https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40555770Celkem 13,5 tuny zlata, 23 tun hotovosti, sbírku luxusních aut a několik honosných nemovitostí v Číně i v zahraničí zabavila policie bývalému starostovi čínského Chaj-kchou, metropole provincie Chaj-nan. Soud ho shledal vinným ze zneužití pravomoci, úplatkářství a zpronevěry státních prostředků a odsoudil ho k trestu smrti.
Čína zaviedla obmedzujúce opatrenia voči 20 vojensko-priemyselným spoločnostiam v SŠA za predaj zbraní Taiwanu v hodnote 11 miliárd $.
„SŠA nedávno oznámili rozsiahly predaj zbraní Taiwanu, čo vážne porušuje princíp „jednej Číny“ a 3 spoločné čínsko-americké komuniké, ako aj predstavuje hrubé zasahovanie do vnútorných záležitostí Číny a vážne narúša suverenitu a územnú celistvosť ČĽR“, uvádza sa vo vyhlásení Ministerstva zahraničných vecí Číny.
Na zoznam sa dostali spoločnosti: Northrop Grumman Systems Corporation, L3Harris Maritime Services, Boeing in St. Louis, Gibbs & Cox, Inc., Advanced Acoustic Concepts, VSE Corporation, Sierra Technical Services, Inc., Red Cat Holdings, Inc., Teal Drones, Inc., ReconCraft, High Point Aerotechnologies, Epirus, Inc., Dedrone Holdings Inc., Area-I, Blue Force Technologies, Dive Technologies, Vantor, Intelligent Epitaxy Technology, Inc., Rhombus Power Inc., Lazarus Enterprises Inc.
Súčasne sa zavádzajú obmedzenia voči 10 najvyšším predstaviteľom niektorých z uvedených spoločností, ich majetok a aktíva v Číne sú zmrazené a majú zakázaný vstup do Čínskej ľudovej republiky, vrátane Hongkongu a Macaa.
Agentúra pre obrannú spoluprácu a bezpečnosť Pentagónu skôr informovala, že celková hodnota zbraní, techniky a vojenských služieb schválených SŠA na predaj Taiwanu presahuje 11 miliárd $. Konkrétne ide o systémy Javelin, bezpilotné systémy ALTIUS-700M a ALTIUS-600, náhradné diely pre vrtuľníky AH-1W SuperCobra, raketomety HIMARS, samohybné delostrelecké systémy M107A7 a protitankové raketové systémy TOW.
https://sk.news-front.su/2026/01/26/v-c ... y-prevrat/V Číne bol zmarený pokus o štátny prevrat a zatknutie čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga.
Píše o tom portál „Vojennoje obozrenie“.
Podľa jednej teórie boli sprisahanci dvaja vysokopostavení vojenskí predstavitelia: Liu Žen-li, ktorý pôsobil ako náčelník generálneho štábu Čínskej ľudovej armády, a Čang Jou-sia, ktorý bol podpredsedom Ústrednej vojenskej komisie.
Zdroje tvrdia, že v noci 18. januára 2026 mali sprisahanci v úmysle zatknúť čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga v hoteli „Jinxi Government Hotel“ v čínskom hlavnom meste.
V posledných rokoch čínsky vodca často menil svoju polohu, aby sa vyhol takýmto hrozbám. Podľa niektorých správ však bola práve na tento deň naplánovaná špeciálna operácia.
Dve hodiny pred prevratom sa údajne informácie dostali do vnútorného kruhu Si Ťin-pchinga. Podarilo sa mu opustiť hotel a podnikol protiopatrenia. Keď dorazil predvoj výtržníkov, došlo k prestrelke s prezidentskou gardou. Následne bol vydaný rozkaz na okamžité zatknutie Čanga, Liua a ich príbuzných.
Po incidente bol generálny štáb údajne dočasne pozastavený. Velenie vojsk teraz vykonáva Ústredná vojenská komisia prostredníctvom šifrovanej komunikácie. Všetky jednotky sú v stave vysokej pohotovosti, pohyb vojsk je obmedzený a príslušníkom ozbrojených síl boli zabavené mobilné telefóny, aby sa zabránilo úniku údajov.
