Energie - užitečné odkazy a zdroje

[kenavf]

Nebudeto to podobné jako římský beton ?
..

Ono je asi rozdiel použiť odpad ako "funkčnú zložku" betonu(stavbári ma môžu upresniť v pojme) a niečo iné ho použiť ako "plnivo" na ušetrenie betonu samotného(ten rez rímským betónom mi pripomína plnivo).

[petrp]

classix - co já vím, tak vyjímečnou vlastnost římskému betonu dodávalo přidávání sopečného popela a pemzy do směsi. To bys poznal asi jen chemickým rozborem...

[classix]

Myslel jsem na tobermorit.

[Alchymista]

clasixx- nie to z toho spadnutého talianskeho mostu?
Vážnejšie - stavebná suť "ako ktorá" a "ako na čo".
Ono je tiež napríklad obrovský rozdiel v konečnom betone, keď sa do zmesy použije štrk a keď sa použije drvený kameň. Beton z berlínskeho múru skončil v podklade nemeckých diaľnic. Bol to dobrý, a dobre vyzretý, betón. V podstate akýkoľvek starší betón sa dá použiť do menej náročného nového betonu ako kvalitná náhrada štrku. Zvyšok stavebnej sute (tehly, malta, omietky...) zasa ako plnivo, teda miesto bežných "veľkých kameňov"

A sopečný popol je v podstate kapitola sama o sebe, pemza tiež. Tvar jednotlivých zŕn a mikroštruktura a chemické vlastnosti ich povrchu robia zo sopečného popola niečo "ťažko predstaviteľné" - sopečný popol predstavuje niečo štrukturou podobné snehovej vložke, ale bez jej krásnej symetrie - podlžne, rozvetvené kryštaliky s vysokou pevnosťou v ťahu a ohybe. Chemicky je to zasa výborný materiál pre ukotvenie kryštalov pri tuhnutí betonu.

[Kolja]

Když jsme cokoliv doma betonovali, říkali starší, že cihla do betonu nepatří. Dávali jsme zásadně pořádný kameny, pokud možno čistý, alespoň opršený.

[Alchymista]

samozrejme že nepatrí, jej pevnosť a ďalšie vlastnosti sú v porovnaní so samotným betonom "mizerné". A ani kameň do betonu nemôže byť "hociaký" (žiadne bridlice, pieskovce...).

[Kolja]

Shrnul bych to asi tak: Drcený beton-ano, stavební suť (cihla, malta)-rozhodně ne.

[Alchymista]

súhlasím
na druhej strane - keď bude treba vyrovnať dvor pod parkovisko, tak sa dá možno využiť aj tá tehlo-maltová suť
a potom príde naložená "tatra" a prepadne sa :???:

[kenavf]

Ono aj veľkosť toho kameňa má význam. Nieje jedno aká frakcia sa použije.

[Kolja]

Teď se dívám na Flightradar. Zajímavé. Málo velkejch letadel, ale plno cesen a podobné havěti.

[petrp]

Lidi místo dřepění na zadku lítaj - tady z okolních letišť je v tomhle pěkném počasí snad všechno v luftě :-)

[riho]

Do rímskeho betónu sa pridával prírodný puzolan (čítaj pucolán), ktorý si obyvatelia Ríma ťažili z pod vlastného mesta.

[Alchymista]

Však ale to je tiež druh sopečného popola.

[woxia]

Pro pevnost betonu je také důležité, jak v něm dané krystaly "rostou". To se např. používá u vodotěsných betonů.
Samozřejmě že nikde nenajdete, jaké krystalizující látky to jsou.

[bacil]

Používá se mazlák nebo glycerín.

[Tomas BB SK]

samozrejme že nepatrí, jej pevnosť a ďalšie vlastnosti sú v porovnaní so samotným betonom "mizerné". A ani kameň do betonu nemôže byť "hociaký" (žiadne bridlice, pieskovce...).

tehla - tam je problem jej "savosť". Vytiahne vodu zo zmesi a v jej okoli cement nezhydratuje. Vytvori sa tak okolo tehly akoby dutina... Penost v tlaku ma tehla dostatocnu na zizsie triedy betonu. problem je ta chybajuca voda v cemente...

