OZE - Občasné Zdroje Energie

[Alchymista]

Chceš vedieť, k akým průserom môže nejaký nápad viesť? Daj ho na vyskúšanie australanom...
Tí ho dok....ia spôsobom, ktorý by ťa v živote nenapadol...

[Skeptik]

Ovšem zde nemuseli nic dokokotit (to jsi chtěl napsat, ne? ).
Ten "nápad" přejít 100% na OZE je kokotina od samého počátku. Na tom se už nic změnit nedá.

Australani, na rozdíl od Němců, nemají vedle Francii s jadernými elektrárnami, která je vytáhne z průseru při "Dunkelflaute".

[Alchymista]

Austrálska dokonalosť je práve v tom, že to zrealizovali na 101%, aj keď tam to Francúzsko nemajú...
Oni tam totiž zlikvidovali aj dizláky na farmách (v niektorých prípadoch zabavovali za asistencie polície - bolo to v oblasti nejakých jazier).

[petrp]

Najatí obhájci větrníků nemají argumenty, říká Noveský. Takže se tahá Putin
Nemáš-li co říci, řekni Putin. Podle tohoto hesla dnes podle energetického experta Ivana Noveského probíhá debata o obnovitelných zdrojích. Debata o ekonomických, environmentálních nebo zdravotních aspektech výstavby větrníků je tak zcela zastíněna.
...
Kolegu redaktora opravdu zaujalo, že během jednoho dne panelových diskusí bylo téma energetiky probráno skutečně důkladně a současně ze všech možných úhlů pohledu. Našlo se tam něco, co i pro vás bylo nové?
Díky, našlo se. Pro mě osobně byly nové velmi varovné informace o negativních dopadech Green Dealu na chemický průmysl. Potvrdila se ekonomicky slepá cesta vodíku. Naopak mě potěšily pozitivní informace o dostatečných zásobách uhlí v ČR a přetrvávající stabilitě české elektrizační soustavy, a to i přes stále rostoucí instalovaný výkon občasných, tzv. obnovitelných, slunečních či větrných zdrojů.

O tom se hodně mluví. Pojďme si tedy udělat jasno, v jakých číslech se u růstu podílu zdrojů obnovitelných, jak vy říkáte, občanských, vlastně pohybujeme?
Až moc, v solárních elektrárnách máme již instalováno více než 20 % celkového instalovaného výkonu. A ve větrnících jsou instalovány již 2% celkového instalovaného výkonu. Kdyby to odpovídalo i výrobě, tak již dnes máme přeplněn plán oficiální energetické koncepce z roku 2015, který předpokládal dosažení 21% v roce 2030. Problém je ale právě v té občasnosti výroby těchto, tzv. obnovitelných, zdrojů, když za první kvartál roku 2026 se z 20% vyrobilo 3,2 % elektřiny a ze 2 % větrníků se vyrobilo 0,8% elektřiny. Tedy z celkem 22% nejvíce propagovaných občasných zdrojů se vyrobila pouze žalostná 4% elektřiny a navíc často v době, kdy elektřiny byl přebytek a cena byla dokonce záporná. Jinými slovy, pro soláry jsme příliš na severu a pro větrníky příliš na jihu a daleko od moře.

Fanoušci OZE a zelení aktivisté by vám na to řekli, že elektřina ze solárních a větrných elektráren je prakticky zadarmo a že tedy bude působit na snižování ceny elektřiny pro spotřebitele. Co na to řeknete?
Ve skutečnosti se vykupuje solární elektřina z elektráren z roku 2010 jako silovka za 16,70 Kč/kWh (což je cca 69x dražší než elektřina z jádra) a to až do roku 2030. A aukce MPO na elektřinu z větrných elektráren z února t.r. již garantuje výkupní cenu 3,20 Kč/kWh (cca 13x dražší než elektřina z jádra) na 20 let dopředu. Tyto těžce dotované ceny se vyplácejí a budou vyplácet i v době, kdy je elektřiny takový přebytek, že se musí i mařit. Navíc se tyto občasné zdroje musí draze zálohovat stabilními zdroji uhelnými či plynovými, což značně zdražuje regulovanou složku ceny elektřiny.

