Radarová technika

[puma]

Tak ta poloha obou radarů a orientace od S<>J tomu dost nahrává - že cílem je vzdušný prostor Izraele (vzdušný prostor Lybie to asi primárně nebude), a jediný rozumný důvod, proč je stavět tak blízko sebe by bylo společné sledování stejných objektů, ale je to je jen má spekulace. Pokud připustíme, že nějaký čas budou ty radary Rusů a udělají si z IAF nad Izraelem testovací polygon, aby tu Rezonanci-N pořádně odladili primárně na zavedených F-35, tak dva stejné radary nedaleko sebe by se dost hodili při tom ladění a ověřování parametrů radaru, protože tak můžete jednoduše vylučovat a potvrzovat zda detekujete reálné objekty současně oběma radary, nebo je to nějaká chyba či haluz. Mělo by to podstatně urychlit takové testování radaru a jeho ladění (popřípadě testování nové verze), IAF s F-35 asi létat nepřestane (už jich mají přes 22 kusů - často bude nějaký ve vzduchu), takže proč toho nevyužít, pak to přenecháte Egyptu a ještě mu tam dáte vyladěný software, win-win situace.

Tady jde vidět, že to rozmístění dvou Rezonanci-N tak blízko sebe je dost nelogické, Rusové mají dvě překrývající se Resonance-N na severu podstatně dál od sebe, ani Íránci je nemají "naplácané" tak blízko sebe.
https://twitter.com/charly0153/status/1 ... 3490694147

[Alchymista]

To nie je len Izrael - to je kontrola celého východu Stredozemného mora až po Grécko, južného Turecka (Incirlik...), Cypru, Kréty a Rhodosu... A hlavne Červeného Mora a priľahlých oblastí Saudskej Arábie - čož je veľmi dôležité po nedávnych "diverzných" útokoch na iránske ropné tankery.

[puma]

Dobře, ale priorita bude testování na IAF F-35 podle mě, protože to jediné nemohli otestovat doma, vyjma testů s pár letouny Su-57, ale už dvě operační letky F-35 IAF jsou lákavé. Ty budou létat a cvičit hodně často, kdy na nich nabouchají rychle data a o to nejspíš půjde hlavně, protože ta vzdálenost dvou stanic od sebe jen 150km je fakt divná.

Pěkné animace s radarovou tematikou od RTI JSC - radary, technologie, informace

OTH radar Podsolnukh-E

Tady nějaký větší OTH (podobný aspoň dosahem 29B6 Kontejneru) a princip jeho fungování

Radarová stanice malé velikosti "Surok"

To je hodně zajímavý mini OTH radar pracující v 50-70MHz - vejde se složený do dvou kontejnerů, s dosahem 150km.
https://www.arms-expo.ru/armament/samples/1872/103483/

Radarová stanice "Yauza"

Radar "Vitim" alias Voroněž-DM

Širokopásmové rádiové spojení pracující v pásmu L a X

[Juraj]

vid viewtopic.php?p=116879#p116879
Pre blizku zonu v okoli hranic Rusi vyvinuli radar Podsolnuch (Slnečnica) pracujuci na podobnych principoch [ako Kontajner], ale v inom rozsahu. Exportna varianta Podsolnuch-E zaregistruje lietadlo vo vyske 9km na vzdialenost 450km a lod s vytlakom 5tisic ton na vzdialenost 300km. Sucasne vie sledovat 200 lodi a 100 vzdusnych cielov, vratane tzv. stealth. Informacie o cieloch odovzdava dalej systemom protivzducnej obrany. Prvy Podsolnuch zacal pracovat v Kaspickej oblasti a lode Kaspickej flotily na cviceniach zistili prudky narast ucinnosti PVO. Dalsie dva systemy boli nasadene na Dalekom vychode a v Pobaltskej oblasti

[Alchymista]

puma - ten neidentifikovaný OTHR v druhom videu má anténne žiariče ako mal Duga ("Woodpecker")

[kenavf]

Otázka ohľadom PESA/AESA

It's worth noting that N011M is not simply a PESA, but instead, it's a transition between PESA and AESA in that it adopts technologies from both: each transceiver on the antenna array of N011M has its own receiver amplifier, which is the same as AESA, and with noise level of 3dB, which is also in the same class of AESA arrays. However, for transmitting, N011M uses PESA technology in that a single Chelnok traveling-wave tube is used for EGSP-6A transmitter. There are three receiving channels for N011M.

https://en.wikipedia.org/wiki/Bars_radar#N011M
Pochopil som to tak že radar N011M je nejaký hybrid medi PESA a AESA, len neviem či to je vo výsledku výhoda alebo nevýhoda. Aký to má prínos.

