Ekonomika

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 15 bře 2023, 20:48

https://roklen24.cz/svet-se-zdesenim-sl ... -zapomnel/
Svět se zděšením sleduje něco, na co možná dávno zapomněl
Ještě před týdnem jsme v Evropě a ve Spojených státech řešili inflaci. Hlavním tématem byla další reakce centrálních bank na obou stranách Atlantiku, u kterých trh sázel na pokračující zvyšování sazeb. Ty měly dle tehdejších tržních výhledů vzrůst na mnohem vyšší úrovně, než bylo očekáváno na začátku letošního roku. Během pár dnů se však veškerá pozornost přesunula od cenové stability směrem k té finanční. Svět se zděšením sledoval něco, na co možná už dávno zapomněl. Krach americké banky Silicon Valley Bank, která byla největší krachující bankovní institucí od pádu Lehman Brothers.

Bankovní sektor patří obecně k těm nejcitlivějším. Objeví-li se závažnější problém, negativní tržní nálada se obvykle přelije přes většinu bankovních titulů nehledě na zemi jejich původu. Obzvláště to platí, pokud se problém objeví v největší ekonomice světa a na nejdůležitějším finanční trhu, který je právě ten americký. Krach Silicon Valley Bank neměl stejný spouštěč jako krach Lehman Brothers. Obě společnosti si však ve výsledku prošly tím nejhorším, co může potkat jakoukoliv banku, a to je run neboli hromadné vybírání klientských vkladů. Silicon Valley Bank zachráněna nebyla, americká centrální banka však společně s ministerstvem financí přispěchala s cíleným programem záchrany určeným ostatním, který situaci alespoň na moment uklidnil.

Nervozita z bankovního sektoru však nezmizela. Pouze se přesunula do Evropy, a co čert nechtěl, rovnou k nejproblémovější bance, jakou můžeme na starém kontinentu najít. Credit Suisse má za sebou sérii špatných investičních rozhodnutí i několik obvinění z praní špinavých peněz. Hospodářské výsledky nové investory spíše odrazují a klienti se z banky přesouvají jinam. Nové vedení mělo banku restrukturalizovat, avšak v takovém případě jde vždy o běh na dlouhou trať. Z posledních událostí, které podrazily Credit Suisse nohy, šlo především o razantní odmítnutí hlavního akcionáře – saudské Saudi National Bank – jakkoliv navýšit kapitál nad současný podíl. Saúdové argumentují zejména regulatorním omezením, důvodů mají však dle šéfa Saudi National Bank mnohem víc. Vedení Credit Suisse sice investory nedávno ujistilo, že nebude žádat o jakoukoliv pomoc nebo záchranu. Teď by se jí evidentně hodila. Jakmile se na ní odmítne podílet hlavní akcionář, něco je zřejmě špatně.

V Evropě tak vznikl nový smrtící koktejl narušující již tak křehkou investiční náladu v bankovním sektoru. CEO Credit Suisse trh uklidňuje slovy o tom, že banka má likvidity dostatek. Říká to však v situaci, kdy celý svět ví, že Credit Suisse má nesrovnalosti ve svém výkaznictví, jak banka sama přiznala. Investoři tak mají klapky na očích i uších a soustředí se pouze na problémy zavánějící obdobným scénářem jako u Silicon Valley Bank. U Credit Suisse je situace o to horší, jelikož patří do skupiny bank s významnou světovou expozicí.

Tržní nervozita je proto oprávněná. Je však potřeba si uvědomit, že centrální banky, Fed i ECB, se z velké finanční krize poučily. Nejde přitom pouze o regulaci bankovního sektoru, ale i o paletu nástrojů, prostřednictvím kterých mohou zasáhnout a pokusit se nervozitu uklidnit. Výprodej bankovních titulů je sice plošný, v problémech se ale nemusí ocitnout všechny banky najednou. Jak v USA, tak i v Evropě jde (zatím) jen o jednotlivé instituce, proto by případná pomoc byla cílená. Plošná by přišla pouze tehdy, pokud by se opakovala situace z doby velké finanční krize. A k té jsme se ani nepřiblížili.

První, kdo vyrazí do boje, bude Evropská centrální banka. Od březnového zasedání stále očekáváme zvýšení sazeb. Ostatně, problém inflace nezmizel. Otázkou bude velikost úpravy, která může být ve výsledku nižší než půl procentního bodu. Zároveň bude potřeba trhy uklidnit. Dát jasně najevo, že centrální banka má dostatek efektivních nástrojů, které může a nebude váhat použít. Poté bude na samotném trhu, zda to bude stačit. Pokud ne, nervozita neodezní, což bude signálem dalšího výprodeje rizikových aktiv, od akcií až po měny, jako je euro, koruna, zlotý nebo forint. Poptávka naopak zesílí po bezpečnějších aktivech, jako jsou státní dluhopisy, případně dolar, japonský jen či švýcarský frank.

Otřesy bankovního sektoru mohou mít další následky. Čím déle budou banky pod tlakem, tím pravděpodobněji změní styl chování. V takovém případě by šlo o zpřísnění úvěrovacích podmínek, a s nimi i zpomalení úvěrování. To by mělo dopad na celkovou ekonomickou aktivitu a rovněž na inflaci. Aktuální výprodej přispívá i k utažení podmínek financování, což je také významný protiinflační faktor.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 16 bře 2023, 18:03

video s prekladom
Krach Silicon Valley Bank má vazby na Jeffreyho Epsteina - AmazingPolly (CZ TITULKY)
https://rumble.com/v2dcz9y-krach-silico ... z-tit.html
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 6107
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Ekonomika

Příspěvek od Kalinac » 16 bře 2023, 18:30

Washington si může za snížení čínské držby dluhu amerického ministerstva financí sám.
Čína v lednu snížila držbu dluhu amerického ministerstva financí šestý měsíc v řadě, což bylo podle analytiků způsobeno hlavně zvýšením sazeb americkým Federálním rezervním systémem a dlouhodobou diverzifikací devizových rezerv Čínou.
Americké ministerstvo financí zveřejnilo ve středu (místního času) údaje, které ukazují, že čínská držba amerického státního dluhu klesla v lednu na 859,4 miliardy dolarů, klesla šestý měsíc v řadě a klesla pod 1 bilion dolarů, kde byla každý měsíc od loňského dubna.
Čínská držba je nejnižší od května 2010, kdy držela 843,7 miliardy dolarů.
Čína však zůstává druhým největším neamerickým držitelem amerického dluhu po Japonsku, které ke konci ledna drželo 1,104 bilionu dolarů.
Snižování výše investic do amerických státních dluhopisů, které jsou důležitou složkou čínských devizových rezerv ve výši více než 3 bilionů dolarů, ukazuje flexibilitu alokace aktiv čínských finančních institucí a diverzifikaci investičních portfolií uprostřed vyšších úrokových sazeb v dolarech a volatilního mezinárodního prostředí, poznamenali analytici.
"Hodnota amerických státních dluhopisů začala klesat, když americký Federální rezervní systém začal zvyšovat úrokové sazby v březnu 2022, zatímco hodnoty aktiv v jiných rozvinutých ekonomikách, jako je EU a Japonsko, byly relativně vyšší kvůli nižším úrokovým sazbám." Zhao Qingming, zkušený finanční expert z Pekingu, řekl ve čtvrtek Global Times.
"Jako metoda optimalizace investic je přirozené, že čínské instituce snižují držbu amerického vládního dluhu," řekl Zhao.
Po sedmi agresivních zvýšeních úrokových sazeb s cílem zkrotit inflaci v roce 2022 zvýšil Fed v únoru cíl pro sazbu federálních fondů o 0,25 procentního bodu. Obecně platí, že investoři mají tendenci prodávat americké státní dluhopisy, když se úrokové sazby zvýší, vzhledem k jejich poptávce po vyšších výnosech dluhopisů.
Čínské držby amerických státních dluhopisů klesly loni v dubnu poprvé za 12 let pod 1 bilion dolarů.
Druhý největší výprodej věřitelů signalizuje slábnoucí důvěru, protože USA čelí ekonomickým problémům, jako je debakl dluhového stropu a zmatek v bankovním sektoru, řekl ve čtvrtek Global Times Gao Lingyun, expert na Čínské akademii sociálních věd v Pekingu.
USA mohou vinit jen samy sebe, řekl Kao. "Je načase, aby Bidenova administrativa stabilizovala americkou ekonomiku a její finanční politiku, aby vytvořila větší jistotu pro globální investory," řekl ve čtvrtek Global Times.
Zahraniční země mohou být nyní méně motivovány k prodeji amerických státních dluhopisů, protože se očekává, že Fed v nadcházejících měsících zpomalí zvyšování úrokových sazeb, předpověděl Zhao.
Mohlo by však být dlouhodobým trendem pro Čínu diverzifikovat své devizové rezervy rychleji do jiných měn nebo aktiv, protože americká zbrojení dolaru představuje větší riziko pro držitele amerických státních dluhopisů, podle čínských odborníků.
USA použily své finanční služby jako zbraň proti Rusku uprostřed rusko-ukrajinského konfliktu v dosud nevídaném měřítku a hloubce. Vezmeme-li to jako ponaučení, země po celém světě si uvědomily důležitost diverzifikace svých aktiv denominovaných v dolarech.
Například irácká centrální banka je údajně poprvé vypořádá obchod z Číny v jüanech, aby zlepšila svůj přístup k zahraniční měně, uvedla agentura Reuters.
Čína v posledních letech podporuje používání jüanu v bilaterálním obchodu a investicích. Stala se pátou největší platební měnou na světě, třetí největší měnou v obchodním vypořádání a pátou největší rezervní měnou, ukázala oficiální data.

Čínské devizové rezervy činily na konci února více než 3,13 bilionu dolarů, což je o 51,3 miliardy dolarů méně než na konci ledna, podle nejnovějších údajů zveřejněných Státní správou deviz.

https://www.globaltimes.cn/page/202303/1287406.shtml
Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 16 bře 2023, 18:33

https://www.michalapetr.com/map-1527-br ... atni-kasu/
MAP 1527 Bruselské ropné fiasko “EU Premium” bude stát Česko 20 miliard korun ročně! Fialová vláda se z toho raduje a dál škube důchodce, aby naplnila děravou státní kasu!
Guvernér Floridy Ron DeSantis včera na CNN rázně pojmenoval příčinu současné krize, když obvinil banky, že nyní kolabují, protože jejich vedení se více zajímá o diversitu, rovnost, inkluzi, (DEI), a politiku, než o bankéřství. De Santis tím narážel na letité vychloubání zkrachovalé banky SVB, která zdůrazňovala, že se řídí politikou DEI, a proto má v představenstvu 1 LGBTQ, 1 Černocha, 2 Veterány, 45% žen, a celkem 95% členů správní rady jsou tzv. nezávislí, (členové neziskovek). Na CNN tak dokonce zaznělo, že ač nikdo neříká, že 12 bílých mužů by se podobného chaosu jaký panoval v bance SVB vyvarovalo, tak vedení banky mohlo být rozptýleno plněním požadavků na rozmanitost, (DEI). Zdá se tak být stále jasnější, že víc a víc politiků v USA už chápe, že politika tzv. inkluzí provozovaná různými “dobrosráči” ruinuje celý západní svět.

V Česku je tomu bohužel naopak. Česká vláda je složená z absolutních ekonomických diletantů, kteří jsou tak naivní, že se radují, že se jim letos ve spolupráci s Eurokraty podařilo zlikvidovat tzv. asijskou přirážku na barel ropy!

