Doprava a dopravné systémy

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rychle-vlaky ... u-dopravu/
Rychlé vlaky by kvůli ochraně klimatu měly v budoucnu nahradit leteckou dopravu

Klimatická konference OSN právě probíhá v Egyptě a hostí politickou světovou špičku. „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil na začátek generální tajemník OSN António Guterres. Jedním z témat ochrany klimatu, která mají nyní v Česku prioritu, jsou vysokorychlostní tratě.

„Abych byl upřímný, tak ve srovnání s jinými státy EU jako je např. Francie, Německo nebo Itálie na tom nejsme nejlépe. Naše vláda ale výstavbu vysokorychlostních tratí zařadila jako prioritu do svého programového prohlášení. Projekční práce již začaly a cestující se, doufám, do roku 2030 dočkají prvních jízd s rychlostí přes 200 kilometrů v hodině,“ říká k tomu senátor Herbert Pavera, místopředseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Podobně hovoří i předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman. „To považuji za svoji prioritu, protože kvalitní evropská železniční síť má ambici nahradit leteckou dopravu,“ říká. Jízlivá poznámka odpůrců Green dealu totiž vždy poukazuje na nezpochybnitelný fakt, že europoslanci či předsedové vlád států unie létají na jednání o ochraně klimatu letadly.

To se má změnit právě s vybudováním páteřní evropské železniční sítě TEN-T pro vysokorychlostní vlaky. A hotová by měla být do roku 2030. „Osobně jsem přesvědčen, že zkvalitněním a zrychlením železniční dopravy opravdu dojde k omezení létání, především na kratší tratě do sousedních zemí i v Evropě, protože to bude časově kratší i komfortnější. Jen si představte rychlé spojení například mezi Prahou a Berlínem nebo Vídní. Bez čekání na bezpečnostních kontrolách jako na letišti, v pohodlí moderního vlaku, po celou dobu připojení k internetu,“ vypočítává výhody moderní železnice senátor Pavera.

Evropská komise v prosinci minulého roku revidovala nařízení TEN-T. Správa železnic v rámci tohoto řízení usilovala o zařazení systému vysokorychlostních tratí (VRT), zejména Via Vindobona (Berlín – Vídeň) a Vídeň – Ostrava právě do hlavní sítě TEN-T, a to zejména z důvodu získání možnosti čerpání dotací z fondů EU.

To znamená, že z dotací unie se v Česku postaví nové koridory železnic pro rychlovlaky. „Cestování se urychlí po celé ČR, podpoří se cestovní ruch, růst našeho hospodářství, a to nejen v bohatých regionech. Součástí celkového rozvoje naší železniční infrastruktury musí ale být také moderní rychlé napojení krajských měst, které je v dnešní době nedostatečné. To vše může vést i k tomu, že rychlé vlaky částečně nahradí cestování automobily a letadly,“ uzavírá to senátor Herbert Pavera.

Nové trate... V Europe alebo v USA... Vážne?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/deutsche-bah ... kilometru/
Deutsche Bahn bodují v Egyptě. Na klíč vybudují první vysokorychlostní železniční síť dlouhou 2 000 kilometrů

Společnost Deutsche Bahn bude provozovat a udržovat první vysokorychlostní železniční síť v Egyptě. Patnáctiletá smlouva s jednociferným objemem byla podepsána v úterý během konference o klimatu v Šarm aš-Šajchu, oznámila skupina v Berlíně. Zakázku získala dceřiná společnost DB International Operations. Egyptská vysokorychlostní síť bude údajně dlouhá 2 000 kilometrů, což z ní činí šestou nejdelší vysokorychlostní síť na světě.

DB International Operations bude ve společném podniku s egyptskou společností Elsewedy Electric provozovat infrastrukturu, vysokorychlostní, regionální a nákladní dopravu a převezme také údržbu stanic a dep.

„Nový železniční systém bude hnací silou hospodářského rozvoje Egypta a zajistí větší ochranu klimatu, z čehož budeme mít prospěch i my všichni,“ prohlásil Niko Warbanoff, šéf železniční skupiny ECO, v níž jsou sdruženy různé zahraniční dceřiné společnosti.

Egyptská vysokorychlostní síť bude údajně dlouhá 2 000 kilometrů, což z ní činí šestou nejdelší vysokorychlostní síť na světě. První linka má spojit metropolitní oblasti Alexandrie, Káhiry a budoucího nového hlavního města od roku 2025.

