EU obecně

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 55757
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: EU obecně

Příspěvek od Alchymista » 14 úno 2026, 01:56

https://www.echo24.cz/a/HST83/zpravy-sv ... i-z-evropy
FT: Rubio zrušil jednání o Ukrajině. Šílenství a špatné znamení, zní z Evropy
Americký ministr zahraničí Marco Rubio údajně na poslední chvíli zrušil klíčovou schůzku s evropskými lídry o Ukrajině v rámci Mnichovské bezpečnostní konference. V evropských metropolích sílí obavy, že Washington mění kurz. Krok přichází v době, kdy mezi Evropou a administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa narůstá napětí ohledně další strategie vůči Rusku, píše deník Financial Times. S některými vůdci se ale Rubio separátně dnes setkal.

Rubio se měl v pátek odpoledne v Berlíně sejít se zástupci Německa, Polska, Finska a Evropské komise (EK). Setkání však podle americké strany kolidovalo s jiným bodem programu a bylo zrušeno. Jeden z evropských činitelů to podle FT označil za „šílenství“ a další diplomatické zdroje hovoří o velmi nešťastném signálu v citlivém okamžiku. Nicméně podle jiných zdrojů se Rubio sešel separátně s představiteli Německa a Polska.

Zrušení schůzky zapadá do širšího kontextu. V Evropě sílí obavy, že Bílý dům chce omezit roli evropských spojenců při vyjednávání o budoucím uspořádání na Ukrajině a současně zvýšit tlak na Kyjev, aby přistoupil na kompromisní dohodu s Moskvou. Diplomatický proces podle účastníků konference uvízl na mrtvém bodě, zejména kvůli sporům o ruské územní nároky a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, uvedl server Unian.

Rubio se ale přece jen separátně setkal s polským minstrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Politici diskutovali o přípravách na summit G20, podpoře Ukrajiny, transatlantických vztazích a polském modelu politické transformace, uvedl šéf polské diplomacie v příspěvku na platformě X.

Později Rubio hovořil i s německým kancléřem Friedrichem Merzem. "Na mém dnešním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem jsme hovořili o našem společném úsilí o zabezpečení dodavatelských řetězců, o pokroku v úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války a o posílení partnerství mezi Spojenými státy a Evropou," napsal Rubio na síti X.

Symbolicky působí i další bod Rubiovy cesty. Po skončení mnichovského fóra má odletět do Budapešti na jednání s maďarským premiérem Viktore Orbánem. Podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí chce Washington „posílit“ vztahy s Maďarskem, které podle něj sdílí s Trumpovou administrativou podobnou představu o cestě k míru.

Rubio se rovněž zastaví v Bratislavě. „Toto jsou země, které s námi velmi silně spolupracují, velmi dobře spolupracují se Spojenými státy, úzce s námi spolupracují a je to dobrá příležitost je navštívit, a to jsou dvě země, ve kterých jsem nikdy nebyl,“ řekl Rubio. Předmětem rozhovorů mají být také energetické dodávky do obouzemí.

Evropští diplomaté nyní s napětím očekávají Rubiův sobotní projev v Mnichově. Doufají, že zazní ujištění o pokračující americké podpoře Ukrajině a o zachování transatlantické jednoty. Obavy v Evropě posílily už dříve spory kolem Grónska a tvrdší rétorika z Washingtonu, která podle některých politiků naznačuje ochotu k větším ústupkům Rusku.

„Je pro nás těžké uvěřit, že země, která pomohla osvobodit Evropu, vytvořila Marshallův plán a vybudovala aliance, se nyní obrací zády a činí ústupky Rusku,“ citoval Financial Times amerického demokratického senátora Petera Welche.

Letošní Mnichovská bezpečnostní konference, která se koná od 13. do 15. února, se odehrává ve stínu nejistoty. Navzdory účasti desítek světových lídrů se neočekává zásadní průlom. Podle informací serveru Politico Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavírat s Ukrajinou samostatné bezpečnostní dohody, dokud neskončí válka s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má naopak v plánu vyzvat partnery k většímu tlaku na Moskvu a k posílení vojenské i finanční pomoci.

COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 19285
Registrován: 31 led 2017, 18:04

Re: EU obecně

Příspěvek od petrp » 14 úno 2026, 09:13

Konec anonymních nákupů zlata: Co nás čeká od července 2027
Od července 2027 vstupuje v Evropské unii v platnost zásadní reforma evropských pravidel proti praní špinavých peněz (Anti-Money Laundering), známá jako nový „AML balíček“. Nařízení odstraňuje dosavadní nejednotnost přístupu členských států a díky přímému účinku nařízení budou nová pravidla platit jednotně napříč celou Unií bez nutnosti transpozice do národních právních řádů.