[k42]

Rozumím tomu tak, že každý vysílací prvek té PESA++ antény má vlastní přijímač s vlastním zesilovačem, jako to mají AESA radary, ale vysílací část je PESA, tj. je to najednou všechno krmené jednou vysílací výkonovou elektronkou s postupnou vlnou (na rozdíl od AESA radaru, kde jsou vysílací moduly polovodičové GaAs nebo GaN samostatné pro každý vysílací prvek). Ovšem potom nechápu tu poslední větu, že tam jsou tři příjmací kanály.

Mnohonásobný přijmač (v každém prvku antény) má hodně výhod - zesilovač (a možná i filtry a digitalizace) je tam mnohokrát, takže může být nastaven na různé frekvence, navíc se sloučením signálů z více prvků snižuje šum (podobně jako třeba u fotografií, když se udělá hodně snímků scény a ty se pak sloučí - šum je tím mnohonásobně snížen). A bude to také násobně odolnější proti rušení, plus vzroste spolehlivost řešení (protože je to z principu redundantní).

Výhodu to má asi tak tu, že pokud neumí vyrobit dostatečně výkonné a spolehlivé aktivní vysílací GaAs nebo GaN prvky, tedy plně AESA řešení, tak aspoň ta příjmací strana je mnohokanálová, což má výhodu v dokonalejším vyhodnocení a nízkém šumu příjmaného signálu. Proti AESA anténě také nemají problém s chlazením té antény - jelikož plně AESA vysílací moduly mají velký ztrátový výkon - zesilovače VF jedou asi ve třídě A, tj. mají výkonovou ztrátu přes 50%, tedy je nutné odvést značné teplo (pokud má radar okamžitý impulsní výkon třeba 20 kW, tak >10kW je tepelná ztráta, a to navíc na poměrně malé ploše, kterou je nutno uchladit ativním chlazením).

Pokud je to někomu jasnější, rád se poučím, jak to je doopravdy.

[Alchymista]

Aj AESA a PESA anteny môžu využívať fázovacie prvky aj v prijímacej aj vo vysielacej ceste.
IMHO tri kanály znamenajú, že vysielany alebo aj prijímaný impulz môže byť rozdelený do troch antenných lalokov, každý smerovaný jednou z troch samostatne riadených skupín antennych fazovacích prvkov.

A dôvod kombinácie konštrukcií PESA a AESA si asi odhadol dobre - PESA vystačí s menším počtom antennych fázovacích prvkov a je schopná dosiahnuť výrazne vyšší vysielací výkon. Elektronka s postupnou vlnou - permaktron - nemá problémy s výkonmi na úrovni 100kW i viac - na to by bolo potrebných okolo 10 000 aktívnych vysielacích prvkov s vysielacím výkonom po 10W každý, ale na formovanie a riadenie antenneho laloku postačí 1000 pasívnych vysielacích prvkov, každý schopných riadiť výkon 100W (tiež to má svoje limity - a tepelné straty). Prijímací trakt je/môže byť rovnaký ako u anteny AESA.

Otazka výhodnosti stojí aj na probléme, aká je dosiahnuteľná presnosť určenia polohy cieľa s antenou s 1000 a 10000 prvkami pri rovnakých rozmeroch anteny a naopak pri rovnakom rozmere prvku.

[k42]

Díky za upřesnění - je to velmi zajímavá věc, dost na hraně možností technologie...
Že ty zmíněné "3 příjmače" znamenají 3 skupiny fázovacích prvků, to je dost pravděpodobné.

Ještě by mě docela zajímalo, jak jsou ty fázovací prvky principiálně/technicky udělané. Jelikož v tom Wiki hesle o "Bars" radarech píší, že směrování paprsku tím fázovacím prvkem má nastavovací čas 400 mikrosekund, tak to docela jistě nebude řešeno mechanicky (nějakým magnetickým bazmekem a servem), ale elektromagneticky/elektrostaticky - no prostě jinak než mechanicky. Jsem sice elektroinženýr (původně telekomunikace), ale léta zaměřen spíš na digitální techniku a počítače, no takže tyhle věci jsem už zapomněl (pokud jsem je vůbec někdy znal...). Ví to někdo, jak to je dělané?

