Elektřina obecně

[Alchymista]

Putinovi na zlosť prebijeme elektrinou ceny plynu

V pobaltských štátoch sa žiadalo, aby počas hodiny najvyššej spotreby elektrickej energie zaplatili kozmickú cenu

Dnes, 21. júla, budú litovské a lotyšské spoločnosti platiť kozmickú cenu za veľkoobchodnú elektrinu dodanú medzi 17.00 a 18.00 h - 2 100 EUR za MWh.

Podľa burzy NordPool sa včera v Litve a Lotyšsku predávala veľkoobchodná elektrina s dodávkou na druhý deň medzi 17:00 a 18:00 za 2 100 EUR za MWh. Dnes boli dodávky na tieto hodiny lacnejšie, ale stále dosiahli 1 518 EUR pre Lotyšsko.

Je zrejmé, že od 17.00 do 18.00 hod. sa očakával vyšší dopyt, keďže priemerná cena v Lotyšsku a Litve je dnes 446 EUR a 22. júla 374 EUR za MWh.

V každom prípade, aj priemerná mesačná cena za veľkoobchodné dodávky elektriny do Litvy a Lotyšska sa v priebehu roka zvýšila viac ako päťnásobne. Na jednej strane ceny plynu a uhlia prudko vzrástli. Na druhej strane, Pobaltie prestalo dovážať lacnejšiu energiu z Ruska a ponechalo si dodávky zo Škandinávie a Poľska.

Источник: https://rusnext.ru/news/1658427100582719

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dalsi-soucas ... regulovat/
Další součást ceny elektřiny prudce zdražuje. ERÚ ji začne regulovat

Výdaje domácností a firem za elektřinu raketově rostou – a bude hůř. Kromě tržní ceny elektrické energie totiž šplhají vzhůru také náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly okolo 7 miliard korun, letos už to bude trojnásobek – zhruba 20 miliard. Zvýšené náklady se s jistým zpožděním promítnou do cen elektřiny.

Udržování rovnováhy v elektrizační soustavě není jednoduchý úkol. ČEPS v roli provozovatele soustavy musí hlídat kladnou a zápornou odchylku mezi výrobou a spotřebou, správnou frekvenci a také udržovat zálohu pro případ neplánovaného výpadku velkého zdroje. Dříve se používal termín podpůrné služby, dnes ČEPS tyto služby souhrnně nazývá služby výkonové rovnováhy (SVR).

Po dlouhé roky byly náklady na SVR, která je součástí regulované složky ceny elektřiny, stabilní. Konkrétně se jednalo o zhruba 100 korun za každou dodanou megawatthodinu (bez DPH). Od počátku příštího roku to bude víc, možná až 300 korun. Může to vypadat jako detail (tržní složka elektřiny na burzách za poslední rok zdražila z 2000 na 8000 korun za MWh), ale další nepříjemnost navíc to je.
Spíš usměrňování ceny než tvrdá regulace

ČEPS musí energii pro stabilizaci sítě nakupovat na trhu. Mezi dodavatele patří hlavně majitelé uhelných či plynových elektráren a tepláren. Ti logicky nechtějí na obchodech s ČEPS prodělat, tudíž své ceny přizpůsobili novým poměrům na energetickém trhu. Růst zde byl dokonce ještě vyšší, což přimělo Energetický regulační úřad (ERÚ) k zásahu. S platností od počátku srpna začne ceny SVR usměrňovat. Fakticky se jedná o mírnější formu cenové regulace.

„Pokud bychom nyní nezasáhli, náklady na podpůrné služby by v důsledku chování jejich poskytovatelů dále rostly. Proto jsme se rozhodli pro regulatorní zásah, který bude proveden v souladu s poslední úpravou energetického zákona a který spočívá v zastropování ceny těchto služeb,“ uvedl k zásahu předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Jak uvedla mluvčí ČEPS Jana Klímová, díky regulatornímu zásahu dojde k přibrzdění růstu cen SVR. Očekávané snížení nákladů se má pohybovat v jednotkách miliard korun oproti stavu bez zásahu. Platí to však jen za podmínky, že ceny elektřiny na burzách dál neporostou.


