Ekologia a životné prostredie

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 25 srp 2021, 12:21

https://www.czechfreepress.cz/ekologie/ ... oucit.html
Jak s láskou uškodit přírodě aneb Co ještě se musí malá záškoláčka doučit
Jistě jste už slyšeli tuto větu: ,,Nejez maso a oslabíš globální oteplování. Nebo – abych parafrázoval klasiku – „Greta Thunberg také nejedla maso.“ Rostlinná strava z jednoho hektaru prý může nakrmit mnohem více lidí, než maso či mléko ze stejného hektaru. Odmítnutí konzumace masa se tedy určitě zdá být s ohledem na přírodu správné.

Co se záškoláčka Grétka musí ještě doučit.

Co si však o tom myslí věda? Bohužel, nemilosrdná čísla vykreslují trochu jiný obrázek. Odmítnutí chovu hospodářských zvířat povede ke snížení úrodnosti půdy a tím se následně zmenší množství rostlinné biomasy. Módní veganské produkty totiž ve skutečnosti vyžadují více hektarů, než chov hospodářských zvířat. A co se pak stane s vítězstvím Grety Thunberg?

Sníží veganská strava ekologickou zátěž?
Obecně se předpokládá, že rostlinná strava vyžaduje pro stravování jednoho člověka méně hektarů. A nejedná se jen o hektary: farmy skotu také spotřebovávají hodně vody a produkují spoustu skleníkových plynů.

Začněme tedy s hektary. Živočišná výroba jich samozřejmě vyžaduje mnohem více než výroba rostlinná – zejména ta, která se týká pastvy, nikoli výkrmu ve stájí. V průměru se požaduje na kilogram hovězího masa ročně 0,37 hektaru pastviny – což je v podstatě stejné jako pro vypěstování tuny nějakého obilí. Při výrobě kilogramu takového masa se vypustí 1,05 tuny oxidu uhličitého. Obyvatel Ameriky sní 120 kilogramů masa ročně, chudší Slovinec – 88 kilogramů a Rus – 75 kilogramů, to znamená, že celkově dostaneme vysoké číslo.

Maso a mléko zabezpečují celkem 18 % kalorií a 37 % bílkovin potřebných lidstvu, ale současně zabírají 83 % veškeré zemědělské půdy a vypouštějí 58 % všech emisí CO2 produkovaných zemědělstvím. Vychází tedy, že když budeme pást méně skotu, bude člověk odebírat méně ze všech nových hektarů přírody.

Ale bohužel ne všechno je tak jednoduché. Nejprve je třeba pochopit, že na zemi není nedostatek potravin, a stejně tak zemědělské půdy. Produkce potravin neustále roste rychleji než populace, zatímco plocha využívané půdy se zvyšuje mírně. Důvodem, proč lidé v Brazílii a v jiných rozvojových zemích rozšiřují plochu zemědělské půdy tím, že kácí džungli, totiž není to, že jim chybí jídlo – o to více, že vzhledem k hlubokým sociálním rozdílům bez ohledu na to, jak zvýšíte produkci, místní chudí stále nebudou konzumovat normální množství bílkovin –, ale v tom, že je tam silný zemědělský export. V těchto zemích je maso tím, čím je v Rusku ropa nebo plyn: jeden z mála místních produktů konkurenceschopných na světovém trhu.

Pokud se spotřeba masa na světě zastaví, Brazílie nebo Indonésie nepřestanou kácet džungli: prostě jen rozšíří své již tak obrovské plantáže na biopaliva. Ale na vteřinu zapomeňme, že žijeme ve skutečném světě, a předpokládejme, že nic z toho neexistuje a odmítnutí masa donutí už i tak ne příliš bohatého Brazilce jednoduše ztratit práci a zemřít nebo emigrovat. Může potom odmítání živočišné potravy snížit zátěž pro životní prostředí?

Zde vstupuje do hry druhý bod. Pokud mluvíme o potravě živočišného původu, pak ji ve skutečnosti lze získat z jednoho hektaru ne méně než rostlinné potravy vhodné pro člověka. Ano, slyšeli jste dobře.

Pokud je možné z hektaru mořské hladiny ulovit v průměru dva kilogramy ryb ročně, pak z hektaru jezera – již 200 kilogramů ročně a z hektaru specializovaného podniku pro umělý chov ryb před 40 lety dokázali „vytěžit“ 1,5 – 2,0 tisíce tun (až 20 tisíc centů) na hektar. To je stokrát více, než kolik můžete vypěstovat na poli, a ne méně než výnos nejlepších stávajících skleníků. Dnes akvakultura (která zahrnuje továrny na ryby) dodává více mořských plodů než divoká příroda.

Pěstování měkkýšů má podobnou účinnost: 98,5 centů na hektar za rok u zelených slávek je také mnohem více, než kolik můžete získat z jednotky plochy. Důležitý bod: člověk se rybou nasytí rychleji než většinou druhů rostlinných potravin. Jeden hektar akvakultury tedy může uživit mnohem více lidí než jeden hektar orné půdy.

Proč jsou rybí závody mnohem produktivnější než chov dobytka na pevnině, je snadné pochopit. Ryby, korýši a měkkýši jsou chladnokrevní, to znamená, že potřebují 5 – 10krát méně energie, protože se nemusí neustále zahřívat. Nepotřebují zachytit vysoce dekoncentrovanou a nestabilní energii slunečních paprsků, jak to dělají rostliny.

Řasy a další krmiva se jim dodávají hotové. Získání řas stejnou akvakulturou je navíc mnohem efektivnější než produkce rostlinných produktů na pevnině: první z nich ztrácí mnohem méně energie za přepravu živin a ochranu před kolísáním jasu slunce.

Obtížnější je pochopit jinou věc: proč při tak velké efektivitě „vodního“ chovu živočišných potravin ho bojovníci proti strašlivému a hrozivému globálnímu oteplování nepodporují, a protěžují veganskou stravu, která zabírá daleko více prostoru životního prostředí?

Nevíme to jistě, ale moje pracovní hypotéza zní takto: vegani nechtějí jíst zvířata z ideologických – nebo etických – důvodů, a tak se snaží vnímat sebe jako morálnější jedince. To, že taková morálka může vést k odcizení od přírody větších oblastí než při využívání akvakultury, zjevně prostě nevědí. Alespoň z jejich strany není a nikdy nebyla o této skutečnosti žádná zmínka.

