Množí se vkládání starých a zdvojených zpráv. Dodržujte témata, zprávy vkládejte tam kam patří, nevkládejte sem každou hloupost, kterou najdete!
U krátkodobých zpráv - FlightRadar, Twitter vkládejte kopii obrazovky, tyto zprávy brzo mizí a jsou dlouhodobě nedostupné.
Než sem vložíte nějakou zprávu, podívejte se jestli už tady není! Zprávy, které nesplní tyto požadavky budou mazány!

Rakety vzduch-vzduch/země

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 2794
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od skflanker_ » 10 črc 2018, 19:04

Ukončili štátne skúšky RVV-DB = R-37M
RVV-BD.jpg
RVV-BD, R-37M
Podľa vyjadrenia Ministerstva obrany Ruskej fededárie boli úspešne ukončené štátne skúšky hypersonickej protilietadlovej rakety kategórie vzduch-vzduch s označením RVV-BD (РВВ-БД), ktorá dostala označenie R-37M (Р-37М)
Ide o hypersonickú raketu s vlastným aktívnym radarom s doletom 300km (staršie zdroje 200km). Je určená pre lietadlá od 4. generácie, vývoj vychádza z rakety R-33 (v článku nesprávne uvedené R-37) ktorý začal v 1980, testy boli v roku 1985 a jediný nosič bol MiG-31.
Raketa R-37M je plánovaná pre lietadlá rodiny MiG-31, Su-30, Su-35 a Su-57.
Hmotnosť rakety viac ako 500kg, bojová časť 60kg, má aktívny radar, po zameraní cieľa raketa zrýchli na 6 Mach (aby minimalizovala čas na úhybné manévre cieľa), raketa a jej algoritmus je stavaný na ciele s maximálnym preťažením 8g pri manévrovaní cieľa (staršia R-33 zvládla cieľ do 4g)
Zdroj https://iz.ru/755046/aleksandr-kruglov- ... dlia-su-57 z 05.07.2018
Viac údajov o rakete http://bastion-karpenko.narod.ru/RVV-BD.html (hoci staršie info, o tejto rakete sa píše už od 2011 roku ...)
Blog http://charly015.blogspot.com/2018/07/s ... sil-r.html z 10.07.2018 + nákresy konfigurácie výzbroje pre T-50/Su-57

Uživatelský avatar
puma
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2175
Registrován: 17 zář 2017, 12:49

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od puma » 11 črc 2018, 07:29

Ten dolet je pro RVV-BD (R-37M) uváděn jinak - více jak 300km.

Aktivní radiolokační hlavice R-37M 9B-1103М-350 važící pod 13kg - údaje z r.2014
- vyhledávání, snímání a sledování vzdušných cílů podle předběžného určení cíle radary leteckých prostředků, nebo protiletadlových komplexů;***
- příjem a dekódování signálů rádiové korekce;
- generování a přenos signálů přes datalink pro řízení raket.

Plně autonomní (aktivní) režim podle předběžného označení cíle bez potřeby externí radarové podpory za letu

Ty dva poslední řádky znamenájí podle mého názoru i toto, že by to mohlo mít i režim "útočíme v salvě" ala protilodní střely, pokud jich útočí více v salvě (max několik desítek km od sebe a útočí na nějakou formací letounů), tak může jedna v závěrečné aktivní fázi zapnout radar ve vyhledávacím režimu a ostatním PLŘS předávat potřebné korekce po datalinku, kdy ostatní PLŘS vlastní radary zapnou až v poslední chvíli těsně u cíle, tak aby stihly závěrečnou korekci na konkrétní svůj cíl, aby protivník neměl šajnu o rozsahu útoku přes RWR a byl na vaší straně moment překvapení. Plus, dvě a více aktivních radiolokačních hlavic spolupracujících v závěrečné fázi navedení na cíl/e, které si mezi sebou předávají a vyhodnocují externí radarová data (což by dnes neměl být problém ohledně dostupného výpočetního výkonu na PLŘS, ostatní je jen otázka softwarová), tak to bude mít ten efekt, že s každou další PLŘS v salvě prudce poroste pravděpodobnost odfiltrovat většinu aktivních a pasivních radiolokačních klamných cílů okolo cíle/ů, další vedlejší efekt několika spolupracujících radiolokačních hlavic v salvě bude podstatné zlepšení detekovatelnosti stealth letounů na větší vzdálenosti radary PLŘS v přehledovém režimu, protože budou moc s pokročilými algoritmy zpracování radarových dat vyhodnocovat drobné (rozdílné) odrazy z rozdílných směrů a vzdáleností současně (rozdílných pozic PLŘS v salvě) v jednom bodu (pozice stealth letounu/ů), a tak půjdou daleko lépe odfiltrovat od přirozeného šumu pozadí s daleko větší pravděpodobností.

