OCHOTNIK B - útočné UAV

[puma]

Loyal wingman pro pilotované stíhací stroje je těžký a víceúčelový Ochota s max. vzletovou kolem 25t (dyť je rozměry větší než Su-34!), ten UACV od Kalašnikova (je od Skupiny Krondštat - ti co teď dokončili vývoj Orionu) - Hrom, ten je oproti němu drobek s max. vzletovou 7t a nemá na primární mise Su-57 (přepadových stíhačů na velké vzdálenosti) vhodné parametry ohledně potřebného vysokého doletu, max. rychlosti a nosnosti - pokud chcete reálného a víceúčelového UACV loyal wingmana a ne jen jeho PR animovanou verzi na YT (popřípadě vysoce jednoúčelový stroj - jen hloupý podzvukový nosič lehkých PLŘS na místo v prostoru XY a víc to v podstatě neumí), tak musíte myslet cca v rozměrech a hmotnosti kategorie letounů pro kterého má dělat ten XY UACV loajálního wingmana, protože jinak to bude jednoúčelová záležitost, nebo bojově skoro nepoužitelné jinde než okolo letiště do pár set km skrz extrémně rozdílné všechny hlavní parametry (max. bojový rádius, max. rychlost, max. nosnost) u obou typů strojů z logiky věci. V rozměrech a hmotnosti stroje pro kterého chcete vytvořit víceúčelového! loyal wingmana ve smyslu toho slova - žádné PR ohnuté napodobeniny (aby jej ten "robot" takticky neomezoval, ale byl jen přínosem s schopnostmi +- vedoucího - jinak to bude vedený na baterky) je totiž přímá úměra dána čistě fyzikou řešící stejnou úlohu, co vyžaduje defakto obdobné množství energie.


Hrom to bude maximálně lehký frontový UACV a možná loyal wingman pro krytí hlavně podzvukových bitevních letounů a lehký cvičně-bojový letoun (Jak-130) nelétajících moc daleko od fronty a nemající žádnou vlastní pořádnou obranu proti nepřátelským stíhačům a kryt i podporovat by je takový lacinější UACV mohl místo pilotovaných stíhačů (spolupráce s dalekodosahovou PVO a tak a v této roli bude podstatně lacinější než obrovský Ochotník) a hlavně existuje jen ve formě dřevěné makety vystavené na výstavě a cesta k němu a sérii bude ještě minimálně trvat 10 až 15 let. Ochota je skoro hotový a provádí na Ašuluku už předběžné letové bojové ověřování zbraní a všech klíčových komponent, jelikož je to přímý derivát ukončeného vývoje Su-57 a jeho moderně navržené modulární avioniky + z celého programu přebírá hlavní komponenty a proto jej mohli testovat "převlečeného" ve vzduchu v lehce upraveném prototypu Su-57 s pilotem za kniplem - což má spoustu výhod a evidentně to funguje - zatím jim jediný létající prototyp nespadl a provádí dost složité letové ověřování. K tomu se vyrábějí další 3ks prototypů Ochotníků-B (S-70-2 má být předán do konce roku 2021 - únavové testy, 30. 3. 2022 má byt předán S-70-3 - letový, S-70-4 má být předán 30.11. 2022 - letový) - to značí, že si věří a myslí si, že jsou na dobré cestě, tedy s nimi už budou testovat i "hejnovou inteligenci" (což je dost zajímavá věc právě pro samoorganizující se kooperaci UACV v kombinaci s AI) na úrovni jednoho roje UACV Ochotníků v ne/spolupráci s rojem Su-57, když budou mít do 3 roků roj prototypů Ochotníků půjde na tom už reálně simulovat i hodně realistické střety a taktiku se skupinou pilotovaných stíhacích stealth letounů "protivníka", včetně jejich přiřazování jako Loyal wingmanů (Ochotníků) k jednotlivým pilotovaným strojům jako vedený, v kombinaci už toho času s dostatečným počtem sériových Su-57, kdy s nimi půjde reálně vyhodnotit reálnou taktiku ve vzduchu ve větších formacích - roj Su-57 s rojem Ochotniků v roli Loyal wingman vs imaginární protivník s rojem stealth stíhačů na Su-57. Od těchto 5 létajících prototypů už vede relativně krátká cesta k sériové produkci po pár letech ověřování v Ašuluku.

[puma]

"První odpálení raket z UACV Ochotnik je plánováno na druhou polovinu roku 2021. Mluvíme o odpalu raket vzduch-vzduch v interních šachtách, které byly dříve testovány na Su-57." uvedl zdroj v leteckém průmyslu RIA Novosti.