Za pozicí veganů však stojí určitá racionalita: produkce masa vytváří více emisí skleníkových plynů, než pěstování rostlinných potravin. I ryby – a také v akvakultuře – produkují slušné emise CO2: 2,2 až 2,5 kilogram oxidu uhličitého na kilogram. To je však méně než kuřecí maso (4,1 kilogramu CO2) a přibližně stejně jako oblíbené ovoce a bobule. Přitom je pravda, že ryba uspokojí hlad rychleji: vegani mohou jíst uvedené ovoce a bobule po 3,5 – 4,0 kilogramech denně. Je zřejmé, že když se běžný člověk pokusí sníst stejné množství ryb, praděpodobně neuspěje, a to znamená, že při stravě složené z ryb vypustí méně CO2.

Takže prozatímní výsledek zní: s rozumným pěstováním živočišných potravin – ale ne hmyzem!, ale nejběžnějšími rybami a mořskými plody – můžete odnést z přírody tolik nebo dokonce méně půdy, než když jste vegan. Pokud si navíc k jídlu vyberete správné druhy ryb, vaše emise CO2 budou podobné těm, kdo konzumují pouze rostliny.

Zatím si připomeňme ještě jeden moment, kterému se v „zelené“ rétorice opatrně vyhýbáme. Jak jsme již psali, ve 20. století je díky antropogenním emisím CO2 biomasa suchozemských rostlin o 31 % vyšší než v předindustriální éře a nejvyšší za 54 tisíc let. Navíc: podle výpočtů vědců platí, že čím vyšší budou emise CO2 v 21. století, tím více bude na nakonec na zemi biomasy. Ve scénáři maximálních emisí (RCP 8,5) v letech 2075 – 2099 to bude o 50 % více než v letech 1850 – 1999. Ve scénáři mírných emisí (RCP 4.5) – o 31 %.

Jinými slovy, čím menší uhlíkovou stopu zanecháte, tím nižší bude biomasa naší planety. Myslete sami, rozhodněte sami. Odpůrci oteplování už samozřejmě vše rozhodli, a abych byl upřímný, nikdo z nich neslyšel, že bioproduktivita planety s antropogenními emisemi CO2 roste.

Pokud bychom sdíleli jejich názor, doporučili bychom nyní masivně přejít na tuňáka s „nízkým obsahem uhlíku“ a vyhnout se tilapii s vysokým obsahem uhlíku. Nejprve však malé varování: jak si ukážeme níže, odmítnutí masa ze skotu by vedlo naši planetu k velmi vážným problémům, nebo přímo – k ekologické katastrofě.

Proč rostliny potřebují velké býložravce?
Všechno živé na Zemi, pokud jde o suchý uhlík (kromě vody), obsahuje 550 miliard tun uhlíku. Z toho rostliny představují 450 miliard tun, z nichž 98 % je na zemském povrchu. To znamená, že 80 % veškeré biomasy planety tvoří právě tito zelení občané. Dalších 77 miliard tun tvoří bakterie a archea. Zbývají jen dvě miliardy tun živočichů a polovinu z toho tvoří členovci (hlavně hmyz). Asi jedna desetitisícina zbývá na lidstvo.

Čísla tedy hovoří jasně: králem přírody není člověk, ale suchozemské rostliny a v jejich biomase dominují stromy. Zdálo by se, že 1/220 živočichů nemůže ovlivnit flóru, ale to je chyba. I přes svou nevýznamnou hmotnost mají na produktivitu rostlin rozhodující vliv právě živočichové.

Proč? Zelená stvoření jsou docela sobecká. Pokud rostliny nikdo neutrhne, pomalu vracejí živiny ze svých těl do půdy. Spadané listí (ne u všech druhů) se navíc pomalu rozkládá a nakonec tvoří jen velmi malou část rostlinné hmoty.

Po svém zániku se rostlina (a připomeňme, že mezi nimi v biomase dominují stromy) často nerozloží úplně. Kmen je během života tak dobře chráněn, že houby normálně dokážou „spotřebovat“ jen jeho nejsnadněji stravitelnou část – ale zdaleka ne všechno. To platí zejména pro návrat fosforu z rostlinné tkáně zpět do půdy. A ne v každém prostředí mají houby na rozklad stromů dostatek času. Nerozložené zbytky se pak mění v rašelinu, uhlí, plyn nebo ropu. Ale to vše se děje velmi hluboko, to znamená, že se v dohledné budoucnosti nevrátí do rostlinného světa. Dalo by se smířit se ztrátou uhlíku, ale ztráta fosforu je už skutečná tragédie. Nemůžete ho dostat ze vzduchu jako CO2.

„Potrubí“, kterým fosfor vstupuje do biosféry, má konstantní průřez. Je vymýván z hornin erozí, ale množství takových hornin a rychlost jejich eroze je hodnota, která se po miliony let nemusí měnit. Pokud stromy svými mrtvými kmeny pohřbí fosfor, půda na nich bude natolik chudá, že se růst podobných rostlin vážně zpomalí.

Velcí býložravci intenzivně konzumují listy, výhonky a další, potom dusík, fosfor a draslík vylučují hnojem a močí. Vracejí tedy do půdy fosfor a dusík rychleji než jiné mechanismy, jako je třeba rozklad spadaného listí.

Neřekli jsme slovo „velcí“ nadarmo. Právě tvorové větší než sto kilogramů (tam, kde existují) spotřebují většinu rostlinné potravy, a není možné je nahradit menšími zvířaty. Proto nelze význam velkých býložravců pro ekosystémy docenit. Podle odhadů z nejnovějších vědeckých prací na toto téma vede jejich zničení při konkrétní biocenóze ke snížení toku fosforu vstupujícího do půdy najednou o celých 98 %.

Náš druh asi před padesáti tisíci lety zahájil velký experiment – zabil všechny velké býložravce na jednom z kontinentů, v Austrálii. Předtím byla zelená, mokrá, s hojnými bažinami.

Nyní je čas bilancovat, protože dnes tam dochází k ekologické katastrofě. Místní půdy jsou na fosfor extrémně chudé, proto tam divoce „fotosyntezující“ rostou mnohem pomaleji než v jiných částech světa a zemědělské plodiny bez fosforových hnojiv vykazují nižší výnosy než na jiných kontinentech. Často se dělaly pokusy vysvětlit nedostatek fosforu v australských půdách malým množstvím odpovídajících minerálů na kontinentu. Ale jak opakovaně upozorňovali vědci z jiných podobných oblastí světa, například džungle Amazonie a Konga také nemají téměř žádný zdroj těchto minerálů, ale s fosforem to tam je vše v pořádku. Příčina tkví právě v tom, že donedávna zde bylo mnoho velkých býložravců.

