Ropa a plyn

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Haxqt/usa-povol ... -tankerech
USA povolily zemím na 30 dnů nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energiemi, oznámil na síti X americký ministr financí Scott Bessent. Ceny ropy ve čtvrtek pokračovaly v silném růstu a uzavřely na nejvyšší úrovni za téměř čtyři roky poblíž 100 dolarů za barel. Na trzích v posledních dnech panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě, vyvolané americko-izraelskými údery proti Íránu.

Americké ministerstvo financí vydalo licenci, která povoluje do půlnoci z 10. na 11. dubna washingtonského času prodej ruské ropy a ropných produktů naložených na lodě před půlnocí z 11. na 12. března. Podle Bessenta toto opatření nepřinese ruské vládě významné finanční výhody.

"Toto úzce zaměřené krátkodobé opatření se vztahuje pouze na ropu, která je již v přepravě, a nepřinese ruskému státu, který většinu svých příjmů z energetiky získává z daní vybíraných v místě těžby, žádné významné finanční výhody," uvedl Bessent na X.

Oznámení přichází den poté, co americké ministerstvo energetiky uvedlo, že USA uvolní 172 milionů barelů ropy ze strategických zásob ve snaze omezit prudký nárůst cen ropy v důsledku války v Íránu. Toto uvolnění je součástí širšího středečního závazku 32 členských zemí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvolnit 400 milionů barelů ropy. Americká vláda už 5. března povolila na 30 dnů dovoz sankcionované ruské ropy, ale pouze do Indie.

Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Doprava na klíčové trase v Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala, při normálním provozu přitom úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až 11 milionů barelů denně.
Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí ve čtvrtek prohlásil, že Hormuzský průliv by měl být uzavřen a využit jako nástroj, jak zatlačit na nepřítele. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí naopak uvedl, že průlivem může i nadále proplouvat mnoho plavidel, pokud svou plavbu koordinují s íránským námořnictvem.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260314/gas-r ... 24063.html
Zásoby plynu v európskych podzemných zásobníkoch klesli na sezónne minimum 29,1 % – Gazprom

MOSKVA (Sputnik) – Zásoby plynu v európskych podzemných zásobníkoch (UGS) dosiahli najnižšiu úroveň od začiatku odberovej sezóny, a to 29,1 %, uviedol v sobotu ruský plynárenský gigant Gazprom.
„Odber plynu z európskych podzemných skladov pokračuje, podľa údajov Gas Infrastructure Europe k 12. marcu. Úrovne zásob dosiahli najnižšiu úroveň od začiatku sezóny odberu – 29,1 %,“ uvádza sa v stanovisku.
Všetok plyn, ktorý bol v rámci príprav na zimu napumpovaný do európskych podzemných skladovacích zariadení, bol do polovice februára odobratý, dodal Gazprom. Súčasné odbery pochádzajú zo zásob z predchádzajúcich rokov.
V Holandsku zostáva v skladovacích zariadeniach len 8,3 % zásob plynu – čo je najnižšia úroveň k 12. marcu v zaznamenanej histórii.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HkhSa/zpravy-sv ... cem-brezna
Ropa z nouzových rezerv se v Evropě dostane na trh až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla surovinu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.

Agentura tento týden uvedla, že válka na Blízkém východě způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Nynější konflikt rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, když poslední únorový den zaútočily na Írán.

Členské státy IEA se zavázaly uvolnit celkem 411,9 milionu barelů, uvedla dnes IEA. Z toho 271,7 milionu barelů zpřístupní ze státních zásob vlády, 116,6 milionu barelů půjde z povinných zásob průmyslu a 23,6 milionu barelů z jiných zdrojů. Agentura dodala, že 72 procent plánovaného uvolnění nouzových rezerv tvoří surová ropa a 28 procent ropné produkty.

Jde o šestý případ, kdy členské země Mezinárodní agentury pro energii přijaly společné nouzové opatření na podporu trhu s ropou v historii této organizace. Předchozí společné zásahy byly v letech 1991, 2005, 2011 a dvakrát v roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu.

Zdaleka nejvíce ropy na trh poputuje ze zásob v Americe, kde členské státy IEA uvolní 172,2 milionu barelů. Pod region Amerika agentura řadí jak Severní, tak Jižní Ameriku. Členy agentury jsou tam Spojené státy, Kanada a Mexiko. V Evropě půjde 32,7 milionu barelů z vládních zásob a 74,8 milionu barelů z povinných zásob průmyslu.

