Zajimavosti - Energie a její zdroje

[Alchymista]

Palo - stlačením vzduchu pri pretočení valcov... Dosť ľudí je dosť prekvapených, ako dobre sa vnútorný povrch valcu a hlava piestu zahreje. Diesel inak naštartovať ani nevie...

[palo satko]

Ale ved odparovanie nemusiš riešit zohrievanim. da sa riešit aj zniženim tlaku nad kvapalinou. a presne to sa v karburatory pri atmosferickom sani deje.

[palo satko]

Palo - stlačením vzduchu pri pretočení valcov... Dosť ľudí je dosť prekvapených, ako dobre sa vnútorný povrch valcu a hlava piestu zahreje. Diesel inak naštartovať ani nevie...

No keby si mal zohriat motor jeho pretačaním klukou, ako to bolo pri začiatku automobilizmu bežne, tak by ti ruky odpadli. Pointa pretačania je v tom, že pomocou podtlaku v sacom dostaneš do sacieho kanala a spalovacieho priestoru z karburatova viac benzinu, tym vytvoriš bohatšiu zmes, ktora sa lahšie zapali iskrou. Ak iskru nemaš možeš krutit do aleluja, len tzv "prechlasceš" motor.
U dieselu zohrievaš vzduch jeho kompresiou, preto su v diesolvom motore vyššie tlaky a je robustnejši. nafta sa zapaluje vzduchom nie piestom alebo valcom.Ale normalne motory maju dnes žhaviče.

[Tomas BB SK]

myslim ze uz tu miesame hrusky s maticami
Motor bez aktivneho pracovneho cyklu sa stava kompresorom a ten sa hreje celkom dost. A komu na vzduchom chladenom motore vypadol jeden valec (jedno z akeho dovodu) ten vie ze je sice studensi ako ostatne, ale studeny rozhodne nie je.
A teraz naspat k tej "pare" do sania... ona to nebude sucha ci prehriata para, bude to najskor nasytena para tesne nad bodom kondenzacie a obsahujuca mnozsvo nedokonale odparenych kvapocek vody a nasledny efekt uz popisal priblizne kenavf

Ze sa to bezne neopuziva je to, ze to dost k*rvi motor a ktry vyrobca by si to vo velkoseriovej vyrobe zobral na triko? Malo by to zmysel ak by valec nebol liatinova vlozka ale nikasil pripadne keramicky... keramicke valce sa neosveddcili myslim ze sa skor pouzivali keram. piesty ale to je chutovecka s mnozstvom specifik nevhodna pre bezne pouzitie.

[inzo]

Palo Satko - ohľadom odparovania benzínu vo valci si trochu vedľa, doporučujem knihu: Julius Mackerle - Motory závodních automobilů, možno sa nájde aj na serveri "kde si ukladáš veci". Síce staršia, ale nič prevratné sa posledných 50 rokov nevymyslelo
Takisto podtlak v karburátore neslúži na odparovanie benzínu, ale na jeho definované "strhávanie" do prúdu vzduchu aby si vytvoril zápalnú zmes, odparuje sa až následne ak mal vzduch dostatočnú teplotu.
Výkon motora sa napr zvyšoval aj použitím bohatej zmesi, kde časť paliva zhorí a časť sa odparí, čím vytvorí vyšší tlak a zároveň ochladí valec a hlavne piest. Akurát že je to ekonomicky a ekologicky neprijateľné. Podobne je to so vstrekovaním vody.
A pretáčanie motoru neslúži na jeho zohrievanie, ale na naštartovanie. Existujú aj malé vznetové motory ktoré štartuješ kľukou, nemajú ani žeraviace sviečky ani žiadnu elektrovýbavu, proste všetko mechanické.

[majod]

Palino ,len poznamka k tym olejom v zasade ,ked v motore sa posunies z viskozity 0w na 5w ,alebo z 5w na 10w opacny krok sa neodporuca

[palo satko]

Mna skôr trapi to druha hodnota. Vyskozita pri trvalom zataženi v teplom prostredi.

[Aaron Goldstein]

Švédsku chybí odstavená jaderná elektrárna. Přestaňte luxovat, vyzývá občany

Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals 1 a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize SVT proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... y-40350219

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rok-2038-neb ... e-pockame/
Rok 2038, nebo už 2033? Na rozhodnutí o konci uhelné energetiky si ještě počkáme

Od 1. února, kdy se ministři neodvážili rozhodnout o konci spalování uhlí v českých elektrárnách a teplárnách, uplynul více než jeden měsíc. Návrh vládní Uhelné komise se zadrhl v připomínkovém řízení a zdá se, že na závazný verdikt si ještě počkáme. Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu prosazuje rok 2038, jiná ministerstva stále častěji zmiňují odklon od uhlí o pět let dříve.

V minulém roce to šlo až překvapivě hladce. Jasná většina patnácti z devatenácti hlasů ve vládní Uhelné komisi zvedla v prosince ruku pro ukončení těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2038. Se středním scénářem odklonu od uhlí se smířila i většina vlastníků velkých uhelných elektráren a tepláren. Nespokojenost dali najevo hlavně dva zástupci ekologických organizací v komisi – Jiří Koželouh a Jan Rovenský. Ti požadovali konec v roce 2033 a na protest z komise odešli.

Od té doby začal okruh příznivců rychlého odstavení uhelných kotlů narůstat. Jak uvedl v polovině února internetový Deník Referendum, rok 2033 preferuje nejméně osm ministerstev. Hlásí se k němu již delší dobu ministr životního prostředí Richard Brabec, v posledních týdnech se k němu přidala třeba ministryně financí Alena Schillerová či ministr školství Robert Plaga. Další resorty nemají na věc vyhraněný názor. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedené Karlem Havlíčkem se tak s rokem 2038 ocitlo v názorové menšině a do hlasování se příliš nehrne. Ani na dnešním programu jednání vlády se tento bod neobjevil.

Podle vyjádření MPO je opatrnost namístě. „Je třeba si uvědomit, že dřívější útlum uhlí by znamenal vyšší náklady na úsporu emisí oxidu uhličitého a nutné rychlejší zajištění jiných zdrojů energie, které by uhlí nahradily. Na připomínky musí být rozumný čas, a to jak na zpracování, tak na vypořádání. Výsledný materiál je podkladem pro rozhodnutí, které ovlivní budoucí generace,“ uvedl zástupce MPO Marek Vošahlík.

Ekonomický deník má k dispozici materiál, na jehož základě mají ministři rozhodnout. Ten se opírá mimo jiné o analýzu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040, kterou zveřejnil před třemi měsíci správce přenosové soustavy ČEPS. Podle této analýzy je konec uhelné energetiky k roku 2038 zvládnutelný. K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude stačit postavit (ponecháme-li stranou očekávaný boom obnovitelných zdrojů energie i akumulace energie) paroplynové elektrárny o výkonu 2400 megawattů. Pro představu: jedná se o tři zařízení podobná tomu, jaké postavil ČEZ v severočeských Počeradech.
ČEPS srovnal tři možné scénáře a varuje: konec uhlí v roce 2033 (progresivní scénář) se prodraží. Zdroj: ČEPS

ČEPS zpracoval také takzvaný progresivní scénář, který počítá s odstavením uhelných bloků do roku 2033 a intenzivnější výstavbou větrných a fotovoltaických elektráren. V tomto případě by bylo nutné postavit spolehlivé záložní zdroje, pravděpodobně na zemní plyn, v rozsahu až 3600 megawattů. Takové řešení by bylo podle autorů studie nákladnější a nepříznivě by se projevilo v cenách elektřiny pro koncové spotřebitele.

Lze si představit i scénář, že uhlí skončí dříve než v roce 2033. Jeho konec uspíší jak dramatický růst poplatků za vypouštění oxidu uhličitého, tak i příliv peněz z evropských fondů určených na modernizaci a dekarbonizaci energetiky. Navíc se většina uhelných elektráren a tepláren v Česku stejně blíží konci své životnosti. Napočítat lze jen několik moderních zdrojů, spuštěných do provozu v posledních deseti letech. Mezi ně patří 660megawattový uhelný blok společnosti ČEZ v Ledvicích a nový blok Teplárny Kladno, kterou vlastní skupina Sev.en Energy.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prodano-nejv ... -rumunska/
Prodáno nejvyšší nabídce. Skupina ČEZ dokončila své stažení z Rumunska

Dnes došlo k vypořádání prodeje rumunských aktiv mezi Skupinou ČEZ a fondy spravovanými australskou Macquarie Infrastructures and Real Assets (MIRA). Transakce zahrnuje celkem sedm rumunských společností, z nichž nejdůležitější je rozvodná síť v regionu Oltenia a větrný park v oblasti Dobrudža. Protahuje se naopak stažení z bulharského trhu.

Skupina ČEZ v souladu s novou strategií spustila prodejní proces v případě rumunských aktiv v září 2019. Podpis kupní smlouvy s vítězem soutěže proběhl loni v říjnu, transakci následně schválil evropský antimonopolní úřad a rumunská bezpečnostní rada. ČEZ nicméně zůstane v Rumunsku v omezené míře přítomný, zůstává mu poskytovatel energetických služeb High-Tech Clima a velkoobchodník s energiemi CEZ Trade Romania.

MIRA je celosvětově největším správcem infrastrukturních aktiv. Je součástí Macquarie Group, která patří mezi největší australské společnosti dle tržní kapitalizace. Ani z českého pohledu se nejedná o neznámou společnost. Fondy MIRA totiž od roku 2013 vlastní podíl v největší síti plynovodů v Česku – ve společnosti GasNet. Od října 2019 ji ovládá ze sta procent. Jiný fond ze skupiny Macquarie již řadu let vlastní České radiokomunikace.

ČEZ vstoupil na rumunský energetický trh v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. Obsluhuje zde přibližně 1,4 milionu zákazníků. Později ČEZ v Rumunsku investovat také do stavby 240 větrných elektráren o celkovém výkonu 600 megawattů a odkoupil malé vodní elektrárny o výkonu 22 MW. Také jich se týká převod pod křídla Australanů.

Jak Ekonomický deník již dříve uvedl, ČEZ má v plánu také stažení z bulharského trhu či z výroby elektřiny v Polsku. Bulharské dceřiné firmy již dříve ČEZ prodal místní podnikatelské skupině Eurohold, jenže ta zatím skládá dohromady kupní cenu ve výši 335 milionů eur. Financování hledá například i formou emise akcií na burze. „Očekáváme, že Eurohold financování získá a že se prodej uskuteční do 30. června,“ uvedl před dvěma týdny finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/eph-chysta-z ... a-biomasu/
EPH chystá změnu v Teplárně Komořany. Místo uhlí bude pálit zemní plyn a biomasu

Jednu z nejstarších uhelných elektráren v Česku čeká zásadní proměna. Podle projektu, který zveřejnila společnost United Energy ze skupiny EPH, nahradí dožívající uhelné bloky kombinace zdrojů na zemní plyn a biomasu. Pokud se podaří získat potřebná povolení, rekonstrukce Teplárny Komořany na Mostecku se uskuteční ve čtyřech krocích během let 2021 až 2027.

Projekt Modernizace a ekologizace Teplárny Komořany začali v rámci posuzování dopadů EIA hodnotit úředníci ministerstva životního prostředí. Dopad změny na okolí bude podle investora jednoznačně pozitivní. Emise tuhých znečišťujících látek poklesnou po úplné realizaci záměru v porovnání se současným stavem o 58 tun za rok, emise oxidu siřičitého o 3640 tun a emise oxidů dusíku o 459 tun za rok.

První etapa počítá s útlumem provozu poloviny z deseti uhelných kotlů, kotel 6 bude spalovat jen biomasu. Tato etapa již probíhá. První brněnská strojírna (PBS) uzavřela počátkem října kontrakt se společností United Energy právě na rekonstrukci kotle 6. „Je skvělé být na počátku dekarbonizace v Česku a jsme hrdí, že si nás United Energy vybralo jako partnera pro řešení nelehké situace v tomto tranzitním období evropské energetiky a teplárenství,” uvedl loni v listopadu obchodní ředitel PBS Pavel Rajtar.

Druhá etapa (2022 až 2024) již obsahuje výstavbu paroplynového cyklu s elektrickým výkonem 40,8 megawattu a převod jednoho kotle na plyn. V roce 2025 přibude roštový kotel na biomasu, záložní zdroj na zemní plyn a dvě kogenerační jednotky. Uhelné bloky definitivně skončí v roce 2027, nahradí je kombinace různých zdrojů na plyn a biomasu o elektrickém výkonu 156,7 megawattu a tepelném výkonu 502 megawattů.
Přehled výrobních bloků v provozu a útlumu po poslední fázi modernizace Teplárny Komořany. Zdroj: United Energy, dokumentace EIA

Místo současných 780 tisíc tun hnědého uhlí by tak měla elektrárna po roce 2027 spotřebovat 198 milionů metrů krychlových zemního plynu a 175 tisíc tun biomasy. Dodávky tepla určené pro odběratele v Mostě a Litvínově zůstanou na úrovni okolo 1,6 milionu gigajoulů za rok, výroba elektrické energie se má zvýšit ze 470 na 814 milionů kilowatthodin ročně.

Elektrárna Komořany patří mezi nejstarší energetické zdroje v Česku, první blok zde zahájil provoz již v roce 1951. Od roku 1964 funguje jako zdroj tepla pro Most a později též další města v okolí. Od roku 2005 elektrárnu vlastnila skupina J&T, která jej později vložila do holdingu EPH. Vlastník měl v minulých letech jiné plány, uvažoval o výstavbě moderního uhelného bloku či zdroje na energetické využití odpadů. Nakonec však zvítězila varianta plyn plus biomasa.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kretinskeho- ... ompenzaci/
Křetínského EPH zavře dvě uhelné elektrárny v Německu. Výměnou za kompenzaci

Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený miliardářem Danielem Křetínským předčasně odstaví dvě uhelné elektrárny v Německu výměnou za finanční kompenzaci. Stane se tak na základě aukce, kterou organizoval německý správce sítě Bundesnetzagentur. Konkrétně se konec provozu týká černouhelné elektrárny Mehrum u Hannoveru a menší hnědouhelné elektrárny Deuben nedaleko Lipska.

V obou případech se jednalo o jasné kandidáty na odstavení. Elektrárna Deuben, která byla součástí podniku Mibrag, zahájila provoz již v roce 1936 a byla tak zřejmě nejstarším fungujícím zařízením svého druhu v Německu. Elektrárna Mehrum, kterou EPH koupil v roce 2017 od komunálních podniků Stadtwerke Hannover a Braunschweiger Versorgungs, vyráběla podle německých médií jen omezené množství elektřiny kvůli technickým potížím.

Zmíněné elektrárny nebudou moci vyrábět a dodávat elektřinu od 8. prosince letošního roku. Tento krok sníží produkci oxidu uhličitého v portfoliu elektráren EPH přibližně o 2,5 milionu tun ročně. „EPH připravuje – ve spolupráci s představiteli regionů – následný rozvoj obou lokalit,“ uvedl v oznámení mediální zástupce EPH Daniel Častvaj. Další uhelné elektrárny, které vlastní EPH v Německu samostatně či v konsorciu s PPF Investments, zůstávají v provozu.

Jednalo se v pořadí o druhou aukci s cílem vyřadit neekologické uhelné elektrárny z trhu. Tentokrát v aukci uspěly dvě energetické společnosti, které odstaví tři zdroje o celkovém výkonu 1514 megawattů. Vedle EPH a jeho elektráren Mehrum (690 MW) a Deuben (67 MW) uspěl ještě Uniper, který odstaví černouhelnou elektrárnu ve Wilhelmshavenu (757 MW). Provozovatelé se jich vzdali skoro zadarmo – finanční kompenzace se pohybuje do 59 tisíc eur za jeden megawatt.

Mezitím startuje třetí kolo, do 30. dubna mají vlastníci předkládat Bundesnetzagentur své návrhy na odstavení uhelných elektráren v roce 2022. Předpoklad je, že v provozu skončí dalších 2500 MW výkonu. Na německém území jsou stále v provozu uhelné bloky o výkonu 34 tisíc megawattů. Podle rozhodnutí spolkové vlády mají poslední z nich ukončit provoz v roce 2038.

Tak se dělá business, za skoupený šrot státní finanční kompenzace + odprodej železného šrotu. Kdo umí ten umí.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bezemisni-ml ... -biomasou/
Bezemisní Mladá Boleslav. Elektrárna Ško-energo zcela nahradí uhlí biomasou

Při výrobě tohoto auta vznikly jen minimální emise oxidu uhličitého. Takové štítky by brzy mohly mít vozy z produkce mladoboleslavské Škody Auto – a není to apríl. Podniková elektrárna Ško-energo chce totiž do prosince roku 2025 skoncovat se spalováním hnědého uhlí. Nahradí jej biomasou. V projektu ekologizace elektrárny se též zvažuje využití biometanu místo běžného zemního plynu.

Současná situace vypadá následovně: kotle v Mladé Boleslavi spalují směs tvořenou ze 70 procent hnědým uhlím a z 30 procent biomasou. Uhlí má do pěti let nahradit biomasa ve formě dřevní štěpky či pelet. Vyžádá si to retrofit dvou fluidních kotlů K80 a K90 a instalaci nového kotle K20. Objem emisí oxidu uhličitého z elektrárny Ško-energo se má díky ekologizaci snížit ze současných 380 tisíc tun ročně na minimum. Firma tím ušetří za drahé emisní povolenky stovky milionů korun.

V případě mimořádně chladného počasí chce podnik využít záložní kotle na zemní plyn. Do budoucna chce spalovat přednostně biometan, který si pořídí prostřednictvím nákupu příslušných certifikátů původu. Výše popsaný projekt společnosti Ško-energo nyní vstoupil do posuzování dopadů EIA, které mají ve své kompetenci úředníci ministerstva životního prostředí.

Jedná se již o druhý velký projekt na náhradu uhlí, který byl v tomto týdnu zveřejněn ve veřejném Informačním systému EIA. Tím prvním je projekt společnosti United Energy ze skupiny EPH, která chce nahradit staré uhelné bloky v Teplárně Komořany kombinací zdrojů na zemní plyn a biomasu. Pokud se podaří získat všechna povolení, rekonstrukce Teplárny Komořany na Mostecku se uskuteční ve čtyřech krocích během let 2021 až 2027.

Ško-energo provozuje poměrně moderní energetický zdroj, který byl postaven v letech 1996 až 1999. Vedle výroby či nákupu energií pro Škodu Auto zajišťuje také dodávky tepla do rozvodů v Mladé Boleslavi. Mezi vlastníky společnosti Ško-energo patří Škoda Auto (44,5 %), Volkswagen Kraftwerk (22,5 %), E.ON (21 %) a ČEZ ESCO (12 %).

Buď in a zelený. Pridaj sa aj ty k rabovaniu miestnych i tropických lesov.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/teplarna_bud ... kt_odpadu/
Teplárna České Budějovice chce spalovat 160 tisíc tun odpadu za rok

Celkem 160 tisíc tun komunálního odpadu chce ročně spalovat Teplárna České Budějovice v novém energetickém zdroji v teplárně Vráto. Zatímco samotný projekt není překvapením (teplárna jej připravuje již delší dobu), bližší technické údaje zveřejnila až teď v souvislosti se zahájením řízení EIA. Na českém území zatím fungují jen čtyři zařízení na energetické využití odpadu – v Praze, Brně, Liberci a Plzni.

Podobně jako jiné teplárny má Teplárna České Budějovice (TČB) v plánu skončit se spalováním uhlí. To vzhledem k růstu cen emisních povolenek již není ekonomicky udržitelné. Po dokončení spalovny tak bude moct teplárna odstavit uhelný zdroj v Novohradské ulici. Dalším náhradním zdrojem tepla bude horkovodní potrubí z Jaderné elektrárny Temelín, jeho výstavba se však vinou krachu dodavatelské firmy Tenza o několik let opozdí.

Podle informací, které TČB zveřejnila v souvislosti se zahájením posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), by měl mít nový energetický zdroj účinnost přes 83 procent. Ročně vyrobí 630 terajoulů tepla a díky 14megawattové turbině také zhruba 50 milionů kilowatthodin elektrické energie. Posouzení EIA bude v kompetenci úředníků ministerstva životního prostředí. Co se týká načasování stavby, TČB je poměrně konzervativní. S plným provozem zdroje na energetické využití odpadu (ZEVO) počítá až v roce 2030.

Přípravy nového energetického zdroje začaly již v minulém roce. Například v listopadu informovala TČB o založení dceřiné firmy ZEVO Vráto, která bude spalovnu odpadů v budoucnu vlastnit. „Samostatná právnická osoba bude vlastně divizí teplárny. To umožní, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví. Ať již půjde o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu,“ uvedl před šesti měsíci primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda. Pro doplnění: město České Budějovice je stoprocentním vlastníkem TČB.

Do procesu posuzování EIA vstoupily na přelomu března a dubna hned tři významné energetické projekty. Kromě výše zmíněného projektu ZEVO Vráto se jedná o přechod teplárny Komořany na Mostecku z uhlí na zemní plyn a biomasu a také o náhradu uhlí v mladoboleslavské elektrárně Ško-energo za biomasu. O obou záměrech Ekonomický deník informoval v minulém týdnu.

Zvýšený zájem o investice v energetice po letech útlumu nejspíš souvisí s novou vlnou dotační podpory. Pro projekty v teplárenství je relevantní hlavně Modernizační fond, mezi jehož priority patří odklon od uhlí k ekologicky příznivějším palivům. Právě majitelé uhelných tepláren by podle vyjádření Státního fondu životního prostředí měli získat dotační podporu jako první.

To zas bude zeleného bekotu....

[Alchymista]

https://oenergetice.cz/nazory/nemecko-p ... vanim-lesu
Německo plánuje nahradit uhelné bloky spalováním lesů

Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Následovalo by tak Velkou Británii, Dánsko a Holandsko, které dovážejí masy dřevní hmoty v podobě pelet a spalují je pro výrobu elektřiny. Evropská unie sice tuto produkci elektřiny považuje za bezemisní a čistou, reálně však jde o environmentální zločin.

Už před čtyřmi lety jsem varoval před masivním spalováním dřeva v bývalých uhelných elektrárnách v Dánsku a Velké Británii. Tyto země nemají dostatek lesů na tak masivní pálení pro výrobu elektřiny. Dřevěné pelety nebo dřevní hmota v jiné podobě se tak dovážejí z Ruska, severu Evropy a Ameriky. Již tehdy jsem psal, že z environmentálního hlediska se to stane opravdu katastrofou, až se k této tendenci připojí Německo.

...
+ dlhý text
...

U nás svorně všechny politické strany svým politikařením přispívají razantními kroky k rozvratu naší energetiky a nastolení situace, že se žádný nový jaderný blok nepostaví. Je tak možné, že nakonec budeme také pro elektřinu pálit pelety. Nevýhodou pro nás bude to, že nemáme námořní přístavy a doprava pelet k nám tak bude náročnější. Je pak otázkou, jak udržíme konkurenceschopnost svého průmyslu, když budeme elektřinu vyrábět z ruského plynu získávaného z Německa z plynovodu Nord Stream a zámořských pelet dovážených přes německé přístavy.

Energetické zdroje využívající biomasu mají své opodstatnění hlavně v decentralizované podobě a s využitím hlavně místních zdrojů odpadní biomasy. Ovšem popsaný stav masové produkce elektřiny z biomasy, ke kterému se dospělo tlakem zelených aktivistů, je něco úplně jiného. Podrobný popis možností i limit využití biomasy jsme popsali s kolegou Janem Kašinským v dřívějším článku.

Jak to je s ekologickou elektřinou v Nizozemí, ukazuje následující video. A stejnou cestou jde celá Evropská unie:

https://videacesky.cz/video/nedele-s-lu ... leny-proud

Pokud chceme dosáhnout nízkoemisního mixu, bez jaderných bloků se u nás neobejdeme a před odstavením uhelných bloků musíme mít za ně náhradu.

[kenavf]

Fyzik strčil hlavu do urýchľovača častíc, zasiahol ho protónový lúč: Toto sa s ním stalo

https://www.topky.sk/cl/13/2105003/Fyzi ... -nim-stalo

Ešte čudnejší je ale fakt, že jeho pravá strana hlavy vykazovala známky starnutia, zatiaľ čo tá ľavá nie.,

[Alchymista]

Prečo nie? Žijú predsa ľudia, ktorým prestrelila mozog strela z pušky, alebo i črepina... T
reba vedieť, že ten protonový lúč bol z protonov s energiou 70GeV a mal priemer 2-3mm. To sa už potom chová skoro ako laserový ľúč... Tie čísla absorbovanej dávky sú síce obrovské, ale zasiahnutý priestor je veľmi malý a ostro ohraničený, takže poškodenie organizmu má skoro charakter popáleniny 3-4 stupňa spôsobené napríklad vpichnutím žeravej ihly (alebo silným laserom). Radiačná "otrava" sa prakticky nerozvíja - bunky sú nielen že poškodené, ale priamo zničené (opäť - ako pri veľmi silnej popálenine). Takže takto silné a ostro lokalizované poškodenie žiarením zodpovedá skoro efektu kauterizácie.

Odhadovaná dávka je len vypočítaná, a je zaujímavé, že pozdĺž dráhy narastala - na vstupe to bolo ~200 000 rem, na výstupe 300 000 rem. Je to dôsledok toho, že vysokoenergetické protony sa zrážali s protonmi z mozgu, a odovzdávali im časť svojej obrovskej energie, takže na "výstupe" bolo výrazne viac vysokoenergetických častíc ako na "vstupe". Takéto zrážky spôsobili aj efekt záblesku "jasnejšieho ako tisíc slnk". Kozmonauti na obežnej dráhe občas vidia "iskričky" - záblesky spôsobené jednotlivými vysokoenergetickými časticami (často práve protonmi) kozmického žiarenia, ktoré zasiahli oko (alebo i mozog). Tento fyzik bol zasiahnutý obrovským počtom protonov, takže tých jednotlivých iskričiek boli miriády...

[Alchymista]

Rozsiahly článok s množstvom grafov a tabuliek:
https://realisticka.cz/2021/07/13/udaje ... e-energie/
Údaje o globální spotřebě energie v roce 2020 ukazují, že fosilní paliva zcela dominují světové spotřebě energie

Společnost British Petroleum zveřejnila svůj Globální energetický statistický přehled pro rok 2021, který ukazuje dramatický pandemický pokles celosvětové spotřeby energie a emisí. Během mimořádného pandemického roku 2020 se celosvětová spotřeba energie snížila o 4,5 % ve srovnání s rokem 2019, přičemž v roce 2020 poklesly i celosvětové emise CO2 o 6,3 %. Tyto poklesy jsou největší, k nimž v těchto ukazatelích došlo od roku 1945, jak je uvedeno níže.

Pokles celosvětové spotřeby ropy se na poklesu spotřeby energie v roce 2020 podílel téměř třemi čtvrtinami.

Ze 195 národů světa pouze jeden národ na světě zaznamenal nárůst spotřeby všech kategorií energie z fosilních paliv a zvýšení emisí CO2 ve srovnání s rokem 2019, a tím národem byla Čína, u níž se celková spotřeba energie zvýšila o 2,1 %, přičemž spotřeba energie z ropy, zemního plynu a uhlí vzrostla navzdory ničivým dopadům celosvětové pandemie Covid.

Jak je uvedeno ve zprávě společnosti BP, změny v celosvětovém využívání energie v roce 2020 jsou zvýrazněny následujícím grafem, který tyto informace zobrazuje.

“Spotřeba primární energie se v loňském roce snížila o 4,5 %, což je první pokles spotřeby energie od roku 2009. K poklesu přispěla především ropa (-9,7 %), která se na poklesu podílela téměř třemi čtvrtinami. Spotřeba všech paliv se snížila, kromě obnovitelných zdrojů (+9,7 %) a vodních zdrojů (+1,0 %). Spotřeba klesla ve všech regionech, přičemž největší pokles byl zaznamenán v Severní Americe (-8,0 %) a v Evropě (-7,8 %). Nejmenší pokles byl zaznamenán v asijsko-pacifickém regionu (-1,6 %) díky růstu v Číně (+2,1 %), jediné velké zemi, kde spotřeba energie v roce 2020 vzrostla. V ostatních regionech se pokles spotřeby pohyboval od -7,8 % v Jižní a Střední Americe po -3,1 % na Blízkém východě.”

Rozvojové země světa v čele s Čínou a Indií se nyní podílejí 61 % na celosvětové spotřebě energie (toto číslo každoročně stoupá), přičemž spotřeba energie v Číně je nyní vyšší než celková spotřeba energie v USA a EU dohromady. Kromě toho se rozvojové země světa nyní podílejí 82 % na celosvětové spotřebě uhlíkatých paliv a v roce 2020 se tento podíl ještě zvýší. Jen na Čínu připadá 57 % veškerého celosvětového využití uhlí. Obnovitelné zdroje energie představují pouze 5,4 % celkové spotřeby energie v Číně a pouze 4 % celkové spotřeby energie ve světových rozvojových zemích v roce 2020.

Obrovskou globální převahu rozvojových zemí světa, které jsou hnací silou neustále rostoucí výroby a spotřeby uhlíkatých paliv, znázorňuje následující graf ze zprávy BP.

V roce 2020 představovala fosilní paliva 86,4 % celkové spotřeby energie v rozvojových zemích světa a 84,9 % celkové spotřeby energie v Číně. Fosilní paliva zajišťovala v roce 2020 83,1 % celkové světové spotřeby energie, zatímco po bilionech dolarů v dotacích a desetiletích globálních vládních mandátů představovaly obnovitelné zdroje v roce 2020 pouze 5,7 % celkové světové spotřeby energie.

