Ekologia a životné prostredie

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 19 srp 2024, 00:20

https://echo24.cz/a/Hs9KL/tydenik-echo- ... es-a-klima
Houby, les a klima. Stanou se z mykologů revolucionáři?
Jakési pomyslné nůžky se rozevírají nejenom mezi chudými a bohatými regiony či generacemi, ale také v lese. Týká se to hub, stromů, zvířat i pocitu národní identity, neboť etnologové už dávno rozdělili evropské národy na mykofobní a mykofilní a není nutné připomínat, že aspoň podle statistik mezi nejvíc mykofilní národy světa patří Poláci, Slováci a Češi. Ejhle, asi toho máme společného víc, než jsme si mysleli. Ale můžeme se také ptát, zda bez hub a některých stromů také nepřijdeme o část národní duše.

Mykofobie nerovnoměrně vzrůstá směrem na západ a severozápad, ale dějí se i velké mentální změny, protože obliba sbírání hub roste v dřív opatrném Švédsku. Přitom zůstává stabilní v neobvyklém středozemním mykofilním centru na Sardinii. Australané si od hub udržují mnohem větší odstup než Novozélanďané a Norové se učí vyhýbat se stále vzácnějším jarním druhům a soustřeďují se na jistější pozdní podzim. Ono se totiž nedá dost dobře říct, co s některým z asi dvou milionů druhů hub udělá změna klimatu.

Prakticky všechny houby jsou citlivé na vlhkost, většina na teplotu, na stav lesních půd a přítomnost rostlin či jiných hub. Ale tohle všechno se poměrně rychle místo od místa mění, takže třeba Američané si zvykají na periodické pulzy dříve vzácných hub, jako jsou jedovaté muchomůrky. Najednou jich může být tolik, že člověk nemá kam vstoupit a cítí, jako by les ovládla nějaká čarodějná síla.

Zdá se, že s běžnými, něžně kvetoucími bylinkami může zacházet prakticky každý, ale že houby jsou na zacházení složitější a záludnější, vyžadují hlubší znalosti a velký respekt.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 22 srp 2024, 23:27

https://svobodny-svet.cz/chteli-pomoci- ... jako-vzdy/
Chtěli pomoci životnímu prostředí, ale dopadlo to jako vždy
GUSTAV SITAŘ

V Kalifornii před lety zakázali jednorázové plastové tašky. Chtěli tak snížit množství odpadu. Výsledek je možná překvapivý. Nebo jak chtěla kanadská vláda pomoci místním novinám.

Nejčerstvější příklady velkého problému dneška. Samozvaní sociální inženýři se za pomoci státní mašinérie snaží vyřešit něco, o čem si myslí, že tomu rozumí.

Odkaz na zdrojové informace na konci článku.

Zase ta Kalifornie
Kalifornie v roce 2016 zakázala plastové tašky na jedno použití. Byla prvním státem v USA, který podobné opatření zavedl.

Původní jednorázové plastové tašky v obchodech nahradily trvanlivější a větší tašky, které mohly být použity více než stokrát. Obchody je prodávaly za zákonem stanovenou minimální cenu. Cílem zákona bylo omezit celkový objem plastového odpadu.

Nicméně stal se pravý opak. Objem odpadu z plastových tašek, které končí na kalifornských skládkách, nebyl nikdy větší. Nové tašky jsou vyrobeny z materiálu, který je čtyřikrát silnější než u jejich tenké předchůdkyně. Málokdo je používá opakovaně a vzhledem k materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, nemohou být recyklovány.

Co na to tisk?

Komentář v Los Angeles Times uvádí:

„Nikdo nemůže být viněn za tuto špatnou situaci. V zákoně nebyla žádná díra, nikdo se nepohyboval na hraně zákona. Je to jednoduše případ neočekávaných důsledků.”

„Nikdo z lidí, kteří vyjednávali příslušný zákon, si nedokázali představit, že s novými taškami ze silnějšího materiálu, které mohou lidé použít 125 krát, budou lidé zacházet jako s jednorázovými lehkými taškami. Ale to je přesně to, co se stalo. Lidé nemohou tašky recyklovat, ani kdyby chtěli. Žádná firma v Kalifornii není schopná je recyklovat.”

Post scriptum
Pozn. autora: Zákonodárce si nedokázal představit, že zákon nebude fungovat tak, jak on si představoval. A tím je to pořešeno?

Co by za to chudáci v soukromé sféře dali? Oni se nemohou zbavit odpovědnosti za špatné rozhodnutí prohlášením, že si něco nedokázali představit. Oni musí dopředu usilovně přemýšlet, jestli se něco náhodou nemůže stát, protože na tom závisí jejich živobytí. A nikdo nepřijde s pytlem peněz, aby je utěšil.

Italský profesor napsal kdysi knížečku o lidské hlouposti. Píše v ní, že suverénně nejnebezpečnější lidé jsou ti, kteří neví, že nic neví. Sociální inženýři, kteří si myslí, že prostě jen vydají nějaký zákon a ono to dopadne. To, že lidé mohou vyhazovat i nové tašky, by napadlo pětileté dítě.

Tohle není kritika špatného rozhodnutí. To udělá každý. Je to kritika lidí, kteří bez přemýšlení a zkušeností vydávají nesmyslné zákony, za nimiž zůstává spálená země, a kteří se nikdy nepoučí, natož aby se stali pokornými.
Kanadská vláda pomáhá médiím

V polovině minulého roku přijala kanadská vláda zákon „Online News Act”, kterým nařizovala firmě Meta, která vlastní Facebook, a Google, aby se o své zisky z publikování článků z kanadských médií dělila s jejich vydavateli.

Řada lidí upozorňovala, že zákon představuje velké riziko, protože obchodní dohodu uzavírají vždy dvě strany a není jisté, jak na to bude Meta a Google reagovat. Kanadský ministr pro místní rozvoj při představování zákona uvedl:

„Díky novému zákonu si budou moci novináři z celé země vyjednat férové podmínky kompenzace za články, které se objeví na největších digitálních platformách. Zákon vyrovnává podmínky na hřišti tím, že omezuje sílu velkých firem a zajistí, že i nejmenší vydavatelé dostanou férovou odměnu za svoji práci.”

No, pomáhá…

O měsíc později reagovala firma Meta, tedy Facebook, na nový kanadský zákon tak, že zakázala publikování veškerých novinových zpráv pro uživatele v Kanadě. Kanadský premiér Trudeau reagoval prohlášením, že odříznutí Kanaďanů od novinových zpráv není správné, že to je vydírání a že „to nebude fungovat”.

Google se nakonec s kanadskou vládou dohodl na roční platbě ve výši 100 milionů dolarů. Firma Meta vytrvala. Kanadská vláda se domnívala, že Meta blufuje, ale zdá se, že ne.

Čtenáři, kteří skončili na stránkách místních novin tím, že se o článku dozvěděli na Facebooku, ze dne na den zmizeli.

Jeden rok poté, co Meta zakázala odkazy na kanadské noviny, klesl počet interakcí o 58 %. V absolutních číslech to znamená o 11 milionů méně zobrazených stránek kanadských novin denně. Zákaz odkazování na kanadské noviny neměl téměř žádný vliv na aktivity kanadských uživatelů na Facebooku.

Meta nehodlá zákaz zrušit a kanadská vláda neplánuje zákon upravit.

Post scriptum
Pozn. autora:
Když chce kterákoli soukromá firma udělat nepopulární rozhodnutí, které se dotýká jejích obchodních partnerů, pečlivě zvažuje, co může udělat protistrana a co se bude dít pak. Když se to nepovede, mění se taktika. Stát většinou nezvažuje nic a strategii nemění, i když místo pomáhání škodí. Proto by se měl soustředit pouze a zejména na věci, kde je jeho role nezastupitelná.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 24 srp 2024, 21:26

https://svobodny-svet.cz/nova-studie-zp ... i-faktory/
Nová studie zpochybňuje lidskou roli při změně klimatu: Slunce a mraky byly identifikovány jako hlavní faktory
V rámci klimatické agendy je přísně zakázána jakákoli vědecká diskuze. Mnozí odborníci jsou pak velmi dobře placeni za to, aby udrželi mainstreamový narativ – a za totéž jsou velmi dobře placena i média. I když je argumentů proti nesmyslné pohádce o „zlém CO2“ produkovaném člověkem poměrně hodně, k většině lidí se vůbec nedostanou.

Právě díky tomu je možné nadále mezi lidmi šířit tyto bludy a na jejich základě zavádět drakonickou klimatickou politiku Green Dealu, jejímž cílem je likvidace životní úrovně rozvinutých zemí.

Studie změny klimatu založená na satelitních datech znovu zpochybňuje tvrzení kultu nulového uhlíku, že CO2 je zodpovědný za vyšší teploty. Data spíše ukazují, že obrovskou roli hraje sluneční záření a oblačnost.

Studie nedávno publikovaná v časopise Geomatics přináší nové poznatky o příčině globálního oteplování. Výzkumníci došli k závěru, že přírodní faktory, jako jsou změny slunečního záření a oblačnosti, by mohly být hlavními hybateli pozorovaného nárůstu teploty v posledních desetiletích.

Studie s názvem „Roles of Earth’s Albedo Variations and Top-of-the-Atmosphere Energy Disbalance in Recent Warming: New Insights from Satellite and Surface Observations“ analyzovala globální oblačnost a údaje o slunečním záření v letech 2000 až 2023 z meteorologické družice CERES.

Autoři zjistili silnou korelaci mezi změnami těchto přírodních faktorů a naměřeným nárůstem teploty během tohoto období.

Podle vědců lze veškeré oteplování v tomto období vysvětlit změnami slunečního záření a albedem oblačnosti. Tvrdí, že lidský vliv na klima je přeceňován, a že přírodní klimatické faktory hrají větší roli, než se dříve myslelo.

Autoři zdůrazňují, že převládající narativ, který zvyšuje dlouhovlnnou sestupnou radiaci ze skleníkových plynů (GHG), která způsobuje oteplování horních 100 metrů oceánu, je založen na nepotvrzených předpokladech.

Tvrzení, že v důsledku skleníkových plynů dochází ke globálnímu oteplování, se totiž nikdy nepodařilo prokázat.

Naproti tomu satelitní pozorování zvýšeného absorbovaného slunečního záření – které proniká až do 100 metrů a ve skutečnosti přímo ohřívá oceánskou vodu – vysvětluje nejen trend oteplování horních 100 metrů oceánu od roku 2000, ale také 80 procent meziročního oteplování a kolísání teplot, říkají vědci.

Vysoké teploty z roku 2023 lze také vysvětlit zvýšenou absorpcí sluneční energie v důsledku klesajícího planetárního albeda (nižší oblačnost).

Na závěr připomínám, že již nějakou dobu čeká odměna 100 000 eur na toho, kdo podá důkazy, že člověkem produkovaný CO2 způsobuje oteplování.

Dosud se nikdo nepřihlásil.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 06 zář 2024, 07:14

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... uje-761087
Stejně jako za covidu. Vadná data. Green Deal demaskován. Český matematik odhaluje
Nezáleží na počtu odborníků, ale na kvalitě argumentů. To tvrdí deklarace, kterou pod hlavičkou nizozemské nadace Climate Intelligence Foundation podepsalo více než 1900 vědců a která je odpovědí na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jež bere svět jako nezpochybnitelné. Také několik českých vědců se podepsalo pod prohlášení, jímž se na veřejnost obracejí s cílem demaskovat Green Deal. Podle matematika Tomáše Fürsta, jednoho ze signatářů, vědecké hypotézy o vývoji klimatu vytvářejí lidé, kteří poměrně dobře chápou, že čím větší katastrofa jim z modelů vyleze, tím větší šance je, že dostanou další tučný grant.

Mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN: Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí. Sám však žádný původní výzkum neprovádí,ani přímo nesleduje změny klimatu, ale provádí systematický přehled veškeré relevantní publikované vědecké literatury s cílem poskytnout komplexní aktualizované informace o změnách klimatu, jejich účincích a možných strategiích.

Na opačném pólu stojí nizozemská nadace Climate Intelligence Foundation (zkráceně Clintel), která naopak upozorňuje na údajnou manipulaci s klimatickými daty a jejich chybnou interpretaci ze strany IPCC a politiků. O sobě tvrdí, že se snaží objektivně a transparentně informovat širokou veřejnost o tom, jaká fakta jsou dostupná o klimatických změnách a klimatické politice a také kde se fakta mění v domněnky a předpovědi. Nadace vede a podněcuje veřejnou diskusi a provádí investigativní zpravodajství v této oblasti. Clintel chce fungovat jako místo mezinárodního setkání vědců s různými názory na klimatické změny a klimatickou politiku. Mainstreamovými médii je ovšem zpochybňován a označován za klimatoskeptiky, nebo přímo za popírače vědy.
Čím větší katastrofu „věští“, tím tučnější grant

I tak se v Česku našla skupina vědců, kterým je přístup Clintelu blízký a naopak se neztotožňují se závěry, které prostřednictvím Mezinárodního panelu pro změnu klimatu přijímá takřka celý svět. „Za tu dobu, co se pohybuju ve vědě, jsem viděl mnoho modelů, do nichž jejich pyšní akademičtí autoři vložili mnoho úsilí a reklamy, ale které při predikci věcí budoucích strašlivě selhaly. Psal jsou o tom zde. Málokdo si to uvědomuje, ale za celou dobu covidové epidemie se neobjevil ani jeden model, který by byl schopen aspoň přibližně správně předpovědět, kdy právě probíhající vlna infekcí vyvrcholí nebo jestli přijde další vlna, případně kdy. Predikční modely byly během epidemie úplně bezcenné,“ říká pro ParlamentníListy.cz matematik Tomáš Fürst z Katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Také z toho důvodu je velice na pozoru ohledně celé té oteplovací agendy. „Hypotéza o tom, že růst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k růstu globální teploty, je z velké části postavena na matematickém modelování, nikoliv na experimentech či přímých pozorováních. No a tohle modelování více či méně přesně zachycuje některé z mnoha komplikovaných dějů v atmosféře. Autory těch matematických modelů jsou zase jenom lidé, kteří poměrně dobře chápou, že čím větší katastrofa jim z modelů vyleze, tím větší šance je, že dostanou další tučný grant,“ upozorňuje na možnou motivaci „alarmistů“ Tomáš Fürst, jeden ze signatářů prohlášení pracovní skupiny přírodních věd při nadaci Clintel, jímž se několik českých vědců obrací na veřejnost s cílem demaskovat Green Deal.

Rozvrácení průmyslu za účelem snížení emisí

Ve svém postoji však na rozdíl od zastánců oficiálního výkladu klimatických změn tak kategorický není. „Netvrdím, že je vyloučené, aby výše uvedená hypotéza oteplovačů platila. Jen tvrdím, že úroveň evidence, kterou pro tuhle hypotézu máme, v žádném případě neopravňuje rozvrácení průmyslové civilizace za účelem snížení emisí CO2, které právě v Evropské unii provádíme. Až se za 50 let ukáže, že oteplovací modely byly – jako již mnohokrát v minulosti – chybné, omluví se alespoň jejich autoři? Po covidovém modelovacím fiasku se neomluvil nikdo,“ konstatuje pedagog z Katedry matematické analýzy a aplikací matematiky.

Závěry Mezivládního panelu pro změnu klimatu jsou mainstreamovými médii vždy prezentovány jako „vědecký konsensus“, a tedy jediné správné, ačkoli jednostranně zdůrazňují pouze emise skleníkových plynů. „Argument ‚konsensem vědců‘ je směšný. Konsensus je poslední útočiště vědeckých šarlatánů, když jim dojdou skutečné argumenty. Kdyby měli data a argumenty, nepotřebovali by ‚konsensus‘. Za covidu byl taky ‚konsensus‘ na Safe&Effective – místo dat z pořádně udělaných studií – a jak to dopadlo,“ připomíná Tomáš Fürst.
V historii planety se teplota měnila prudce často

Prohlášení podepsal rovněž Jiří Kobza, který vystudoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Mé názory o vlivu lidstva na klima se liší od zcela převládajících stanovisek tím, že nesouhlasím s tvrzením, že množství skleníkových plynů, vytvořených lidskou činností, je hlavní a podstatnou příčinou globálního oteplování. Jsem původním vzděláním geolog a celý život, ať už jsem pracoval na různých pozicích, jsem komunikoval se svými bývalými kolegy a dalšími známými, a to nejen geology, ale i specialisty z dalších přírodovědných a technických oborů. Často jsem s nimi diskutoval, četl jejich publikace nebo jsem se zúčastnil různých seminářů a přednášek,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz poslanec Jiří Kobza.