Výsledkem je, že mezi australskými rostlinami z hlediska biomasy dominují eukalyptové stromy, které tam byly před příchodem člověka celkem vzácné. Nejen že pečlivěji využívají (kvůli špatnému růstu) fosfor, ale mají také neobvyklý mechanismus pro vrácení tohoto prvku do půdy: oheň.

Eukalyptus je žhářská rostlina. Jeho dřevo je nasyceno vysoce hořlavými oleji a leskne se, jako by ho polili benzínem. Semena jsou v ohnivzdorných kapslích a kořeny efektivně přežijí oheň, aby mohly okamžitě znova obrazit. Kromě toho intenzivně odčerpávají vodu z půdy: to jim umožňuje získat více chybějícího fosforu, kterého je v Austrálii málo, a zároveň prostředí kolem nich je sušší a vhodnější pro oheň. Právě díky adaptaci eukalyptu k dominanci za pomoci ohně dokonce i malá větev takového stromu může vzplanout způsobem, jak běžné rostliny nemohou.

Nejen periodické sebeupálení umožnilo kdysi vzácnému eukalyptu obsadit 75 % prostoru australských lesů. Tento jev má ještě jednu stránku: odumřelé kmeny stromů nemají čas se ponořit „do hloubky“ nerozložené, a tak se fosfor kontinuálně vrací do půdy s popelem.

Pokud by podle přání veganů celý svět přestal jíst maso a mléko, opustila by arénu více než miliarda stávajícího dobytka. A spolu s nimi by začal půdu opouštět i fosfor a zanechával by ji stále méně úrodnou.

Proč dnes nemohou hospodářská zvířata nahradit velká divoká zvířata?
Dobře, vše je jasné: bez velkých býložravců se země rychle promění v neproduktivní kvazipoušť, kde je obtížné cokoli vypěstovat. Ale co s tím mají společného vegani? Říkají přece, že pastviny s hospodářskými zvířaty budou osazeny divokými býložravci, jejichž odpadní produkty hnůj hospodářských zvířat úspěšně nahradí.

V reálném životě to však tak bohužel nefunguje a pravděpodobně ani fungovat nebude. A to do značné míry – díky úsilí ekologů a zelených.

Jako příklad můžete použít opět Austrálii. V posledních desetiletích se v jejím divokém vnitrozemí rozmnožili velcí býložravci. Lidé sem zavezli velbloudy, prasata a koně, kteří zde zdivočeli, a tito jedlíci rostlin svým hnojem rychle vrací do biologického cyklu fosfor. Navzdory tomu jsou však všechny tyto druhy zvířat z nepochopitelných důvodů aktivně samotnými Australany vyhlazovány. Jsou ve velkém stříleny z helikoptér a ve vztahu k prasatům dokonce došlo k použití brutálních metod: jsou krmeni doplňkem stravy E250 (dusitan sodný), který způsobuje jejich smrt – prasata mají problémy s pocitem sytosti a smrtící dávku tohoto doplňku stravy sežerou.

Ptáte se, co se to děje, proč se místním tak nelíbí rostoucí vegetace po návratu býložravců? Je to všechno o rozšířených představách naší doby, a konkrétně – v „péči o životní prostředí“. Prostředí, kde je mnoho velkých býložravců, se začíná vzdalovat druhové skladbě, která se za dobu nepřítomnosti takových zvířat vytvořila.

Například eukalyptové stromy a další dnes v Austrálii běžné rostliny – ale před 50 tisíci lety tam vzácné – již nebudou mít tak velké výhody z efektivnějšího využívání fosforu. Ale právě na ony eukalypty a další „domorodé obyvatele“ se ve stravě spoléhají koaly a mnohé další druhy – emblémy Austrálie.

Samozřejmě koaly jako druh existují velmi dlouho. Soudě podle toho, že tam žily už před příchodem člověka před padesáti tisíci lety, není pro jejich přežití vůbec nutné, aby 75 % lesů kontinentu tvořily eukalypty. Ale vysvětlujte to místním zeleným! Podle jejich názoru by příroda z nějakého důvodu měla zamrznout v tom stavu, v jakém je v naší době. Nezáleží na tom, že toto “přírodní prostředí” by ve skutečnosti nemohlo vzniknout bez zničení mnoha místních druhů domorodci před 40 – 50 tisíci lety.

Ale nemyslete si, že tak divně se chovají pouze lidé v Austrálii. Vezměte si třeba i takovou Severní Ameriku: ještě nedávno tu žily desítky milionů bizonů, kteří pak byli vybiti. (Mimochodem velbloudi tam byli také, ale vyhynuli před 13 tisíci lety, krátce po masovém příchodu lidí).

Dnes žijí v několika parcích jako třeba Yellowstonském, ale drtivá většina těchto zvířat žije na soukromých rančích, kde se chovají na maso. Nepotřebují na zimu kravín, mají dostatek své vlny, krmení zpod sněhu si vyhrabávají lépe než obyčejné krávy, přitom jejich maso je bohatší na bílkoviny a obsahuje méně tuku.

Ano, vědci sice předložili projekt Buffalo Commons, aby znovu osídlili alespoň část Středozápadu bizony. Ale byl shozen místními obyvateli, kteří se vůbec neusmívají při představě, že by své rozsáhlé farmy obklopili neobvyklými živými ploty. Vědí, že bizon vyskočí do výšky 1,8 metru, zrychlí na 64 kilometrů za hodinu a také prorazí ostnatý drát, či dokonce i „elektrického ovčáka“, aniž by sám sobě způsobil fatální poškození.

Jedinou spolehlivou překážkou na jeho cestě je plot vyrobený z ocelových tyčí vysokých několik metrů a tyto tyče se musí zabetonovat do hloubky 1,8 metru, jinak je bizon ohne několika údery z běhu. A ozdobit mnoho kilometrů vlastních polí takovou exotikou je drahé a žít vedle bizona bez něj znamená ztratit pocit naprostého bezpečí svého majetku a života. Proto je velmi pochybné, že se projekt Buffalo Commons někdy splní.

