Měsíc / Luna

[Karsa Orlong]

Nová čínská raketa, která bude sloužit pro dopravu lidí k Měsíci, už získává první obrysy

V posledních týdnech se objevilo několik podrobnějších informací o nové raketě, která bude vynášet pilotované lodě k Měsíci. Zatím bezejmenný nosič doplní super těžkou CZ-9, která bude sloužit k dopravě nákladu.

Takže co o nové raketě víme?
Výška 87 m, váha 2200 tun nosnost 70 tun LEO, 25 tun k měsíci. Raketa, která na první pohled vypadá jako přerostlý Falcon Heavy, kvůli zjednodušení vývoje konstrukčně vychází z nosiče CZ-5, ale kromě stejného průměru je uvnitř vše jinak. Největší změna nastala u prvního stupně, kde namísto problematických motorů YF-77 (jejichž nespolehlivost prakticky zastavila celý vědecký program), budou použity kerosenové YF-100. Ty navíc budou uspořádány do hvězdice, takže nebude problém s případným přistáváním jako u amerického protějška.

Stupně:
první: 7 kerosenových motorů YF-100
postranní boostery: to samé co centrální stupeň
druhý: 2 motory YF-100 ve vakuové verzi
třetí: 3 vodíkové motory YF-75 (CZ-5 má pouze dva)

Vlevo nová raketa, vpravo nosič CZ-9

12-39-07-CZ-FH_3.jpg (27.95 KiB) Zobrazeno 8733 x

Tento týden se objevily fotografie zachycující první části rakety. Pravděpodobně se zatím jedná jen o demonstrační kusy pro statické zkoušky.

Zdroj:
http://m.guancha.cn/politics/2019_10_11_520874.shtml

[false_flag]

Vzhledem k velikosti květináčů se jedná o reklamní makety. Ve vstupní hale čehosi.

[Karsa Orlong]

No pokud myslíte tu první fotku, tak to snad pozná každý, že se jedná o makety, konkrétně z loňské letecké přehlídky v Zhuhai. Nebo na co narážíte?

[Karsa Orlong]

ISRO začala s vývojem mise Chandrayaan-3
Mise se bude skládat z landeru a roveru, jenž by měly vycházet z mise Chandrayaan-2. Na landeru budou provedeny úpravy, aby dokázal přistát i při vysoké rychlosti. Start údajně už za rok.
https://m.timesofindia.com/india/chandr ... 047390.cms

Tento týden se také objevila první vizualizace čínské sondy Chang'e 7
Mise je zaměřena na průzkum trvale zastíněných kráterů na jižním pólu Měsíce. Mise má v první fázi spolupracovat s ruským orbitrem Luna-26, později má s misemi Chang'e 6 a Chang'e 8 vytvořit výzkumnou a komunikační síť. Start sondy je plánován na rok 2023.

Více o spolupráci s Lunou 26 zde:
https://spacenews.com/china-russia-to-c ... -missions/

[Karsa Orlong]

Takhle bude vypadat systém dopravy astronautů k Měsíci a zpět v programu Artemis

[woxia]

A na jakých motorech to bude fungovat? Aha, 4x RS-25 engines. To mi stačí :dobre:

[Alchymista]

vodíkové motory v prvom stupni - efektivita ako prasa...

[Karsa Orlong]

Velké shrnutí současných prací na návratu lidí na Měsíc:

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2019 a výhled na 1. čtvrtletí 2020)

Artemis I - nepilotovaný oblet Měsíce

Letošní rok lze označit za rok zkoušek systémů a sestavování rakety. Stejně jako u raketoplánu, i stavba rakety Space Launch System začne sestavením dvou postranních vzletových stupňů SRB.

