Historie, kterou nás neučili...

[Polite]

Tábor Vojna...Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací...atď

Tak je možné, že to bola istá forma ,,zadosťučinenia,, keď slúžil ako zajatecky tábor pre náckov...

[Kalinac]

v ČSR nebyla potřeba vítat německé válečné zajatce a chlácholit je cedulemi ...nevím jak v Praze Motole ....
Československo s jistými výhradami přistoupilo k rozhodnutí moskevské konference ministrů zahraničí čtyř velmocí z dubna 1947, podle něhož mělo k propuštění všech zajatců dojít do konce následujícího roku. V létě 1947 se v ČSR (bez jáchymovských uranových dolů, kde zcela mimo kontrolu čs. úřadů pracovali zajatci podléhající sovětské gesci) nacházelo již jen necelých 8 000 zajatců. Velká část z nich byla propuštěna ještě před komunistickým převratem.
Zajatci pracovali především v zemědělství a hornictví a nebylo možné se jich zbavit ze dne na den. Na podzim 1948 však byli zbylí němečtí vojáci soustředěni do zajateckého tábora v Praze-Motole, odkud je do konce roku propustili a repatriovali do jejich domovů.

[Polite]

Koncem 50. let pracovaly na
těžbě uranu tři druhy nesvobodných pracovních sil: němečtí váleční zajatci, chovanci
TNP a osoby odsouzené v soudních procesech.
Pro zajímavost počty nesvobodných pracovníků k 19. 11. 1949

Němečtí váleční zajatci celkem 1754 zajatců
Tábory nucených prací 335 chovanců
Tábory pro trestance 3512 trestanců

V tomto čase boli nemeckí zajatci odsunutí aj z tábora Vojna...

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021022 ... ma-obdoby/
Archeologové učinili v Pompejích objev, který nemá obdoby

Archeologové, kteří pracují na vykopávkách v Pompejích, objevili mimořádné dobře zachovaný slavnostní čtyřkolový kočár. Informace je uvedena na webu archeologického parku starověkého města.

Při vykopávkách u vily, která se nachází za městem směrem na sever, byl nalezen velký slavnostní kočár se čtyřmi koly, železnými detaily, dekoracemi z bronzu a cínu. Zmiňme, že dříve archeologové na stejném místě objevili pozůstatky tří koní, včetně toho, který byl v postroji.

„Jedná se o nesmírně důležitý objev, který rozšíří naše poznatky o starodávném světě,“ uvedl zástupce ředitele archeologického parku Pompeje Massimo Osanna. „Tento slavnostní kočár, který se v některých zdrojích označuje jako Pilentum, nebyl určen pro každodenní použití, nepoužíval se ani v zemědělství, používal se během svátků, přehlídek a průvodů,“ dodal.

Archeologové zdůrazňují, že se jedná o „jedinečný nález, který se zachoval ve vynikajícím stavu a nemá obdoby v celé Itálii“.

Nedávno se na webu archeologického parku Pompeje objevila informace o nálezu thermopolia, kdy se jedná o starořímskou obdobu dnešních stánků s jídlem. Přestože podobné nálezy se povedly již předtím, ředitel archeologického parku Massimo Osanna poznamenal, že poprvé byl objekt plně odkryt.

​„Kromě toho, že jde o další svědectví každodenního života v Pompejích, poskytuje daný objev unikátní možnost průzkumu, poněvadž podobný objekt byl poprvé plně odkryt, a můžeme tedy provést všechny výzkumy, které umožňují dnešní technologie,“ řekl Osanna, kterého cituje tisková zpráva.

„Je příznačné, že se zachovaly fresky zdobící pult, které zobrazují prodávané potraviny, a také zbytky jídla. Uvnitř jednoho kontejneru byl například nalezen kousek kachní kosti. Byly rovněž objeveny stopy po vepřovém, kozím masu, rybách a hlemýždích, což svědčí o velké rozmanitosti potravin živočišného původu používaných při přípravě jídla.“

Starověké římské město Pompeje, které se nachází nedaleko Neapole, bylo v roce 79 n. l. po erupci Vesuvu pohřbeno pod popelem. Poprvé bylo město objeveno v roce 1592, vykopávky však začaly až v roce 1748. Nyní Pompeje fungují jako skanzen. Vykopávky ve starověkém městě pokračují dodnes.