Není ani šance, že by se i do divoké přírody Evropy vrátili – v počtu doby kamenné – zubři. Dnešní rovnováha druhů v místních lesích může existovat jen proto, že tam byl zubr vyhuben. Dříve vypásal podrost do stavu blízkého anglickému parku.

Dnes mnoho stromů z podrostů bojujících se svými sousedy o světlo nakonec zemře, zatímco pod bizonem vyrostl téměř každý, kdo se mu uměl vyhnout. Přítomnost takových zvířat v lese přispěla k úspěchu těch druhů, které mají v kůře hodně tříslovin (to způsobuje, že rostlina chutná hořce, což býložravce odradí).

Pokud by zubři masivně přesídlili do lesů, druhové složení v nich by se velmi změnilo ve prospěch rostlin, které zde kdysi převládaly, ale v posledních stoletích značně ustoupily do pozadí. U dnešních evropských ekologů a zelených je však zachování druhové rozmanitosti, která dnes existuje, nezbytností číslo jedna. A vůbec je nezajímá, že dnešní druhová rozmanitost lesů je hluboce nepřirozená a vyvíjí se jen díky tomu, že předci dnešních Evropanů vybili zubry.

Podobný obrázek je v lesostepi. Před vyhlazením Euroasijci žil tur (předchůdce domácích krav) zde, a ne v lesích, kam později ustoupil. Pod ním mezi bylinnými rostlinami lesostepí dominovaly právě ty druhy, které nejlépe odolávaly ohlodávání turů – ale dnes jsou v sekundárních rolích. Obnova divokých populací velkých býložravců by vedla k tak závažným změnám v druhové rovnováze lesů, lesostepí a stepí, že na jejím pozadí by ostatní procesy, které ohrožují ekologickou stabilitu těchto regionů, jednoduše odezněly.

Samozřejmě můžeme říci, že myšlenka „zastavit život takový, jaký je, a navždy jej zmrazit v této podobě“ je falešná. Že „věčná“ ekologická rovnováha neexistovala ani před člověkem. Že restrukturalizace ekosystémů je normální součástí evoluce, ale pokus o zastavení této restrukturalizace je naopak abnormální a omezuje přírodu. To vše ale nemá pro většinu ekologických aktivistů žádný význam.

Byli vychováni k myšlence, že současná druhová rovnováha by měla být udržována co nejdéle, bez ohledu na míru její „přirozenosti“.
To vše znamená, že v případě odmítnutí chovu skotu žádné jeho divoké analogy nepřijdou, aby jej nahradily. Země bude „pustá a prázdná“ – to znamená, že bude mít omezenou bioproduktivitu, stejně jako ony oblasti Austrálie, kde jsou bezhlavě vybíjeni velbloudi a další velcí býložravci.

Takže zelenina nebo maso: kdo vyhraje?
Přestože živočišná potrava z akvakultury nevyžaduje více půdy než rostlinná potrava, a přestože jsou býložravci, mezi něž patří i dobytek, nepostradatelní při udržování normální hladiny fosforu, nic se nezmění, protože masy o tom jednoduše nevědí. Proto s vysokou pravděpodobností se bude veganské hnutí šířit dál – pod klíčovými hesly „snižování vlivu člověka na životní prostředí“ a „boje proti globálnímu oteplování“. Dařit se jim bude obzvláště v západní Evropě.

Vegani se nemohou dočkat vítězství: mimo západní svět je však móda „zeleně“ mnohem slabší. A ani ty nejzápadnější nezápadní země nejsou nakloněny vzdát se pro sebe důležitých věcí jen proto, že jsou „zelené“. Je pochybné, že vegani vyhrají v zemi, jako jsou Spojené státy: soudě podle “fenomenu Trump” je místní obyvatelstvo, zejména venkovského vnitrozemí, vesměs dosti konzervativní. Rusko, jak už to tak bývá, většinou zůstane na okraji toho, co se děje, s výjimkou samozřejmě určité části populace velkých měst. Zda osobně spadáte pod vliv této módy nebo ne, je čistě osobní záležitost. Pamatujte však, že toto rozhodnutí nelze zakládat na myšlence, že veganství je nejudržitelnějším způsobem, jak nakrmit lidstvo.

autor: Alexander Běrezin

Zdroje: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2 ... irode.html
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11588
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 25 srp 2021, 13:17

V průměru se požaduje na kilogram hovězího masa ročně 0,37 hektaru pastviny
To je nejaká blbosť, tak veľká plocha to nemôže byť. To by jedno "rolnícke družstvo" o výmere 5000ha vyŕmilo tak maximálne 50 krav za rok a nesmelo by sa venovať pestovaniu žiadnej inej plodiny.
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 25 srp 2021, 13:41

Pastviny sú produkciou biohmoty asi nejmenej produktívne... Či?
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11588
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 25 srp 2021, 21:56

Priemerný denný prírastok hovädzieho dobytka je 0,75kg.
Je to v tejto štatistike. Dajú sa tam nájsť po prepnutí zaujímavé čísla. http://datacube.statistics.sk/#!/view/s ... 0_00_00_sk
Len tie sliepky s vajcami im tam pre rok 2020 robia nejaký chaos. :wink:

P.S. Predpokladám že tie čísla nie sú úplne presné ale na hrubé informácie postačia.
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 8106
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Kalinac » 25 srp 2021, 22:21

Alchymista píše:
25 srp 2021, 13:41
Pastviny sú produkciou biohmoty asi nejmenej produktívne... Či?
Nejnižší produkci biohmoty má Poušť , ale ty má zase velké Plus....minimální až nulovou produkci CO2 - pokud se tam netěží Ropa nebo zemní plyn
Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

Uživatelský avatar
jura-p
Sponzor fóra
Příspěvky: 3275
Registrován: 07 úno 2017, 19:46

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od jura-p » 26 srp 2021, 05:04