Artemis II - pilotovaný oblet Měsíce

Příprava dílů nosné rakety i kosmické lodi pro Artemis II probíhá s dvouletým odstupem po dílech pro Artemis I. Původně plánovaná repase avioniky Orionu z Artemis I byla nahrazena dodáním nové avioniky pro Artemis II. Nedávno byl zrušen plánovaný test Green Run centrálního stupně SLS pro Artemis II. To vše dává dobrý předpoklad k tomu, aby se obě mise uskutečnily v rozmezí kratším než dva roky.

https://kosmonautix.cz/2020/01/cesta-k- ... leti-2020/

[martanus]

Rusko a Čína projednávají vytvoření společné základny na Měsíci

Rusko a Čína zkoumají na úrovni pracovní skupiny možnost součinnosti při vytvoření základen na Měsíci, oznámil Sputniku zdroj v raketovém a kosmickém odvětví.

„Projednávají se různé varianty podobné součinnosti: zřízení společné základny, anebo měsíčních základen stojících vedle sebe. Stupeň integrace v rámci těchto přístupů je předmětem dalšího jednání,“ řekl spolubesedník agentury.

Podle jeho slov se plánuje tuto otázku projednat na jednom z příštích zasedání rady Ruské akademie věd pro vesmír. Základem budou přistávací moduly, které plánují obě strany poslat na Měsíc v nejbližších letech.

Roskosmos dříve oznámil, že v rámci dvoustranných dohod vybere ruský orbitální přístroj Luna-26 místa pro budoucí přistání čínských přístrojů na povrch Měsíce. Kromě toho v rámci dosažených dohod prozkoumají Rusko a Čína možnost instalace vědeckého zařízení na přístroje Luna-26 a Čchang-e 7, a také provádění společných kosmických experimentů. Kromě toho založí Moskva a Peking sjednocenou databázi pro výzkum Měsíce a dálného vesmíru.

V roce 2021 má Rusko poslat na Měsíc přistávací stanici Luna-25, v roce 2024 – orbitální stanici Luna-26, a v roce 2025 – přistávací stanici Luna-27. Vývoj těchto stanic byl zařazen do platného Federálního kosmického programu do roku 2025.

https://cz.sputniknews.com/svet/2020031 ... na-mesici/

[Alchymista]

Umrel americký astronaut Alfred Merril Worden (*February 7, 1932 – +March 18, 2020 88 rokov ), pilot misie Apollo 15.
Bol držiteľom titul/rekordu "najosamelejší človek sveta" - počas vyčkávania na obežnej dráhe okolo Mesiaca sa od najbližšieho ďalšieho človeka vzdialil až na 3596,4 kilometrov (2235 míľ).

[kenavf]

Vzhľadom na to že "niektorí" hovoria o smrtiacom žiarení mimo magnetického poľa Zeme, sa tí mesační astronauti dožívajú/dožili dosť rokov. Keby to žiarenie bolo až tak smrtiace, tak mali byť už dávno pod drnom všetci.

[Alchymista]

Pred pár rokmi, niekedy v 2014, som robil štatistiku - väčšina tých železných dedkov ešte žila a mala cez 80. Z tých, čo nežili - a videli Mesiac zblízka - dostala rakovina a leukemia asi len troch, jeden sa zabil na motorke, jeden zomrel po zbabranej operácii, dvoch tuším skolil infarkt okolo 60. Čiže nič extremne mimo priemer bojových pilotov.

[kenavf]

Tiež som si to kedysi tak prezeral a nadštandardné množstvo ešte žilo(aj Armstrong by možno ešte žil keby to lekári nespackali).
"Predčasných úmrtí" bolo málo.

[riho]

Okrem Schmitta to boli všetko vojenský, alebo testovací piloti. Teda jedinci s výborným zdravotným stavom, zvyknutí športovať a navyše ako či už aktívní, alebo neskôr bývalí kozmonauti pod dôkladným lekárskym dohľadom. takže tam fungovalo to, čo na Ukrajine po Černobile. Všetky zdravotné anomálie mali veľkú pravdepodobnosť byť odhalené skôr, než by prerástli do život ohrozujúcich stavov.

