Přechod ekonomiky z Ropa/$ na elektrinu

[Skeptik]

Myslíš nějak takto ???

[Alchymista]

Ano, dopadne to asi tak nejak. Alebo ešte horšie...

[homer]

První stát by měl v budoucnu zavést daň z vlastnictví elektromobilů, zákonodárcům se totiž nelíbí, že stát přichází o peníze kvůli neplacení daní z pohonných hmot.

Až 400 dolarů ročně by na daních mohli v budoucnu zaplatit majitelé elektromobilů v americkém státě Texas, pokud místní senát schválí návrh zákona číslo 1728. Ten by měl kompenzovat příjmy do rozpočtu, které se snižují díky tomu, že u elektromobilů není logicky hrazena daň z pohonných hmot.

Parlamentní iniciativa, kterou podporují republikánští zákonodárci Charles Schwertner a Robert Nichols spolu s demokratkou Beverly Powellovou by zajistila úhradu daně z elektromobilů a to už při jejich vlastnictví. Politikům se totiž dlouhodobě nelíbí snižující se příjmy do rozpočtu právě kvůli většímu rozšiřování elektromobilů.

Nová daň by měla ročně dosáhnout od 190 do 240 dolarů (od 3980 do 5027 korun) za elektromobil. V případě zvýšeného nájezdu nad 9 000 mil (14 484 kilometrů) ročně by pak měla být k sazbě přičtena částka 150 dolarů (cca 3142 korun).

Pokud se tak položky sečtou, mohly by roční odvody za každý elektromobil dosáhnout částky i 400 dolarů, tedy přes osm tisíc korun.

https://energozrouti.cz/z/prvni-zeme-ch ... orun-rocne

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/elektromobil ... struktura/
Elektromobily, nebo auta na vodík? Druhá varianta nabízí řadu výhod, zatím ale chybí infrastruktura

Vodík aktuálně představuje asi 2 procenta energetického mixu Evropské unie. Přičemž 95 procent energie se vyrábí z fosilních paliv, což každoročně představuje emise 70 až 100 milionů tun oxidu uhličitého. Jak uvádí Evropský parlament, podle výzkumu by obnovitelné energie mohly do roku 2050 představovat podstatnou část evropského energetického mixu, ve kterém by vodík mohl tvořit až pětinový podíl. Pokryl by tak 20 až 50 procent energetické poptávky v dopravě. Řada studií ukazuje, že evropský energetický systém se značným podílem vodíku a obnovitelných plynů by byl navíc nákladově efektivnější než systém využívající rozsáhlou elektrifikaci.

Výroba a spotřeba energie v roce 2018 představovala 75 procent všech emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Přestup k zelenému hospodářství a k čisté a cenově dostupné energii tak pro všechny členské státy představuje obrovskou výzvu. Evropská unie je navíc z 58 procent stále závislá na dovozu zejména ropy a zemního plynu. Už loni proto komise přišla s Vodíkovou strategií pro klimaticky neutrální Evropu. Má urychlit vývoj čistého vodíku a zajistit to, že se do třiceti let stane základem pro klimaticky neutrální energetický systém.

Baterie, nebo vodík?
Existují různé typy vodíku, které se od sebe liší nejen samotným výrobním procesem, ale i výslednými emisemi skleníkových plynů. Čistý vodík se vyrábí elektrolýzou vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Během jeho výroby tak nevznikají žádné skleníkové plyny. Podle „EU hydrogen policy“ odvětví dopravy zatím nedokázalo snížit emise skleníkových plynů kvůli zvýšené poptávce po dopravě a pokračující dominanci fosilních paliv.

Baterie jsou sice podle evropského dokumentu vhodnou technologií pro lehká silniční vozidla nebo městské autobusy, ale jejich nižší hustota energie ve srovnání s fosilními palivy omezuje jejich použití pro dálkovou silniční dopravu, lodní dopravu nebo letectví. Vodík má totiž vyšší energetickou hustotu než baterie, takže jej lze použít právě pro přepravu na dlouhé vzdálenosti a těžké náklady.

