Začátkem července se v Rusku a na Ukrajině znovu hovořilo o realizaci minských dohod a zdá se, že tentokrát konkrétněji a odhodlaněji. Ve středu 8.července se na zasedání (telefonicky a internetově) mělo rozhodnout o konkrétních mechanismech realizace jednotlivých bodů Minských dohod (například o příměří). Výrazný pokrok však nenastal. Mezi stranami jsou opět rozpory.
Údajně jde o výměnu zajatců, přísnou kontrolu příměří a také o politickou část Minsku.
- Podle vašeho názoru, proč Moskva hodlá urychlit řešení otázky minských dohod? Konvenčně řečeno: buď je Kyjev plní, nebo je oficiálně odmítá?
Zmražený stav nemůže trvat věčně. Jak si jistě vzpomenete, původně "Minsk-2" měl dokončit plnění všech závazků do konce roku 2015, ale to se nestalo. Kyjevu po celou dobu něco vadilo a západní partneři jim svým neotřelým postojem umožnili natahovat čas.
Nyní Moskva, se souhlasem stejných západních partnerů normandské čtveřice, navrhla Kyjevu, aby se rozhodl: buď splní podmínky minských dohod, nebo s nimi vyhlásí nesouhlas a odejdou. Třetí možnost tu není.
- A proč Moskva zintenzivnila proces právě teď?
Všechny lhůty podepsané Zelenským určené na plnění závazků dohodnutých v Paříži vypršeli. Na schválení nového CPVV prostřednictvím kontaktní linky bylo poskytnuto 30 dní a zahájení práce, čas byl přidělen na schválení nových oblastí do konce března, na všechny ostatní pozice - čtyři měsíce.
Z celého seznamu byla provedena pouze výměna zajatců, a to ne podle vzorce dohodnutého ve smlouvách, ale uplynulo již 7 měsíců. A na pozadí tohoto neplnění závazků si Kyjev stále dovoluje kategorická prohlášení, které z bodů bude plnit a které se mu nelíbí a on je odmítá plnit. Je to už příliš, dokonce i pro velmi trpělivé vyjednavače.
- Myslíte si, že Ukrajina bude pokračovat v realizaci minských dohod v plném rozsahu?
- Přesně před rokem se konala schůzka poradců vůdců států normandské čtveřice. Bylo to první setkání, kterého se zúčastnil už zástupce Zelenského. Kde byl dohodnut dokument, kde byly uvedeny kroky, které se později přesunuly do výsledku pařížského summitu, i sami poradci se dohodli, že je provedou v příštím měsíci nebo dvou.
O rok později lze konstatovat, že jsou splněny pouze ty body, které byly označeny jako předpoklad pro konání pařížského summitu. Jedná se o podzimní odvod sil na dvou úsecích, jedná se o obnovu mostu ve stanicích Luhanské a je to shoda na Steinmeierově formuli, která byla podepsána stranami, ale do žádného legislativního zákona se neimplementovala. Závěr je jednoduchý - Ukrajina plní své závazky jen pod tlakem.
Úkolem zbylých tří účastníků "normandského formátu" proto není vést, jak už je nyní jasné, prázdný dialog s Kyjevem, ale vymezit se proti mechanismům nátlaku na mír a tlaku na Kyjev. Tyto mechanismy existují. Používá je MMF, používá je USA, ale jen k dosažení svých cílů. Je na čase je použít ve prospěch světa, nátlak na Ukrajinu, aby plnila své závazky. Bez vnějšího tlaku to asi neudělají.
- Do jaké míry jsou strany - Ukrajina, Rusko a Donbass - spokojeny se současným stavem: stav „ani míru ani války?“
- Donbass nemůže být spokojen se situací probíhající války, ekonomické blokády, neuznaného mezinárodního postavení a nesmírně vágní perspektivy. Tato situace se nehodí ani lidem žijícím na druhé straně kontaktní linie - jsou rukojmími pokračující války.
Ukrajinské úřady v Kyjevě jsou však s touto situací spokojeny. 6 let se naučili vydělávat peníze na válce. Naučili se žebrat o peníze ze Západu pod záminkou války. Naučil se omlouvat své zločiny, loupeže a kapitulace národních zájmů o války s „zlým Mordorem“. Bez ní mnoho z nich nepřežije. A zpoždění v procesu urovnávání konfliktů je přímým potvrzením.
