Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

procedura vyloženia, odstrojenia a "príjmu" sa príliš nezmenila - nie je k tomu žiadny rozumný dôvod.
Nie tak dávno (dva-tri roky?) údajne nejaký kozmonaut nechcel poslúchať personál - gravitácia mu to ešte v stane veľmi dôrazne vysvetlila. Jednoducho sa pod ním poskladali nohy...

Já když vylezu po delším plavání z vody, tak mě taky nohy nechtějí nosit. Nedivím se pak kosmonautům.

Na yt nic nehledej, yt bych zakázal, od dementů pro dementy.

Oslabení reflexů jejich nepoužíváním. Je nutno je znova upevnit protože v novém prostředí se vytváří jiné a původní uhasínají.

Remek o Gagarinovi: Američané byli hodně naštvaní, že jim Sověti takhle vypálili rybník
Jediný československý kosmonaut Vladimír Remek ve vesmíru strávil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. V letech 2014 až 2018 vykonával funkci velvyslance České republiky v Rusku. Jeho let do vesmíru sledovalo se zatajeným dechem celé Československo, co si o této době myslí sám Hrdina Československé socialistické republiky?

„Tehdy se tomu ještě tak neříkalo… Je pravda, že po návratu z vesmíru jsem absolvoval doslova martýrium. Bral jsem to ale jako určitou daň, kterou musím zaplatit. Do vesmíru jsem přece letěl za peníze daňových poplatníků, i když tehdy se o tom takhle nemluvilo. Musel jsem se s co největším počtem lidí podělit o to, co jsem za dobu vesmírného letu zažil. Tehdy kosmonautika a vesmír opravdu zajímaly mnoho lidí. Byla jiná doba, nebyly počítače, digitální prostředky, internet, bylo mnohem těžší se něco dozvědět. Proto lidé chodili na besedy, četli knihy, časopisy… Osobní kontakt s člověkem, který byl tam nahoře, byl nenahraditelný. Lidé mě chtěli potkat, položit mi otázky, mluvit se mnou, ale nemohl jsem jejich zájmu nikdy úplně vyhovět. Bylo dlouhé období, kdy jsem nemohl vyjít ven, aniž by mě lidé nezastavovali, nepokládali otázky a neprosili o autogram… Jenže se nedalo vyžít jen tím, že jsem kosmonaut. Proto jsem se ještě v prvním půlroce po návratu z vesmíru v Košicích přeučil na pilota cvičného letadla L39 Albatros,“ říká Remek pro portál cas.sk o tom, jaký byl život po návratu z vesmíru.

Vladimír Remek je hrdý na to, že tu situaci zvládl. Podle něj se dnes lidem lehce hodnotí doba, která byla před 40-50 lety, rádi prý toto období nálepkují. „Ale můj let byl opravdu přelomový. Přede mnou do vesmíru letěli pouze občané dvou supervelmocí – Spojených států a Sovětského svazu. Toto bylo poprvé, kdy do vesmíru letěl člověk z jiného státu – z našeho Československa,“ vzpomíná kosmonaut. Podle něj to vnímali lidé po celém světě, i Remek si uvědomoval, že je to něco výjimečného. „Představte si, že letíte ve vesmírné lodi nad Jižní Amerikou a chytáte vysílání rozhlasu ze Země a slyšíte, jak ve španělštině nebo portugalštině mluví o Remkovi a Československu,“ přidává vzpomínky. Podle bývalého velvyslance to byl krásný pocit, byla to světová událost. Remek přidal i vzpomínku na setkání s francouzským kosmonautem, který mu řekl: „Víš, čím byl tvůj let zajímavý? Když jsem se dozvěděl, že letíš, řek jsem si, že to začalo! Dveře do vesmíru se otevřely pro všechny!“

https://cz.sputniknews.com/ceskarepubli ... li-rybnik/

Já ty procedury moc dobře chápu od doby, kdy jsem splul Oravu s jedinou zastávkou na singlu. V Podzámku jsem ještě z té lodě vylezl a na hrad se vyploužil, ale pak už to bylo na jeden zátah, musel jsem klečet, protože když jsem si chtěl ulevit a sedl na zadní bort, tak mi ti na deblovkách beznadějně ujížděli. Oni sice počkali, seděli si, mohli se vrtět a odpočinuli si. ale když jsem je dojel, tak se vydali dál. Deblovky jsou prostě daleko rychlejší. Dojel jsem to, co jsem měl dělat?
Na soutoku s Váhem jsem se u břehu udělal na bok, kamarádi ze mě ten singl sundali, nechali mě sedět ve vodě, donesli mi cigáro a pivo a já čekal, až se pomalu oběh v nohách obnoví. A to byl jenom den, necelý, kdy jsem ty nohy nepoužíval. A ještě v tom byla cesta od řeky nahoru na hrad. Oni jsou v tom déle, ale zase cvičí dřepy proti pružině. Vůbec se nedivím, že chvíli nechodí.