[Alchymista]

https://www.radartutorial.eu/06.antenna ... er.en.html

[kenavf]

Dá sa nejako porovnať s americkým AN/APG-81(F-35) alebo ruským N036 Byelka(Su-57).
Alebo je to nejaký low-cost?

[puma]

S těmi se dá porovnat N035 Irbis-E (u kterého se z neznámých důvodů pořád uvádí, že je to PFAR) a vejš, co jsou čisté AESA - ale zas ne rozměry antény, což je dost důležitý parametr. S tím AN/APG-81(F-35) se podle mého názoru dá dobře porovnat (i rozměrově) právě ten nový vyvíjený Žuk-AMEh na GaN T/R modulech v keramice za studena, co komplet váží jen 100kg (AN/APG-81 - 220kg) a dosah má přes 260km na cíl s RCS 1m2, ten zcela bezpečně překonává AN/APG-81 ve všech směrech jak technologicky tak detekčně. Jinak s AN/APG-81 se dá porovnat ten nový GaN Žuk-AE?? z MiGu-35.
http://www.aktualnikonflikty.cz/viewtop ... 2b0#p81014

PESA/PFAR - Pasivní sfázované anténní soustavy
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0 ... 0%BA%D0%B0


Jinak takový detail: MiG-35 na MAKS 2019 s AESA radarem Žuk-AE??, kdo uhádne, co je na fotce Žuku-AE?? fatální? Odpověď je ve spoileru.

Poloviční velikost T/R modulů, je jich tam cca 2x více (1100-1200 T/R modulů) na stejném prostoru Žuku-AE s 654 T/R moduly s kterým měl max. detekční dosah 250km, jak toho dosáhli? Podle mě je to už GaN verze Žuku-AE, protože +- stejně velký AN/APG-81 má 1200 T/R modulů.

[petrp]

Výhodu to má asi tak tu, že pokud neumí vyrobit dostatečně výkonné a spolehlivé aktivní vysílací GaAs nebo GaN prvky...

Výkonové polovodiče těchto typů mají jednu velkou nectnost - pokud je uchladíš, dají se zatížit třeba šroubovákem do zkratu a přežijí to, ale špička na gate jej spolehlivě zničí. Prakticky v provozu odzkoušeno. Tj. pro náročné podmínky v terénu nepoužitelná technologie, je totiž velmi snadno zranitelná...

[k42]

https://www.radartutorial.eu/06.antenna ... er.en.html

Fuj fuj, takže takhle stupidně to dělají? Prostě delšími vedeními k vysílacímu prvku, přepínanými napěťově pomocí diodových polí...
To je fakt síla. Čekal bych nějaké ty gyrátory/spínané kapacitory nebo něco takového sofistikovaného. Jelikož tohle "drátové" řešení je velmi debilní, funguje zcela frekvenčně závisle (zpoždění fáze je různé, v závislosti na frekvenci) a navíc nemá moc velkou granularitu ("krok"), takže směrování složeného laloku radaru musí být značně nepřesné a omezené. Kromě toho to dělá také dolní propusť, prostě frekvenční filtr, takže to ořeže signál jak při vysílání, tak při příjmu - a to pokaždé jinak, podle toho, jaká cesta je zvolená (tj. v závislosti na fázovém zpoždění, protože ty "dráty" nejsou bez indukčnosti a kapacity).

Připomnělo mi to jednoho poměrně veselého spolužáka z ČVUT FEL, který měl jako diplomovou práci za úkol udělat frekvenčně nezávislý přístroj na fázový posun signálu. Udělal to tak, že napsal brutální teoretickou část, ale realizaci podvodně udělal tak, že do bedny namotal asi kilometr kabelu, různě přepínaného relátky (řízenými jednočipovým procesorem, hehehe) a stihl dostat diplom, než tu bednu někdo otevřel a zjistil, co v tom vlastně je. Vychcaně to vymyslel takhle, protože věděl docela přesně, jakými přístroji to budou zkoumat a že jejich běžné měřící metody ten jeho podvod neodhalí.

