Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

co se jich týká

http://www.tvnoe.cz/video/18577

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2017-3-dil

V čase 14:00 Grygar, síce len v jednej vete, ale dosť vehementne tvrdí, že na Mars sa nepôjde, ale pôjde sa na Mesiac(že Mars "je drahý")

No, neviem či varianta "stavať niečo na povrchu" nie je koledovanie si o problém. Skôr či neskôr takú stavbu niečo zasiahne a naruší hermetičnosť. Neviem ako je pevná hornina Mesiaca, ale skôr by som doporučoval "zavŕtať sa pod povrch".
Na povrchu Mesiaca by sa umiestnila kovová kopula veľkého priemeru, pod ktorou by sa vyvŕtala šachta veľkého priemeru. Odvŕtaná hornina by sa "nasypala" na tú kopulu aby tvorila ochrannú vrstvu. Mohla by sa spevniť tým 3D-tiskom. Pod povrchom by bola aj stabilnejšia teplota.

Alchymista píše: ↑

05 lis 2018, 01:02

Ad Rogozin - keby ten chlap aspoň raz držal hubu... Helium 3 ako základ pre raketové palivo... BLBEC

No co, je fanusik zapadnej filmovej produkcie
Vid Iron Sky...

Koľko lepidla by bolo asi treba dovážať pre takú tiskátnu? Asi menej ako keby nosili aj materiál ale aj tak...
Nedalo by sa to skôr piecť alebo niečo take?

Alchymista píše: ↑

05 lis 2018, 01:02

Martanus, nechcem ti kaziť radosť, ale vieš... Tie nápady sú v najstarších mne známych formuláciách plus minus jeden ročník s Lunochodom... Len sa tomu vtedy nehovorilo "3D tlač".

Ad Rogozin - keby ten chlap aspoň raz držal hubu... Helium 3 ako základ pre raketové palivo... BLBEC

¨
To nezkazíš. Iluze si nedělám, že myšlenku stavby na měsíci jsme tu vymysleli, ale technické provedení nejspíš jo.

Epoxidová pryskyřice by se snadno dopravovala, nejsnadněji z mě známých materiálu pro stavbu jako pojivo. Kopat do země je drahé a technicky náročné. Snadnější je budovat na dálku budovy na povrchu.

Prakticky celý povrch naší oběžnice je pokrytý několikametrovou vrstvou jemného drceného materiálu.Z chemického hlediska není na měsíčním prachu mnoho zvláštního. Jde o tzv. regolit, tedy jemný prach vytvořený z hornin na povrchu a materiálu z dopadajících malých těles. Složení se mění podle lokality (a tedy hornin v podkladu). Na měsíčních vysočinách je regolit bohatší na hliník a křemík, stejně jako skály v těchto oblastech. Prach pokrývající měsíční moře je tvořen z velké části čedičem, je bohatý i na železo a hořčík a naopak chudý na křemík.

Nepříjemné jsou především jeho fyzikální vlastnosti. Na Zemi drobné částečky obrušuje vítr a voda, ale na Měsíci tyto vlivy chybí. Částečky jsou tedy sice drobné, ale velmi ostré a abrazivní (fungují jako brusný papír).

Takže měsíční prach je ideální plnivo a EP zase pojivo. Ten křemičitý bys se mohl lisovat a spékat do cihel a ty lepit. Jde o zdroj na měsíci, jestli by byl dostatečně silný pro tavicí pec, asi ne. Z 20 tun (10m3) EP by šlo vyrobit krásný bungalov na měsíci pro 3 osoby.

Proto USA i RF nejspíš vyvíjejí jaderné zdroje pro vesmír.

A také s ohledem na měsíčný základnu, už chápu ten experiment s vrtačkou a EP na IIS v snadno odpojitelném modulu. Jen si nejsem jistý jestli to byli američané nebo rusáci co testovali vlastnosti EP v reálných podmínkách. Spíš se kloním na to že experiment provedli USA. Rusové vypadali překvapení. :jo:

S tím že tiskárna klidně může zůstat uprostřed domu. Reálně bude více kulatý a podobný kopuli.