Proč se tedy mají rušit uhelné elektrárny, když na konferenci zaznělo, že českého uhlí máme dost a jako záložní a stabilizační zdroj jsou doposud nepostradatelné?
Je to pouze z ideologických důvodů. I když připočteme k nákladům na výrobu elektřiny z tuzemského hnědého uhlí nesmyslně vysokou bruselskou spekulativní položku, zvanou povolenka CO2, stejně dostaneme výslednou cenu silovky jak u ČEZu, tak i u společnosti Sev.en cca 2,20 Kč/kWh. Je to sice dražší, než elektřina z jádra, ale stále je to o 14,50 Kč na 1 kWh lacinější než silovka ze solárů. Navíc právě uhelné elektrárny tvoří nejbezpečnější zálohu obnovitelných (občasných) zdrojů, když slunce nesvítí a vítr nefouká. Proto pouze ideologové mohou tvrdit, že větrníky potřebujeme jako náhradu za uhelné zdroje a že nám svojí občasností zvýší energetickou bezpečnost.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... tin-793647

[vytrezvitel]

Ideologie pomáhá jenom zakrýt socializaci nákladů a privatizaci zisků. 1MW výkonu fofrníku vyjde na cca 30MKč. Při roční produkci cca 2000 hodin a výkupních 3,2Kč za kWh to dělá 6,4 MKč, více než 20% výnos, garantovaný státním násilím.

[petrp]

Vyhrožují, sbírají na vás informace, pak přijde dopis od právníka. Jak to chodí s „větrnými barony“
Energetik, bojovník proti větrným baronům a také senátní kandidát v Trutnově Hynek Beran se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz dělí o zkušenost, co dnes obnáší postavit se lobbistickým strukturám. A jako představitel spolku Krajina lidí se nad tématem zamýšlí i v historickém kontextu.
...
Tvrdíte i s kolegy, že ohledně závazků v EU nám vláda lže. Můžete tedy být konkrétní?
Závazky existují. K tomu ale existují i zákony, které hovoří o nepotřebných nebo použitých plochách, které se už na nic jiného než na tyto závazky nehodí. Kdo by tomu nevěřil, podívejte se do evropské směrnice RED III nebo českého zákona 249 / 2025 Sb.

Vláda lže v tom, že kvůli závazkům v Evropské unii musíme přijít o zemědělskou a lesní půdu a znehodnotit přírodní a kulturní oblasti i kvalitu vlastního života v blízkosti větrných elektráren. Kvůli závazkům v Evropské unii a ani kvůli nedostatku těch ploch již zničených minulým režimem to určitě není. Mají k tomu tedy jiné důvody, optejte se před volbami, jaké to jsou.

Vláda lže i v tom, že když nepostavíme větrné parky na bonitní orné půdě na Hané, přijdeme o devět miliard korun. Kdybychom měli od ministryně Mrázové správně a zákonným způsobem stanoveny ty nepotřebné plochy, mohli bychom už dávno poslat fakturu do Bruselu. Vláda z nás dělá takto rukojmí větrných baronů a developerů. Je to vědomá manipulace. Řečeno symbolikou dnešního svátku, současná ani minulá koalice včetně té křesťanské frakce nešíří energetickou „víru“ šetrnou k přírodě, ale rabování vlastní země, a nedělá to ani v souladu s vlastními ani evropskými zákony, a dokonce ani ne se zákony fyzikálními nebo Božími.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... ony-793681

[El Diablo]

Investoři utíkají od španělských solárů. Přebytek elektřiny srazil ceny pod nulu
Autor: jla
5. července 2026 17:00

Obnovitelné zdroje zažívají v Evropské unii až nebývalý rozmach. Výjimkou není ani Španělsko, které v posledních letech masivně sází na solární energetiku. Její rychlý rozvoj ale nyní naráží na nečekaný problém. Země během slunečných dnů vyrábí tolik elektřiny, že její velkoobchodní cena pravidelně klesá pod nulu. Hodnota solárních elektráren proto prudce padá a stále více investorů se snaží svých projektů zbavit.