Poukazuje na to, že tito lidé vycházejí jak z poznatků vlastních výzkumů, tak i z nezávislé interpretace dat jiných výzkumníků či celých projektů. „Jejich závěry jsou proto velmi logické a přesvědčivé. V geologické historii planety se již mnohokrát prudce měnila globální teplota. Často byla ještě mnohem vyšší, než je nyní. Stejně to bylo s obsahem CO2 v atmosféře. Většinou růst globální teploty předcházel zvýšení obsahů CO2 v atmosféře. Není to sice pravidlo, ale většinou tomu tak bylo. To je mimo jiné dané i tím, že v zemské hydrosféře je rozpuštěno mnohem více oxidu uhličitého, než je ho v celé atmosféře – a když se oteplí… Stejně tak obsah skleníkových plynů v permafrostu je velmi vysoký,“ podotýká.
Změna klimatu není pro civilizaci hlavní problém

Rovněž tak připomíná, kolikrát tu již bylo zalednění, které dosahovalo až do našich zeměpisných šířek. „V dávnější geologické historii došlo dokonce téměř ke globálnímu zalednění. A naopak, kolikrát tu už nebyly vůbec žádné polární ‚čepičky‘. Nemluvím už o kolísání hladiny moří, což je také zcela normální jev, v závislosti mimo jiné i na množství vody vázané v kontinentálním ledovci během dob ledových. Planeta, její atmosféra a hydrosféra, zkrátka není statický systém. A tento je řízen procesy, kterým jsme ještě plně neporozuměli, ačkoliv se převládající ‚vědecká‘ stanoviska tváří, jako že ano. Navíc má tento systém velikou setrvačnost a my jej můžeme ovlivnit jen velmi málo,“ tvrdí Jiří Kobza.

Nizozemská nadace Climate Intelligence Foundation (Clintel), k níž se svým prohlášením podepsaní čeští vědci hlásí, je známá deklarací „There is no climate emergency“, tedy že klimatická nouze neexistuje. „Ze všech problémů, které naše civilizace má, považuju změnu klimatu za problém s pořadovým číslem asi 153. Mnohem větší problém je, jak se chováme k hospodářským zvířatům, jak likvidujeme přirozené lesy, jak ničíme koloběh vody v přírodě, jak se vzájemně trávíme toxickými substancemi, kterým říkáme jídlo, jak mrzačíme děti vakcínami, a to nejen covidovými, jak se pomalu zabíjíme toxickými substancemi, kterým říkáme léky, jak ničíme lidem charaktery a životy v institucích, kterým říkáme školy a tak dále a tak dále,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Fürst.
Přiznejme si, že klimatická nouze neexistuje

Všechny výše uvedené problémy považuje za mnohem závažnější než fakt, že je v létě občas teplo. „A daly by se řešit, kdyby se jimi někdo zabýval. Místo toho jsme se chorobně fixovali na boj s neškodným plynem, kterého jsou v atmosféře asi 4 molekuly na deset tisíc. A nejsmutnější na tom je, že i kdyby se Ursule podařilo vymazat celou evropskou civilizaci z povrchu zemského, klimatu to nijak nepomůže, protože Asie bez problémů vypustí všechen kysličník i za nás. Jsem zvědav, jak si budou generace, které přijdou po nás, vysvětlovat tuhle totální ztrátu soudnosti, která naši civilizaci postihla,“ přiznává matematik.

Z deklarace, že klimatická nouze neexistuje, nelze podle Jiřího Kobzy vyvozovat, že si lidstvo může ve vztahu k planetě počínat stejně jako dosud. „Clintel nic takového netvrdí, jenom zpochybňuje smysluplnost – a hlavně způsob a rychlost – ‚dekarbonizačních‘ opatření, která se snaží některé politické kruhy, zejména v EU, prosazovat. Rovněž poukazuje na možné negativní důsledky těchto, z mého pohledu neuvážených, činností na lidskou společnost. Přiznejme si, že klimatická nouze skutečně neexistuje. Fluktuace podnebí, které dnes zažíváme, jak jsem již uvedl, jsou a vždy byly na Zemi běžné. Změny se střídají jednou rychleji, jednou pomaleji, někdy téměř pravidelně, jindy byla období dlouhé klimatické stability. A to všechno bez jakéhokoliv zásahu člověka. Přínosné bude, když se co nejvíc lidí seznámí s doslovným českým překladem této deklarace,“ dodává poslanec a vystudovaný geolog Jiří Kobza.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 27 zář 2024, 23:16

https://www.pokec24.cz/blog/historie-zm ... lionu-let/

Historie změn teploty zemského povrchu za 485 milionů let
Jediný graf, … posuďte sami a určení těchto hodnot a vytvoření uvedeného grafu je vysvětleno zde:
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk3705 (dosť ďalších obrázkov)
Je to časopis Science. Neškodí se aspoň občas zajímat, co se děje ve vědě …
Autoři: Emily J. Judd
Jessica E. Tierney
Daniel J. Lunt
Isabel P. Montañez
Brian T. Huber
Scott L. Wing
Paul J. Valdes

Úryvky z textu článku:
Shrnutí redakce :
Pochopení toho, jak se globální průměrná teplota povrchu (GMST) měnila v průběhu poslední půl miliardy let, tedy v době, kdy evoluční vzorce flóry a fauny měly tak důležitý vliv na vývoj klimatu, je nezbytné pro pochopení procesů, které v tomto období ovlivňovaly klima. Judd a kol. předkládají záznam GMST za posledních 485 milionů let, který sestavili kombinací proxy dat s modelováním klimatu (viz Perspective by Mills). Zjistili, že GMST se pohyboval v rozmezí od 11° do 36 °C, přičemž “zdánlivá” citlivost klimatu byla ∼8 °C, což je asi dvakrát až třikrát více než dnes. -Jesse Smith

VÝSLEDKY
Zde představujeme PhanDA, rekonstrukci GMST pokrývající většinu fanerozoického eonu. PhanDA byla vytvořena pomocí asimilace dat, což je metoda, která statisticky integruje geologická data se simulacemi klimatických modelů. PhanDA ukazuje, že teplota na Zemi se v průběhu posledních 485 milionů let měnila v rozmezí od 11° do 36 °C. Tento rozsah je větší než u předchozích rekonstrukcí; PhanDA se však dobře shoduje s nezávislými odhady GMST z kenozoika, což poskytuje důvěru v jeho větší dynamický rozsah.

PhanDA odhaluje klíčové rysy vztahu mezi GMST a teplotním gradientem od pólu k rovníku, včetně polárního zesílení (tj. větších teplotních změn ve vysokých zeměpisných šířkách) a mělčení gradientu s rostoucí GMST. Tropické teploty se pohybují mezi 22° a 42 °C, což vyvrací představu o pevně stanovené horní hranici tropického tepla a naznačuje, že se dávný život musel vyvinout tak, aby snášel extrémní horko. Rozdělujeme PhanDA do pěti klimatických stavů a zjišťujeme, že celkově strávila Země během fanerozoika více času v teplejších klimatických stavech než v chladných.

PhanDA globální průměrná povrchová teplota za posledních 485 milionů let.

Šedé stínování odpovídá různým úrovním spolehlivosti (dat – pozn.překl.) a černá čára ukazuje průměrné řešení. Barevné pruhy podél horní části odrážejí klimatický stav, přičemž chladnější barvy označují podnebí chladnější, teplejší barvy označují klima teplejší a šedá představuje přechodný stav. (zjednodušeno a zkráceno – pozn.překl.)
Přeloženo za pomoci DeepL free
300000817.jpg
PhanDA globálna priemerná povrchová teplota za posledných 485 miliónov rokov.
Šedé tieňovanie zodpovedá rôznym úrovniam spoľahlivosti a čierna čiara znázorňuje priemerné riešenie. Farebné pásy pozdĺž hornej časti odrážajú stav klímy, pričom chladnejšie farby označujú ľadové (chladné a studené) podnebie, teplejšie farby označujú skleníkové (teplé a horúce) podnebie a sivá farba predstavuje prechodný stav.
300000850.jpg
Obr. 1. Proxy a modelové údaje použité na rekonštrukciu PhanDA.
Časové (A) a priestorové (B) rozloženie etapovo spriemerovaných proxy údajov použitých pri asimilácii. (C) Rozsah (sivý pás) a medián (čierna čiara) GMST v rámci predchádzajúceho modelového súboru pre každú asimilovanú etapu.
300000883.jpg
Obr. 2. História teplôt vo fanerozoiku.
Rekonštrukcia GMST podľa PhanDA za posledných 485 miliónov rokov. Čierna čiara znázorňuje medián, tieňovanie zodpovedá percentilu súboru. Modré obdĺžniky znázorňujú maximálnu šírku zaľadnenia (2) a oranžové prerušované čiary znázorňujú načasovanie piatich veľkých masových vymieraní vo fanerozoiku (36).
300000916.jpg
Obr. 3. Klimatické stavy vo fanerozoiku.
(A) Časový rad klimatických stavov Zeme, pričom každému štádiu je priradený stav v súlade s kvantilmi definovanými v paneli (B) a výška každého obdĺžnika je škálovaná mediánom GMST daného štádia. (B) Graf jadrovej hustoty rozdelenia mediánových hodnôt GMST s každým z piatich definovaných kvantilov (ktorých rozsah je uvedený v zátvorkách pod označením každého stavu). (C) Koláčový graf znázorňujúci podiel času stráveného v jednotlivých klimatických stavoch v rámci celého fanerozoika. (D) Šírkový gradient prízemnej teploty vzduchu spojený s každým z klimatických stavov (farebné pásy znázorňujúce 16. až 84. percentil, farebné čiary znázorňujúce mediánovú hodnotu).
300000949.jpg
Obr. 4. Vzťah medzi teplotou vo fanerozoiku a atmosférickým CO2. (A) PhanDA GMST (hore) a rekonštruovaný atmosférický CO2 (dole), rozlíšené na úrovni stupňov. Rekonštrukcia CO2 (29) je vo veľkej miere založená na údajoch od Foster et al. (2017) (78) v paleozoiku a mezozoiku a na údajoch od Rae et al. (2021) (80) v kenozoiku. Tieňovanie odráža percentily, rovnako ako na obr. 1. (B) PhanDA GMST verzus CO2, farebne odlíšené podľa geologických období. Yorkova regresia (86), ktorá zohľadňuje neistotu v premenných prediktora aj odpovede, je znázornená čiernou prerušovanou čiarou. (C) Rozsahy CO2 pre každý z klimatických stavov definovaných na obr. 3. Svetlé a tmavé pásy znázorňujú 5. až 95., resp. 16. až 84. percentil. Hrubá plná čiara znázorňuje mediánovú hodnotu a prerušovaná čiara medián s vylúčením údajov z mezozoika, kde je hodnota CO2 neistejšia.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 27 zář 2024, 23:51

A stojí za to aj strojový preklad celého textu - držte si klobúky:
485-miliónová história teploty zemského povrchu

Kód: Vybrat vše

Emily J. Judd https://orcid.org/0000-0003-3573-3610 , Jessica E. Tierney https://orcid.org/0000-0002-9080-9289, Daniel J. Lunt https://orcid.org/0000-0003-3585-6928, Isabel P. Montañez https://orcid.org/0000-0003-0492-3796, Brian T. Huber https://orcid.org/0000-0002-0929-3175, Scott L. Wing https://orcid.org/0000-0002-2954-8905 a Paul J. Valdes https://orcid.org/0000-0002-1902-3283Authors Informácie a afilácie
Veda
20. 9. 2024
Roč. 385, č. 6715
DOI: 10.1126/science.adk3705
Zhrnutie redakcie
Štruktúrovaný abstrakt
Abstrakt
Rekonštrukcia PhanDA
Teploty vo fanerozoiku
Fanerozoické klimatické stavy a šírkové gradienty
Fanerozoické GMST a atmosférický CO2
Závery
Zhrnutie metód
Poďakovanie
Doplnkové materiály
Odkazy a poznámky
Elektronické listy (0)
Zhrnutie redakcie
Pochopenie toho, ako sa globálna priemerná povrchová teplota (GMST) menila v priebehu poslednej pol miliardy rokov, teda v období, v ktorom mali evolučné vzorce flóry a fauny taký dôležitý vplyv na vývoj klímy, je nevyhnutné pre pochopenie procesov, ktoré v tomto období podnebie ovplyvňovali. Judd a kol. predstavujú záznam GMST za posledných 485 miliónov rokov, ktorý vytvorili kombináciou proxy údajov s modelovaním klímy (pozri Perspective by Mills). Zistili, že GMST sa pohybovala v rozmedzí od 11° do 36 °C, pričom „zdanlivá“ citlivosť klímy bola ∼8 °C, čo je približne dvoj- až trojnásobok dnešnej hodnoty.
________________________________________________________________________________________ Jesse Smith
Štruktúrovaný abstrakt
ÚVOD
Dlhodobý geologický záznam globálnej priemernej povrchovej teploty (GMST) je dôležitý na pochopenie histórie našej planéty a na zasadenie súčasných klimatických zmien do kontextu. Takýto záznam je potrebný na obmedzenie vzťahu medzi klímou a inými aspektmi zemského systému vrátane vývoja a vymierania života a chemického zloženia atmosféry a oceánov. Okrem toho kvantifikácia vzťahu medzi GMST a koncentráciou oxidu uhličitého (CO2) v atmosfére môže spresniť naše chápanie klimatickej citlivosti Zeme a zlepšiť budúce predpovede v podmienkach antropogénneho otepľovania.

ODÔVODNENIE
Hoci existuje niekoľko rekonštrukcií teplôt z obdobia fanerozoika (posledných 539 miliónov rokov), počas intenzívne skúmanej éry kenozoika (posledných 66 miliónov rokov) sú chladnejšie a menej variabilné ako jednotlivé odhady z kľúčových období, najmä počas bezľadových (skleníkových) intervalov. Tento rozpor naznačuje, že existujúce záznamy o teplotách vo fanerozoiku môžu podhodnocovať minulé teplotné zmeny, a zasluhuje si ďalšie skúmanie pomocou nového prístupu.

VÝSLEDKY
V tejto práci predstavujeme PhanDA, rekonštrukciu GMST, ktorá pokrýva väčšinu obdobia fanerozoika. PhanDA bola vytvorená pomocou asimilácie údajov, metódy, ktorá štatisticky integruje geologické údaje so simuláciami klimatických modelov. PhanDA naznačuje, že teplota Zeme sa za posledných 485 miliónov rokov menila v rozmedzí od 11° do 36 °C. Tento rozsah je väčší ako predchádzajúce rekonštrukcie; PhanDA však dobre súhlasí s nezávislými odhadmi GMST z kenozoika, čo poskytuje dôveru v jeho väčší dynamický rozsah.

PhanDA odhaľuje kľúčové črty vzťahu medzi GMST a teplotným gradientom medzi pólmi a rovníkmi, vrátane polárneho zosilnenia (t. j. väčších teplotných zmien vo vysokých zemepisných šírkach) a plytčenia gradientu s rastúcim GMST. Tropické teploty sa pohybujú v rozmedzí od 22 °C do 42 °C, čo vyvracia myšlienku pevnej hornej hranice tropického tepla a naznačuje, že dávny život sa musel vyvinúť tak, aby vydržal extrémne teplo. PhanDA rozdeľujeme na päť klimatických stavov a zisťujeme, že celkovo strávila Zem počas fanerozoika viac času v teplejších klimatických stavoch ako v chladných.
Existuje silný vzťah medzi GMST PhanDA a CO2, čo naznačuje, že CO2 je dominantným faktorom ovplyvňujúcim podnebie vo fanerozoiku. Konzistencia tohto vzťahu je prekvapujúca, pretože na tejto časovej škále očakávame, že slnečná svietivosť bude ovplyvňovať klímu. Predpokladáme, že zmeny planetárneho albedo a iných skleníkových plynov (napr. metánu) pomohli kompenzovať zvyšujúcu sa slnečnú svietivosť v čase. Vzťah GMST-CO2 naznačuje výrazne konštantnú „zdanlivú“ citlivosť zemského systému (t. j. teplotnú odozvu na zdvojnásobenie CO2 vrátane rýchlych a pomalých spätných väzieb) ∼8 °C, pričom nie je zistiteľná závislosť od toho, či je klíma teplá alebo studená.