„Konsorcium vedené společností Siemens Mobility buduje infrastrukturu a dodává vozidla pro osobní dopravu i nákladní lokomotivy,“ dodalo konsorcium německých firem.

hmmm... A kedy postavia novú rýchlostnú trať Berlín-Bonn, Berlín-Paríž, Berlín-Brusel/Amsterdam?

[modrak]

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/lao ... 101039_ako
Číňania vybudovali v horách Laosu trať, ktorej parametre sa vyrovnajú kdejakej "hlavnej trati" EU. Keďže český novinár je klasický český novinár, ktorý sa baví vyložene s "odborníkmi", dám sem ešte link aby sa vedelo, o čo ide :https://en.wikipedia.org/wiki/Boten–Vientiane_railway

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prvni-vodiko ... -prosince/
První vodíkový vlak pro trasy v německém regionu Taunus je na místě. Soupravy vyjedou 11. prosince

Jízdy vlakem v německém regionu Taunus budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Vodíkové vlaky Coradia iLint začnou jezdit na čtyřech trasách a nahradí stará dieselová vozidla. Se změnou jízdního řádu 11. prosince vyjedou první vlaky výrobce Alstom mezi Frankfurtem a taunským městečkem Brandoberndorf. Informovaly o tom Deutsche Bahn.

První vodíkový vlak pro region Taunus dorazil do Frankfurtu necelý měsíc před plánovaným zahájením provozu. Bylo představeno vozidlo poháněné palivovými články a speciálně vybudovaná vodíková čerpací stanice ve frankfurtském průmyslovém parku Höchst.

Se změnou jízdního řádu 11. prosince vyjedou první vlaky výrobce Alstom mezi Frankfurtem a taunským městečkem Brandoberndorf.

Podle společnosti Alstom tak do jara vznikne největší síť 27 vodíkových vlaků na světě na čtyřech neelektrifikovaných vedlejších tratích v regionu Taunus. Stejné vlaky Coradia iLint jsou již v provozu v severním Německu.

V Hesensku tedy už také nahrazují staré dieselové vozy. Nevypouštějí lokálně žádné emise CO2 a nevyžadují nadzemní vedení. V palivových článcích na střeše vlaku reaguje vodík čistě s kyslíkem z okolního vzduchu. Výsledkem je teplo, elektřina pro motory a jako odpadní produkt vodní pára.

Potřebný vodík pochází ze závodů průmyslového parku, kde se ve velkém množství vyrábí takzvaný „šedý“ vodík jako odpadní produkt chemických procesů. S podporou spolkové země Hesensko se zde také buduje elektrolýzní závod, který bude využívat nakoupenou zelenou elektřinu k rozdělení vody na kyslík a „zelený“ vodík.

Spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) v pondělí ocenil pilotní projekt jako změnu hry“.

„Vodík je součástí řešení, zejména pro těžká užitková vozidla, lodě nebo i v železničním provozu. Díky technologii H2 totiž budeme moci v budoucnu jezdit klimaticky neutrálně a tiše i na těch úsecích sítě, kde by elektrifikace byla příliš nákladná,“ uvedl ministr dopravy.

Provozování této dílčí sítě svěřil Rhein-Main-Verkehrsverbund (RMV) dceřiné společnosti DB Regionalverkehre Start Deutschland na počáteční období dvanácti let. Vozidla v hodnotě přibližně 500 milionů eur patří dceřiné společnosti RMV Fahma a jsou udržována v závodě DB Regio v Griesheimu.

Kromě ekologického hlediska RMV oznámilo, že vlaky budou také pohodlnější. Vodíkové vlaky nabízejí více míst k sezení než dříve používané vlaky, jsou tišší a nabízejí bezplatnou síť WLAN.

Koľkože stojí vodíkový vlako-kilometer a vlako-hodina v porovnaní s elekrinou a naftou?

[kenavf]

:sipka: Osobné auto ktoré môže mať spotrebu cca 6l benzinu/100km má spotrebu cca 1kg vodíku/100km.
1kg vodíku vraj stojí cca 10€.(niekde bol o tom článok)

[Alchymista]

1kg vodíku je predovšetkým 11,1 kubického metra plynu

[kenavf]

:sipka:

Po jednotném kombinovaném okruhu ukázal palubní počítač 1,1 kilogramů na 100 kilometrů. Za celý test pak po ujetí 256 kilometrů byla podle palubního počítače spotřeba 1,2 kg/100 km a do nádrže vozu Hyundai Nexo se vešlo 2,68 kilogramů, což znamená že reálná spotřeba byla 1,05 kilogramů na 100 kilometrů. Vyšla tedy o něco nižší než u vozů kolik ukázal palubní počítač. Českou cenu vodíku zatím neznáme, jelikož tu veřejné stanice nemáme, ale v Německu stojí kilogram 9,5 eur, což v přepočtu vychází na 2,44 Kč/km. To také není žádná sláva a při současných cenách paliv to odpovídá vozům podobné velikosti na benzín.