Podle jeho slov jsou také plánovány zkoušky Ochotnika s použitím zbraní vzduch-země.
„Ochotnik“ se tak stane plnohodnotným multifunkčním letounem, který lze použít jako bezpilotní stíhač dlouhého doletu.

https://ria.ru/20201227/bespilotnik-1591087555.html

[puma]

UACV „Ochotnik“ S-70 zaútočil na pozemní cíl

"Ochotnik v rámci probíhajících letových zkoušek provedl bombardování z pumovnice s 500 kilogramovými neřízenými bombami s volným pádem na pozemní cíl na polygonu Ašuluk." Cíl byl zasažen s vysokou přesností,“ řekl zdroj ve vojensko-průmyslovém komplexu RIA Novosti.

Zdroj agentury neřekl, kdy k události došlo, zmínil však, že nový dron poprvé nebombardoval pozemní cíle. Poznamenal také, že zaměřovací komplex "Ochotniku" umožňují použití munice s volným pádem s přesností mírně nižší než u vysoce přesných naváděných zbraní.

Zdroj také dodal, že „Ochotnik“ může úspěšně napadat stacionární a omezeně mobilní pozemní cíle s dříve známými souřadnicemi v autonomním režimu. V tomto případě lze přenos souřadnic provést, když je bezpilotní letoun ve vzduchu.

https://tvzvezda.ru/news/opk/content/20 ... QN9Tj.html

Takže bude mít i nějakou obdobu SVP-24 pro přesné údery neřízenou municí na stacionární pozemní cíle v automatickém režimu s možností napadat autonomně i pozemní mobilní cíle, pokud mu jeho vedoucí letoun (popřípadě cokoliv jiného po datalinku) předá aspoň jeho přibližné ne moc staré souřadnice a klasifikaci, aby věděl, co a v jaké oblasti má hledat v pohybu na zemi a dokázal to radarem či optikou najít samostatně a klasifikovat - že to asi bude ten cíl v pohybu s pravděpodobností vysokou, který má zničit - což dost naznačuje, snaží se z něj udělat vysoce multifunkční stroj.

[Svarboj]

Prostě to dostalo SVP-24 a s tím bude spojena i bombardovací výška (cca 5 km), aby to mělo "mírně nižší přesnost než ty vysoce přesné". Možná tím cílí na džihádisty.

[puma]

Tak SVP-24 není primárně na džihádisty (tedy tím určitě necílí na Ochotníku primárně na ně), jen u nich vzhledem k totálně asymetrické pozici vůči armádě to má největší efektivnost vzhledem k nákladům, oproti používaní drahé řízené munice na nehodnotné cíle v drtivé většině případů, proto se to používalo v Sýrii ve velkém (srazilo to extrémně podstatně celkové operační náklady za leteckou municii, kdy přesnost jejího použití se blížila řízené munici - to je zcela jasné) a prošlo to tam bojovým ověřením a určitě i podstatným doladěním a zdokonalením. Výška shozu jedné neřízené bomby s SVP-24 na cíl v Sýrii byla standardně kolem 7-7,5km.

[kenavf]

SVP-24 je v podstate na bodové ciele podobne ako chytrá munícia. A tým že dokáže bodovo zasahovať tak sa ušetrí munície a je to jedno či je to hodené na nejaké "veliteľské stanovisko nejakej nemenovanej podmocnosti" alebo na džihádistu. A tým teda môže Ochotnik-B napadať počas jedného letu viacej cielov.

[puma]

Tak hlavně hlavní věc na SVP-24 na pilotovaných strojích je, že přebírá řízení od posádky letounu a řídí si zteč cíle (bombardování na známe souřadnice) sám (dokonce i při docela prudkém manévrování s letounem) až do doby než odhodí neřízenou munici, a implementovat tento klíčový zcela zautomatizovaný mechanismus SVP-24 a jeho hlavní podstatu (+ meteo profil atmosféry) u pilotovaných strojů na bezpilotním letounu je v podstatě hračka, takže proč to nepoužít.

[k42]

Když už je řeč o SVP-24, vždy mě zajímalo, jak jsou technicky udělané ty závěsníky - protože jedna věc jsou všechny ty počítačové modely, přesně změřené atmosférické poměry atd. a druhá věc je potom přesnost okamžiku odhození... Tam musí jít o milisekundy, protože pokud je rychlost bombardéru třeba 500 km/h, tj. cirka 140 m/s, tak sice 20m přesnosti představuje cirka 1/7 sekundy, ale těch 20m se "spotřebuje" na nepřesnosti v letu bomby, jelikož její tvar a vlastnosti atmosféry nejsou ideální/změřené ideálně/model není ideální... Takže záleží skutečně na každé milisekundě přesnosti uvolnění bomby. Napadlo mě, zda tohle náhodou neřeší nějak pyrotechnicky, tj. počítačem řízenými elektricky odpalovanými pyrospojkami v závěsnících... protože mechanické řešení, aby to fungovalo přesně pokaždé, při různých režimech letu, za námrazy, při servisu v poušti, ... mi přijde dost problematické. Ono to celé vypadá jednoduše, ale už jen tenhle problém nebo také skokové/nespojité/vírové aerodynamické jevy při uvolnění té bomby (to se bude lišit závěsník od závěsníku a podle toho, kolik bomb je podvěšeno před/za uvolňovanou, letadlo od letadla...). Viděl jsem nějaká videa různých nehod, kdy odhozená bomba "plavala" a trefila nosič nebo se chovala "podivně"... Což je možná jedno z možných vysvětlení, proč ruské bombardéry nosily při přesném bombardování těch bomb tak málo...

Sorry, jestli se to tady už řešilo, nějak jsem to nenašel...

[kenavf]

Asi je to o tom že tie závesniky nesmú byť rôzne "vybúchané" a nesmia tam byť nedefinované vôle v čapoch a podobne. Potom je to len o tom aby zmerali oneskorenie odhozu prípadne zistili jeho závislosť na rýchlosti letu, prípadne teploty okolia(tuhšia vazelína v čapoch?).
IMHO sú to klasické závesníky, ale dobre udržované.

Mňa by skôr zaujímalo ako dokázali eliminovať vplyvy vonkajšieho prostredia. Sila a smer vetra na mieste dopadu bomby je ťažko určiteľná.

[Alchymista]

Zámky závesníkov budú pravdepodobne klasické - v ruských pomeroch budú najbežnejšie "trojhákové" D3-57 so zaťažiteľnosťou 500kg alebo nejaké podobné so zaťažitelnosťou 1500kg, prípadne podobné "trojhákové" D3-UM s núteným pyrotechnickým odhodením.

K použitiu pyrozámkov s núteným odhodením bremena:
Bremeno od nich dostáva väčší či menší vertikálny impulz, ktorý nie je celkom presne definovaný - v závislosti na výkone konkretnej pyropatrony bude rozdiel počiatočných pádových rýchlosti až v desatinách metra za sekundu - a ten sa prenásobí dobou pádu bomby, ktorá bude typicky 35-45 sekúnd. To bude robiť chybu typicky 5 metrov v smere "výšky" (zameriavač rieši úlohu vyčislenia doby pádu bomby) a teda priemetom na povrch aj v diaľke. Čím bude pyropatrona výkonnejšia a teda odhodenie razantnejšie, tým bude táto chýba výraznejšia.
Na druhej strane - pri použití slabej pyropatrony zasa nebude odhodenie bremena nijak dôrazné a nebude sa príliš líšiť od voľného odpadnutia.

Zaujímavou otázkou je vplyv použitia pevných a odpružených bombových opierok, pritiahnutie oporných skrutiek, vplyv káblikov mechanizmov EPU (privádzajú elektrický impulz na začatie odisťovania bombového zapalovača) a ďalšie "sekundárne" vplyvy, ktoré môže silne ovplyvniť pozemný personál (skúsenosť z ČSLA - pri hlúpom a nevzdelanom velení technikov až zásadne).
Bomby na hákoch zámku vysia "voľne", presné ustavenie a upevnenie sa dosahuje skrutkami v bombových opierkach. Sila "utiahnutia" a dlžka "vysunutia" týchto skrutiek má vplyv na proces odpadnutia bomby od závesníku. To vyžaduje znalosť a dodržanie predpísaných momentov a správnej geometrie upevnenia bomby na závesník (žiadne "čo to dá").

Mňa by skôr zaujímalo ako dokázali eliminovať vplyvy vonkajšieho prostredia. Sila a smer vetra na mieste dopadu bomby je ťažko určiteľná.

Pokiaľ na začiatku 80. rokov dokážeš laserom zmapovať priestorové rozloženie, koncentráciu a smer pohybu v oblaku bojových otravných látok a priemyslových škodlivín, dokážeš určiť aj smery a intenzity prúdenia vzduchovej masy v celom výškovom profile.