ZÁVER
PhanDA poskytuje štatisticky spoľahlivý odhad GMST v období fanerozoika. Zistili sme, že teplota na Zemi sa menila dynamickejšie, ako sa doteraz predpokladalo, a že skleníkové podnebie bolo veľmi teplé. CO2 je dominantným faktorom podnebia vo fanerozoiku, čo zdôrazňuje význam tohto skleníkového plynu pri formovaní histórie Zeme. Konzistentnosť zjavnej citlivosti zemského systému (∼8 °C) je prekvapujúca a zaslúži si ďalšie skúmanie. V širšom zmysle PhanDA poskytuje kritický kontext pre vývoj života na Zemi, ako aj pre súčasné a budúce klimatické zmeny.
Obrázek
Globálna priemerná povrchová teplota PhanDA za posledných 485 miliónov rokov.
Šedé tieňovanie zodpovedá rôznym úrovniam spoľahlivosti a čierna čiara znázorňuje priemerné riešenie. Farebné pásy pozdĺž hornej časti odrážajú stav klímy, pričom chladnejšie farby označujú ľadové (chladné a studené) podnebie, teplejšie farby označujú skleníkové (teplé a horúce) podnebie a sivá farba predstavuje prechodný stav.
Abstrakt
Dlhodobý záznam globálnej priemernej povrchovej teploty (GMST) poskytuje zásadný pohľad na dynamické limity zemskej klímy a komplexné spätné väzby medzi teplotou a širším zemským systémom. V tejto práci predstavujeme PhanDA, rekonštrukciu GMST za posledných 485 miliónov rokov, vytvorenú štatistickou integráciou proxy údajov so simuláciami klimatických modelov. PhanDA vykazuje veľké rozpätie GMST od 11° do 36 °C. Rozdelenie rekonštrukcie na klimatické stavy naznačuje, že viac času sa strávilo v teplejšom než chladnejšom podnebí a odhaľuje konzistentné teplotné gradienty v rámci každého stavu. Medzi koncentráciami atmosférického oxidu uhličitého (CO2) a GMST existuje silná korelácia, ktorá identifikuje CO2 ako dominantný faktor ovplyvňujúci zmeny v globálnej klíme vo fanerozoiku a naznačuje zjavnú citlivosť zemského systému na úrovni ~8 °C.
Záznamy o globálnej priemernej povrchovej teplote (GMST) vo fanerozoickom eóne sú nevyhnutné pre vytvorenie ucelenej histórie našej planéty a presnejšie predpovede budúcich klimatických zmien. V priebehu poslednej pol miliardy rokov sú zmeny globálnej klímy úzko prepojené s evolučnými vzorcami flóry aj fauny (1), tektonikou (2, 3) a chemickým zložením atmosféry a oceánov (4, 5). Pochopenie toho, ako sa teplota zemského povrchu vyvíjala počas tohto intervalu, je preto rozhodujúce pre obmedzenie mechanizmov a spätných väzieb, ktoré sú hnacou silou dlhodobých globálnych zmien. Rozsah a rozloženie GMST vo fanerozoiku poskytuje aj kontext pre prebiehajúce otepľovanie spôsobené človekom. Podobne sú odhady paleo-GMST potrebné na výpočet rovnovážnej klimatickej citlivosti (ECS) (6 - 9) a citlivosti zemského systému (ESS) (10 - 13) - metrík, ktoré sú dôležité na predpovedanie klimatických dôsledkov antropogénnych emisií oxidu uhličitého (CO2) (6, 7).
Rekonštrukcie teploty vo fanerozoiku sa tradične opierajú buď o proxy údaje (14, 15), alebo o modely zemského systému (ESM) (4, 16, 17). Existujúce rekonštrukcie založené na proxy sú buď obmedzené na údaje o teplote morskej hladiny (SST) (18, 19), alebo extrapolujú GMST kombináciou tropického záznamu SST s paleo-Köppenovými klimatickými pásmi (14, 15). Heterogénne časopriestorové pokrytie proxy údajov však môže skresľovať odhady GMST (8, 20, 21) a vernosť údajov aj predpokladov proxy systému je s rastúcim geologickým vekom postupne neistejšia. Naopak, výpočet GMST z celoplošných výstupov povrchovej teploty vzduchu (SAT), ktoré poskytujú ESM, je jednoduchý (4, 16, 17), ale vyžaduje si predpoklady o okrajových podmienkach (napr. koncentrácia skleníkových plynov, objem ľadu), ktoré je náročné obmedziť v hlbokom čase. Priame modelové odhady GMST závisia aj od klimatickej citlivosti ESM (16, 17) a niekedy sa rozchádzajú s geologickými dôkazmi (4, 16, 17). Je pozoruhodné, že existujúce dlhodobé záznamy o fanerozoickej GMST z proxies (14, 15) aj modelov (4, 16, 17) majú tendenciu vykazovať nižšiu teplotnú variabilitu a celkovo chladnejšie teploty ako nezávislé odhady časových úsekov z dobre preskúmaného kenozoika (8, 9, 22-26), čo naznačuje, že dynamický rozsah fanerozoickej teploty môže byť podhodnotený. Tieto nezrovnalosti vyvolávajú pochybnosti o našom chápaní dlhodobej klimatickej histórie Zeme a zdôrazňujú potrebu prehodnotenia pomocou nového prístupu.
V tejto práci predstavujeme PhanDA, najmodernejšiu rekonštrukciu GMST pokrývajúcu posledných 485 miliónov rokov histórie Zeme. PhanDA je založená na asimilácii paleoklimatických údajov (DA), ktorá štatisticky kombinuje proxy údaje so simuláciami ESM s cieľom vytvoriť priestorovo úplnú rekonštrukciu SAT (27). Tento prístup využíva silné stránky proxy údajov aj modelov ako zdrojov informácií, čím poskytuje inovatívny spôsob skúmania časových a priestorových zákonitostí klímy Zeme v priebehu fanerozoika.

Rekonštrukcia PhanDA
Rekonštruujeme fanerozoické GMST pomocou offline metódy Kalmanovho filtra na asimiláciu proxy a modelových informácií (27-29). Metóda bola použitá v novších časových intervaloch na vytvorenie časových radov globálnych zmien (28, 30) a na rekonštrukciu podmienok počas kľúčových časových úsekov vrátane posledného glaciálneho maxima (31) a paleocénno-eocénneho termálneho maxima (PETM) (24). Rámec DA ponúka niekoľko výhod v porovnaní s tradičnými rekonštrukciami len na základe modelu alebo proxy. Po prvé, tento prístup súčasne aktualizuje viaceré klimatické polia bez ohľadu na typ použitých proxy údajov, čo umožňuje rekonštrukciu SAT pri použití proxy údajov SST, a teda zjednodušuje výpočet GMST. Po druhé, keďže DA využíva súbor simulácií ESM namiesto jedného experimentu, výsledky menej závisia od toho, či model beží pri presných hodnotách CO2 alebo či ESM má presnú klimatickú citlivosť. Po tretie, posteriorný súbor sa môže použiť na obmedzenie neistoty. A nakoniec, vďaka zdokumentovaniu všetkých rozhodovacích procesov a poskytnutiu skriptov na spustenie DA je rekonštrukcia PhanDA plne reprodukovateľná a môže sa ľahko aktualizovať a zdokonaľovať, keď budú k dispozícii nové proxy údaje, ESM a predsunuté modely proxy systémov.

V súlade s prístupom nedávnych rekonštrukcií DA (30, 31) sme asimilovali geochemické proxy hodnoty SST, ktoré sme čerpali z databázy PhanSST (21, 29). Terestrické proxy informácie o teplote sme neasimilovali z niekoľkých dôvodov. Po prvé, v súčasnosti nie je k dispozícii komplexná kompilácia údajov o terestrickej SAT v celom fanerozoiku. Po druhé, chýbajú nám formálne modely proxy systémov pre mnohé z terestrických proxy údajov (napr. analýza okrajov listov, palynoflorálne zloženie), ktoré by sme mohli použiť v rámci paleo-DA. A napokon, mnohé súbory terestrických údajov si vyžadujú presné odhady paleoaltimetrie, ktoré - najmä v prípade horských oblastí - sú v hlbokom časovom horizonte veľmi neisté a je nepravdepodobné, že by ich správne reprezentovala hrubá sieť mnohých modelových simulácií. Hoci by začlenenie pozemských údajov zlepšilo odhady DA nad pevninou, vzhľadom na to, že oceány predstavujú ~ 70 % zemského povrchu, údaje o SST by mali byť dostatočne výpovedné na odhad GMST.
Asimilovali sme celkovo 85 časových úsekov od základov ordoviku po holocén. Každý časový rez vo všeobecnosti predstavuje jeden geochronologický vek (t. j. chronostratigrafický stupeň), hoci sme skombinovali údaje zo susedných stupňov počas šiestich intervalov chudobných na údaje (29) a oddelili sme údaje PETM [pred 56 miliónmi rokov (Ma)] od zvyšku ypresia (56 až 48,07 Ma) vzhľadom na veľké množstvo údajov dostupných počas tohto dobre preskúmaného hypertermálu. Proxy údaje rovnakého typu a na rovnakom mieste boli v rámci každého cieľového štádia spriemerované, čo viedlo k relatívne konzistentnému rozloženiu asimilovaných dátových bodov v čase až do neogénu, kedy sa množstvo údajov výrazne zvyšuje (obr. 1A). Pre každú etapu sme použili 80-členný modelový súbor, vytvorený zo súboru viac ako 850 simulácií vo viac ako 100 časových úsekoch (29, 32), uskutočnených s plne viazaným modelom atmosféry, oceánu a vegetácie Hadleyho centra, HadCM3L (33, 34). Tieto simulácie sú vzorkou rôznych koncentrácií CO2, paleogeografie a štrukturálnych neistôt modelu a pokrývajú široký rozsah klimatických podmienok a GMST (obr. 1B). Náš modelový prior sa obmedzuje na výstupy HadCM3L, pretože pokiaľ je nám známe, je to jediný súbor simulácií, ktorý poskytuje viacero možných klimatických riešení v priebehu fanerozoika [napr. simulácie modelu CESM (35) používajú jedinú trajektóriu CO2]. Na prepojenie proxy hodnôt s klimatickými premennými sme použili zavedené dopredné modely (tabuľka S1), ktoré zohľadňujú priestorovú a časovú variabilitu hodnôt δ18O (δ18Osw), pH a Mg/Ca morskej vody (29).
Obrázek
Obr. 1. Proxy a modelové údaje použité na rekonštrukciu PhanDA.
Časové (A) a priestorové (B) rozloženie etapovo spriemerovaných proxy údajov použitých pri asimilácii. (C) Rozsah (sivý pás) a medián (čierna čiara) GMST v rámci predchádzajúceho modelového súboru pre každú asimilovanú etapu.
Takmer všetky proxy údaje staršie ako krieda pochádzajú z analýz izotopov kyslíka (karbonátových aj fosfátových) fosílií a δ18Osw je kľúčovým predpokladom vlastným týmto proxy systémom. Vedú sa diskusie o tom, či vo fanerozoiku došlo k dlhodobej sekulárnej zmene globálneho priemeru δ18Osw (19, 36, 37). Konečné výsledky, ktoré sú tu uvedené, sú vzorkou dvoch riešení: (i) žiadna sekulárna zmena a (ii) malá nelineárna zmena (t. j. nárast na základnú hodnotu „bez ľadu“ ~ 1 promile (‰) od ordoviku) vyvolaná Snowball Earth (37). Uvažovali sme aj o väčšej zmene δ18Osw navrhovanej v (36) (t. j. nárast o ~5 ‰ od ordoviku), ale zistili sme, že uplatnenie tohto predpokladu viedlo k hodnotám GMST, ktoré boli v porovnaní s geologickými dôkazmi pre väčšinu paleozoika neprimerane chladné a tiež priniesli slabú koreláciu s nezávislými odhadmi teploty zhlukovaných izotopov (29) (obr. S1).