Z hlediska boje proti CO2 (bez ohledu na to, zda je to opravdu správný boj) je důležité, aby živá příroda deponovala uhlík. Tím současně produkuje O2. Tak se na to koukněme. Důležité je ovšem aby uhlík byl deponován dlouhodobě. To se pozná podle sedimentů v moři a na pevnině tak, že se stačí podívat, jakou půdu živá příroda vytváří pod sebou. Tedy podle země, řekněme hlíny, její barvy, kterou obsah C docela určuje a síly, tedy hloubky zeminy, která pod živou přírodou vzniká. Závěry jsou zcela jiné, než se učí děti ve škole.
Nejvíce C deponují moře. Prakticky všechen vápenec je usazeninou bohatou na C, kterou vyprodukovaly malé mořské potvory ve svých skořápkách. Největším producentem O2 a deponujícím prostředím pro C je vodní prostředí.
Na souši z rostlin je největším deponentem C rašeliník v řekněme polovodním prostředí. Ale rašelinišť je málo. Na druhém místě jsou to trávy. Veškerá černozem vzniká na vlhkých stepích. Přírodní les, v kterém se nekácí, deponuje uhlík ve dřevě, ale jakmile se dostane do klimaxového stavu, tak žádný uhlík z CO2 nedeponuje, prostě proto, že hmota zeleně se v něm ustálí a stejně tolik biomasy, které v něm vzniká, také v něm hnije, což je vlastně pomalé hoření za vzniku CO2 a spotřebuje to stejně kyslíku, jako zeleň produkuje. Les žádný uhlík do půdy neukládá, což se pozná z toho, že když ho vykácíte, tak půda pod ním není na uhlík nijak bohatá, žádná černozem, natož rašelina po lese nezbude.
Významným tvůrcem kvalitní zeminy je mimochodem také člověk. Nejkvalitnější půdy, tera preta, byly v Amazonii výtvorem člověka. To je mimochodem nesmírně zajímavý příběh civilizace, kterou jsme eliminovali rychleji, než jsme tam stihli dojít. Naše bacily a viry to dokázali efektivněji, než nejhroznější dobyvatelé.
Každý zelinář a zahrádkář, který nepodlehl módnímu nepěstování, vytvoří za pár let na svém pozemku z jakéhokoli úhoru kvalitní zeminu v docela slušné vrstvě. Lidské stavby jsou také depozitem uhlíku v množství dřeva, které se nalézá v nich. Na plochu je v domě uloženo násobně více dřeva, a tím deponováno uhlíku a to dlouhodoběji, než na stejné ploše lesa. A bývaly doby, kdy i pozemek kolem domu byl s daleko kvalitnější zeminou, než okolní lesy a pole a měl násobnou hodnotu i produkci ve výrobě zemědělských plodin na stejné ploše.
Jo, a to nemluvím o neuvěřitelné činnosti žížal. A i jejich příběh je naprosto zajímavý. V Americe neměli žížaly, které by zatahovaly organické částečky hluboko do země. Tam měli různé žížaly, ale ty se prý pohybu spíše horizontálně a tím nevytvářely hlubokou kvalitní prsť. A ty slavné kalifornské žížaly, co se jeden čas přímo pěstovaly, jsou prý ve skutečnosti reexportem těch evropských.
A to nemluvím o tom, že bez prachu ze Sahary by nebylo tolik kyslíku z Atlantiku a že i Amazonský prales by měl problémy s minerály.
Čím víc se o těchto věcech dovídám, tím více nevěřím pohádkám greenpissů. Třeba o tom, jak sebemenší množství minerálních olejů zničí navždy přírodu. Tak zrovna v Panamě řadu let, jak viděli nějakou kaluž, tak ji postřikali petrolejem. Dodnes tam mají méně komárů než v okolních zemích. A jako na potvoru nemají menší diverzitu druhů a variet rostlin, žoužele a zvířátek. než sousední země. Spíš naopak. A takových věcí je více. Pláže neočištěné parou a dobrovolníky od různých ropných havarií se vzpamatovávají rychleji, než ty opečované. Vůbec nechápali, proč deštnému lesu říkáme pra.
Příroda kolem Černobylu vzkvétá.
V provinciích Hirošima a Nagasaki mají nejmenší počet genetických vad a poruch z celého Japonska. Když jsme se ptali, jak je to proboha možné, tak odborníci pravili, a omlouvali se za cynismus, "Bylo to síto, přežívali zdravější".

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 10580
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od homer » 26 srp 2021, 08:01

Jak EU zakazala prodavat Skodu Fabii combi
https://dfens-cz.com/jak-eu-zakazala-pr ... bii-combi/

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11588
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 26 srp 2021, 13:18

jura-p píše:
26 srp 2021, 05:04
...Třeba o tom, jak sebemenší množství minerálních olejů zničí navždy přírodu...
Na Slovensku sa za komančov robil výzkum že sa piesčité pôdy v borovicových lesoch postriekali ropu aby ten piesok lepšie a dlhšie udržoval vlahu. Príroda s tým nemala žiadny problém.
Kedysi sa ropa od ťažobných vrtov nedopravovala do centrálneho zásobníka rúrkami ale v zemi boli drevenými doskami vytvorené kanály/žlaby(dno a dve bočné steny) a tadiaľ ropa tiekla k zásobníku(samospádom). Na prírode to tam nezanechalo stopy.
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

zmiri
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 7043
Registrován: 07 úno 2017, 16:42

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od zmiri » 26 srp 2021, 14:30

Ropa a znečištění půdy. Napadlo někoho z vás, odkud se ta ropa bere? Není náhodou ze země? Z celkového hlediska nejde o znečištění, ale o návrat do místa původu. Ono když člověk čte, že něco má přírodní původ, tak mě hned napadne: A co nemá? :lol:
Nejlepší zaměstnání je být vojákem z povolání, v době míru.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 26 srp 2021, 14:30

pozor! Nie je ropa ako ropa (dokonca i z "rovnakého" ložiska) a pred 100 i ešte pred 50 rokmi sa zväčša ťažili celkom iné druhy ropy ako dnes.

Zmiri - to rozhodne nie je pravda. Je to tvrdenie ekvivalentné porovnávaniu pôdy - a trebars banských odvalov z hlbinných baní.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

zmiri
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 7043
Registrován: 07 úno 2017, 16:42

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od zmiri » 27 srp 2021, 11:59

Alchy: Já to myslel z pohledu přírody a jejího času. Znečištěný to je třeba pro člověka, ne pro přírodu. Ta si s tím za chvíli (třeba pár miliónů let, pro zemi fakt chvíle) poradí :wink:
Nejlepší zaměstnání je být vojákem z povolání, v době míru.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 30 srp 2021, 19:58

https://roklen24.cz/zmenu-klimatu-musim ... atastrofa/
Změnu klimatu musíme řešit ihned, jinak nás čeká klimatická katastrofa
My lidé ovlivňujeme klima více, než si uvědomujeme. Věděli jste například, že i obyčejným brouzdáním na internetu? Veškerá datová infrastruktura samozřejmě závisí na elektrické síti. A protože stále ještě vyrábíme velké množství elektřiny spalováním fosilních paliv, i obyčejné surfování na internetu zatěžuje životní prostředí.