Lomovy kamen jedine do betonu ktory neprichadza do styku s vodou nedajboze mrazom. Exterierove betony musia byt vzdy "vodostavebné" a "mrazuvzdorne" (XC3,4 , XF3,4) a tie sa robia z riecneho strku ("dunaj"). Inak sa po case rozpadne. Pekne je to vidiet na roznych vybetonovanych plochach v mestach a dedinach. Miesto betonu strkovisko. Stavebny dozor bol evidentne na pive ktore mu zaplatila stavebna firma. poznam velmi dobre a u mna je to na odobratie peciatky a 5 rokov zakaz cinnosti. Ale bohuzial, Mamona je prednejsia a "kompetentny" vedia howvno a preto stat vyzera ako vyzera. A ked sa jeden ozve tak je zablbca. Hlavne ze to platime vsetci z dani... Holt, svet ludi

O plynulosti frakcie a jednotlivych zlozeniach to by bolo nadlhsie...

[petrp]

"Lomovy kamen jedine do betonu ktory neprichadza do styku s vodou nedajboze mrazom." Ještě, že mi to nikdo před lety neřekl Tenhle plot z lomového kamene kladeného do betonu tady stojí 14 let a není na něm patrná jakákoliv známka degradace. Betonová směs te tentýž nadrcený lomový kámen s pískem...

[woxia]

Lomovy kamen jedine do betonu ktory neprichadza do styku s vodou nedajboze mrazom. Exterierove betony musia byt vzdy "vodostavebné" a "mrazuvzdorne" (XC3,4 , XF3,4) a tie sa robia z riecneho strku ("dunaj"). Inak sa po case rozpadne.

Aha, takže musíte těžit rakouské kamenivo, protože slovenské hory jsou houbovité, proto vyrostly tak vysoko.
To je přesně vidět u stavby žilinských tunelů, které vsakují peníze a výsledek nevidět.

BETON ČSN EN 206+A1 a ČSN P 73 2404
C 30/37 - XC3,XF3
- Kamenivo podle ČSN EN 12620 s dostatečnou mrazuvzdorností
http://www.ebeton.cz/specifikace

Jinak hezký graf že nasákavost a mrazuvzdornost podle normy jsou dost rozdílné, protože jinak by štěrkové lože u vlaků už bylo dávno z písku.


ČSN 73 1322 Stanovení mrazuvzdornosti betonu

Zkouška se provádí na betonových zkušebních hranolech o velikosti 100x100x400 mm nebo 150x150x600 mm. Tato tělesa jsou nasyceny čistou vodou, uloženy 25 dní ve vlhkém prostředí a poté 3 dny ve vodním uložení. Resp. 57 dní ve vlhkém prostředí a poté 3 dny ve vodě v případě, že bude konstrukce vystavena účinkům zmrazování ve stáří betonu delší než 90 dní. Tělesa jsou zmrazována při teplotě -15 až -20°C (4 hodiny) a rozmrazována vodou při teplotě +15 až + 22°C (2 h). Počet zkušebních cyklů je 50, 100 a 150. Po daných počtech zkušebních cyklů se zjistí hmotnostní úbytek zkušebních těles a provede se zkouška pevnosti za ohybu jak zmrazovaných, tak referenčních nezmrazovaných těles. Součinitel mrazuvzdornosti je dán jako poměr pevností zmrazovaných těles k pevnosti těles referenčních. V případě, že tento poměr je menší než 75%, je beton vyhodnocen dle ČSN 73 1322 jako nemrazuvzdorný

[vojvoda]

Atómová elektráreň Jaslovské Bohunice - nehody a úniky radiácie

[kenavf]

https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/15952/231431

V čase 28:30 vedec zoberie kovovú nádobu asi s kvapalným dusíkom(?? nepoužíva tepelne izolačné rukavice) a do nádoby zvrchu priblíži zapálený špajdlík, ten samozrejme zhasne, následne vedec priblíži ten zhasnutý špajdlík zospodu k nádobe a dotýka sa spodnej hrany nádoby s kvapalným dusíkom(?) a špajdlík sa znova rozhorí.
Otázka:
Prečo sa znova rozhorel? Dochádza v tom mieste k nejakej koncentrácii čistejšieho kyslíka? Ešte som sa s takým javom nestretol(ak nepočítam hypermangán s peroxidom)