Predpokladá sa, že zadržanie Čang Jou-sia a Liu Žen-liho predznamenáva rozsiahle čistky v Čínskej ľudovej oslobodzovacej armáde a možno aj medzi najvyšším vedením Komunistickej strany Číny.
V době, kdy USA opouštějí Světovou zdravotnickou organizaci, Peking nezastává pouze uvolněné místo – buduje nový globální systém zdravotní pomoci.
Čínský vliv v globálním zdravotnictví rychle roste, protože odchod USA z WHO v roce 2026 vytvořil mocenské i finanční vakuum. Zatímco Západ tradičně stavěl globální zdravotní pomoc na charitativním modelu dodávek, Čína prosazuje model rozvoje založený na budování infrastruktury, například továren na výrobu léků v Africe. Tento přístup je pro mnoho rozvojových zemí atraktivní, protože zdůrazňuje suverenitu, soběstačnost a partnerské vztahy místo závislosti na dárcích, upozornil Y Tony Yang v příspěvku pro Asia Times.
Čína se prezentuje jako stabilizátor globálního zdraví, protože pravidelně přispívá do WHO a finančně ji podporuje, ale zároveň přetváří systém podle svého státocentrického a bilaterálního modelu. Výsledkem je rozdvojený systém, v němž WHO stanovuje normy, ale skutečná realizace zdravotních projektů probíhá prostřednictvím přímých dohod mezi Pekingem a jednotlivými státy. To může vést k fragmentaci globálních standardů, zejména v oblastech jako digitální zdravotnictví či výroba vakcín.
Odchod USA znamená nejen finanční ztrátu, ale i oslabení ideologické konkurence, což umožňuje Číně definovat globální veřejné statky podle vlastních představ. Čína posiluje svůj vliv vysíláním zdravotnických týmů, zapojením expertů do afrických institucí a využíváním státních i soukromých firem k prosazování zdravotní politiky jako součásti zahraniční politiky.
Západní státy budou muset konkurovat Číně nikoli větší charitou, ale investicemi do místních kapacit.
Čínské regulační úřady vyzvaly domácí banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. Ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich část měly odprodat. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Vláda v Pekingu má podle nich obavy, že vysoká akumulace těchto dluhopisů a cenová kolísavost s nimi spojená může znamenat riziko.
Zdroje si přály zůstat v anonymitě, protože hovoří o neveřejných jednáních. Toto doporučení se nevztahuje na americké státní dluhopisy, které jsou v držení čínských státních institucí.
Pokyny, které byly v posledních týdnech ústně sděleny zástupcům některých z největších bank v zemi, odrážejí rostoucí obezřetnost úředníků ohledně toho, že rozsáhlé objemy amerického státního dluhu mohou banky vystavit prudkým výkyvům, uvedly zdroje. Tyto obavy se shodují s varováními vlád a správců fondů v jiných zemích v době, kdy se čím dál častěji mluví o statusu amerického dluhu jako bezpečného přístavu a o atraktivitě dolaru.
Tento krok byl podle zdrojů prezentován jako snaha o diverzifikaci tržního rizika, nikoli jako něco, co by souviselo s geopolitikou nebo se zásadní ztrátou důvěry v úvěrovou spolehlivost Spojených států. Zdroje zároveň dodaly, že úředníci nestanovili žádný konkrétní cíl, pokud jde o rozsah a načasování tohoto opatření.
Přestože mezi Pekingem a Washingtonem přetrvává napětí, vztahy se po loňském příměří v obchodních sporech stabilizovaly. Čína a Spojené státy se nepohodly kvůli zavádění cel, která se v jednu chvíli dostala vysoko přes 100 procent, což prakticky paralyzovalo vzájemný obchod. Od té doby se situace zlepšila.
Ceny amerických státních dluhopisů po zprávě Bloombergu klesly, výnosy se v odpoledním obchodování v Asii mírně zvýšily napříč splatnostmi. Dolar proti hlavním měnám nepatrně oslabil.