Rekonštrukcia PhanDA sa výrazne líši od modelovej predlohy (porovnaj obr. 1C a 2), čo ilustruje dôležité poznatky získané asimiláciou proxy údajov. Časovo vážený priemer GMST vo všetkých asimilovaných fázach (24° ± 5 °C, 1σ) je teplejší a variabilnejší ako v prípade predchádzajúceho súboru (20° ± 2 °C), ako aj predchádzajúcich rekonštrukcií teploty vo fanerozoiku (4, 14-17) (obr. S2). V kenozoiku, ktorý je relatívne bohatý na údaje, má však PhanDA GMST silnú, takmer 1:1 koreláciu s nezávislými odhadmi GMST v časových úsekoch odvodenými pomocou rôznych metód (8, 22-26, 30) (obr. S3; korelačný koeficient r = 0,90). Zhoda medzi PhanDA a predchádzajúcimi kenozoickými štúdiami dodáva dôveru nami rekonštruovanej GMST počas týchto intervalov bohatých na údaje, ako aj väčší dynamický rozsah PhanDA v porovnaní s predchádzajúcimi rekonštrukciami teploty vo fanerozoiku (4, 14-17).
Obrázek
Obr. 2. História teplôt vo fanerozoiku.
Rekonštrukcia GMST podľa PhanDA za posledných 485 miliónov rokov. Čierna čiara znázorňuje medián, tieňovanie zodpovedá percentilu súboru. Modré obdĺžniky znázorňujú maximálnu šírku zaľadnenia (2) a oranžové prerušované čiary znázorňujú načasovanie piatich veľkých masových vymieraní vo fanerozoiku (36).
Teploty vo fanerozoiku
PhanDA naznačuje, že teplota na Zemi sa v priebehu posledných 485 miliónov rokov pohybovala medzi minimálnymi hodnotami 11 °C [neskorý pleistocén; pred 129 až 11,7 tisíc rokmi (ka)] a maximálnymi hodnotami 36 °C (turon; 93,9 až 89,39 mil. rokov) a vykazuje kľúčové vlastnosti, ktoré sú v súlade s našimi súčasnými poznatkami o podnebí vo fanerozoiku (obr. 2). Rekonštrukcia začína horúcimi podmienkami na začiatku ordoviku, ktoré sa postupne ochladzujú do Hirnantianu (445,21 až 443,07 mil. rokov), čo je v súlade s litologickými dôkazmi o zaľadnení (2) a zhoduje sa s masovým vymieraním v neskorom ordoviku (38). Hoci medián hirnantiánskeho GMST (21 °C) je teplejší ako iné intervaly so známym zaľadnením, expanzívny gondwanský superkontinent zosilnil kontinentálnosť, čím sa v stredných až vysokých zemepisných šírkach vytvorili teploty pod bodom mrazu a umožnil vznik rozsiahlych ľadovcov (doplnkový text a obr. S4). Teplé podmienky v neskorom devóne, ktoré vrcholia vo frazéne (378,9 až 371,1 mil. rokov), sa zhodujú s obdobím zvýšeného vulkanizmu súvisiaceho s vyvrásnením veľkých magmatických provincií Jakutsk-Viluj (39, 40) a Kola-Dneper (39), ako aj s frazénsko-famniánskou biotickou krízou (38). Po oteplení vo frazéne nasleduje dôsledné dlhodobé ochladzovanie do karbónu, pričom v perme zostávajú teploty chladné, ale premenlivé. Impulz oteplenia počas induánu (251,9 až 249,88 mil. rokov), prvej fázy triasu, nasleduje bezprostredne po vulkanizme sibírskych pascí (40) a masovom vymieraní na konci permu (38). V priebehu triasu, jury a väčšiny kriedy naša rekonštrukcia ukazuje dlhodobý trend otepľovania, ktorý kulminuje v skleníkových podmienkach počas turonu, po ktorom nasleduje postupné ochladzovanie na konci druhohôr. V celom kenozoiku GMST presne kopíruje trajektóriu zásobníka δ18O bentických foraminifer (41) [obr. S5; r = -0,96, P < 0,01 (42)]. Maximálne teploty sa dosiahli počas PETM, efemérnej hypertermie spojenej s negatívnou exkurziou izotopov uhlíka (43) a vyvrásnením severoatlantickej ignifikácie (40), pričom teplo sa udržalo až do začiatku eocénu (ypresia). GMST od konca paleogénu do holocénu sa dobre zhoduje s odhadmi rozsahu ľadovcov (2), ktoré naznačujú krátkodobý ústup ľadovcov na začiatku neogénu a rýchlu expanziu počas štvrtohôr.
Napriek všeobecnej zhode medzi PhanDA a ostatnými záznamami globálnych zmien existujú určité obdobia, keď sa PhanDA odchyľuje od zavedených modelov. Napríklad, hoci celkovo chladnejšie podmienky počas karbónu a permu sa v podstate zhodujú s načasovaním neskorej paleozoickej doby ľadovej (LPIA), minimum GMST sa vyskytuje skôr (serpuchov; 330,34 až 323,4 mil. rokov) ako maximá v údajoch o výskyte ľadovcov (44) a šírke zaľadnenia (2) (kasimovsko-gelián; 307,02 až 298,89 mil. rokov). Záznamy o výskyte ľadovcov a rozsahu ľadu však v konečnom dôsledku poskytujú len malý prehľad o objeme ľadu. Mnohé z tradičných glaciálnych indikátorov (napr. diamantity) môžu mať neľadovcový pôvod (45), čo komplikuje interpretáciu horninového záznamu, a obmedzený výskyt starších hornín a slabá kontrola veku môžu sťažovať rozlíšenie medzi izolovanými alpskými ľadovcami a rozsiahlymi ľadovými plochami (45, 46). Nedávne práce napríklad naznačujú, že priestorovo diachrónny záznam glaciálu LPIA na Gondwane odráža meniace sa polohy depocentier, keď sa kontinent posúval na východ cez južný pól (45, 46). Okrem toho časť vnímaného časového nesúladu pravdepodobne súvisí s časovým spriemerovaním teplotných a glaciálnych údajov v etapách, v ktorých došlo k expanzii aj ústupu ľadovcov (46). Je tiež možné, že glaciálne indikátory z LPIA sú skreslené smerom k mladším fázam doby ľadovej v dôsledku depozičných a konzervačných skreslení (47). Viaceré línie dôkazov totiž naznačujú skorší vrchol zaľadnenia. Na konci serpuchovského obdobia je globálna niekoľkomiliónová nekonformita, ktorá sa zhoduje s nárastom predpokladaných rozmerov glaciálu (46, 48) a vážnou krízou biodiverzity (49). Okrem toho nedávna štúdia nachádza dôkazy o trvalej deglaciácii v širokom páse južnej Gondwany počas posledného karbónu (50), čo naznačuje, že vrchol LPIA musel nastať skôr. Tu prezentovaná trajektória GMST sa dobre zhoduje s týmito revidovanými interpretáciami vývoja LPIA.
Podobne, hoci PhanDA vykazuje dobrú zhodu s odhadmi časových úsekov z kenozoika (obr. S3), je tu pozoruhodná odchýlka so záznamom izotopov kyslíka bentických foraminifer (41) počas stredného miocénu (obr. S5C). Počas štádia Serravallian (13,82 až 11,63 mil. rokov) a Torton (11,63 až 7,25 mil. rokov) PhanDA naznačuje relatívne teplé teploty, ale hodnoty bentických látok sú pomerne obohatené o 18O. To by mohlo naznačovať, že nárast bentického δ18O po strednom miocénnom klimatickom optime predstavuje skôr rast ľadovej pokrývky ako globálne ochladenie. Okrem toho, hoci GMST odhadnuté škálovaním bentických údajov (51) sú takmer nerozlíšiteľné od PhanDA počas neskorého neogénu a kvartéru, sú systematicky posunuté vo zvyšku kenozoika (obr. S5C), čo naznačuje, že predpoklady škálovania použité v (51) nezachytávajú v plnej miere skleníkové teploty. Veľká časť tohto nesúladu je pravdepodobne spôsobená „pH efektom“ na δ18O foraminifer. Aplikovaním teoretickej korekcie pH (52, 53) na bentické δ18O pred ich škálovaním sa získajú odhady GMST, ktoré sa tesne približujú vzťahu 1:1 s PhanDA (obr. S5D).
Fanerozoické klimatické stavy a šírkové gradienty
Vo všeobecnosti sa predpokladá, že klíma Zeme osciluje medzi dvoma dominantnými režimami: ľadovcovými intervalmi s jednopólovými alebo dvojpólovými kontinentálnymi ľadovými pokrývkami a strmými teplotnými gradientmi od pólu ku rovníku a skleníkovými intervalmi, ktoré nemajú rozšírené kontinentálne ľadové pokrývky a vykazujú plytké teplotné gradienty v zemepisnej šírke (54). PhanDA poskytuje vnútorne konzistentnú rekonštrukciu celého poľa, čo umožňuje cennú príležitosť skúmať časovú premenlivosť klimatických stavov (obr. 3A) a priestorové vzory, ktoré ich definujú (obr. 3D). Medián GMST z každého štádia sme zaradili do piatich kvantilov, z ktorých každý predstavuje iný klimatický stav (obr. 3B; „coldhouse“, „coolhouse“, „transitional“, „warmhouse“ a „hothouse“). Kvantily sú priradené len na základe GMST, takže sú nezávislé od apriórnych znalostí alebo predpokladov o klimatickom systéme (napr. objem ľadu a koncentrácie CO2 v atmosfére). Okrem toho sú kvantily priradené na úrovni štádia (ktoré má premenlivé trvanie), a nie na úrovni pevného časového kroku, čo umožňuje ich použitie na kvantifikáciu toho, koľko času sa strávilo v každom stave (obr. 3C).
Obrázek
Obr. 3. Klimatické stavy vo fanerozoiku.
(A) Časový rad klimatických stavov Zeme, pričom každému štádiu je priradený stav v súlade s kvantilmi definovanými v paneli (B) a výška každého obdĺžnika je škálovaná mediánom GMST daného štádia. (B) Graf jadrovej hustoty rozdelenia mediánových hodnôt GMST s každým z piatich definovaných kvantilov (ktorých rozsah je uvedený v zátvorkách pod označením každého stavu). (C) Koláčový graf znázorňujúci podiel času stráveného v jednotlivých klimatických stavoch v rámci celého fanerozoika. (D) Šírkový gradient prízemnej teploty vzduchu spojený s každým z klimatických stavov (farebné pásy znázorňujúce 16. až 84. percentil, farebné čiary znázorňujúce mediánovú hodnotu).
Časový rad klimatických stavov ako celok vykazuje dve výrazné oscilácie prvého rádu medzi obdobiami tepla (v ranom paleozoiku a neskorom mezozoiku až ranom kenozoiku) a obdobiami chladu (v neskorom paleozoiku a neskorom kenozoiku), ktoré sú oddelené prechodnými intervalmi (obr. 3A). Tieto oscilácie odrážajú dlhodobú cyklickosť v iných záznamoch globálnych zmien, ako je napríklad eustatická hladina mora, a s najväčšou pravdepodobnosťou sú spôsobené cyklom superkontinentov (3, 15, 55). Časové trendy vo všeobecnosti sledujú litologické dôkazy o zaľadnení (2, 44, 46). Počas glaciálu LPIA aj neskorého kenozoika sa posuny z teplého do prechodného stavu zhodujú so skorým výskytom ľadovcových usadenín (faménium, 371,1 až 359,3 mil. rokov, resp. rupelium, 33,9 až 27,29 mil. rokov) (2). Podobne sa prechod k trvalým chladným podmienkam v neskorom kenozoiku vyskytuje počas poslednej fázy miocénu (mesian; 7,25 až 5,33 mil. rokov), čo sa zhoduje s prvými dôkazmi o ľadovcových úlomkoch na severnej pologuli (56) a dôkazmi o poklese CO2, ktorý sa blíži k navrhovanej prahovej hodnote pre bipolárne zaľadnenie (57, 58). Za predpokladu, že stavy chladiarne a chladiarne spoločne predstavujú ľadovcové režimy, zatiaľ čo stavy teplárne a skleníka predstavujú skleníkové režimy, potom skleníkové podnebie bolo dominantným režimom počas posledných 485 miliónov rokov, čo predstavuje 41 % času fanerozoika, zatiaľ čo ľadovcové podmienky prevládali 31 % času (obr. 3C). Chladiarenské stavy, podobne ako naša súčasná klíma, sú počas fanerozoika pomerne zriedkavé (13 %).
Identifikovali sme časovo nezávislý vzorec v zónovo spriemerovaných teplotách vzduchu pri rôznych klimatických stavoch (obr. 3D), čo znamená, že GMST v rámci každého z piatich klimatických stavov sa dosahuje prostredníctvom odlišných meridionálnych distribúcií SAT. V súlade s polárnym zosilnením je zmena teplôt medzi jednotlivými stavmi najväčšia vo vysokých zemepisných šírkach, sprevádzaná nezanedbateľnými rozdielmi v tropických teplotách (obr. 3D). Tento model vedie k silnej negatívnej korelácii medzi GMST a tropicko-polárnym teplotným gradientom [LTG; r = -0,90, P < 0,01 (42); obr. S6A] (29). Hoci táto korelácia existuje aj v modelových prioroch, rozsah LTG v PhanDA je oveľa širší, čo odráža vplyv proxy údajov (obr. S6, B a C). V celom fanerozoiku sa rozdiel teplôt medzi tropmi a pólmi (ΔTlat) pohybuje od hodnôt ΔTlat = 30° až 48 °C počas chladného podnebia po ΔTlat = 14° až 25 °C počas teplého podnebia (obr. S6A a S7 a tab. S2). Táto hodnota ΔTlat v skleníku sa dobre zhoduje s rozsahom hodnôt gradientu SST, ktoré sa uvádzajú z klimatického optima na začiatku eocénu (59-61). Okrem toho sme zistili, že ľadovcové (coldhouse a coolhouse; ΔTlat = 23° až 48 °C) LTG sú väčšie a variabilnejšie ako skleníkové (warmhouse a hothouse; ΔTlat = 14° až 27 °C) LTG, čo sa dá očakávať od dynamicky sa meniaceho množstva polárnej pevniny a morského ľadu. Malé rozdiely v LTG štádií s podobným GMST počas ľadovcových intervalov možno pripísať rozdielom v ich kontinentálnych konfiguráciách, čo zdôrazňuje úlohu, ktorú paleogeografia (a kontinentálnosť) zohráva pri určovaní šírkového rozsahu ľadovej pokrývky (doplnkový text a obr. S4). V priebehu posledných 90 mil. rokov PhanDA naznačuje rozsah ΔTlat = 17° až 48 °C. Tento rozsah je oveľa väčší ako nedávna rekonštrukcia Gaskella a kol. (62) (ΔTlat = 15° až 28 °C). V tejto štúdii sa však uvádzajú šírkové gradienty SST, nie SAT, a preto sa zmenšený rozsah očakáva, pretože SST LTG je počas ľadovej klímy potlačená, keď sa teplota oceánu približuje k bodu mrazu morskej vody. Keď vypočítame SST LTG z PhanDA, zistíme dobrú zhodu so štúdiou Gaskella a kol. (ΔTlat = 18° až 27 °C pre posledných 90 mil. rokov; ΔTlat = 16° až 30 °C pre fanerozoikum; tabuľka S2).
Možnosť hornej hranice tropického tepla počas skleníkových intervalov (t. j. tropického termostatu) je predmetom dlhodobých diskusií (63 - 65). Priemerné tropické teploty SAT z rekonštrukcie PhanDA sú veľmi variabilné (obr. S7) a pohybujú sa od 22° do 31 °C (medián = 27 °C) počas ľadových intervalov do 32° až 42 °C (medián = 36 °C) počas skleníkových intervalov. Priemerné hodnoty tropickej SST počas vrcholného mezozoika (turon; 40 °C) a kenozoika (PETM; 38 °C) sú v dobrej zhode s predchádzajúcimi štúdiami dokumentujúcimi extrémne vysoké hodnoty tropickej SST počas týchto časových intervalov (63, 66, 67). Tieto zistenia spoločne vyvracajú myšlienku, že existuje pevný tropický termostat, čo je v súlade s proxy dôkazmi vytvorenými v poslednom desaťročí (59, 65), ako aj s pozorovaniami a modelovými štúdiami (64, 68).
Keďže GMST je plošne vážený priemer a ~ 40 % povrchu Zeme sa nachádza v trópoch, teploty v nízkych zemepisných šírkach majú na GMST silný vplyv. Preto sú najteplejšie tropické teploty (~40 °C) spojené s vysokými (>30 °C) hodnotami GMST. Hoci nemožno ignorovať možnosť, že diagenéza skreslila proxy záznamy smerom k vyšším teplotám, konzistencia medzi maximálnymi hodnotami GMST počas paleozoika, mezozoika a kenozoika (34°, 36° a 34°C) - éry charakterizované rôznymi dominantnými proxy systémami, depozičnými prostrediami a taxónmi - poskytuje podporu, že vysoké GMST sú skutočnou a trvalou črtou fanerozoika. Okrem toho sú naše kenozoické horúce GMST (počas eocénu a PETM) v dobrej zhode s predchádzajúcimi prácami (8, 24) (obr. S3).
Hodnoty GMST uvádzané počas hociakých intervalov však vyvolávajú otázku, či niektoré regionálne teploty na súši mohli prekročiť teplotnú hranicu pre mnohobunkový život. Experimenty naznačujú, že väčšina moderných organizmov má hornú teplotnú toleranciu ~35° až 40 °C (69). Rastliny adaptované na horúce púšte môžu aktívne rásť pri teplote 40 °C alebo mierne nad ňou, ale nad 45 °C vykazujú prudký pokles rýchlosti fotosyntézy (70) a nad ~50 °C dochádza k nezvratnému poškodeniu listov (71).
Tieto limity vychádzajú z moderných organizmov, ktoré počas miliónov rokov nezažili selekciu na prežitie pri vyšších teplotách, než sú tie moderné, takže je možné, že počas dlhších období tepla sa u organizmov vyvinuli adaptácie na prežitie extrémneho tepelného stresu. Hoci v súčasnosti neexistujú fylogenetické ani fosílne dôkazy na podporu tejto hypotézy (71), fyziologické a biochemické adaptácie na vysokú teplotu by sa vo fosílnom zázname dali len ťažko rozoznať. Ak však predpokladáme, že tieto hranice sú v čase statické, počas vrcholných teplých klimatických období by kontinentálne teploty 45° až 50 °C boli pre suchozemské ekosystémy náročné.
V konečnom dôsledku potenciál suchozemských organizmov odolávať extrémnym horúčavám závisí nielen od GMST alebo priemernej ročnej teploty, ale aj od sezónnych (a denných) teplôt, ako aj od vlhkosti, ktorá ovplyvňuje tepelný stres (72, 73). PhanDA nerekonštruuje tieto ukazovatele, pretože na to, aby sa to urobilo spoľahlivo, by boli potrebné vysoko verné terestrické proxy údaje v celom fanerozoiku a PhanDA asimiluje len proxy údaje SST. Dôkladné skúmanie obývateľnosti počas dávnych teplých klimatických období preto presahuje rámec tejto štúdie. Ak však chceme získať všeobecnú predstavu o rozsahu oblastí s extrémnymi teplotami počas teplého podnebia, môžeme sa obrátiť na produkt PETM-DA (24). PETM-DA vytvára GMST podobnú ako PhanDA (obr. S3; 34 °C), ale používa inú modelovú prioritu (simulácie vykonané pomocou iCESM1.2), asimiluje niektoré proxy údaje o pozemskej teplote a je tiež overený na základe nezávislých údajov o pozemskej teplote (24). PETM-DA zobrazuje veľké kontinentálne oblasti, v ktorých priemerné teploty teplých mesiacov (WMMT) prekročili 45 °C (obr. S8A). Mnohé žijúce rastliny a živočíchy však dočasne tolerujú extrémne teplo (70, 74), preto je dôležité zohľadniť aj teploty počas chladnejších častí roka. Priemerné teploty studeného mesiaca (CMMT) PETM-DA identifikujú len niekoľko izolovaných oblastí, kde extrémne teplo pretrváva po celý rok, a ktoré preto pravdepodobne neboli obývateľné (obr. S8B). Okrem toho fragmentovaná paleogeografia PETM má za následok viacero regionálnych refúgií vo vyšších zemepisných šírkach a nadmorských výškach a v pobrežných oblastiach, a to aj v rámci trópov (doplnkový text a obr. S8 a S9). Výstižnými príkladmi regiónov refúgií sú severozápadná Južná Amerika a India, kde PETM-DA prináša miernejšie teploty (pretože rekonštruované úhrny zrážok sú vysoké) (24) a kde sa vyskytovala vysoká floristická a faunistická diverzita (75, 76). Je teda pravdepodobné, že aj pri hodnotách GMST ~ 35 °C zostali rozsiahle oblasti, v ktorých sa ekosystémom mohlo dariť.