[Alchymista]

https://literarky.cz/civilizace/1769-z- ... pochodovat
Z minulých kontroverzí (IV.) – Když židovský právník hájil právo amerických neonacistů pochodovat

O principech občanských svobod se krásně kecá v abstraktní formě, ale když dojde na zcela konkrétní případy a události, zjišťuje hodně lidí, že na to nemají žaludek. Přesně, jak kdysi říkal novinář Mencken, hájit svobodu lidí většinou znamená, že se musíte stavět na stranu darebáků, které útlak postihne jako první. A málokdo je v západním světě po roce 1945 tak jasným archetypem darebáků jako nacisti. A tím myslíme ten echt čistý typ, který se ke svému označení hrdě hlásí a mává svastikami se stejným nadšením, s jakým jiní loví Pokémony.

National Socialist Party of America, sídlící v Chicagu, měla v roce 1977 v úmyslu uspořádat demonstraci svých příznivců ve veřejném parku Marquette v centru Chicaga. Právo na (nenásilné) shromažďování a přednes politických projevů patří k základním občanským právům Američanů, takže teoreticky by jim v tom radnice města Chicaga neměla bránit. Prakticky jim v tom bránit začala.

Strana si jako alternativní místo konání pochodu zvolila nedaleké Skokie, což byla tehdy oficiálně vesnice (nebo spíše „vesnice“, prakticky město o 70 tisících obyvatel). Většina tehdejších obyvatel Skokie byli Židé, část z nich zažila v Evropě holokaust. Obyvatelé Skokie se vůči představě nacistů pochodujících skrze jejich domovskou obec vzbouřili a jejich radnice začala také hledat různé způsoby, jak shromáždění zabránit.

Frank Collin, tehdejší předseda americké nacistické strany a zuřivý antisemita, se obrátil na Americkou unii pro občanské svobody (ACLU) s tím, že jsou mu upírána základní práva. Jeho případ si vzal na starost illinoiský právník David Goldberger, praktikující Žid. Protikladnější kombinaci partnerů si těžko představit.

(Dlouhý článek, ve kterém Goldberger vzpomíná na svoje angažmá v kauze, najdete zde. Mimochodem, nacista Collin měl židovského otce, jenž sám přežil věznění v Dachau; o absurdity nebyla v tomto případu nouze.)

Kde končí svoboda projevu?
Radnice v Chicagu i ve Skokie, které se snažily zabránit pochodu nacistů, zvolily dvojí přístup.

Jeden z nich byl řekněme upřímnější a argumentoval tím, že šíření nenávistných letáků a veřejné ukazování svastiky nespadá pod zákonem chráněnou svobodu projevu a je to vlastně druh násilí. Tento přístup se opíral o zákonnou výjimku pro tzv. fighting words, jejíž výklad je notoricky obtížný.

Druhý byl založen na kladení byrokratických, zdánlivě neutrálních překážek, které bylo fakticky nemožné splnit. Tady je hrací pole nesmírně široké a záleží jen na fantazii úředníků.

I v České republice koluje vtip, že něco bude pro důchodce nad 70 let zdarma, když jim to podpisem potvrdí oba rodiče. V případě amerických měst šlo o nesplnitelné požadavky na pojištění akce proti možným škodám. Obě radnice chtěly po nacistech předložení pojistky na 350 tisíc dolarů, což bylo mimo možnosti strany. (Glasser uvádí ve svém rozhovoru 250 tisíc dolarů, nepodařilo se mi dohledat, která částka je ta správná.)

Toto nebyla novinka. Stejnou taktiku v 60. letech používaly jižanské radnice proti pořádání pochodů za občanská práva. I ony kladly nesplnitelně vysoké požadavky na pojištění akce. (Viz rozhovor s bývalým předsedou ACLU Irou Glasserem v libertariánském časopise Reason.)