Loňský rok byl pro španělskou energetiku přelomový. Solární elektrárny poprvé vyrobily více elektřiny než větrné a staly se největším zdrojem elektřiny v zemi. Zároveň jich ale přibylo tolik, že během slunečných dnů vzniká elektřiny více, než kolik je potřeba. Nabídka tak začala výrazně převyšovat poptávku, píše agentura Bloomberg.
Španělsko momentálně sází na obnovitelné zdroje. Budoucnost je ale nejistá

Investoři v posledních letech vložili do rozvoje obnovitelných zdrojů ve Španělsku přes 80 miliard dolarů (zhruba 1,7 bilionu korun). Návratnost těchto investic je ale stále nejistější, ukazují data a trendy z poslední doby. Jen za první polovinu letošního roku už Španělsko překonalo dosavadní roční rekord v počtu hodin, kdy ceny elektřiny na velkoobchodním trhu klesly pod nulu.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... anicni_jla

[bacil]

Copak španělé nedotují OZE?

[mzprx]

Dotuju sa "stare" OZE, nove su cisto komercne projekty. Stare stali 10x viac, ako tie nove.

[petrp]

Protože se dotovaly. A vo vo vo tom to je...

[mzprx]

Cena panelov za 10 rokov realne klesla na desatinu, cena menicov klesla asi na petinu. Teraz klesaju ceny baterii, za poslednych 5 rokov asi na stvtinu.
Preto niet dovodu na dotovanie novych instalacii.

[Skeptik]

Dotuju sa "stare" OZE, nove su cisto komercne projekty.

Nevím, co ve Španělsku znamená "staré OZE", ale když jsme na Ebru byli na rybách naposledy (před 5-ti lety), tak se tam stavěly snad tisíce hektarů FVE, a vše s EUrodotací ... alespoň podle cedulí.

To je totiž ten základní problém všech dotaci na konkurence neschopné projekty ... funguje to jen v relativně malém objemu. Jakmile se má dotovat "většina", krachuje to.
Ve Španělsku (ale nejen tam) se narazilo na zásadní slabinu OZE, primárně FV. Elektřinu vyrábí nejvíc, když se je jí potřeba nejmíň. Což vede k nulovým cenám při nadvýrobě (ekonomický průser č.1) a naopak k extrémním cenám při nedostatečné výrobě OZE, protože zaskakují zdroje, které jsou jinak kvůli OZE vypnuté ... a jejichž náběh se tím výrazně prodlužuje.
OZE prostě při nadměrné instalaci destruují trh a výsledkem jsou extrémní ceny.

Prostě od samého počátku blbě. A nemá to řešení (alespoň při stávající úrovni technologie).
Ale co chcete, když rozhodují ideologové.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/infra ... h-ochoreni
Infrazvuk z veterných elektrární podľa novej štúdie výrazne zvyšuje riziko srdcových ochorení

Autori nemeckej štúdie – kardiochirurg profesor Christian-Friedrich Vahl a skúsený lekár profesor Sven-Oliver Dietz – porovnali lekárske údaje zo štyroch obcí. Tieto dáta poskytlo Združenie lekárov zákonného zdravotného poistenia Vestfálsko-Lippe. Údaje pokrývajú obdobia rokov 2021 – 2022 a 2023 – 2024, pričom sa pri nich použili identické výberové kritériá.

Zdravotní dopady infrazvuku z větrných elektráren zůstávají kontroverzním tématem. Jedni jeho vliv odmítají, druzí tvrdí, že je skutečný. Podle nové německé studie může přispívat ke vzniku srdečních onemocnění.

Studie vědců z mohučské univerzity znovu zviditelnila otázky týkající se vlivu větrných turbín na zdraví. Zaměřila se na změny v „srdečním selhání“ a „arytmiích“ u obyvatel žijících v blízkosti větrných turbín.

Pracovní skupina pro infrazvuk, která stojí za tímto projektem, prezentovala svá zjištění na kongresu Německé společnosti pro interní medicínu v dubnu 2026. Recenzované shrnutí kongresu obsahuje jasný závěr:

„Data, na příkladu regionu Paderborn, ukazují výrazně zvýšené riziko nových kardiovaskulárních onemocnění v obcích s širokým rozšířením větrné energie.“

Testovací oblast Paderborn
Autoři studie, profesor Christian-Friedrich Vahl, kardiochirurg v důchodu, a profesor Sven-Oliver Dietz, zkušený lékař, porovnali lékařská data ze čtyř obcí. Tato data poskytla Asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění Vestfálsko-Lippe a pokrývají období 2021–2022 a 2023–2024 s použitím identických výběrových kritérií. Během těchto období se počet instalovaných větrných turbín výrazně zvýšil.