Vysoutěžený podíl dodavatelů podpůrných služeb pro ČEPS v roce 2022. Zdroj: ČEPS

Zdroje z trhu upozorňují na fakt, že na trhu SVR je poměrně malá konkurence. Počet poskytovatelů se snižuje; letos mezi nimi chybí třeba Sokolovská uhelná, která v minulých letech dodávala až 11 procent těchto služeb. Na trhu SVR to poněkud zavání oligopolem tří velkých elektrárenských skupin. Letošní podíl skupiny ČEZ na podpůrných službách podle údajů na webu ČEPS dosahuje 40,2 procenta, Sev.en Energy má podíl 20,2 procenta a EPH včetně Plzeňské teplárenské 20,4 procenta.
Větší konkurence jako součást řešení

ČEPS se podle vyjádření mluvčí Klímové snaží dopad zdražení snížit s pomocí postupného rozšiřování portfolia dodavatelů a optimalizace struktury a objemu obstarávaných služeb. Loňská změna Kodexu přenosové soustavy snížila hranici pro poskytování služeb na hranici 1 MW. Zapojit se tak mohou i menší zdroje včetně bateriových systémů pro akumulaci energie. S platností od dubna letošního roku byly rozšířeny možnosti pro přeshraniční sdílení regulační energie.

Další úpravy kodexu jsou nyní ve fázi posouzení u regulátora. „Aktuálně navržené úpravy usnadňují začleňování jednotek flexibility do agregačních bloků, přináší jednodušší podmínky pro malé zdroje a spotřebitele poskytující tyto služby a zjednodušují také vyhodnocování kvality poskytovaných služeb,“ dodává Jana Klímová.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S4AhT/cena-sok-elek ... rekord-200
Cenový šok nekončí. Elektřina na burze prolomila historickou hranici 200 eur/MWh

Cena elektřiny na burze v Rotterdamu ve středu prolomila historickou hranici 200 eur (4915 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ve středu kolem 9:30 přidává 14 procent na více než 228 eur za megawatthodinu. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 22 eur/MWh.

Ruský plynárenský gigant Gazprom ohlásil na středeční ráno snížení dodávek plynu do Evropské unie plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho kapacity. Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami.

Na růst cen elektřiny reagují akcie energetických firem. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ na pražské burze přidávají 2,45 procenta na 1130 Kč za akcii.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/primotopove- ... te-v-zime/
Přímotopové nákupní šílenství v Německu vyvolává obavy o stabilitu přenosové sítě v zimě

Němečtí spotřebitelé houfně nakupují elektrické přímotopy, protože se obávají reálného nedostatku plynu způsobeného invazí Ruska na Ukrajinu. Energetičtí odborníci ale varují, že zapojení přílišného množství přímotopů do sítě může způsobit problémy s bezpečností dodávek energie. Informoval o tom server Clean Energy Wire.

Většina systémů vytápění a ohřevu teplé vody v německých domácnostech je stále z velké části závislá na plynu a rozsáhlý přechod na vytápění elektřinou by mohl ohrozit stabilitu národní sítě, varovali odborníci na energetickou síť.

Experti rovněž zjistili, že náhlé masové zapojení topných těles do sítě v Německu by mohlo způsobit problémy v sousedních zemích.

Od vypuknutí války na Ukrajině prudce poklesly dodávky ruského plynu do Německa a němečtí občané se obávají, jak budou v případě velkého nedostatku plynu v příští zimě vytápět své domovy. Úřady opakovaně uvedly, že soukromé domácnosti patří mezi nejvíce chráněné spotřebitele, jejichž dodávky by byly v případě nedostatku upřednostněny, ale to příliš neuklidnilo obavy v některých částech země. V důsledku toho zažívají boom ohřívače s elektrickým ventilátorem.

Celostátní výpadek proudu je nepravděpodobný, ale ohřívače by přesto mohly vést k regionálním problémům, uvedl pro server Clean Energy Wire Andreas Jahn, vedoucí spolupracovník organizace Regulatory Assistance Project (RAP) a odborník na německou elektrickou síť.

„Je to jako flash mob,“ říká.

„Pokud se všichni rozhodnou připojit najednou, systém během vteřiny selže. To by mohlo způsobit výpadky proudu například ve čtvrtích měst,“ říká Jahn.

V současné době podle něj neexistují mechanismy, které by se s nárazovou poptávkou po elektřině vypořádaly.

Od ledna do června letošního roku se v Německu prodalo přibližně 600 000 elektrických přímotopů, což představuje nárůst o zhruba 35 procent ve srovnání s množstvím prodaným ve stejném období v roce 2021, uvedla pro Der Tagesspiegel společnost pro průzkum trhu GfK.

Od června se navíc tato poptávka mohla ještě zrychlit. Ačkoli nejsou k dispozici žádné nové statistiky o stavu poptávky v posledních týdnech, řetězec Hornbach sdělil deníku Frankfurter Allgemeine, že poptávka v červenci směřovala k nárůstu o 500 procent ve srovnání s rokem 2021.