Advokát Goldberger, který začal neonacisty zastupovat před soudy, se v tomto sporu soustředil hlavně na otázku samotné svobody projevu s tím, že zabránit potenciálně urážlivému projevu předem je ještě horší forma újmy na svobodě než trestat řečníka až po projevu samotném. (Detailně to popisuje ve svých vzpomínkách, odkázaných už výše.) Tento princip totiž může růst do víceméně neomezených rozměrů – například k preventivnímu zákazu zveřejnit v tisku nějaké materiály, které jsou ztrapňující či citlivé pro vládu.

Toto byla argumentace, se kterou Goldberger a Collin nakonec došli až k Nejvyššímu soudu USA. Ten rozhodl nejtěsnějším možným poměrem hlasů 5:4 proti předešlému postupu soudů státu Illinois, který byl v podstatě zdržovací taktikou. Rovněž rozhodl o tom, že ukazování (byť kontroverzních) symbolů je pokryto svobodou projevu a nespadá pod výjimku „fighting words“.

Plánovaná akce se nakonec neodbyla ve Skokie, ale po dohodě s chicagskou radnicí přímo v centru Chicaga v červenci 1978. Z odhadovaných dvou tisíc účastníků byla většina zvědavců nebo protidemonstrantů.

Americké nacistické straně vítězství nepomohlo
Americké nacistické straně se ani skrze zviditelnění, kterého širokou medializací svého případu dosáhla, nepodařilo dosáhnout nějakého posílení pozic či růstu členské základny. Collin byl z předsednického křesla sesazen rok po konání pochodu. Roku 1981 se strana sama rozpustila.

ACLU opustilo značné množství členů, kteří nedokázali její zapojení do nacistického případu takříkajíc překousnout; přesné číslo není známo, ale článek na stránkách organizace samotné uvádí „až padesát tisíc“. Bývalý předseda organizace Glasser nicméně v rozhovoru pro Reason nepochybuje, že případ byl pro udržení občanských svobod v Americe důležitý.

Ve Skokie samotném se rozhodli jako reakci na známý soudní případ založit Muzeum holokaustu pro poučení budoucích generací. V roce 2009 změnilo adresu, ale existuje dodnes a ročně jej navštíví přes 300 tisíc lidí. Těžko říci, jestli by toto muzeum vůbec vzniklo, kdyby nacisté nikdy ve Skokie pochodovat nechtěli.

ACLU si za Glasserovy éry udržovala striktně neutrální politický přístup ke klientům, ale v roce 2018 z ní unikl neveřejný materiál, který volá po vyvažování ochrany svobody projevu s jinými zájmy sociální spravedlnosti (social justice), které mohou jít proti ní.

Její bývalý předseda Glasser jí v rozhovoru pro Reason přiznává právo změnit směr a hodnoty, ale zdá se, že její ochotou opustit prosazování svobody projevu je poněkud zklamán.

Verbálních trestných činů je u nás hodně
Tak co, přátelé, kdybyste byli právníci (a někteří z vás jste), vzali byste takovou zakázku nebo ne? A potřebujeme v ČR také něco jako ACLU, která by se držela příkladu Iry Glassera a Davida Goldbergera a brala se za svobodu projevu všech, včetně darebáků?

Není to jen hypotetická otázka. Naše ústava chrání svobodu projevu podstatně podmíněněji než ta americká (viz výjimky v článku 17.4 LZPS), tudíž verbálních trestných činů máme v zákoníku plno.

[k42]

Jak skvělá byla kdysi 100+1, takový hnůj je to dnes:
https://www.stoplusjednicka.cz/hrdinove ... a-lubbecka.

Nemám slov.

[Alchymista]

https://literarky.cz/kultura/1778-edicn ... a-masaryka
Ediční řadu Dílo Karla Engliše zahajují vzpomínky na Masaryka

Ediční řada Dílo Karla Engliše přinese nevydané spisy významného národohospodáře a státníka. První publikace této řady a zároveň první svazek Englišových pamětí jsou Vzpomínky na T. G. Masaryka, které vycházejí v tištěné podobě, jako audiokniha i jako e-kniha.