Fanerozoické GMST a atmosférický CO2
Atmosférický CO2 má dominantný vplyv na GMST v súčasnosti aj v geologickej minulosti (5, 77, 78). V súlade s týmto očakávaním PhanDA GMST úzko sleduje rekonštruovaný CO2 (29) počas fanerozoika (obr. 4A) a existuje významná pozitívna korelácia medzi (logaritmicky transformovaným) CO2 a GMST (obr. 4B; r = 0,72, P < 0,01 (42)). Táto korelácia je obzvlášť silná v kenozoiku (r = 0,97, P < 0,01), kde je hustota údajov o GMST aj paleo-CO2 najväčšia, ale je vysoká aj počas paleozoika, ktoré je na údaje porovnateľne chudobné (r = 0,73, P < 0,01). Naopak, počas mezozoika nie je medzi CO2 a GMST žiadny zreteľný vzťah (r = -0,37, P = 0,18). Pri rekonštrukcii CO2 v mezozoiku sa používajú údaje zo štyroch typov proxy systémov CO2 a nie je tu jasná dominancia jedného konkrétneho proxy systému (obr. S10A). Mezozoikum sa však od paleozoika a kenozoika líši tým, že nezahŕňa (podstatné) chladné a studené stavy, takže rozsah klimatických stavov zastúpených v tomto období je menší ako v ostatných dvoch. Hoci sa rozpätie údajov väčšinou prekrýva s celkovým trendom, stlačený rozsah CO2 (a veľké neistoty) sťažuje zistenie vzťahu medzi CO2 a GMST (obr. 4, A a B). Slabý vzťah vyplýva aj zo skutočnosti, že rekonštruovaný CO2 sa nezvyšuje v celom období strednej kriedy, čo je nezrovnalosť, ktorá bola zaznamenaná v predchádzajúcich prácach (79). Hoci to môže predstavovať skutočné oddelenie CO2 a GMST, môže to byť aj dôsledok neúplných znalostí o tom, ako rôzne proxies kódujú informácie o CO2 v minulosti (11). Na vyriešenie tejto „mezozoickej hádanky“ je potrebná ďalšia práca skúmajúca proxies CO2 aj teploty.
Obrázek
Obr. 4. Vzťah medzi fanerozoickou teplotou a atmosférickým CO2. (A) PhanDA GMST (hore) a rekonštruovaný atmosférický CO2 (dole), vyriešené na úrovni stupňov. Rekonštrukcia CO2 (29) je vo veľkej miere založená na údajoch od Foster et al. (2017) (78) v paleozoiku a mezozoiku a na údajoch od Rae et al. (2021) (80) v kenozoiku. Tieňovanie odráža percentily, rovnako ako na obr. 1. (B) PhanDA GMST verzus CO2, farebne odlíšené podľa geologických období. Yorkova regresia (86), ktorá zohľadňuje neistotu v premenných prediktora aj odpovede, je znázornená čiernou prerušovanou čiarou. (C) Rozsahy CO2 pre každý z klimatických stavov definovaných na obr. 3. Svetlé a tmavé pásy znázorňujú 5. až 95., resp. 16. až 84. percentil. Hrubá plná čiara znázorňuje mediánovú hodnotu a prerušovaná čiara medián s vylúčením údajov z mezozoika, kde je hodnota CO2 neistejšia.
Koncentrácie CO2 sa stupňujú so stavmi klímy definovanými na obr. 3 (obr. 4C), hoci s veľkými rozpätiami súvisiacimi s neistotami spojenými s rekonštrukciou CO2 a skutočnou variabilitou CO2 a GMST medzi jednotlivými etapami. Pozoruhodné je, že mediánová hodnota CO2 počas chladných intervalov [307 objemových častí na milión (ppmv)] je blízko modelovo odvodenej prahovej hodnoty pre kenozoické bipolárne zaľadnenie (280 ppmv) (58) a mediánová hodnota CO2 pre prechodné intervaly (790 ppmv) sa dobre zhoduje s navrhovanou prahovou hodnotou pre unipolárne zaľadnenie (750 ppmv) (58). Aj keď je rozsah veľký, mediánové hodnoty CO2 v skleníkových intervaloch (871 ppmv) sú v porovnaní s odhadmi z dobre preskúmaných skleníkových intervalov, ako je napríklad raný eocén (~1500 ppmv), trochu nízke (9, 80).
Tento rozpor je spôsobený zmätočne nízkymi (~775 ppmv) odhadmi skleníkového CO2 z kriedy, a to napriek dostatočným dôkazom o extrémnom teple (79). Vynechanie mezozoických štádií zvyšuje mediánovú hodnotu skleníkového CO2 na 1199 ppmv, čo je v lepšom súlade s kenozoickými dôkazmi (obr. 4C).
Konzistentný vzťah medzi CO2 a GMST v celom zázname je trochu prekvapivý vzhľadom na to, že na časovom horizonte fanerozoika očakávame, že pri zmene klímy zohrávajú úlohu faktory, ktoré nie sú spojené s CO2, vrátane zmien slnečnej svietivosti a iných skleníkových plynov. Nárast slnečného žiarenia o ~4,2 % od začiatku ordoviku (78, 81, 82) vedie k nárastu slnečného žiarenia (ΔFsolar) o ~9,8 W m-2, ak sa predpokladá, že albedo planéty (α) je konštantné (29). Predchádzajúce práce naznačovali, že vyšší obsah CO2 kompenzoval nižšiu slnečnú svietivosť na začiatku paleozoika (78), avšak ak by to tak bolo, údaje z paleozoika by sa na našom krížovom grafe CO2 verzus GMST mali nachádzať ďaleko napravo od údajov z kenozoika. Namiesto toho sa paleozoické odhady CO2 počas skleníkových aj ľadových intervalov do veľkej miery prekrývajú s kenozoickými (obr. 4B).
Zahrnutie nárastu slnečného žiarenia (29) zhoršuje vzťah medzi zmenou celkového pôsobenia (ΔF, vzhľadom na predindustriálny čas) a GMST (r = 0,53) a vytvára hodnoty ΔF, ktoré sú nižšie ako predindustriálny priemer (t. j. záporné) v 84 % paleozoika (obr. S11, A a B), napriek podstatným dôkazom, že globálne teploty boli počas väčšiny tohto obdobia vyššie ako predindustriálna hodnota. To vytvára záhadu, v ktorej sú paleozoické hodnoty CO2 zdanlivo príliš nízke na to, aby kompenzovali zníženú slnečnú konštantu. Tento výrazný rozpor bol zaznamenaný už skôr v modelových štúdiách z obdobia fanerozoika (4, 16) a je nezávislý od výberu rekonštrukcie CO2 (napr. obr. 2b z Foster et al., 2017) (78). Lineárny nárast ΔFsolar v priebehu fanerozoika však vychádza zo zjednodušujúceho predpokladu konštantného planetárneho albedu. Malé zmeny α môžu spôsobiť veľké rozdiely v čistom množstve slnečného žiarenia dopadajúceho na planétu. Napríklad lineárny nárast α za posledných 485 miliónov rokov len o 0,03 plne kompenzuje zmenu slnečnej svietivosti (obr. S11C).
Albedo planéty je ovplyvnené atmosférickým (napr. oblaky a aerosóly) aj povrchovým (napr. pomer pevniny a oceánu, rozsah ľadu a vegetačný kryt) albedom (83). Väčšinu faktorov, ktoré ovplyvňujú α, je ťažké ohraničiť v hlbokom časovom horizonte; jednou zložkou, ktorá je však relatívne dobre ohraničená z rekonštrukcií tektonických dosiek, je zmena pomeru rozlohy pevniny a oceánu v porovnaní s dneškom (29, 84). Vplyv týchto paleogeografických zmien na energetickú bilanciu planéty možno považovať za forsírovanie (ΔFgeog) (29, 81). V ordoviku tvorili subaerické kontinenty len ~15 % celkovej plochy planéty (v porovnaní s ~30 % dnes), pričom táto hodnota sa v priebehu paleozoika kvázi lineárne zvyšovala (obr. S12). To má za následok celkovo nižšie albedo povrchu pre paleozoikum, a teda pozitívny vplyv. Zohľadnenie ΔFgeog zlepšuje koreláciu s GMST (r = 0,69) tým, že čiastočne kompenzuje nižšie slnečné žiarenie (obr. S11, E a F). Korelácia je však stále nižšia ako v prípade, keď sa berie do úvahy len pôsobenie CO2, čo naznačuje, že na α mali vplyv buď iné faktory, alebo že ďalšie vplyvy pomohli kompenzovať nižšiu slnečnú svietivosť. Zmeny koncentrácií stopových skleníkových plynov (napr. metánu, oxidu dusného a ozónu) takmer určite prispeli k energetickej bilancii Zeme v rôznych obdobiach fanerozoika. Napríklad modelové štúdie naznačujú, že hojné karbonské a permské močiare mohli produkovať viac metánu (85), čo mohlo pomôcť kompenzovať nižší obsah CO2 a slnečné pôsobenie počas LPIA.
Budúca práca na modelovaní vplyvu koncentrácií stopových skleníkových plynov a obmedzenie vývoja albedo v priebehu fanerozoika pomôže objasniť úlohu faktorov, ktoré nie sú spôsobené CO2, a prečo sa zdá, že sa vylučujú tak, že CO2 je tak silne korelovaný s GMST.
S CO2 vyneseným v priestore log2, sklon lineárnej regresie medzi CO2 a GMST naznačuje zmenu GMST o 7,7° ± 0,3 °C na zdvojnásobenie CO2 (1σ; na základe Yorkovej regresie (86), ktorá zohľadňuje chyby v CO2 aj GMST). Táto hodnota je konzistentná v kenozoiku (8,2° ± 0,4 °C; obr. S13A), paleozoiku (7,8° ± 1,5 °C; obr. S12B) a v kenozoiku a paleozoiku spolu (8,0° ± 0,4 °C; obr. S12C). Túto metriku, ktorá kvantifikuje dlhodobú odozvu GMST na CO2, nazývame „zdanlivá“ citlivosť systému Zeme (AESS). Podobne ako tradičná ESS (10), aj AESS zahŕňa rýchle (napr. oblaky a morský ľad) aj pomalé (napr. rast a rozpad ľadovej pokrývky) klimatické spätné väzby. Implicitne však predpokladá aj to, že vplyv zmien slnečnej svietivosti, paleogeografie, skleníkových plynov iných ako CO2 alebo iných forcingov sa určitým spôsobom kompenzuje (ako sa skúma vyššie).
Z týchto dôvodov nie je AESS porovnateľná s konvenčnou ECS, ktorá podľa IPCC AR6 predstavuje 2° až 5 °C pre súčasnú klímu (7). Hodnota AESS podľa PhanDA sa však dobre zhoduje s odhadmi (a je priamo porovnateľná s odhadmi) ESS len na báze CO2 za posledných 10 miliónov rokov (tiež 8 °C) (11) a za posledných 800 tisíc rokov (7° až 13 °C) (12, 13). Na rozdiel od niektorých modelových štúdií, ktoré naznačili, že citlivosť klímy sa zvyšuje pri vyšších GMST (61, 81, 87), nepozorujeme štatisticky spoľahlivú závislosť od stavu AESS ani v kenozoiku, ani v paleozoiku, aspoň na úrovni štádia. Je potrebná ďalšia práca, aby sme pochopili, prečo je hodnota AESS taká konzistentná v celom fanerozoiku a čo určuje jej veľkosť ~8 °C.

Závery
Asimilácia údajov využíva paleoteplotné proxy informácie a modelové simulácie, pričom využíva veľký katalóg geologických údajov, ako aj naše najlepšie fyzikálne poznatky o podnebí vo fanerozoiku (obr. 1). Výsledný produkt, PhanDA, je štatisticky spoľahlivá a vnútorne konzistentná rekonštrukcia GMST za posledných 485 miliónov rokov a naznačuje, že teplota Zeme sa menila dynamickejšie, ako sa doteraz predpokladalo (obr. 2).
Záznam sme rozdelili do piatich kvantilov alebo klimatických stavov (obr. 3) a tieto rozdiely sme použili na preukázanie toho, že nezávisle od času a v priebehu celého fanerozoika sú GMST v rámci každého klimatického stavu spojené s podobnými LTG. Okrem očakávaného polárneho zosilnenia PhanDA naznačuje veľký rozsah tropických teplôt medzi piatimi klimatickými stavmi (22° až 42 °C).
PhanDA GMST vykazuje silný vzťah s atmosférickými koncentráciami CO2 (obr. 4), čo dokazuje, že CO2 bol dominantným faktorom riadiacim globálne klimatické zmeny v priebehu fanerozoika. Keďže sa však v priebehu času menila aj slnečná svietivosť, tento vzťah je dosť záhadný; dlhodobé zmeny planetárneho albedo alebo zmeny v koncentráciách stopových skleníkových plynov môžu pomôcť vyriešiť tento rozpor. Vzťah medzi CO2 a GMST tiež naznačuje relatívne konzistentnú AESS ~8 °C v priebehu celého fanerozoika. To naznačuje, že fanerozoický GMST je vysoko predvídateľný v časovom horizonte niekoľkých miliónov rokov, ak sú známe koncentrácie CO2, ale že naše chápanie toho, ako sa vplyvy a spätné väzby v hlbokých časových horizontoch navzájom vyvažujú alebo posilňujú, je neúplné.


Zhrnutie metód nasledujúci text je nepresný, chýbajú indexy a vzorce sádzané zrejme v editore tex
Pri asimilácii údajov PhanDA sa používa metóda Kalmanovho filtra so štvorcovou odmocninou v režime offline, implementovaná v MATLAB-e pomocou balíka kódu DASH v4.2.1 (27).
Stručne povedané, súbor posteriorných stavov (Xpost) sa vypočíta z
(i) súboru priorných stavov zo simulácií ESM (Xprior);
(ii) proxy údajov (Yobs);
(iii) odhadovaných proxy hodnôt (Yest), ktoré sú modelované dopredu zo súboru priorných stavov; a (iv) Kalmanovho filtra (K). Tieto premenné sú spojené pomocou zovšeobecnenej rovnice:
(rovnica v tex)(1)
Podrobnosti o každej z týchto premenných a spôsobe ich zostavenia možno nájsť v doplnkových materiáloch (29). Stručne povedané, simulácie ESM použité v Xprior pochádzajú z plne prepojeného modelu atmosféry, oceánu a vegetácie Hadleyho centra, HadCM3L (33, 34), a proxy údaje použité v Yobs boli čerpané z databázy PhanSST (21), ktorá obsahuje viac ako 150 000 proxy odhadov z piatich geochemických proxy systémov pre SST. Yest alebo predpovedané hodnoty proxy sme vypočítali z našich modelových priorov pomocou zavedených forwardových modelov (tabuľka S1), pričom sme zohľadnili priestorovú a časovú variabilitu hodnôt δ18O, pH a Mg/Ca morskej vody. Kalmanov zisk, K:
(rovnica v tex)(2)
váži a rozkladá nové informácie získané pridaním proxy údajov pomocou kovariancie (cov) medzi predchádzajúcim stavom a klimatickou odchýlkou v mieste proxy, kovariancie odhadov proxy a neistoty samotných proxy hodnôt (R). Pomocou asimilácie údajov sme rekonštruovali globálne podmienky v 85 časových úsekoch naprieč fanerozoikom, ktoré vo všeobecnosti zodpovedajú geochronologickým vekom (t. j. chronostratigrafickým etapám). Aby sa lepšie vyselektovali neistoty súvisiace s výberom predchádzajúceho súboru (Xprior), predpokladmi o chemickom zložení morskej vody potrebnými na výpočet Yest a neistotou proxy (R), každá etapa sa asimilovala 420-krát, pričom sa iterovalo cez všetky permutácie rôznych scenárov.
Niektoré podmnožiny modelových priorov prinášajú nerealistické výsledky (napr. nerealisticky strmé vysoké teplotné gradienty v zemepisnej šírke); vytvorili sme automatický skríningový protokol na označenie a odstránenie týchto asimilácií. Medián a neistota GMST každého časového úseku sa potom vypočítali pomocou plošne váženého priemeru SAT z neoznačených súborov Xpost.
Úplný opis metód použitých pri asimilácii údajov, určovaní teplotných gradientov a klimatických stavov v zemepisnej šírke, konštrukcii záznamu atmosférického CO2 a odhade klimatických faktorov v celom období fanerozoika sa nachádza v doplnkových materiáloch (29).

Poďakovanie
Simulácie klimatického modelu sa uskutočnili pomocou výpočtových zariadení Výskumného centra pre pokročilé výpočty na Bristolskej univerzite

Kód: Vybrat vše

(https://www.bristol.ac.uk/acrc).
Financovanie:
E.J.J. získal podporu v rámci postdoktorandského štipendia PhanTASTIC, ktoré financovali Roland a Debra Sauermannovci prostredníctvom Smithsonian Institution. Ďalšiu podporu získal J.E.T. z grantu 2016-015 od Nadácie Heising-Simons a Thomas R. Brown Distinguished Chair in Integrative Science. D.J.L. a P.J.V. ďakujú za podporu z projektu NERC NE/X000222/1; PaleoGradPhan: Paleoklíma meridionálne a zonálne gradienty vo fanerozoiku.
Príspevky autorov: Všetci ostatní prispeli ku konceptualizácii prezentovanej práce. B.T.H. a S.L.W. zabezpečili počiatočné financovanie. D.J.L. a P.J.V. uskutočnili simulácie klimatického modelu a E.J.J. a J.E.T. vytvorili databázu proxy. E.J.J. vykonal asimilácie a vypracoval výsledky a obrázky. E.J.J. a J.E.T. napísali úvodný rukopis a všetci autori ho preskúmali a upravili.
Konkurenčné záujmy: Autori nemajú žiadne konkurenčné záujmy, ktoré by museli deklarovať.

Dostupnosť údajov a materiálov: Modelové priory (32) aj zástupné údaje (21) potrebné na reprodukciu výsledkov sú verejne dostupné na stránke Zenodo (32). Kód na spustenie asimilácie a generovanie obrázkov v rukopise, ako aj súbory obsahujúce hodnoty GMST, CO2 a LTG prezentované v tomto článku sú dostupné na GitHube (https://github.com/EJJudd/PhanDA).
Informácie o licencii: Copyright © 2024 autori, niektoré práva vyhradené; výhradný držiteľ licencie American Association for the Advancement of Science. Bez nároku na pôvodné práce vlády USA. https://www.sciencemag.org/about/science-licenses-journal-article-reuse


+ pdf správy:
https://www.science.org/doi/suppl/10.11 ... 705_sm.pdf
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
bacil
Redakční rada
Příspěvky: 2969
Registrován: 08 úno 2017, 04:04

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od bacil » 28 zář 2024, 21:03

Pokud je stáří hornin určeno podobnými způsoby, jako miliony let staré několikaměsíční uhlí ze sopky sv. Heleny tak věrohodností grafů si nejsem docela jist...
https://www.enviweb.cz/69928
https://web.archive.org/web/20080919020 ... k/MSH1.htm
https://web.archive.org/web/20080729000 ... k/MSH2.htm

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 28 zář 2024, 23:00

"Uhlie" zo zuholnatených stromov z okolia hory Helen je "riedke" - po odvodnení (vysušení) asi ako drevné uhlie. Má tiež zachovanú priestorovú pórovitú štruktúru dreva. To sa u skutočného uhlia prakticky nevyskytuje - dlhodobý tlak nadložia pórovitú štruktúru zdeformuje a zlisuje, ale pritom nerozdrtí, takže na vhodnom výbruse horniny je pozorovateľná pod mikroskopom.