„Čistý vodík je slibným palivem pro dopravní aplikace, protože nabízí větší dojezd než baterie a rychlé doplňování paliva. Vozidla na vodíkový palivový článek přeměňují vodík na elektřinu k pohonu svých motorů. Aby se podpořilo širší přijetí, bude třeba značně rozšířit současnou síť 144 čerpacích stanic na vodík v Evropě,“ uvádí se v dokumentu.

Čistý vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny a oxidu uhličitého[/color] je možné použít i k výrobě syntetických plynných nebo kapalných paliv pro dopravu. Tato takzvaná pohonná paliva mohou pomoci dekarbonizovat námořní dopravu a letectví. Přechod z elektřiny na syntetická paliva však přináší značné energetické ztráty, zatímco vozidla na elektrický pohon využívají energii mnohem efektivněji.

Není vodík jako vodík
Evropští poslanci trvají na tom, že klasifikace různých typů vodíku je zásadní, a zároveň požadují jednotnou evropskou terminologii, která by jasně rozlišovala mezi obnovitelným vodíkem a nízkouhlíkovým vodíkem. Zřejmě se tak shodnou na tom, že jedinou využitelnou variantou je zelený vodík. Tedy ten vyrobený z obnovitelných zdrojů.

Jaké druhy vodíku vlastně existují? Velmi zjednodušeně jej lze rozdělit následovně.

Čistý vodík, nebo také zelený vodík, se vyrábí elektrolýzou vody s obnovitelnou elektřinou. Během tohoto procesu nevznikají žádné skleníkové plyny.

Šedý vodík se vyrábí ze zemního plynu reformováním parou a metanem. Výsledkem tohoto výrobního procesu jsou emise přibližně 9,3 kilogramů oxidu uhličitého na kg vodíku.

Podobné je to u modrého vodíku, při jehož výrobě se využívají stejné výrobní procesy jako u toho šedého, nicméně oxid uhličitý je zde zachycen a trvale uložen. Jeho výroba je dražší než výroba vodíku šedého, ale levnější než u zeleného vodíku.

Tyrkysový vodík se vyrábí pyrolýzou zemního plynu, přičemž jako vedlejší produkt lze na trhu prodávat čistý uhlík. Je stále v rané fázi vývoje, ale má potenciál stát se nákladově efektivním procesem.

Chybí potrubí
Aktuálně hraje vodík v celkové dodávce energie jen malou roli. Existují totiž určité překážky, jako je nákladová konkurenceschopnost, kapacitní možnosti výroby či infrastruktura.

V současné době existuje jen asi 5 tisíc kilometrů vodíkových potrubí, a to hlavně USA, kde se nachází více než polovina uvedené délky. Asi šest set kilometrů má Belgie a čtyři sta kilometrů Německo. Oproti tomu délka potrubí na zemní plyn dosahuje celkově asi tří milionů kilometrů. Vstřikování vodíku do plynové sítě by tak mohlo významně snížit počáteční kapitálové náklady na vodíkové projekty.

Další rozvoj v použití vodíku závisí na celé řadě faktorů. Předně půjde o vytvoření trhu s čistým vodíkem, snížení jeho výrobních nákladů a vytvoření infrastruktury pro jeho přepravu a skladování.

Otázkou stále zůstává vnímání jeho bezpečnosti, které zatím brzdí využití jeho plného potenciálu. Dále se ale očekávat, že díky vodíku v budoucnu budeme moci provozovat jak bezemisní dopravu, tak vytápění či průmyslovou výrobu.

Vodík u nás
S nabídkou prvního vodíkového osobního auta u nás přišla nedávno Toyota. Tankování by přitom nemělo zabrat více než pět minut. Automobilka s uvedením nového modelu čekala na to, až budou v České republice vybudovány první tankovací stanice.