Englišovo vyprávění popisuje dobu od roku 1900, kdy se autor s Masarykem setkal poprvé, do roku 1937, ve kterém Masaryk zemřel. S prvním prezidentem Československa prožil Engliš vrcholnou etapu svého života jako vědec i národohospodář. Stal se prvním rektorem brněnské univerzity, šestkrát byl jmenován ministrem financí a v roce 1934 guvernérem Národní banky Československé.

„Vztah těchto osobností byl mimořádný, plný vzájemné úcty. Nechyběl v něm ani humor a upřímný zájem o druhého. Z jednotlivých epizod a příběhů se čtenář rovněž dozví mnohé o době, jejím kulturním ovzduší a politickém zákulisí,“ říká Alena Mizerová, ředitelka Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity.

Tímto počinem však plány nakladatelství teprve začínají. Ediční řada v sérii Pocta osobnostem zahrnuje odborné i osobně laděné texty, jež čekaly řadu desetiletí v soukromých i veřejných archivech, a také množství unikátních doprovodných materiálů.

V rámci získávání a zpracovávání těchto podkladů Nakladatelství Munipress úzce spolupracuje se všemi zakládajícími členy Spolku přátel Karla Engliše. „Spolek sdružuje zástupce rodiny, akademické obce i lokální patrioty. Každý z nás má ke Karlu Englišovi odlišnou vazbu a každý může přispět jiným způsobem; všechny nás ale těší, že můžeme Nakladatelství Munipress účinně pomáhat v jeho záslužné a náročné práci,“ říká předseda spolku Vít Pokorný.

Nakladatelství a spolek nyní společně připravují vzpomínkovou knihu s pracovním názvem Tož poslouchejte, jak jsme budovali republiku. Jejím vydáním v červnu letošního roku chtějí připomenout 60. výročí úmrtí Karla Engliše.

Dále se čtenáři mohou těšit mimo jiné na Velkou logiku, stěžejní dílo v Englišově tvorbě i v kontextu ekonomie 20. století. Ukázky lze prolistovat na portálu Munispace.

Jedna perlička z konce života p. Engliše. Když byl zvolen za kandidáta a pak člena UV KSČ s. Štrougal tak jej vzal do ochrany za protislužbu vypracování připomínek a návrhů změn ke státnímu rozpočtu při projednávání v UV před jeho schválením. Štrougal si tak velmi zvýšil reputaci ekonoma a UV vždy schválil verzi p. Engliše. Po jeho smrti úlohu převzal p. Nebesář(jeho žák). S. Štrougal s nimi projednával a připravoval připomínky i makroekonomické problémy a rozhodnutí projednávané na UV KSČ. Od té doby měly i S.R. hlavu a patu a nebyly jen přáními s poroučením větru, dešti jako za Gottwalda a Zápotockého.

[palo satko]

Otazka kto vlastne sme je celkom zaujimava. Vyzera to tak, že až na Afričanov aj to nie všetkych sme zmesou niekolkych druhov ludi.

[Alchymista]

V tom prípade Afriku obýva niekoľko humanoidných druhov.
Pretože medzi rôznymi rasami afričanov sú väčšie genetické rozdiely, ako medzi všetkými ostatnými ľudskými rasami navzájom.

[Tomas BB SK]

uhlik ma tiez vela foriem... a siaha az k diamantu, i ked ten uz nie je cerny

[gandalf]

Diamanty jsou taky černý. Používaj se v průmyslu i v hodinařině, např.

[Tomas BB SK]

nekaz ideu o nadradenom bielom diamante a ciernej tuhe

[Alchymista]

Diamant nie je biely asi nikdy, maximálne tak bezfarebný, číry.

[gandalf]

Nepsal jsem o grafitu, ale o černém diamantu. Ale grafit je v něm zastoupen taky spolu s amorfním uhlíkem. Brusivo, ale i ložiskové kameny v dražších značkách hodinek /jen kvůli zajímavosti, stejně jako třeba rubínové můstky ap./, někdy i šperky. Výskyt v Africe, Brazílii ....