Zajímá-li vás více, může se vám hodit znalost pojmu „digitální uhlíková stopa“. Právě s tímto tématem vystoupí na konferenci WebExpo „certified Climate Reality Leader“ Markéta Beníšek. Na svém blogu Markéta uvádí, že „když se každý pokusí udělat něco malého, může se toho hodně změnit“. Osud naší planety tedy máme každý ve svých rukou. Ale co konkrétního může udělat jedinec? Přečtěte si rozhovor s Markétou Beníšek.

Uvádíte jako jeden z vašich cílů mít domácnost s negativní uhlíkovou stopou. Jak se vám daří se k tomuto cíli blížit? Může se skutečně něco takového povést samostatné domácnosti? Není na to přece jen potřeba větší „jednotky“, jako je například stát?

V současné době bydlím v Londýně, kde jsou možnosti výběru bydlení limitované. S manželem se nám ale podařilo najít byt v energeticky úsporném domě postaveném v parku, který vyhrál prestižní cenu Sira Davida Attenborougha za podporu biodiverzity.

Naši uhlíkovou stopu snižujeme několika způsoby, v první řadě mezi ně patří úspora energie. Odebíráme teplo a elektřinu jen od dodavatelů využívajících výhradně obnovitelné zdroje. Kupujeme, pokud možno, sezónní a lokální potraviny, nebo alespoň potraviny vyprodukované v Evropě. Dále jsme omezili konzumaci masa a mléčných výrobků. Upřednostňujeme kvalitu nad kvantitou, zejména co se týče oblečení. Rovněž třídíme bioodpad a tím taky redukujeme produkci metanu.

Doufáme, že se nám časem podaří mít vlastní dům s neutrální, nebo dokonce negativní uhlíkovou stopou. Toho se dá docílit zejména energeticky úsporným designem, využitím energie z obnovitelných zdrojů a důkladným zateplením.

Pevně věřím, že pokud by každý udělal alespoň malý krok ke snížení uhlíkové stopy své domácnosti, udělalo by to velký rozdíl. Ale samozřejmě souhlasím, že větší jednotky jako stát a globální firmy jsou v boji s klimatickými změnami naprosto stěžejní.

Na konferenci WebExpo vystoupíte s tématem měření digitální uhlíkové stopy. Jak dobře ji umíme změřit? Jak se to prakticky dělá?

Digitální uhlíková stopa je stále velmi nové a často překvapující téma. Je tomu tak zejména proto, že není viditelná, a proto si ji často ani neuvědomujeme.

Všechna zařízení, která nás spojují se světem skrze internet, potřebují ke své funkci elektřinu. Protože se však zhruba 80 procent elektřiny stále získává spalováním fosilních paliv (zejména uhlí), vše, co děláme online, má nějakou uhlíkovou stopu.

Podle velikosti námi posílaných dat přes internet se dá vypočítat, kolik energie se spotřebuje na jejich přesun z datových center přes telekomunikační sítě na naše jednotlivá zařízení. K tomu je potřeba přidat uhlíkovou intenzitu elektrické sítě, která to vše umožní. Na to se používá mezinárodní průměr uhlíkové stopy elektřiny získané z fosilních paliv a z obnovitelných zdrojů. Za tímto vším je samozřejmě ohromné množství výzkumu a výpočtů.

Naštěstí existují firmy a organizace, které pomohly tyto výpočty zautomatizovat a udělat je tak dostupné i široké veřejnosti. S několika z nich jsem měla to štěstí spolupracovat a téma digitální uhlíkové stopy šířit dál. Například s webovou agenturou Wholegrain Digital jsme vytvořili tzv. Digital Declutter Toolkit, kde vysvětlujeme toto téma ve zjednodušené formě. Nabízíme taky tipy na snížení digitální uhlíkové stopy pro firmy i jednotlivce.

Na konferenci WebExpo se ale budu věnovat specificky uhlíkové stopě webových stránek a možnostem, jak ji minimalizovat.

Co očekáváte od letošní klimatické konference COP26, konané na podzim v Glasgow? Jak se podle vás daří naplňovat cíle pařížské konference z roku 2015?

Pevně doufám, že existující studie a všechny živelné katastrofy posledních let budou dostatečnou motivací pro účastníky konference (zejména pak pro všechny členské státy G20, které jsou zodpovědné za zhruba 75 procent globálních emisí skleníkových plynů). Současná situace si žádá ambicióznější cíle a konkrétní kroky, jak udržet globální oteplení pod 2 stupně Celsia, ideálně ale pod 1,5 stupně Celsia (oproti předprůmyslové éře – pozn. red.). Takový cíl byl dohodnut během zmiňované pařížské konference v roce 2015.

Pokud se tak nestane, riskujeme oteplení až o tři stupně Celsia do roku 2100, což by mělo katastrofální a nevratné následky.

Co podle vás může udělat jednotlivec pro snížení své uhlíkové stopy?

V první řadě je důležité si připomenout původ samotného konceptu uhlíkové stopy jednotlivce. Přišla s ním ve své chytré marketingové kampani britská energetická společnost BP ve spolupráci s marketingovou agenturou Ogilvy. Cílem této kampaně bylo odvrátit pozornost od hlavních „znečišťovatelů“ životního prostředí a přesunout ji na spotřebitele. Co se týče marketingu, musím uznat, že tento tah byl velmi chytrý. Teď je ale na nás spotřebitelích, abychom využili svou sílu a přes naše nákupní chování přenesli větší míru zodpovědnosti zpět na průmyslový sektor. Tím urychlíme přechod k výrobě s nižším dopadem na životní prostředí.

Nicméně, jako jednotlivci máme spoustu možností, jak snížit uhlíkovou stopu. Můžeme tak učinit například skrze naši domácnost, jídelníček nebo i šatník. Výroba elektřiny a tepla je jeden z nejvíce znečišťujících faktorů. Měli bychom si proto vybírat dodavatele využívající obnovitelné zdroje. Toto je jeden z nejvýznamnějších kroků.

Dále, můžeme odebrat alespoň trochu živočišných produktů z našeho jídelníčku a nahradit ho pokrmy na rostlinné bázi, ideálně sezónními a lokálními potravinami. Nemusíme se hned stát vegany nebo vegetariány, stačí například vynechat maso jeden den v týdnu.