Na trhu jsou různá topná tělesa na elektřinu, včetně konvektorů, ventilátorů a radiátorů. Všechny se zapojují do domácích zásuvek a dokážou rychle zajistit teplo v místnosti.

To by sice mohlo umožnit vytápění interiéru i v případě přídělu plynu, ale tato zařízení obecně nejsou určena k dlouhodobému používání. Elektrické pokojové ohřívače jsou obvykle velmi neefektivní a náklady na elektřinu potřebnou k jejich provozu jsou vysoké, a to i ve srovnání s dnešními zvýšenými cenami plynu, uvedl týdeník Focus.

Energetická krize s rostoucími cenami plynu a uhlí také zvýšila ceny elektřiny, takže elektrické ohřívače jsou ještě dražší volbou.

Na rozdíl od tepelných čerpadel nebo nočních akumulačních kamen by provozovatelé rozvodných sítí nemohli v případě akutního přetížení snížit nebo regulovat spotřebu elektřiny u elektrických topidel, protože ta jsou jednoduše zapojena do domácích zásuvek.

Odborníci proto varují, že náhlé použití stovek tisíc těchto ohřívačů při poklesu teplot v Německu by mohlo způsobit vážné zatížení národní sítě a dokonce i její kolaps.

„Musíme si dávat pozor, aby nedošlo k rozsáhlému výpadku proudu,“ uvedl Martin Kleimaier ze Svazu německých výrobců elektrotechniky a elektroniky (VDE) pro t-online.
Boom ohřívačů by mohl mít dopad i na sousední země

Podle Andrease Jahna z Regulatory Assistance Project nebudou problémy se sítí pravděpodobně jen v Německu.

Francie, která má vybudovanou rozsáhlou infrastrukturu pro elektrické vytápění a jejíž jaderné elektrárny v současné době pracují pouze na zhruba 40 procent výkonu, bude pravděpodobně také čelit potížím, uvedl pro server server Clean Energy Wire výzkumník energetických systémů Bruno Burger z Fraunhofer ISE.

Německo podle něj nebude schopno vyvážet elektřinu, kterou Francie bude potřebovat, pokud jí bude mít nedostatek, protože bude bude muset pravděpodobně upřednostnit vlastní potřeby.

Phuc-Vinh Nguyen, výzkumný pracovník Institutu Jacquese Delorse, řekl francouzskému zpravodajskému kanálu BFM TV, že Evropané musí snížit celkovou spotřebu energie, aby se vyhnuli problémům s možným přidělováním tohoto druhu energie. V zimě jsou evropské domácnosti vytápěny v průměru na 22 stupňů Celsia.

„Mohli bychom uvažovat o snížení této teploty na 19 nebo 20 stupňů,“ řekl Phuc-Vinh Nguyen.

Na otázku, zda si myslí, že bude zavedena nějaká regulace, aby se předešlo problémům v rozvodné síti, Andreas Jahn z Regulatory Assistance Project odpověděl: „Protože nebudeme mít včas k dispozici účinný mechanismus, je ještě relevantnější dát spotřebitelům na vědomí, že teplo z elektřiny je dražší než z plynu.“

Podle něj je možné, že se bude zasahovat pouze v mimořádných situacích, jako jsou například rady uvedené ve zprávách o omezení používání topidel, jako tomu bylo v loňském roce v americkém státě Texas.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S2dbV/nemecko-nedos ... adina-rynu
Klíčová německá elektrárna má potíže. Kvůli vysychání Rýnu nemá dost uhlí

VÝPADKY DODÁVEK UHLÍ

Německo se potýká s další komplikací ohledně dostatku energií. Po omezení dodávek plynu z Ruska se země spoléhala na energii z uhelných elektráren, hlavní německá uhelná elektrárna Staudinger-5 má ale kvůli vysychajícímu Rýnu problémy s dodávkami uhlí a až do září hlásí nepravidelné dodávky. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters.

Německá energetická společnost Uniper varovala před nepravidelným provozem klíčové uhelné elektrárny Staudinger-5. Ta se totiž potýká s problémy ohledně dodávek uhlí, které se do elektrárny dodává na lodích, které plují po Rýnu z nizozemských přístavů. Hladina vody v řece ale klesla tolik, že ohrožuje splavnost Rýnu. Lodě v suchém létě tak budou do elektráren dovážet pouze částečný náklad.

Elektrárna Uniper Staudinger-5 o výkonu 510 megawattů má ve svých zásobách pouze omezené množství uhlí a další dodávky nebudou kvůli suchu plnohodnotné. Podle společnosti by nepravidelný provoz měl trvat do září. Výpadek se může týkat i uhelné elektrárny Datteln.

Německo se na uhelné elektrárny spoléhalo, měly zaplnit mezeru, která vznikla v důsledku klesajících dodávek zemního plynu z Ruska. Nyní musí země do doby, než se provoz uhelných elektráren vrátí do normálního stavu, čerpat ruský plyn z vlastních zásob. „Německo tak bude muset čerpat už v létě více plynu ze zásobníků, méně zbude na zimu,“ informoval na twitteru ekonom Lukáš Kovanda.

Vlna veder tento týden také zvýšila ceny dopravy na řece, protože po ní může cestovat méně plavidel. Problémy s nízkou hladinou Rýnu pociťují i jaderné elektrárny ve Francii. Vlna veder má totiž negativní vliv na teplotu vody, v elektrárnách je tak nedostatek chladící vody, která je k provozu potřeba.

To je tak, keď sa progresívne predajú "zbytočné" skladovacie priestory...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SVGpW/elektrina-ply ... omoc-vlada
České řešení drahé elektřiny je fiasko. Jak pomáhají u sousedů?

S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže a o desítky miliard zatíží rozpočet. Ty by pak stát mohl získat zpět na kontroverzní dani z neočekávaných zisků, o které se rozhodne do podzimu. Ačkoli všechna řešení drahé elektřiny mají svá úskalí, Česko se zatím vydalo jednou z nejméně efektivních cest.

Vláda odmítala představit jakoukoliv přesnější podobu úsporného tarifu, což se jí nakonec vymstilo, když se začaly šířit informace o tom, že slibovaných „až sedmnáct tisíc“ pro domácnost na elektřinu či plyn, se konat nebude a že každá domácnost dostane plošně slevu zhruba dva tisíce. I poté, co se začala šířit kritika, trvalo resortu průmyslu poměrně dlouhou dobu, než vůbec zareagoval a přispěchal s vysvětlením.

Z balíku 40 miliard tak domácnosti do konce tohoto roku dostanou prostřednictvím tarifu jen čtvrtinu, zbytek se bude čerpat až od února příštího roku. Od října se všem odpustí také poplatek na obnovitelné zdroje, to znamená 599 korun za každou MWh spotřebované elektřiny. Konečná podoba pomoci je ale dále neznámá. Vláda tvrdí, že je pro ni tarif „priorita“ a že bude projednán na prvním poprázdninovém jednání 24. srpna.

Do 10. září se pak má rozhodnout také o zavedení tzv. windfall daně, tedy daně z neočekávaných zisků. To by se mohlo týkat části energetického sektoru a také bank, mimořádné příjmy do rozpočtu by se pak podle úvah šéfa ministerstva financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly sloužit ke kompenzacím drahých energií. Aby daň mohla být zavedena, muselo by být přesně specifikováno, jak se bude mimořádný zisk vypočítávat, stejně tak by mělo být stanoveno přesné časové ohraničení, aby toto zdanění nezůstalo navždy.

Jiné evropské státy se snaží své obyvatele před energetickou drahotou často mnohem tvrdšími a systémovějšími zásahy. Často jsou to ještě více proinflační opatření, než je náš úsporný tarif. Mnoho vlád rodinám dopřálo plošně velmi štědré jednorázové příspěvky. To ale silně prohloubilo jejich zadlužení a daňoví poplatníci si dříve či později pomoc budou muset zpětně zaplatit třeba vyššími daněmi. Jinde se rozhodli pro systémová opatření a ceny elektřiny zastropovali na mnohem nižší ceně, než je aktuální na trhu.

Slovensko
Slovenská vláda zafixovala cenu elektřiny na dva roky na 61 eur za MWh. Tržní cena aktuálně dosahuje až 400 eur za MWh. Stát zde v hlavním energetickém podniku Slovenské elektrárny vlastní 34procentní podíl. Zbylým akcionářům vyhrožovala už dříve uvalením speciální daně. Ti nakonec přistoupili raději na to, že se bude elektřina fixovat, protože to pro ně bylo výhodnější než zdanění. Ve Slovenských elektrárnách jsou však pouze dva akcionáři, italská společnost Enel a EPH Daniela Křetínského.

Francie
Ve Franciei prezident Emmanuel Macron rozhodl o zastropování ceny elektřiny na 46 eurech za MWh. Tím na sebe strhl žaloby minoritních akcionářů největší tamější energetické společnosti EDF, v níž stát vlastní 84 procent. Vláda však plánuje co nejrychlejší převzetí společnosti pod plnou státní kontrolu, vykoupit zbylý podíl plánuje ještě do konce roku a investoři k tomu dostanou výhodnou prémii. Daňové poplatníky takový krok bude stát zhruba 10 miliard eur.

Polsko
Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Domácnostem, které k vytápění používají uhlí, také vyplatí jednorázový příspěvek 3000 zlotých (asi 15 500 korun).

Maďarsko
Maďaři ceny elektřinu a plynu dlouhodobě zastropují, cena je pevně stanovena legislativou, což má obyvatele chránit před spotovými vysokými cenami. Stejně tak v červenci vláda rozhodla o zákazu vývozu zdrojů energie.

Německo
Němci se vydali cestou jednorázových dávek, které mají lidem pomoci nejen se zdražováním energií. Dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 korun), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 korun) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 korun). Německo také zároveň plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů.

Rakousko
Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie, za celkem asi 1,7 miliardy eur (41,5 miliardy korun). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 korun).

[mzprx]

Treba ale pripomenut, ze na Slovensku sa zastropovanie tyka len odberu do 4MWh, cize ti, co vykuruju elektrinou budu spravodlivo potrestani.
https://www.mhsr.sk/top/elektrina-pre-d ... reby-4-mwh

[Alchymista]

A domáci nabíjači elektromobilov tiež. Reč už o tom bola.

„Priemerná spotreba domácností (na Slovensku) je 2,2 megawatthodiny ročne.
...
Koncová cena elektriny vrátane distribučných a iných poplatkov a dane z pridanej hodnoty na úrovni 139 eur za MWh sa od spotreby nad 4 MWH zvýši na regulovanú cenu stanovenú Úradom pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO). Podľa odhadov by malo ísť o cenu 220 až 230 eur za MWh.

Cena 139€ za MWh za prvé štyri MWh a 200-230€ za ďalšie nie je až tak strašná - v porovnaní s cenou v ČR (5200-10500kč za 1MWh).
Teda - v porovnaní s veľmi optimistickým predpokladom budúcej ceny v ČR
https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elek ... voje-ceny/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/pohled-do-po ... m-na-zimu/
Proč roste v Polsku cena elektrické energie? Protože elektrárny šetří uhlím na zimu

Polské elektrárny před zimou šetří uhlí a vyrábějí z něj stále méně energie. Uhelné elektrárny v červenci dodaly až o 15 procent méně energie než ve stejném období loňského roku. Nižší výroba následně zvyšuje ceny elektřiny. Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita.

První půlka srpna je ve znamení rekordních cen elektřiny na polské energetické burze pro dodávky v příštím roce. Cena se přiblížila hranici 1 700 PLN za MWh. Ve čtvrtek 4. srpna to bylo 1 681 PLN. V uplynulém týdnu se ustálila na velmi vysoké, dosud nevídané úrovni 1 630-1 662 PLN za MWh.

Vysoké ceny elektřiny mají dopad na spotřebu. Podle údajů společnosti Polskie Sieci Elektroenergetyczne činila spotřeba energie v červenci 2022 13 931 GWh, což představuje meziroční pokles o 3,56 procent.
Nižší výroba elektřiny

Nižší poptávka však ceny nesnižuje, protože polské elektrárny dodávají méně elektřiny. V červenci vyrobily 13 802 GWh energie. To je o 4,23 procent méně než v červenci 2021.

Pokles výroby je tedy větší než snížení poptávky po energii. Ale odkud se vzal?

Je třeba se podívat na provoz elektráren v posledních měsících.

Provozovatel přenosové soustavy, společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne, signalizoval četné ztráty výkonů. Z údajů provozovatele vyplývá, že v červenci zaznamenal 168 neplánovaných odstávek bloků. Těch plánovaných, které byly výsledkem předem připravených generálních oprav, bylo pouze 41.

Uhelné elektrárny tak v červenci dodaly až o 15 procent méně energie než ve stejném období loňského roku. Důvod je jednoduchý: šetří uhlí na zimu.

Polské elektrárny, které dosud využívaly 98 procent domácího černého uhlí, se stále více obávají, zda budou dodržovány smlouvy na jeho dodávky. V červenci prezident polské energetické skupiny Wojciech Dąbrowski upozornil, že hlavní dodavatel této suroviny, polská těžební skupina, loni nesplnil 10 procent svých smluvních dodávek. V letošním roce již chybí 20 procent.
Zásoby uhlí rostou

Díky snížení výroby elektřiny rostou zásoby uhlí v elektrárnách a dolech. Celkové zásoby již přesáhly 6 milionů tun, z toho 1,5 milionu tun v dolech (podle údajů Agentury pro průmyslový rozvoj z konce června). To je nejvyšší hodnota od ledna letošního roku.

Z analýzy údajů shromážděných Energetickým regulačním úřadem vyplývá, že elektrárny a teplárny nashromáždily celkem 4,8 milionu tun zásob černého uhlí. Z toho 2,2 milionu tun představují zákonem požadované zásoby.

Ještě v červnu chybělo ve 23 výrobních zdrojích provozovaných 20 energetickými společnostmi celkem 13 500 tun uhlí. Podle údajů ERÚ dosáhl v srpnu nedostatek 12 milionů tun a týkal se devíti společností.
Import místo exportu

Více uskladněného uhlí znamená, že se ho k výrobě elektřiny spotřebovalo méně, což se projevuje v menším vývozu energie. V červnu bylo Polsko poprvé od srpna 2021 čistým dovozcem, a to v řádu 33 GWh, zatímco v červenci se tento trend prohloubil na 129 GWh. Počítáno od začátku letošního roku je země stále čistým vývozcem elektřiny, ale trend se zjevně mění.

Nahlášením ztrát výkonu mohou elektrárny ušetřit uhlí. Zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů energie jim dává možnost nahradit ztráty. Odběratelé elektřiny zároveň vnímají ohrožení dodávek uhlí, což zvyšuje ceny elektřiny.

[Alchymista]

"budúcoročné" ceny energie

400000035.jpg (59.74 KiB) Zobrazeno 7769 x

[Alchymista]

Typické vodiče "laná" pre VN a VVN typu ACSR - Aluminum Conductor, Steel Reinforced - hliníkový vodič s oceľovým jadrom

Na laná sa aplikujú rôzne povlaky a nátery.

[petrp]

Dodám jen, že jednotlivé vrstvy jsou splétány protiběžně. U některých se ještě do středu lana přidává trubička pro optické vlákno...

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... nky-715221
„Češi, dejte si pozor, ne že nám budete krást energii!“ Vzkaz z Bavorska. I tam lidem přišly složenky

Začátek října bude v Německu plný protestů proti zdražování. V těchto dnech totiž přichází do domácností zálohy na plyn a lidé jsou konsternováni. Desetinásobné zvýšení není výjimkou, a to jak u seniorů, tak malých podnikatelů. V Bavorsku je situace ještě vyhrocenější ohledně zavírání jejich posledních jaderných elektráren u Landshutu. Ministr hospodářství za Zelené se stává nepřítelem číslo jedna. Němci mu nemohou přijít na jméno.

Navštívili jsme bavorské příhraničí a zůstali v šoku. Natolik klidní a zdánlivě vyrovnaní Němci, vždy tak nějak smířeni s jejich spolkovou, natož pak zemskou vládou, začínají být ve varu. Ceny, ceny, ceny – a válka…

Doporučení k smíchu – nebo spíše k pláči
V obchodech se objevují nápisy, aby lidé zbytečně neotevírali mrazáky a chladicí vitríny. Samootevírací dveře „jedou“ jen na půlku, aby se česky řečeno „nevyvrzalo teplo a neposílalo se pánubohu do oken,“ jak zní české pořekadlo.

„Je to směšné a ubohé,“ konstatuje důchodkyně Ruth. „V Berlíně se neuskromní a nám tady vyčítají každý stupeň tepla,“ hodnotí situaci a povzdechne si, že by se ze zdejšího Pasova nejraději přestěhovala do nedalekého rakouského Lince, protože prý „…tam se o občany víc starají, energii zastropovali už dávno a plyn si dojednali v Rusku extra samostatně“ a už před nějakými měsíci, kdy válka na Ukrajině teprve začínala.

Pasov na Dunaji se už s přibývajícím večerem, kdy se stmívá podstatně dříve, začíná zahalovat do tmy. Památky nebudou osvětleny přes celou noc, bude se údajně vypínat část veřejného osvětlení metodou „jedna lampa svítící, druhá spící“. Ostatně, informace a pokyny spolkové vlády popudily i církev. V křesťanském Bavorsku bylo nemyslitelné, aby se kostely, chrámy řádně nenasvítily. To zdaleka nebylo jen kvůli cestovnímu ruchu.

