Cherson (Херсон). Fronta na ruské SIM karty z Krymu. Video https://vk.com/video-104764077_456264152 dĺžka 1:35 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_338415 z 31.05.2022
Cherson (Херсон). Fronta na ruské SIM karty z Krymu. Video https://vk.com/video-104764077_456264152 dĺžka 1:35 min.
https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... pe-storiesV posledních dvou měsících se v západním mainstreamovém tisku objevila lavina příběhů, které měly dokumentovat případy hromadného znásilňování ukrajinských civilistů ruskými vojáky. Jeden konkrétní příběh v časopise Time vzbudil rozhořčení a odsouzení západních představitelů a opakovaně o něm informovala CNN a další hlavní americké stanice.
A nyní, v úterý, Interfax, Politico, The Wall Street Journal a další informují, že Ludmyla Denisová byla propuštěna - právě za to, že vznášela a udržovala fantastická tvrzení o masovém znásilňování, ale bez předložení důkazů...
"Ukrajinští zákonodárci v úterý v hlasování o nedůvěře odvolali ombudsmanku pro lidská práva Ludmilu Denisovovou, když dospěli k závěru, že nesplnila své povinnosti včetně usnadnění humanitárních koridorů a potírání deportací Ukrajinců z okupovaného území," uvedl v pozdních hodinách list The Wall Street Journal.
Zákonodárce Pavlo Frolov řekl, že paní Denisová byla rovněž obviněna z necitlivých a neověřitelných prohlášení o údajných ruských sexuálních zločinech a trávila příliš mnoho času v západní Evropě během invaze," dodává zpráva.
Frolovová v příspěvku na Facebooku oznámila její odvolání z pozice nejvyšší vyšetřovatelky lidských práv v zemi : „ Nejasné zaměření mediální práce veřejného ochránce práv na četné podrobnosti o ‚sexuálních zločinech spáchaných nepřirozeným způsobem‘ a ‚znásilnění dětí‘ na okupovaných územích, které nebylo možné potvrdit důkazy , pouze poškodilo Ukrajinu.“
https://t.me/stranaua/44959Hlavní body Bidenova článku, v němž vysvětluje potřebu poskytnout Ukrajině systémy MLRS. Článek je objevný. Jmenuje se "Co Amerika udělá a neudělá na Ukrajině".
USA zjevně neusilují o vojenskou kapitulaci Ruska. Biden prohlašuje, že válka musí skončit u jednacího stolu. "Poslali jsme Ukrajině značné množství zbraní a munice, aby mohla bojovat na bojišti a zaujmout co nejsilnější pozici u jednacího stolu," řekl americký prezident.
Současně prohlásil, že nebude "tlačit na ukrajinskou vládu - veřejně ani soukromě - k žádným územním ústupkům". "Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nejsou na mrtvém bodě proto, že by se Ukrajina odvrátila od diplomacie. Jsou ve slepé uličce, protože Rusko pokračuje ve válce s cílem ovládnout co největší část Ukrajiny," řekl americký prezident.
Dále popsal plány na nadcházející vojenské dodávky. Jedná se o "protitankové střely Javelin, protiletadlové střely Stinger, výkonné dělostřelecké a vysoce přesné raketové systémy, radary, bezpilotní letouny, vrtulníky Mi-17 (sovětské - pozn. red.) a munici". V podstatě se jedná o stejné vybavení, které se dodává dodnes. Bez tanků Abrams a bojového letectva NATO.
Biden píše, že USA nepůjdou do války s Ruskem a brání Ukrajině, aby tak učinila. "Dokud nebudou napadeny Spojené státy nebo naši spojenci, nebudeme se do tohoto konfliktu přímo zapojovat, ať už vysláním amerických vojáků do bojů na Ukrajině, nebo útokem na ruské jednotky. Nepodporujeme ani nedovolujeme (neumožňujeme) Ukrajině, aby prováděla údery za svými hranicemi," napsal prezident.