[Alchymista]

Dal som to ako jednu z možností.
A krok? Aké rozlíšenie potrebuješ, ak je priemer lúča ~1°?
Počítajme: 90 - 45 - 22,5 - 11,25 - 5,625 - 2,8125 - 1,40625 - 0,703125 - 0,3515625 - 0,17578125 - pri ôsmich si pod 1°, pri desiatich na šestine stupňa - ~10 minútach, pri 16 na ~10 sekundách...
Nemám presnejšiu predstavu, ako vyzerá frekvenčná závislosť fázového posunu na frekvencii v nejakom používanom pásme, ale myslím si, že deviaty a desiaty stupeň na kompenzáciu zmeny fázy pri zmene frekvencie plne postačuje.

[k42]

Tak jasně, je to vlastně bitové rozlišení, kolik stupňů ta přepínací kaskáda má, tolik bitů je rozlišení toho fázového posunu. Při deseti stupních je to 2^10, tj. 1024 kroků/celkový úhel vyzařování. Takže to tak stačí. A z hlediska té závislosti frekvence/fázový posuv, to také asi není tak velký problém, protože ten radar funguje vlastně v dost úzkém frekvenčním pásmu a všechno se to dá předem spočítat, takže to může být rovnou nabušené do firmware těch řídících počítačů...

Mě celkem překvapuje, že to dělají takhle fundamentálně stupidně, no asi je to skutečně nejvýhodnější, to takhle "ojebat".

[Alchymista]

Som si istý, že sa to dá riešiť aj inak, nielen takto - videl som obrázky nejakej dosky (keramickej doštičky), kde bol plochý "vlnovod" a vedľa neho z jednej strany "riadiaca elektroda" a z druhej strany "vodič" - malo to nejak kombinovať riadenie elektrickým poľom a magnetickým poľom.
imho problém je skôr dosiahnuť, aby všetky bloky - a je ich najmenej niekoľko desiatok až niekoľko stoviek - mali rovnaké parametre na všetkých krokoch. A aby to bolo opraviteľné bez zložitých ladení

[kenavf]

Mezi přednosti nové ruské stíhačky uvádí The National Interest radiofotonový radar, jehož prototyp už byl vyvinut.

https://ceskoaktualne.cz/2020/01/armada ... -generace/
Vieme niečo o radiofotonovom radare a jeho stupňa použiteľnosti?

[bacil]

Vyhodnocení fáze laseru posunuté příchozím rádiovým signálem pomocí optických integrovaných obvodů.

Použitelné je to asi víc než kvantové radary.

[dancostar]

Druhý radar Konteiner bude nasadený v regióne Kaliningrad. V súčasnosti sa zvažuje niekoľko potenciálnych lokalít

Ruský radar Konteiner novej generácie nad obzorom, ktorý je schopný sledovať odpaľovanie výletných a nadzvukových striel vo vzdialenosti až 3 000 km, bude nasadený v ruskom baltskom exkláve Kaliningrad, aby pokrýval celé územie Európy vrátane Spojených štátov. Kráľovstvo, zdroj obranného priemyslu informoval agentúru TASS vo štvrtok.
Prvý radar Konteiner odišiel 1. decembra 2019 do boja v oblasti Volga v regióne Mordovia.
„Druhý radar Konteiner bude nasadený v regióne Kaliningrad. V súčasnosti sa zvažuje niekoľko potenciálnych lokalít,“ uviedol zdroj.
Keď radar vstúpi do služby, nerozpracoval a uviedol len to, že „je plánované nasadenie radaru v krátkodobom výhľade“.
„Druhý radar doplní prvý radar, ktorý vstúpil do služby v Mordovii, a bude schopný monitorovať celé územie Európy vrátane Spojeného kráľovstva,“ uviedol zdroj. „Okrem toho sa údaje z oboch staníc skombinujú, aby sa zvýšila presnosť.“
Ruské ministerstvo obrany vlani v decembri uviedlo, že Rusko okolo svojich hraníc zriadi nepretržité radarové pole. Nový systém bude pozostávať z radarov Radar novej generácie Konteiner nad obzorom, založených na princípe prijímania rádiových signálov odrážaných od ionosféry. Tieto radary sú schopné sledovať hromadný vzlet bojových lietadiel, odpaľovanie riadených striel alebo nadzvukových zbraní vo vzdialenosti až 3 000 km. Okrem iných miest Rusko plánuje nasadiť radarové stanice Konteiner v arktickom regióne.
Rusko už vytvorilo nepretržité radarové pole svojho systému včasného varovania rakiet. Integruje radarové stanice typu Voronezh, ktoré sú určené na sledovanie vypustenia balistických rakiet smerom na ruské územie.

https://tass.com/defense/1132191