https://www.usporne.info/12127-test-hyu ... -na-vodik/

[Alchymista]

tých 2,68kg vodíku má pri 70MPa (700atm) objem nejakých 42 litrov

[Kolja]

Těch 70MPa je slušný tlak. V souvislosti s vlastnostmi vodíku (výbušnost, velikost molekuly-pronikavost) samá pozitiva.

[kenavf]

:sipka: Myslím že vodík nemá "prenikavosť", tú má hélium.

[Kolja]

Sice chemii nerozumím, ale vodík má ještě menší molekulu než hélium.

[kenavf]

Značnou nevýhodou je zde ovšem jeho poměrně vysoká cena. Navíc má atom helia velmi malý průměr, snadno difunduje skrze pevné materiály a dochází tak ke ztrátám.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Helium#Využití

[petrp]

Já mám s vodíkem velmi osobní a velmi nepěkné zkušenosti - ty problémy stály jednu nejmenovanou velkou firmu hodně a hodně peněz (a nebyly to jednotky statisíců). Jako použitelná látka na cokoliv u mě navždy skončil.

[palo satko]

Ale raketu dostane vodík celkom úspešne do kozmu.

[petrp]

Byl bych při zemi - zatím to není nijak extra spolehlivé...

[El Diablo]

Problém je v tom, že vodík tě může dostat do kozmu i bez rakety... :)

[Alchymista]

palo - aj to je blud.
Všetky "vodíkové" rakety majú obrovské boostre na tuhé palivo, takže do výsky 60-80-100+km sa "vodíkové" motory len "vezú" alebo v lepšom prípade tvoria menej ako polovicu šťartovacieho ťahu.
Vodík má zmysel až vo vákuu, ale nie v atmosfére.

el Diablo - delo na ľahký plyn

[mzprx]

A Delta IV (Heavy)? Ta je predsa komplet na LH2+LOX.
https://en.wikipedia.org/wiki/Delta_IV_Heavy

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/co-bude-s-ce ... -moc-nevi/
Co bude s českým přístavem v Hamburku? Zatím se moc neví

V době energetické krize a potřebě využít všechny možné způsoby dopravy opět ožívá téma splavnosti Labe a hlavně našeho přístavu v německém Hamburku. Jenže, o nákladních lodích, které tam „do konce letošního roku“ budou připlouvat k překládání zboží z celého světa, o tom se hovořilo už v roce 2015.

V plánu bylo rekonstruovat budovy logistiky, sociální a administrativní zázemí, vše v havarijním stavu, do nichž do té doby stát patnáct let neinvestoval. „Chceme, aby přístavní území v Hamburku sloužilo především jako zázemí pro české podnikatele a pro stát dával jeho provoz ekonomický smysl,“ uvedl tehdy ministr dopravy Dan Ťok. Akorát z toho nějak sešlo.
Přitom mezi tuzemskými podnikateli v logistice by zájem byl. „Ale asi je to složitá matérie a k tomu by si musel někdo sednout a pořádně to nastudovat. Protože původní tým musel po nástupu nové vlády odejít a začíná se nanovo,“ vysvětlil mi jeden z nich, který si zatím nepřeje být jmenován. Redakce ale jeho totožnost zná.

„Naší představou je mít multimodální přístav, kde by bylo možné překládat zboží a kde by bylo reálné napojit také železnici, popřípadě také silniční přivaděč. Tuto multimodalitu splňuje právě přístav Kuhweder Hafen,“ vysvětluje současné záměry vládní koalice předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman. Ale zmiňuje jinou část hamburského přístavu. Tu nám totiž Němci nabídli k výměně, protože v našem původním přístavu, prakticky uprostřed města, plánují masivní developerskou výstavbu bytů.

Přístavy vznikly na základě podepsání Versailleské smlouvy 28. června 1919 podle článků 363 a 364, k podpisu smluv o pronájmu na 99 let došlo v roce 1929. V roce 2028 by tedy měl pronájem vypršet, pokud Česká republika neuplatní opci. Podle informací z dalšího dobře informovaného zdroje víme, že proběhlo první jednání Ředitelství vodních cest a ministerstva dopravy s Hamburskou přístavní společností. Nyní jde o uplatnění opce na dalších padesát let.