BTW - také zlisovanie bez rozdrvenia sa údajne dá dosiahnuť aj u dreveného uhlia, ale vyžaduje to dosť osobitné vybavenie schopné pracovať v prostredí s tlakmi rádu 1500MPa a teplotami cez 500°C - a proces je veľmi pomalý, stláčanie vrstvy hrubej 5mm trvá údajne mesiace.

Odkazovaný dacit - celé zle.
Dacitová láva je veľmi hustá - "pastovitá" ako píše článok, takže pôvodná magma sa veľmi zle odplynuje a zachováva si značný obsah plynov, ktorý obsahovala aj v sopečnom krbe pod vulkánom
Ale k výraznému odplyneniu došlo ešte v tekutom stave už v krbe - a to vzhľadom k erupcii rozhodne došlo.
A naopak - "nekontrolovaný" proces drvenia a "práškovania" výrazne znižuje obsah prchavých materiálov zo vzoriek - a argón, ako inertný plyn uniká ochotne. Takže pokiaľ procesu prípravy vzoriek nezachytávali unikajúce plyny...

:pise "Dr. Stevena Austina a ďalších z Ústavu pre výskum Stvorenia" ponechám bez komentára.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 28 zář 2024, 23:36

z wiki https://en.wikipedia.org/wiki/K%E2%80%93Ar_dating
Datovanie pomocou draslíka a argónu, skrátene K-Ar, je rádiometrická metóda datovania používaná v geochronológii a archeológii. Je založená na meraní produktu rádioaktívneho rozpadu izotopu draslíka (K) na argón (Ar). Draslík je bežný prvok, ktorý sa nachádza v mnohých materiáloch, ako sú živce, sľudy, ílové minerály, tefra a evapority. V týchto materiáloch je produktom rozpadu 40Ar je schopný uniknúť z tekutej (roztavenej) horniny, ale začne sa hromadiť, keď hornina stuhne (prekryštalizuje). Množstvo sublimácie argónu, ku ktorej dochádza, je funkciou čistoty vzorky, zloženia materského materiálu a mnohých ďalších faktorov. Tieto faktory vnášajú do datovania hornej a dolnej hranice chyby, takže konečné určenie veku závisí od faktorov prostredia počas vzniku, topenia a pôsobenia zníženého tlaku alebo otvoreného vzduchu. Čas od rekryštalizácie sa vypočíta meraním pomeru množstva nahromadeného 40Ar k množstvu zostávajúceho 40K. Dlhý polčas rozpadu 40K umožňuje použiť túto metódu na výpočet absolútneho veku vzoriek starších ako niekoľko tisíc rokov[1].

Translated with DeepL.com (free version)
40K sa v pozemských materiáloch vyskytuje v množstve 0,0120% - zvyšok sú stabilné 39K - 93,3% a 41K v množstve 6,73%
40Ar (je stabilný) tvorí naopak 99,6% pozemského argónu, zvyšok sú 36Ar v množstve 0.334% a 38Ar v množstve 0.0630%.

Čiže ako som písal - pokiaľ sa vzorka horniny pripraví v nekontrolovaných podmienkach, je to celé zle, pretože vzduch obsahuje argón a väčšina vzdušného argónu je 40Ar, takže vystavením pripravenej vzorky na vzduchu je vzorka fakticky kontaminovaná...

Typická kargoveda.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 29 zář 2024, 00:10

Napadá ma ešte tretia vec: jednotlivé minerály rozpustené v tavenine magmy začínajú tvoriť kryštály pri rôznych teplotách a tlakoch. Takže hustá magma zrejme nie je "len tavenina", ale zmes roztavených minerálov a kryštálov. A zistený vek je doba, kedy podmienky v magmatickom krbe dosiahli teplotu a tlak, kedy sa začali tvoriť kryštály uvedených minerálov a uzavreli argón v kryštalickej mriežke.

To sa vzťahuje aj k uvedeným "porovnávacím vzorkám" - "mladé vzorky" zrejme pochádzajú z magmy s vyššou teplotou, v ktorej sa kryštály ešte netvorili a magma bola pri výstupe na povrch zeme dostatočne tekutá a odplynovaná.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 08 říj 2024, 22:47

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ani-762884
Takže dusík a kyslík, ne CO2. Německá studie o globálním oteplování
Chemici Helmut Ullmann a Martin Bülow z Leibniz-Sozietät der Wissenschaften zu Berlin zveřejnili studii, která zpochybňuje tradiční názor na skleníkový efekt. Autoři studie argumentují, že skleníkový efekt není způsoben pouze CO2 a dalšími známými skleníkovými plyny, ale že většina oteplování může být připisována chování dusíku a kyslíku. Zároveň varují před nebezpečím extrapolace malých datových vzorků do předpovědí katastrofických scénářů, které by mohly vést k ideologickým změnám v lidské společnosti.

V porovnání s hlavními složkami atmosféry mají tříatomové skleníkové plyny (vodní pára, CO2 a metan) jen mírně vyšší molární tepelné kapacity. To znamená, že příspěvek CO2 a metanu k ukládání tepla je vzhledem k jejich nízké koncentraci považován za zanedbatelný.

„Příspěvek oxidu uhličitého a metanu k ukládání tepla je vzhledem k jejich nízké koncentraci zanedbatelný. Pouze vodní pára se díky své vyšší koncentraci a energii přeměny významně podílí na ukládání tepla v atmosféře,“ stojí ve studii.

Studie uvádí, že v minulosti, během milionů let, byly průměrné globální teploty mnohem vyšší než dnes (až přes 20 °C) a hladiny CO2 v atmosféře dosahovaly hodnot několik tisíc Vppm (částic na milion). Tyto vysoké úrovně CO2 byly spojeny s obdobím intenzivního rozvoje nových druhů života.

Od poloviny 19. století došlo k nárůstu koncentrace CO2 z přibližně 280 Vppm na 420 Vppm a k nárůstu průměrné globální teploty o přibližně 1,2 °C. Tento nárůst teploty je často spojován s průmyslovým rozvojem a používáním fosilních paliv, což vedlo k větším emisím CO2.

„Současný výzkum klimatu je silně orientován na empirický vztah mezi obsahem oxidu uhličitého v atmosféře a globální průměrnou teplotou,“ připouští studie, v níž jsou vyjádřeny obavy ohledně toho, zda je zvyšování teploty způsobeno rostoucím obsahem CO2, nebo zda vyšší teploty vedou k uvolňování CO2 z oceánů, kde je CO2 obvykle v mnohem vyšší koncentraci než v atmosféře.

„Otázka zůstává otevřená: Je příčinou zvyšování teploty rostoucí obsah CO2 v atmosféře, nebo zvýšená teplota způsobuje uvolňování CO2 z mořské vody, jejíž obsah CO2 je podle odhadů mnohem vyšší než v atmosféře?“ ptají se autoři studie a upozorňují, že měření CO2 ukazují, že 96–97 % nárůstu CO2 je přírodního původu, zatímco pouze 3–4 % lze připsat lidské činnosti.

Studie naznačuje, že sluneční a pozemské záření se nemusí vyrovnávat v krátkých časových obdobích, a že je třeba brát v úvahu dočasné změny klimatu v delších časových horizontech. „Je třeba počítat s dočasnými změnami klimatu v delších časových obdobích v různých oblastech, včetně těch, které mají pro ekosféru značné stresové faktory,“ uvádí studie.

Zároveň existují pochybnosti o přesnosti údajů o průměrné teplotě, zejména kvůli počtu měřicích stanic, které jsou více koncentrovány v městských oblastech, což může zkreslovat výsledky.

Autoři tak zdůrazňují, že počasí a klima jsou chaotické procesy, které nelze přesně předvídat kvůli mnoha vzájemně se ovlivňujícím faktorům a upozorňují na nebezpečí extrapolace malého množství údajů, jako je závislost teploty na CO2, k předpovědím katastrof a „bodů zvratu“ v klimatu.

„Pokud se po extrapolaci malého množství údajů, jako je závislost teploty na CO2 a empirické hodnoty potenciálu globálního oteplování i radiačního působení, předpovídají klimatické katastrofy a tzv. body zvratu na sto let, otevírají se dveře pro vznik ideologií, které by mohly vést k obrovským proměnám dosavadního lidského života,“ uvádějí autoři v závěru studie.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11591
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 28 říj 2024, 16:27

Mladým Slovákom sa z pohodlia domova príliš nechce odchádzať. Potvrdzujú to aktuálne údaje Eurostatu, podľa ktorých mladí ľudia na Slovensku opúšťajú svoj rodičovský domov v priemere vo veku 31 rokov. Je to pritom druhé najvyššie číslo v celej Európskej únii.
https://openiazoch.zoznam.sk/financie/s ... e-byvanie/
A kde je teda tá EU teória o šetrení CO2 a zdielaných veciach? Veď by sme to mali nazývať ako ekologické zmýšlanie slovákov že žijú viac generačne a zbytočne neprodukujú CO2 výstavbou samostatnej domácnosti.(=zdielané bývanie).

P.S. Možno sarkazmus a irónia?
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 28 říj 2024, 16:39

Je to spojené s ďalšími faktami, o ktorej sa nepíše - s vlastníctvom domov a bytov, a so vzťahmi a výchovou v rodine.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 01 lis 2024, 01:29

https://rusvesna.su/news/1730283304
Vedci zaznamenali najväčší útok dravcov v histórii
Skupina amerických a nórskych oceánografov zaznamenala najväčší útok dravcov v známej histórii. Udalosti sa odohrali v severnej časti Atlantického oceánu pri pobreží Nórska v čase vrcholiaceho neresu korušky polárnej (Huňáček severní (Mallotus villosus)). Štúdia bola uverejnená vo vedeckom časopise Communications Biology (CommsBio).

Miliardy korušiek sa každoročne vo februári sťahujú z okraja arktického ľadového príkrovu na nórske pobrežie, aby nakládli ikry. V tom istom čase sa tam zhromažďuje hlavný nepriateľ korušky, treska atlantická.

V novej práci tím zachytil interakcie medzi populáciami tresiek a korušiek na rozsiahlom území. Na tento účel vedci použili techniku širokopásmového akustického zobrazovania.

Pozorovania ukázali, ako sa korušky začali zoskupovať do obrovského húfoviska pozostávajúceho z približne 23 miliónov jedincov, ktoré pokrýva desiatky kilometrov.

V reakcii na to sa aj tresky začali zhromažďovať do kŕdľa s 2,5 miliónmi hláv. Keď dravce dostihli svoju korisť, pod vodou sa odohral epický lov, pri ktorom tresky zožrali viac ako 10 miliónov rýb v priebehu niekoľkých hodín.

Dramatické stretnutie tresiek a korušiek bolo najväčším zaznamenaným útokom dravcov, a to tak z hľadiska počtu zúčastnených jedincov, ako aj z hľadiska plochy, na ktorej sa udalosť odohrala.

Vedci konštatovali, že populácia korušky utrpela v dôsledku útoku tresky len veľmi malé straty, keďže postihnuté stádo predstavuje len 0,1 % neresiacich sa zásob korušky v reg

Keďže však zmena klímy spôsobuje ústup arktického ľadového príkrovu, koruška bude musieť preplávať väčšiu vzdialenosť k neresiskám. Tým sa tento druh stáva zraniteľnejším voči predátorom.
O to viac, že rusi zarazili britom lov tresky vo svojich severských vodách...
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11591
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od kenavf » 01 lis 2024, 16:56

FYI
Ni-Cd akumulátory.
A „zakázaná“ také není nejpřesnější výraz. Evropská unie v roce 2006 omezila použití této bateriové technologie pouze na firemní zákazníky – kadmium je toxické a u široké veřejnosti bylo prakticky nemožné zajistit sběr a ekologickou likvidaci.
https://vtm.zive.cz/clanky/od-sava-k-ak ... fault.aspx
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Uživatelský avatar
bacil
Redakční rada
Příspěvky: 2969
Registrován: 08 úno 2017, 04:04

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od bacil » 02 lis 2024, 00:56

Vaření v nerezu a smaltu je zdraví škodlivé

Měření výluhu z nerezu a smaltu byla provedena dvě, jedno jako bakalářská práce a druhé o 2 roky později jako diplomka. Ani ze dvou měření nelze vyvozovat závěry z rozdílných hodnot obou měření, to lze až od 11 měření, pak už funguje statistika.

Pro zdravotní posuzování rizik se naopak nebere statistika, ale worst-case, tedy nejhorší hodnota. Nicméně je to akademické prostředí a ta ženská se fakt snaží (na diplomku opravdu rozsáhlé, to si měla schovat na doktorát), takže užitečné to je.

Dále nerozlišuje DDD a MDD (doporučená a maximální denní dávka) a uvádí vše jako DDD.

Výluh byl dělaný do pitné vody, tedy žádné agresivní prostředí jako zelňačka nebo guláš.

Strany 61 až 66, užitečný text je cca od strany 65.

Výluh z nerezového nádobí po 1 a po 30 hodinách vaření byl zdraví škodlivý, výluh po 5 hodinách vaření by mohl být vypit pouze v omezeném mnoţství, a to 0,42 dcl (0,042 l) výluhu za celý den.

To je tak jeden můj hlt.
Přílohy
Studium povrchu antikorozní oceli a sklovitého smaltového povlaku po kontaktu s kapalinami.pdf
(3.91 MiB) Staženo 35 x

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 8114
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Kalinac » 06 lis 2024, 14:48

Tak a Čína poslala Globální oteplení k Ledu .... :smich:

Čína si stanovila cíl rozvinout do roku 2030 průmysl ledu a sněhu v hodnotě 1,5 bilionu jüanů (167,64 miliardy dolarů)
Čínská státní rada, kabinet, vydala ve středu komplexní pokyny ke zvýšení vitality ekonomiky na ledě a sněhu prostřednictvím vysoce kvalitního rozvoje ledních a sněhových sportů.
Pokyny, vydané Generálním úřadem Státní rady, zahrnují podporu účasti mládeže na ledních a sněhových sportech, zlepšení infrastruktury a průmyslového řetězce a vytvoření předních podniků v tomto odvětví.
Led a Sníh.jpg
Na základě dynamiky 300 milionů Číňanů, kteří se každoročně účastní ledních a sněhových sportů, se pokyny zaměřují na to, aby ekonomika ledu a sněhu dosáhla do roku 2027 1,2 bilionu jüanů (167,64 miliardy dolarů), s lepší infrastrukturou, výrazně lepšími službami a zvýšenou národní konkurenceschopností v těchto sportech.
Do roku 2030 dosáhnou hlavní nadace zimních sportů koordinovaného a integrovaného rozvoje, který bude hrát významnější roli při rozšiřování zaměstnanosti a podpoře vysoce kvalitního rozvoje a vytváření nových příležitostí k růstu pro celou ekonomiku.
Bude vyvinuto několik vysoce kvalitních destinací pro ledové a sněhové sporty a turistiku, zatímco "Ledová a sněhová hedvábná stezka" a Demonstrační oblast ledových a sněhových sportů Organizace pro spolupráci Číny a Šanghaje budou dále rozvíjet s tím, že ekonomika ledu a sněhu dosáhne podle pokynů ekonomické velikosti 1,5 bilionu juanů.
Song Kui, odborník na průmysl se sídlem v Harbinu, hlavním městě severovýchodní čínské provincie Heilongjiang, řekl ve středu Global Times, že zůstává obrovské množství nevyužitého potenciálu pro ledové a sněhové sporty.
"A rozvoj ledových a sněhových sportů může být propojen s ledovou a sněhovou turistikou a řada předcházejících a navazujících odvětví, jako je výroba zařízení a hotelové služby, je významná," řekl Song.
Během letošních třídenních novoročních svátků navštívilo Charbin, který je známý jako "korunní klenot ledu a sněhu" v zemi, rekordních 3,05 milionu turistů, přičemž město podle agentury Xinhua vygenerovalo příjmy z cestovního ruchu ve výši 5,91 miliardy jüanů.
Portály elektronického obchodování a maloobchodníci v Číně hlásí svižný prodej vybavení pro zimní sporty, protože nadcházející 9. asijské zimní hry Harbin 2025 vnášejí novou vitalitu do vzkvétající čínské ekonomiky ledu a sněhu.
Francouzská sportovní značka Decathlon uvedla, že od loňského roku zaznamenala ve svých prodejnách v Číně rostoucí poptávku po různém vybavení pro zimní sporty, přičemž roční tempo růstu se pohybuje v rozmezí 150 až 300 procent.
Jednou z takových rychle rostoucích kategorií je lyžařské vybavení, přičemž prodej snowboardů obvykle prodávaných mladým lidem v roce 2023 vzroste o 108 procent, uvádí se v příspěvku zaslaném společností Global Times.
Data z e-commerce platformy JD.com ukázala, že od listopadu loňského roku se objem transakcí v oblasti lyžařských kombinéz meziročně zvýšil o 180 procent a objem transakcí v oblasti lyžařského vybavení se meziročně zvýšil o více než 150 procent.
Vznik domácích značek zimních sportů poskytl spotřebitelům diverzifikovanější a personalizovanější možnosti, uvedl gigant elektronického obchodování.
Cílem pokynů je zřídit tři až pět celosvětově uznávaných turistických středisek pro ledový a sněhový ruch v lokalitách, jako je Peking, provincie Che-pej, provincie Chej-lung-ťiang a Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.
Po vydání vládních pokynů zaznamenalo ve středu několik společností kótovaných na burze A-share zaměřených na ledové a sněhové sporty výrazný nárůst cen svých akcií.

https://www.globaltimes.cn/page/202411/1322541.shtml

Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 03 pro 2024, 09:08

https://ekonomickydenik.cz/cina-zustava ... ou-penize/
Čína zůstává největším znečišťovatelem, v klimatickém závodu ale vyhrává. Důvodem jsou peníze
Dlouhodobý globální nárůst průměrné teploty podle zprávy OSN z roku 2021 dosahuje s ohledem na měření z několika desetiletí minimálně 1,1 stupně Celsia. Pokud se vezmou v potaz pouze data z loňského roku, směřuje už nárůst k 1,5 stupně. A nejnovější zpráva OSN varuje, že svět je na cestě ke „katastrofálnímu” nárůstu o více než 3 °C do konce století. A že pokud se rychle nepřijmou tvrdá protiopatření, možnost držet oteplování pod hranicí 1,5 stupně „během několika let nadobro zmizí”.