Zelený ministr – zelená katastrofa
„Bude tady tma a budu se bát,“ říká další důchodkyně, tlačící před sebou vozík, který má do plnosti hodně daleko. „Potulují se tu různé existence, tak radši si pořádně zamknu a po osmé večer už zalezu domů a raději půjdu spát, abych ušetřila za energii.“ To pán ve středních letech, v klasických německých „égrhoznách“ si nebere servítky: „Máme tady energii z jádra a budeme se jí zbavovat a čekat, až na Rujáně zafouká vítr do větrníků. Mít zeleného ministra hospodářství je celosvětově nenormální a my na to doplatíme. Kde asi budou tankovat energii všechny ty elektrokola, elektrokoloběžky a hlavně auta? Vždyť už i naše BMW dělá elektroauta! Svět se zbláznil…“

Pán nadává na spolkového ministra hospodářství ještě nějakou chvíli. Možná trochu pozapomíná, že vláda je kolektivní, takže máslo na hlavě mají i ostatní ministři. A ostatně, CDU či CSU, stejně jako FDP spíše mlčí. Toho pochopitelně využívá AfD a prý se dokonce těší na to, až bude hůř, protože jedině to Němce probudí z letargie.

Místo Kanár či Madeiry nákupák
Němci se „probouzejí“ a není to příjemné procitnutí. V říjnu již řady německých důchodců opouštěly republiku a stěhovaly se na jih Evropy, především na španělské ostrovy, ale třeba také na Malorku, na Kypr. Prostě za teplem, levnějším žitím a celkově za lepší náladou. Tato tradice, která zde domácněla desítky let, se sesype jako domeček z karet. Při pohledu na zálohy si někteří mohou tenhle výdobytek společnosti odpustit a jet tak do krajského města na korzo při Dunaji.

Elektřina není třeba?
Demonstrace v říjnu připravují nejrůznější strany a uskupení – levice i pravice. Logicky vzato, Zelení nikoliv, ti jsou spokojeni s greendealovým údělem, které Německo nastoupilo a které podle mladých příznivců Grety jde sice správným, ale šnečím tempem dopředu k čisté energii. Že bude jen pro někoho, to omladinu nezajímá. Extrémní části mladých fanatiků – tak jim říkají i v Bavorsku, vypouští ventilky u terénních aut a u SUV. „Oni by snad byli rádi, abych jezdila na nákupy na koloběžce,“ téměř se křižuje Ruth.

„Ať se vláda nebojí všechno znárodnit a bude pokoj,“ říká jeden hodně starý pán, který ještě pamatuje Sudety a který Čechy tedy moc nemusí: „Nebo tam dosadit nuceného státního správce. A vy si v Čechách dávejte pozor, přes vás jde energie k nám a my si ji ochráníme a ne že ji budete krást,“ říká významně a odchází. Myslí tím pravděpodobně více produktovodů, které ze severního Německa jdou přes naše území do Bavorska, hlavně pak vysoké napětí, „dráty“, které přivádějí energii z větrných elektráren u Baltu do bavorských fabrik. Až zafouká více a jaderná elektrárna, ISAR 1 a ISAR 2, nazvaná podle řeky, tekoucí v kraji Landshut, odkud se také bere voda na její chlazení, bude odstavena – prý tedy do roka a do dne, právě tady může vzniknout základ možného blackoutu, který nemusí být jen několikahodinový. Na co potom budou jezdit elektrokola a hlavně elektroauta, spolková vláda neřekla.

Uzlíček nervů á la Germany
Jak stoupají ceny energií, jsou živnostníci nervóznější a nervóznější. Ti malí více, ty větší méně a těm největším je to nějak tak jedno, protože ty pojedou třeba jen na polovic, ale stále, a to za přímé podpory německé vlády. Pekaře v Regenu nebo Deggendorfu se to ale netýká, pro ty je i ta zemská vláda daleko. Ekonomické balíčky pomohou jen z části. To se ostatně ukázalo i za covidu, kdy i přes masivní dotace a podpory zkrachovalo mnoho malých i středních provozoven a obchůdků.

A propos covid – stále tu vládne ostražitost, k lékaři i do hromadné dopravy je důrazně doporučená rouška. Čísla začínají stoupat a nikdo neví, kde se tohle zastaví. Pokud až zase na jaře, nastane u našich sousedů, a jistě nejen tam, boží dopuštění.

Ze zimy bez tepla a lidí bez peněz mají samozřejmě obavy majitelé hotelů a penzionů. Jak nám někteří z nich potvrdili ve „vzdušných lázních“ v Bodenmaisu nedaleko českých hranic, v bavorské Šumavě, nebude to žádná legrace. Wellness hotel bez vířivky a teplého bazénu? „To už můžeme rovnou zavřít. Jen tak tak jsme přežili covid a teď zas toto.“

Obdobné starosti mají zvláště menší provozovatelé vleků, protože zasněžování rozhodně není energeticky nenáročné. Zelení si mnou ruce, že konečně bude Šumava klidná a že se ušetří i sníh a voda. A vlastně, proč by se mělo na Šumavě hromadně lyžovat, když do bavorských Alp jsou to dvě hodinky elektromobilem, že.

K výčtu těch, kteří se obávají, jsou samozřejmě zdravotníci. Bavorský Červený kříž upozorňuje, že zvláště v zařízeních pro důchodce musí být dodržována vyšší teplota, protože jednoduše řečeno, stařečci jsou více zimomřiví. O nebezpečí výskytu legionely v nemocnicích při snížení teploty horké vody se už začalo psát i v České republice.

A další, kdo se obává, a to velmi výrazně, jsou sportovní zařízení v malých městech. Bayernu Mnichov je to samozřejmě „šumák“, tam létají milióny eur. Ale kryté bazény, tělocvičny v malých obcích a městečkách jsou před uzavřením. Co budou dělat děti, když nebude sníh a nebudou se moci koulovat? Sedět doma u počítače, když bude vyhlášen nejvyšší stupeň omezení spotřeby?

Bez „šťávy“ i turistů
Tímto vším žije dnešní Německo, a především Bavorsko. Ne všichni mají termální prameny, jako je tomu v lázních nedaleko Pasova. Ty jsou ale stejně hlavně používány jako léčivá voda v lázeňství a nikoliv pro vytápění. Takovýto stav se nepředpokládal.

Co budou dělat zoologické zahrady, skleníky, prostě všechny vytápěné prostory, kam směřovaly desítky tisíc turistů i v zimním období? Na to neodpoví ani „zelený“ ministr hospodářství, který je už v Německu na demonstracích nazýván „válečným štváčem“.

Horký říjen se blíží. Nikoliv teplotně, ale politicky. Končí školní prázdniny (v Německu jsou rozloženy podle spolkových zemí od června do září). Složenky přicházejí. Naštvaní lidé vycházejí do ulic. Ještě nikdy v novodobé historii Německa nebylo ve výhledu jediného měsíce plánováno tolik manifestací a demonstrací, a to i v menších okresních městech. Podle některých by většímu pořádku posloužil razantnější nástup covidu a s ním spojené restrikce. Odzkoušeno jest…

[Grif]

CZK 51.98 58%OFF | New 18650 Battery Rechargeable Battery 3.7V 18650 12000mAh Capacity Li-ion Rechargeable Battery For Flashlight Torch Battery
https://a.aliexpress.com/_mNYUUBW
Je nějaká nová technologie,nebo podvod?Našel jsem na aliexpresu baterie Li-ion 18650 s kapacitou 9,9 až 12Ah

[kozlus]

To uz radsi koupit na Wish 18650 s kapacitou 1 000 000 '(jednotky si dosadte)

[kenavf]

:sipka: :sipka: Je to podvod. Osobne akceptujem maximum pre 18650ky cca 3400mAh. Aku v tejto hodnote som kúpil a na merači kapacity aj overil. Už ani 4000mAh by som neveril.

[bacil]

Na Ali* nemá cenu cokoliv brát. Ikdyž číňan náhodou posbírá 5*, tak si neumí pohlídat dodavatele a najednou posílá šmejdy, nebo použije službu pro podvodný tracking. Jistota je ty baterky brát v EU a ne od číňana.
https://eshop.fulgurbattman.cz/kategori ... am-strana1
https://eu.nkon.nl/rechargeable/li-ion/ ... h-10a.html

[petrp]

prof. Petr Kulhánek - Když se v nebi blýská

[riho]

Je to síce 5 minút pred 12, ale do zajtrajšej polnoci je možné poslať pripomienky k verejnej konzultácii o reforme trhu s elektrinou.

https://ec.europa.eu/info/law/better-re ... rinou/F_sk

Je to v angličtine, bohužiaľ, no na tejto linke je možné si stiahnuť návrh odpovedí pripomienkovacieho formuláru aj poznámkami:

https://www.infovojna.bz/article/dokume ... elektrinou

Na tak závažnú a odborne náročnú tému vyčlenila EK len 3 týždne, čo je naozaj neslíchané. Oveľa zarážajúce je, že spoločnosti a orgány naprieč EÚ kvalifikované sa k verejnej konzultácii vyjadrovať ju ako by odignorovali.

[kenavf]

Zaujímavý spôsob poistenia pri spájaní drôtov el. rozvodu.(zvarením)