Tzv. Asian premium, zajišťovala nepřetržitě skoro 50 let celé Evropě slevu několika dolarů na každý barel ropy, který dovezla. Pro Evropu představovala tato asijská přirážka OPEC neuvěřitelnou ekonomickou výhodu – 20% rozdíl v ceně nakupované ropy. Pro představu – jen samotné Česko dováží asi 160 tisíc barelů ropy denně. Při ceně 80 dolarů za barel, představovala Asian premium pro české hospodářství i občany roční zisk skoro 1 miliardu dolarů, (20 miliard korun, 2 000 CZK na každého Čecha). Tento obrovský zisk z rozdílu ceny barelu ropy pro Evropu a Asii vytvářel Evropě i Česku důležitý ekonomický polštář, zlevňoval výrobu, potraviny, nákladní i osobní dopravu, a činil evropské zboží nepatrně konkurenceschopnějším na světových trzích proti asijskému zboží. Byla to obrovská evropská výhoda, ale ta se teď zásluhou Fialy a Eurokratů změnila z Asian premium na European Premium, protože od ledna roku 2023 OPEC nahradil Asian Premium, novou European Premium, a nyní si za každý barel ropy připlácí země EU, kdežto země Asie ho mají levnější. A podle analytiků si Evropané budou připlácet tak dlouho, dokud se opět neotevřou ruské ropovody!

Český premiér Petr Fiala se 28. února 2023 na tiskové konferenci vychloubal, že se mu podařilo zajistit naši energetickou bezpečnost, tím že Česko zbavil závislosti na ruské ropě a plynu! Fiala doslova řekl: V oblasti energií jenom připomenu, že se naší vládě, a celé Evropě, podařilo omezit závislost na ruském plynu a ropě. A to, ať už to děláme na národní úrovni nebo na evropské, tak oboje dohromady vlastně výrazně zvyšuje naši energetickou bezpečnost. Fiala a jeho parta ekonomických diletantů nechápou podstatu problému ceny ropy. Nezáleží, až tak jak je vysoká cena za barel, ale kdo OPEC platí tzv. prémiovou přirážku! Český průmysl dosud konkuroval asijskému, právě proto, že 50 let měl k dispozici o 20% nižší ceny ropy! Teď je s tím amen, a Fiala se raduje, že zajistil energetickou bezpečnost. My dodáváme na úkor likvidace konkurenční výhody průmyslu a zemědělství. Je tak s podivem, že ani traktorista Juračka, Fialův ministerský podnáčelník, jehož traktor jezdí také na naftu, nechápe, že cena obilí i dalších potravin závisí i na ceně nafty, obzvlášť na té, která byla 50 let pro Čechy levnější než pro Asiaty.

Čekají nás temné časy. Dva významní manažeři největších US investičních fondů Larry Fink, (BlackRock), a Ray Dalio, (Bridgewater), včera předpověděli další krachy bank! Fink v dopise svým investorům oznámil, že inflace bude pokračovat, úrokové sazby budou růst, a plíživá bankovní krize bude trvat, proto ať neočekávají snadné časy! Dalio, přirovnal současný pád bank (SVB, Credit Suisse), ke smrti kanárků v uhelném dole. Podle Dalia, tyto první pády bank, nás jen varují, stejně jako kanárci varovaly havíře před otravou plynem, že naše finanční instituce jsou otrávené levnými penězi, které naše vlády v posledních letech natiskly. Dokud se prý trh brutálně nevypořádá s těmito toxickými vládními nekrytými biliony, které leží v bankách, budou se finanční krize a pády bank opakovat, a to potrvá celá léta.

Fiala je ekonomický analfabet, a odmítá se poučit z případu Kalousek 2008! Už tehdy Kalousek věděl, že díky americké hypotéční krizi, která způsobila zabrzdění růstu české ekonomiky na míru nižší než 1,5% HDP, o které se Fialovi letos může jen zdát (+0,5% max), nepokryjí vyšší výběry daní dvě nejrychleji rostoucí položky státního rozpočtu 2009, a to výdaje na penze a výdaje na úhradu státního dluhu. A proto Kalousek vytáhnul pero a začal osekávat vládní výdaje a propouštět přemnožené byrokraty! Přesto, že na české poměry Kalousek osekával a šetřil, jak nikdo před ním a po něm, dosáhnul do Babiše a Fialy nejvyššího schodku v dějinách Česka. Přes Kalouskovy škrty se plánovaná rozpočtová sekera ze 38 miliard vyšplhala na tehdy neuvěřitelných 192 miliard, a trvalo do roku 2013, než se rozpočet dostal do schodku aspoň jen 80 miliard. (Viz Graf schodků.)

Kalousek se v roce 2008 mohl uškrtat, stejně raketovému schodku rozpočtu v roce 2009 nezabránil, protože byla americká hypotéční krize! Za krize platí, že když lidé neutrácí, tak stát vybírá méně daní!

Teď řádí ukrajinská krize, energetická krize, inflační krize a začala bankovní krize, ale Fiala a spol. se tváří, že se nic neděje! Jejich drzost je nebetyčná, protože dokonce zabránili tomu nejnormálnějšímu protikrizovému opatření, a to aby se politikům a vysokým státním úředníkům zmrazily jejich už tak přemrštěné platy!

Při poslední krizi, to byla Čína, která nákupy dluhopisů v EURECH zachraňovala Brusel před kolapsem, a je velmi zajímavé, že už tehdy 8. ledna 2011! Brusel tvrdil, že se Evropa musí zbavit závislosti na dovozu vzácných minerálů z Číny! Tehdy byla závislost na dovozu z Číny 97%, dnes 12 let po slibu Bruselu, že závislost na dovozu vzácných minerálů z Číny vyřeší, je závislost podle samotné předsedkyně komise EU 98%! A samozřejmě, byly to levné ruské energie a Asia Premium přirážka OPEC, které Evropu z krize vymanily.

Jak včera řekl Ole Hansen, šéf strategie dánské Saxo Bank: Jedinými vítězi sankcí na Rusko jsou ekonomiky v Asii, zejména Indie a Čína. Věřím, že jakmile skončí válka, sankce budou zrušeny a ruská ropa (energie) se vrátí na evropský trh. Ekonom Hansen má štěstí, že je Dán, být Čech, byl by označen za dezoláta, a odstraněn z funkce!

Kdo chce může podpořit boj proti fialové vládě i osobně na demonstraci, kterou svolává 29. března 2023 do Ostravy na Masarykovo náměstí od 16:30 pod názvem „Lidé proti vládě” hnutí SPD Tomio Okamury!
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
Havy
Redakční rada
Příspěvky: 926
Registrován: 17 úno 2017, 12:03

Re: Ekonomika

Příspěvek od Havy » 17 bře 2023, 15:52

Začínám trochu měnit pohled na americkou bankovní krizi - americké banky si v uplynulém týdnu půjčily od FEDu ca. 300 miliard dolarů...

což je ca. polovina toho, co bylo potřeba na záchranu systému v krizi v roce 2008. To je mnohem větší číslo, než jsem přepokládal. Kde FED tyto peníze vzala? Dle ukazatelů peněžní zásoby si je Americká Federální rezervní banka (Fed) natiskla. 22.března je očekáváno rozhodnutí FEDu ohledně dalšího zvedání úrokových sazeb. Mám takový dojem, že rozhodnutí mezi bojem s inflací a stabilitou finančních trhů asi natištěním nových peněz už padlo.

Přibližně polovina těchto nových peněz šla do nových holdingových společností založených Federální společností pro pojištění vkladů (FDIC), které jsou nyní matkami zkrachovalých bank Silicon Valley Bank a Signature Bank. Peníze, které tyto záchranné holdingové společnosti obdržely, byly použity na vyplacení nepojištěných vkladů. FDIC se za tuto půjčku od FEDu zaručila.

Zbytek peněz si půjčily jiné banky, které se snažily získat hotovost v důsledku pravděpodobně panického vybírání vkladů. Neumím si moc představit, že FED v této situaci zvedne sazbu a trochu spekuluji, že půjde proti ECB, která nyní zvedla sazby o půl procenta na 3,5 %.

Také mě dnes zaujala jedna poznámka ohledně (skoro znárodněné) švýcarské investiční banky Credit Suisse. Credit Suisse byla na poměry "švýcarské banky" na jaře 2022 docela agresivní při zmrazování ruských aktiv a uplatňování sankcí. Kritici tehdy poznamenávali, že Švýcarsko tím ztrácí status neutrální země.

Credit Suisse, která se deset let obtížně vzpamatovávala z krize 2008, v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zmrazila aktiva ruských klientů v řádu miliard Eur. Když se poté Čína, která je největším zákazníkem Saúdské Arábie, přidala na stranu Ruska, vznikly různé spekulace. Proč? Protože Saudská národní banka je jedním z největších akcionářů Credit Suisse společně s Qatar Holding LLC a BlackRock, Inc. (který také dle mého názoru ovládají Saudi).

Když si z Credit Suisse pak klienti začali vybírat své peníze - zatímco na začátku roku 2022 dosáhl hotovostní polštář banky solidního vrcholu 182 miliard dolarů, do prosince se propadl o téměř 60 %, (také kapitál banky se rozpouštěl) - odmítla Saudská národní banka Credit Suisse zachránit s odkazem, že to prý není možné, její podíl by totiž překročil 10 procent a to by podmiňovalo široké schvalovací procesy. Dalo by se skoro říci, že se tyto schvalovací procesy skoro najednou hodily a nikdo nepoznamenal, že by mohl třeba přiskočit na pomoc Katarský státní investiční fond, majitel Qatar Holding LLC.

Saudové tak možná vytrestali Švýcary, kteří nyní pro záchranu banky museli nastavit kreditní linii ve výši 54 miliard dolarů. Jenže to je jen první krok, banka nepřežije, pokud se jí nepodaří získat si zpátky klienty.

Sankce fungují... je to napínavý, připomeneme si heslo každého správného bankéře v době růstu - můj profit, v době krize - vaše ztráta :)
https://m.facebook.com/story.php?story_ ... =697721053
Že by nechtěná asymetrická reakce?

DJW
Samostatný redaktor
Příspěvky: 1879
Registrován: 16 dub 2018, 11:45

Re: Ekonomika

Příspěvek od DJW » 19 bře 2023, 09:31

to způsobí do budoucna morální hazard při řízení bank, způsobuje to už v současné chvíli problém americkým regionálním bankám, kterým odtékají velcí vkladatelé a přesouvají své vklady do velkých, Tier 1 bank, v racionálním očekávání, že když se do problémů dostane velká banka, vláda je kvůli zachování paniky, bez ohledu na předem nastavená pravidla (která v zájmu "dobra" poruší), plně vyplatí.
https://zlato.kurzy.cz/zpravy/703642-zl ... tovy-rust/
Takže v skratke: dalšia krízička, kde velké ryby zhltnú malé a zaplatia to danoví poplatníci
Nečakaj. Začni teraz, tam kde si, a použi to čo máš k dispozícii. /// Optimista sa učí anglicky, pesimista čínsky, realista si kúpil Kalašnikov.

Skeptik
Sponzor fóra
Příspěvky: 8344
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od Skeptik » 19 bře 2023, 10:19

DJW píše:
19 bře 2023, 09:31
Takže v skratke: dalšia krízička, kde velké ryby zhltnú malé a zaplatia to danoví poplatníci
Daňoví poplatníci už ne ... ti na to nemají.
Dluhy se budou přesouvat odsdola nahoru ... od malých a středních bank k těm Tier 1 a od nich na Stát (případně na EU v případě nás) ... až to nakonec skončí státním bankrotem (v případě EU státními bankroty).
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/St%C3%A ... AD_bankrot
No a pak to zaplatí (proti své vůli) všichni občané Státu.
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 20 bře 2023, 13:48

https://echo24.cz/a/H6M2T/zpravy-domaci ... tvi-sahara
Blíží se písečná krize: Z písku bude nedostatková komodita, zdraží beton i stavby
Na Česko se podle analýz geologů a těžařů řítí písečná krize. Staré pískovny se postupně zavírají a nové už nevznikají. Nejhorší je situace ve středních Čechách, na Vysočině nebo na Zlínsku, kam se musí stavební písek dovážet přes hranice ze Slovenska. Nedostatek ale podle propočtů nastane do 10 let úplně všude, skončit má totiž až 60 % ze zhruba 150 aktivních pískoven.