Válka na Blízkém východě vytváří největší narušení dodávek v historii globálního trhu s ropou. Společné nouzové opatření, k němuž státy IEA přistoupily, je zdaleka největší v historii. Poskytuje významný stabilizační polštář, nejdůležitějším faktorem pro návrat ke stabilním dodávkám ropy je však obnovení námořní dopravy přes Hormuzský průliv. Zajištění dostatečných pojistných mechanismů a fyzické ochrany lodní dopravy je klíčové pro obnovení přepravy ropy, uvedla agentura.

Ceny ropy se po začátku války s Íránem prudce zvýšily. Barel severomořské ropy Brent se dostal až ke 120 dolarům, později cena klesla k 90 dolarům, ale minulý týden se vrátila nad 100 USD za barel. Na konci února, těsně před americko-izraelským útokem na Írán, se cena pohybovala kolem 70 dolarů. Přes Hormuzský průliv běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, po začátku války se tam ale doprava kvůli riziku útoků na tankery prakticky zastavila.

Mezinárodní agentura pro energii je mezivládní organizací, která vznikla v roce 1974 v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K jejímu vzniku přispěla tehdejší ropná krize, IEA funguje zejména jako poradce členských zemí v otázkách energetiky. Bez zahrnutí přidružených zemí má agentura 31 členů, mezi které patří i Česká republika a Slovensko.

[skflanker_]

Export surovej ropy počas prvých 23 dní v mesiaci 03.2026 v porovnaní s prvými 23 dňami v mesiaci 02.2026:
Kuvajt: -72%
Irán: +4%
Irak (Sever): -49%
Irak (Juh): -76%
Omán: +7%
Rusko: +14%
Saudská Arábia: -52%

Zdroj https://t.me/casusbellilive/249492 / https://t.me/infantmilitario/182541 z 26.03.2026

[tiger]

V Indii a Egypte je kritická situácia kvôli vojne na Blízkom východe

V Goa (India) začalo „hľadanie paliva“ — ceny plynu vzrástli 9-násobne.
Ľudia cestujú po štáte hľadajúc funkčné čerpacej stanice a stoja v niekoľkokilometrových radoch.
Palivo sa okamžite vypredáva — plnia plné nádrže a naberajú do kanistrov.
Egypt zavádza mimoriadne opatrenia na kontrolu spotreby paliva a elektriny.
Väčšina obchodov, kaviarní a zábavných zariadení v Káhire bude nútená zatvárať sa o 21:00.
Reklamné tabule budú vypnuté, vládne budovy sa budú zatvárať skôr, niektoré infraštruktúrne projekty sa odkladajú.
Premiér krajiny uviedol, že výdavky na dovoz plynu vzrástli trojnásobne — na 1,65 miliardy dolárov mesačne.
Úrady zvažujú možnosť prechodu na prácu na diaľku 1–2 dni v týždni.
Rovnako sa zhoršuje situácia v oblasti turizmu.
Prihlásiť sa na odber RV: MAX

Zdroj: @RVvoenkor
Link: https://t.me/RVvoenkor/111976

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HXyV2/zpravy-sv ... -do-evropy
Brusel chce konec ruského plynu, realita je jiná. Téměř všechny dodávky z Jamalu míří do Evropy

Evropská unie se chtěla odpoutat od ruského plynu, aktuální vývoj však ukazuje pravý opak. V prvním čtvrtletí roku 2026 totiž podle dat analytické společnosti Kpler odebrala EU naprostou většinu dodávek z ruského projektu Yamal LNG v Arktidě. Celkem 97 procent přepravených zásilek skončilo v Evropě, jak uvedl deník Financial Times.

Tím se naplno odhaluje zásadní rozpor evropské energetické politiky. Přestože Brusel schválil úplné ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027, krátkodobě importy opět rostou, píše deník Berliner Zeitung. Dodávky z projektu Jamal LNG se v prvním čtvrtletí zvýšily o 17 procent na přibližně pět milionů tun. Provozovatelem projektu a hlavním exportérem je ruská soukromá společnost Novatek.

Hlavní příčina spočívá v napětí na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Eskalace kolem Íránu narušila dodávky a snížila export z Kataru, jednoho z klíčových světových producentů. Současně zůstává poptávka vysoká jak v Asii, tak v Evropě.

LNG je globálně obchodovaná komodita, nikoli regionální zdroj energie. Výpadky v jedné části světa proto automaticky zvyšují konkurenci jinde. Pro evropské odběratele to podle Berliner Zeitung znamená jediné: berou dostupné objemy bez ohledu na jejich původ – včetně Ruska.

Podle odhadů ekologické organizace Urgewald utratila EU v prvním čtvrtletí za plyn z projektu Jamal přibližně 2,88 miliardy eur. Jen v březnu bylo dodáno 1,8 milionu tun.