Dotkl se také tématu jaderného konfliktu. "Nevidíme žádné náznaky, že by Rusko mělo v úmyslu použít na Ukrajině jaderné zbraně, ačkoli občasná ruská rétorika, která chrastí jadernými šavlemi, je sama o sobě nebezpečná a velmi nezodpovědná," napsal americký prezident.
Dalším bodem je, že Washington v příštích měsících svůj kurz vůči Ukrajině nezmění: "Pokud (Putin - pozn. red.) očekává, že v příštích měsících ochabneme nebo se zlomíme, mýlí se.
Ale už samotný fakt, že se objevil celý článek vysvětlující, proč se USA rozhodly poskytnout Ukrajině nové raketové systémy, je výmluvný. A ujištění, že nejsou namířeny proti ruskému území (a že Ukrajině "nebude dovoleno" zasáhnout Ruskou federaci). To ukazuje, jak obtížné bylo pro Washington toto rozhodnutí učinit. A že eskalace konfliktu s Ruskem je tam velmi obávaná.
https://www.newsmax.com/newsmax-tv/volo ... d/1072344/Situace je velmi obtížná; denně ztrácíme 60-100 vojáků zabitých v akci a něco kolem 500 lidí zraněných v akci. Takže držíme naše obranné perimetry.
https://t.me/stranaua/44989Německo dodá Ukrajině po dohodě s Nizozemskem nejmodernější systém protivzdušné obrany, který SRN má - IRIS-T. S ním můžete ochránit celé město.
Během projevu v Bundestagu to řekl německý kancléř Olaf Scholz. S pomocí IRIS-T SLM můžete odrážet útoky bojových letadel, vrtulníků, řízených střel, raketového dělostřelectva, dronů, antiradarových střel a bomb. V polovině května oznámil dodávku těchto systémů německý Bild. Poté bylo oznámeno, že systém by mohl být na Ukrajině plně aktivován od listopadu.
https://t.me/mod_russia/16355Brífink ruského ministerstva obrany (01.06.2022)
- Vysoce přesné letecké střely ruského letectva zasáhly pět velitelských stanovišť a 29 oblastí koncentrace živé síly a vojenské techniky VSU.
-Taktická, armádní a bezpilotní letadla během dne zasáhla 61 oblastí koncentrace živé síly a vojenské techniky VSU. Celkem nálety zničily více než 140 nacionalistů, devět tanků a bojových vozidel pěchoty, baterii raketometů BM-21 Grad, šest dělostřeleckých zařízení a minometů, 13 vozidel VSU různého určení a jeden raketový systém země-vzduch OSA-AKM,
- Ruské prostředky protivzdušné obrany během dne sestřelily jeden letoun Su-25 ukrajinských vzdušných sil u Serheevky v Doněcké lidové republice a jeden vrtulník Mi-8 u Charkova. Kromě toho bylo sestřeleno sedm ukrajinských bezpilotních letadel v oblastech Horlivka, Holmivskyy, Yasynuvata, Varvarivka Doněcké lidové republiky, Malye Prokhody, Novaya Hnylytsia Charkovské oblasti a Pyatikhatka Chersonské oblasti. Dvě ukrajinské vícenásobné rakety Smerč byly zachyceny také v oblastech Malá Kamyševacha a Kamenka v Charkovské oblasti.
- Raketová vojska a dělostřelectvo zasáhly 128 velitelských stanovišť, 169 palebných postavení dělostřeleckých a minometných baterií a také 623 oblastí, kde byla soustředěna živá síla a vojenská technika VSU. Zničeno bylo až 200 nacionalistů a 24 kusů zbraní a vojenské techniky, včetně baterie 155mm houfnic M777, 203mm kanónu 2S7 Pion, raketometu BM-21 Grad a dvou muničních skladů.
