Češi přišli s revolučním ekonomickým objevem!
Já měla vždy závažné podezření, že obory politologie a politická ekonomie vyučované na současných prestižních světových univerzitách produkují odborníky na slovo vzaté. Řeč je pochopitelně o nové ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové.
Recept (p. ministryně) zní jasně:
„Pokud budeme platit (státním zaměstnancům) vyšší platy, tak z toho bude profitovat státní rozpočet, protože to znamená vyšší daňové a sociální příjmy pro státní rozpočet.“ Jasné jak facka, ne? Čím víc ze státního rozpočtu dáme státním zaměstnancům, tím víc státní zaměstnanci do rozpočtu odvedou na daních, tím bohatší státní rozpočet bude, tím víc můžeme státním zaměstnancům zvýšit platy, tím víc odvedou na daních...
a tak dál a dál, až nakonec budeme všichni bohatší a státní rozpočet vyrovnanější, ba dost možná i přebytkový, vytrváme-li dost dlouho! Holt kvalitní politologie z Frankfurtu se nezapře. V praxi, Jak tuhle neznámý umělec na sociálních sítích trefně poznamenal: „
Čím víc budu kupovat lahváčů, tím víc budu vracet zálohovaných flašek, tím dostanu víc peněz a budu si moct kupovat víc lahváčů!“ Tomu říkám konstruktivní ekonomický recept. Budu muset přitlačit na Pikoru (manžel), aby
šel do sebe a víc chlastal, aby nám tím krapet vylepšil domácí rozpočet!
Prostě machry, kterým můžeme jejich vhled do fungování světa s naší hloupou selskou logikou jen tiše závidět. Střelce, kteří by českou ekonomiku zachránili před úpadkem, kdyby se dostali do naší vlády. S jejich pomocí by konečně česká vláda nehospodařila se schodkem státního rozpočtu, protože by nám ukázali, kde ušetřit a z koho vyždímat víc peněz. Teď se mé podezření změnilo v jistotu.
Konečně, po dlouhých devětadvaceti letech od revoluce, budeme zachráněni, protože takový machr zasedl do české vlády. No posuďte sami:
Politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem, politická ekonomie na Londýnské ekonomické škole, praxe s analýzou evropských fondů, místopředsedkyně Oranžového klubu aneb sdružení sociálnědemokratických žen bojujícího za odstranění sexismu a zavedení kvót pro zastoupení žen, to vše po boku Michaely Marksové a Kateřiny Valachové... A to ještě výčet není celý. Zkrátka levicový progresívní liberalismus jak vyšitý. Nezní to jednoznačně slibně?
Paní ministryně má ovšem kvalitní sociální náhled i na další témata, zejména ta rodinně-dětská. Tak například pro Českou televizi se nechala slyšet, že „...někdy dojde k situacím, kdy (žena) musí okamžitě otěhotnět, ze zdravotních důvodů anebo i z jiných sociálních důvodů. Umělé oplodnění bez partnera je ta nejdůstojnější a nejméně riziková cesta.“ To prohlásila v průběhu diskuse, při níž obhajovala umělé oplodnění žen bez partnerů. Prastará a zjevně hloupá koncepce, podle níž dítě je cosi jako dar a když už se narodí, má právo na rodiče, nahradil pokrokový liberalismus moderní tezí, podle které dítě je něco jako hračka, plyšák, nemá právo na normální rodinu a oba rodiče, zato na plyšáka, hračku-dítě nárok je. Když to manžel slyšel, briskně se poznamenal, že když tedy ženy prý občas „musí otěhotnět“ a mají nárok na sperma, muži zas občas „musí trousit“ trochu toho spermatu a jestli prý mají v rámci genderové rovnosti nárok na státem placenou hodinu v nočním klubu?
https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=673222