Stavební písek je základní stavební surovinou potřebnou pro výrobu betonu. Uvádí se, že na kubický metr betonu může být potřeba až 900 kg písku a 900 kg štěrku. Pro představu: na stavbu rodinného domu může písku padnout až 200 tun a na kilometr dálnice ho může být potřeba i 30 tisíc tun.

Jiné druhy písků se ale využívají i ve ve sklářství, slévárenství nebo k výrobě počítačových čipů a dalších oborech. Vědci před pár lety odhadli, že ho lidstvo ročně spotřebuje kolem 50 miliard tun, což tehdy dělalo asi 18 kilogramů denně na hlavu. A jeho spotřeba se za posledních dvacet let ztrojnásobila. Námitka, že na pouštích je písku dost tady neplatí. Například pro výrobu betonu, kde se používá hrubší štěrkopísek, je ten pouštní příliš jemný. Paradoxně se tak i do pouště musí dnes písek dovážet.
Situace začíná být kritická také v České republice. Ačkoli máme podle geologických průzkumů zásoby štěrkopísku minimálně na dalších 100 let, problém je v otevírání nových pískoven, potvrzuje pro deník Echo24 mluvčí těžební společnosti České štěrkopísky Petr Dušek: „Otevření nové pískovny běžně zabere 10 let a bývá to martyrium pro všechny zúčastněné – těžaře, obec i její obyvatele, kteří dlouho nevědí, na čem vlastně jsou. Největším problém vidím v tom, že stát vůbec nemá efektivní nástroje k vymáhání veřejného zájmu dobývat suroviny pro rozvoj ekonomiky. Problém bývá dokonce i s výhradními ložisky, které si stát vydefinoval k vytěžení.

“České štěrkopísky pozorují, že nejkritičtější je momentálně situace ve Zlínském kraji. „Stávající ložiska mají velmi nízkou plošnou roztěženost, a pokud se nepodaří otevřít žádná nová, zůstanou na konci 20. let v regionu pouze tři aktivní pískovny, z nichž pouze dvě disponují zásobami nad 10 let. Problém přitom nastává již v současnosti, vždyť poptávku už zde nezvládají pokrýt ani dovozy ze sousedních krajů, a tak se musí dovážet až ze Slovenska. Nejobtížnější je sehnat hrubé frakce od 4 do 32 milimetrů, které se používají jako plnivo do betonu. Problémy bude mít velmi brzy i Středočeský kraj, největší štěrkopísková bašta, která se podílí na celkové těžbě téměř třetinou. Naprosto deficitní je Vysočina, která už několik let nemá jedinou aktivní pískovnu,“ dodává Dušek.

Už dnes podle něj dochází vlivem zavírání pískoven k „plíživému zdražování“, které je nejvýraznější v regionech s největšími deficity. Stavaři přitom uvádí, že písek na stavby se vyplatí dovážet maximálně 30 kilometrů. „Výsledkem je ekonomický i ekologický problém, který spočívá v prodlužování přepravních tras. V posledních letech se rozvíjí recyklace a na vybraných stavbách se jí daří alespoň částečně šetřit čím dál tím cennější přírodní surovinu. Na druhou stranu nesmíme si nalhávat, že tímto způsobem se podaří v řádu desítek let zajistit plnohodnotnou náhradu. I kdyby se podařilo zrecyklovat veškerý použitelný stavební odpad, nepokrylo by to poptávku ani z 10 %. Nemluvě o tom, že recyklát se kvalitativně štěrkopísku nikdy nevyrovná, a v některých disciplínách (konstrukční vrstvy, předpjaté betony) se vůbec nedá použít.

“Ze společné studie Těžební unie, České geologické služby a Sdružení pro výstavbu silnic pak vyplývá, že mezi rokem 2021 a 2022 vzrostla cena dopravy o 45 až 65 %, ceny drceného a těženého kameniva jsou o 25 % až 30 % vyšší, cena asfaltů vrostla až o 60 % oproti loňskému roku. Nedostatku písku se věnuje také web Hlava v písku.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 24 bře 2023, 20:16

https://casopisargument.cz/?p=49322
EU by se měla vzdát dotačních závodů s USA
Německý Institut pro ekonomický výzkum (ifo) vyzval Evropskou unii, aby v reakci na americký zákon o snížení inflace (IRA) upustila od dalších dotací financovaných z dluhu.

„EU by se měla vyhnout tomu, aby se pouštěla do dotačních závodů o umístění továren na baterie nebo solární články, které pracují se známými technologiemi – to je sebezničující,“ uvádí prezident ifo Clemens Fuest ve zprávě pro německé ministerstvo financí. Výzkumný pracovník Ifo Niklas Potrafke dodává, že EU by se místo toho měla zaměřit na „konkurenčně udělované finanční prostředky na výzkum, vývoj a inovace, jakož i na rozvoj infrastruktury“. Potrafke však doporučuje, aby se EU ohradila proti protekcionistickým prvkům amerického zákona o snížení inflace, a zároveň zdůrazňuje potřebu jednání mezi EU a USA o těchto otázkách. EU již má programy Next Generation EU na ochranu klimatu, jejichž prostředky ještě nebyly vyčerpány, uvedl ifo. Evropa musí dohnat své vlastní nedostatky v průmyslové politice, dodává zpráva. „Levné a spolehlivé dodávky energie vyžadují větší integraci evropských energetických trhů, rozšíření energetických sítí, obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie a podporu výzkumu v těchto oblastech,“ uvádí ifo. Vyzývá také k vytvoření nového regulačního rámce, který by umožnil „vznik platformové ekonomiky v energetice, v níž soukromé domácnosti a podniky vystupují současně jako spotřebitelé i výrobci energie“.

Evropská komise nedávno představila zákon o kritických surovinách, zákon o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act), plány na zřízení Evropské vodíkové banky a návrhy týkající se dlouhodobé konkurenceschopnosti s cílem „vytvořit příznivé regulační prostředí pro klimaticky neutrální odvětví a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Mnohé z těchto návrhů jsou součástí průmyslového plánu EU Green Deal, který byl představen v únoru v reakci na americký zákon o snížení inflace, ale také na dotace v jiných zemích, například v Číně. EU se obává, že klíčová technologická odvětví by se v budoucnu mohla přesunout, založit nebo zůstat v jiných částech světa na úkor průmyslu EU. USA se dohodly na zákonu o snížení inflace, přelomové legislativě v oblasti klimatu, která umožňuje významnou podporu ekologických technologických společností vyrábějících ve Spojených státech.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 31 bře 2023, 06:28

https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/ ... alni-trhy/
Vzestup petrojüanu: Konec vlády petrodolaru a dopad na globální trhy
Věděli jste, že centrální banky loni nakoupily více zlata než kterýkoli jiný rok za posledních 56 let – od roku 1967?

Právě rok 1967 byl významným rokem ve finanční historii, především kvůli událostem v londýnském Gold Pool.

London Gold Pool byla dohoda mezi centrálními bankami USA a západoevropskými zeměmi o stabilizaci ceny zlata. Cílem bylo udržet cenu zlata na 35 dolarech za unci hromadným nákupem a prodejem zlata podle potřeby.

V roce 1967 se však londýnský zlatý pool zhroutil kvůli nedostatku zlata a rostoucí poptávce po kovu. Bylo to proto, že evropské centrální banky nakupovaly obrovské množství zlata, když začaly pochybovat o slibu americké vlády navázat dolar na 35 dolarů/oz zlata. Tyto nákupy vyčerpaly zásoby londýnského zlatého fondu a zvýšily cenu zlata.

Stručně řečeno, rok 1967 byl začátkem konce brettonwoodského mezinárodního měnového systému, který existoval od konce druhé světové války. To nakonec vedlo k tomu, že americký dolar byl v roce 1971 odvázán od zlata. Od té doby není dolar krytý zlatem, ale je podporován petrodolarovým systémem a nátlakem.

Jde o to, že velké globální toky zlata mohou být známkou toho, že se chystá změna paradigmatu v mezinárodním měnovém systému.

Centrální banky jsou největšími hráči na trhu se zlatem. A protože jsme právě byli svědky největších nákupů zlata centrálními bankami od roku 1967, je jasné, že se chystá něco velkého.

A to jsou jen oficiální čísla, která vlády uvádějí. Skutečné nákupy zlata by mohly být mnohem vyšší, protože vlády jsou často neprůhledné ohledně svých držeb zlata, které považují za důležitou součást své ekonomické bezpečnosti.

Nyní jsme na prahu radikální změny v mezinárodním měnovém systému s hlubokými důsledky. Přesto si jen málokdo uvědomuje, co se děje a jaký obrovský význam to má.

Většinu lidí proto čeká překvapení – a nebude to příjemné. Budou to oni, kdo jsou zodpovědní za selhávající peněžní systém.

Ale pro všechny to nemusí být katastrofa…

Ti, kteří se před touto změnou paradigmatu zachovají správně, by mohli vydělat jmění.

Skutečný důvod obrovských zlatých rezerv Číny

Podle Financial Times budou v roce 2022 největšími odběrateli zlata Čína a producenti ropy na Blízkém východě. Není to náhoda, protože tyto země budou středem změn v mezinárodním měnovém systému.

Není žádným tajemstvím, že Čína už mnoho let hromadí co nejvíce zlata.

Čína je největším světovým producentem a kupcem zlata. Většina tohoto zlata končí v čínské státní pokladně.

Nikdo nezná přesné množství zlata, které Čína vlastní, ale většina pozorovatelů se domnívá, že je to násobek toho, co si vláda nárokuje.

Dnes je jasné, proč má Čína neukojitelnou poptávku po zlatě.

Peking čekal na správný okamžik, aby ukončil hegemonii amerického dolaru. A teď ta chvíle nastala…

Klíčem k pochopení všeho je nedávná historická návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Saúdské Arábii a dalších zemích Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), čímž bylo zahájeno nové paradigma všerozměrné energetické spolupráce.

GCC zahrnuje Saúdskou Arábii, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Omán a Spojené arabské emiráty. Tyto země představují více než 25 % celosvětového vývozu ropy, přičemž samotná Saúdská Arábie přispívá přibližně 17 %. Navíc více než 25 % čínského dovozu ropy pochází ze Saúdské Arábie.

Čína je největším obchodním partnerem GCC.

Setkání odrážejí přirozený – a rostoucí – obchodní vztah mezi Čínou, největším světovým dovozcem ropy, a Radou pro spolupráci v Zálivu, největším světovým vývozcem ropy.

Během své návštěvy Xi učinil následující důležité poznámky:
„Čína bude i nadále dovážet velké množství ropy ze zemí GCC, rozšiřovat dovoz zkapalněného zemního plynu, posilovat spolupráci v oblasti rozvoje ropy a zemního plynu, inženýrských služeb, skladování, přepravy a rafinace a plně využívat Shanghai Petroleum a National Gas Exchange jako platformy pro vypořádání obchodu s ropou a plynem v jüanech.”
Po letech příprav zahájila Shanghai International Energy Exchange (INE) v březnu 2018 termínový kontrakt na ropu denominovaný v čínských jüanech. Jde o první termínovaný kontrakt na ropu obchodovaný v Číně. Smlouva je založena na ropě Brent, globální referenční hodnotě pro ceny ropy, a je vypořádána v hotovosti.

Od té doby může kterýkoli producent ropy prodávat svou ropu za cokoliv jiného než za americký dolar – v tomto případě za čínský jüan.

Futures kontrakt na ropu INE Yuan nabízí nový cenový standard pro globální trh s ropou, kterému tradičně dominuje americký dolar. Obchodováním v jüanech má kontrakt za cíl zvýšit používání čínské měny ve světovém obchodu a snížit závislost na americkém dolaru.