Od začátku speciální vojenské operace bylo zničeno celkem 185 letadel, 129 vrtulníků, 1 077 bezpilotních prostředků, 326 protiletadlových raketových systémů, 3 363 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 457 raketometů, 1 744 kusů polního dělostřelectva a minometů a 3 329 speciálních vojenských vozidel.
https://t.me/OpenUkraine/18176V Mykolajivské oblasti se zbytky praporu námořní pěchoty dožadují stažení z frontové linie. Muži vyjadřují velení velkou nelibost a obviňují ho ze zatajování skutečných ztrát a cynického ničení personálu při nesmyslných útocích, v jejichž důsledku ukrajinské síly nedokázaly za čtyři dny obsadit jedinou osadu. To je v příkrém rozporu se Zelenského tvrzením o úspěšné ofenzívě u Charkova a Mykolajova.
Samostatně stojí za zmínku prohlášení bojovníků o únosu těch námořníků, kteří se odvážili mluvit pravdu o skutečném stavu věcí. Potvrzují se četné zprávy o represích proti odpůrcům.
https://www.dailymail.co.uk/news/articl ... tters.htmlZelenského manželka říká, že se svými dětmi mluví „otevřeně“ o válce – a jejich devítiletý syn dává svému prezidentovi otci RADY ve vojenských záležitostech
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje.
Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají. Řekl, že zástupci OSN navrhli vytvořit společný pozorovatelský mechanismus pro dohled na lodní koridor. Moskva ale podle něj v této souvislosti trvá na zrušení některých západních sankcí, protože se obává, že by na jejich základě mohly být její lodě zadrženy. Ukrajina nechce, aby se ruská válečná plavidla přiblížila k jejímu přístavu v Oděse.
„(Pro zajištění koridoru obchodních lodí z ukrajinských přístavů) je potřeba, aby ukrajinští představitelé vyčistili pobřežní vody, které se nachází v teritoriálních vodách, v teritoriálním moři Ukrajiny, a které jsou zaminované,“ řekl v úterý Lavrov, podle kterého pak nerušenou plavbu obchodních lodí do Středozemního moře zajistí ruské námořnictvo. Podle šéfa ruské diplomacie tím Moskva udělala vše pro vyřešení současné potravinové krize a další krok je na Ukrajině a západních zemích.
Už v pondělí Turecko oznámilo, že je připravené v Istanbulu hostit setkání Ruska, Ukrajiny a zástupců OSN, které by vedlo k ustanovení pozorovatelského mechanismu. Kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to sdělila poté, co Erdogan hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, mimo jiné ochromila vývoz ukrajinských zemědělských produktů, především pšenice. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávalo tento měsíc přes 20 milionů tun obilí. OSN varuje, že tato situace může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Rusko ze situace viní západní sankce a tvrdí, že za problémy s lodní dopravou může Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy.
Ankara se snaží vystupovat jako zprostředkovatel jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Na konci března v Istanbulu uspořádala jednání ukrajinských a ruských představitelů, které ale žádný výsledek nepřineslo.
Litevský protinávrh
Zatímco se Rusko dohodlo s Tureckem, litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis navrhl vytvořit námořní misi za účasti tzv. koalice ochotných. Mise by měla za úkol chránit ukrajinské lodě před ruskými raketami a umožnit tak vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. „V tomto úsilí by byly použity vojenské lodě nebo letadla nebo obojí, aby bylo zajištěno, že dodávky obilí mohou bezpečně opustit Oděsu a doplout až k Bosporu bez ruského zásahu. Potřebovali bychom koalici ochotných – země s významnou námořní silou, která by chránila námořní cesty, a země, kterých se to týká,“ řekl minulý týden Landsbergis.
Návrh litevského ministra přivítala Velká Británie, která podle ministryně zahraničí Liss Trussové by na misi vyslala své námořní konvoje, ale pouze v případě, že by se podařilo vyřešit záležitosti jako je odminování přístavu v Oděse.
Kromě Velké Británie by se podle Landsbergise mohly zúčastnit i země, které by nedostatek obilí postihl nejvíce, jako například Egypt, který by mohl vyslat své lodě, aby doprovázely ukrajinská plavidla s obilím. Landsbergis rovněž uvedl, že NATO by se takové námořní mise neúčastnilo. Podle Iana Anthonyho, ředitele Evropského bezpečnostního programu, by bylo rovněž důležité do tohoto plánu zapojit Turecko, které střeží vstup do Černého moře.