Velkého rozdílu můžeme také dosáhnout pečlivějším výběrem věcí do našeho šatníku. Módní průmysl je nesmírně znečišťující. Pokud tedy podpoříme menší firmy s udržitelnou výrobou, může to udělat veliký rozdíl. Pro někoho může být dobrou alternativou i nákup oblečení tzv. z druhé ruky, který v posledních letech nabírá na popularitě. V neposlední řadě můžeme přehodnotit, jak často a kam cestujeme a pokud možno omezit využívání letecké dopravy.

Vlastníte certifikát Climate Reality Leader dosažený v programu, který vedl bývalý americký viceprezident Al Gore. Jaká s ním byla spolupráce?

Al Gore vytvořil velice působivou prezentaci, se kterou dokáže vysvětlit komplexní téma, jako je klimatická věda, i nepoučenému laikovi. Tato prezentace se stala základem celého programu. Když jsem ji slyšela naživo v celé nezkrácené tříhodinové verzi, skutečně to se mnou otřáslo. Nejvíce šokující bylo vidět záběry živelných a ekologických katastrof z míst po celém světě. Pak skutečně vidíte, že je to globální problém, který už v nějaké míře postihuje opravdu každého z nás.

Celý program byl ohromně inspirující a motivující. Bylo úžasné poznat další členy programu z různých koutů světa, slyšet jejich příběhy a vidět jejich projekty. Díky tomu jsem si uvědomila, kolik lidí se snaží věci změnit k lepšímu. To mě naplnilo velkou nadějí na zvrat k lepšímu.

Co je podle vás největší mýtus týkající se změny klimatu?

Že všechny dosavadní změny a ekologické problémy jsou běžné cyklické změny, za které lidstvo nenese odpovědnost a se kterými si není třeba dělat starosti. Tento mýtus byl vyvrácený bezpočtem studií a důkazů. Věřit v něj je velmi nebezpečné.

Váš tip: povede se lidstvu vyhnout se do roku 2050 klimatické katastrofě?

Upřímně v to doufám, ale zároveň mě děsí, jak málo pozornosti je tomuto problému věnováno v médiích. Téma ekologie a klimatických změn se stále zdá být upozaděno, přitom nám dochází čas, kdy můžeme věci změnit natolik, abychom se vyhnuli katastrofě.

Důležité je, aby se více lidí začalo o toto téma zajímat a mluvit o něm se svým okolím. Čím více lidí bude chápat, jak a proč ke klimatickým změnám dochází, tím dříve můžeme společně vytvořit lepší a zdravější budoucnost jak pro nás, tak i pro příští generace.

Markéta Beníšek pracuje jako manažerka rozvoje partnerství v digitální marketingové agentuře Footprint Digital. Vlastní certifikát Climate Reality Leader, získaný v programu vedený bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem. Je také členkou iniciativy TEDxCountdown.
Cesta do pekla vydláždená nezmyslami
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 10 zář 2021, 15:37

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -se-676308
Překvapení: Povodně jsou méně ničivé než dřív, zjistilo se
Zatímco se ve většině médií hovoří, že je kvůli klimatickým změnám hrozba povodní mnohem větší než kdy v historii a ekologičtí aktivisté i právě s odvoláváním na záplavy vyhrožují, že budou útočit na lidi, kteří si dovolí jezdit autem, jak tomu bylo kupříkladu v tomto týdnu v německém Mnichově, tak server The Wall Street Journal ukázal skutečné data. A ta ukazují přesný opak. Právě díky technologiím a infrastruktuře už povodně nejsou takovou hrozbou jako před nástupem aut. Riziko úmrtí i škod se mnohonásobně snížilo. Server The Wall Street Journal poznamenává, že by se s blížící se listopadovou celosvětovou konferencí o klimatu v Glasgow měla zveřejňovat důležitá fakta o změně klimatu, která se ne vždy dostanou do převažujícího mediálního zpravodajství.

Jednou z takových oblastí je i informování o riziku, které hrozí kvůli povodním. Zatímco kvůli hrozbám od ekologických aktivistů jako organizování útoků a ničení veřejného i soukromého majetku muselo být do německého Mnichova povoláno 4 500 policistů a nad městem kroužily helikoptéry a organizace Greenpeace obsadila nádrže před místem automobilové výstavy IAA Mobility s požadavky, aby Německo přestalo automobily vystavovat či je dokonce zcela používat s odvoláním také na nedávné záplavy, článek Bjorna Lomborga upozorňuje, že ve skutečnosti na mnohých místech už záplavy nejsou takovým nebezpečím, jako tomu bylo před rozmachem automobilismu a technologií.

A nejde o marginální čísla. Na datech ze Spojených států Lomborg ukazuje, že přestože fotografie opuštěných aut v rozvodněných ulicích východního pobřeží USA vypadají hrůzostrašně, relativní daň, kterou si tamní povodně vybírají – v podobě majetku a životů – se v průběhu času snižuje.

Podíl nákladů na povodně na hrubém domácím produktu se od roku 1903 v USA snížil téměř desetkrát na 0,05 % HDP, zatímco roční riziko úmrtí při povodních kleslo téměř třikrát.

Nejde přitom jen o Spojené státy, platí to i se zahrnutím rozvojových zemí. Celosvětové údaje jsou skromnější, ale výzkum povodní ukazuje, že náklady v poměru k HDP a úmrtí v poměru k počtu obyvatel se od roku 1980 do roku 2010 snížily na celé zeměkouli.

I přesto však chce Spojené království na klimatické konferenci OSN v Glasgow razantně tlačit na ostatní státy, aby ve prospěch klimatu položily nemalé oběti. Koordinátor britské diplomacie v otázkách klimatu a vyslanec Spojeného království na listopadové klimatické konferenci John Murton se pro server E15.cz v tomto roce vyjádřil, že si jeho země klade za cíl vyzvat všechny státy, aby si „nastavily vlastní dlouhodobé strategie na dosažení uhlíkové neutrality“. Země by podle něj měly platit i těm státům, které prohlásí, že „pociťují následky klimatických změn“ a také „chudé a zranitelné státy“.

