Ale oni mluví o 9B-1103M2, to je základ pro všechny možné typy PLŘS, jen to zní zmatečně, protože to píšou na tu 100mm verzi. Existují předchozí verze - nejmenší 9B-1103M-150MM o průměru 150mm, 200mm s poloaktivním naváděním 9B-1103M-200PA do PLŘS 9M317 Buku-M2, 200mm 9B-1103M-200PS s kombinovaným aktivním/pasivním naváděním pro R-77-1, pak verze 9B-1103M-350 ta je do R-37M o průměru 350mm, do 40N6 je 9B-1103M o průměru 450 nebo 500mm.
Pro R-77 jsou opravdu verze s průměrem antény 200mm, otázka pak je, pro co je 150mm verze? Buď to strkají do exportních verzí RVV-AE a tak osekají naváděcí hlavici, nebo to musí být do něčeho jiného, do čeho je ta 100mm verze u poslední vývojové verze 9B-1103M2, tak to už je úplná záhada, ale na 99% to souvisí s 42S6 Morfejem podle mě.
Svarboj píše: ↑06 zář 2019, 20:31
Jenže Tor-M2 neumí navádět aktivně radarové střely (ARH) a rakety 9M338 nejsou ani poloaktivně radarově naváděné (SARH) ale radiopovelové (radio command). Ta raketa je slepá jak patrona - nemá žádné čidlo. Zato je levná.
Aha, má chyba, tak tím je to ale ještě jednoduší, poloaktivní radarové navádění měli ty větší starší PLŘS 9M331/2. Pak zakomponovat do toho nového datalinkového navádění PLŘS 9M338 (RZV-MD) verzi osazenou aktivním RL bude v podstatě hračka - je to jen otázka počtu naváděcích kanálů na vozidle - datalinků schopných pracovat současně. Tor-M2 dokáže detekovat až 48 vzdušných cílů a 10 cílů sledovat/trackovat a současně na čtyři z nich navádět 4ks 9M338, ten limit 4 současně naváděných PLŘS je dán tím, že PLŘS a i cíl za letu musí sledovat střelecký radar současně, aby mohl pro ni počítat korekce pro let, když ta nemá ani poloaktivní radarové navádění, tak by se jinak nemohla přiblížit vůbec k cíli, u PLŘS 9M338 s aktivním radarem by odpadla potřeba počítat pro ni - po celou dobu letu korekce (sledovat ji střeleckým radarem) dle typu cíle, by to bylo většinou pár sekund po startu (druhá možnost je, že teoreticky by to šlo řešit i bez sledování PLŘS střeleckým radarem, jen za pomoci INS, kdy by posílala po datalinku na vozidlo svoji polohu, sice by to nebylo tak přesné jak sledování radarem, ale zas chyba +- metry či desítky v určení polohy PLŘS přes INS by v kombinaci s následným přepnutím se na vlastní radarové navádění by nemusela být žádný větší problém), prostě až by si zachytila cíl vlastním radarem, tak by se po datalinku odpojila od korekcí a mohla by letět další PLŘS.
Taky to znamená tedy, že 9M338 je datalinková PLŘS něco na způsob laciné PLŘS z Pantsire, která také nemá poloaktivní radarové navádění a letí jen po rádiových korekcích z vozidla, tedy 9M338 bude velice laciná PLŘS oproti původním 9M331, pak do dvakrát většího palebného průměru zakomponovat 25-50% PLŘS s aktivním radarovým naváděním by nebylo od věci, protože jak jsem psal, baterie Torů-M2 by takto dokázala nárazově zachytit až jednou tak větší letecký úder. K tomu 42S6 Morfej si má vést zásobu 36 PLŘS RZV-MD (9M338), výrobně jsou ty 9M338 velice laciné bez jakéhokoliv radaru a zamíchat do nich i verzi s aktivním RL právě pro možnost výrazně zvednout počet postřelovaných cílů není špatný nápad. Vést 36 PLŘS 9M338 s aktivním radiolokačním naváděním by nebylo ekonomické a v podstatě je to zbytečné, ale 25-50% z palebného průměru by už bylo dost zajímavé takticky.
Ty radiopovelové kanály pro navádění PLŘS jsou ty dvě kulaté krabice po boku střeleckého radaru, to je důvod proč dokáže navádět Tor-M2 současně 4 PLŘS (teoreticky pokud to modernizovali, mohlo by to zvládat navádět i víc než jen 2 PLŘS současně - v podstatě je to jen radiový datový zašifrovaný kanál, otázka jen je, jaký objem dat tím protlačí a s jakou obnovovací frekvencí), kdežto Tor-M1 tam má tu krabici jen jednu a zvládal navádět jen 2 PLŘS 9M331 současně.
Kdyby to byl překlad ze země, co jede na středověkých mírách, ale to není tenhle případ.