Jeho význam spočívá v jeho potenciálu posunout rovnováhu sil na ropném trhu z USA do Číny a zvýšit využití čínského jüanu ve světovém obchodu.

Je tu však velký problém. Většina producentů ropy nechce hromadit velké zásoby jüanu a Čína to ví.

Čína proto konkrétně spojila futures kontrakt na ropu se schopností převádět jüany na fyzické zlato prostřednictvím zlatých burz v Šanghaji (největší světový trh s fyzickým zlatem) a Hongkongu, aniž by se dotkla čínských oficiálních rezerv.

PetroChina a Sinopec, dvě čínské ropné společnosti, jsou hlavními kupci likvidity futures na ropu v jüanech. Pokud tedy chce producent ropy prodávat svou ropu v jüanech (a nepřímo i ve zlatě), vždy se objeví nabídka.

Po letech růstu a řešení nedostatků je nyní poprvé připraven futures kontrakt na ropu INE Yuan. Xi by neslíbil GCC velké a konzistentní nákupy ropy, pokud by nebyl připraven.

Proč je pro Čínu důležité nakupovat ropu a plyn od Rady pro spolupráci v Zálivu v jüanech?

Protože podkopává petrodolarový systém, který je oporou amerického a mezinárodního finančního systému od kolapsu brettonwoodského systému v roce 1971.

Saúdové se vzdají a co se stane?
Téměř 50 let Saúdové důsledně trvali na tom, že každý, kdo chce jejich ropu, musí platit v amerických dolarech.
To se ale nedávno změnilo.

Po historické návštěvě Si Ťin-pchinga a významném oznámení saúdská vláda nijak neskrývala svůj záměr prodávat ropu v jüanech. Podle nedávné zprávy agentury Bloomberg:
Saúdská Arábie je podle ministra financí království otevřena jednání o obchodování v jiných měnách než v americkém dolaru.
Stručně řečeno, Saúdové jsou přesvědčeni, že USA nedodržují svůj konec petrodolarové dohody. Nemají tedy pocit, že by si svůj díl měli nechat.

Saúdové jsou také naštvaní na USA, že neposkytují dostatečnou podporu v jejich válce proti Jemenu.
V tomto momentě vstoupila na scénu Čína a po mnoha letech konečně donutila Saúdy přijmout jüan jako platbu.
Muselo se to stát.

Čína je již nyní největším světovým dovozcem ropy. Množství dovážené ropy navíc stále roste, protože pohání ekonomiku více než 1,4 miliardy lidí.
Naprostá velikost čínského trhu znemožnila Saúdské Arábii – a dalším vývozcům ropy – donekonečna ignorovat požadavky Číny na platby v jüanech. Šanghajská mezinárodní energetická burza ještě více usnadňuje exportérům ropy podnikání.

To je základ.

Saúdská Arábie – základní pilíř petrodolarového systému – otevřeně souhlasila s ukončením prodeje své ropy výhradně v amerických dolarech.
To je známka blížící se a obrovské změny pro všechny držitele amerických dolarů. Bylo by neuvěřitelně pošetilé ignorovat toto obří červené varovné znamení.

Dokonce i WSJ připouští, že takový krok by byl pro americký dolar katastrofální.
Krok Saúdské Arábie by mohl zpochybnit převahu amerického dolaru v mezinárodním finančním systému, na který se Washington po desetiletí spoléhal při tisku státních pokladničních poukázek, aby mohl financovat svůj rozpočtový deficit.
Ron Paul je americký politik a lékař, který je po desetiletí hlasitým kritikem současného mezinárodního měnového systému. Nixonův krok k odvázání dolaru od zlata v roce 1971 ho původně motivoval ke vstupu do politiky.

Je známý svými názory na měnovou politiku, centrální bankovnictví a Federální rezervní systém. Ron Paul napsal několik knih na tato témata a obhajuje návrat ke zdravým penězům a zlatem krytému peněžnímu systému.

Stručně řečeno, Ron Paul ví o mezinárodním měnovém systému více než téměř kdokoli jiný.

Jednou pronesl projev s názvem „Konec dolarové hegemonie“, ve kterém poukázal na jednu věc, která by způsobila kolaps amerického dolaru.

Zde je relevantní část:
„Ekonomický zákon, že poctivá směna vyžaduje jako platidlo pouze věci skutečné hodnoty, nelze zrušit.
Chaos, který jednoho dne vyplyne z našeho experimentu s celosvětovými nekrytými penězi, bude vyžadovat návrat k penězům skutečné hodnoty.
Budeme vědět, že se blíží den, kdy země produkující ropu požadují za ropu zlato nebo jeho ekvivalent spíše než dolary nebo eura.
Čím dříve, tím lépe.“
To je základ.

Konec petrodolarového systému se nezadržitelně blíží.
Tento systém již více než 50 let umožňuje vládě USA a mnoha Američanům žít nad poměry.
USA tuto jedinečnou pozici berou jako samozřejmost. Ale brzy bude pryč…
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
Grif
Sponzor fóra
Příspěvky: 4136
Registrován: 07 úno 2017, 13:04

Re: Ekonomika

Příspěvek od Grif » 03 dub 2023, 09:23

Video k předcházejícímu článku. KOLAPS DOLARU A ZÁPADNÍHO SVĚTA - RAY DALIO
Všechno se dá vysvětlit.Bohužel ne všem.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 03 dub 2023, 10:24

https://www.michalapetr.com/map-1642-du ... -na-libru/
MAP 1642 Dubnový run na dolar a banky! 3 biliony dolarů v ohrožení! Japonsko se přidává k finančnímu útoku na USA! Putin překonává legendárního Sorose a jeho slavný run na Libru!
Je tomu takřka přesně rok a den, kdy Joe Biden zahřímal v Polsku, že promění Rubl v trosky. Dnes se ukazuje, že celý ten rok, kdy Západ usilovně plnil nařízení pošetilého starce, který nerozumí ekonomice, Gosudar klidně, rafinovaně a trpělivě chystal protiútok. Nyní se má dostavit výsledek – Dolaru hrozí, že se promění v trosky! Západním bankám, že se změní v ruiny! A když to tvrdí věhlasní ekonomové napříč světem, je to vážné! V dnešní analýze celý problém, který důkladně ovlivní naše životy rozebereme. Podrobné důkazy a vysvětlení, o až neuvěřitelném vlivu dopadu na ekonomiku USA a EU od měn útočících na USD a EURO jsem soustředil na konec analýzy.

Putinova výprava na Ukrajinu zamíchala kartami světové ekonomiky i politiky tak obrovským způsobem, že až teprve teď, po roce, si ty nejchytřejší mozky lidstva začaly uvědomovat, co všechno nevyhnutelně nastane v důsledku Putinových rafinovaných tahů na světové geopolitické šachovnici. Nastupuje nejhorší možná varianta krize – stagflační dluhová krize – a její nástup je už neodvratitelný, nedojde-li k okamžité změně politiky Západu vůči Rusku, čeká nás Krach!

Nejnovější efekt, který na přelomu 27/28 dubna tvrdě zasáhne USA i EU je nazýván Ueda kontra Kuroda, a odhaduje se, že v jeho důsledku až 3,4 bilionů dolarů v držení japonských investorů, Japonsko je největším držitelem dluhů USA i Bruselu, zamíří z EU i USA domů. Nastane tak dramatický výprodej evropských i amerických dluhopisů, akcií a investic, a ty japonským výprodejem ztratí část své hodnoty, a evropské i americké banky, které je drží jako zajištění před krachem, budou muset ve svém účetnictví začít odepisovat desítky miliard očekávaných zisků, a dostanou se tak na hranici krachu, jako se už skončily banky SVB a Credit Suisse.

Včera 1. dubna Sorosův hlavní finanční mozek, Nouriel Roubini, který předpověděl s předstihem všechny světové hospodářské krize a krachy bank od roku 2007 do dneška, oznámil nezávisle na japonské předpovědi Ueda kontra Kuroda, že spočítal, že nepřiznané (nerealizované) ztráty amerických bank nyní dosahují 1,75 bilionu dolarů, že tak představují 80% kapitálu bank. A že většina amerických bank je už v bankrotu, jen se to USA bojí světu přiznat! Dolar i EURO se tak 30 let po legendárním útoku George Sorose na Libru dostávají pod mnohem větší a rafinovanější útok realizovaný Putinem a jeho spojenci.

Roubini tvrdí, že v USA brzy nastane nevyhnutelný problém, kdy si domácí i zahraniční majitelé bankovních účtů začnou masivně vybírat své neúročené vklady v dolarech, buď aby je použili na úhradu svých dluhů, hypoték, nebo aby je uložili do bezpečnějších a výdělečnějších finančních aktiv než je USD! Jakmile k tomuto pohybu dojde, (Ueda kontra Kuroda), americké banky nebudou mít z čeho své klienty vyplácet, protože většina jejich dolarů už na bankovních účtech neleží, ale byla bankami investována do vládních a jiných cenných papírů USA a EU. US banky budou tyto cenné papíry muset začít se ztrátou prodávat, aby je vyměnily za dolary, které po nich jejich majitelé nyní požadují. Tím praskne americké tajemství, že skutečná cena cenných papírů v držení bank je nižší než celkový počet všech dolarů, za které banky ručí. Roubini tvrdí, že tento nevyhnutelný bankovní krach způsobí největší finanční otřes jaký svět, kdy zažil.

Efekt Ueda kontra Kuroda. V současnosti dochází v Japonsku ke změně na postu prezidenta národní Bank of Japan, (BOJ), která řídí měnovou politiku Japonska. Kuroda prováděl od roku 2016 do letošního března tzv. politiku kvantitativního uvolňování, tedy lil do ekonomiky biliony a držel záporné úroky. Japonští investoři, aby vydělali, vyměnili biliony jenů (JPY) za 3,4 bilionu dolarů a EUR, a všechny je investovali do USA a EU. 28. dubna Ueda, nový prezident BOJ prý takřka jistě ukončí politiku kvantitativního uvolňování a začne zvyšovat úroky stejně jako americký FED, evropská ECB, či česká ČNB. Pro úroky v investicích platí, že aby majitelé dluhopisů i akcií vydělávali musí být kladné, (BOJ,Ueda), ale nesmí být příliš vysoké, (FED,Powell, ECB, Lagardeová), jinak majitelé starých dluhopisů a akcií začnou prodělávat. Jaký efekt na vzájemnou hodnotu USD/JPY má jen nepatrná změna japonské monetární politiky, krásný příklad: Kuroda 20.prosince 2022 jemně naznačil na zasedání BOJ, že éra kvantifikovaného uvolňování končí i v Japonsku, a podívejte k jakému dramatickému pohybu ve prospěch hodnoty JPY vůči USD ten den 20. prosince došlo na světových trzích! To samé se událo na akciovém trhu. Co Kuroda jemně naznačil, se předpokládá, že Ueda 28. dubna vezme vážně! Tím spustí nebo urychlí lavinový efekt krachů bank, před kterým varoval včera Roubini!

Kuroda včele BOJ od roku 2016 nakoupil japonské vládní dluhopisy za 465 bilionů JPY, (3.5 bilionu USD), a tím donutil japonské vlastníky 226 bilionů JPY investovaných do předchozích japonských vládních dluhopisů, aby je rychle prodali, a utržené biliony vyměnili za USD a EURO, a investovali je do USA a EU, protože tam byly tou dobou nepatrně vyšší úroky než v Japonsku, a dalo se tam vydělat! Japonsko tak drželo koncem roku 2022 přes 1 bilion dolarů dluhu USA, nejvíc na světě, ale také asi 10 % australského a nizozemského dluhu. 8 % novozélandského a 7 % brazilského dluhu. Až 2% akcií všech firem v USA, Nizozemí, Velké Británii a Japonsku byly japonský majetek. Nyní všude tam nastane očekávaný výprodej vyvolaný zvýšením úroků v Japonsku novým prezidentem BOJ Uedou. Japonsko se totiž stane díky mírné inflaci a mírným kladným úrokovým sazbám rájem investorů. Logicky vydělávat miliardy do Japonska zamíří i další světoví investoři, protože v EU i USA budou vysoké úroky a inflace, které investicím nepřejí. (Výpočty vztahů zisků a výše úroků od Nouriela Roubini zde.)