Typ cílů pro starší R-37 podle letáku výrobce, vůbec to není tak, jak je to prezentované (že jen na velké letouny a nic jiného to neumí).

Kategorie: stíhač, útočné letouny, bombardéry, letouny dálkového letectva, vrtulníky, křídlaté rakety, letecké platformy s vyzařujícími vlastními radary AWACS, EW, SAR.
Obrázek
Obrázek
Obrázek
http://nevskii-bastion.ru/9b-m-350-shaiba/

Výrobce uvádí, že aktivní radiolokační hlavice 9B-1103М-350 je určená k použití jak pro PLŘS vzduch-vzduch, tak ale i země-vzduch, tedy je dosti pravděpodobně, že jako základ je využitá v 40N6 (S-400), kde si může dovolit podstatně větší průměr antény radaru, nebo je aspoň to navedení PLŘS po datalinku do bodu záchytu kompatibilní u S-400, pokud by to byla pravda (skoro současné ukončení státních zkoušek 40N6 a R-37M a zavádění do výzbroje, jistá provázanost tam být může), tak se nabízí i reálná možnost předávání si mezi sebou/navedení PLŘS do bodu zachycení cílů mezi letouny a komplexy S-400 pomocí datalinků na střele,odpovídala by tomu i ta informace, že radary (i přehledové) komplexů S-400 jsou schopné vést do bodu záchytu cíle aktivní hlavicí letecké R-37M přes datalinky.
Naposledy upravil(a) puma dne 11 črc 2018, 09:18, celkem upraveno 1 x.

kenavf
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2255
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od kenavf » 11 črc 2018, 09:17

puma píše:
11 črc 2018, 07:29
...
Typ cílů pro starší R-37 podle letáku výrobce, vůbec to není tak, jak je to prezentované (že jen na velké letouny a nic jiného to neumí).

Kategorie: stíhač, útočné letouny, bombardéry, letouny dálkového letectva, vrtulníky, křídlaté rakety, letecké platformy s vyzařujícími vlastními radary AWACS, EW...
To asi nie je o tom či "tie ciele umí alebo nie". Zvládne to postrelovať asi všetky ciele, ale vzhľadom k asi podstatne vyššej cene rakety bude ich výskyt vo výzbroji menší a preto ich použitie je plánované hlavne na strategické ciele. Zároveň by bol asi problém "vlastným" radarom zistiť ciel typu stíhačka na vzdialenosť 300+km, jedine že by tie údaje o stíhačke prišli cez datalink(napr. z Armaty T-14,ktorá by sa nachádzala v mieste konfliktu alebo z Ratnika?).

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 2794
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od skflanker_ » 11 črc 2018, 09:33

Puma to hore napísal - datalink z iného radaru = radar na lietadle alebo radar PVO systému na zemi čo je na datalinku - ak radar z T-14 Armaty (čo bude mať malý dosah) napoja na datalink PVO, tak potom aj to (vízia budúcnosti)
Ad ciele - kľudne to trafí aj F-22 keď nebude manévrovať - ako som hore uviedol, R-33 bola schopná zasiahnuť cieľ ktorý manévroval do 4g, R-37M dokáže zasiahnuť cieľ ktorý manévruje do 8g
Takže ak F-22 pôjde rovno s manévrovaním 0g (pilot má 1g v priamom lete) tak ho trafí, ak vyrobia Boeing AWASC ktorý bude manévrovať 9g, tak raketu vymanévruje ...
Netreba sa ani pýtať kedy vyrobia Airbus / Boeing čo manévruje 8g ...

kenavf
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2255
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od kenavf » 11 črc 2018, 09:40

Ešte treba dodať že obdobné rakety väčšinou útočia "zhora" z veľkej výšky ktorá je mimo zorný uhol radarov stíhačiek a aj AWACSu, takže ju ani nezistia že na nich útočí. Jedine že by ju zaregistrovali pri odpale a naberaní výšky.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 2794
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od skflanker_ » 11 črc 2018, 09:52