Předpis výrazně omezí možnost anonymního nákupu drahých kovů, ale také kamenů, šperků, luxusních vozidel a umění. Obchodníci budou muset důkladně identifikovat zákazníky, požadovat potvrzení o původu peněz a účelu transakce a vyhodnocovat rizikovost transakcí, také archivovat data a hlásit podezřelé obchody. Zavádí se také celounijní limit 10 000 EUR (cca 250 000 Kč) pro hotovostní platby.
https://www.konzervativninoviny.cz/kone ... ence-2027/

A výsledek? Nic se nezmění, jen se nebude nakupovat v totalitní EU... :smich:
Máš rozum? „Mám.“ Proč ho tedy neužíváš? Neboť když ten plní svou povinnost, co jiného ještě chceš? Marcus Aurelius "Hovory k sobě"
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 55757
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: EU obecně

Příspěvek od Alchymista » 15 úno 2026, 21:14

https://ekonomickydenik.cz/elektrina-50 ... ici-bouri/
Chceme elektřinu za 50 eur! Průmyslníci se bouří proti drahým energiím a povolenkám
Zástupci evropského průmyslu v posledních dnech výrazně přitvrdili. Zvýšili svůj tlak na zmírnění klimatické politiky Evropské unie. Hlavně energeticky náročná odvětví, tedy ocelářství, chemický průmysl, sklářství, papírenství či výroba stavebních hmot, jsou prý na hraně kolapsu. Zachránit je může jen zlevnění energií a emisních povolenek.

Středeční setkání reprezentantů evropského průmyslu v Antverpách bylo svým rozsahem mimořádné. Účastnilo se jej 900 společností a 391 byznysových asociací a svazů. Hlavní téma bylo zřejmé – jak zvrátit klesající konkurenceschopnost evropských podniků oproti severoamerickým a čínským konkurentům. Průmyslníci varují, že pokud evropské ceny elektřiny zůstanou v porovnání s globálními konkurenty vysoké, povede to k přesunu výroby jinam.

Není elektrifikace bez levné elektřiny
Vypadá to, že průmysl uvízl v začarovaném kruhu. Drahá elektřina v zemích Evropské unie demotivuje výrobní podniky od elektrifikace, která by umožnila výrazné snížení emisí oxidu uhličitého. „Pokud EU chce, aby se v Evropě uskutečnily investice do nízkouhlíkové oceli, musí zajistit, aby se celkové náklady na elektřinu blížily 50 eurům za megawatthodinu (MWh),“ uvedl prezident ocelářské asociace EUROFER Henrik Adam.

Podobně se vyjadřují také zástupci chemického průmyslu. „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a na 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu,” prohlásil Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR.

Názorové štěpení
Naděje průmyslníků ovšem rychle zmařila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém projevu na průmyslovém summitu v Antverpách prohlásila, že systém obchodování s emisemi (ETS) funguje správně a „přináší jasné výhody“. Není tedy důvod do něj zasahovat. Problém s drahou elektřinou chce řešit jinak – s pomocí rostoucího využívání obnovitelných zdrojů energie, jádra a také investic do posílení přenosové soustavy.

Zpravodajský web Politico v této souvislosti hovoří o roztržce mezi Ursulou von der Leyen a německým kancléřem Friedrichem Merzem. „Tento systém je zaveden za účelem snížení emisí CO2 a zároveň proto, aby společnostem umožnil přejít na bezemisní výrobu. Pokud to není dosažitelné a pokud to není ten správný nástroj, měli bychom být velmi otevřeni jeho revizi, nebo alespoň odložení,“ prohlásil Merz a vysloužil si hlasitý potlesk zástupců průmyslu.

Kancléř Merz přitom není jediný, komu drahé povolenky začínají vadit. Podobné kroky lze sledovat také u představitelů Francie, Belgie, Rakouska a dalších zemí. Náklady podniků na povolenky chce výrazně osekat také premiér Andrej Babiš (ANO). „Je potřeba přiznat, že to byla obrovská chyba. Musíme zastropovat povolenky na ceně 30 eur, jinak to evropský průmysl nepřežije,“ řekl Babiš před čtvrtečním neformálním summitem zemí EU.

