Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Právě tato nejistota urychlila snahu Bruselu i Nového Dillí najít nové strategické partnery a snížit závislost na tradičních obchodních vazbách, zejména na USA a Číně.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila dohodu za „matku všech dohod“ a zdůraznila, že vytváří jednu z největších zón volného obchodu na světě, zahrnující přibližně dvě miliardy lidí. Indický premiér Narendra Modi hovořil o historickém milníku, který má posílit indický výrobní a servisní sektor, zvýšit atraktivitu země pro zahraniční investory a otevřít evropské trhy indickým zemědělcům i malým a středním podnikům. Podle něj jde o jasný signál, že Indie chce hrát aktivnější roli v globálním obchodě.

Konkrétní parametry dohody ukazují její mimořádný rozsah. Indie se zavázala odstranit nebo snížit cla na 96,6 % dovozu z Evropské unie, zatímco EU postupně zruší nebo omezí cla na 99,5 % zboží dováženého z Indie v průběhu sedmi let. Evropská komise očekává, že do roku 2032 by se vývoz evropského zboží do Indie mohl zhruba zdvojnásobit. Výrazným bodem je také souhlas Indie s dovozem až 250 tisíc evropských automobilů za zvýhodněných celních podmínek, což je více než šestinásobek kvót z předchozích obchodních dohod.

Dohoda má Indii poskytnout konkurenční výhodu zejména v pracovně náročných odvětvích, jako je textilní průmysl, výroba šperků či obuvi, které byly výrazně zasaženy americkými cly. Součástí ujednání jsou i závazky v oblasti mobility studentů, post-studijních víz a otevření 144 sektorů služeb, zatímco politicky citlivý mlékárenský sektor zůstal z dohody vyňat. Vedle ekonomického rozměru má pakt i strategický význam – EU a Indie zároveň oznámily posílení bezpečnostní spolupráce včetně obranného průmyslu a koordinace v Indickém oceánu, což podtrhuje rostoucí geopolitickou váhu jejich partnerství.

[homer]

Většina obyvatel Evropské unie (61 procent) se staví pozitivně ke vstupu Ukrajiny do EU. Proti je jen necelá třetina. Na zrychlené přijetí Kyjeva se však většina Evropanů dívá spíše skepticky. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil maďarský web Századvég. Česko je v podpoře ukrajinského členství pod průměrem EU a nachází se na chvostu seznamu.

Největší podpora zrychleného vstupu je mezi severskými státy, i tam nicméně tuto myšlenku zastává jen asi třetina lidí. Konkrétně ve Švédsku to je 35 procent a ve Finsku 32 procent obyvatel. Třetí příčku s 31 procenty obsadila Litva. V Česku vyjádřilo zrychlenému vstupu podporu jen 14 procent lidí.

Největší skupina lidí je toho názoru, že Ukrajina by do EU měla vstoupit standardní cestou. Vyjádřilo se tak 43 procent obyvatel Unie. V Portugalsku, Chorvatsku a Maďarsku si to myslí více než polovina populace.

Také Češi vyjádřili silnou podporu této možnosti. Vybralo ji 38 procent lidí. Nejvíce lidí – celých 42 procent – však uvedlo, že by Ukrajina neměla do EU vstupovat vůbec. Dohromady však nadpoloviční většina Čechů ukrajinské členství podporuje. Zrychleně i standardně její vstup schvaluje 52 procent Čechů.

Češi se i přesto řadí k těm nejvíce skeptickým zemím EU. Největší odpor ke vstupu Kyjeva panuje v Rakousku, kde si jej nepřeje 48 procent lidí. Následuje Bulharsko se 45 procenty, poté shodně Slovensko a Česko s 42 procenty. Průměr v EU je 32 procent.

https://cnn.iprima.cz/vetsina-evropanu- ... sim-502864

[Skeptik]

Pozor, výše uvedené patří do sekce PROPAGANDA !!!
https://cnn.iprima.cz/vetsina-evropanu- ... sim-502864

Většina obyvatel Evropské unie (61 procent) se staví pozitivně ke vstupu Ukrajiny do EU. Proti je jen necelá třetina. Na zrychlené přijetí Kyjeva se však

To z článku vůbec nevyplývá.
Že článku vyplývá, že poté cca 25% obyvatel (v severských státech cca 30%, v ČR 14%) chce zrychleny vstup Ukrajiny do EU ... to jsou ti, kteří se k tomu staví pozitivně.