Raketa R-33/R-37/R-37M má svoj aktívny radar = síce ju cieľ na svojom radare nemusí vidieť (závisí na polohe cieľa a trajektórie rakety), ale akonáhle raketa aktivuje svoj radar, tak cieľ o tom vie (ak má RWR)
Preto to riešenie, že ak raketa "uzamkne" svoj cieľ, tak to vytiahne na rýchlosť 6M = čo je rarita = doposiaľ raketový motor "rozbehol" raketu, palivo sa minulo a iba zotrvačnosťou išla po cieli = už bez paliva, raketa iba spomaľovala a spomaľovala kým nedošla do bodu keď sa aktivuje deštrukcia (pri cieli) alebo autodeštrukcia (po minutí cieľa alebo pri páde, min. rýchlosti)

Uživatelský avatar
puma
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2175
Registrován: 17 zář 2017, 12:49

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od puma » 11 črc 2018, 09:58

Problém s radarem pracujícím v pásmu X a podobných vysokých pásem to je určitě na 300km, ale je tu ten problém, že za cenu, že získáte o cíli oproti vysokým pásmům (přesnost v řádu centimetrů až metrů), přesnost v řádech desítek až několik stovek metrů, tak můžete využít L,S,VHF pásma a kombinovat současné ozařování cíle ještě s X a vytvořit na tom hybridní radarové komplexy, jak tomu rusové říkají oficiálně (ala Nebo-M), tak získáte informaci i o stealth stíhačích na vzdálenostech nad 300km, jen ta přesnost bude v řádech několika desítek až stovek metrů, a teď jak to využít pro navedení dalekodosahové PLŘS s aktivní radiolokační hlavicí na takové vzdálené cíle?? Už jsem to tady několikrát rozebíral, že to půjde (je to jen prostá kombinace logiky a znalostí způsobů nasazení konkrétního typu letounu - taktik protivníka - např takový AWACS, ELINT na bojové misi bude bránit minimálně roj stíhačů, který se bude pohybovat ve vzdálenostech do 10-20km od velkého letounu, pokud nebudou působit proti konkrétní hrozbě (AWACS je RCS kontrastního letounu a ještě bude vyzařovat z přehledového radaru, což využijete k navedení samotných PLŘS v pasivním režimu na velkou vzdálenost), útočící a spolupracující salva PLŘS s aktivními radiolokačními hlavicemi (ještě můžete dobře předvídat, v jakých sektorech a vzdálenostech okolo bráněného letounu se mohou nejpravděpodobněji vyskytovat stíhači, to jde lehce určit čistě logikou a statistikou ubránitelnosti takového strategického letounu) a s trochou štěstí rozsekají celou takovou skupinu na kusy, i se stíhači ještě s momentem překvapení). Vám jde jen o to dostat po rádiovém kanálu letounu, či PVO komplexu korekce na PLŘS o pozicích cile/ů, kde nepotřebujete přesnost vysokých radarových pásem v řádech metrů, protože nemáte přeci poloaktivní radiolokační hlavici na PLŘS, co tento způsob navedení a přesnost určení cíle! bezpodmínečně vyžaduje.. Ještě tam máte ten digitální datalink, který tam není jistě náhodou, můžou jej použít i jiné komplexy, teoreticky i samotné PLŘS pro komunikaci mezi sebou.

Maximální rychlost v závěrečné fázi letu R-37M Mach 6 (~7350km/h - 2.04km/s)
Otázka je kolik může být průměrná rychlost nad vzdálenosti 300km, ale jelikož to poletí po semibalistické dráze v extrémně velké výšce, tak se to dá odhadnout na rozmezí 3000-4000km/h (kde rezerva cca 1500km/h je na dosah o maximální vzdálenosti do 350-360km)

Odhadovaná doba letu na vzdálenost 300km při průměrné rychlosti PLŘS 2880km/h ~ 6m:15s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 93.7km bez změny směru letu, pro F-22 na supercruise dejte přibližně *1.9)
při průměrné rychlosti PLŘS 4000km/h ~ 4m:30s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 67.5km bez změny směru letu)
Ty velké vzdálenosti potřebují určitě průběžně aktualizace aspoň hlavního cíle v oblasti (velikostí RCS kontrastního letounu - vypnuté AWACS/ELINT), ten doprovod si mohou PLŘS vyhledávat vlastními radary až budou blízko hlavního cíle (musí mít ale nutně nějaký režim "spolupráce v salvě"), protože z logiky věci budou transportní letouny, AWACS, ELINT chráněny stíhači protivníka ve vzdálenostech kam dosáhnou R-37M vlastními radary, plus jejich situační povědomí může být posilováno z pozemních radarových komplexů dalekého dosahu přes datalinky, i za cenu nepřesností v určení dálky cíle/ů v řádech desítek až stovek metrů, ale není to nic limitujícího, +- 1-2km pro aktivní radiolokační hlavici v určení polohy cíle na vzdálenost 300km nehraje podstatnou roli.