Situace v Japonsku není nijak optimistická. Celé Japonsko se v létě bude potýkat s nedostatkem elektřiny. Vláda oznámila, že v Japonsku se musí bezpodmínečně začít rodit děti, a že pro dramatické zvýšení porodnosti udělá vše, co je možné! Vláda tak bude muset masivně investovat, centrální Banka BOJ bude muset zvýšit úroky, aby ochladila inflaci, a přestat nakupovat vládní dluhopisy, a tím dojde k nákupu vládního dluhu japonskými investory, kteří se začnou stahovat ze světa. Japonsko na počátku týdne ústy premiéra Kishidy oznámilo, že nadále bude dovážet ruský plyn ze Sachalinu, stejně jako snížené množství ropy a uhlí ze Sibiře, protože je to otázka japonské národní bezpečnosti. Japonské firmy dokonce dostaly od Kishidy za úkol do ruských nalezišť a výrobních kapacit LNG nadále investovat! Samotný Zelenskyj nikterak na tuto japonskou politiku tento týden neútočil, jak má vždy ve zvyku vůči ostatním, ale naopak jěště Kishidovi ve videu děkoval, že podporuje Ukrajinu! Jak vidíte, investovat do produkce ruského plynu, aby byla zajištěna národní energetická bezpečnost je Japonsku povoleno! Proč se stejně nestará Fiala, a proč je to Česku zakázáno Bruselem a Washingtonem je podivné. Jsme snad my Češi a Slováci méně cenní než Japonci!? Japonsko přitom má nižší inflaci a vyšší životní úroveň, než Česko i Slovensko! A Peking svojí politikou popuzuje mnohem víc, než trio Pavel – Pekarová – Vystrčil!

Japonsko je jen vrcholem ledovce. Nedávno jmenovaný indický ministr obchodu Sunil Barthwal oznámil 31. března, že Indie přechází po vzájemných dohodách s Egyptem, a dalšími zeměmi při obchodních platbách z USD na Rupie! Cílem změny je prosadit Rupii jako záložní světovou měnu, aby snížila poptávku po dolaru a došlo k izolaci v rupiích obchodujících států od globálních otřesů. Indie už předtím přešla na obchody v Rupiích a Rublech s Ruskem.

29. března uzavřela Čína smlouvu s Brazílií, že obě země přestanou své obchody účtovat prostřednictvím třetích měn – USD, EUR, CHF, AUD, CAD, JPY, GBP, a budou striktně obchodovat ve svých vlastních měnách! Západní měny tak ztratili 150 miliard USD, které byly každoročně protočeny v obchodech mezi Čínou a Brazílií. Brazílie tak už nemusí udržovat tak vysoké zásoby západních měn, aby její banky měly dostatek hotovosti. Tím se snižuje potřeba vlastnictví USD a EUR, a ty se vrátí jako bumerang do USA i EU, kde opět maličko pozvednou inflaci. Čím je totiž volných neinvestovaných peněz v oběhu více, tím stoupá drahota. Říká se tomu, že peníze se začnou honit za zbožím, aby si ho chytili.

V pátek 31. března pronikly na veřejnost první tajné dohody, přes pár dny uzavřené v Moskvě a Rijádu s Pekingem. Podle tzv. Putinova plánu všechny tři země začnou brzy používat ve svých obchodech s ropu výlučně čínský Juan. Čína na oplátku nabídla Saudské Arábii obrovské nové kontrakty na odběr ropy a mamutí investice. Dokonce se předpokládá, že součástí dohod je pomocí čínských technologií povýšit Saudskou Arábii do exkluzivního klubu jaderných zemí. Tento plán podle finančních analytiků způsobí už značný přebytek dolarů na světovém trhu a vyvolá pád americké měny, která přijde o část své hodnoty. USA, které žijí na dluh a jsou závislé na dovozu zboží za nekryté, neustále tištěné dolary, tak budou podrobeny nemilosrdné drahotě, protože dolar bude levný. Dojde tak k úplnému obratu. Všichni ekonomové varují, že přechod obchodů s ropou na Juany vyvolá na Západě obrovskou recesi a drahotu. Saudská Arábie na oplátku získala od Pekingu možnost nakoupit za miliardy dolarů 10% akcií největších čínských rafinerií. Zisk vytvořený díky sankcím na Rusko z obchodu s ropou a plynem tak poputuje jako investice do Číny. Obdobným způsobem investuje nyní Rusko v Iránu.

Alžír, nyní klíčový dodavatel plynu a ropy do EU, a letitý spojenec Ruska, podal nedávno přihlášku do BRIC, stejně jako Saudové a další země. Může se tak brzy stát, že Evropa bude muset za alžírské energie platit v Juanech, nebo Rublech, protože Rusko s Alžírem uzavřelo obrovské zbrojní zakázky a Čína začíná dominovat na jeho civilním trhu. Jak potom Evropané získají potřebné Rubly a Juany, když díky drahým energiím, Green Dealům a sankcím už nejsou schopni vyrábět cenově konkurenční zboží, výrobky a potraviny, a technologický průmysl celé EU je rozvrácen díky činnosti bruselské Komise už od roku 2008!

Česko ani Slovensko nemají čas, změny ve světě se dějí nyní neuvěřitelnou rychlostí, a kdo zaspí, bude odsouzen k chudobě!
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 03 dub 2023, 21:56

https://roklen24.cz/?quick_news=huawei- ... ici-rozvoj
Huawei v roce 2022: Stabilní provoz, investice do inovací a pokračující rozvoj
Společnost Huawei zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2022. Technologický gigant v průběhu dvanácti měsíců vykazoval stabilní provoz, jeho tržby dosáhly 642,3 miliardy čínských jüanů a čistý zisk 35,6 miliardy čínských jüanů. Huawei nadále posiluje své investice do výzkumu a vývoje, přičemž v loňském roce do tohoto sektoru firma investovala 161,5 miliardy čínských jüanů. Tato částka představuje 25,1 % ročních tržeb společnosti a celkové výdaje na výzkum a vývoj za posledních 10 let již přesáhly 977,3 miliardy čínských jüanů.
„V roce 2022 si náročné vnější prostředí a netržní faktory i nadále vybíraly daň na provozu společnosti Huawei,“ prohlásil předseda představenstva Huawei Eric Sü na výroční tiskové konferenci. „Uprostřed této bouře jsme trvale postupovali dopředu a dělali jsme vše, co bylo v našich silách, abychom zachovali kontinuitu podnikání a sloužili našim zákazníkům. Vynaložili jsme také velké úsilí ke zvýšení našich zisků – generovali jsme stálý tok příjmů pro udržení našeho přežití a položení základů pro budoucí rozvoj.“

Své ohlédnutí za uplynulým rokem sdílela také finanční ředitelka Huawei Sabrina Meng, podle níž byly i navzdory značnému vnějšímu tlaku celkové obchodní výsledky společnosti za uplynulý rok v souladu s interní prognózou. „Na konci roku 2022 činil poměr našich závazků 58,9 % a čistý hotovostní zůstatek 176,3 miliardy čínských jüanů. Kromě toho náš celkový zůstatek aktiv dosáhl jednoho bilionu jüanů a skládal se z velké části z oběžných aktiv, jako jsou hotovost, krátkodobé investice a provozní aktiva.“ Meng také vyzdvihla stabilně rostoucí výdaje společnosti do oblasti výzkumu a vývoje. „Naše finanční pozice zůstává pevná, se silnou odolností a flexibilitou. V roce 2022 činily naše celkové výdaje na výzkum a vývoj 161,5 miliardy čínských jüanů, což představuje 25,1 % našich celkových příjmů – to patří mezi nejvyšší sumy v historii Huawei. I v dobách, kdy jsme pod tlakem, jdeme sebevědomě dál.“

V roce 2022 činily tržby společnosti Huawei ze sektorů řešení a služeb (Carrier Networks) pro operátory 284 miliard čínských jüanů, pro firmy (Enterprise) 133,2 miliardy a pro spotřebitele (Consumer) celkem 284 miliard jüanů. Firma také v uplynulém roce pokračovala ve zlepšování produktových řad, jako HarmonyOS, Kunpeng, Ascend a portfolio cloudových služeb se zaměřením na kvalitnější podporu pro vývojáře a své partnery. Huawei je silným zastáncem propojeného růstu s partnery v rámci technologického ekosystému a věří, že otevřenost a spolupráce vedou ke společnému úspěchu. Firma v současné době spolupracuje s více než devíti miliony vývojářů a více než 40 000 partnery na podpoře ekosystémových inovací a vytváření větší hodnoty pro své zákazníky.

Huawei prostřednictvím svých zástupců nastínila také svůj pohled do budoucna. „Rok 2023 bude zásadní pro udržitelné přežití a rozvoj Huawei,“ poznamenal Sü. Ačkoliv budeme čelit značnému tlaku, máme vše, co je potřeba, abychom toto období překonali – máme příležitosti k růstu, odolné obchodní portfolio, jedinečnou konkurenční výhodu, trvalou důvěru našich zákazníků a partnerů i odvahu masivně investovat do výzkumu a vývoje. Jsme si jisti, že dokážeme překonat jakoukoli výzvu, která nám přijde do cesty, a položíme pevný základ pro udržitelné přežití a rozvoj.“
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 04 dub 2023, 21:20

https://roklen24.cz/globalni-finance-ja ... atastrofa/
Globální finance jako moře úrokových swapů. Jedna děravá loď a může přijít katastrofa
Úrokový swap je derivát, který si od velké finanční krize prošel určitým vývojem, jehož podstata se ale nezměnila. Globální finance si můžeme představit jako jedno velké moře úrokových swapů, na němž jsou jednotlivé banky bárkami. Pokud není loďka stabilní nebo je děravá, může dojít ke katastrofě, řekl v rozhovoru expert na finanční trhy skupiny Roklen Dušan Vaškovic. Jak úrokový swap funguje? A jak se tvořil swapový trh u nás?

Co je úrokový swap a na co se používá?
Jedná se o derivátový kontrakt odvozený od výnosové křivky státních dluhopisů, jehož protistrany si vyměňují cash flow s charakteristikami různých úrokových plateb. V nejjednodušším případě se jedná o výměnu pevného úroku za proměnlivou úrokovou sazbu, jež není v době uzavírání kontraktu známá. Úrokový swap je tedy v podstatě sázka na výši budoucí úrokové sazby pro nejrůznější tenory a doby splatnosti reprezentovanou fixingem. Ve své původní podobě se jednalo o „over the counter“ kontrakt, tedy bilaterální smlouvu mezi dvěma protistranami. Těmito protistranami jsou výhradně velké korporace, bankovní domy a investiční společnosti.

Po roce 2008, kdy vyvstala potřeba výrazněji kontrolovat pohyby a expozice na trzích s deriváty, jsou některé úrokové swapy vypořádávány přes clearingové domy a patřičně „maržovány“. Jelikož se jedná o derivátový kontrakt, jeho nominální hodnota se neobjevuje v účetní bilanci. Tržní riziko, které tento kontrakt představuje, je však přímo úměrné nominální hodnotě. Mohlo by nás proto překvapit, jak velký objem swapů, potažmo jak velké úrokové riziko, jednotlivé bankovní domy drží ve svých portfoliích. Mnohdy neodpovídá ani velikosti ani struktuře oficiální bilance.