Názor "Ano, ale po standardním splnění podmínek" nelze považovat za pozitivní přístup ke vstupu Ukrajiny do EU, maximálně za neutrální postoj ... s přihlédnutím k tomu, že stávající zničená Ukrajina nemá šanci tyto podmínky splnit ani za 20 let, je to spíš mírně negativní postoj.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ropa-chemie- ... ko-sankce/
Ropa, chemikálie i kritické materiály: Na Rusko míří nové sankce a s přijetím se spěchá

Energetiku, finanční služby i obchod má citelně zasáhnout nový, už dvacátý balík sankcí proti Rusku. Navrhla ho Evropská komise a oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují.

Šéfka komise vyzvala členské státy, aby sankční balíček co nejdříve schválily. Snahou je, aby se tak stalo do čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.

Evropská komise rovněž poprvé navrhuje aktivovat nástroj proti obcházení sankcí. Znamená to, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do těch zemí, kde existuje vysoké riziko, že pak skončí v Rusku.

„Ruská válka na Ukrajině bude brzy trvat již 1500 dnů. Za celý loňský rok ruské síly postupovaly v průměru 15 až 70 metrů za den. Dobyly pouze 0,8 procenta ukrajinského území, a to navzdory nejvyšším ztrátám na životech, jaké kdy jakákoli vojenská ofenziva od druhé světové války utrpěla,“ uvedla von der Leyenová. Zatímco se Ukrajina brání na bojišti s mimořádnou odvahou, Kreml podle šéfky Komise zdvojnásobil počet válečných zločinů a úmyslně útočí na domy a civilní infrastrukturu. Zasahuje rovněž energetická zařízení, a celé ukrajinské obce tak zůstávají v mrazivých teplotách bez elektřiny.

Další lodě stínové flotily na černé listině
„Toto není chování státu usilujícího o mír,“ dodala šéfka Evropské komise. Rusko podle ní usedne k jednacímu stolu pouze, když k tomu bude donuceno. „To je jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ doplnila s tím, že právě proto komise předkládá nový balík sankcí.

V oblasti energetiky chce EK zavést úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy. Omezení se týkají i takzvané ruské stínové flotily, na seznam by mělo přibýt dalších 43 lodí. Celkem by to pak znamenalo už 640 plavidel. Jde o lodě, která Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.

Omezení pro kryptoměny
Další blok opatření se týká omezení ruského bankovního systému. „Na seznam zařazujeme dalších 20 ruských regionálních bank a přijmeme opatření proti kryptoměnám, společnostem, které s nimi obchodují, a platformám umožňujícím obchodování s kryptoměnami, abychom zamezili obcházení sankcí,“ stojí v prohlášení komise.

Třetí blok se týká dalšího zpřísnění vývozu do Ruska s novými zákazy pro zboží a služby od gumy po traktory nebo služby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vše v hodnotě přes 360 milionů eur. „Zavádíme také nová omezení dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů v hodnotě přes 570 milionů eur,“ dodává unijní exekutiva.