Dejte tuto jednoduchou logiku nějakému jednoduchému spolupracujícímu algoritmu pro vedení salvy PLŘS, jen s výměnou cílů mezi sebou, podle velikosti RCS jednoduše rozlišíte na velkou dálku váš primární strategický cíl, oproti letounům velikosti stíhač (AWACS, bude bráněn, stíhači budou šetřit palivo, kvůli co největšímu doletu a potřebě ubránit AWACS, nebudou zbytečně manévrovat, v jak rozdílných letových výškách mohou letět oproti bráněnému letounu vs optimální letová hladina pro AWACS, tak aby mohly jej doprovázet co nejdéle a prudce jim neklesla vytrvalost? V jakých sektorech okolo letounu se budou stíhači nejpravděpodobněji vyskytovat?. Takto můžete se salvou spolupracujících PLŘS vyřadit zapnutý AWACS i s celým stíhacím doprovodem s velkou pravděpodobností. Ještě to provedete úplně v pasivním režimu navedení samotných PLŘS bez nutností posílat na ně korekce odkudkoliv (což bude velice ztěžovat detekci pro protivníka o tom, že po něm letí 16 spolupracujících PLŘS ve velké výšce), využijete vyzařující radar AWACSu/ELINTu, s tím, že si PLŘS zapnou své radary a vyhledají a přidělí konkrétní cíle pár desítek sekund před zásahy letounů protivníka, protivník bude v takovémto scénáři (který je primární způsob použití těchto dalekodosahových PLŘS podle mého) ve velice nepěkné situaci.

Pokud takové letecké uskupení nebude mít tušení o nějaké reálné hrozbě, co na ně letí ve formě několika PLŘS, tak je to dost efektivní až strašidelný způsob nasazení, i když to teoreticky nějak zjistí, tak minimálně obsluha vypne radar na AWACSu na několik minut a máte radarové okno, které můžou využít vaše letouny.. (jenže velice pravděpodobně to už bude ale na vzdálenostech PLŘS pod 150km od AWACSu, doletí na něj i tak, bez jakýchkoliv externích korekcí, najdou si jej, poletí jen po INS a poslední známou pozice s její predikcí cca 30 sec (za tu dobu se AWACS neotočí o 360 stupňů), na 70-80km od AWACSu pingne PLŘS vlastním radarem prostor před a pod sebou a bude tam vypnutý AWACS s RCS cca 150m2 a máte jeho přesnou polohu), např. stačí si každých deset sekund upřesní pozici cíle a vypnout radar, až do bodu zamknutí cíle, přijdete takto sice o mement překvapení, ale zas lepší než nic.
Naposledy upravil(a) puma dne 11 črc 2018, 11:39, celkem upraveno 4 x.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 4508
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od Alchymista » 11 črc 2018, 11:14

Bojová časť 60kg - to je na rovnakej úrovni ako S-125 Neva, čiže polomer ničenia viac ako 10 metrov.

To urýchlenie na Mach 6 (~1800-2000m/s) znamená, že raketa je "dvojstupňová", s dvomi funkčne oddelenými náplňami raketového motoru.
http://bastion-karpenko.narod.ru píše: Назначенный срок службы ракеты - 8 лет
Назначенный ресурс : 50 летных часов при неограниченном количестве взлет-посадок носителя с бетонной ВПП
(20 взлет-посадок носителя с грунтовой либо металлической ВПП)
Время непрерывной работы аппаратуры в полете под самолетом-носителем 3 часа
Určená doba služby rakety - 8 rokov (po našom životnosť rakety do GO)
Určený resurs:
- 50 letových hodín bez limitu štartov a pristátí nosiča z betónovej VPD
- 20 štartov a pristátí nosiča zo "zemnej" alebo "kovovej" VPD (kovová = zemná, spevnená alebo pokrytá kovovými roštami)
Doba nepretržitej práce aparatúry za letu pod lietadlom-nosičom - 3 hodiny
(Raketa sa obvykle zapína až niekoľko minút pred použitím, tento parameter by ale znamenal, že raketa môže byť aktívna počas celého letu, pripravená kedykoľvek k okamžitému odpáleniu - nie je to celkom bežné, aj keď to u "hliadkových" stíhačov môže byť inak. Na druhej strane, podobná požiadavka môže byť bežná u rakiet s jadrovou hlavicou - po odistení na zemi sa už nevypínajú, pretože by stratili vložené kódy na odistenie...)