Nová data však ukazují i opačnou závislost. Rusko má pro svůj LNG jen omezené alternativy. Podle Financial Times směřovalo do Asie pouze malé množství dodávek, zatímco většina zůstala v Evropě.

Jedním z důvodů jsou regulační omezení ze strany EU, která omezila překládku ruského LNG pro další export. Evropský trh tak zůstává pro Moskvu alespoň krátkodobě klíčový. Rusko se zároveň snaží hledat nové odběratele v Asii. Podle agentury Bloomberg nabízí slevy až 40 procent, zejména u LNG z projektu Arctic LNG 2. Ten byl v roce 2023 sankcionován Spojenými státy a funguje od roku 2024. Hlavním odběratelem je zatím Čína.

Napjatý trh se odráží i v cenách. V březnu dosáhla průměrná cena plynu v Evropě zhruba 52,87 eura za megawatthodinu, což je výrazně více než na začátku roku. Vzhledem k tomu, že řada dlouhodobých kontraktů je na tyto tržní ceny navázána, rostou automaticky i náklady.

Navzdory tomu EU neplánuje ustoupit ze své sankční politiky. Úplný zákaz dovozu ruského LNG má začít platit od roku 2027, přičemž krátkodobé kontrakty jsou již nyní omezené. Dovoz ruského plynu potrubím, například přes plynovod TurkStream, má skončit nejpozději 1. listopadu 2027. „Návrat k ruskému plynu by znovu prohloubil závislost a učinil Evropu politicky zranitelnou,“ varoval před opakováním minulých chyb eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen.

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/usa-p ... ntu-lukoil
USA predĺžili zmiernenie sankcií voči ruskému ropnému gigantu Lukoil. Jeho čerpacie stanice môžu mimo Ruska fungovať až do jesene

V snahe vyvinúť tlak na Rusko v súvislosti s vojnou proti Ukrajine Trumpova administratíva v októbri 2025 rozhodla, že uvalí sankcie na dve najväčšie ruské ropné spoločnosti - Lukoil a Rosnefť.

Administratíva prezidenta USA Donalda Trumpa predĺžila výnimku, ktorá umožňuje maloobchodným čerpacím staniciam ruskej spoločnosti Lukoil pôsobiť mimo Ruska až do konca októbra. Ide o úzko vymedzenú výnimku zo sankcií, ktoré Spojené štáty vlani uvalili s cieľom obmedziť Rusku príjmy podporujúce vojnu rozpútanú voči Ukrajine. Informovala o tom agentúra Reuters.

Rozhodnutie prišlo v čase prudkého rastu cien uhľovodíkov v dôsledku vojny na Blízkom východe.

Americké ministerstvo financií v utorok na svojej webovej stránke uviedlo, že výnimka pre približne 2000 čerpacích staníc v Európe, Strednej Ázii, na Blízkom východe a v Amerike bola predĺžená do 29. októbra. Pôvodne mala platiť do 29. apríla. Cieľom tohto opatrenia bolo „zabrániť penalizácii“ zákazníkov a dodávateľov, a to pod podmienkou, že výnosy nebudú presunuté do Ruska.

V snahe vyvinúť tlak na Rusko v súvislosti s vojnou proti Ukrajine Trumpova administratíva v októbri 2025 rozhodla, že uvalí sankcie na dve najväčšie ruské ropné spoločnosti - Lukoil a Rosnefť. Tento krok zároveň zvýšil záujem potenciálnych kupcov o zahraničné aktíva Lukoilu, ktorých hodnota sa odhaduje na približne 22 miliárd dolárov.

Táto spoločnosť prevádzkuje v štátoch New Jersey, Pennsylvánia a New York približne 200 značkových čerpacích staníc. Patrí tiež medzi najväčších maloobchodných predajcov pohonných látok v Moldavsku a Bulharsku. Približne 600 čerpacích staníc má v Turecku a viac ako 300 aj v Rumunsku.

Medzi zahraničné aktíva Lukoilu patrili ku koncu januára tiež dve rafinérie v Rumunsku a Bulharsku, ako aj ropné pole West Qurna-2 na juhu Iraku, ktoré patrí medzi najväčšie na svete.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/69867
Ropní giganti vydělávají na válce 30 milionů dolarů za hodinu. Zisky jdou z našich kapes

Konflikt ukazuje na rizika závislosti na fosilních palivech.

Nevyprovokovaná válka USA proti Íránu, zahájená prezidentem Donaldem Trumpem bez souhlasu Kongresu, přinesla výrazné zisky americkému fosilnímu průmyslu, napsaly noviny Asia Times v textu Brada Reeda.