Swapy představují neviditelné pletivo, kterým jsou svázány všechny banky na globální úrovni. Hedgeové fondy je pak využívají ke spekulacím. V úvodu jsem napsal, že cena úrokových swapů je odvozena od křivky státních dluhopisů. Před padesáti lety, kdy se začaly používat, to byla pravda. Dnes je role vlastně naprosto obrácená. Všechny úrokové produkty se oceňují dle swapové křivky.

Jak vypadaly začátky tohoto trhu v českém prostředí? Co všechno bylo potřeba k vytvoření swapového trhu u nás?

Mluvíme-li o českém trhu, podotýkám, že se jedná o trh úrokových swapů, kde nominální měnou je česká koruna. Swapový trh v české republice vznikl velmi záhy na začátku devadesátých let. Mám o tom velmi detailní povědomí, jelikož jsem byl se svými tehdejšími kolegy z ČSOB tím, kdo uzavíral první swap (nebo jeden z prvních) denominovaný v české koruně.

Začátky byly velmi zajímavé, jelikož devadesátá léta byla zlatým věkem mezibankovních derivátů. Vznikaly nové produkty, průkopníky na trzích s těmito produkty byly banky, jejichž jména nám dnes nic neříkají. Tato vlna vyvrcholila velkou finanční krizí v roce 2008. K vytvoření swapového trhu nebylo potřeba vůbec nic. Vznikl z přirozené potřeby transferovat nechtěné riziko ze svého portfolia na portfolio protistrany, pro niž bylo naopak přínosem.

Kdo swapy poptával? Kdo byli hlavní hráči a s kým obchodovali?

V první fázi to byl čistě mezibankovní produkt. Obchodovaly jej velké české banky, pobočky zahraničních bank v ČR a několik málo zahraničních bank. Prvním větším nebankovním subjektem, který se připojil, byla Česká pojišťovna a také ČEZ.

Jak ses k obchodování se swapy dostal?

Jak tomu bylo v devadesátých letech, úplnou náhodou. Coby absolvent matematicko-fyzikální fakulty jsem nastoupil na dealing velké české banky. Postupně jsem zjišťoval, že finanční matematika, která je podstatou oceňování úrokových derivátů, je nádherný kus vědy, kterou jsem vystudoval.

Jak vypadá situace dnes? Jak se tento trh rozrostl?

Jak jsem naznačil, přelomovým rokem pro úrokové swapy a jiné deriváty byly roky 2008-2009, kdy došlo k velké finanční krizi. Podstatnou částí problému byly deriváty, sice ne úrokové, ale kreditní, které stály za obrovskými ztrátami bank. Následná regulace omezila obchodování a risk taking. Úrokových swapů se to dotklo tím způsobem, že jsou částečně maržovány a vypořádávány přes specializované clearingové domy. V každém případě jsou transakce předmětem reportingu a přísné regulace. Nicméně jejich používání je naprosto nezbytným nástrojem pro risk-management bankovního portfolia a pokračuje bez přestávky dodnes.

Dalším významným faktorem vývoje bylo chování úrokových sazeb jako takových. Víme, že posledních třicet let bylo na poli mezinárodního obchodu a financí bezprecedentním časovým úsekem. Globalizace a hon za levnou pracovní silou na rozvíjejících se trzích přinesla dezinflaci, během níž klesly úrokové sazby na neuvěřitelně nízké hodnoty. Na některých trzích se dokonce úroky přehouply do záporu. Ani za této situace nepřestávaly úrokové swapy plnit svoji funkci média pro přenos úrokového rizika z jednoho subjektu na druhý.

Jejich existence a role pro hladké fungování bankovního systému se nikdy moc nedostala na světlo světa. Až do nedávné doby, nepřekvapivě v souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb v postpandemickém období. Neexistence úrokových swapů v portfoliu Silicon Valley Bank je dávána do souvislosti s jejími problémy se solventností. Nepochybuji, že v případě potíží švýcarské banky Credit Suisse je swapové portfolio hlavním faktorem, přes který by mohl krach této velké instituce kontaminovat celý finanční systém. Naši myšlenku můžeme zavést až tak daleko, že globální finance si můžeme představit jako jedno velké moře úrokových swapů, na němž jsou jednotlivé banky bárkami, zmítanými tu vlnobitím, tu bouří. Pokud není loďka stabilní nebo je děravá, může dojít ke katastrofě.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10265
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Ekonomika

Příspěvek od skflanker_ » 05 dub 2023, 19:27

Padne americký dolár a s ním sa stratí aj svetová dominancia USA? Jazýčkom na váhach môže byť rozhodnutie Saudskej Arábie. Podľa bývalej námestníčky ministra financií USA Monicy Crowley hrozí kolaps ekonomického systému a hyperinflácia takých rozmerov, že ju naposledy zažila Weimarská republika (medzivojnové Nemecko), kedy ľudia chodili do obchodu s taškami plnými peňazí. Odklon od amerického dolára k čínskemu jüanu v obchodovaní s ropou by mal znamenať koniec amerického dolára, ktorý už dávno nie je krytou menou, ale menou podporovanou silou USA ako veľmoci. Tá však teraz upadá, za čo môže aj slabosť Bidenovej administratívy a budovanie nového ekonomického bloku pod vedením Číny. USA tak hrozí, že by stratilo svoj status superveľmoci a celý globálny systém založený na doláre by sa zrútil a ako riešenie by sa ponúklo pretlačenie digitálnej meny. Táto záchranná páka by pre nás všetkých znamenala koniec individuálnej ekonomickej slobody, kedy by vláda mala totálnu kontrolu nad každým a nad všetkým. Netreba už pripomínať, že EÚ je tak na USA naviazaná, že ich pád znamená aj pás celého západného systému, na ktorý sme naviazaný aj my. Samozrejme, tieto poplašné správy sa nemusia stať realitou a USA príde s nejakým riešením. Napríklad odrazu nájdu v Saudskej Arábii chemické zbrane...
Video TV reportáže s CZ titulkami:
20230405.mp4
(37.55 MiB) Staženo 28 x
Zdroj https://t.me/marekkurta/2934 z 05.04.2023
Originál video https://www.tiktok.com/@verteneverte/vi ... _device=pc
Bývalá náměstkyně ministra financí USA varuje, že pokud se Saúdská Arábie připojí k Číně a Rusku s plánem prodeje ropy za čínskou měnu, rozpoutá to v USA kolaps ekonomického systému a hyperinflaci jako v dobách Výmarské republiky! Po CNN už i americká televize Fox News varuje před koncem dolaru jako světové rezervní měny v důsledku Moskevského memoranda! Podle ex-náměstkyně to FED zneužije jako záminku pro protlačení digitálního dolaru jako náhrady za současný “paperback” dolar!

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 05 dub 2023, 21:01

https://roklen24.cz/komodity-zazivaji-f ... d-a-zlato/
Komodity zažívají fragmentaci. Co čeká ropu, měď a zlato?
Klíčové komodity, ať už jde o ropu, měď či železnou rudu, zahájily letošní rok výrazným posílením. Příčinou bylo přesvědčení, že postpandemické zotavení Číny, největšího světového spotřebitele surovin, dokáže bez problémů vykompenzovat temná mračna, která se stahovala nad jinými částmi světové ekonomiky. Mluvíme zejména o Evropě, která se dosud nevzpamatovala z loňské energetické krize, a Spojených státech, kde Fed ve snaze zkrotit inflaci zvyšoval sazby nejrychleji za celá desetiletí.

S postupem času se však stále jasněji ukazovalo, že růstový impuls, který znovuotevření Číny přineslo, není tak silný, aby vykompenzoval negativní dopady stoupajících sazeb, zvlášť když předseda Fedu Powell vzkázal trhům, že inflaci zkrotí „ať to stojí, co to stojí“. Trh to vnímá jako dláždění cesty k recesi, kdy je Fed připraven konat agresivní kroky nehledě na ekonomické dopady. Vyšší sazby tak budou panovat podstatně déle, než se původně předpokládalo.

Navzdory slibným známkám čínského zotavení se tak s komoditami závislými na ekonomickém růstu obchodovalo po zbytek čtvrtletí méně. Po vypuknutí bankovní krize navíc došlo k dalšímu propadu. Ale i když cena ropy po měsících obchodování v úzkém pásmu klesla, Čínu a průmyslové kovy spojené se zelenou transformací to příliš nepoškodilo. Drahé kovy naopak posílily, protože výnosy z dluhopisů klesly a Fed zmírnil svůj tón. Přiblížila se tak doba, kdy sazby mohou dosáhnout vrcholu.

Před druhým čtvrtletím vykazuje většina komoditních sektorů meziroční propad. Příčinou nejsou jen obavy o hospodářský růst, ale i výrazné posílení, které loni touto dobou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Nejhůř jsou zasaženy sektory se značnou závislostí na růstu a poptávce jako energetika a průmyslové kovy. Ty v současnosti vykazují meziroční propad zhruba o 25 %. Zemědělský sektor se propadl o 6 %, hlavně kvůli prudkému zlevnění pšenice a bavlny, zatímco drahé kovy po březnových zmatcích našly podporu a dnes se obchodují na stejné hladině jako před rokem.
Výsledkem je uvolnění napětí na trzích, které bylo loni dosti citelné a které pomohlo investorům dosáhnout značných zisků. Dlouhodobý vzestupný potenciál komodit nikam nezmizel, ale dál trvá. Příčinami jsou klesající nabídka několika klíčových komodit způsobená nedostatkem investic (ještě umocněným současnou bankovní krizí), postupné zotavování Číny, celosvětová politická podpora energetické transformace, obnova infrastruktury a rizika spojená s čím dál nepředvídatelnějším počasím.

Jelikož jednoznačné řešení ukrajinské války není na dohled, dochází na komoditních trzích k fragmentaci, která je i tématem těchto čtvrtletních výhledů. Patrně nejnaléhavěji je cítit v energetice, kde sankce proti Rusku vytvořily energetický trh o dvou nebo snad dokonce třech vrstvách, což vede k zásadní změně světových přepravních tras. Delší lodní trasy a delší doba strávená na moři s sebou přináší tlak na zvyšování přepravních kapacit a nákladů. Například ruská ropa a palivové produkty vyvážené přes Balt obvykle do Rotterdamu si teď musí najít kupce podstatně dál – na Středním východě, v Indii, v Číně a dokonce v Jižní Americe.

Drahé kovy čekají s posílením, až sazby dosáhnou vrcholu
Zlato a stříbro mají i nadále potenciál posilovat. Jak předpovídaly naše výhledy na 1. kvartál, strávilo zlato první čtvrtletí obchodováním v pásmu mezi 1800 a 1950 USD a nyní vídáme čím dál častější známky, že by se mohlo v nadcházejících měsících pokusit o dosažení nového rekordu a vyšplhat nad 2100 USD. Pokud se mu to podaří, může se i stříbro, jako ušlechtilý kov s průmyslovým využitím, vrátit k 26 USD za unci, a i když je tato hladina nižší, než námi předpovídaných 30 USD, vzhledem k aktuálním růstovým obavám je to pochopitelné.

Hlavními faktory, které podpoří udržitelné zvýšení ceny, budou patrně trvalejší výrazná poptávka ze strany bank, která pomohla cenám už v roce 2022, kdy prudce rostl dolar i dluhopisové výnosy, a obnovení investiční poptávky ze strany ETF, které teď byly celé měsíce čistými prodejci. Hedgeové fondy, které otevírají nové pozice podle aktuálního vývoje trhu, budou i nadále pomáhat zlatu v růstu v dobách posilování, ale zároveň ho budou tlačit níž v období korekcí.

Měď dál vydělává na přechodu na zelenou energii
V našem minulém výhledu jsme na rok 2023 předpovídali vyšší ceny mědi. Zároveň jsme varovali, že po počátečním posílení způsobeném obchodníky a spekulanty, kteří počítají s růstem poptávky po zotavení Číny, bude potřeba tvrdé práce, která tyto zisky podpoří. Udržet je lze totiž pouze skutečným navýšením fyzické poptávky. Zvlášť když se dá v letošním roce čekat zvýšení nabídky, protože má být realizováno hned několik projektů. Podle nás se bude měď v nadcházejících měsících obchodovat převážně v pásmu od 3,75 do 4,50 USD, ale nakonec je prolomí a někdy ve druhé půlce roku dosáhne nového rekordního maxima.