V letošním se počítá se dvěma stanicemi, v Praze a v Litvínově. V roce 2022 by měly přibýt stanice v Praze a v Brně, o rok později ještě jedna v Plzni. Do roku 2030 se v České republice plánuje zbudování asi osmdesáti plnicích vodíkových stanic.

V nejbližších dnech se očekává další vůz na vodíkový pohon. Na českém trhu jej má začít nabízet automobilka Hyundai.

A nejde jen o trh s osobními automobily. První vodíkové autobusy by mohly v dohledné době jezdit třeba na Ostravsku. Dopravní podnik Ostrava nedávno zveřejnil výběrové řízení na deset vodíkových autobusů. První cestující by mohly svézt v roce 2023.

Společnost Energoaqua nedávno informovala o tom, že chce v Rožnově pod Radhoštěm začít s výrobou vodíku parní reformací zemního plynu. Ročně plánuje vyrobit až 187 tun vodíku za rok.

Klíčová role vodíku
Vodíkovou iniciativu zahájenou rakouským předsednictvím Rady v roce 2018 podepsalo 24 členských států. Loni v červnu se na společném prohlášení o vodíku, které prosazuje klíčovou roli vodíku při dosahování klimatické neutrality, shodlo Rakousko s Belgií, Francií, Německem, Lucemburskem, Nizozemskem a Švýcarskem.

Samé výhody?

Ideally, 39 kWh of electricity and 8.9 liters of water are required to produce 1 kg of hydrogen at 25°C and 1 atmosphere pressure. Typical commercial electrolyzer system efficiencies are 56%–73% and this corresponds to 70.1–53.4 kWh/kg

V ideálnom prípade je na výrobu 1 kg vodíka pri teplote 25 °C a tlaku 1 atmosféra potrebných 39 kWh elektrickej energie a 8,9 litra vody. Typická účinnosť komerčných elektrolyzérov je 56 % - 73 %, čo zodpovedá 70,1 - 53,4 kWh/kg.

-> 2,8-3,6 - 5,8-7,5 €/kg vodíku len v cene elektriny (cena ako pre domácnosti)
-> pozostatkom po elektrolýze je "soľanka" s minerálmi rozpustenými vo vode, ktorá ničí elektrolyzér
-> vodu tak nestačí demineralizovať, musí byť prakticky destilovaná, alebo musí byť spotreba vody násobne väčšia a elektrolyzér bude produkovať silne mineralizovanú vodu, nebezpečnú pre životné prostredie
-> radšej nikto nerieši otázku produkcie oxidov dusíku v motoroch spalujúcich vodík - vodík horí pri výrazne vyšších teplotách ako iné palivá

[k42]

Šílenství na pochodu. Autoři toho traktátu o barvách vodíku zřejmě uprchli z blázince.

[kenavf]

..

Ideally, 39 kWh of electricity and 8.9 liters of water are required to produce 1 kg of hydrogen at 25°C and 1 atmosphere pressure. Typical commercial electrolyzer system efficiencies are 56%–73% and this corresponds to 70.1–53.4 kWh/kg

V ideálnom prípade je na výrobu 1 kg vodíka pri teplote 25 °C a tlaku 1 atmosféra potrebných 39 kWh elektrickej energie a 8,9 litra vody. Typická účinnosť komerčných elektrolyzérov je 56 % - 73 %, čo zodpovedá 70,1 - 53,4 kWh/kg.

-> 2,8-3,6 - 5,8-7,5 €/kg vodíku len v cene elektriny (cena ako pre domácnosti)
..

Tu je niečo z testu Toyoty v Česku

Když už jsem nakousl spotřebu – moje krátká projížďka ukázala na displeji průměrnou hodnotu 1,3 kilogramu vodíku na 100 km.

https://www.novinky.cz/auto/automoto-te ... i-40304437

Jeden kilogram vodíku aktuálně stojí na německých čerpacích stanicích 9,50 eura, tedy 242,58 Kč, prázdnou nádrž tak naplníte za 1213 korun.