Americký prezident Donald Trump, který minulý týden telefonicky hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, plánuje setkání obou lídrů na dubnovém summitu v Pekingu. Pokyny čínských regulátorů bankám ohledně amerických státních dluhopisů podle zdrojů přišly ještě před uvedeným telefonátem.
Čínská správa státních devizových rezerv uvádí, že čínské banky držely k loňskému září dluhopisy denominované v dolarech zhruba za 298 miliard USD (6,1 bilionu Kč). Není ale jasné, kolik z toho tvořily právě americké státní dluhopisy.
Opatrnost ze strany čínských úřadů přichází v době, kdy si globální investoři stále více kladou otázky ohledně fiskální disciplíny Washingtonu. Sílí obavy o Trumpův závazek k silnému dolaru a o zachování nezávislosti americké centrální banky (Fed).
V lednu jeden z analytiků Deutsche Bank varoval, že správcové peněz v Evropě by mohli zareagovat na Trumpovy hrozby ohledně cel a navrhované převzetí Grónska tím, že odprodají část amerických aktiv. Trump koncem ledna naznačil, že nedávný pokles kurzu dolaru mu nevadí. Po těchto slovech dolar klesl na nejnižší úroveň od začátku roku 2022. Snížení úrokových sazeb a obavy z rostoucích fiskálních rizik také sehrály svou roli.Přesto americký ministr financí Scott Bessent minulý týden uvedl, že „navzdory obvyklému narativu“ trh s americkými státními dluhopisy loni zaznamenal nejlepší výsledky od roku 2020. Americké ministerstvo financí na aukcích těchto cenných papírů zaznamenalo rekordní poptávku ze zahraničí.
Po krátkém propadu kolem Trumpova oznámení o clech v dubnu loňského roku americké státní dluhopisy překonaly většinu svých konkurentů na vyspělých trzích. Jak začal Fed se snižováním úrokových sazeb, výnosy pozvolna klesaly.
I když někteří investoři hovořili o „tichém odchodu“ nebo o „prodeji Ameriky“, na trhu je jen málo známek paniky kvůli tomu, že by cizinci ve velkém prodávali americké státní dluhopisy nebo kvůli masivní ztrátě důvěry v tyto cenné papíry, tradičně považované za bezpečné aktivum. Například ukazatel kolísavosti cen amerických státních dluhopisů klesl nejníže za posledních pět let.
Cizinci na konci loňského listopadu drželi americké státní dluhopisy v rekordním objemu 9,4 bilionu USD (téměř 192 bilionů Kč), což byl meziroční nárůst o více než 500 miliard USD, ukazují nejnovější oficiální údaje.
Objem amerických státních dluhopisů v držení čínských státních institucí i soukromých firem ale za posledních deset let soustavně klesá. Čína bývala největším věřitelem Spojených států na světě, v roce 2019 se ale na první místo dostalo Japonsko a loni se před Čínu dostala i Británie, takže Čína je teď až třetí.
Nejvíce amerických státních dluhopisů Čína držela v roce 2013. Do loňského listopadu se jejich objem snížil skoro o polovinu na 683 miliard USD, a byl tak nejnižší od roku 2008.
Někteří analytici uvádějí, že skutečný pokles může být menší, protože Peking mohl část objemu přesunout na depozitní účty v Evropě. Belgie – která podle analytiků spravuje i čínské depozitní účty – od konce roku 2017 objem amerických státních dluhopisů ve svém držení zečtyřnásobila na 481 miliard USD.
PEKING (Sputnik) – USA prekrúcajú jadrovú politiku Číny, aby dosiahli jadrovú hegemóniu a vyhli sa vlastnej zodpovednosti za jadrové odzbrojenie, povedal v stredu hovorca čínskeho ministerstva zahraničných vecí Lin Jian.