[kenavf]

Redaktor na ČT24(k 50. výročiu letu Apolla 13):
Z Apolla 13 nezaznela tradovaná veta "Houstone máme problém" ale v skutočnosti zaznelo "Houstone mali sme problém". (Krátkodobý výpadok celého systému ktorý znova naskočil. Neviem či zásahom astronautov ale asi nie)

[Skeptik]

Přesněji to bylo:

02 07 55 19 Haise: Okay, Houston (interrupted by Lovell)

02 07 55 20 Swigert: I believe we've had a problem here. (interrupting Haise)

02 07 55 28 Lousma: This is Houston. Say again, please.

02 07 55 35 Lovell: Houston, we've had a problem. We've had a main B bus undervolt.

Jedná se tedy o present perfect, tedy něco, co v češtině neexistuje.
Present perfect se překládá jako "předpřítomný čas", což není tak úplně přesné, neboť se jedná o přítomný čas dokonavý. Popisuje tedy ne že se něco stalo (v minulosti), ale že se to stalo právě teď.
Správný překlad do češtiny tedy je: "Houstone, máme problém." ... ať si o tom "redaktor" ČT24 myslí co chce.

Tady gramatické vysvětlení, cože je to ten present perfect

Předpřítomný čas patří mezi nejméně oblíbené oblasti gramatiky v angličtině, a to především proto, že v češtině obdobu tohoto času nemáme. Předpřítomný čas můžeme překládat někdy pomocí přítomného času, někdy pomocí minulého.

Hlavním rozdílem je to, že minulý čas mluví o minulosti, tedy o tom co se už kdysi stalo, zatímco předpřítomný čas vždy mluví spíše o přítomnosti. Větou v předpřítomném čase vždy sdělujeme něco s platností v přítomnosti, něco, co je tady a teď. Předpřítomný čas je totiž jeden z přítomných časů (doslova ‘přítomný čas dokonavý’).

[kenavf]

No, on je to potom "taký překladatelský oříšek".

Problém sa nestal vo vzdialenejšej minulosti, preto to nie je klasický minulý čas.
Ale problém sa stal pred dvomi minútami a už všetko znova naskočilo a už teda problém nemáme. Takže problém teraz nemáme=nie je to prítomný čas, celý problém prebehol(začal aj skončil) pred niekoľkými minútami a nejaví sa že by mal následky do prítomnosti.

Príklad:
Pred dvomi minútami mi zničoho nič vysadil motor auta ale ihneď mi naskočil.
Tak to do telefonu popíšem "nefungoval mi motor", nepoviem že "nefunguje mi motor". Druhá varianta opisuje dej tak že problém stále pretrváva.
Im tá sieť znova naskočila a nebolo vidieť že zostali následky.
:???:

[Skeptik]

Nikoliv.
Použili-li present perfect znamená to, že problém nastal a stále ještě trvá.
Něco jako "chcípnul mi motor" ... to taky neznamená, že už zase běží.

"We have had problem" prostě znamená "Máme problém".
Kdyby byl problém vyřešen, řekli by "We had problem".

[kenavf]

Takže už sa to šíri v rôznych variantách.
https://vtm.zive.cz/clanky/houstone-mam ... fault.aspx

„I believe we've had a problem here.“ V překladu tedy: „Houstone, domnívám se, že jsme tu měli problém.“ Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/houstone-mam ... fault.aspx

https://nedd.tiscali.cz/houstone-mame-p ... kou-342804

Lovell: Uh, Houston, we've had a problem. We've had a main B bus undervolt. (Uf, Houstone, měli jsme problém. Zaznamenali jsme podpětí v hlavní sběrnici B.

[Skeptik]

To že se to šíří ještě neznamená, že je to správně přeloženo.
Když už tak moc chtějí soudruzi novináři překládat ten present perfect přesně, mají to psát v dokonavém tvaru, tedy:
"Houstone nastal nám tu problém."
Což znamená totéž jako: "Máme problém."

Ostatně, výbuch a následný únik kyslíku a klesající tlak v kabině lze jen těžko popsat jako "měli jsme tu problém"
Stejně jako to, že dva astronauté mluvili s Houstonem současně a tak trochu v panice.