[Svarboj]

(srazilo to extrémně podstatně celkové operační náklady za leteckou municii, kdy přesnost jejího použití se blížila řízené munici - to je zcela jasné)

Výraz blížila je dost neurčitý a dává prostor spekulacím. Co si pamatuji s videí bombardování Su-24M, tak přesnost bude 2-3x horší než JDAM (CEP=7 m).

Výška shozu jedné neřízené bomby s SVP-24 na cíl v Sýrii byla standardně kolem 7-7,5km.

Ono se něco změnilo? Dříve se běžně uvádělo 5 až 6 km.
PS: Jinak představa jak konvenčního protivníka tj. s PVO budu "neviditelným" beztrestně bombardovat "železnými" dopadne jako F-117 v Srbsku.

[Alchymista]

Na to príliš nespoliehaj - pri použití rovnakých možností v systéme navigačného bombardovania "na dohod" ti pri odhodení v stúpavom lete pošlem skupinu neriadených bômb na diaľku 40-60km s presnosťou dopadu ~50-70 metrov.

[puma]

Výraz blížila je dost neurčitý a dává prostor spekulacím. Co si pamatuji s videí bombardování Su-24M, tak přesnost bude 2-3x horší než JDAM (CEP=7 m).

Co si pamatuji já z videí, tak nebyl s SVP-24 problém jednou OFAB-250-270 trefit stojící pickup, kdy dopad od něj byl do ani ne jeho jedné délky, tedy nějakých 5-6m od něj. Plus na většině záběrů se shazuje jedna neřízená bomba - i na těch natočených ze země, tedy ta přesnost zásahu je ve většině případů defakto bodová vzhledem k povaze cílů - většinou měkké cíle, z toho je třeba vycházet a je to dost podstatný, kde to charakteristika cíle vyžadovala se použila řízená munice, jako bunkry, velká shromáždění velitelů a tak.

[kenavf]

Odchylka dopadu je niekoľko násobne menšia ako polomer účinnosti danej bomby na daný druh cielu.

[Svarboj]

puma
Ty lepší zásahy se pamatují lépe než druhé. ;) Musel by si udělat analýzu jinak je to spíš pak o dojmech.
A samotný výrobce toho zařízení nikde nedeklaruje přesnost bombardování. Takže si o tom můžeme myslet co chceme.
A bodová přesnost říkáš? Jako pinpoint accuracy? To je přesnost do 1 metru.
Většinou se tam boje odehrávají v zástavbě a tam je přesnost důležitá i u těch let. bomb. A ze železobetu je tam pomalu všechno (Sýrie). Tam ten účinek takového bombardování pak může být úplně jiný než otevřeném terénu.

[1stCLJan]

Aha Svarboj si asi pro demonstraci nechá za zdí 5-10 m od sebe bouchnout 250hg bombou.
Tak schválně jestli ho najdeme

[Alchymista]

Tak to si tých videí asi veľa nevidel.
Alebo aj videl - a nechápal, čo vlastne vidíš.
Už som to tu najmenej raz rozoberal.

Pretože väčšina dopadov vyzerala "tesne vedľa" urobil si mylný záver, že cieľ nevedia trafiť. A keďže nevieš nič o vývoji v danej krajine, nechápeš príčiny a dôvody.
- Vojna v Sýrii prebieha už takmer desaťročie.
- "Všetci vedia", že sa tam stavia hodne zo železobetonu. Ale len málokto sa zamyslel prečo...
Dôvod je: Pretože tam nemajú drevo! Ceny dreva boli v Sýrii vysoké vždy, ale v 90. rokoch a hlavne po roku 2000 vyleteli doslova do vesmíru. Takže sa "betonuje" - systémom, ktorý poznáme aj z našich "akcií Z". Vybetonuje sa nosná konštrukcia, piliere a podlahy/stropy - a steny sa urobia z tehly (aj tehla je drahá, pretože na ňu treba hlinu - a na hline sa dá vypestovať nedostatková a drahá žranica...). Tak sa robí "betonová tehla".
- Miestni islamisti sa v prvej fáze vojny naučili, že keď zosilnia piliere a na podlahy/stropy položia ďalší polmeter či meter betonu, celkom dobre to chráni aj proti delostreleckým granátom, aj proti leteckým bombám. Vládne sily ich v tom pri svojej činnosti viacmenej utvrdzovali. A utvrdzovali ich v tom aj američania zábermi presného bombardovania riadenými bombami - zásahy "presne na stred" tonovými priebojnými bombami sú skutočne efektné.
Lenže neefektívne...