Růst cen ropy vedl k tomu, že sto největších ropných a plynárenských společností vydělává podle analýzy deníku The Guardian zhruba o 30 milionů dolarů za hodinu více. Jen během prvního měsíce konfliktu dosáhly tyto firmy mimořádných zisků ve výši 23 miliard dolarů a do konce roku by mohly při ceně ropy kolem 100 dolarů za barel získat až 234 miliard dolarů navíc.

Největšími příjemci těchto zisků jsou společnosti Saudi Aramco (Saúdská Arábie), Kuwait Petroleum Corporation (Kuvajt) a ExxonMobil (USA). Tyto nadměrné zisky však podle analýzy pocházejí z kapes běžných lidí a firem, které čelí vyšším cenám energií. Mnohé státy navíc snížily daně z paliv, aby ulevily spotřebitelům, což zároveň znamená nižší příjmy do veřejných rozpočtů.

Analýzu provedla organizace Global Witness na základě dat společnosti Rystad Energy. Podle jejích zástupců ukazuje současná situace rizika závislosti na fosilních palivech, protože globální krize přinášejí velké zisky ropným firmám, zatímco běžní lidé nesou náklady.

Klimatičtí aktivisté proto dlouhodobě vyzývají k zavedení daně z mimořádných zisků, která by část těchto prostředků přesměrovala zpět k veřejnosti a podpořila přechod na obnovitelné zdroje energie. Podle odborníků by vlády měly tyto prostředky využít k urychlení transformace energetiky, nikoli k dalšímu prohlubování závislosti na fosilních palivech.

Celou analýzu najdete ZDE (anglicky) https://www.theguardian.com/environment ... -consumers

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nahradi-horm ... d-turecko/
Válka mění hru o plyn: Turecko chce přivést dodávky z Kataru do Evropy

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem nepolevuje a Hormuzský průliv je pro tankery s ropou a plynem dál těžko průjezdný. Země Blízkého východu proto vytahují ze šuplíků plány na stavbu ropovodů a plynovodů přes poušť směrem do Turecka. Mají tyto finančně a technicky náročné megaprojekty šanci na úspěch?

Jedno je jisté. Na těchto plánech by nejvíc vydělalo Turecko, které by se rázem stalo mezinárodní křižovatkou pro obchod s ropou a plynem. Vedle příjmů z tranzitních poplatků by tím zvýšilo svou prestiž. Příležitosti se chopil agilní ministr energetiky Alparslan Bayraktar, který už spřádá plány na nové trasy ropovodů a plynovodů.

Ropa z Iráku, plyn z Kataru
Jak ve své analýze uvádí web Middle East Eye, zatím je v provozu pouze ropovod spojující ložiska v okolí iráckého Kirkúku s tureckým přístavem Ceyhan. Má sice kapacitu na přepravu více než 1,5 milionu barelů denně, avšak v posledních letech je málo využíván. Proudí tudy jen okolo 200 tisíc barelů denně. Většinu ropy Iráčané těží na jihu, v okolí Basry. První krok Bayraktarova plánu tedy zní: Co takhle ropovod posílit a připojit ložiska na jihu Iráku?

Jenže to je pouze první bod ministra Bayraktara. Oživil také myšlenku postavit plynovod z Kataru do Turecka, který by procházel územím Saúdské Arábie, Jordánska a Sýrie. Těmto plánům dříve stála v cestě občanská válka v Sýrii a také režim exprezidenta Bašára Asada s toxickými vazbami na Rusko a Írán. Změna režimu a konec války v Sýrii otevírá cestu k realizaci tohoto plánu.

K těmto myšlenkám byl Katar před válku v Perském zálivu silně skeptický. Malému, ale bohatému emirátu vyhovovalo, že může zemní plyn zkapalnit a poté námořní cestou vyvážet kamkoli do světa. Přes 80 procent plynu vyvážel Katar do zemí východní a jižní Asie. Plynovod by sice usnadnil přístup na evropské trhy, avšak ty mají pro Katar okrajový význam.

Plynovod přes Kaspické moře
Turecký ministr energetiky vytáhl ze šuplíku také další dříve diskutovaný projekt: Transkaspický plynovod. Ten by umožnil vývoz části plynu z bohatých ložisek v Turkmenistánu přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu, Turecka a dále do Evropy. Stavbu plynovodu na dně Kaspického moře dříve blokoval odpor Ruska a Íránu. Vzhledem k oslabení vlivu obou zemí se teď nabízí možnost plynovod pod tureckým dohledem postavit.

Turečtí představitelé větří obchodní příležitost a tvrdí, že jsou připraveni pomoct s výstavbou všech zmíněných projektů. „Bohužel to, co jsme říkali, dosud nenašlo odezvu,“ řekl Bayraktar. „Doufejme, že tato krize povede všechny k procesu, kdy se vážněji zamyslí. A my budeme moci tyto projekty realizovat,“ dodal turecký ministr.

Co na to říkají experti?
Podle expertů oslovených webem Middle East Eye je technicky nejjednodušší Transkaspický plynovod. Ten by šel postavit za zhruba dvě miliardy dolarů. Turecko spolu s Evropou by tak mohlo získat dodatečných 20 až 30 miliard metrů krychlových plynu ročně. Hlavní překážkou je zde nejasný právní status Kaspického moře, který komplikuje stavbu podmořských plynovodů.

Velmi nákladný by naopak byl plynovod z Kataru do Turecka. Justin Dargin, vedoucí pracovník Rady pro globální záležitosti Blízkého východu se sídlem v Dauhá, náklady v současných cenách odhadl na minimálně 15 miliard dolarů. Potrubní cesta by navíc byla snadným terčem pro zlotřilý íránský režim, nebo také teroristické organizace typu samozvaného Islámského státu.

Nezapomínejme na Sýrii
Totéž platí pro hypotetický ropovod vedoucí z oblasti Perského zálivu do Turecka, ale také pro stavbu ropovodu z jihu Iráku na sever. Jak Ekonomický deník upozornil na začátku dubna, Irák je v zoufalé situaci, protože byl dosud závislý na vývozu přes Hormuzský průliv. Ze zoufalství se snaží vyvážet ropu v cisternách do syrského přístavu Báníjas, ale tím nahradí jen malý zlomek exportu po moři.

Pokud se zaměříme na levnější a rychleji dostupné možnosti, stálo by za úvahu třeba obnovení produkce ropy a plynu v Sýrii. Před vypuknutím občanské války v roce 2011 Sýrie produkovala okolo 350 tisíc barelů ropy denně. Tedy v přepočtu 17,5 milionu tun ročně. Zejména ložiska na severovýchodě Sýrie by bylo relativně snadné připojit k ropovodu Kirkúk – Ceyhan. Tady však situaci komplikují křehké vztahy mezi vládou v Damašku a kurdskou menšinou.

[rastik1585]

Exkluzívne: Rusko zastaví tok ropy z Kazachstanu do Nemecka cez Družbu, tvrdia zdroje
Rusko sa chystá od 1. mája zastaviť vývoz ropy z Kazachstanu do Nemecka cez ropovod Družba, uviedli v utorok tri zdroje z odvetvia.
Zdroje, ktoré hovorili s agentúrou Reuters pod podmienkou anonymity, uviedli, že upravený harmonogram vývozu ropy bol zaslaný Kazachstanu a Nemecku.

Ruské ministerstvo energetiky bezprostredne neodpovedalo na žiadosť o komentár. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov uviedol, že si nie je vedomý žiadneho kroku na zastavenie vývozu ropy.

https://www.reuters.com/business/energy ... 026-04-21/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/druzba-se-op ... e-ctvrtek/
Družba se opět plní, ropa na Slovensko dorazí ve čtvrtek. Fico mluví o narušení důvěry

Na ukrajinské straně ropovodu Družba dnes začalo tlakování a napouštění potrubí z Běloruska. S odvoláním na ukrajinského provozovatele Ukrtransnafta to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková s tím, že obnovení dodávek ropy na slovenské území se očekává během čtvrtečního rána.

Slovenský premiér Robert Fico však v souvislosti s obnovením provozu vyjádřil značnou skepsi. Prohlásil, že důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou je narušena, a netajil se pochybnostmi o stabilitě budoucího fungování této trasy.

Ropovod Družba byl mimo provoz od konce ledna
Zatímco ukrajinská strana uváděla jako důvod poškození při ruském útoku, Slovensko a Maďarsko obviňovaly Kyjev ze záměrných politických průtahů. Napětí se vyostřilo v březnu, kdy Ukrajina odmítla vpustit unijní experty k inspekci potrubí a následně obvinila Evropu z vydírání. Slovenská rafinerie Slovnaft, patřící pod maďarskou skupinu MOL, si během této krize musela zajistit alternativní zásobování prostřednictvím ropovodu Adria vedoucího z Chorvatska.

Do řešení situace výrazně zasáhla i vysoká diplomacie a výsledek maďarských voleb. Dosluhující maďarský premiér Viktor Orbán podmiňoval souhlas s uvolněním unijní půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur právě plným obnovením tranzitu ruské ropy. Robert Fico v této souvislosti varoval, že by se nedivil, kdyby po odblokování finanční pomoci došlo k opětovnému zastavení dodávek. Naproti tomu vítěz maďarských voleb Péter Magyar vyzval prezidenta Zelenského i Rusko k okamžitému zprovoznění trasy.