- Ukrajina trvá na tom, že musí nejprve získat kontrolu nad hranicí, a teprve poté se mohou v regionu konat volby. Rusko a neuznané republiky jsou proti. Je podle vašeho názoru v této záležitosti možný kompromis? A jaké jsou důvody takové neshody při interpretaci Minských dohod?
- Kompromis může být pouze úplným politickým řešením, jak to vyžaduje balíček opatření k provádění dohod z Minska. Poté se otázka hraniční kontroly sama o sobě nemusí stát tak akutní a pro každého bude naprosto v pořádku, že tam budou svědomitě sloužit pohraniční stráže Luhansku a Doněcku, jsou to pouze předpoklady pro urovnání dokud není realizováno.
Na základě nepřátelské rétoriky Kyjeva, hranice potřebují, aby se republiky jednoduše uškrtili. Ať už vojensky, nebo ekonomickými metodami. Nyní blokáda probíhá na kontaktní lince, a tak by nás Kyjev velmi rád odřízl i od Ruska. Ale to jsou jen vlhké sny radikálů a funkcionářů, které plynule přecházejí od střelného prachu k zelebotům.
V roce 2014 byl Luhansk již v blokádě, která byla prováděna bandformacemi Ukrajiny. Myslíte si, že někdo z nás chce, aby se to opakoval?
V čem jsou podle vás hlavní rozpory mezi stranami?
- V neúctě k právům lidí žijících v Donbasu. Hledáme možnosti, jak ukončit krveprolití a začít mírové soužití. A oni vidí možnost ukončení války v udušení Republik, potlačení veškerého nesouhlasu a vytvoření otevřeně rusofobního mononacionálního státu. Což tvrdí, aniž by přemýšleli, jak neoficiální ideologové, tak i zcela oficiální představitelé. Zbytek rozporů je jen odvozen od toho.
- Předpokládá se, že Západ-USA, Německo a Francie-podporují Ukrajinu v otázce "Minsku". Podle vás tento stav přetrvává? A může Rusko situaci změnit, dosáhnout zrušení sankcí?
- Západ není homogenní a jeho podpora Ukrajiny není nekonečná. Kyjev nyní natahuje jednání a snaží se odhadnout, kdo bude vítězem amerických prezidentských voleb. To je kriticky důležité pro osoby, které jsou u moci na Ukrajině. V případě vítězství demokratů může být Zelenský v prezidentském křesle velmi nepohodlný. Jeho současný vliv na procesy v zemi je už tak dost omezený a s příchodem Bidena a demokratů by mohl být úplně jiný.
Strategické zájmy USA se ale pravděpodobně nezmění, nemají ambici konflikt na Donbasu ukončit. A pro EU mít konflikt u svých hranic není to nejlepší, co si může přát, protože Rusko je zcela schopno najít systémové porozumění s Německem a Francií, ve vztahu k situaci na Ukrajině.
Zatím se ale jednat o zrušení sankcí nebude, protože samotný stupeň konfliktu je podporován právě pro zachování sankcí, nikoliv naopak. Je však možné spojit úsilí, které povede současné vedení Ukrajiny k odpovědnosti. Německo, Francie a Rusko mají mnohem větší zájem na odstraňování napětí na východní Ukrajině než Spojení státy. Jejich zájmy jsou opačné, ale USA nejsou všemocné a jejich vliv se snížuje.
- Pokud Minsk-2 definitivně zamrzne, co ho může nahradit? Nějaký "Minsk-3"? A co to může být?
- Na pozadí oslabení ústřední vlády, posílení oligarchů a nadměrného vnějšího vlivu, pokud Kyjev tentokrát zcela naruší provádění Minských dohod, na místo Minsku-2 bude pouze Jugoslávie-2 a na místě bývalé Ukrajiny se může vytvořit určitý počet nových států. A to se stane zcela přirozeným způsobem v důsledku vnitřních odstředivých tendencí.
https://antimaydan.info/2020/07/rodion_ ... iya_2.html