Takáto "zosilnená" železobetonová a betonová budova - a jej fanatický obsah - sa musí ničiť inak.
Miestny zvyk je, že budova má "prednú" a "zadnú" stranu. Podobne ako u nás. Jedna je s oknami, alebo celá presklená, druhá je naopak kompaktná, prakticky bez otvorov. Je to tak hlavne kvôli "slnku a vetru".
Leteckému útoku samozrejme predchádza prieskum cieľov. Takže plánovači majú celkom presnú predstavu, ako je cieľová budova postavená, ako je zosilnená a ako je pravdepodobne využívaná.
Laik by samozrejme položil bombu pred "najslabšiu stenu", "pred okná", s tým, že obsah budovy zničia črepiny a tlaková vlna. Čož je logické - a neefektívne. Predná stena, keďže je očividne "zraniteľná", bude počas vojny výrazne zosilnená...
Profesionálni plánovači to teda urobia presne naopak - bomby položia na "zadnú stranu" budovy, takže tlaková vlna výbuchu sa oprie do kompaktnej steny a "pretlačí" zadnú stenu celou budovou a tehly zo stien sa vysporiadajú s obsahom. Účinnosť ničenia živej sily od "zadnej steny" je 2-3 krát vyššia, ako pri útoku na "prednú stenu". Obsah živej sily nie je ničený cca 30-50kg oceľových črepín, ale niekoľkými tonami tehál... Navyše - zhruba o štvrtinu až tretinu stúpa šanca, že piliere budovy povolia a zosilnený strop budovy sa zrúti - perfektná "tlučka". Na niektorých vidách bolo vidno, že sa "stopy" prepadli až do suterénu.

Je to proste dôsledok toho, ako sa cez budovu pohybuje tlaková vlna výbuchu... A koľko materiálu sebou nesie.

[1stCLJan]

A ještě jedna věc, pokud by to Rusům nefungovalo a zásahy by byly nepřesné, používali by né jednu bombu ,ale shluk bomb aby zvýšili pravděpodobnost zásahu. Jenže oni bombardují z 90 % jednou bombou na jeden cíl. Shluk 2-3 bomb používají na rozměrnější cíle.Takže jsou s přesností SVP nadmíru spokojeni. Ostatní o jejich nepresném bombardování jsou jen vlhké sny.

Očekávám v nejbližší době Ochotnik na zkušební bombardování misi v Sýrii.

[skflanker_]

"Nemenovaný" zdroj pre RIA uviedol, že v Novosibirsku v leteckom závode NAZ (Новосибирский авиазавод имени Чкалова (НАЗ)) prebieha výstavba ďalších 3 drakov S-70 (čísla 2 + 3 + 4). Do testov sa majú zapojiť v 2022 - 2023.
č. 2 už bude mať zmeny v konštrukcii na základe údajov z testovania prototypu č. 1 + č. 3 + 4 už majú mať sériové prevedenie draku. Všetky budú vybavené motorom Al-41F (АЛ-41Ф) bez prídavného spaľovania.
Konzorcium UAC (ОАК ) odmietlo komentovať tvrdenia "nemenovaného" zdroja. Plán zaradenia do VKS je rok 2024.
Zdroj https://ria.ru/20210212/okhotnik-1597135614.html z 12.02.2021 + viac info

[skflanker_]

https://vesti7.ru/video/2271262/episode/21-02-2021/

Doplním prepis rozhovoru s testovacím pánom pilotom pre projekt S-70 "Ochotnik" - vo videu ↑ aj pohľad z riadiaceho strediska, ale prekvapilo ma, kto je hlavný testovací pilot = Jevgenij Frolov (Евгений Фролов), životopis, ktorý zalietaval také skvosty ako Su-29 + Su-37, na P-42 (upravený Su-27) vytvoril 4. svetové rekordy a kopec ďalších testov. Inak - pán sa narodil 17.05.1951 (69+ rokov) a šéfuje pilotom pre projekt S-70 kde by sa očakával mladý "pilot PC simulátorov".

Zdroj https://ria.ru/20210221/bespilotnik-1598515173.html z 21.02.2021 + viac info
Video je aj na https://vk.com/video-55849790_456260572 zverejnené 21.02.2021, dĺžka videa 13:12 min.
Foto S-70 https://vk.com/wall-123538639_1778042 + https://vk.com/wall-104764077_244280