Mít přístup k moři a cestu po vodě až do Čech, to byla idea už národohospodářů okolo Tomáše Garyka Masaryka. Řeky byly na začátku minulého století totiž významnými a tradičními dopravními tepnami. Labe zejména. Mimochodem, také proto, že v nich bylo tehdy daleko více vody. Po Labi se k nám vozilo tzv. koloniální zboží, od nás se po něm na šífech dopravovaly například větší strojírenské celky. Labe by se mohlo opět stát takovou významnou tepnou.

Protože železnice jsou bez nových koridorů na samé hraně výtěžnosti, spíš už za hranou, o dálniční síti ani nemluvě. Nakonec i proto mají nyní nákladní vlaky přednost před osobními. „Mimo jiné jsme se zavázali k plnění dohody o snižování emisí, která předpokládá, že sedmdesát procent zboží se bude přepravovat po kolejích a vodě. Při současné propustnosti drážní sítě a objemu financí, které jsou potřebné na již zmíněnou modernizaci a rozšiřování tratí, toto nejsme schopni splnit. Tyto všechny důvody musí logicky znamenat i snahu o splavnění Labe během většiny roku,“ vysvětluje předseda dopravního výboru Ondřej Lochman a dodává jedno velké ale. „Vodní doprava je na Labi, bez vybudování plavebního stupně v Děčíně, bez budoucnosti.“

Energetická krize nás tedy zastihla v nedbalkách. Chybí koridory pro železnici, český přístav v Hamburku desítky let chátrá a o „děčínském“ splavnění Labe se také už pár roků jen hovoří. A samozřejmě, na to Česko předlužené minulou vládou teď nemá peníze.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cela-evropa- ... ite-ten-t/
Celá Evropa se propojí po železnici. Rada EU schválila schéma transevropské dopravní sítě TEN-T

Udržitelné železniční propojení členských států Evropské unie bez fyzických přerušení nebo chybějících spojení. To je cíl Transevropské dopravní sítě (TEN-T), které na návrh komise schválila Rada EU. Pro nás to znamená především rozšíření vysokorychlostních tratí, které jsou očekávanou budoucností české železniční dopravy.

Transevropská dopravní síť by se měla by rozvíjet ve fázích vymezených roky 2030, 2040 a 2050. Hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030, nově doplněná rozšířená hlavní síť do roku 2040 a globální síť do roku 2050.

„Dohoda je pro nás důležitá nejen z pohledu našeho předsednictví v Radě Evropské unie, neboť její dosažení bylo jednou z našich priorit, ale je to dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť se do TEN-T sítí povedlo zařadit nebo přeřazením povýšit velké množství projektů, jako jsou naše vysokorychlostní tratě. Splníme-li technické parametry, pomůže to při získání finančních prostředků jak na projektovou přípravu, tak i na jejich samotnou výstavbu,“ říká k rozhodnutí ministr dopravy Martin Kupka. 

V reakci na dopady invaze Ruska na Ukrajinu přijala Komise v červenci letošního roku pozměněný návrh. Revidovaný návrh vyzývá ke sjednocení sítě TEN-T s využitím evropského standardního rozchodu koleje. Usiluje rovněž o lepší propojení Ukrajiny a Moldavské republiky s EU prostřednictvím evropských dopravních koridorů, které mají nejvyšší strategický význam pro rozvoj nákladní a osobní dopravy v Evropě.
Rozšíření vysokorychlostních tratí a nové městské uzly

Revize TEN-T sítí přinese České republice především rozšíření sítě vysokorychlostních tratí. Do hlavní sítě byly zařazeny tratě Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky.

,,Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati Praha-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, říká ministr Kupka.

Změna nastala i ve specifikaci českých městských uzlů: „S Evropskou komisí jsme dojednali, aby se oproti původnímu návrhu mezi tzv. městské uzly, Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem, zařadila i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Tím se jim otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU“, vysvětluje ministr dopravy.

České předsednictví bylo úspěšné také v případě textu nařízení, kde byl vyjednán kompromis mezi EK a členskými státy u parametrů délky nákladních vlaků (750 metrů), výšky průjezdního profilu kontejnerových vlaků (400 mm) a především to, že rychlost 160 km/h nemusí být dodržena po celé délce hlavní sítě TEN-T. „A v neposlední řadě jsme dodrželi náš důležitý politický slib, kdy v rámci TEN-T sítí dojde k prodloužení dopravních koridorů i na Ukrajinu a do Moldavska. Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ uzavírá ministr dopravy Martin Kupka.