V listopadu na to upozornila agentura Reuters, která zveřejnila detailní přehled toho, jak ke globálnímu oteplování svými emisemi „přispívají” téměř dvě stovky zemí z celého světa.

Čelní příčky nejnovějšího žebříčku nejsou žádným překvapením. Největším producentem znečišťujících emisí na světě zůstává spolehlivě Čína. „Příčinou je její vysoká závislost na uhlí, které v roce 2022 tvořilo 62 procent tamní produkce elektřiny,” přibližuje Reuters s tím, že východní velmoc představuje téměř 27 procent světových emisí CO₂.
Za Čínou následují USA, Indie, Rusko a Brazílie. Tyto země dohromady zodpovídají za polovinu ročních světových emisí, připomíná Reuters.

Spojené státy jsou přitom dvojka v celkovém znečišťování, ale zároveň mají úplně největší produkci emisí na jednoho obyvatele. USA navíc zaznamenaly meziroční nárůst emisí a opět nedokázaly v tomto směru splnit svá předsevzetí. Administrativa Joea Bidena v roce 2021 stanovila celonárodní cíl srazit emise do roku 2030 oproti úrovním z roku 2005 o 50 až 52 procent.

A obdobný problém má i třetí největší znečišťovatel, tedy Indie. Ta si v roce 2022 stanovila za stejné období snížit emise o 45 procent.

Mimochodem – Česká republika figuruje v žebříčku Reuters sestaveném na základě dat globální platformy Climate Watch a Mezinárodní energetické agentury (IEA) na 56. místě ze 193 hodnocených zemí, a to s podílem 0,22 procenta na globálních emisích. Český výsledek na jednoho obyvatele je přitom 8,5 tuny CO₂, zatímco například Čína coby celková jednička eviduje na jednoho obyvatele emisí méně – konkrétně 7,5 tuny.

Zároveň má Česko stále nízký podíl energií z obnovitelných zdrojů, totiž 14 procent. Naproti tomu například Spojené státy už mají zelených zdrojů 21 procent a Čína vyrábí dokonce 29 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Právě masivní investice do zelené transformace je jedním z hlavních argumentů, kterým se Čína brání tomu, že by jako největší znečišťovatel měla také nejvíce přispívat na globální přechod na bezemisní ekonomiku.

Peking premiantem
Otázka toho, které země by měly na záchranu planety dávat nejvíce peněz, byla ostatně i jedním z klíčových témat skončeného klimatického summitu v ázerbájdžánském Baku COP29. Častá odpověď přitom zní, že se to má týkat právě především Číny.

Tu západní země obviňují z příliš malé solidarity s chudými státy v jejich snaze vyrovnat se s dopady změny klimatu. Čína, která je druhou největší ekonomikou světa, je největším producentem emisí oxidu uhličitého už téměř dvě desetiletí.

Britský týdeník The Economist ale ve své analýze upozorňuje, že čínští představitelé takový pohled odmítají s tím, že jejich země je stále rozvojovou ekonomikou a že je historicky zodpovědná za méně emisí než Spojené státy a Evropa.

Jejich nejsilnějším protiargumentem však zůstává, že Čína už nyní investuje do zelené transformace více než kterákoliv jiná země na světě. The Economist přitom uvádí, že právě díky těmto investicím Čína pohání globální rozvoj čistých energetických technologií, které se dnes po celém světě zavádějí donedávna nepředstavitelným tempem.

Globální investice do továren, které zpracovávají suroviny na větrné turbíny, elektrická vozidla a další zelené technologie, dosáhly podle výzkumné společnosti BloombergNEF mezi lety 2018 a 2023 částky 378 miliard dolarů, tedy zhruba 9,5 bilionu korun. A téměř 90 procent těchto investic pocházelo z Číny.

Ta díky tomu vyrábí mnohem více zařízení pro čistou energii než kterákoliv jiná země na světě. Čínské společnosti tak například vyrábějí dostatek lithium-iontových baterií, aby tím pokryly celosvětovou poptávku po jejich využití v elektromobilech. A podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je osm z deseti solárních panelů na světě vyrobeno v Číně.

Ta nicméně podle analýzy The Economist nejen že je hlavním globálním dodavatelem zelených technologií, ale zároveň po nich vytváří i poptávku. V červnu například začala v západní Číně fungovat největší solární farma na světě, která pokrývá dvojnásobnou plochu oproti celém Manhattanu.

Z přehledu Reuters sice vyplývá, že více než 60 procent její elektřiny sice stále pochází z uhlí, ale například v loňském roce připojily čínské firmy k síti přibližně 300 gigawattů větrné a solární kapacity, což představuje téměř dvě třetiny celosvětově instalovaného výkonu. Jen pro srovnání – například celková kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů ve Velké Británii je 100 gigawattů, připomíná The Economist.

Čína ale také staví více jaderných elektráren než kterákoliv jiná země. Podle zmiňované BloombergNEF dosáhly celosvětové výdaje na zavádění technologií čisté energie v loňském roce 1,8 bilionu dolarů, z čehož 38 procent připadalo na Čínu.

Od železnic k solárům
Značnou výhodou Číny přitom je, že motorem jejího ekonomického růstu není spotřeba, ale investice. Tamní vláda navíc dokáže velkou část těchto investic nasměrovat do podporovaných sektorů ekonomiky. Zatímco po globální finanční krizi v letech 2007 až 2009 posílali čínští představitelé obrovské množství peněz na nemovitosti, silnice a železnice, v poslední dekádě se stát stále více zaměřuje právě na čistou energii.

The Economist v této souvislosti připomíná, že některé čínské přístupy k „mobilizaci” investic jsou podobné těm, které používají i další země. Podobně jako Německo nebo Japonsko tak Čína například podpořila výrobu obnovitelné energie zaručením nadprůměrné výkupní ceny.

Peking ale zároveň motivuje své společnosti mimo jiné k vydávání zelených dluhopisů, tedy finančních nástrojů, které směřují prostředky na environmentálně šetrné projekty. Čína je největším trhem pro tyto dluhopisy na světě.

V dalších formách státní podpory sektoru obnovitelných zdrojů už se ale Čína od západních zemí zásadně odlišuje. Podíly v klíčových soukromých firmách podporujících výzkum a vývoj totiž například získaly takvané „vládní investiční fondy”. A státní banky vedle toho zaplavily trh levnými půjčkami.

Regionální čínské vlády pak mezi sebou doslova soutěží v tom, která nabídne místním firmám štědřejší dotace, ať už ve formě nízkých daní nebo třeba levné půdy.

Například čínští výrobci elektromobilů obdrželi mezi lety 2009 a 2023 podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu dotace ve výši 231 miliard dolarů, tedy v přepočtu až 5,5 bilionu korun.

Ostatně právě nedovolená státní podpora výrobcům je důvod, proč EU i Spojené státy uvalily na čínské automobilky dovozní cla. A například zvolený americký prezident Donald Trump hrozí Pekingu obchodní válkou.

Upevňování vlivu
Vlivný bruselský web Politico v souvislosti s dominancí Číny v oblasti technologií čisté energie uvádí, že Peking si i díky ní upevnil svůj vliv v rozvojových zemích, čímž předčila skromnější snahy Spojených států a Evropy.

Dlouhodobá snaha Číny ovládnout globální ekonomiku čisté energie jí totiž umožňuje budovat těsné obchodní vazby s vládami v Africe, Asii a Latinské Americe — a to bez požadavků na pracovní a environmentální standardy, které obvykle prosazují právě Spojené státy a Evropská unie. Politico pak připomíná, že tyto země na oplátku podporují Čínu v obchodních sporech s USA a Evropou nebo v debatách o potřebě zvýšit mezinárodní klimatickou pomoc bohatých zemí.

S tím, jak se Trump připravuje na převzetí prezidentského úřadu a slibuje přitom odstoupení od Pařížské klimatické dohody, doufají někteří diplomaté OSN, že Čína vzniklé vakuum zaplní a ujme se role lídra prosazujícího výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Právě to ostatně bylo jedním z nosných témat skončeného klimatického summitu v ázerbájdžánském Baku.

„Budeme potřebovat pokračující vedení Číny,“ cituje Politico prohlášení šéfa OSN pro klima Simona Stiella z poloviny dvoutýdenního summitu COP29. Podle něj by měl Peking ostatním zemím ukázat, že „silnější cíle přinášejí investice“ — což by v jiném kontextu mohlo znít jako obhajoba velkých výdajů na čistou energii prosazovaných končícím americkým prezidentem Joe Bidenem.

„Čína přispěla k řešení změny klimatu,“ uvedl podle Politica čínský náměstek ministra ekologie a životního prostředí Zhao Yingmin. „V budoucnu se však budeme snažit přispět ještě více.“

Potíž je ale v tom. že doposud čínské snahy pouze posilovaly její vlastní pozici ve světě, a to na úkor cílů Washingtonu a Bruselu, připomíná Politico. List pak rozebírá podrobněji to, co už výše naznačuje The Economist. Podle výzkumu Carnegie Endowment for International Peace kontroluje Čína doslova ohromující většinu klíčových technologií: 86 procent baterií, 81 procent solárních panelů, 64 procent větrných turbín a 69 procent elektrolyzérů se vyrábí právě v Číně.

Snaha o izolaci? Nerozumné
Tyto trendy budou pouze urychleny návratem Trumpa k politice „Amerika na prvním místě“ a rozpočtovými omezeními, která dusí evropská hlavní města, myslí si podle Politica zkušení diplomaté v oblasti globálního klimatu.

Ti podle listu předpovídají, že to poskytne Číně výhodu nejen v klimatické politice, ale i v širších ekonomických a bezpečnostních sporech. Zároveň by to mohlo vést k tomu, že globální klimatické pokroky budou probíhat způsobem, který bude sloužit čínským cílům – posílí průmysl čistých technologií, ale umožní i dominanci fosilních paliv po další desetiletí.

„S USA mimo hru Čína převezme vedoucí roli – ale velmi odlišným způsobem,“ uvedl například Jonathan Pershing, bývalý vyjednavač ministerstva zahraničí pro klima v administrativách Baracka Obamy a Joea Bidena. Podle něj je čínský pohled na vedení více „provinční“ než americký, což by mohlo vést ke slabší transparentnosti v tom, jak jednotlivé země snižují své emise uhlíku.

Například bývalý Bidenův vyslanec pro klima John Kerry v rozhovoru pro Bloomberg minulý týden upozornil, že Trumpovo opětovné odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015 „by přenechalo vedení Číně – tedy přesně to, čemu tvrdí, že se chce vyhnout.” „Tím by oslabil schopnost světa reagovat na tuto existenční krizi,“ dodal Kerry.

Jak řečeno, Čína zatím tlaku na rychlejší odklon od fosilních paliv ze strany USA a EU odolává. Namísto toho se podle Politica snaží o mírnější přechod od ropy, zemního plynu a uhlí – jak pro sebe, tak pro rozvojové ekonomiky, jako je Indie. Právě její přechod na čistou energii je pro udržení oteplování Země pod katastrofálními úrovněmi klíčové. Pekingská vláda prezidenta Si Ťin-pchinga rovněž varovala USA, že „snaha o izolaci Číny je nerozumná, nepřijatelná a odsouzena k neúspěchu,“ připomíná Politico.

Schizofrenní pozice USA
Tomu, aby Čína s rychlejším snižováním emisí souhlasila, podle jeho analýzy brání dva nové faktory: zpomalení ekonomického růstu země a zvýšená spotřeba energie.

Přesto mezinárodní klimatický lídr Bidenovy administrativy John Podesta nadále veřejně tlačí na Čínu, aby urychlila své cíle pro snižování uhlíku v desetiletém plánu, který musí všechny země předložit do února. Podesta to prosazuje i přesto, že je téměř jisté, že Trump jakékoliv klimatické cíle nabídnuté Bidenovou administrativou odmítne.

„Myslím, že mohou být ambicióznější,“ uvedl Podesta na adresu Číny během rozhovoru s novináři při zahájení globálních klimatických rozhovorů v Baku. „Mají důležitou roli a doufám, že ji naplní.“

Jenže Spojené státy se se svými spojenci ze skupiny G7 dostávají ve své snaze oslabit vliv Číny do poněkud schizofrenní pozice, a to v souvislosti s nedostatečnou finanční pomocí pro jiné země.

Ty se totiž zároveň snaží odradit od „slepého” přijímání čínských energetických investic a varují, že všechny tyto jüany mohou přinést zahraničněpolitické důsledky nebo skryté náklady – například možný převod vlastnictví přírodních zdrojů nebo infrastruktury – jako jsou přístavy – do rukou Pekingu.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v říjnu sdělila podobné varování ostrovním státům ohroženým rostoucí hladinou moří. Naznačila, že čínské investice přicházejí s podmínkami, které by je mohly učinit zranitelnými vůči vlivu Pekingu nebo vojenské dominanci v Pacifiku.

Ve stejnou dobu přitom USA a jejich partneři kritizují Čínu za to, že neposkytuje dostatečné nízkonákladové financování na pomoc rozvojovým zemím při dosahování jejich globálních klimatických cílů, konstatuje Politico.

I to byl proto jeden z hlavních bodů sporu na COP29, kde rozvojové země požadovaly od bohatých ekonomik přes 1 bilion dolarů ročně na financování boje proti změnám klimatu. Konečná dohoda ale počítá s 300 miliardami dolarů ročně.

USA a EU tlačí na Čínu, aby do tohoto fondu také přispěla, I v tomto ale Čína zatím odolává. Odvolává se přitom na již zmíněný argument opírající se o klimatickou dohodu OSN z roku 1992, která ji klasifikuje jako rozvojovou zemi.

Pokud by přitom Čína začala na klimatické financování prostřednictvím OSN přispívat, měla by podle vysokých představitelů Bidenovy administrativy dodržovat stejnou transparentnost, pracovní a environmentální standardy jako země typu USA.

Západní spojenci se zároveň snaží oslovit rozvojové země apelováním na hodnoty. Tvrdí přitom, že jejich investice podpoří místní pracovní trhy, ochrání životní prostředí a zmírní dluhové tlaky lépe než dohody s Pekingem. Stejnými argumenty se snaží přesvědčit i nastupující Trumpovu administrativu.

„Nemůžeme přenechat hřiště Číně a našim konkurentům, kteří by do těchto transakcí a ekonomických prostorů přinesli jinou vizi,“ uvedl Jake Levine, ředitel pro klima a energetiku v Radě národní bezpečnosti Bidenovy administrativy.

Africký rozmach
Nespornou realitou však je, že Čína do ochrany klimatu investuje značné prostředky, a to v době, kdy to svět potřebuje více, než kdy jindy.