Připomíná, že „vyspělé státy se v rámci Pařížské dohody zavázaly vytvořit do roku 2020 finanční mechanismus, pomocí něhož poskytnou nejméně sto miliard dolarů ročně na ochranu klimatu v rozvojových zemích“. K dohodě se připojila i Česká republika a premiér Andrej Babiš (ANO) jí vyjádřil plnou podporu i na summitu OSN v New Yorku, takže dotování chudších států čeká i české občany.

A to není vše. Podle britského diplomata bude nutné, aby šlo na klima více peněz i od lidí pohybujících se ve finančnictví. Platit prý bude „každý, kdo ve světě rozhoduje o financích“. Od toho si Murton slibuje k oněm stům miliardám dolarů z veřejných financí získat navíc biliony dolarů i z privátního sektoru.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 16 zář 2021, 19:01

https://www.czechfreepress.cz/ekologie/ ... aliva.html
NASA připouští, že změnu klimatu způsobuje oběžná dráha Země, nikoli fosilní paliva
Již více než 60 let Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ví, že změny, které se odehrávají v planetárních modelech počasí, jsou zcela přirozené a normální.

Nicméně z nějakého nepochopitelného důvodu se rozhodla šířit hoax o globální hrozbě klimatických změn způsobených lidskou činností.

Co NASA již dávno zjistila
Abychom byli přesní, bylo to v roce 1958, kdy poprvé zpozorovala změny v oběžné dráze Země kolem Slunce a změny sklonu zemské osy. Obě pozorování jsou zodpovědná za to, co dnešní klimatologové nazývají „oteplováním“ (nebo v závislosti na jejich agendě „změnou klimatu“ – jelikož někde dochází i k ochlazování).

Jinak řečeno, planetu žádným způsobem nepřehřívají ani neochlazují lidé tím, že jezdí v SUV (sportovní užitková vozidla) anebo jedí hovězí maso.

NASA to však dosud neuvedla na správnou míru a rozhodla se zůstat v úzadí a nečinně přihlížet tomu, jak se pseudo-liberálové a eko-alarmisté vzrušují nad světem, který kvůli nadměrnému množství dobytka anebo plastových brček zřejmě do 12 let zanikne.

V roce 2000 na své webové stránce Earth Observatory zveřejnila informace o teorii Milankovičových cyklů a prozradila, že planeta se ve skutečnosti mění kvůli vnějším faktorům, které s lidskou činností vůbec nesouvisí.

Tato informace se však ani po 19 letech nedostala k mainstreamu, což je důvod, proč „progresivisti“ nyní začali tvrdit, že nám zbývá pouze 18 měsíců, až Země zanikne v důsledku nadměrného množství oxidu uhličitého (CO2).

Jaká je vlastně pravda o změně klimatu?

Nicméně pravda se mnohem více podobá tomu, co předložil srbský astrofyzik, Milutin Milankovič, po kterém je pojmenována zmíněná teorie.

Ta dokazuje, že největší vliv na měnící se modely klimatu (více ZDE…) mají výkyvy slunečního záření v závislosti na ročních obdobích a zeměpisné šířce, které dopadá na Zemi rozdílnými způsoby a v rozdílných časech.

Tuto skutečnost pomáhají vysvětlit dva níže přiložené obrázky (od Roberta Simmona z Goddardova centra pro vesmírné lety).

První ukazuje Zemi na oběžné dráze s excentricitou (vychýlením) blízkou nule a druhý obrázek ukazuje Zemi na oběžné dráze s excentricitou 0,07.

Tato změna oběžné dráhy Země je zobrazena excentrickým, oválným tvarem na druhém obrázku, který byl záměrně přehnaný kvůli lepšímu pochopení (excentricita 5). Znázorňuje masivní změnu vzdálenosti, ke které dochází mezi Zemí a Sluncem v závislosti na tom, zda je v perihéliu (přísluní), nebo aféliu (odsluní).

Celý článek ZDE: https://www.vylectese.cz/nasa-pripousti ... a/#respond
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
bacil
Redakční rada
Příspěvky: 2968
Registrován: 08 úno 2017, 04:04

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od bacil » 17 zář 2021, 00:26

Jeden komantář odtamtud:

Když už se tu zmiňovala NASA, tak jsem se podíval na oficiální vyjádření NASA, která se i k těmto cyklům racionálně vyjadřuje.
https://climate.nasa.gov/blog/2949/why- ... t-warming/
A z toho jasně vyplývá, že Milankovičovy cykly existují, ale ve zcela jiných časových rámcích (doby ledové a meziledové, desítky až stovky tisíc let) a dle jeho modelu bychom se právě jako planeta měli ochlazovat a nikoliv oteplovat, natož takovým tempem.

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 17272
Registrován: 31 led 2017, 18:04

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od petrp » 18 zář 2021, 13:13

Jedno zajímavé srovnání - dvě fota, pořízené z více-méně stejného místa s odstupem 11 let. Großglockner a ledovec v jeho údolí. Těžko odsud odhadnout, kolik ho ubylo, ale je to pěkných pár metrů...
.
GrossGlockner.jpg
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Díky dlouholetým zkušenostem můžu konstatovat, že věci nefungují dobře, pokud jsou vypnuté...

Uživatelský avatar
Polite
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 6857
Registrován: 07 úno 2017, 21:48

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Polite » 18 zář 2021, 15:32

Skoda, ze neexistuje 100 fotiek (1 ročne) z jedneho miesta v rovnakom datume. Opat nechcem prudit
https://grossglockner.panomax.com/
Chcel by som byť Stalinom. Nie preto aby som bol ako on. Ale preto, aby som vedel, či mohol konať inak...

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 17272
Registrován: 31 led 2017, 18:04

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od petrp » 18 zář 2021, 16:11

No vidíš, tohle jsem neznal - díky za odkaz. Fotky jsou focené z té terasy nad restaurací... :mrgreen:
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Díky dlouholetým zkušenostem můžu konstatovat, že věci nefungují dobře, pokud jsou vypnuté...

BartH8
Sponzor fóra
Příspěvky: 560
Registrován: 16 dub 2018, 18:16

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od BartH8 » 19 zář 2021, 23:06

Něco proti Green dealu



www.no-deal.eu
Sláma u kravína,
herojom srala.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11588
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 22 zář 2021, 23:33

Británie má málo oxidu uhličitého. Nedostatek pocítí i další země v Evropě
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... ntent=main
Neviem prečo sa nedohodnú s tým Islandom, tam ho idú komplikovane zatláčať pod zem. :wink:
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Odpovědět