Kosmický program NASA + Space X

[Ekolog]

Doufám, že to neudělala stylem mé drahé polovičky. Ta kdysi nainstalovala na mísu vonné závěsy, následně je spláchla a perfektně ucpala patní koleno baráku na desce. Oprava nebyla moc snadná.

[petrp]

Dělat cokoliv bez cíle je maření prostředků. Nic technicky nového nepoužili a zjevně ani nemají. Ani se nedostanou na měsíční orbitu, jen ho z povzdálí minou (gravitační prak). Proto mi ten cíl, mimo sebeprezentace, zatím opravdu uniká. Což neznamená, že jej nemají.

[kenavf]

Doufám, že to neudělala stylem mé drahé polovičky. Ta kdysi nainstalovala na mísu vonné závěsy, následně je spláchla a perfektně ucpala patní koleno baráku na desce. Oprava nebyla moc snadná.

Vitaj v klube. Našťastie sa zastavila za prvým ohybom(demontáž keramiky)

[Ekolog]

Vidím to taky tak. Nejprve jsem žil tím, že cílem mise bude navedení na oběžnou dráhu Měsíce, stejně jako Apollo 8 a následný start z orbity. Nikoliv. Uvedený záměr považuji za slabý výsledek pro tak nákladnou misi. Pokud chce následné mise Artemis stanout na povrchu Měsíce, je před nimi ještě hodně dlouhá cesta a při tomto tempu ještě za hodně dlouho.

[kenavf]

Je treba otestovať systémy. Ak sa vyskytne porucha na obežnej dráhe Mesiaca tak je stále možnosť návratu rádovo vyššia ako keby sa to stalo na povrchu Mesiaca.(bezpečnosť prvoradá)

[petrp]

Ty "systémy" už byly opakovaně použity, takže na nich není moc co testovat. Další start? A mají ještě vůbec nějaké motory? Hledal jsem jakékoliv náznaky, nějakých nových testů či prvků, nenašel jsem nic. Takže smysl mi stále uniká. Jen zvědavost - nic více...

[Skeptik]

Tak je to první pilotovaná mise zcela nové kosmické lodě.
Nejsme v šedesátých letech, dnes je akceptovatelná úroveň rizika zcela někde jinde.
V případě Apolla, ale i obdobných sovětských projektů, se se ztrátami počítalo. To dnes nejde.

[petrp]

Asi jo, jiné pozitivum v tom nevidím.

[kenavf]

Ďalší štart sa predpokladá v r 2027 ale skôr asi v 2028.(komentár počas prenosu z Kosmonautix.cz)

[nevadiii]

A nebol náhodou už na iss?

[homer]

Houstone, máme dva Outlooky a ani jeden nefunguje

Velitel mise Reid Wiseman kontaktoval řídící středisko v Houstonu s neobvyklou hláškou. Na svém osobním počítači (NASA používá tablety Microsoft Surface Pro) viděl dvě spuštěné instance Outlooku, přičemž ani jedna nešla otevřít.

Tyto osobní počítače, označované jako PCD (Personal Computing Device), nejsou součástí primárních letových systémů. Slouží posádce ke každodenním úkolům: sledování harmonogramů, osobní komunikaci a přístupu k datům mise. Jde o komerční, běžně dostupný software – označovaný jako COTS (Commercial Off-The-Shelf) – nasazený proto, aby astronauti pracovali v prostředí, které dobře znají.

Wiseman požádal Houston, aby se vzdáleně připojil k jeho počítači a problém vyřešil. Řídící středisko to potvrdilo, vzdálený přístup provedlo a po zhruba hodině přišla zpráva: Outlook je funkční. S dovětkem, který by mohl pocházet přímo z helpdesku jakékoli firmy: aplikace bude zobrazovat stav „offline“, což je prý v pořádku a očekávané.

Proč vlastně Outlook ve vesmíru?

Použití komerčního softwaru v kosmické lodi může na první pohled působit překvapivě, ale logika je jasná. Záchod, e-mailový klient i operační systém Windows jsou na palubě záměrně. Jde o standardní vybavení nutné pro život posádky, které nevyžaduje speciální výcvik a snižuje kognitivní zátěž astronautů. Primární letové systémy jsou pochopitelně zcela oddělené.

Že právě Outlook bývá zdrojem problémů, není žádné překvapení. Platforma má dlouhodobou pověst nestabilního softwaru. Microsoft v posledních letech paralelně provozuje dvě verze klienta – starší „klasický“ Outlook a novější variantu prostě nazvanou Outlook. Obě verze se v prostředí Windows 11 mohou instalovat souběžně, což je pravděpodobný důvod, proč Wiseman viděl na obrazovce dvě ikony a ani jedna verze nefungovala.

Organizace NASA patří mezi velké podnikové zákazníky Microsoftu, kteří odebírají balíčky zahrnující kancelářský software, cloudové služby Azure i bezpečnostní nástroje. Přechod na alternativu by byl finančně i logisticky velmi nákladný. Situace je mimochodem podobná u tisíců jiných firem – Outlook se tak de facto udržuje na trhu nikoli díky kvalitě, ale díky setrvačnosti a nákladům na změnu.

https://www.chip.cz/novinky/houstone-ma ... technickou

[petrp]

Opakované problémy se záchodem - tentokrát zamrzl. Po otočení lodi ke slunci se podařilo výstup uvolnit. To je tak, když nemáte recyklaci a vše vypoušíte do kosmu. Na takovýchto detailech se čím dál více ukazuje, jak technicky nezvládnutá je tato mise.

[Alchymista_B]

neviem si predstaviť české médiá a kozmostránky, keby sa také niečo dialo rusom alebo číňanom.

Budú mať šťastie, ak sa im to v ďalšej misii nezmení na "Kozoroh 1 - predohra"

[petrp]

Tenhle článek dost dobře vystihl vše, co jsem si o této misi myslel také...

Artemis II uspěla, ale NASA hazardovala s posádkou
Historická mise Artemis II skončila úspěšným návratem, který se zapsal do dějin kosmonautiky, ale zároveň otevřel nepříjemné otázky o tom, jak velké riziko byla NASA ochotna podstoupit. Kapsle Orion dopadla 10. dubna večer do Tichého oceánu u pobřeží San Diego, kde se po deseti dnech letu vrátila čtveřice astronautů. Velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover a specialisté Christina Koch a Jeremy Hansen byli krátce poté vyzvednuti na palubu výsadkové lodi USS John P. Murtha. Vše proběhlo přesně podle plánu, ale právě to vyvolává největší paradox. Mise byla prezentována jako triumf techniky, přesto stála na sérii kompromisů, které by v jiném odvětví byly jen obtížně přijatelné.

Celý návrat byl extrémní fyzikální operací, která připomněla, že návrat z Měsíce není běžný let, ale kontrolovaný pád. Ve vzdálenosti desítek tisíc kilometrů od Země loď opustila gravitační vliv Měsíce a začala zrychlovat směrem k planetě. Posádka se postupně dostala z rychlosti kolem 3400 kilometrů za hodinu až na více než 38 tisíc kilometrů za hodinu. To znamená obrovské množství energie, které bylo nutné bezpečně rozptýlit při vstupu do atmosféry. Právě zde se ukázala největší slabina celé mise.

Z dlouhodobého hlediska tedy Artemis II není jen úspěchem, ale i varováním. Ukazuje, že ani nejpokročilejší agentura světa není imunní vůči kompromisům, které mohou ohrozit lidské životy. Pokud by se při návratu objevila jediná kritická chyba, dnešní titulky by byly zcela jiné. Pilot Victor Glover to ostatně vystihl už před misí, když řekl: „Dostaňme se nejdřív bezpečně zpět, pak se můžeme bavit o významu.“ Návrat se podařil, ale otázka významu zůstává otevřená. Je to triumf, nebo jen šťastně zvládnuté riziko?
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... -posadkou/

[kenavf]

▲Pri podobných aktivitách sú vždy rizika. Aj bratia Wrightovi podstupovali riziko že sa zabijú.
Skôr by som zvažoval ekonomiku versus dostupné technologie v súčasnosti.
V dobe keď vieme realizovať projekty, vozítka a mechanizmy s automatikou, diaľkovým ovladaním, robotikou a AI. IMHO dokážem realizovať všetky výskumné body ktoré urobí osádka na Mesiaci(Marse) za desatinu ceny pilotovanej verzie a môžem urobiť výskumy na viacerých miestach Mesiaca(Marsu). A nemusíme vystavovať riziku samotného človeka.

Skúste nahodiť nejaký bod kde by sa ukázal jednoznačný prínos pilotovanej varianty.(napríklad: človek/kozmonaut ktorý je na mieste dokáže opraviť pokazené prieskumné vozítko,..).
Ekonomický prínos nevidím žiadny.(možno rozvoj technologií ale to nám zabezpečí aj vojenský sektor )
Aj keby ste na asteroide ťažili diamanty najvyššej kvality tak si to na seba nevyrobí.

[Skeptik]

Je to triumf, nebo jen šťastně zvládnuté riziko?

Pozn. Každý let do vesmíru je "šťastně zvládnuté riziko".
Ono odpálit si pod prdelí nějakých 1.000 tun hořlaviny a okysličovadla není nic bezpečného

[petrp]

Všechny argumenty beru a jsou obecně známé. Tak mi někdo konečně řekněte, v čem byl jakýkoliv přínos této mise. Zatím jsem nenašel ani jeden, krom velmi drahé a naprosto zbytečné propagandy. Samotná loď je letitý recyklát, kde na finální sestavu nakonec neposadili raketoplán, ale kapsli (stále bez záchranného systému!), jejíž konstrukční princip je taktéž dávno známý a vyzkoušený. Na orbitě Měsíce nebyli, jen ho obletěli a využili gravitačního praku - to už dlouho využíváme mnohem dále než u Měsíce. Tak kde je ten přínos nějaké vědě?

[kenavf]

Záchranný systém na špičke mala.
Je to overenie technologie, pred ďaľšími fázami pristátia na Mesiaci.
Rozumný dôvod pristátia na Mesiaci teraz nie je, je len politický.

[petrp]

Pravdu díš! Tak tohle mi uniklo a beru to jako první pozitivní prvek. Jsou i nějaké další? Použitá technologie byla mnohokrát ověřena, co bylo nového k ověřování? Nikde žádné relevanní informace...

[kozlus]

Technologie byla mnohokrat overena, ale od te doby se 10+ let nepouzivala. NASA se to ted uci stavet a provozovat znovu, protoze puvodni lidi tam uz nejsou.