Mezi vybrané obce patřili město Lichtenau a obec Borchen jihovýchodně od Paderbornu. V roce 2024 měly tyto obce celkem 224 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 53 megawattů.

Na druhou stranu obec Hövelhof a město Delbrück severozápadně od Paderbornu sloužily jako srovnávací skupina. V roce 2024 se tam nacházelo pouze 8 větrných turbín s celkovým výkonem 14 MW. Okres Paderborn je regionem v Severním Porýní-Vestfálsku s největším počtem větrných turbín. V současné době se zde nachází přibližně 530 turbín .

Jasné výsledky týkající se srdečních onemocnění
U srdečního selhání i arytmií lze ve sledovaných obdobích pozorovat mnohem výraznější nárůst v Borchenu a Lichtenau než v Hövelhofu a Delbrücku. V Borchenu byl zaznamenán nárůst případů srdečního selhání přibližně 30 procent a v Lichtenau přibližně 13 procent. Přestože srovnávací regiony také vykazují nárůst o přibližně 11 procent v Hövelhofu a o přibližně 4,5 procenta v Delbrücku, tento nárůst je menší.

Podobný obrázek se objevuje i u arytmií. Nárůst v Borchenu a Lichtenau mezi lety 2021–2022 a lety 2023–2024 činil přibližně 17,5 procenta a 23 procent, zatímco v Hövelhofu zůstalo toto číslo prakticky nezměněno a v Delbrücku se zvýšilo o 12 procent.

Lékaři uvedli, že na základě ročního průměru se nárůst výskytu nově vzniklého srdečního selhání v Borchenu v letech 2021 až 2024 pohyboval mezi 21 a 51 procenty. V Lichtenau se tento nárůst pohyboval mezi 20 a 68 procenty. Podobně byl i výskyt „život ohrožujících arytmií“ v této skupině s větší aktivitou větrné energie výrazně vyšší.

Ani pacienti, ani lékaři o studii nevěděli
Vědci chtěli zjistit, zda nízkofrekvenční infrazvuk z větrných turbín může způsobit změny v srdečním svalu. Za měřitelné faktory považovali lékařsky zaznamenané případy srdečního selhání a srdečních arytmií (nepravidelného srdečního rytmu).

Vahl a Dietz navrhli studii tak, aby ani výzkumníci, ani účastníci nevěděli, že jsou součástí této tzv. terénní studie. Sběr dat byl proto neutrální, respektive zaslepený. Dietz vysvětlil deníku Epoch Times: „Cílem této studie bylo vyhnout se třem hlavním statistickým efektům: nocebo efektu, habituačnímu efektu a Hawthornovu efektu.“

Nocebo efekt je opakem placebo efektu. U nocebo efektu stačí pouhé očekávání nebo strach z bolesti, nemoci nebo vedlejších účinků k vyvolání nebo zesílení těchto pocitů v těle. Habituační efekt označuje proces zvykání si na podnět. Při opakovaném vystavení podnětu se ochota těla na něj reagovat snižuje. Hawthorneův efekt popisuje jev, kdy se lidé chovají jinak, když vědí, že jsou pozorováni nebo jsou součástí studie.

Jak však Dietz vysvětlil, v rámci studie nebyla provedena přímá infrazvuková měření. „V některých případech byli kardiologové, kteří stanovovali diagnózy, dokonce zodpovědní za pacienty z obou oblastí, aniž by o studii věděli.“

Byl příčinou skutečně infrazvuk?
Studie nastolila otázku, zda nově postavené větrné turbíny v regionu skutečně způsobují tento zvýšený výskyt srdečních onemocnění. Podle Dietze studie vyžadovala jako statistický předpoklad, aby v porovnávaném obyvatelstvu byla podobná řada parametrů, aby je bylo možné vyloučit jako příčinu Patřily mezi ně věk, pohlaví, etnická a ekonomická struktura, hustota obyvatelstva na kilometr čtvereční a kvalita lékařské péče.