Dopad na energetické burzy
Sílící kritika drahých povolenek se začíná promítat do obchodování na energetických burzách. Jak Ekonomický deník upozornil v úterý, cena povolenky dosáhla maxima 92 eur za tunu v polovině ledna. Poté nastal zlom a cena začala padat. V pátek klesla až na 71 eur. Snížení ceny „emisních odpustků“ o 23 procent však nestačí, povolenky stále zůstávají z pohledu průmyslových podniků příliš drahé.

Zlevnění povolenek se následně promítlo do cen elektrické energie na energetických burzách. Konkrétně na burze EEX zlevnilo celoroční pásmo pro rok 2027 pro německý trh pod hranici 80 eur za MWh. Zemní plyn s dodávkou v příštím roce v Německu se drží okolo 28,50 eura za MWh. Takže v těchto případech platí, že ceny zůstávají o desítky procent výše, než by si průmyslníci přáli.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 55757
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: EU obecně

Příspěvek od Alchymista » 21 úno 2026, 08:03

https://www.echo24.cz/a/HkBrz/zpravy-sv ... etne-ceska
Brusel chce zvýšit počet byrokratů o dalších 2500. „Špatný signál ve špatný čas,“ 9 zemí to odmítá, včetně Česka
Devět zemí Evropské unie včetně České republiky vyzývá Evropskou komisi (EK), aby upustila od svého plánu zaměstnat dalších 2500 lidí a zvýšit výdaje na vlastní správu. Dnes o tom informuje bruselský server Politico.

V dopise adresovaném eurokomisaři pro rozpočet Piotrovi Serafinovi se členské státy v čele s Rakouskem ohrazují proti návrhu rozpočtu, ve kterém Komise žádá více peněz na nábor nových zaměstnanců a na vlastní administrativu. Náklady na 2500 nových zaměstnanců se v letech 2028 až 2034 odhadují na 1,4 miliardy eur (33,9 miliardy Kč), řekli serveru Politico signatáři dopisu.

„Kdo žádá po členských státech úspory, musí začít sám u sebe. Vytvářet v době napjatých rozpočtů další pracovní místa a rozšiřovat administrativu znamená špatný signál ve špatný čas. Evropská komise bude věrohodná jen tehdy, pokud bude ta samá měřítka používat i pro sebe,“ cituje agentura APA rakouskou ministryni pro evropské záležitosti Claudii Bauerovou. „Rostoucí výdaje na správu nejdou dohromady s požadavkem, aby Evropa byla efektivnější. Zrovna teď, kdy se všude šetří, potřebuje i Brusel větší efektivitu a zdrženlivost ohledně vlastních výdajů,“ kritizovala rakouská ministryně.

„Tlak na národní vlády, aby zvýšily efektivitu veřejných výdajů, se zvyšuje,“ uvádí se v dopise. „Členské státy, často na žádost Komise, reagovaly obtížnými reformami s cílem zvýšit efektivitu, snížit počet zaměstnanců a dosáhnout úspor,“ dodává. Dopis dále radí Komisi, aby „výrazně zvýšila své ambice v této oblasti“.

Dopis Serafinovi podepsali ministři zahraničí nebo šéfové resortů pro evropské záležitosti pouze z Německa, Česka, Rakouska, Nizozemska, Švédska, Finska, Dánska, Estonska a Lotyšska. K jeho obsahu se Komise odmítla vyjádřit, píše Politico.

Agentura APA připomíná, že víceletý finanční rámec unijní exekutiva představila loni v červenci. Sklidil značnou kritiku ze strany členských států i Evropského parlamentu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 55757
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: EU obecně

Příspěvek od Alchymista » 21 úno 2026, 08:06

https://www.echo24.cz/a/HsKRQ/zpravy-sv ... 90-miliard
Maďarsko zablokovalo Ukrajině půjčku EU ve výši 90 miliard
Maďarsko zablokovalo dohodnutou půjčku EU pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur, píše deník Financial Times. Podle informací serveru Unian maďarský velvyslanec při EU vyjádřil námitky, aby blok poskytl Ukrajině tuto částku vydáním dluhových závazků garantovaných rozpočtem EU. Přidělení půjčky potřebuje podporu všech členských států unie. Večer maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil,že dokud bude Ukrajina blokovat ropovod Družba, bude Maďarsko blokovat vojenskou půjčku EU Ukrajině ve výši 90 miliard euro.

Tato maďarská blokáda zároveň může ohrozit i schválení nového úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu ve výši 8 miliard dolarů. Půjčku schválili v prosinci 2025 lídři EU s tím, že Maďarsko, Slovensko a Česko proti tomu nevznesly námitky s podmínkou, že nebudou zodpovědné za splacení půjčky garantované zase jinými půjčkami.