Lenže potrebujete teleso odolné vnútornému tlaku zhruba 1atm.

Dvousložková EP má pevnost v tlaku ≥ 30 N/mm², pevnost 170 kg/cm2. To bohatě postačuje. Pokud by obsahovala i hlinikovou složku jako antiradiační ochrana a prach z povrchu tak i více. Určitě tam budou používat speciální EP. A nakonec celou stavbu zevnitř i z venku EP zalijí spíš nastříkají EP


Pevnost, nebo vzduchotěsnost problém není. Problém bude prach a mísení směsi. Ale to jde vyřešit testy na zemi s velmi abrazivním materiálem.

Musel by se udělat dobrý základ. Odstranit prach ze základů vybudovat základní desku a na ní postavit stavbu. Jediné co by muselo být dovezeno ze Země by byla přechodová komora nebo by stačili jen dveře komory.

Musely by tam být vedle tiskárny i pár robotů manipulatorů pro setrojení tiskárny.

Nejspíš vznikne něco takového

martanus píše: ↑

05 lis 2018, 10:00

Dvousložková EP má pevnost v tlaku ≥ 30 N/mm², pevnost 170 kg/cm2. To bohatě postačuje. Pokud by obsahovala i hlinikovou složku jako antiradiační ochrana a prach z povrchu tak i více. ..

Čo tam o pevnosti v tlaku, dôležitá je pevnosť v ťahu a vrubová pevnosť. A asi by to potrebovalo aj armovanie aspoň nejakými dlhými pevnými vláknami. Musí to byť navrhované ako tlaková nádoba tzn. valcovité alebo guľovité tvary. Pravouhlé a iné rohy sú problém. Možno keby tam dopravili ten "nafukovací" modul Bigelow a zasypali ho horninou("spiekli" by nad ním klenbu).
V objektoch pod zemou by nemali taký problém vytvoriť pretlakovú nádobu obytného komplexu pretože by ten tlak bol zachytávaný horninou.

Děkuji Wuvirre

Samozřejmě, rohy by na vnějším obvodě nebyly.
Pevnost v tahu [Mpa] 600-900 1000-1200 http://www.koral.biz/materialy-a-vlastnosti.htm
Ale vždy mohou postavit budovu na povrchu a zasypat ji z jedné strany a hora horninou i jako radiační ochranou. To by bylo snazší.

Zde je moje představa domu. je to jen skica za 5 min bez žádných podrobností ne na zakldádě znalostí co mám a s kterou bych se o zakázku ucházel
Nemám dostatek prostředku, abych to realizoval tak ji publikuji. Doufám za někdo všimné při realizaci pošle.

Ja som mal na mysli niečo ako "krtinec".
Na povrchu by sa umiestnila nejaká kopula z kovu(alebo iného materiálu,dopravená v segmentoch ktoré by sa automaticky rozložili, alebo by sa vytvorila 3D tlačou). Tvorili by nakoniec niečo také ako pokrievka na hrnci ale s otvorom v strede z ktorého by trčala vysoká rúra(tá by mohla byť prípadne vytvorená 3D tlačou). Pod kopulou by bol raziaci štít,nasmerovaný smerom dole, ktorý by odvŕtanú horninu dopravoval tým otvorom nad povrch a zasypávala by sa ním tá kopula. Ak by bola tá vrstva "sypkého" materiálu niekoľkometrová tak by potom mohol ten štít robiť hviezdicové odbočky do strán. Po vyvŕtaní by sa steny nastriekali lepidlom aby sa neprášilo. Takéto niečo by nebolo obmedzené potrebou vnútorného pretlaku a priemery priestorov by mohli byť veľké.