Podobně měly být podobné i vnější ovlivňující faktory, jako je průměrná teplota, vystavení větru, počet deštivých dnů a množství srážek, okolní hluk, jako je hluk ze staveniště, dopravy nebo letadel, a také vlivy prostředí, jako jsou vlivy chemických továren a nadmořská výška.

„Analýza Spolkové republiky Německo vedla k identifikaci regionu Paderborn, kde byly tyto podmínky splněny,“ uvedl profesor Dietz. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní faktory negativně ovlivňující zdraví byly vzaty v úvahu, zůstal jako spouštěcí faktor pouze dopad rozšíření větrné energie.

Jak je popsáno ve shrnutí konference, oba srovnávací regiony musely mít alespoň 18 000 obyvatel. „Tyto statistické požadavky byly ve studii daleko překročeny,“ uvedl Dietz. Lichtenau a Borchen mají dohromady přibližně 25 500 obyvatel, zatímco Hövelhof a Delbrück mají dokonce kolem 50 000 obyvatel.

Infrazvuk jako sporný bod
Německý Spolkový úřad pro životní prostředí a další výzkumníci dosud nepozorovali žádné škodlivé účinky infrazvuku vyzařovaného větrnými turbínami na zdraví lidí. Možný škodlivý dopad odmítají také developeři, politické strany i energetický sektor v Německu.

Podle Dietze však úřady „nejsou technicky oprávněny“ k vynášení posudků v této věci. „Věda a medicína jednomyslně volají po dalším výzkumu. Na 118. německém lékařském shromáždění – nejvyšším orgánu lékařské profese – bylo přijato usnesení, které velmi přesně a explicitně požaduje nezbytnost výzkumu v rezidenčním prostředí. Navzdory tomuto jasnému postoji vědy a lékařské profese jej politici ignorovali,“ uvedl.

On a jeho kolegové vyloučili možnost, že by po studii z Paderbornu a nedávné studii ze Švédska odborná společnost v dohledné budoucnosti vydala prohlášení o bezpečnosti.

Kromě Vahla a Dietze varují před nebezpečím infrazvuku z větrných turbín také lékařka a výzkumnice Ursula Bellut-Staecková a profesor Ken Mattsson, hlavní autor švédské studie. Současně tento názor sdílejí i někteří další vědci a odborníci, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Patří mezi ně doktor Stephan Kaula, radiolog Dr. Michael Berger a bývalý prezident Dolnosaské lékařské komory Heyo Eckel.

Paderbornská studie však přilákala i kritiky, například profesora Holgera Wormera, vedoucího katedry vědecké žurnalistiky na Technické univerzitě v Dortmundu. „Nelze říci, že plakát na vědecké konferenci lze považovat za nezvratný důkaz pro jakákoli zjištění,“ prohlásil. Jeho názor na samotné výsledky studie není znám.

Požadavky lékařů
Podle Dietze by po výsledcích studie z Paderbornu měly následovat odpovídající změny. „Požadujeme poctivé informování dotčené populace, aby měla šanci na včasné odhalení srdečního selhání a arytmií, což umožní léčbu v souladu s doporučenými postupy. K této poctivosti by patřilo i to, že úřady přiznají, že si nejsou vědomy mnoha skutečností,“ pronesl.

Podle něj je tvrzení Spolkového úřadu pro životní prostředí, že infrazvuk je pod prahem slyšitelnosti, a proto není zdraví škodlivý, zavádějící. „Cesta poškození je téměř jistě nezávislá na sluchu podobně jako cesta poškození rentgenovým zářením není závislá na oku, i když oko rentgenové záření nevidí,“ řekl profesor.

Mezi požadavky lékařů patří i dodržování minimální vzdálenosti od obytných oblastí. „Tato minimální vzdálenost musí být navržena tak, aby nízkofrekvenční vyzařování nevedlo k významným nevýhodám pro postižené,“ uvedl Dietz.

Na závěr dodal: „Vzhledem k tomu, že systémy jsou stále výkonnější a přesouvají se blíže k dotčeným osobám, vnímáme infrazvuk z různých důvodů jako problematický. Vidíme v této oblasti značnou potřebu výzkumu, a to jak z lékařského, tak i inženýrského hlediska.“

Neprekvapivé... veterník generuje tlakové rázy na frekvencii blízkej ale nie zhodnej so srdcovým rytmom.