Ale ono stačí mít chvíli končetinu v gypsu, a pak se jeden diví, že se musí učit chodit. I když v tom gypsu je to asi horší o to, že je končetina totálně znehybněná, cvičit se může až po sundání.

Nemají kosmonauti po delší době ve vesmíru úbytek kostní hmoty ,tkání a tak... ukazovali nohy kosmonauta před a po asi po roce...docela koncentrák, jinak říkaly ty ostřílení Američtí kosmonauti
že nejlepší Rekonvalescence i co se týče rychlosti a kvality je u nás v Lázních ve městě Jáchymov.

Donedávna mal v ČR tento pekný kšeftík majiteľ jedného rekondičného centra s hotelom. Novinári to odhalili, kvalitne rozmazali "spoluprácu s Ruskom" - a rekondičné centrum mohol majiteľ zavrieť a asi pol stovky kvalifikovaných ľudí poslať na pašu. Prišli o bezpečnostnú previerku Rosskosmosu... Ten chlap od zlosti a bezmocnosti skoro plakal...

Jak je na tom třeba po třídením letu?
Může tedy kosmonaut po přistání třeba ihned vyskočit z lodě?

Nebo může už za dvě hodiny po přistání běhat?

Po trojdňovom lete by nemal byť problém. Problémy nastanú až pri dlhších letoch. A hranica je závislá aj od konkrétnej dispozície určitého kozmonauta. (Na palube majú aj špeciálny bežecký pás a iné posilovacie pomôcky)

Problém nastáva zhruba po rovnakom čase ako u ľudí dlhodobejšie upútaných na lôžko - typicky po dvo-troch týždňoch "ležania".
Mimochodom, inštitút kozmickej medicíny bežne imituje bezváhový stav pre kardiovaskulárny systém ležaním na chrbte so sklonom 3-5° smerom hlavou dolu.
Pri posledných dlhodobých experimentoch to ešte vylepšili použitím vzduchových lôžok, vyvíjaných pre pacientov s ťažkými popáleninami a poleptaniami.

Takže tady je mise během měsíců (únor už nepočítám) březen, duben, květen, červen přistání.



Vynášejí je jak mininka.

Oleg Artěmjev je schopen s pomocí se postavit a podepsat se na přistávací modul.
Jestli se o to pokusili Andrew Feustel, Richard Arnold, nevím.

Celá přistávací operace v animaci:


Tady je život po roce na oběžné dráze:


No a malá kalobovačka po přistání:


Ale u STS dávají po přistání normálně rozhovor ve stoje:

Lenže koľko trvala nadlhšia misia STS? Týždeň? Desať dní? Či dokonca dva týždne?

STS byl kosmický traktor a nikoli orbitální loď i když se jej za ni pokoušeli Amíci vydávat. Jejich poslední kompletní vlastní kosmická loď bylo Apollo.

Alchy: Já jsem se ptala na to, jestli člověk po několikahodinovém nebo několikadenním stavu beztíže se okamžitě zpětně adaptuje na zemskou přitažlivost.
Zatím i po přistání STS trvalo několik hodin, než slezli dolů po schodech.


Takže zatím nevím, jak to je.


Poslední Apollo - myslíš Apollo CSM-111, že bylo jejich jedinou a poslední kosmickou lodí?

ISS je Mezinárodní vesmírná stanice https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3% ... A1_stanice . Nárorní programy USA byly programy Mercury https://cs.wikipedia.org/wiki/Mercury , Gemini https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Gemini a Apollo https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Apollo .

Tak tady vstávají ze sedaček přímo po přístání. Záběry z kokpitu, STS-65, Trvání 14 dní, 17 hodin, 55 minut.

pozri si aj "druhý diel" - dojde aj na asistenta (jedného, viac sa ich tam nezmestí)


Qvak - STS je dôkaz, že sa dá na orbitu lietať aj inak ako sardinkáčom.

Zaujímavá fotoreportáž z OKB Fakel - výrobcu plazmových motorov pre satelity.
https://zelenyikot.livejournal.com/141381.html

woxia píše: ↑

25 dub 2019, 18:49

...
Zatím i po přistání STS trvalo několik hodin, než slezli dolů po schodech.
...

Důvodem té prodlevy byla myslím bezpečnost - dekontaminace povrchu raketoplánu...