Kyjev nyní ústy prezidenta Zelenského potvrdil dokončení oprav a vyzval Evropskou unii k uvolnění slíbené miliardové půjčky. Bratislava však dříve pohrozila, že dokud nebude ropovod plně funkční, bude blokovat přijetí 20. balíku unijních sankcí proti Rusku. Slovensko i Maďarsko přitom stále využívají dohodnutou výjimku z evropských sankcí na dovoz ruské ropy, na které jsou jejich energetické sektory i nadále závislé.

Koľko "technickej náplne ropy" sa stratilo a stratí? "Meter potrubia" má objem zhruba 200 litrov, alebo asi jeden a štvrť barelu....

[Alchymista]

https://roklen24.cz/nic-se-neji-tak-hor ... -se-uvari/
Nic se nejí tak horké, jak se uvaří

• chaos v informacích i na trzích
• fenomén SOX
• ropy je nedostatek, ale ne tak velký, jako se v prvních dnech konfliktu čekalo

Chaotická situace v Hormuzském průlivu, manipulace s akciovými indexy pomocí prezidentských tweetů a známky bezskrupulózního insider tradingu z okruhu lidí blízkých Bílému domu přivedly trh do stavu apatické netečnosti. Cenové úrovně zejména ropy a jiných komodit se stabilizovaly na vysokých úrovních, avšak dynamika jejich pohybu je téměř nulová. Podobná situace panuje i na měnových trzích. S blížícími se víkendy ceny konvergují k úrovním odpovídajícím předpokládanému vývoji během dvou velmi dlouhých dnů, aby se jedním zázračně pozitivním tweetem v neděli v noci vrátily do normálu. Jak dlouho bude tento stav trvat, bohužel nevíme.

Jediné aktivum, které v současnosti vykazuje život, je index SOX, který obsahuje tituly z oboru polovodičových firem a částečně také indexy NASDAQ a SP500, které pokořily historická maxima. Důvodem je pokračující intenzivní investiční činnost v oblasti AI výpočetních center, celkově pozitivní ekonomický růst v USA a fakt, že polovodičové tituly fungují v dnešní nejisté době jako bezpečný přístav pro investice. Graf indexu SOX je naprosto nevídaný fenomén, kdy se z klasického volatilního chování poblíž historického maxima odpoutal k sérii devatenácti denních nárůstů, které nevykázaly nejmenší korekční chování. Tímto způsobem vzrostl o dvacet osm procent.

Zásoby pohonných hmot měly dle starších analýz začít docházet v nejexponovanějších částech světa již minulý týden. Realita není zatím tak zlá, ale například evropská letiště začíná tížit nedostatek leteckého benzínu. Předpokládaný kolaps vzdušné dopravy se však nekoná. Vše se odehrává v neobyčejně plastickém módu, protichůdné informace bombardují mediální sféru tak, že výsledný dojem je změť bez barvy a chuti, ve které se vyzná pouze někdo, kdo sleduje dění každým dnem i hodinou. Pro člověka, který musí řešit mnohé jiné problémy, se stávají tyto informace zamlženými a nesrozumitelnými. Proto možná panuje v obecném povědomí naprostá apatie a netečnost k situaci v Perském zálivu. Reálná situace však není o nic lepší než minulý týden. Ropná arterie sice není úplně ucpaná, ale životodárná tekutina jí proudí pouze slabou intenzitou, která není schopna udržovat volně plující zásoby na obvyklé úrovni. Producenti z jiných oblastí světa se snaží zvýšenou těžbou tento deficit doplnit. Kritický bod zlomu se tak oddaluje v čase.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260503/opec- ... 77078.html
OPEC+ upravuje ťažbu ropy o 188 000 barelov denne, najväčší nárast zaznamená Rusko