Ruské příjmy z ropy a plynu v loňském roce podle EK klesly o 24 procent ve srovnání s rokem 2024. Jde o nejnižší úroveň od roku 2020. Úrokové sazby se pohybují okolo 16 procent, inflace zůstává vysoká. „To potvrzuje, co jsme už věděli, a sice, že naše sankce fungují. Budeme je dále používat do té doby, než Rusko začne vést s Ukrajinou seriózní jednání o spravedlivém a trvalém míru,“ dodala šéfka komise.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HW8Lj/zpravy-sv ... -talibanem
V EU požádal o azyl milion Afghánců. Brusel nyní jedná o návratech s Tálibánem

Evropská unie čelí rostoucímu tlaku členských států, aby otevřela cestu k návratům migrantů do Afghánistánu, a to navzdory silným varováním lidskoprávních organizací. Zatímco Německo a Rakousko už s návraty začaly, Brusel zkoumá jejich proveditelnost a vede technická jednání i přímo s vládou radikálně islamistického hnutí Tálibán, uvedl deník Die Welt.

Mezi lety 2013 a 2024 bylo v zemích EU podáno zhruba jeden milion žádostí o azyl afghánských občanů, přičemž přibližně polovině z nich bylo vyhověno. V roce 2025 podali nejvíce žádostí o azyl Afghánci, následovali Venezuelané a Syřané.

Německo zahájilo návraty do Afghánistánu v roce 2024. Zatím vypravilo do země charterové lety s asi stovkou navrátilců a s Tálibánem jedná o návratové dohodě. Rakousko v říjnu loňského roku následovalo německý příklad a poprvé od roku 2021 obnovilo návraty. Francie a další země jsou zatím zdrženlivější a požádaly o podporu Evropskou unii. Pod tlakem členských států navázal Brusel kontakt s vládou Tálibánu, aby prověřil proveditelnost takových kroků. Plány ale narážejí na praktické překážky i odpor uprchlických a lidskoprávních organizací, píše Die Welt.

Mluvčí Evropské komise nedávno uvedl, že unijní úředníci Afghánistán navštívili v rámci dvou „technických misí“, naposledy letos v lednu. Cílem bylo zmapovat „nastavení spolupráce při zpětném přebírání osob a možnou organizaci návratových operací“.

Ještě před několika lety by byly návraty do Afghánistánu nemyslitelné a dodnes vyvolávají právní i etické otázky. Organizace Human Rights Watch varuje, že Tálibán v uplynulém roce „zesílil“ represe. Poukazuje přitom na nová pravidla omezující svobodu tisku i další restrikce namířené proti ženám a dívkám.

Navzdory výhradám se však s přitvrzující migrační politikou vytvořila v EU většina z 27 vlád, které návraty podporují. Arafat Jamal z UNHCR v Afghánistánu označil tento posun za „extrémně znepokojivý“. Nový kurz podle něj zjevně vychází z „emocí“, nikoli z rozumu.

Belgie loni v říjnu vyzvala Evropskou komisi, aby umožnila dobrovolné návraty i vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Generální ředitel belgického imigračního úřadu Freddy Roosemont řekl agentuře AFP, že jeho vláda nyní spolu s Evropskou komisí a dalšími zeměmi pracuje na tom, „aby našla řešení tohoto problému“.

Mluvčí Komise upozornil, že návraty do Afghánistánu „představují řadu výzev“. Země čelí humanitární krizi způsobené suchem a omezením humanitární pomoci. Od roku 2023 se do Afghánistánu vrátilo více než pět milionů lidí, často z Íránu a Pákistánu, a mnozí z nich obtížně hledají práci. Složitá jsou i jednání s Tálibánem. Po jeho návratu k moci v roce 2021 uzavřely evropské vlády své ambasády v Kábulu. EU sice v zemi stále udržuje diplomatické zastoupení, kontakty jsou však omezené na několik úzkých oblastí.

Tálibán zároveň zpochybňuje legitimitu některých afghánských ambasád v zahraničí kvůli jejich vazbám na předchozí vládu, což komplikuje logistiku, například vydávání platných cestovních dokladů pro navrátilce. Unijní mise se proto zaměřily hlavně na praktické otázky. Podle zdroje obeznámeného s jednáními si zástupci EU prohlíželi letadla a kapacity letiště a s Tálibánem řešili, co se s navrátilci po příletu stane. „Testují terén, chtějí zjistit, zda lze zavést systém hromadných návratů,“ uvedl zdroj.