Večer se maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyjádřilk zablokování půjčky EU pro Ukrajinu. „Dokud Ukrajina blokuje ropovod Družba, dokud Ukrajina neobnoví dodávky ropy do Maďarska, nebude mít Ukrajina přístup k vojenské půjčce ve výši 90 miliard eur. Dokud nebudou obnoveny dodávky ropy z Ukrajiny do Maďarska, Maďarsko bude blokovat vojenskou půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur,“ několikrát zopakoval ministr.

Kyjev čelí značnému rozpočtovému deficitu. Budapešť, Bratislava i Praha půjčky schválilo pouze pod podmínkou, že nebudou zodpovědné za úroky a splátky půjčky. Za to ručí ostatních 24 zemí EU. „Aby však Evropská komise mohla použít tzv. rozpočtovou rezervu EU na půjčky a poskytování úvěrů Ukrajině, je stále zapotřebí jednomyslného rozhodnutí,“ píše FT. Ukrajina však stále útočí na vládu Viktora Orbána, který opakovaně prohlašuje, že Budapešť nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do EU, protože to mimo hospodářských problémů povede k válce s Ruskem. Ukrajina podle Bratislavy a Budapešti v těchto dnech navíc blokuje dodávky ruské ropy do těchto zemí.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.

Na půjčku pro Ukrajinu si EU chce půjčit na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, má podle materiálů evropských institucí pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Bez schválení půjčky by hrozilo, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna. Na začátku února se pak na podobě právního rámce půjčky shodli velvyslanci členských států při EU. Půjčku musí nyní ještě formálně schválit Rada EU zastupující členské státy. Evropská komise uvedla, že první úhradu půjčky pro Ukrajinu očekává v dubnu.

Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje,že dar Ukrajině může odblokovat americký prezident Donald Trump. "Pokud totiž jeho administrativa poskytne výjimku z ustanovení, na které se odvolává Chorvatsko, Záhřeb ztratí zdůvodnění, jímž nyní pro změnu blokuje přepravu ruské ropy Maďarsku (a Slovensku). Chorvatsko totiž hlásá, že nemůže přes své území přepravovat Maďarsku námořně dodanou ruskou ropu, neb to právě zapovídají Trumpovy loňské sankce. Pokud by Trump poskytl výjimku, Maďarsko by získávalo ruskou ropu jadranským ropovodem Adria. Budapešť by pak mohla ztratit důvod blokovat půjčku-dar Ukrajině. Ostatně i sama Ukrajina by jaksi ztratila páku na Budapešť, protože by náhle existovala i jiná cesta – byť, pravda, nákladnější –, jak do Maďarska ruskou ropu přepravovat. Ta chorvatská,"napsal Kovanda.

A podleněj není vyloučeno, že Trump výjimku poskytne. "Ví, že by tím pomohl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jemuž už před blížícími se volbami vyjádřil jednoznačnou podporu. Výjimka by mohla odvrátit riziko růstu cen paliv v Maďarsku, který může být předvolebním hřebíkem do Orbánovy politické rakve,"dodal Kovanda.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 11844
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: EU obecně

Příspěvek od homer » 23 úno 2026, 21:29

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po dnešním jednání Rady EU pro zahraniční věci, kdy Slovensko a Maďarsko podle předem avizovaného postoje zablokovaly půjčku EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard euro, řekl, že z jednání podle něj vyplynuly "dva šokující detaily" a to a to, že Brusel chce, aby maďarští a slovenští vojáci jeli na Ukrajinu a že Evropská komise opravdu koordinuje síly s Kyjevem, aby zablokovaly dodávky ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a Slovenska. "Chudák lucemburský kolega, který si myslel, že nás a Slováky můžou pořádně nakopat do zadku, prakticky odhalil Ukrajince v tom, že lžou o stavu ropovodu," popsal dnešní jednání Rady EU maďarský ministr zahraničí.

Kromě plánované finanční pomoci EU, úvěru ve výši 90 miliard, hodlají podle Pétera Szijjártó poslat do válčící země další částky. "Pokud jde o více peněz, kolegové jasně uvedli, že dříve dohodnutých 90 miliard eur, které nyní Maďarsko blokuje, pokrývá pouze část finančních potřeb Ukrajinců, a jasně uvedli, že v blízké budoucnosti musí být rozhodnuto o zaslání ještě více zdrojů, ještě více peněz na Ukrajinu," prohlásil maďarský ministr.
https://www.echo24.cz/a/HWZW6/svet-zpra ... a-ukrajinu

Odpovědět