Neviem aká hrúbka rigolitu je potrebná ne odtienenie škodlivého žiarenia.

Nechcem vam kazit radosť s tym martanskym stavebnictvom, ale dokial sa nenajdu "pribytky" Martanov, aj ked len vo forme "slimačich budok", tak nema zmysel na Marse čokolvek stavat. Fantazia, človek sice dostane kamkolvek, ale ekonomika v čase, ked sa svet za spevu Ody na radosť pobera do sračiek ......

Takto nám kopať do bábovičiek. :evil:
Mimochodom sa bavíme o bábovičkách na Mesiaci a nie na Marse. Ale naozaj je otázne či budú peniaze aj na tie lacnejšie mesačné bábovičky. :jo:

Rogozin není blb, spíš pustil něco co není veřejné. Ano, he3 je palivo, tedy už úspěšně pracují na fúzním raketovém pohonu.

Na epoxyd zapomeňte, ve vesmíru je potřeba spíš PP, PE jako radiační stínění a obal atmosféry, nějaké gumy na těsnění.

Pro utěsnění nestačí dobře tavit horninu. Panují tam obrovské rozdíly teplot, nezapomeňte na roztažnost

Pri "cenovej rozvahe", skôr než k čomukoľvek poviete "je to drahé" - si uvedomte cenu dopravy "čohokoľvek" na Mesiac.
Doprava čohokoľvek na obežnú dráhu Mesiaca: na dosiahnutie zemskej orbity potrebujete deltaV ~9,5 (až desať) km/s, na dosiahnutie mesačnej orbity ďalších 4,1 km/s, na zostup na povrch ďalší 1,6 km/s - spolu 15,2 km/s.
Ak teda doprava "kamkoľvek na Zemi" stojí ~10 $/kg, tak doprava na LEO stojí 5-10 000 $/kg, doprava na LLO k Mesiacu stojí už 50-100 000 $/kg a doprava na povrch Mesiaca vychádza na 200-500 000 $/kg. Pre porovnanie - zlato stojí ~40 000 $/kg...
Čiže než začnete uvažovať nad tým, čo si na Mesiac poveziete, venujte desaťnásobok času a úsilia vymyslieť, čo voziť vôbec nepotrebujete. Čo dokážete nahradiť alebo vyrobiť na mieste.

IMHO žiadne "razenie smerom dolu" sa konať nebude, nie v dohľadnej dobe. Vyhrabe sa jamav regolite, uloží sa "inštalácia" / objekt / kontajner a zasa zasype. Ak sa začne raziť, tak to bude vodorovne alebo skoro vodorovne pri päte nejakých vhodných útesov.

A bábovičky na Mesiaci / na Marse.
Hoci to mnohý neuveria, Mesiac je svet podstatne drsnejší ako Mars, v každom smere. A skoro čokoľvek, akékoľvek riešenie, ktoré bude fungovať na Mesiaci, bude fungovať aj na Marse. Naopak to ale neplatí.

Preto tvrdím že ešte dlho asi zostaneme u autonómnych roveroch, to čo potrebujeme vedieť nám zistia a prítomnosť ľudí je nepotrebná. Ľudská misia na Mars/Mesiac bude len v prípade že " si budeme chcieť niečo dokázať,alebo niekomu inému".
Neviem si predstaviť nejaký ekonomický faktor ktorý by zaplatil ľudskú výpravu.Ani ťažba zbieranie diamantov na povrchu kozmonautmi by to nezaplatila,i keď existujú aj drahšie veci ale je otázka ktoré z nich sú na Mesiaci/asteroide.
Takže buď by to bola prestížna záležitosť alebo nič.

Kto sa na Mesiaci zachytí s ľudskou posádkou, vyhráva. Vojensky vyhráva.

A stejně tam lidé nemohou být dlouho kvůli gravitaci.

Je to overené?
A čo je to "dlho"?

Alchy, čo vyhrava vojensky? Sutaž o Mesiac?