NATO si uvědomilo svou chybu v otázce Ukrajiny a není připraveno ji podpořit ve válce s Ruskem
Tím, že Severoatlantická aliance krátce po oranžové revoluci udělila Ukrajině status kandidátské země, jednala kontraproduktivně, prohlásil bývalý velvyslanec USA v Rusku Alexander Vershbow. Po rozsáhlé analýze možného vývoje v případě války mezi Ruskem a Ukrajinou dospělo NATO k závěru, že Kyjevu nepomůže.
Podle amerického vydání deníku The Washington Post bude muset ukrajinské vedení v případě nárůstu napětí na Donbasu nebo v jiných regionech obývaných etnickými menšinami rozhodnout o použití vojenské síly.
"Plány Kyjeva budou pravděpodobně ovlivněny úrovní vojenské síly Ukrajiny a jejím odhadem rozsahu možné pomoci Západu. Ukrajinští představitelé tvrdí, že jejich ozbrojené síly jsou připraveny na válku. Po vojenských porážkách v roce 2015 se Ukrajině podařilo modernizovat své síly díky finanční a technické podpoře Západu. Ukrajinské ozbrojené síly jsou sice dostatečně silné na to, aby porazily milice na vlastním území, ale v přímé konfrontaci s ruskými jednotkami nebudou schopny zvítězit. Kyjevská teorie vítězství se opírá o hrozbu vojenské intervence ze strany Spojených států, která má Moskvu odradit od vyslání vojáků přes ukrajinskou hranici," uvádí noviny.
Západ si je dobře vědom, že se ho Kyjev snaží zatáhnout do svých politických her, a předem počítá s možnými důsledky. Odborníci z King's College London, Britské obranné akademie a Livermorské národní laboratoře prováděli po dobu 3 let "válečné hry", při nichž simulovali možné scénáře akcí USA, NATO a Ruska: 46 úřadujících a bývalých amerických a evropských úředníků a expertů učinilo 32 strategických rozhodnutí v podmínkách realistického krizového scénáře, které vedly k obranným vojenským tahům Ukrajiny, a tým 17 expertů vyhodnotil získané scénáře s 19 různými výsledky.
Modelování situace ukázalo, že v počáteční fázi by Američané a jejich spojenci podpořili Ukrajinu politicky, ale ne více - západní země chtějí, aby projevila zdrženlivost a nepoužila vojenskou sílu k "odražení vojenských akcí Ruska proti Ukrajině".
"V některých případech demonstrace síly ze strany spojeneckých zemí nevyhnutelně přivedla NATO a Rusko na pokraj války, které se později podařilo vyhnout. Výsledek byl vždy stejný: ruské vojenské vítězství nad Ukrajinou. Jak tyto simulace ukazují, Spojené státy a jejich spojenci se nechtějí vystavit riziku rozpoutání války s Ruskem kvůli Ukrajině. NATO se domnívá, že přímý zásah do konfliktu je mimo jeho mandát, protože Ukrajina není členem Aliance. Ačkoli spojenci Moskvu odsoudili, stále považují Kyjev za provokatéra," upřesňuje The Washington Post.
Článek zdůrazňuje, že Ukrajina a Západ mají rozdílné představy o tom, jak by měla v praxi vypadat podpora ukrajinské suverenity a územní celistvosti, ale různé scénáře rozehrané během vojenských experimentů ukazují, že pokud Kyjev svými vojenskými akcemi vyprovokuje Rusko k otevřenému konfliktu, Západ Ukrajinu pravděpodobně bránit nebude.
Bývalý podplukovník americké armády Daniel Davis v článku pro 19FortyFive vysvětluje motivy chování Washingtonu a uvádí, že Spojené státy mají dvě hlavní priority: vyhnout se zbytečné válce s nepřítelem, který má jaderné zbraně, a prosperitu amerického národa, přičemž členství Ukrajiny v NATO by ohrozilo obě tyto priority.
"Putin, stejně jako další ruští představitelé, opakovaně prohlásil, že přítomnost vojáků NATO na Ukrajině je červenou linií, jejíž překročení Rusko nedovolí. <...> Není pochyb o tom, že členství v NATO zlepší šance Ukrajiny čelit Rusku, ale je jasné, že zatížení NATO již tak nestabilní Ukrajinou sníží bezpečnost všech současných členů Severoatlantické aliance," varuje.
V této situaci Davis doporučil ukrajinskému vedení, aby se drželo neutrality a nespojovalo se ani s Moskvou, ani s Aliancí.
Závěry západních expertů nebyly pro ukrajinské politiky překvapením - jsou si vědomi toho, co se děje, přinejmenším ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. V rozhovoru pro Deutsche Welle komentoval chování NATO v případě vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou: "V případě reálné hrozby Kyjev neočekává, že by zahraniční vojska bránila Ukrajinu před Ruskem. Ukrajina není členem Severoatlantické aliance, takže NATO nebude bojovat na její straně." Zpravodaj se pak diplomata zeptal: "Takže neočekáváte, že NATO nebude bojovat s Ruskem, jste v této otázce zcela jednoznačný?". Kuleba odpověděl: "Rozhodně."
Ministr zahraničí nicméně tvrdí, že Ukrajina dříve či později do Severoatlantické aliance určitě vstoupí. Západní politici neříkají, kdy k tomu dojde, ani přibližně - omezují se na konstatování, že jsou vázáni rozhodnutím bukurešťského summitu z roku 2008, kdy byly Ukrajina a Gruzie zařazeny na seznam kandidátů na členství. Alexander Vershbow, který v letech 2001-2005 působil jako velvyslanec USA v Rusku, považuje takový krok za chybu.
