Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

V Evropské unii se loni vůbec poprvé vyrobilo více elektřiny z větrných, fotovoltaických nebo vodních elektráren než z fosilních zdrojů jako uhlí nebo plyn. Podle agentury Bloom­berg k tomu přispěla i nižší poptávka způsobená vládními opatřeními proti šíření nákazy, která se více projevila v omezení spotřeby dražšího uhlí.
Produkce z větrných elektráren a fotovoltaiky vzrostla loni v Evropě meziročně o desetinu. Z uhlí se naopak vyrobilo o 20 procent méně, asi polovina toho co v roce 2015. Poptávka po uhlí klesá kvůli jeho zdražování, zejména kvůli rostoucí ceně emisních povolenek. Ty musí uhelné firmy platit za vypuštěné emise a jejich cena za poslední tři roky vzrostla šestinásobně z 5 na loňských 30 eur. Nyní je jejich cena ještě vyšší.
Odlišná je ale situace v České republice. Podle dat Ember se v tuzemsku loni vyrobilo 51 procent elektřiny z uhlí, 37 procent z jádra a pouze 12 procent z obnovitelných zdrojů.
Obavy z toho, že stále větší důraz na obnovitelné zdroje povede k výpadkům v přenosové síti, takzvaným blackoutům, Gavor odmítá. „Myslím si, že k blackoutům docházet nebude,“ uvedl. Obnovitelné zdroje jsou podle něho sice bezmocné vůči počasí, ale všichni provozovatelé sítí v Evropě vědí, kdy nemohou spoléhat na fotovoltaiku. „Vědí také den dva dopředu, že nebude foukat, takže se mohou připravit,“ dodal. Musí být ale záložní zdroje. Když budou ubývat uhelné zdroje, musí být podle Gavora k dispozici zdroje plynové a ty budou doplňovat bateriové systémy.

Emisní povolenka, kterou musejí nakupovat všichni velcí výrobci elektřiny a tepla z fosilních paliv i některé průmyslové podniky, v poslední době prudce zdražila. Souvisí to i se zahájením čtvrté etapy systému EU ETS; od počátku tohoto roku je k dispozici méně povolenek než v minulém období. Ještě v polovině listopadu vycházela povolenka k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého na 26 eur. Od té doby cena vzrostla o celých 50 procent. Ve čtvrtek 11. února spotová cena na německé burze EEX přepsala historické rekordy, když se vyšplhala na 39,29 eura (1010 korun) za tunu emisí.

Cena elektrické energie sice od loňského podzimu taktéž vzrostla, ale ne tak výrazně. Pro představu: majitel uhelné elektrárny dnes prodá elektřinu po 55 eurech za megawatthodinu, avšak 30 až 40 eur obratem zaplatí za emise. Zůstane mu 15 až 25 eur, ze kterých musí pokrýt náklady na palivo a další provozní náklady. Za takových podmínek se výroba elektřiny z černého uhlí stává těžce ztrátovou, hnědouhelné bloky se pohybují na hraně přežití.

Velké i menší energetické skupiny se začínají s uhlím loučit. ČEZ na konci roku 2019 odstavil dva bloky elektrárny Ledvice (celkem 220 megawattů), na počátku loňského roku skončil jeden ze čtyř bloků černouhelné elektrárny Dětmarovice u Ostravy. V červnu následovalo zavření staré elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku o výkonu 440 megawattů. Mluvčí ČEZ Roman Gazdík k tomu dodal, že v tomto roce ČEZ odstaví 500megawattovou elektrárnu Mělník III. Stane se tak o několik let dříve oproti původnímu plánu.

Energie z jádra produkovaná v současné době ve Švédsku šesti reaktory ve třech elektrárnách tvoří 40 procent energetického mixu. Za ideálních podmínek, tedy v teplejších obdobích roku, když příhodně fouká vítr a svítí slunce, je Švédsko nejenže soběstačné, ale elektřinu dokonce exportuje.

Potíž nastává, když je zima, bezvětří a šero. Nejde přitom jen o samotný nedostatek produkce, ale také o potíže s přenosovou soustavou, přesněji distribucí elektřiny ze severu na jih země, upozornila agentura Bloomberg. Zatímco na severu je elektřiny díky příhodným podmínkám pro větrné a vodní elektrárny dostatek, na jihu v zimě letí její ceny vzhůru. Například minulý týden dosáhly šestinásobku běžné ceny.

I kdyby změna zákona navržená liberály prošla, Švédové si na obnovení dodávek z odstaveného reaktoru počkají. „Trvalo by to jeden až dva roky, přesto je to ale nejefektivnější a nejrychlejší cesta, jak nahradit chybějící zdroje elektřiny, s nimiž se nyní jih Švédska potýká,“

Solární elektrárna na Sahaře by změnila svět k horšímu, tvrdí studie