Sedem krajín OPEC+ – Saudská Arábia, Rusko, Irak, Kuvajt, Kazachstan, Alžírsko a Omán – sa rozhodlo v júni zvýšiť ťažbu o 188 000 barelov denne v porovnaní s májom.
Kľúčové úpravy:
1. Rusko: +62 000 barelov denne
2. Saudská Arábia: +62 000 barelov denne
3. Irak: +26 000 barelov denne
4. Kuvajt: +16 000 barelov denne
5. Omán: +5 000 barelov denne
6. Kazachstan: +10 000 barelov denne
Nárast Saudskej Arábie je prevažne „na papieri“ – kráľovstvo bolo v marci nútené znížiť skutočnú ťažbu o 23 % (na 7,8 milióna barelov denne) kvôli obmedzeniam v lodnej doprave v Hormuzskom prielive.
Spojené arabské emiráty už nie sú súčasťou tohto rozhodnutia po tom, čo 1. mája oficiálne vystúpili z OPEC a OPEC+.
Ďalšie stretnutie siedmich krajín OPEC+ (Rusko, Saudská Arábia, Irak, Alžírsko, Kuvajt, Kazachstan a Omán) sa uskutoční 7. júna, uviedol OPEC po nedeľnom zasadnutí.
„Siedmich krajín OPEC+ bude organizovať mesačné stretnutia s cieľom preskúmať podmienky na trhu, dodržiavanie dohôd a kompenzácie. Siedmich krajín sa stretne 7. júna 2026,“ uvádza sa vo vyhlásení.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/plyn-z-kaspi ... -nerealne/
Plyn z Kaspického moře pro Česko? Má to jeden háček: složitou a drahou přepravu

Česká republika bude pokrývat až čtvrtinu spotřeby zemním plynem nakoupeným v Ázerbájdžánu. Tedy aspoň podle nedávného oznámení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Je to hezká vize, ale v praxi těžko realizovatelná. Dovoz plynu složitou cestou přes šest dalších zemí by byl až moc složitý – a také nákladný.

Havlíček a premiér Andrej Babiš jednali s Ázerbájdžánci o nákupu dvou miliard metrů krychlových plynu ročně. Dodávky by mohly začít v roce 2028 nebo 2029. Konkrétní dohoda zatím podepsaná není, ale kontrakt je prý „na velmi dobré cestě“. Odběratelem by nejspíš byl ČEZ, který už s podporou státu nakupuje plyn v Alžírsku a rezervoval si kapacitu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v Nizozemsku.

Mnoho zemí, drahé poplatky
Zajištění dodatečných dodávek plynu pro Česko je chvályhodné. Přechod tepláren z uhlí na plyn a plánovaná výstavba paroplynových elektráren totiž zvednou jeho spotřebu. Provozovatel tranzitních plynovodů NET4GAS ve svém investičním plánu odhaduje nárůst spotřeby až o 50 procent do roku 2035. Jenže koupit plyn v zahraničí je jen část příběhu. Další výzvou bude tento plyn dostat ke spotřebitelům v Česku.

Zdroje z prostředí plynárenství upozorňují, že ázerbájdžánský plyn by musel protéct územím šesti tranzitních zemí – Gruzie, Turecka, Řecka, Itálie, Rakouska a Slovenska. I kdyby náhodou dorazil až do Česka, tranzitní poplatky by jeho cenu zvedly na úroveň, která by byla oproti dovozu plynu z Norska nebo z LNG terminálů v Německu a Nizozemsku nekonkurenceschopná.

Jistý smysl by to snad dávalo v případě, pokud by se realizoval plynovod Eastring. Tento ambiciózní záměr počítal s propojením Turecka a Slovenska přes území Bulharska, Rumunska a Maďarska (s variantou „bez Orbána“ vedoucí přes západní Ukrajinu). O Eastringu se hodně psalo a hovořilo v druhé polovině minulého desetiletí; zato v posledních šesti letech už působí jako zapomenutý projekt.

Kde je plyn z Alžírska?
Plány na dovoz ázerbájdžánského plynu tak vypadají podobně „virtuálně“ jako dovoz plynu z Alžírska. ČEZ na podzim roku 2024 uzavřel smlouvu na dodávky objemu, který odpovídá přibližně dvěma procentům celoroční spotřeby plynu v Česku. Po roce pak smlouvu o nákupu plynu od státního koncernu Sonatrach prodloužil.

V řadách plynárenských expertů už tehdy zavládla skepse, zda jsou podobné smlouvy k něčemu dobré. Objem dohodnutých dodávek s Alžířany je příliš malý na to, aby posílil pozici České republiky na trhu s plynem. Druhý problém je v dlouhé a nákladné trase přes Tunisko, Itálii, Rakousko a Slovensko. „K nám ten alžírský plyn asi nikdy nepřiteče, jen přeprava by stála okolo 6 eur za MWh dle aktuálních tarifů,“ reagoval jeden z oslovených expertů, který si nepřál být jmenován.