Sama Čína deklaruje, že jejíí vláda od roku 2016 poskytla rozvojovým zemím téměř 25 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 600 miliard korun. To bylo poprvé, co Čína zveřejnila konkrétní číslo. A k podobné částce ostatně došly i nezávislé výpočty: Centrum pro globální rozvoj odhaduje, že Čína ročně mezi lety 2013 a 2022 přispívala 3,8 miliardy dolarů.

Čínské financování čistých energetických projektů v dalších zemích navíc zaznamenalo v posledním roce prudký růst, zejména v Africe. Čínské státní podniky se od roku 2021 podílely na 51 z 55 solárních a energetických projektů na kontinentu a mohly by do roku 2030 pomoci instalovat 224 gigawattů čisté energie. Od roku 2023 přesáhly čínské zahraniční investice do čistých technologií 100 miliard dolarů

Brusel ani Washnigton naproti tomu pro soutěžení s Pekingem v tomto směru často nemají dost peněz. Čínské dohody jsou navíc často jednodušší, bez dodatečných požadavků na životní prostředí, bezpečnost, pracovní podmínky a transparentnost, které Čína často přehlíží.

„V porovnání s Číňany v Africe ani nejsme ve hře,“ cituje Politico například Todda Sterna, který vyjednával Pařížskou klimatickou dohodu za administrativy Baracka Obamy. „Číňané přijdou s šekem, zatímco USA přijdou s kontrolním seznamem.“

Pro ilustraci – ředitel ugandského Úřadu pro ropu Joseph Kobusheshe uvedl, že spolupráce s Čínou je jednodušší, protože se méně setkává s aktivistickým odporem ohledně toho, kam směřují její peníze: „Číňané reagují na tyto tlaky odlišně. To se v takových situacích se hodí.“

USA a EU se snaží čínské dominanci čelit. Unie například kromě cel na čínská elektroauta zavádí systém známý jako mechanismus úpravy uhlíkových hranic, který by zdanil dovážené suroviny vyráběné neekologickými procesy. A podobný přístup by mohl přijmout i Trump v USA.

Obdobná opatření mívají ale také háček – posilují totiž vazby mezi Pekingem a dalšími významnými rozvojovými ekonomikami. Například Brazílie, Jižní Afrika a Indie se tak na COP29 postavily na čínskou stranu proti jednostranným obchodním opatřením. To vyvolalo obavy, že protekcionismus zvyšuje náklady na zavádění zelených technologií.

Návrh textu zveřejněný během klimatických rozhovorů požadoval, aby rozvinuté země do roku 2028 ukončily dotace na čistou energii přesahující 100 miliard dolarů ročně. Tento požadavek, který ale nezmiňoval čínské dotace, byl však následně odstraněn z dalšího návrhu.

„Lídři v Pekingu věří, že to začnou vnímat jako soutěž teprve tehdy, až uvidí konkurenta na scéně,“ uvedl Li Šuo, ředitel China Climate Hub v Asia Society Policy Institute. „A zatím žádného konkurenta nevidí,” uzavírá Šuovou citací svou analýzu Politico.
Pochopiteľne - Čína je najväčší znečisťovateľ, pretože čiňanov je najviac a najviac aj vyrábajú. Napriek tomu - priemerný čech vyprodukuje o tonu viac odpadu ako priemerný číňan.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 05 pro 2024, 20:48

https://www.czechfreepress.cz/ekologie/ ... media.html
Proč o této mezinárodní vědecké klimatické konferenci na vysoké úrovni, která se odehrála v Praze, nepsala naše korporátní média?
Po přečtení této zprávy jsem se strašně smál. Hořce smál.
Zas se potvrdilo heslo PRAVDA VYDĚSÍ. Pořád se to v dějinách opakuje.
Koperník se dočkal své knihy De revolutionibus orbitum coelestum na smrtelné posteli.
Galilei byl rehabilitovám 400 let po smrti. atd. jir


Objektivní médium nezveřejnilo alespoň záznam z této konference, která se odehrávala v naší Sněmovně. Na nějaké informace o této konferenci jsem sice narazila již dřív, ale nebylo to na mainstreamu. Mezitím nacházím zmínky o konferenci v médiích po celém světě, zatímco většina našinců jistě netuší, že se kdy něco podobného v Praze odehrálo.

Konference totiž zcela popřela vše, co nám propaganda tlačí do hlavy 24/7 o takzvané „klimatické změně způsobené člověkem.“ Mnoho světových odborníků se shodlo na tom, že žádná klimatická krize zde není a ani nebyla.

Výstup z této konference se již dostal i na celosvětově nejčtenější klimatický web, zatímco naše neobjektivní média stále razí svoji uhlíkovou agendu.

Možná jste už o poněkud neobvyklé klimatické konferenci četli, ale pro ty, kteří na informaci o této akci nenarazili, přináším alespoň to nejdůležitější, tedy závěrečné prohlášení…

Klimatologové vydali šokující prohlášení, že „klimatická nouze“ skončila.

Dvoudenní klimatická konference v Praze, pořádaná českou divizí mezinárodní skupiny Climate Intelligence Group (Clintel), která se konala ve dnech 12. až 13. listopadu v Poslanecké sněmovně České republiky v Praze, deklaruje a potvrzuje, že imaginární ‚klimatická nouze‘ je u konce.

Komuniké, které vypracovali významní vědci a výzkumníci, kteří na konferenci vystoupili, jasně ukazuje, že klimatologové po několik desetiletí systematicky zveličovali vliv CO2 na globální teplotu.

Vědecká konference na vysoké úrovni přinesla také následující prohlášení:

„Mezivládní panel pro změnu klimatu, který vylučuje účastníky a publikované články nesouhlasící s jeho narativem, nedodržuje svůj vlastní protokol hlášení chyb a vyvozuje závěry, z nichž některé jsou nečestné, by měl být okamžitě zrušen.“

Deklarace podporuje závěry hlavní zprávy Clintelu The Frozen Climate Views of the IPCC (Názory IPCC na zamrzlé klima)prezentované na konferenci Marcelem Crokem, spoluzakladatelem Clintelu.

Vědci na konferenci navíc prohlásili, že i kdyby všechny země přešly rovnou na nulové čisté emise, do cílového data roku 2050 by byl svět jen asi o 0,1 °C chladnější než bez snížení emisí.

Pokusy o zmírnění změny klimatu prostřednictvím mezinárodních dohod, jako je Pařížská dohoda, zatím nic nezměnily na našem vlivu na klima, protože země jako Rusko, Čína, Indie a Pákistán nadále výrazně rozšiřují spalování uhlí, ropy a plynu.

Náklady na dosažení tohoto snížení globálního oteplování o 0,1 °C by činily 2 biliardy dolarů, což se rovná 20 letům celosvětového hrubého domácího produktu.

Konference také vyzývá celou vědeckou komunitu, aby přestala pronásledovat vědce a výzkumníky, kteří nesouhlasí se současným oficiálním příběhem o změně klimatu, a místo toho znovu podpořila dlouhou a vznešenou tradici svobodného, otevřeného a necenzurovaného vědeckého výzkumu, vyšetřování, publikování a diskuse.

Mezinárodní vědecká konference skupiny Climate Intelligence Group (Clintel), která se sešla v Poslanecké sněmovně České republiky v Praze ve dnech dvanáctého a třináctého listopadu 2024, se usnesla a nyní prohlašuje následující:
1. Mírný nárůst atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, ke kterému došlo od konce Malé doby ledové, byl pro lidstvo čistým přínosem.

2. Předvídatelný budoucí nárůst skleníkových plynů v ovzduší se pravděpodobně také ukáže jako čistý přínos.

3. Rychlost a amplituda globálního oteplování byly a budou i nadále znatelně nižší, než klimatologové dlouho předpovídali.

4. Slunce – a ne skleníkové plyny – přispívalo a bude i nadále přispívat k drtivé většině globální teploty.

5. Geologické důkazy přesvědčivě naznačují, že rychlost a amplituda globálního oteplování během průmyslové éry nejsou ani bezprecedentní, ani neobvyklé.

6. Klimatické modely jsou ze své podstaty neschopné nám říci cokoli o tom, jak velké globální oteplování nastane, ani o tom, zda a do jaké míry má oteplování přirozenou či antropogenní příčinu.

7. Globální oteplování bude pravděpodobně i nadále pomalé, malé, neškodné a prospěšné.

8. Mezi vědeckou komunitou panuje široká shoda v tom, že extrémní povětrnostní jevy se nezvýšily co do četnosti, intenzity ani trvání a je nepravděpodobné, že by se tak stalo v budoucnu.

9. Ačkoliv se světová populace za poslední století zvýšila čtyřnásobně, roční průměrný počet úmrtí, která lze připsat jakékoli události související s klimatem nebo počasím, klesl o 99%.

10. Globální finanční ztráty související s klimatem, vyjádřené jako procento globálního ročního hrubého domácího produktu, klesaly a nadále klesají bez ohledu na nárůst vybudované infrastruktury.

11. Navzdory bilionům dolarů utraceným hlavně v západních zemích za snižování emisí, globální teplota od roku 1990 nadále roste.

12. I kdyby se všechny národy, spíše než především západní národy, posunuly přímo a společně od současné trajektorie k nulovým čistým emisím do oficiálního cílového roku 2050, globální oteplování, kterému by se do tohoto roku zabránilo, by nebylo větší než 0,05 až 0,1 stupně Celsia.

13. Pokud by Česká republika, hostitel této konference, měla do roku 2050 přejít přímo na čisté nulové emise, zabránilo by to oteplení o pouhou 1/4000 stupně k tomuto cílovému datu.

14. Na základě odhadu britského národního úřadu pro rozvodné sítě, že příprava sítě na čistou nulu by stála 3,8 bilionu dolarů (jediný takový odhad, který je řádně oceněn), a na základě skutečnosti, že síť představuje 25 % emisí Spojeného království, a že emise Spojeného království představují 0,8 % globálních emisí, by se globální náklady na dosažení čisté nuly přiblížily 2 biliardám dolarů, což odpovídá 20letému celosvětovému ročnímu HDP.

15. V každé síti, kde instalovaná jmenovitá kapacita větrné a solární energie překračuje průměrnou poptávku v této síti, přidání jakékoli další větrné nebo solární energie sotva sníží CO2, ale výrazně zvýší náklady na elektřinu a sníží příjmy z nových i stávajících větrných a solárních generátorů.

16. Zdroje technokovů potřebné k dosažení globálních čistých nulových emisí jsou zcela nedostatečné i pro jednu 15letou generaci infrastruktury s nulovými emisemi, takže čistá nula je v praxi nedosažitelná.

17. Vzhledem k tomu, že větrná a solární energie jsou nákladné, přerušované a ekologicky ničivější na vyrobenou TWh než jakýkoli jiný zdroj energie, vlády by je měly přestat dotovat nebo je upřednostňovat a místo toho by měly rozšířit výrobu uhlí, plynu a především jádra.

18. Mezivládní panel pro změnu klimatu, který vylučuje účastníky a publikované články nesouhlasící s jeho výkladem, nedodržuje svůj vlastní protokol pro hlášení chyb a vyvozuje závěry, z nichž některé jsou nepoctivé, by měl být okamžitě zrušen.
Proto tato konference tímto deklaruje a potvrzuje, že imaginární „klimatická nouze“ je u konce.

Tato konference vyzývá celou vědeckou komunitu, aby přestala pronásledovat vědce a výzkumníky, kteří nesouhlasí se současným oficiálním příběhem o změně klimatu, a místo toho znovu podpořila dlouhou a vznešenou tradici svobodného, otevřeného a necenzurovaného vědeckého výzkumu, bádání, publikování a diskuse.
Pavel Kalenda, Česká republika [předseda konference]

Guus Berkhout, Nizozemsko [Spoluzakladatel, Clintel]

Marcel Crok, Nizozemsko [Spoluzakladatel, Clintel]

Lord Monckton, Velká Británie

Valentina Zharkova, Velká Británie

Milan Šálek, Česká republika

Václav Procházka, Česká republika

Gregory Wrightstone, Spojené státy americké

Jan Pokorný, Česká republika

Szarka László, Maďarsko

James Croll, Velká Británie

Tomáš Fürst, Česká republika

Gerald Ratzer, Kanada

Douglas Pollock, Chile

Henri Masson, Belgie

Miroslav Žáček, Česká republika

Jan-Erik Solheim, Norsko
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46977
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekologia a životné prostredie

Příspěvek od Alchymista » 05 pro 2024, 20:50

https://www.ceska-justice.cz/2024/12/ot ... prostredi/
Otazníky kolem obchodu s uhlíkovými povolenkami. Hrozí i ničení životního prostředí
Dohoda ohledně pravidel globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek je spolu s navýšením finanční podpory pro rozvojové země jedním z nejdůležitějších závěrů klimatické konference COP29. Podle optimistických názorů to přinese miliardy dolarů pro nové projekty na pomoc v boji proti globálnímu oteplování. Podle kritiků však naopak hrozí greenwashing, tedy marketing používaný k přesvědčování veřejnosti, že produkty či cíle jsou šetrné k životnímu prostředí. Může dojít i na ničení životního prostředí.

Koncept uhlíkových povolenek není nijak nový. Řada zemí po celém světě, včetně Evropské unie, má vlastní systém uhlíkových povolenek. Země s nimi také již dnes obchodují na bilaterální úrovni. Kromě toho existuje řada dobrovolných systémů, které využívají třeba soukromé společnosti, aby naplnily své vlastní cíle k dosažení uhlíkové neutrality.

Nová dohoda má však umožnit, aby již příští rok začal fungovat centralizovaný systém obchodování podporovaný OSN, jak bylo navrhnuto již v Pařížské dohodě. Dohoda se týká hlavně toho jak zajistit důvěryhodnost systému, aby mohl spolehlivě vést ke snižování emisí skleníkových plynů. Mezi detaily, které bylo třeba upřesnit, patřila struktura registru pro sledování kreditů a také otázka, kolik informací by měly země sdílet o svých obchodech.

Nelichotivá historie uhlíkových kreditů
Právě to jsou klíčová kritéria pro to, aby systém plnil svůj účel. A nebyl v lepším případě zbytečný, v horším kontraproduktivní. „V principu jde o to, že stát nebo firma realizuje projekt, například třeba výsadbu stromů nebo instalaci obnovitelných zdrojů v rozvojové zemi a ušetřené emise skleníkových plynů vykáže jako vlastní snížení emisí,“ popsala Eva Pernicová, mluvčí ekologické organizace Hnutí Duha. Tak se do chudších zemí dostanou finance na boj s klimatickou změnou. Přesto je systém dlouhodobě zdrojem kritiky. Vyspělé země, jako je Česko, by měly snižovat vlastní emise. Jednak na to mají kapacity, jednak mají historickou zodpovědnost za většinu emisí, které byly do atmosféry vypuštěny.

Druhý problém je, že některé projekty, za které země dostanou kredity, mohou životní prostředí ovlivnit negativně. „Pokud například dojde k výsadbě rychle rostoucích dřevin na místě pralesa. Některé takové projekty v minulosti vedly i k vyhánění lidí z jejich půdy, aby mohla proběhnout offsetová výsadba (kompenzace vyprodukovaných emisí výsadbou stromů na jiném místě, taktiku mnohdy využívají firmy k dosažení celkové uhlíkové neutrality, pozn. red.). Není jistota, že nyní budou projekty například v nedemokratických zemích s rozsáhlou korupcí spravedlivé,“ dodala.

V minulosti se objevila řada případů, které negativně ovlivnily pověst uhlíkových kreditů. Nejvíce těch, které fungují na dobrovolné bázi. Ať už šlo o skandály ohledně schémat bez reálné environmentální hodnoty, obvinění FBI vůči významnému projektovému developerovi za podvod ve výši 100 milionů dolarů nebo nejasnosti o tom, kam peníze z offsetů šly. A třeba nová studie publikovaná během prvního týdne COP29 v Nature Communications zjistila, že méně než 16 % uhlíkových kreditů představuje reálné snížení emisí.

Jak ale píše britský deník Guardian, současná dohoda může být „novou nadějí“ pro systém. A také poslední šance, jak to tentokrát udělat správně. Základní myšlenka totiž může být funkční a znamenat rychlejší rozvoj bezemisních technologií. Ale jen tehdy, když budou projekty opravdu ekologicky hodnotné. A získané finance půjdou tam, kam mají.

Jak zafinancovat ekologii v chudých zemích
Ekologické kredity jsou jen jedním z kousků skládačky, jak zafinancovat přechod na udržitelnější přístup k planetě ve třetích zemích. Tím druhým je přímé financování. Konkrétně se na COP29 státy dohodly na tom, že bohaté země včetně EU budou do roku 2035 ročně zasílat chudým zemím 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně.

Jde o výrazné navýšení oproti předchozímu závazku, který činil 100 miliard dolarů ročně a měl vypršet v roce 2025. Chudé země, které za emise historicky nejsou natolik zodpovědné, jako ty vyspělé, a přesto mnohdy čelí dopadu klimatické změny intenzivněji, cíl však označily za nedostatečný.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět