Měsíc / Luna

[HONZIK11]

Mno, o mesic umeji triskat take.
Ale poucili se.
Viz fotky jejich sondy v rozsypu.

https://kosmonautix.cz/2019/12/trosky-l ... #gallery-1

[Dragon]

Tleskám
A doufám, že se Rusům podaří odstranit chybu a zvládnou to zopakovat ASAP.

[skflanker_]

Indická kozmická loď pristála na povrchu Mesiaca neďaleko pravdepodobného miesta havárie ruskej stanice Luna-25.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/124524 z 23.08.2023

[skflanker_]

Pristátie sondy Chandrayaan-3 na Mesiaci

Video https://vk.com/video-104764077_456279216 dĺžka 2:17 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_487060 z 25.08.2023
Originál https://twitter.com/isro/status/1694713817916473530 z 24.08.2023

[skflanker_]

A tu je video z vyloženia indického lunochodu na povrch.
Pripomeňme, že on nie je vybavený rádioizotopovým ohrievačom, takže jeho nominálna životnosť je len jeden lunárny deň (14 pozemských dní). Inžinieri ISRO však dúfajú, že rover aj plošina prežijú noc a potom sa ich misia predĺži.

Video https://vk.com/video-104764077_456279229 dĺžka 1:12 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_487149 / https://t.me/RingsandMoons/7639 z 25.08.2023

[martanus]

Indické lunární vozítko předalo první údaje o teplotě různých vrstev měsíčního povrchu.

Podle grafu, který představila Indická organizace pro výzkum vesmíru, je teplota v hloubce 8 cm asi -10 stupňů Celsia, zatímco na povrchu Měsíce je asi +60 stupňů Celsia.

https://t.me/rian_ru/213349

[Alchymista]

veľmi rýchly pokles...
Ale neprekvapivý, o mesačnom regolite sa už dávno vie, že je to výborný izolátor/mizerný vodič tepla.
Je to dané tým, že je tvorený ostrohrannými úlomkami a teplo sa v ňom šíri výlučne vedením a sálaním, pričom styčné plochy jednotlivých zŕn sú na ostrých hranách a teda veľmi malé.

[kenavf]

▲ Ale bude to asi aj dosť ovplyvnené že sonda pristála relatívne blízko pólu(južného??). Takže tam žiarenie zo Slnka nedopadá kolmo na povrch ale pod ostrým uhlom. Na "rovníku" budú tie teploty asi vyššie.

Má Mesiac nejaký svoj vlastný vnútorný generátor tepla?(slapové javy,..)

[Alchymista]

Slapové sily na Mesiac pôsobia - ale koľko energie produkujú, neviem. Mesiac má v podstate viazanú rotáciu a energiu generujú len "libračné pohyby", takže veľa to nebude. Teplota vnútorného jadra sa odhaduje na 1327°C až 1427°C (iný zdroj 1300-1470°C)

[kenavf]

Teraz som si uvedomil k tým slapovým silám, že Mesiac je k Zemi privrátený stále tou istou stranou, takže slapové sily od vplyvu Zeme budú asi minimálne. Možno tak nejaké malé od vplyvu Slnka?

[HONZIK11]

Proc se vlastne trefujou vsichni na jizni pol?
Uvaha.
Jižní pól Měsíce patří mezi nejstudenější doposud známá místa ve Sluneční soustavě.
Nízké teploty dávají dobrou šanci objevu depozitů vodního ledu na Měsíci v místech, trvale se nacházejících ve stínu, kam nikdy nezasvítí Slunce. Voda a další těkavé plyny unikaji do okolního kosmického prostoru při teplotách zhruba nad -220 °C,ale na techto mistech jsou deklarovane teploty okolo -240.
Takze voda a tekave plyny by tam mohly byt.
Me osobne prekvapil Alchyho udaj o teplote jadra mesice.
A hned me napadlo tepene cerpadlo a jeho princip coby zdroje energie.
Neznam ale gradient narustu teplot s hloubkou a nevim kde az saha refolit,jak hluboko.
A taky si musim zpocitat jakou teplotu muze mit napr. kapalny dusik a coby levne medium.

[petrp]

Nejen ledu, ale taky Sluncem nemodifikovane prvky pocházející z období jeho vzniku...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mes ... ele-drevo/
https://www.nbcnews.com/id/wbna32581790
„Měsíční kámen“ v muzeu je ve skutečnosti jen zkamenělé dřevo

Nizozemské národní muzeum ve čtvrtek oznámilo, že jeden z jeho cenných předmětů, kámen, který údajně přivezli američtí astronauti z Měsíce, je jen kus zkamenělého dřeva. (Foto: Rijksmuseum Amsterdam)

Nizozemské národní muzeum pár let zpět uvedlo, že jeden z jeho cenných předmětů, kámen, který údajně přivezli američtí astronauti z Měsíce, je jen kus zkamenělého dřeva.

Mluvčí Rijksmusea Xandra van Gelderová, která dohlížela na vyšetřování, jež prokázalo, že se jedná o padělek, uvedla, že muzeum si ho přesto ponechá jako kuriozitu.

„Je to dobrý příběh s některými otázkami, které stále nejsou zodpovězeny,“ řekla. „Můžeme se tomu zasmát.“

Muzeum získalo kámen po smrti bývalého premiéra Willema Dreese v roce 1988. Drees ji dostal jako soukromý dar 9. října 1969 od tehdejšího amerického velvyslance J. Williama Middendorfa během návštěvy tří astronautů Apolla 11, která byla součástí jejich cesty dobré vůle „Obří skok“ po prvním přistání na Měsíci.

Middendorf, který žije na Rhode Islandu, řekl nizozemské televizní stanici NOS news, že ji dostal od amerického ministerstva zahraničí, ale nemohl si vzpomenout na přesné podrobnosti.

„Vzpomínám si, že (Drees) měl o ten malý kousek kamene velký zájem,“ citovala NOS Middendorfa. „Ale že by nebyl pravý, o tom nic nevím.“

Ve čtvrtek ho nebylo možné okamžitě zastihnout, aby se k tomu vyjádřil. Americké velvyslanectví v Haagu uvedlo, že celou záležitost prošetřuje.

Muzeum měsíční kámen prověřilo telefonátem do NASA, řekl Van Gelder.

Řekla, že vesmírná agentura tehdy muzeu sdělila, že je možné, že Nizozemsko kámen obdrželo: NASA na počátku 70. let minulého století předala měsíční kameny více než 100 zemím, ale ty pocházely z pozdějších misí.

„Zřejmě nikoho nenapadlo o tom pochybovat, protože pochází z premiérovy sbírky,“ řekl Van Gelder.

Kámen není běžně vystavován, muzeum je známé především svými obrazy a dalšími výtvarnými díly mistrů, jako je Rembrandt.

Rozeklaný kámen velikosti pěsti s načervenalým nádechem byl upevněn a umístěn nad desku s nápisem: „S poctami velvyslance Spojených států amerických … na památku návštěvy astronautů Apolla-11 v Nizozemsku.“ Na desce není uvedeno, že kámen pochází z povrchu Měsíce.

Byla předána při příležitosti zahájení výstavy o výzkumu vesmíru.

Byla vystavena v roce 2006 a odborník na vesmír informoval muzeum, že je nepravděpodobné, že by NASA tři měsíce po návratu Apolla na Zemi rozdala nějaké měsíční kameny.

Vědci z amsterodamské Svobodné univerzity uvedli, že na první pohled poznali, že kámen pravděpodobně nepochází z Měsíce. Po prvotním posouzení následovaly rozsáhlé testy.

„Je to nicneříkající, docela bezcenný kámen,“ uzavřel geolog Frank Beunk v článku zveřejněném muzeem.

Uvedl, že kámen, který muzeum v jednu chvíli pojistilo na více než půl milionu dolarů, nemá větší hodnotu než 50 eur (70 dolarů).

Van Gelder uvedl, že jednou z důležitých nezodpovězených otázek je, proč Drees kámen dostal. V roce 1969 mu bylo 83 let a už 11 let nebyl ve funkci. Na druhou stranu byl starším státníkem země, premiérem, který pomohl Nizozemsku obnovit se po druhé světové válce.

Middendorf byl pokladníkem Republikánského národního výboru od roku 1965 do roku 1969, kdy ho prezident Richard Nixon vyslal do Nizozemska.

Dierka vedľa dierky...

[bacil]

Mohlo se to tam dostat (pominu-li šlendrián, neboli prostě krádež v muzeu), kameny z Měsíce i Marsu byly nalezeny na Zemi, stejně jako hmota ze Země bude nalezena i na okolních panetách včetně nějakých pozemských bílkovin.

Jev, kterým se popisuje situace, kdy se kameny nebo materiály z jedné planety nachází na jiných planetách a měsících sluneční soustavy, se nazývá "meteoritická exogeneze" nebo také "planetární transfer materiálu." Tento jev zahrnuje přenos částic, jako jsou meteority nebo mikrometeority, z jednoho tělesa na jiné v rámci sluneční soustavy.