Tento názor zastává i řada významných fyzických obchodníků a těžařských společností a vycházejí při tom z nabídkových omezení a vyhlídek na růst poptávky kvůli elektrifikaci v rámci přechodu na zelenou energii. V březnu, kdy ropa v jednom okamžiku klesla o více než 12 %, činily ztráty mědi necelá 4 %, což podle našeho názoru ukazuje, že rostoucí poptávka výrobců elektromobilů a firem zabývajících se výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, energetických úložišť a přenosových sítí už dnes dokáže vykompenzovat zpomalení čínského realitního sektoru – který byl v posledních letech jedním z klíčových zdrojů poptávky – i ekonomické ochlazení Západu.
Tento vzestup zelené poptávky bude nejspíš ještě dál sílit a v takovém případě nakonec vyhlídky na čím dál napjatější trh doženou v následujících letech ceny mědi až k novým rekordním maximům. Číně, která je už dnes významným zdrojem „zelené“ poptávky, začnou čím dál víc konkurovat Spojené státy. Tamní Protiinflační zákon (Inflation Reduction Act, IRA), nejvýznamnější součást klimatické legislativy v historii USA, už inspiroval evropské politiky k navržení Zákona o klimaticky neutrálním průmyslu (Net Zero Industry Act, NZIA). To vše povede k dalším subvencím a podpoře přechodu na zelenou energetiku a spolu s tím i k růstu poptávky po tzv. „zelených“ kovech, kam patří mimo jiné aluminium, lithium, kobalt a nikl.

Ropa mezi slabostí rozvinutých a silou rozvojových trhů
V souladu s naší predikcí se ropa Brent po většinu prvního čtvrtletí obchodovala mezi 80 a 90 USD. Potom ji ale bankovní krize a strach z recese srazily k 70 USD, jak se investoři snažili snížit svou expozici. Druhé čtvrtletí tak začíná na neočekávaně nízkém výchozím bodě a podle nás je jen malá šance, že by se v nadcházejícím čtvrtletí vrátila nad 90 USD. Příčinou bude ekonomické zpomalení v USA a v Evropě, které je protiváhou stávajícího výrazného zotavení čínské poptávky. Jak ve své zatím poslední měsíční zprávě uvádí agentura IEA, ropným trhem v současnosti zmítají protichůdné vlivy, nabídka převyšuje dosud nevýraznou poptávku a zásoby se vyhouply na 18měsíční maximum.

Kromě toho, že se na poptávce negativně podepisují současné rostoucí obavy z recese, zároveň překvapily i nabídkové vyhlídky. Rusko totiž navzdory tomu, že je terčem sankcí mnoha západních zemí, drží svou produkci téměř na předválečné úrovni. Svou ropu a palivové produkty teď neposílá Evropě a jejím spojencům z G7, ale asijským kupcům, zejména v Indii a Číně, ale i v Turecku, v Africe a na Středním východě, takže k růstu cen na celosvětové scéně zatím nedošlo.

Všimněte si, že se ropa Brent i během březnového odprodeje udržela v backwardaci a rafinérské marže se zvýšily. Pokud tyto tržní podmínky vydrží, bude prostředí i nadále příznivé pro růst cen. Celkově však nelze pochybovat o tom, že bude druhé čtvrtletí náročné. Rostoucí poptávku z Číny vyváží snaha o zajištění stability finančních trhů a slabší dolar může podpořit růstové vyhlídky rozvojových ekonomik.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 07 dub 2023, 18:27

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... sla-734118
Zlato: Čína a Rusko skupují. Na tajňačku. Velká čísla
V dobách finanční nejistoty je zlato jistotou, ke kterému se obracejí lidé i banky. A zrovna teď jde zlato na dračku. Minimálně u bank. Jako o závod nakupovala Čína i Turecko. Ale i Rusko.
Zlato je obvykle pojímáno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty. A zdá se, že teď přesně takovou dobu prožíváme.

„Podle nejnovějších údajů Světové rady pro zlato vzrostly v únoru zlaté rezervy centrálních bank o dalších 52 tun. Jednalo se o jedenáctý měsíc čistých nákupů zlata centrálními bankami v řadě. Během prvních dvou měsíců roku 2023 dosáhly čisté nákupy zlata centrálními bankami 125 tun. Jedná se o nejsilnější začátek roku od roku 2010,“ napsal server Schiff Gold s tím, že v dobách geopolitické nejistoty, jakou zažíváme i dnes, nejde o nic neobvyklého.

Nejvíc prý zlato nakupovala Čína, která zásoby zlata posílila jen v únoru takřka o 25 tun. Za poslední 4 měsíce čínští komunisté nechali nakoupit 102 tun zlata.

„V letech 2002 až 2019 čínská centrální banka nashromáždila 1448 tun zlata a poté se náhle odmlčela, dokud v listopadu 2022 nezačala opět vykazovat nákupy. Mnozí spekulují, že Číňané během těchto let mlčení nadále přidávali zlato do svých zásob mimo účetnictví. Vždy se spekulovalo o tom, že Čína drží mnohem více zlata, než oficiálně zveřejňuje,“ napsal k tématu server.

Další, kdo nakupuje zlato často potají, je prý Rusko.

„Ruská centrální banka poprvé po více než roce zveřejnila své zlaté rezervy a ke konci února 2023 vykázala zásoby zlata ve výši 2330 tun. Šlo o nárůst o 31 tun od její poslední zprávy. Načasování nákupů zlata však zůstává nejasné,“ upozornil server.

Indie se srovnatelným počtem obyvatel, jaký má Čína, prý drží 790 tun zlata.

22,5 tuny zlata přikoupilo v únoru 2023 také Turecko. „Turecká centrální banka byla v roce 2022 největším kupcem zlata a svou držbu zlata zvyšovala 15 měsíců v řadě,“ upozornil server.

Na počátku roku 2023 se země půlměsíce potýkala s inflací přes 64 procent.

Také v Česku stále máme dvoucifernou inflaci, i když ne tak drastickou jako v Turecku. Podle dat Českého statistického úřadu činila v lednu inflace v Česku 15,5 procenta. V prosinci činila inflace 15,1 procenta.

Někteří lidé přemýšlí, jak své peníze uchrání. Server Aktuálně.cz už 1. ledna tohoto roku upozornil, že investice do kryptoměn jsou teď určeny jen pro ty nejodvážnější. V problémech je i trh s byty.

„Lidé, kteří se chtějí aspoň částečně vyhnout inflaci a nechtějí být hráči v kasinu, by podle mě neměli jít do krypta, ale do dluhopisů. Bitcoin nebyl záchranou před inflací. Protiinflační dluhopis ano,“ uvedl pro Aktuálně.cz ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora, podle něhož by nikdo do kryptoměn neměl dávat větší část svých úspor.“
Bitcoin nebyl záchranou před inflací. Protiinflační dluhopis ano :smich: :smich:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 21 dub 2023, 21:14

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... uhe-734846
Přední americký ekonom rozložil západní sankce proti Rusku. Jednu po druhé
Bývalý výkonný ředitel hospodářského výboru Kongresu USA a ekonom James Galbraith zpochybňuje závěry mainstreamových novinářů, politiků a ekonomů, že kvůli sankcím, zejména na dovoz ruské ropy a plynu do Evropy, se položí ruská ekonomika. Argumentuje tím, že Evropa musela nakupovat ropu a plyn na světových trzích za světové ceny. Jeho podrobnější závěry byly zveřejněny v pořadu Aby bylo jasno.

Přední americký ekonom rozložil západní sankce proti Rusku. Jednu po druhé
Válka tedy zdražila evropské energetické náklady proto, že Evropa nakupovala dráž od jiných, než by bývala nakupovala od Ruska. A protože Rusko vyváželo těchto surovin méně, i jemu nakonec pomohlo, že je vyváželo za vyšší ceny, přibližuje závěry ekonoma Jana Bobošíková z Aby bylo jasno. Domácí ceny surovin pro ruskou ekonomiku a domácnosti nerostly.

Často jsme také slyšeli, že Rusko potřebuje příjmy z ropy a plynu k financování Putinovy války. Profesor Galbraith však uvádí, že zmrazení zahraničních příjmů za ropu a plyn nemělo žádný vliv na obecnou ekonomickou aktivitu v Rusku ani na finanční možnosti ruského státu. Zmrazením těchto zisků Rusko ztratilo přístup k penězům, které pro ně vždy tvořily pouze rezervy, nikoliv zdroj financování své válečné aktivity. Ztráta se podle Galbraitha projeví pouze ve finančních výkazech, nikoli v reálné ruské ekonomice.

Co se týká sankcí na průmysl a společnost, Galbraith uvádí, že spoustu zboží a služeb krátkodobé spotřeby je technicky jednodušší vyměnit. „Již od uvalení sankcí v roce 2014 Rusko rozvinulo vlastní produkci například sýrů a drůbeže a zvětšilo plochy orné půdy pro pěstování ovoce, zeleniny a obilí. Nedávné zprávy hovoří o nedostatku čerstvých potravinářských produktů například ve Spojeném království, ovšem o Rusku podobné zprávy nepřicházejí, uvádí světový ekonom.

V případě zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou třeba automobily nebo domácí spotřebiče, Galbraith uvádí, že mnoho výrobců v Rusku byly zahraniční firmy a mnohé z nich se rozhodly zemi opustit, zatímco firmy mohou odejít, jejich továrny ne. Buď se tedy dočasně zavřou, nebo se prodají ruské firmě, kdy se podle ruských předpisů prodají za výprodejovou cenu.

Jelikož podle Galbraitha funguje v Rusku tržní ekonomika, tato aktiva najdou kupce, pokud je lze použít jako funkční podnik nebo na náhradní díly nebo jako šrot či brownfield. „Neboli vše, co je nezbytné k návratu továren do funkčního stavu včetně řízení, financování a práce, zůstalo v Rusku,“ shrnuje moderátorka Bobošíková.


Sankce se zaměřují také na jednotlivce, zejména na ruské oligarchy, skutečně či domněle napojené na ruskou vládu. Bylo vyvinuto soustředěné úsilí odříznout tyto osoby od jejich majetku na Západě a znemožnit jim investice třeba do západních firem, sportovních týmů, nemovitostí a dalších. Ovšem ztráta těchto financí a schopnost provádět zahraniční investice neměly podle profesora Galbraitha žádný čistý dopad na obecný blahobyt uvnitř Ruska. Někteří oligarchové Rusko opustili a přesunuli své jmění tam, kde je chráněné. I proto mohou růst například ceny nemovitostí v Dubaji, přibližuje Bobošíková ekonomovy závěry.

„Jak je možné, že ruské podniky mohou nahradit západní firmy v Rusku? Profesor Galbraith zdůrazňuje, že je nutné brát v úvahu skutečnost, že Rusko se stalo tržním hospodářstvím. Ruské firmy podléhají tržním podmínkám, pro které je klíčový motiv zisku. Ruský průmysl a další obchodní podniky v jistém smyslu čelily stejnému problému jako Evropa, a to najít náhradu za klíčové složky ekonomiky. Evropa potřebovala nahradit suroviny, Rusko potřebovalo nahradit strojírenství a technologii a spotřební zboží. V obou případech jsou náhražky zpočátku dražší, ovšem pokud jsou vůbec k dispozici.

