Americký prezident Donald Trump se údajně snaží ukončit válku na Ukrajině zejména kvůli strategickému sblížení s Ruskem s cílem oslabit rostoucí vliv Číny. Tento přístup má podle něj změnit globální rovnováhu sil, odborníci však upozorňují, že jde o obtížně realizovatelný plán, který je pro Moskvu ekonomicky nevýhodný.
Trump za poslední rok opakovaně znepokojil evropské spojence svými vstřícnými výroky směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ostrou kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle lidí z jeho okolí však nejde o nahodilé výroky, ale o součást širší geopolitické strategie.
Administrativa vychází z přesvědčení, že největší hrozbou pro Spojené státy není Rusko, ale Čína. Snahou je proto motivovat Moskvu k ukončení války na Ukrajině, obnovit její ekonomické vazby se Západem a postupně ji odtrhnout od Pekingu. Jeden z amerických úředníků uvedl, že nalezení „způsobu, jak se více sblížit s Ruskem“, by mohlo vytvořit „jinou rovnováhu sil s Čínou, která by mohla být velmi, velmi prospěšná“.
Podobnou logiku popisuje i Alexander Gray, někdejší šéf štábu Trumpovy Rady národní bezpečnosti. „Existuje dlouhodobá strategická myšlenka USA, která říká, že spolupráce Ruska a Číny není v našem zájmu a že je třeba najít způsoby, jak je rozdělit nebo alespoň takticky spolupracovat s partnerem, který pro nás představuje menší dlouhodobou strategickou hrozbu,“ uvedl. Přístup přirovnává k politice Henryho Kissingera, který během studené války pomáhal sbližování Spojených států s Čínou, aby oslabil Sovětský svaz.
Také Fred Fleitz, další bývalý představitel Národní bezpečnostní rady, tvrdí, že Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině a obnovit vztahy s Ruskem. „Je jasné, že Trump chce najít způsob, jak ukončit válku na Ukrajině a mírumilovně koexistovat s Ruskem,“ řekl. „Věřím však také, že správně vnímá rostoucí spojenectví Ruska a Číny jako mnohem větší hrozbu pro bezpečnost USA a globální bezpečnost než válku na Ukrajině, a proto chce najít způsoby, jak zlepšit vztahy mezi USA a Ruskem, aby toto spojenectví oslabil nebo rozbil,“ uvedl pro list Politico.
Řada analytiků je však k této strategii skeptická a upozorňuje na její zásadní slabiny, především v ekonomické oblasti. Podnikatel Arnaud Bertrand upozorňuje, že představa odtržení Ruska od Číny ignoruje realitu současných obchodních vztahů.
„To je naprosto nereálné. Uvedu jedno jednoduché číslo, které vysvětlí proč: v době, kdy byly vztahy mezi USA a Ruskem na svém vrcholu, tedy v letech 2011–2013, dosahoval jejich roční obchodní obrat 38–43 miliard dolarů. Čína nyní dosahuje tohoto objemu obchodu s Ruskem každé dva měsíce: objem obchodu v lednu–únoru 2026 činil 39,04 miliardy dolarů, což na ročním základě představuje 325 miliard dolarů,“ uvedl Bertrand.
Podle Bertranda je navíc vztah mezi Moskvou a Pekingem výhodný i z hlediska obchodní bilance. „A Rusko má s Čínou dokonce obchodní přebytek: do Číny prodává více, než odtud nakupuje. Rád bych tedy pochopil, proč by Rusko ohrozilo vztah v hodnotě 325 miliard dolarů ročně, aby hypoteticky vybudovalo vztah v hodnotě 40 miliard dolarů ročně. To nedává vůbec žádný smysl, a to tím spíše u země, která dostatečně prokázala – včetně Ruska – že je v zásadě nedůvěryhodná, a pod Trumpem se to zrovna nezlepšilo.“
Dalším problémem je podle něj samotná struktura ekonomik. „Strukturální realita je taková, že ekonomiky Ruska a Číny se velmi dobře doplňují: Rusko prodává velké množství energie a Čína je největším světovým odběratelem energie. Naproti tomu USA a Rusko jsou strukturálními ekonomickými konkurenty: USA jako největší světový producent ropy a plynu přímo konkurují klíčovému ruskému vývozu. Čína kupuje to, co Rusko prodává, zatímco USA prodávají to, co Rusko prodává,“ srovnává Bertrand.
Bertrand proto shrnuje své hodnocení jednoznačně: „Nerozvádíte se se svým nejlepším zákazníkem, abyste se znovu oženili se svým konkurentem,“ má jasno podnikatel, že vztah Ruska a Číny se bude dále rozvíjet.
Lov hadov cudzími rukami sa američanom vždy daril....