[petrp]

Má pravdu, předseda... (taky jsem o něm nevěděl)

[Aaron Goldstein]

monterrey : no i všichni.. ona ta Republika RAD je trochu utajený útvar. Nějak jsem za socialimu o ní moc nepochytil.. a v současné době už vůbec nic. Nějak se tomu všichni vyhýbají. O to mi to přijde zajímavější. NA wikipedii je třeba o Maďarké republlice RAD jen ubohý odstaveček. A to prý řídila Slovenskou republiku RAD. Jako by byli určeni k zapomění.. Nepotlačili tyhle republiky náhodou vracející se legionáři? Ta doba je pro mne poněkud zamlžená.. Nevrátíme se k tomu třeba v tématu dějiny kterí nás neučili? Víte o tom dění něco? Prameny?

Jednalo se o vlnu bolševických revolucí po vzoru Ruska krátce po Velké válce... Kromě Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad existovala i třeba Bavorská republika rad nebo Alsaská republika rad...
K onomu "RAD" ... Mnozí jistě vědí, ale pro připomenutí... Někdy je matoucí, že je RAD psáno takto verzálkami a evokuje to nějakou zkratku, ale nejde o nic jiného než o 2. pád množného čísla podstatného jména "rada" ve smyslu kolektivního výkonného orgánu... Rusky se "rada" řekne "sovět" a proto jsou někdy tyto republiky označovány jako sovětské (Maďarská sovětská republika, Slovenská sovětská republika, Bavorská (někdy též Mnichovská) sovětská republika)...
Všechny tyto republiky existovaly pouze velmi krátce v řádech dnů až měsíců...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Republika_rad

[palo satko]

V tom prípade Afriku obýva niekoľko humanoidných druhov. Pretože medzi rôznymi rasami afričanov sú väčšie genetické rozdiely, ako medzi všetkými ostatnými ľudskými rasami navzájom.

Ale to su rozdieli len v jednom druhu v tzv. "modernom človeku". Existuju Afričania ktori maju len tento ludsky genom. Dokonca niekedy žili aj taki Neafričania na Arabskom polostrove a v Levante. Ale ti vymreli, zostal po nich len genom v dnešnych neafričanoch.
Všetci ostatni ludia mimo Afriky su vlastne hybridi. maju ludsky genom tzv. "modeneho človeka"a ešte genom inych ludi v rôznej davke percent. Tie uvadzane 2 až 5% su priemer. Niektore ludske populacie maju tych inych genomov od dvoch alebo viac dnes už vyhunulych druhov.

[zmiri]

false flag: Tak narychlo jsem kouknul na palbu, a našel tento zdroj. Ještě jsem to nečetl, ale pro začátek...
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60539/

[monterrey]

Flag: já k tomu moc nemám, jmenoval se Bánfy Pál, jeden jeho syn s manželkou vlastnili v Bratislave na Dunaji loď s vyhlášenou kavárnou a později v Trenčanských Teplicích mu patřil hotel Slovan, velká restaurace na promenádě, vila Barosch a malý autoservis...Když byl praděda v zajetí, jezdila jejich máma do Vídně prodávat " pajcle - fánky ", aby je uživila...

[Alchymista]

Všetci ostatni ludia mimo Afriky su vlastne hybridi. maju ludsky genom tzv. "modeneho človeka"a ešte genom inych ludi v rôznej davke percent. Tie uvadzane 2 až 5% su priemer. Niektore ludske populacie maju tych inych genomov od dvoch alebo viac dnes už vyhunulych druhov.

1) Ako sa zistia také "cudzie gény", keď fakticky neexistuje etalón genomu moderného človeka a už vôbec nie spoľahlivé vzorky genomu "iných ľudských rás"? Alebo je za štandard vyhlásený genom nejakej čiernej rasy?
2) Pokiaľ by to bola pravda, je to dôkaz, že "mimoafrické rasy" moderného človeka už v predávnej minulosti žiadnym rasizmom netrpeli a celkom úspešne sa s inými ľudskými rasami krížili. Na rozdiel od afričanov...