A tady je podle profesora Galbraitha zásadní rozdíl: Evropa je vydána na milost a nemilost světovému trhu s trhem a ropou, nedostatky Ruska jsou nikoli v surovinách, ale v produktech a ty lze v zásadě začít vyrábět, byť s počátečními problémy. A navíc sankce povzbuzují bohaté Rusy v Rusku, aby investovali doma.
Evropa potřebovala nahradit suroviny, Rusko potřebovalo nahradit strojírenství a technologii a spotřební zboží. V obou případech jsou náhražky zpočátku dražší, ovšem pokud jsou vůbec k dispozici.
Zásadný rozdiel - strojárenstvo sa dá vybudovať, technologie a knowhow vyvinúť, okopírovať, ukradnúť - suroviny nie.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 23 dub 2023, 02:49

https://ekonomickydenik.cz/zavislost-na ... isic-lidi/
Závislost na oceli? Evropa zaostává a Čína stále vede. Oceláři vytvářejí 1,3 procenta HDP Evropské unie a zaměstnávají 328 tisíc lidí
Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. A přitom výrobců oceli je čím dál méně. Ať už kvůli špatné ekonomice nebo ekologii, v západním světě příliš nových oceláren nevzniká. Jak bude vypadat trh s ocelí za deset let? V Číně je ocelářský průmysl na obrovském vzestupu oproti ostatním zemím. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě. Hrozí nám do budoucna stejná závislost na oceli stejně jako v současné době na plynu z Ruska?

Evropa až na druhém místě. Silná průmyslová základna má zásadní význam pro hospodářský růst Evropy, zachování udržitelných pracovních míst a konkurenceschopnost na světových trzích. Silné ocelářství tvoří základ mnoha průmyslových hodnotových řetězců, například v automobilovém průmyslu.

Roční obrat ocelářského odvětví v EU činí 166 miliard EUR, vytváří 1,3 procenta HDP Evropské unie a poskytuje 328 000 přímých pracovních míst a ještě větší počet nepřímých a závislých pracovních míst.

Evropské ocelářství se vyznačuje moderními, energeticky a CO2 účinnými závody, které vyrábějí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A výrobky pro světový trh založené zejména na vynikající síti pro výzkum a vývoj. Evropská unie ročně vyprodukuje v průměru 170 milionů tun surové oceli. Po Číně je však stále až druhým největším výrobcem oceli na světě.

„Jak víme, výroba oceli není úplně eco-friendly. A to má samozřejmě velký vliv na její cenu. Pokud máte produkovat ocel v zemi, kde se ekologie natolik hlídá, je těžké produkci škálovat. Například Čína je v tomto však opakem,“ říká CEO společnosti Atreon Patrik Duda.

Destabilizace světových trhů
Navzdory silnému potenciálu ocelářského průmyslu EU se jeho konkurenční postavení na světovém trhu v posledních letech zhoršilo. Nedávné hospodářské zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách mělo od roku 2014 negativní dopad na celosvětovou poptávku po oceli. Zároveň se však výrazně zvýšila volná výrobní kapacita v některých třetích zemích. Nadměrná výroba oceli vedla k dramatickému nárůstu vývozu, destabilizaci světových trhů s ocelí a poklesu cen oceli na celém světě. Tržní ceny některých ocelářských výrobků se v důsledku prudkého nárůstu objemu propadly až o 40 procent.

Některé třetí země reagovaly zavedením obchodních omezení a jiných forem obchodních překážek. Nadměrná kapacita navíc vyvolala bezprecedentní vlnu nekalých obchodních praktik, které narušují rovné podmínky v celosvětovém měřítku. Tyto obchodní praktiky přenášejí břemeno globální nadbytečné kapacity neúměrně na evropské výrobce a jejich zaměstnance.

„Přijde mi zajímavé, že ve světě je trend oceláren spíše na poklesu. Jinými slovy, některé ocelárny kvůli špatné ekonomice nebo ekologii končí. A nových jich příliš nevzniká. Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. Přitom výrobců je čím dál méně. To vytváří spousty otázek, co bude s ocelí za pár desítek let. Dalším zajímavým tématem je, že naopak v Číně je ocelárenský průmysl na obrovském vzestupu oproti všem. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě,“ říká Patrik Duda.

Dominantní Čína
Od roku 2007 se produkce oceli v Číně zdvojnásobila a v Evropské unii produkce o pár desítek procent naopak klesla. Není výjimkou, že si Čína získává v některých částech průmyslu svoji dominanci. A stejně tak je to i ve výrobě oceli.

Aktuálně Čína vyprodukuje více než 50 procent celé světové oceli, což je obrovská dominance. V roce 2022 Čína vyprodukovala cca 980 000 tun oceli.

Propast mezi Čínou a ostatními zeměmi je opravdu velká. Obecně jde vidět, že v Evropě nové ocelárny příliš nevznikají. Pokud dochází k nějakým transakcím, tak jsou to spíše velké holdingy kupující už fungující ocelárny, které například renovují. Zatímco v Číně se staví ocelárny nové. Rozhodně zde tedy do budoucna hrozí závislost na oceli ze zahraničí. Tento trend je jednoznačný. Na druhou stranu toto částečně řeší antidumpingová cla na některou ocel z Číny.

„Zajímavostí je, že běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. A takřka se s ní nesetkáte. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny, a mnoho dalších v blízkém okolí; Maďarsko, Slovensko atd. Jak to bude vypadat dále je však otázkou,“ dodává Patrik Duda.

Upadající sláva?
Stinná stránka této dominance Číny je i síla případného pádu. Od roku 2022 se Čína potýká s krizí na trhu s ocelí. Což je způsobené primárně krizí s nemovitostmi a přesycením trhu ocelí. Jenom před několika měsíci oznámilo 6 velkých společnosti vyrábějící ocel bankrot a mnoho dalších výrazně omezuje produkci. Jak dopadne jejich dominance do budoucna je tedy s otazníkem.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 43478
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 24 dub 2023, 01:00

https://protiproud.info/politika/7149-a ... lvenci.htm
https://www.fondsk.ru/news/2023/04/17/f ... 59038.html
Americké federální rezervy v úpadku: Půl roku ve ztrátě a pro státní pokladnu nic. Situace, na níž zákony USA nepamatují. Banka bankrot nevyhlásí. Začne stát odírat daňové poplatníky, aby předešel vlastní insolvenci?
Valentin Katasonov přibližuje katastrofální stav Federálního rezervního systému a veřejných financí v USA, který hrozí přerůst ve státní bankrot

Mnohokrát jsem psal o tom, že americký Federální rezervní systém začal v posledních měsících vykazovat ztráty. To nemá v historii americké centrální banky za více než sto let obdoby. Poprvé byly záporné finanční výsledky Federálního rezervního systému zaznamenány na konci září loňského roku. Ztráty pak vykazoval Americký Federální rezervní systém po dobu půl roku každý měsíc. Americké ministerstvo financí a americký Kongres to již nemohly dále ignorovat.

Chronické ztráty znamenají, že americká centrální banka přestává odvádět peníze do státní pokladny (podle zákona odvádí 90 % zisku). Ministerstvo financí USA je nyní velmi nervózní, protože zdroje příjmů do amerického rozpočtu rychle docházejí. A nemůže se již uchýlit k půjčkám, protože státní dluh narazil na strop (31,4 bilionu dolarů). Nemá tudíž daleko k platební neschopnosti a státnímu bankrotu.

Kritickému stavu Federálního rezervního systému začalo věnovat pozornost již mnoho lidí. Jsou to především odborníci, které někteří lidé arogantně nazývají „marginálními“. Nicméně 14. dubna se objevil článek s chytlavým názvem „FED je v bankrotu“. Jeho autorem je Thomas L. Hogan, vedoucí pracovník Amerického institutu pro ekonomický výzkum (AIER). Tento institut patří mezi „think tanky“. Hogan má za sebou význačné úzké vazby na washingtonský establishment. Pracoval v Bakerově institutu pro veřejnou politiku při Riceově univerzitě, na Troyově univerzitě, na West Texas A&M University, v Cato Institutu, ve Světové bance, v bance Merrill Lynch a v investičních firmách v USA a v Evropě. Byl hlavním ekonomem Výboru pro bankovnictví, bydlení a městské záležitosti Senátu USA.

Insiderova varovná zpráva
V březnu vystoupil na slyšení v Kongresu Jerome Powell (předseda FEDu). Hovořil o stavu ekonomiky, o kryptoměnách, o návrzích na úpravu regulace komerčních bank, a dokonce i o klimatu. O stavu samotného FEDu však neřekl ani slovo. Thomas Hogan na to upozornil: „O rozvaze FEDu však nepadla téměř žádná zmínka. Za posledních šest měsíců utrpěl FED značné provozní ztráty, které vyčerpaly jeho stávající kapitál. Tyto ztráty představují ušlý příjem pro americké ministerstvo financí.“

V dalším textu Thomas Hogan opakuje to, co již před ním řekli jiní. Vysvětluje původ těchto ztrát. Aktiva Federálního rezervního systému jsou dnes z velké části tvořena cennými papíry, které nakoupil během posledního kola programů kvantitativního uvolňování (QE). Bylo to v letech 2020-2021, kdy americké ministerstvo financí muselo vydat gigantické objemy státních cenných papírů, které Federální rezervní systém nakoupil v rámci „pandemie“. Jak poznamenává Thomas Hogan, sazby těchto dluhopisů byly fixní a pohybovaly se v rozmezí od 1,5 % do 2,0 %. V té době FED platil úroky z pasivních transakcí (závazků) ve výši 0,15 % nebo méně. Jednalo se především o platby z bankovních rezerv a z přiznání zpětných výkupů termínovaných vkladů (ONRRP). Úroková marže (rozdíl mezi aktivními a pasivními sazbami) byla poměrně slušná a generovala téměř veškerý zisk FEDu.

Neúčinná záchranná brzda
Od jara loňského roku však Federální rezervní systém přibrzdil svou politiku QE a začal prudce zvyšovat svou klíčovou sazbu. To vedlo k tomu, že pasivní úrokové sazby (všechny jsou krátkodobé) okamžitě reagovaly na každé zvýšení klíčové sazby FEDu. Thomas Hogan upozorňuje, že na začátku dubna se sazby zvýšily na 4,55 % u ONRRP a 4,65 % u bankovních rezerv. Sazby aktiv naopak zůstaly stejné, protože se jedná o dlouhodobé cenné papíry s pevným výnosem. Úrokové marže se tak dostaly prudce do záporných hodnot!

Hogan podává hrubý výpočet. Předpokládá, že průměrná sazba dluhopisů nakupovaných Federálním rezervním systémem je 1,75 % a průměrná sazba bankovních rezerv a ONRRP je 4,6 %. Úroková marže je pak přibližně minus 2,85 %. Hodnota portfolia cenných papírů FEDu se odhaduje na 8 bilionů USD. To znamená, že roční ztráta Federálního rezervního systému činí 228 miliard dolarů!

Balancování na hraně

Ztráty Federálního rezervního systému podkopávají důvěru veřejnosti. Centrální banka FED diktuje svým více než čtyřem tisícům podřízených bank pravidla pro zdravé finanční praktiky, přitom tato pravidla sama hrubě porušuje. Zároveň si je jistá, že ji nikdo nepošle do bankrotu. „Kromě své role při řízení peněžních zásob je FED hlavním regulátorem většiny amerických bank. Pokud by se některá soukromá banka chovala takto nezodpovědně, regulační orgány, jako FED nebo Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC), by ji donutily zavřít krám. Manažeři bank by tak přišli o práci a příjem,“ píše Hogan.

Autor článku nedává žádný recept, jak by americká centrální banka měla řešit současnou obtížnou situaci. A hlavně, jak podobným kritickým situacím v budoucnu zabránit. Článek končí pouze zbožným přáním: „Představitelé FEDu by měli lépe řídit své operace, aby v budoucnu opět nevysávali americké daňové poplatníky.“

A není divu, jde přece o nejmocnější centrální banku světa v soukromém vlastnictví západních finančních klanů. Článek nyní aktivně koluje po sociálních sítích.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět