Zajimavosti - Energie a její zdroje

[homer]

Britská firma by chtěla v důlní jámě ve Staříči pomocí gravitace vyrábět elektrickou energii

Evropská unie rozdělila první miliardy z Inovačního fondu. Nápady mají pomoci snížit emise skleníkových plynů. V silné konkurenci uspěl jediný projekt v Česku. Stojí za ním britská firma, která by chtěla v uzavřeném dole Staříč na Frýdecko-Místecku vyrábět pomocí gravitace elektrickou energii.
V bývalé lokalitě Paskov byly tři doly, jámy Chlebovice a Sviadnov jsou už téměř zlikvidovány a zasypány. Osud poslední ve Staříči může být podstatně jiný. Britové by v ní chtěli pomocí gravitace vyrábět elektrickou energii. „Máme spočteno, že když budeme spouštět závaží těžké 250 tun, jsme schopni vyrábět v plném výkonu po dobu zhruba půl hodiny čtyři megawatty, které okamžitě mohou jít do sítě,“ řekl děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava Vladimír Slivka.

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3 ... lektrickou

[riho]

Napadá ma taká cimrmanovská otázka. Kto bude to závažie vyťahovať naspäť hore. Iné závažie?

[pks]

Kto bude to závažie vyťahovať naspäť hore.

Je to ekvivalent přečerpávací elektrárny. Tj. v době, kdy je nadbytek elektřiny, tak jde závaží nahoru = motory spotřebují elekřinu. V době, kdy je nedostatek, jde dolů = generátory elektřinu vyrobí. Vydělává na rozdílu cen.

Jen se obávám, že ta konstrukce není schopná tahat závaží 250 tun a bude ji nutno kompletně předělat. Stejně tak provozní náklady - výměny opotřebovaných lan ... nebudou zanedbatelné - obzvláště pokud budou muset dodržovat naše předpisy.

[riho]

Najkratší frame na obchodovanie s elektrinou je jedna hodina. Plánuje sa síce prejsť na 15-minútovky, ale to je skôr vlhký sen špekulantov. Kde vidím potenciál je regulačná elektrina a prístup do platforiem MARI a PICASSO. Lenže tam je to viazané na existujúci kontrakt na podporné služby a tam je nutnosť poskytovať disponibilitu aspoň jednu hodinu a pokiaľ viem ČEPS na tom nemieni nič meniť. Jedine ak by ten banský bazmeg bol súčasťou agregátora, čo je momentálne vo veľkej energetike obrovský hit a pre mnohých pole neorané.

[kenavf]

To by asi nebolo ani na pokrytie "klasických" odberových špičiek ale na pokrytie nejakých "minutových" extrémnych odberov. Tuším v Austrálii riešili také ničo tými Muskovými akumulátormi.
EDIT: https://www.teslamagazin.sk/tesla-bater ... pr-prinos/

[k42]

Prostě se jedná o další zelený dotační "vědecko-technický" tunel až přímo podvod.

[kenavf]

Nemusí sa jednať o podvod. Kdesi v USA alebo Kanade tak jazdí plne naložený dlhý elektrický nákladný vlak do dlhého kopca a zase späť z kopca a pokrýva tak odberové špičky.

[pks]

Pokud jsem správně našel hloubku dolu 1155m, tak pro 250t to dá kapacitu "baterie" 786kWh což můžeme srovnat s 3,243 GWh uloženými v přečerpávačce Dlouhé stráně - je to přibližně 4000x méně.

[kenavf]

Koleje a lokomotivy namísto potrubí a turbín

plný výkon za méně než 10 vteřin

https://oenergetice.cz/akumulace-energi ... udoucnosti
https://aresnorthamerica.com/our-company/
Je samozrejme otázne aký je tam pomer cena/výkon

U tých Ostravských sa využíva to, že tam už je hotová diera a tak nemusia kopať. Majú ju "zadarmo".

[Polite]

Naložený je to podstatne...

[riho]

Preto majú v Amerike blackouty každý rok Sorry, ale nestavia sa ten udelátor v USA, či Kanade, ale v ČR a to je dosť veľký rozdiel. Súhlasím s k42, že je to snaha cucnúť si naše eurodane, ktoré sa momentálne rozhadzujú v green deale a obohatiť jednotlivcov, pričom jediný výsledok bude, že po projekte zostane diera v zemi. Síce ona tam už je, že?

[petrp]

Zelený politik zvyšuje emise oxidu uhličitého
Guvernér státu New York Andrew M. Cuomo je považován za značně zeleného politika, který se velmi zasazuje o boj proti změnám klimatu, jejichž příčinou jsou podle současného klimatického dogmatu považovány hlavně antropogenní emise oxidu uhličitého a dalších radiačně aktivních plynů. Je autorem tohoto vyjádření: „Klimatická změna je realita a nebojovat s ní („not to address it“) je ignorantství z pozice vlády a nezodpovědnost z hlediska občanů“.

Andrew Cuomo se z důvodů obav o bezpečnost dlouhodobě zasazoval o zavření jaderné elektrárny Indian Point na řece Hudson, což se na konci dubna tohoto roku podařilo. Nechal se slyšet: „Po letech spolupráce s federálními, oblastními a lokálními agenturami a vládami jsme našli cestu k bezpečnému uzavření [jaderné elektrárny] Indian Point, čímž jsme ukončili hrozbu, kterou tato elektrárna představovala pro naši oblast, stát, zemi a celý svět. Je to vítězství pro zdraví a bezpečnost občanů New Yorku a představuje velký a agresívní krok směrem k našemu cíli, kterým je čisté energie.“

Výsledek uzavření této elektrárny se dostavil prakticky okamžitě: První měsíc po ukončení provozu stouply emise oxidu uhličitého v elektroenergetickém sektoru státu New York o 37 %, na jednotku vyrobené elektrické energie činilo zvýšení 46 %, protože výroba elektřiny byla nahrazena fosilními palivy, především zemním plynem.

Opět tedy narazilo zbožné zelené přání a vznešené řeči na fyzikální a ekonomickou realitu, přičemž žádné velké demonstrace rozzuřených zelených aktivistů se v New Yorku proti tomuto vývoji nekonaly.
https://milansalek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774009

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cez-odstavil ... asledovat/
ČEZ odstavil z provozu elektrárnu Mělník III, další uhelné bloky mají brzy následovat

Jedna z největších uhelných elektráren v Česku – Mělník – přejde do roku 2030 na spalování jiných paliv. Prvním krokem k tomuto cíli je zavření největšího 500megawattového bloku Mělník III, které se odehrálo právě dnes. Tento blok vyráběl na rozdíl od starších zařízení Mělník I a II výhradně elektrickou energii, proto jeho odstavení neovlivní dodávky tepla do Prahy, Mělníka či Neratovic.

ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit na nízkoemisní investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun. Nejvyšší investice si vyžádá právě mělnická lokalita. ČEZ již odstartoval přípravy na výstavby paroplynových zdrojů, budoucna počítá s také s využitím využitím kotle na biomasu nebo zařízení na energetické využití odpadu. Zvažována je také výstavba elektrokotle.

„Transformace našich teplárenských provozů je jednou z klíčových oblastí, kterými dosáhneme našich ekologických závazků. Ekologizace mělnického zařízení je jedním z významných kroků v dosažení nízkoemisní výroby, které jsme si vytyčili ve strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka. S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu budeme právě tam směřovat největší podíl plánovaných investic do modernizace teplárenství,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

V následujících letech dojde k odstavení hnědouhelné jednotky Mělník II, která bude částečně fungovat v režimu záložního zdroje. Až jako poslední skončí v provozu uhelné kotle nejstarší elektrárny Mělník I. V elektrárně dnes pracuje okolo 300 stálých pracovníků. „Zaměstnanci z odstavované Elektrárny Mělník III se s předstihem zacvičovali na přechod do našich tepláren. Podařilo se tak zajistit pracovní pozice pro drtivou většinu našich kolegů,“ vysvětluje generální ředitel mělnické elektrárny Miroslav Krpec.

ČEZ současně ověřuje možnosti využití dalších bezemisních technologií v této lokalitě do budoucna, například vodíku nebo tepelných čerpadel s akumulací tepla. Dceřiná společnost Energotrans, která teplárenskou lokalitu provozuje, zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v areálu experimentální okruh se superkritickým oxidem uhličitým.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecko-chte ... jsi-konec/
Německo chtělo zavřít uhelné elektrárny do roku 2038. Teď to vypadá na rychlejší konec

Ještě nedávno to vypadalo, že uhelné elektrárny skončí v roce 2038. Jenže část politické scény pod tlakem ekologických aktivistů i širší veřejnosti najednou změnila názor a hovoří o dřívějším datu. Tentokrát nebude řeč o České republice, ale o Německu, kde se situace vyvíjí prakticky stejně jako u nás.

Dlouho vyjednávaný kompromisní návrh se zrodil v lednu 2019 za účasti spolkové vlády, regionálních vlád, akademiků, zástupců energetického sektoru, odborů a ekologických organizací. Podle tohoto návrhu má spalování uhlí v Německu skončit v roce 2038. Příslušný zákon prošel schvalovacím procesem a od loňského srpna je v platnosti.

Nyní to vypadá, že uhlí v Německu skončí dříve než za 17 let. Z tématu odklonu od fosilních paliv se stalo jedno z hlavních témat před volbami do Spolkového sněmu, které se konají již 26. září. Přehled postojů jednotlivých stran shrnul ve svém článku zpravodajský web Euractiv. V průzkumech vedoucí sociální demokraté nedávno změnili názor a místo o roku 2038 začali hovořit o roku 2034.

Zelení logicky chtějí ještě dřívější termín konce uhelné energetiky, a sice rok 2030. Ke stejnému datu se hlásí také krajně levicová strana Die Linke. Probyznysoví liberálové z FDP nechtějí vyhlašovat konkrétní datum, spíše by nechali uhelné elektrárny „uhynout“ působením drahých emisních povolenek. Posledním obhájcem roku 2038 je tak koalice CDU/CSU, jejíž preference v průzkumech dlouhodobě klesají.

Právě na německém trhu – a pod vlivem tamní politiky – se rozhoduje o ceně emisních povolenek a elektřiny, což má dopad na Česko i další německé sousedy. „Z pohledu energetiky jsou pro Česko důležitější volby německé než ty české. Je to paradox, ale v zásadě to ukazuje nemohoucnost české politiky v této oblasti cokoli racionálně řešit. Jen dál a dál zaostáváme a změny jsou vynucovány německým trhem,“ tvrdí energetický analytik a investor Michal Šnobr, který dlouhodobě upozorňuje na zásadní vliv Německa na směřování evropské energetiky.

Německo má s Českem hodně společného. Shodné je zpochybněné datum konce uhelné energetiky v roce 2038, ale také podzimní volby do parlamentu, od kterých se mnohé očekává. Současně je tu jeden zásadní rozdíl. Zatímco Češi odmítají předčasné odstavení jaderných elektráren a přemýšlejí o stavbě nových bloků, Němci s jadernou energetikou brzy skoncují. Poslední reaktory zde ukončí výrobu elektřiny v prosinci 2022.

Co bude dál? Předpovědi expertů se různí a sahají od elegantního zvládnutí problému s pomocí obnovitelných zdrojů a vodíku až po scénáře, jež počítají s častými blackouty a vysokými cenami elektřiny v celé střední Evropě. Škrtnutí a nahrazení 8100 megawattů výkonu jaderných elektráren, 22 600 MW černouhelných a 20 900 MW výkonu hnědouhelných elektráren, jež v součtu zajišťují 37 procent výroby elektřiny v zemi, bude každopádně pro německou energetiku a ekonomiku velká výzva.

Jedno je jisté – Německo se na mnoho let změní z exportéra v importéra elektřiny. „Německo po dekádě vysoce přebytkové bilance přesune do nedostatku. To samozřejmě ovlivní a už ovlivňuje i trhy kolem včetně Česka. Nyní budeme ve stavu vysoké ceny povolenky (Němci mění bezemisní jádro zpět za emisní plyn a uhlí) a nedostatečné výroby. Rekordním cenám elektřiny ještě napomáhá růst ceny komodit – uhlí a plynu,“ dodává Michal Šnobr.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/geotermalni- ... tun-rocne/
Geotermální vrty se mohou stát zdrojem cenného lithia. Jen v Cornwallu je to 4000 tun ročně

Tak tomu se říká překvapení. Pracujete na geotermálním vrtu s cílem využít hlubinné teplo k výrobě elektřiny a narazíte na lithium. Přesně to se stalo v britském Cornwallu. Využití lithia by mohlo oživit zatím stále slabý zájem o geotermální zdroje, které zatím v Evropě zůstávají na okraji zájmu investorů do obnovitelných zdrojů energie.

Jedná se o společný projekt dvou britských firem – Geothermal Engineering a Cornish Lithium. První výsledky vypadají slibně. Během vrtání v lokalitě United Downs severně od Falmouthu se podařilo narazit na spodní vodu s obsahem přes 250 miligramů lithia na litr vody. I když to tak na první pohled nevypadá, je to poměrně slušné množství. Pilotní projekt počítá s produkcí 10 tun uhličitanu lithného ročně.

Takové množství by mnoho nevyřešilo. Vzhledem k očekávanému zákazu spalovacích motorů a přechodu na elektromobilitu experti z The Faraday Institute odhadli, že Velká Británie bude v roce 2035 potřebovat 59 tisíc tun uhličitanu lithného (čisté lithium je nestabilní, proto se ukládá do této sloučeniny). Vedle elektromobilů budou další tisíce tun lithia zapotřebí i pro velké baterie na ukládání elektrické energie.

Sdružení Geothermal Engineering – Cornish Lithium se chystá rozjet těžbu ve velkém a už v roce 2026 chce produkovat 4000 tun uhličitanu lithného za rok. Geothermal Engineering chce kromě elektrárny United Downs s plánovaným dokončením v příštím roce realizovat v regionu Cornwall ještě tři další geotermální elektrárny. Každá z nich má po dokončení mít elektrický výkon 5 megawattů a tepelný 20 MWt.

Výhodou této metody je poměrně snadné a levné získávání lithia. Odpadne tak problém, jak lithium dostat z horniny, například z cinvalditu. Právě tím se nyní zabývá český Geomet a jeho akcionáři – Severočeské doly ze skupiny ČEZ a European Metals Holdings. Pro připomenutí: projekt na těžbu u Cínovce v Krušných horách počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného (což je 4225 tun čistého lithia), a to nejdříve od roku 2025.

Geotermální energie se uplatňuje v Evropě při výrobě elektřiny a tepla nejvíc na Islandu a v Itálii. Naopak v České republice zůstává na okraji zájmu. Podzemní voda se částečně uplatňuje při vytápění Děčína. Plány na výrobu elektřiny s využitím hlubinného tepla se sice objevily v Litoměřicích, Tanvaldu či v Dětřichově u Frýdlantu, ale zatím se nepodařilo zrealizovat ani jeden z nich. Svůj podíl na tom má i omezený přístup k dotačním programům EU.

[petrp]

Lidem v Česku zdraží uhlí, měli by se předzásobit, zima bude tuhá
Názor Lidé v Česku se musí připravit na citelné zdražování uhlí. Pokud nemají na zimu, která bude podle předpovědí nadprůměrně mrazivá, dostatečné zásoby, nechť se předzásobí co nejrychleji. Celosvětově totiž cena uhlí zvláště v posledních týdnech prudce stoupá. Za letošní rok se světové ceny uhlí více než dvojnásobily.
Důvodem markantního zdražování uhlí je enormní celosvětový vzestup poptávky po energiích a jejich zdrojích, jež nastává v souvislosti s odezníváním pandemie. Roli ale hrají také povětrnostní podmínky. Například v Evropě letos panuje relativně málo větrné počasí. To způsobuje, že produkce elektřiny z větrných elektráren je nedostatečná. Musí být nahrazována elektřinou vyráběnou z plynu. Jenže ani té není dostatek. Zásobníky na plyn se po loňské poměrně dlouhé a vydatné zimě nedaří v Evropě doplňovat. Takže Evropa a s ní i svět hledá poslední záchranu právě v uhlí.
Jenže v posledních letech se rozvoj těžby v uhelných dolech z důvodu prosazování zelených politik v EU zanedbával, takže kapacity produkce uhlí jsou rovněž nedostatečné. Výrobu elektřiny z uhlí navíc dále prodražuje dramatický nárůst cen emisních povolenek EU, až na rekordní úrovně přes 60 eur za kus. Ty si musí elektrárny a teplárny kupovat, aby mohly elektřinu, resp. teplo z uhlí produkovat.
https://faei.cz/lidem-v-cesku-zdrazi-uh ... bude-tuha/

[Lookass]

Čína zkoumá vzorky z Měsíce kvůli využití ve fúzní energetice

https://www.stoplusjednicka.cz/cina-zko ... energetice

Výzkum lunárních vzorků, nedávno dopravených čínskou misí Čchang-e 5, zahrnuje pátrání po izotopu helia-3 a uranu. Čína by je ráda využila ve fúzní energetice

[Alchymista]

Hra "Reactor Tech2" - https://store.steampowered.com/app/1444 ... ctor_Tech/
uvidíme...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ceny-energii ... 0-miliard/
Ceny energií porostou. Firmám se vyplatí investovat do vlastní energetiky. V podpůrném fondu bude 40 miliard

Ceny energií dál porostou. Firmy mohou využít aktuální situace a výrazně ušetřit vlastní výrobou elektřiny. Rozvoj stále oblíbenější kogenerace může pomoci přechodu na obnovitelné zdroje a dekarbonizaci. Na podporu investic do podnikové energetiky může jít v příštích letech z modernizačního fondu až 40 miliard korun.

V České republice v příštích letech výrazně poroste počet malých zdrojů, které budou vyrábět elektřinu a dodávat ji do sítě.

O růstu cen elektřiny jako o příležitosti pro nové investice v oblasti podnikové energetiky hovořili v uplynulém týdnu experti na konferenci poradenské společnosti EGÚ Brno. Podobně jako se zvýší počet fotovoltaických instalací na rodinných domech, měl by podle jejich očekávání vést odklon od uhlí k razantnímu rozvoji kombinované výroby elektřiny a tepla ve firmách.

„V regionu střední a východní Evropy bude za třicet let chybět obrovské množství elektřiny. Jen u nás budou postupně odstaveny elektrárny zajišťující přibližně polovinu dnešního výkonu a jeho nedostatek začneme pociťovat už mezi roky 2028 a 2031,“ řekl konstatoval ředitel strategie společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

„Malé podnikové zdroje nabízejí řešení jak v náhradě výkonu odstavených elektráren, tak ve vyrovnávání kolísavých dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Nyní je pro firmy správný čas uvažovat nad investicemi do vlastního energetického zdroje. Pro řadu z nich jsme už připravili zajímavé podnikatelské plány spojené s úsporami nákladů a s dodatečnými příjmy z prodeje elektřiny,“ doplnil.

Chybějící zdroje a nutné investice do výstavby nových kapacit povedou podle analýz EGÚ Brno i v následujících letech k dalšímu zdražování elektřiny. Bez výstavby nových zdrojů by se Česká republika stala z vývozce elektřiny jejím dovozcem již kolem roku 2035.

Odklon od uhlí také jednoznačně povede k výraznému zapojení obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ty však bez záložních zdrojů spalujících plyn nebudou schopné zvýšenou poptávku po elektřině pokrýt. Na zajištění takzvané výkonové rovnováhy se tou dobou bude muset podílet také spotřeba průmyslových podniků a postupně i malých firem a domácností.

„Dostupnost spotřeby a regulačních služeb malých zdrojů budou zprostředkovávat takzvaní agregátoři flexibility. Ti budou sdružovat výkon od provozovatelů jednotlivých zdrojů a budou efektivně řídit jejich nasazení. Na českém trhu jsou už dnes certifikovaní dva, konkrétně společnosti innogy a E.ON. Pro využití maximálního potenciálu flexibility malých zdrojů a spotřeby, včetně lokálních baterií je však potřeba reformovat sazby za distribuci elektřiny a zavést chytré měření u odběrných míst poskytujících tuto flexibilitu,“ informoval člen představenstva společnosti ČEPS Pavel Šolc.

Právě nabídka flexibility pro vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z OZE představuje podle EGÚ Brno obchodní příležitosti nejen pro firmy a instituce s vlastními zdroji, ale i pro české teplárny.

„Teplárny jsou pro snižování emisí CO2 nezbytné. Jejich role a význam centrálního zásobování teplem by měly být zachovány. Umožňují totiž výrazně navýšit celkovou energetickou účinnost systému, poskytovat regulace a zálohy,“ vysvětlil Michal Macenauer s tím, že pro centrální zásobování teplem i většinu podniků představuje nejvhodnější řešení rozvoj technologie společné výroby elektřiny a tepla, takzvané kogenerace.

Kogenerační jednotky jsou vhodným řešením jak pro průmyslové či výrobní podniky, tak pro instituce veřejné správy s co nejstabilnějším odběrem energií, především tepla, jako jsou například nemocnice či pečovatelské domy.

„Průměrná doba zavedení kogenerace od projektu po spuštění se pohybuje do 12 měsíců. Návratnost investice je pak v rozmezí pěti až sedmi let,“ uvedl ředitel business developmentu společnosti GENTEC CHP, předního českého výrobce kogeneračních jednotek, Jiří Novák.

Význam menších zdrojů rozptýlených v soustavě podnikové energetiky do budoucna jednoznačně poroste. Nabídka flexibility a záloh v síti pomůže úspěšnému zvládnutí dekarbonizace a rychlejšímu přechodu k OZE. Stát také proto podporuje rozvoj takzvané malé energetiky svými dotačními programy.

„Firmy a subjekty veřejné správy mohou využít například Modernizační fond s celkovou alokací přes 300 miliard korun. Nutnou podmínkou je však náhrada stávajícího zdroje, aby tak byla jasně prokázaná úspora emisí,“ informoval ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.

Podle EGÚ Brno budou v následujících letech směřovat investice nejen do modernizace teplárenství a podnikové energetiky, ale následně například i do malých jaderných zdrojů.

„Moderní trendy v energetice by měli sledovat nejen výrobci a velcí spotřebitelé energií, podniky, města a obce, ale například také subjekty v segmentu dopravy. Bohužel podmínky na trhu se mění velmi rychle a stále častěji se tak stává, že nás oslovují podnikatelé, kteří podcenili odbornou přípravu investic do energetiky,“ uzavřel ředitel strategie společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

[homer]

*Ještě to není ani měsíc, kdy se evropští energetici zděšeně dívali, jak ceny plynu ve holandské burze TTF překročily 500 USD za tisíc kubometrů a všichni novináři to zděšeně komentovali. Neuplynul ani měsíc a ceny vylezly nad 1000 USD nejenom za zkapalněný plyn LNG, ale i za trubkový z Ruska, Norska a Alžírska. Dnes už vyskočily na 1050 USD. Zvýšené ceny jsou vysazené na spotové burze TTF běhen celé zimy až do března.
*Cena ropy Brent překročila 80 USD za barel.
*A německý energetický regulátor udělal kozla zahradníkem, když certifikaci nového ruského plynovodu po dně baltského moře NordStream2 svěřil jeho úhlavnímu nepříteli a hlavnímu konkurentovi, polské firmě PGNiG, která provozuje přímého konkurenta, plynovod Jamal-Evropa přes Polsko do Německa. Dají se tedy očekávat průtahy s certifikací a další vyhrocení plynové krize v Evropě.
*V této situaci Holandsko oznámilo, že může odblokovat omezení těžby v nalezišti Groningen, kde byla těžba v uplynulých pěti letech snížena asi 5x a je plánováno její úplné zastavení kvůli opakovaným propadům půdy a zemětřesením, které poškozují stavby a také ohrožují hráze, které brání zaplavení polderů postavených na vysušených bažinách pod hladinou moře a zastavěných spoustou domů. No ale kvůli pár měsícům těžby snad nebude hned zle, když se tam plyn těžil na plné pecky více než půl století.
*V Číně a na celém trhu JKTC (Japan, Korea, Taiwan, China) cena uhlí vystoupala během letošního roku 4x, z 55 USD na 210 USD za tunu. Navíc Čína omezila dovoz australského uhlí a zkapalněného plynu kvůli necitlivým politickým vyjádřením australské vlády na téma vnitropolitické situace v Číně, lidských práv a také na téma covidu.
*A tak se celý energetický trh jihovýchodní Asie přerovnává, nákladní lodě s uhlím směřují jinam, než směřovaly před krizí a kvůli tomu roste rychle také cena uhlí v Evropě.
* Navíc v severovýchodních provinciích v Číně je nedostatek elektřiny a tak se chystá snižování spotřeby energie, včetně zastavení výroby v některých energeticky náročných provozech hutnictví, železářství, a také několikatýdenní zastavení elektronické výroby ve firmách Intel a Qualcomm, zkrátka nedostatek čipů bude pokračovat.
*Situaci v Číně by mohlo trochu uklidnit zahájení dovozu uhlí po nově postaveném železničním mostě přes řeku Amur, ale bohužel nejsou ještě dokončené všechny doprovodné stavby. Zvyšuje se také dovoz uhlí z Mongolska
*V Británii má energetická krize zase jinou podobu - nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích. Není to způsobeno skutečným nedostatkem suroviny, ale nedostkem řidičů pro přepravu v cisternách poté, co po odchodu Británie z EU končí řidičům z jiných zemí platnost pracovních víz. Internet už je zaplavený videi s nekonečnými frontami u čerpadel a také rvačkami na pumpách, když se někteří řidiči odmítli smířit s tím, že dostali do nádrže jenom polovinu benzínu (aktuálně si mohou najednou načepovat jenom 25 litrů a nic do kanystrů) a napadli kvůli omezením obsluhu.
* Čína zaznamenala v uplynulém čtvrtletí nejvyšší export za celou svoji historii, nárůst oproti letům 2020 i 2019 je asi 20 %

https://www.facebook.com/marie.divisova ... 7743359253