Meteority, které dopadnou na Zemi, mohou pocházet z různých planetárních těles, včetně Marsu, Měsíce nebo dokonce asteroidů. Naopak, některé meteority nalezené na povrchu Měsíce nebo Marsu byly identifikovány jako pozemského původu, což naznačuje, že došlo k vzájemnému přenosu materiálu mezi planetami.

Tento jev je zajímavý z hlediska výzkumu kosmického prostoru a evoluce planetárních těles, protože nám umožňuje studovat materiály z jiných částí sluneční soustavy a porovnávat je s těmi na Zemi.

[Alchymista]

Ak by bol skutočne zemský meteorit dovezený z Mesiacu, bol by takýto unikát dôkladne zdokumentovaný v NASA (okrem toho, že by to bol zemský meteorit z Mesiacu, bol navyše mladší než cca 300 mil. rokov, čož je dvojité unikum, unikum je aj každé samo o sebe) a rozhodne by ho nedostal "súkromne" nejaký holandský picmoch piatej kategórie.

[kenavf]

Ale zase je pravda že rôzne matriály z Mesačného programu sa postrácali a zašantročili. Tento kameň mohol mať tiež obdobný osud. Ale je pravda že tri mesiace po expedícii v tom ešte snáď taký chaos asi nemali.

[Alchymista]

Me osobne prekvapil Alchyho udaj o teplote jadra mesice.
A hned me napadlo tepene cerpadlo a jeho princip coby zdroje energie.
Neznam ale gradient narustu teplot s hloubkou a nevim kde az saha refolit,jak hluboko.
A taky si musim zpocitat jakou teplotu muze mit napr. kapalny dusik a coby levne medium.

Regolit siaha podľa rôznych odhadov z rôznych miest do hĺbky 4-5 metrov v oblasti "morí" a viac ako 10 metrov v oblasti "pohorí" ale tieže až do niekoľko sto metrov až kilometrov - pod regolitom sú totiž aj staré krátery...
Je to v podstate podobné ako si zemou/pôdou na Zemi - niekde má pôda pár metrov, často ani toľko nie, ale inde je aj niekoľko sto metrov naplavenín a naviatín.

Tepelný profil regolitu na mieste pristátia Apollo 15 vyzerá takto
teplota je v kelvinoch, 258K = -15°C, 250K = -23°C, 237,3K = -35,8°C (zatienená strana kráteru)

zdroj https://space.stackexchange.com/questions/19906/constant-lunar-sub-surface-temperature

Dá sa teda predpokladať, že v okolí miesta pristátia Apollo 15 v hĺbke viac kilometrov teplota postupne stúpa ale hĺbke bude značne dlhom úseku mnoho kilometrov nemenná alebo len pomali stúpajúca.

Miesto pristátia Apollo 15 je najvzdialenejšie od mesačného rovníku - bližšie k rovníku budú teploty v hĺbke vyššie.

V polárnych oblastiach Mesiaca bude teplota v regolite nižšia a nárast teploty s hĺbkou zrejme pomalší - predsa len materiál, zvlášť na neosvetlených plochách, mal na vychladnutie celé miliardy rokov (dve až tri...).

[Alchymista]

Vyzerá to, že indický pristávací modul Vikram ani rover Pragyaan neprežili mesačnú noc. Od 22.9. kedy skončila noc sa modul ešte neozval. Pokusy o kontakt majú pokračovať do soboty 30.9.
Neni to prekvapivé, neboli na to stavané.

[kenavf]

▲ Čo je v tom najviac citlivé na mráz?

[martanus]

V "noci" je na Měsíci -200°C což nejen mění velikost součástek díky tepelné roztažnosti látek, ale mění i jiné chemické a fyzikální vlastnosti. Takže jestli s takovou teplotou se nepočítá při návrhu tak můžou nastat problémy. Indové doufají, že se zahřeje a začne komunikovat.

Článek z 25. září.

Indie se pokusí obnovit spojení s lunárními moduly ještě čtrnáct dní.

Indickému přistávacímu modulu Vikram a lunárnímu vozítku Pragyan meziplanetární stanice Chandrayaan-3 se zatím nepodařilo probudit z hibernace, ale Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) se s nimi bude snažit obnovit spojení i v následujících dvou týdnech. Přístroje, které se nyní nacházejí na povrchu Měsíce, již ukončily své úkoly a byly poslány k "hibernaci" po dobu trvání měsíční noci. Během této doby klesla teplota v této části Měsíce na - 200 stupňů Celsia, na což nebyla prvková základna obou přístrojů dimenzována. Stále však existuje šance, že se zařízení na Slunci zahřejí a zapnou.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/prokosmosru/1632