Globální poptávka po zvýšeném využívání uhelných paliv v období po pandemii již probíhá, jak ukazují údaje EIA, které ukazují prudký rozmach vývozu amerického uhlí, jak je uvedeno níže, a to díky globální poptávce ze strany rozvojových zemí světa, které dominují veškeré globální spotřebě energie (zejména uhlí) a emisím.

V celkové spotřebě energie ve vyspělých zemích světa (včetně USA, EU a Spojeného království) rovněž převažují fosilní paliva, která budou v roce 2020 pokrývat 78 % celkové energetické potřeby vyspělých zemí. Obnovitelné zdroje energie se na celkových energetických potřebách vyspělých zemí v roce 2020 podílejí pouze 8,3 %, a to navzdory všem klimatickým alarmistům, kteří propagují “čistou nulu”, a všem vládním nařízením a bilionům dolarů dotací, které prosazují nespolehlivé obnovitelné zdroje energie.

V USA v roce 2020 rovněž převládala fosilní paliva, která zajišťovala asi 81,7 % celkové energetické potřeby USA, přičemž obnovitelné zdroje se na celkové energetické potřebě USA podílely jen asi 7 %. USA nařizují využívání obnovitelných zdrojů energie od přijetí zákona o regulaci veřejných služeb (Public Utilities Regulatory Policy Act, PURPA) v roce 1978, a přesto po 42 letech, kdy vládní politici požadovali využívání těchto nespolehlivých zdrojů energie, zajišťovaly v roce 2020 pouze 7 % celkové spotřeby energie v USA.

Dokonce i v Kalifornii podle nejnovějších údajů EIA o spotřebě energie zajišťovala fosilní paliva 72,4 % celkové spotřeby energie ve státě (v čele s ropou a na druhém místě se zemním plynem), přičemž obnovitelné zdroje se na celkové spotřebě energie ve státě podílely pouze asi 12 %. Větrná a solární energie se na celkové spotřebě energie v Kalifornii podílely pouze 6,8 %.

Ropné palivo představuje nejpoužívanější fosilní palivo na světě – tento zdroj se na celkové světové spotřebě energie podílí 31,2 %. Neustále rostoucí produkci a spotřebu ropných paliv při uspokojování světových energetických potřeb ukazuje následující graf ze zprávy společnosti BP.

Větrná a solární energie se na celkové světové spotřebě energie v roce 2020 podílely pouze 3,9 % a na celkové spotřebě energie v rozvojových zemích světa pouze 2,7 %, přičemž tyto země zcela dominují světové spotřebě energie a jejímu růstu. Tyto národy nemají žádný zájem a nulové závazky snižovat v budoucnu spotřebu energie z fosilních paliv a z toho plynoucí emise, které by mohly narušit potřebný a pokračující hospodářský růst těchto národů.

Větrná a solární energie zajišťuje pouze 5,7 % celkové spotřeby energie v rozvinutých zemích v roce 2020 a pouze 4,8 % celkové spotřeby energie v USA v roce 2020.

Obnovitelné zdroje energie nikdy nebudou dominovat celosvětovému využívání energie, protože jsou příliš nespolehlivé a způsobují obrovské náklady na spolehlivost energetických systémů, které jsou nutné k udržení spolehlivého toku energie, jenž je nutný k podpoře potřebného a produktivního hospodářského růstu. Ti, kdo se domnívají opak, jsou zcela mimo globální energetickou realitu a popírají obrovské problémy se spolehlivostí, kterým se v případě obnovitelných zdrojů energie nelze vyhnout.

Tyto výsledky globální spotřeby energie ukazují, že Biden a jeho demokraté, vedoucí představitelé Spojeného království a EU zcela selhali při vytváření jakékoli smysluplné politické iniciativy, která by odpovídala jejich vzletným řečem o celosvětové propagandě “čisté nuly”. Čína a rozvojové země mají naprostou kontrolu nad všemi výsledky globálního využívání energie a emisí, přičemž vedoucí představitelé těchto zemí zapomínají na jakékoli plány, které by mohly ohrozit poškození jejich cílů v oblasti rozšiřování hospodářského růstu a globální moci.

Globální spotřebou energie v roce 2020 podle jednotlivých typů zdrojů se zpráva BP zabývá následovně, přičemž graf zobrazující tyto informace je uveden níže.

“Největší podíl na energetickém mixu má i nadále ropa (31,2 %). Druhým největším palivem je v roce 2020 uhlí, které se na celkové spotřebě primární energie podílí 27,2 %, což představuje mírný nárůst oproti 27,1 % v předchozím roce. Podíl zemního plynu i obnovitelných zdrojů energie vzrostl na rekordní hodnoty 24,7 %, resp. 5,7 %. Obnovitelné zdnyní předstihly jadernou energii, která tvoří pouze 4,3 % energetického mixu. Podíl vodní energie se loni zvýšil o 0,4 procentního bodu na 6,9 %, což je první nárůst od roku 2014.”

Dominantní postavení Číny v celosvětových emisích CO2 se ještě zvýšilo s nárůstem těchto emisí v roce 2020, takže Čína nyní odpovídá za 31 % všech celosvětových emisí CO2 ve výši 9 893,5 milionu tun, přičemž její celkové emise jsou nyní přibližně 2,25krát vyšší než emise CO2 v USA, které klesly na 4 432,2 milionu tun.

Rozvojové země světa dále zvýšily svůj podíl na celosvětových emisích, přičemž emise CO2 v roce 2020 nyní představují 2/3 všech celosvětových emisí CO2, tj. 21 253,3 milionu tun. Rozvojové země světa nyní kontrolují 61 % veškeré světové spotřeby energie a 2/3 všech světových emisí CO2.

Emise CO2 ve Spojených státech klesly od svého maxima v roce 2007, kdy činily 5 884,2 milionu metrických tun, přibližně o 1,45 miliardy metrických tun na 4 432,2 milionu metrických tun v roce 2020. Emise CO2 v EU klesly od roku 2007 z 3 579,3 milionu metrických tun o 1,03 miliardy metrických tun na 2 548,8 milionu metrických tun v roce 2020.

Navzdory tomuto poklesu se celosvětové emise CO2 mezi lety 2007 a 2020 zvýšily o více než 1,9 miliardy metrických tun, protože rozvojové země světa zvýšily v tomto období své emise CO2 o více než 4,89 miliardy metrických tun, přičemž jen Čína se na tomto celkovém nárůstu podílela více než 2,65 miliardy metrických tun.

Následující tabulka uvádí údaje o celosvětových emisích CO2 ve zprávě BP aktualizované na výsledky roku 2020. Snížení celosvětových emisí CO2 v roce 2020 o něco málo přes 2 miliardy metrických tun CO2 vyplývá z dopadů pandemie a nižší spotřeby energie v roce 2020. Jak bylo uvedeno výše v souvislosti s novým globálním boomem spotřeby uhlí, konec celosvětového hospodářského poklesu způsobeného pandemií v roce 2020 povede k novému růstu spotřeby energie prostřednictvím zvýšené spotřeby fosilních paliv ve světových rozvojových zemích, které dominují globální spotřebě energie a emisím.

Zpráva BP obsahuje také údaje o celosvětové spotřebě elektřiny, která v roce 2020 oproti roku 2019 mírně poklesla (přibližně o 0,6 %). Celosvětové spotřebě elektřiny opět dominuje využívání fosilních paliv, které se na celkové světové spotřebě elektřiny podílelo 61,3 %. Obnovitelné zdroje zajišťovaly pouze asi 11,7 % celkové globální spotřeby elektřiny v roce 2020, přičemž velké vodní elektrárny tvořily 16 % a jaderné elektrárny 10 %.

Rozvojové země dominují celosvětové spotřebě elektřiny a představují přibližně 60 % celkové celosvětové spotřeby elektřiny oproti přibližně 40 % v případě rozvinutých zemí. Rozvojové země používaly fosilní paliva pro přibližně 68,2 % své elektřiny a obnovitelné zdroje se na celkové výrobě elektřiny podílely pouze asi 8,5 %. Velké vodní elektrárny se na výrobě elektřiny v rozvojových zemích podílely asi 17,7 % a jaderná energie asi 5,1 %.

Vyspělé země používaly fosilní paliva pro přibližně 51,3 % své celkové spotřeby elektřiny a obnovitelné zdroje představovaly přibližně 16,4 % jejich spotřeby elektřiny. Vodní zdroje představovaly asi 13,6 % a jaderné zdroje asi 17,2 % jejich elektřiny.

Srovnání Číny a USA ukazuje, že Čína spotřebovává asi o 81,5 % více elektřiny než USA, přičemž fosilní paliva tvoří asi 66,5 % čínské elektřiny, zatímco v případě elektřiny v USA tvoří fosilní paliva 60,7 %. Obnovitelné zdroje se na čínské elektřině podílejí asi 11 %, zatímco v USA asi 12,9 %.

Údaje o elektřině BP jsou uvedeny níže.

Rozvojové země světa zcela dominují v celosvětové spotřebě energie a emisích a jsou neochvějně odhodlány v budoucnu ekonomicky motivovat zvýšené využívání fosilních paliv k růstu spotřeby energie, což povede k budoucímu nárůstu celosvětových emisí CO2.

To se nezastaví kvůli absurdním propagandistickým schématům “čisté nuly”, které prosazují Biden a jeho demokraté, “vůdci” Spojeného království a EU, kteří nepředstavují nic jiného než zcela neúčinný a nerealistický menšinový postoj ohledně globálního využívání energie a emisí. Tito s energetickou realitou nesouvisející “vůdci” jsou v podstatě jen příslovečným “ocasem, který se snaží vrtět psem”, a pro vedení rozvojových zemí nepředstavují nic víc než nepodstatnou obtíž. Jediné, čeho tito nekompetentní “vůdci” dosáhnou, je zničení jejich ekonomik a předání globální ekonomické budoucnosti rozvojovým zemím světa, aby diktovaly, kdo bude mít a kdo nebude mít, v našem budoucím světě.

[Alchymista]

Super blúznenie, hlavne v súvislosti s predošlým
Tragedia je, že je to materiál pre rozhodovanie EK a EP
https://realisticka.cz/wp-content/uploa ... mage-7.png
Fantazie Mezinárodní energetické agentury o zelené energii je úsměvná

Chcete se zasmát? Mezinárodní energetická agentura vydala zprávu plnou legrace s velkolepým názvem: “Čistá nula do roku 2050: Cestovní mapa pro globální energetický systém”. Přepracování globálního energetického systému. Panenko skákavá! Níže uvádíme několik nejdůležitějších momentů z mnoha.

Začněme tím, že to není plán, protože nám neříká, jak se tam dostat. Ve skutečnosti se „tam“ odtud nelze dostat, což činí jejich „tam“ velmi zábavným. Jedná se snad o dosud nejpropracovanější fantazii o čisté nule, jaká byla dosud vymyšlena.

Výkonný ředitel IEA Faith Birol vysvětluje, kde se tato fantazie vzala: “…poprvé kombinuje komplexní modely našich dvou stěžejních sérií, World Energy Outlook a Energy Technology Perspectives.” (Světový energetický výhled a Perspektivy energetických technologií).

Tedy dva, nikoliv jen jeden, komplexní počítačové modely, které ještě nikdy nebyly zkombinovány. Už se cítím lépe. Místo světového energetického výhledu je to výhled IEA pro světovou energetiku. Doufám, že to nepředpovídají, protože šance, že se to stane, je nulová.

Protože je to nabité fantastickými technologiemi, mohli byste si myslet, že je to alespoň technologické hodnocení, ale není, a to ze dvou důvodů.

Za prvé, je zde kladen velký důraz na to, co nazývají “změny chování”. Když technokraté začnou mluvit o změnách chování, je na čase ustoupit a zavřít dveře, protože jde o něco, o čem nic nevědí. Není zde tedy nic o tom, jak budou tyto hluboké změny chování provedeny, nejspíše včetně násilí.

Za druhé, hodnocení technologií se zabývá proveditelností a náklady. To je to, co znamená “posouzení”. Tento plán, který není plánem, nezohledňuje ani jedno, ani druhé. Místo toho radostně poukazuje na to, že 50 % potřebných technologií ještě neexistuje ve funkční podobě. Není vysvětleno, jak je možné, že bude celosvětově nasazena v neuvěřitelně masivním množství za 9 až 29 let. Prostě se to předpokládá, což je k popukání. Říkám 9 let, protože také tvrdí, že všechny technologie, které budeme potřebovat do roku 2030, již existují. Další výsměch.

Největší legrace ze všech je pravděpodobně jejich nejzásadnější předpoklad. Předpokládají, že celková globální spotřeba energie v roce 2050 bude o 8 % nižší než dnes. Ano, méně. Upozorňuji, že předpokládají o 2 miliardy lidí více, přičemž více rozvojových zemí se vymaní z chudoby, více lidí bude mít více elektřiny atd. Ale i tak nějakým zázračným způsobem spotřebují podstatně méně energie než my dnes.

Zřejmě za to může ta skvělá zelená kouzelná hůlka zvaná energetická účinnost. Nechápu, jak se dá efektivitou překonat to, že si lidé pořizují auta, vytápění a chlazení domů, nekonečné množství spotřebičů atd., které dříve neměli, ale to nejsem složitý počítačový model.

Jedna věc se mi líbí, že nebaští fantazie o 100% obnovitelných zdrojích. Mají jen 70 %, většinou ze slunce. Jak je to možné vzhledem k tomu, že slunce nesvítí 70 % času, je zábavné. Zřejmě vyrábějí hodně vodíku, který se pumpuje všude možně nebo co. To je samostatná fantazie.

Zbylých 30 % energie zřejmě pochází převážně z jaderné energie. Asi jim nedošlo, že jaderná energie je v zelené říši fantazie zakázaná. Jistě by mohli prostě vyrábět víc vodíku.

Samozřejmě, že všechno je elektrifikované. V tom je právě ta otravná změna chování. Zřejmě nikdo nechce jezdit autem na benzin, vařit nebo topit zemním plynem atd., a to ani v rozvojových zemích. Nebo jsou jim tyto nešťastné volby vnucovány. Složité počítačové modely o tomto potenciálně nepříjemném scénáři nuceného pochodu mlčí.

Úsměvný je také velký dlouhý seznam recenzentů této tzv. studie. Téměř všichni jsou propagátory obnovitelných zdrojů energie. Téměř nikdo není z rozvojových zemí. Ještě méně jich je z elektrárenských společností, které mají tuto nízkoenergetickou říši divů napájet.

Svým způsobem je tedy tato studie velmi užitečná. IEA nám v nádherných detailech ukazuje, jak směšný je sen o zelené energii.

David Wojick

Globální kořenový podkladový materiál pro rozhodování nejen v EK a EP ale v celého New Green dealu který je Biblí Západu.
Ale pouze tam a nikde jinde na Světě.

Svet sa s tým nejak vysporiada...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropa-a-usa ... -navysuje/
Evropa a USA se zbavují závislosti na uhlí, východní a jižní Asie ji naopak dál navyšuje

Evropa i Severní Amerika se rychle zbavují závislosti na nejméně ekologickém palivu – na uhlí. Avšak jiné země mezitím těžbu a spotřebu tohoto fosilního paliva vesele navyšují. Konkrétně se to týká hlavně Číny, ale také Indie, Indonésie, Austrálie a Ruska. Tito „energetičtí kontrarevolucionáři“ tak v současné době nejvíc maří úsilí o odvrácení fatální klimatické změny.

Podle dat, která uvádí nedávno vydaná Statistická ročenka ropného koncernu BP, dosáhla globální produkce uhlí vrcholu v roce 2013. Tehdy se vyprodukovalo 8,26 miliardy tun, ale v roce 2019 to nebylo o mnoho méně. Loňský pokles těžby o 4,8 procenta na 7,74 miliardy tun vypadá na první pohled dobře, ale dlužno dodat, že více než úsilí o záchranu klimatu jej táhl globální útlum ekonomiky vinou koronavirové epidemie.

Na jedné straně lze najít řadu snaživců, kteří svou závislost na uhlí během posledních deseti let prudce srazili. Například Řecko během let 2010 až 2020 snížilo produkci uhlí o 75 procent, Rumunsko o 52, Spojené státy o 51, Česká republika o 43, Německo o 41 procent a tak dále. Opačný extrém představuje Indonésie, kde těžba uhlí během deseti let narostla dvojnásobně na 562,5 milionu tun.

Uhelným závislákem číslo jedna ovšem zůstává Čína. Loni se zde vytěžilo přes 3,9 miliardy tun uhlí, což je mimochodem 50,4 procenta celosvětové produkce. Teď přijde kontrolní otázka: myslíte, že tak ohromné množství paliva pokrylo čínskou spotřebu? Odpověď zní: nestačilo to. Čína musela loni dovézt dalších 304 milionů tun uhlí, hlavně z Austrálie, Indonésie, Ruska a Mongolska.

Největší producenti uhlí (údaje v mil. t)

Největší producenti uhlí ve světě (v mil. tun). Autor: ED na základě dat statistické ročenky BP

Současné oživení ekonomiky je dobrou zprávou pro těžaře uhlí, nikoliv pro ekologicky uvědomělé jedince. Mezinárodní energetická agentura (IEA) v polovině července zveřejnila odhad, podle kterého letos vzrostle výroba elektrické energie z uhlí o pět procent a v příštím roce o další tři procenta, což pravděpodobně povede k pokoření historicky nejvyšší těžby uhlí z roku 2013.

Další vývoj lze těžko odhadnout, ale jedno je jisté. Po cestě k nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050 se svět zatím nevydal. Podle IEA by totiž v musel celkový objem spáleného uhlí klesat o více než šest procent ročně. I když se čínská vláda zavázala k uhlíkové neutralitě k roku 2060, zatím vše zůstává jen v rovině politických proklamací. IEA odhaduje, že minimálně do roku 2025 instalovaný výkon uhelných bloků v Číně poroste.