Beda
Redaktor
Příspěvky: 389
Registrován: 01 úno 2017, 13:27

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od Beda » 11 črc 2018, 12:29

Puma napsal


Odhadovaná doba letu na vzdálenost 300km při průměrné rychlosti PLŘS 2880km/h ~ 6m:15s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 93.7km bez změny směru letu, pro F-22 na supercruise dejte přibližně *1.9)
při průměrné rychlosti PLŘS 4000km/h ~ 4m:30s (za tu dobu letoun protivníka/formace uletí v "přeletovém režimu při 900km/h" 67.5km bez změny směru letu)

Ta raketa poleti do mista predpokladaneho stretu, to se necha spocitat, ne za letadlem. Nejspis za letadlama co moc nemeni smer, teda velka. Nebude to vystrel a zapomen. Ostatni budou nicit na kratsi vzdalenost. Tam bude mit PVO nejvetsi ucinost.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 4508
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od Alchymista » 11 črc 2018, 12:52

ani AWACS, ani tankery príliš nekľučkujú a v priestore nasadenia lietajú po stálej trase, doslova po okruhu

Uživatelský avatar
puma
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2175
Registrován: 17 zář 2017, 12:49

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od puma » 11 črc 2018, 12:59

Ne tak docela, ale otázka je jestli se ten výpočet provede na nějakém prostředku XY mimo PLŘS - letoun či PVO a pošle se to po datalinku na střelu - leť tam a tam, po trajektorii takové a makové, v tom je problém, že musíš znát při externím výpočtu mimo PLŘS její přesnou polohu, rychlost atd.. (tedy buď ji musíš něčím sledovat, nebo musí posílat nazpět info o své poloze, rychlosti atd, které je nutné pro takový výpočet), nebo té PLŘS posíláš jen "decentralizované" souřadnice cíle (co nemusí být nutně svázany s žádným fyzickým konkrétním prostředkem ve vzduchu či na zemi, co provádí výpočty pro korekci dráhy letu PLŘS, a můžeš je brát klidně z celé sítě PVO, v kterých se taková data o cílech přenáší už v unifikovaném formátu), rychlost, výšku a vektor směru, a vše si to spočítá sama na palubě vůči své aktuální poloze, na to jí stačí znát +- přesně svojí polohu z INS, a z GPS/GLONASS ji bude znát na metry přesně v každém okamžiku, tohle je daleko výhodnější řešení a dnes to není problém s velkým výpočetním výkonem zrealizovat v PLŘS. Výrobce píše, že je plně fire and forge - tomu bych i věřil, ale jen za ideálních podmínek, přepad nic netušícího cíle s velkým RCS, cíl nemění směr, letí +- konstantní rychlostí a je možné s přesností na pár km vypočítat jeho polohu i pár minut dopředu a určit tak bod zachycení cíle radarem PLŘS již před odpalem, riziko jen je, že pokud zrovna během větší části trasy letu PLŘS měl cíl otočný bod na trase, tak takhle letící PLŘS jen s první korekcí trajektorie a žádnou další může lehce minout, když se dostane cíl mimo dosah jejího aktivního radaru (to nemůžeš nikdy vědět se 100% jistotou, kdo má kde otočné body, ale můžeš to zas minimalizovat výpočtem pravděpodobnosti zda se tak stane, nebo ne, podle předešlé trasy cíle a logiky nasazení takových strategických průzkumných prostředků). Fire and forge bude určitě na letouny AWACS a ELINT, co vyzařují radarem v aktivním režimu pořád spousty elektromagnetického záření, které se využije jako "maják" a získá tak pasivně jejich polohu s přijatelnou chybou. Při samotném postřelování cíle typu AWACS atd, na velkou vzdálenost, tak tam bude ale pravděpodobně časové okno, kdy bude na vrcholu své dráhy ve velké výšce, že ztratí signál radaru AWACSu na minutu či dvě, ale pokud o ni nikdo nebude vědět, tak to moc vadit nebude, najde si jej zas při klesání, nebo může být "krmená" po datalinku údaji o poloze cíle z jiných prostředků (v případě AWACSů,ELINT,.. i pasivních), a bude se skrytě přibližovat nad radarovým svazkem z AWACSu a radar zapne až při závěrečném útoku z velkého převýšení vůči cíli, podle tohoto diagramu by při útoku z hora mohla lehce uniknout pozornosti samotného radaru AWACSu a "nadletět" vyzařovací paprsek radaru a letět většinu trasy mimo jeho dosah a pokud by přišla o externí zdroj korekce o poloze cíle po datalinku, vletěla by do něj někde na vzdálenosti 100-150km od cíle a využila jej pro upřesnění pozice cíle a korekci své dráhy. Při odpalu dejme tomu na výšce 10km, ve vzdálenosti > 300km od AWACSu ten určitě takový odpal a stoupání PLŘS do velké výšky nezaznamená, a PLŘS by si mohla upřesňovat při stoupání do extrémní "přeletové" výšky, teda dokud má signál radaru z AWACSu (cca 30-40 sekund) jeho polohu a provádět přesnější výpočty pro určení nejlepší trajektorie letu a určení bodu zachycení cíle vlastním radarem za 4-5 minut, bez nutností jakýchkoliv dalších externích korekcí její dráhy, samozřejmě externí korekce jsou větší jistota, ale i takto by to mohlo fungovat v zcela pasivním režimu nosiče PLŘS, s velkou pravděpodobností zničení cíle, kdy cíl se dozví o útoku na něj až pár desítek sekund před zásahem, kdy si PLŘS zapne aktivní radar a prozradí se.
Obrázek

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 4508
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od Alchymista » 11 črc 2018, 14:30

Pre predstavu, ako by asi vyzerali v danej schéme trajektórie rakety - najpravdepodobnejšie by boli podľa mňa dráhy v priestore nedzi tmavomodrou a svetlo zelenou - s relatívne rýchlym stúpaním na začiatku dráhy, koncový úsek by naopak zodpovedal skôr priestoru medzi zelenými dráhami - strmý zostup pod uhlom 30-45°, v poslednej fáze až okolo 60°, pričom cieľ je sledovaný zhora

Čo je tiež vidieť - útočiace rakety už na relatívne veľkej diaľke 350+ km vylietajú zo zony pokrytia (švédsky systém Erieye) - a to zrejme ešte na svojom aktívnom úseku dráhy, čo robí predpoveď ďalšej možnej dráhy "komplikovanou". Pokiaľ ju teda vôbec zaregistruje - strela bude mať, už vzhľadom na určenie, nízke RCS, povedzme na úrovni protizemných striel s plochou dráhou letu (a teda dosah AWACS bude zhruba polovičný ako na typické vzdušné ciele).
dosahy2.png
nemám lepší editor kriviek :sad:

kenavf
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2255
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od kenavf » 11 črc 2018, 15:06

Ešte by bolo možno z taktického hladiska zaujímavé použitie tak že raketa by bola odpálená z lietadla iným smerom,nie s azimutom priamo na ciel. Tak by AWACS, v prípade že by ju dokázal zaregistrovať pri odpálení, nevedel s istotou určíť že bola odpálená voči nemu a nerobil by teda protiopatrenia. Strela by skorigovala svoj smer až v tej veľkej výške nad lúčom radaru prípadne pri zostupe(samozrejme by to spotrebovalo trocha paliva)

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 4508
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od Alchymista » 11 črc 2018, 15:16

Trochu viac ako "trochu"... Za stranový manéver zaplatíš dostrelom a rýchlosťou. Hodne - každý stupeň odklonu mimo optimum ťa bude stáť najmenej 10-15m/s rýchlosti, ale skôr až 25m/s z maximálnej rýchlosti. Musíš totiž prekonávať aj rýchlosť udelenú nosičom.

kenavf
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2255
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Rakety vzduch-vzduch/země

Příspěvek od kenavf » 11 črc 2018, 15:20

Tých 10 až 25m/s na jeden stupeň odklonu sa mi zdá veľa. To by každá raketa po 90°zatáčke už asi spadla. (strelba na manévrujúci cieľ)

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: skflanker_ a 2 hosti