Minulý týždeň americký podtajomník pre kontrolu zbraní a medzinárodnú bezpečnosť Thomas DiNanno povedal, že Washington má dôkazy o tom, že Čína údajne vykonala jadrové výbušné testy v rozpore s moratóriom a snažila sa to utajiť.
„Postoj USA nie je nový, Washington naďalej skresľuje a znevažuje jadrovú politiku Číny, čo je v skutočnosti politická manipulácia zo strany Spojených štátov s cieľom dosiahnuť jadrovú hegemóniu a vyhnúť sa vlastnej zodpovednosti za jadrové odzbrojenie,“ povedal Lin novinárom.
Spojené štáty sú najväčším zdrojom chaosu pre medzinárodný jadrový poriadok a globálnu strategickú stabilitu, povedal hovorca a vyjadril nádej, že Washington obnoví dialóg o strategickej stabilite s Moskvou a prestane obviňovať Čínu z vykonávania jadrových testov.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te musel ve čtvrtek krátce přerušit svou návštěvu chrámu na jihozápadě ostrova poté, co jej jeden z vysoce postavených kněží kvůli nemoci nechtěně pozvracel. Informoval o tom indický zpravodajský server NDTV.
Incident se stal druhý den nového lunárního roku v chrámu ve městě Tchaj-nan, kde se prezident účastnil tradičních oslav. Ty spočívají v rozdávání tašek s jídlem a dalšími dárky, které mají v novém roce přinést štěstí.
Představený svatostánku Lin Pchej-chuo vypadal bezprostředně před událostí viditelně nemocně, když si najednou přiložil ruku k ústům a začal zvracet. Jak se ale snažil rychle odvrátit, zvratky dopadly i na vedle stojícího Laje a další lidi. Lin ihned poté opustil pódium a lidé mu přišli na pomoc, včetně prezidenta, který je vystudovaným lékařem.
Když se situace uklidnila, Laj přítomným vysvětlil, že někteří členové knězovy rodiny nedávno onemocněli norovirem, střevní infekcí vyvolávající náhlé zvracení. Prezident naznačil, že Lin se mohl také nakazit, což je pravděpodobně důvod, proč se mu udělalo tak náhle špatně. Sám představený chrámu se později omluvil za narušení programu a potvrdil, že jeho příbuzní mají norovirus a že se od nich mohl nakazit.
Hongkong na steroidoch...Nový čínský přístav odráží vznikající globální ekonomický řád: propojený, ale řízený geoekonomicky definovanými hranicemi.
Hainan Free Trade Port představuje nový model globalizace, v němž je otevřenost propojena s přísně řízenými institucionálními hranicemi. Čína zde neexperimentuje pouze s logistikou nebo regionálním rozvojem, ale zkouší nový způsob, jak vyvažovat vztah mezi státem, trhem a globální ekonomikou, upozorňuje Ronny P. Sasmita v příspěvku pro Asia Times.
Ostrov funguje jako kontrolovaný prostor, kde je globalizace povolena selektivně, což umožňuje využívat výhod otevřenosti, aniž by byla vystavena celá čínská ekonomika.
Hainan se od běžných svobodných přístavů liší tím, že funguje spíše jako filtr než jako brána: na ostrově platí liberální celní a investiční režimy, ale při vstupu na pevninu stát znovu uplatňuje plnou kontrolu. Tento model vytváří institucionální nárazník, který nahrazuje tradiční volbu mezi úplnou otevřeností a protekcionismem řízenou, lokalizovanou formou globalizace. Zároveň ukazuje, že v čínském pojetí není globalizace spojena s ústupem státu, ale naopak s jeho aktivní rolí při určování hranic a priorit otevřenosti.
Strategický význam Hainanu přesahuje hranice Číny a dotýká se zejména jihovýchodní Asie. Ostrov může přitahovat aktivity s vyšší přidanou hodnotou a měnit regionální rozložení rolí v dodavatelských řetězcích. Země ASEAN tak budou muset činit nová strategická rozhodnutí o tom, zda se více integrovat do čínsky orientovaných výrobních sítí, nebo hledat vlastní cestu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Hainan_Free_Trade_Port