Jamal z UNHCR varoval, že pokud by k návratům došlo, musela by EU výrazně zvýšit pomoc Afghánistánu. Návraty bez posílení podpory by podle něj byly nekonzistentní a nevyhnutelně by vedly k rizikové nerovnováze.

[homer]

Kaya Callas hodlá požadovat od Ruska, aby v rámci urovnání situace na Ukrajině snížilo počet svých vojáků, informuje agentura Reuters. Hlavní diplomatka EU prohlásila, že navrhne seznam ústupků, které by Evropa měla od Ruska požadovat v rámci urovnání války na Ukrajině. Podle jejích slov bude seznam zahrnovat omezení počtu vojáků ruské armády a návrat ukrajinských dětí, které Rusové odvezli. Připomeňme, že EU není účastníkem současných mírových jednání v Abú Dhabí. ""

https://t.me/selskyrozum/159604

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Ht7JH/zpravy-sv ... ela-z-ciny
Policisté zabavili téměř 30 miliard ve falešných bankovkách. Připutovaly z Číny

Policisté při koordinované akci v 18 evropských zemích zabavili falešné bankovky a mince v celkové hodnotě přibližně 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun). Většina padělané měny posílané v poštovních zásilkách pocházela z Číny, uvedla dnes evropská policejní agentura Europol. Na operaci řízené policisty z Rakouska, Španělska a Portugalska se podílela také česká policie.

Půl roku trvající operace dokončená loni v listopadu vedla k zabavení dohromady 379 zásilek, z nichž 90 procent putovalo do evropských zemí z Číny. Policejní orgány na základě objevených padělaných peněz zahájily celkem sedm desítek vyšetřování.

V zásilkách bylo celkem 4,8 milionu kusů eurových bankovek a mincí, 2,3 milionu bankovek a mincí v dolarech a tisíce kusů liber a švýcarských franků.

Největší objev zaznamenala policie v Rumunsku, která zabavila několik milionů kusů evropské měny a objevila skladiště ukrývající přes 223 000 padělaných bankovek z Číny.

[homer]

EU otevře výcvikové základny pro ukrajinskou armádu po skončení války, uvedla Kallas

Jedná se o nejméně dva výcvikové tábory, uvedla nejvyšší zástupkyně Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas během setkání ministrů obrany v Bruselu. Dva výcviková centra již byla určena k tomuto účelu, dodala eurokomisařka.

Po začátku speciální vojenské operace již EU vyškolila přibližně 90 000 ukrajinských vojáků mimo Ukrajinu

https://t.me/infantmilitario/177534

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2026/02/pa ... -zalobcem/
Pavel Zeman byl jmenován evropským veřejným žalobcem

Bývalý český nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl dnes jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.

Třiapadesátiletý Zeman se loni v březnu ujal v Haagu funkce českého národního člena v Eurojustu, tedy agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech. Jmenovaný byl na pětileté období. V Eurojustu už předtím působil jako první český národní člen po vstupu Česka do EU, než se stal v roce 2011 nejvyšším státním zástupcem.

O post žalobce za Českou republiku se ucházel spolu s pověřenými evropskými žalobkyněmi Petrou Vítkovou a Danielou Bártíkovou. Česká výběrová komise podle informací ČTK z loňského června pokládala právě Zemana za nejvhodnějšího kandidáta.

Český premiér Andrej Babiš minulý týden naznačil, že Zemanovi ve výběrovém řízení pomohl jeho postoj v kauze Čapího hnízda, v němž Babiš stojí před soudem kvůli podezření z neoprávněné padesátimilionové dotace na tento areál u středočeských Olbramovic.

Desítku pověřených žalobců, kteří pod hlavičkou EPPO dozorují kauzy v Česku, z Lucemburku do konce ledna řídil Petr Klement, který se poté ujal vedení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Mandát u EPPO by Klementovi vypršel v červenci.

Je to Ideologický pevný jedinec...