Reální dodavatelé: Norsko a USA
Odkud tedy Česko bere plyn od doby, kdy přestal proudit ruský plyn do Německa a na Slovensko? Jednu z mála odpovědí na tuto otázku nabízejí detailní čísla Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu. Během posledních 12 měsíců podle ČSÚ odebíralo Česko hlavně norský plyn, jehož podíl dosahoval skoro 70 procent. Zbývajících 30 procent tvoří těžko přiřaditelná „směska“ z evropského trhu. V praxi se nejspíš jedná o plyn z USA a dalších zemí, který prošel přes LNG terminály v Německu či v západní Evropě.

V případě norského i amerického plynu zpravidla platí, že se ekonomicky nevyplatí uzavírat dlouhodobé smlouvy s dohodnutou cenou. Tamní těžaři totiž požadují prémii oproti běžné ceně na burze. Jako první se k podpisu dlouhodobé smlouvy s Nory odhodlala Pražská plynárenská. Loni v listopadu uzavřela desetiletý kontrakt s těžařskou společností Equinor. Ten pokryje zhruba jednu pětinu plynu, který Pražská plynárenská ročně prodá koncovým zákazníkům.

[Alchymista]

https://www.regionalninovinky.cz/zpravy ... zeleznici/
Írán ignoruje Hormuz: Ropa se nyní do Číny přepravuje po železnici

Zatímco americké válečné lodě blokují Hormuzský průliv, Teherán našel cestu ven: Írán nyní posílá svou ropu přímo do Číny po železnici. Třikrát rychleji než tankery. Železnice se stává novou ropnou trasou.

Trasa je součástí čínské „Nové hedvábné stezky“. Spojuje Čínu přes Kazachstán a Turkmenistán s Íránem a pokračuje směrem do Evropy. Pravidelná nákladní doprava funguje od května 2025. Cesta vlakem z Teheránu do Číny trvá pouze asi 12 až 15 dní – místo 30 až 40 dní lodí. Čína, která nakupuje až 80 procent íránské ropy, si tak zajišťuje nezávislé dodávky.

Teherán se směje americkému námořnictvu
Írán se místo spoléhání na nebezpečné námořní trasy ohrožené americkým námořnictvem aktivoval odvážný plán B: přepravu ropy do Číny po železnici. První dodávky potvrdily deníky Wall Street Journal a Asociace íránských vývozců ropy. Kapacita železnic je samozřejmě ve srovnání s námořními trasami omezená, ale odpovídající zvýšení vlakové dopravy by mohlo problém vyřešit.

Mluvčí asociace Hamid Hosseini o tom otevřeně hovoří. Pro Teherán je to však víc než jen logistika – je to čistá provokace proti Washingtonu a také vzdor a sebeprosazení.

Třikrát rychlejší – ale dražší
Hlavní výhodou je rychlost. Vlak je téměř třikrát rychlejší než tanker. Toto pohodlí však má svou cenu: odborníci odhadují cenu za barel na třikrát až pětkrát vyšší než u námořní dopravy. Zatímco tanker stojí asi jeden dolar za barel, náklady na železniční dopravu jsou čtyři až pět dolarů nebo i více. Při současných cenách je to jen nevýznamný faktor. Není to úplná náhrada námořní dopravy, ale spíše drahé, ale účinné dočasné řešení.

Je docela možné, že jednoho dne americká raketa „zabloudí“ a zasáhne železniční trať, kterou zaplatila Čína. Co by se pak stalo, je téměř nepředstavitelné…

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20260513/russi ... 21527.html
Rusko a Stredná Ázia zvýšili v marci vývoz ropy o 17 % na 6,6 mil. barelov denne – OPEC

MOSKVA (Sputnik) – Rusko a Stredná Ázia zvýšili v marci 2026 svoj vývoz ropy v porovnaní s februárom približne o 17 %, čo predstavuje nárast o 933 000 barelov denne, a dosiahli tak 6,6 milióna barelov denne, podľa odhadov v marcovej správe OPEC zverejnenej v stredu.
„Celkový vývoz surovej ropy z Ruska a Strednej Ázie sa v marci zotavil a dosiahol v priemere 6,6 mil. barelov denne, keďže dočasné pozastavenie sankcií podporilo toky cez väčšinu výstupných miest... V porovnaní s predchádzajúcim mesiacom to predstavuje nárast o 933 000 barelov denne, čo je približne 17 %,“ uviedol OPEC.
V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka vývoz ropy zaznamenal mierny pokles, ako vyplýva zo správy.
Celkový vývoz ropných produktov z Ruska a Strednej Ázie klesol medziročne o 25 000 barelov denne, čo predstavuje niečo málo nad 1 %, a v marci dosiahol v priemere 2,1 milióna barelov denne, uvádza sa v správe.
Na ročnej báze objemy vývozu klesli o 347 000 barelov denne, čo predstavuje približne 14 %, uviedol OPEC.