Takže pri výrobe vodíku elektrolýzou by bolo 1.3x60=80kWh na sto kilometrov.

Klasický elektromobil danej veľkosti môže mať spotrebu cca 16kWh/100km
Švagor so svojou dízel Oktáviou 1,6 má spotrebu 4.5L x 3,8kWh/L=17.1kWh/100km

Nie je tam niekde chyba? Je to určite 39kWh/kg?(Zákon zachovania energie...kam by sa to stratilo?)

[Alchymista]

Malo by to byť správne - iný zdroj uvádza energiu 142MJ (141.86MJ/kg H2 presne) - a to zodpovedá 39,44 kWh
Kilogram vodíka je asi 11,1m3 (alebo hustota 0,0899kg/m3) - pri tlaku 200 atm je to zhruba nádrž meter dlhá a 26cm v priemere, s objemom 55 litrov.

[kenavf]

To by potom u tej Toyoty vychádzala účinnosť palivových článkov cca 29%(15/39/1,3) a pokial viem tak sa všeobecne uvádza účinnosť palivových článkov cca 65+%.

[Alchymista]

Uvádzať sa môže Kto nepřilže, neprodá.

Existuje niekoľko riešení palivových článkov na vodík. Aj takých, ktoré pracujú pri 500-700°C (až cez 1000°C), aj takých, kde sú elektrody? membrany? dopované plutoniom... Tie lacnejšie vystačia s katalizátormi s platinou či paladiom...

alebo takto: Vstupná stránka: https://www.energy.gov/eere/fuelcells/h ... ies-office
https://www.energy.gov/sites/default/fi ... pr2016.pdf
https://www.energy.gov/eere/fuelcells/c ... chnologies
CHP = Combined Heat and Power

---

---

Mimochodom - ako dlho vám vydrží domácnosť bežať s 39kWh? Mne by to vydržalo prakticky na týždeň (podľa výpisu k faktúre ZSE za minulý rok)

[Alchymista]

https://roklen24.cz/konkurence-aneb-jak ... udoucnost/
Konkurence aneb Jak Tesla přišla o naděje na lepší budoucnost

Když se Tesla kdysi jako první automobilka vážněji pustila do výroby EV, její fanoušci jí začali předpovídat budoucnost, ve které bude dominovat celému automobilovému průmyslu. Zakládali to na dvou domněnkách. Za prvé, předpokládali, že EV budou časem v podejích aut tvořit většinu, a za druhé, předpokládali, že náskok Tesly žádná jiná automobilka nedožene.

Běžně tvrdívali, že Tesla má deset let náskok, že ostatním automobilkám ujel vlak, že nechápou, kde leží budoucnost a že se potýkají s (nikdy pořádně nevysvětlenými) historickými problémy. Realita však byla úplně jiná. Hlavní důvod, proč se ostatní automobilky moc do EV nehrnuly, byl ten, že po nich nebyla prakticky žádná přirozená poptávka. Výroba a prodej byl ztrátový business, což ostatně potvrzují i čísla Tesly, která za celou svou existenci nikdy na prodejích aut nevydělávala a ani dnes nevydělává.

Všechno se změnilo až tehdy, když se vlády řady velkých zemí v čele s EU rozhodly přinutit automobilky pod hrozbou velkých sankcí k masivním prodejům EV a současně jejich ceny štědře dotovaly kupcům. Tento okamžik znamenal konec nadějím Tesly pro lepší budoucnost. Tesla je díky tomu už nějakou dobu totálně válcovaná konkurencí. Dnes je na trhu snad 60 různých modelů EV a tento počet se v brzké době nejméně zdvojnásobí.

To znamená, že je možné, že první původní předpoklad fanoušků Tesly ohledně velkého nárůstu podílu EV na celkovém trhu aut se naplní. Rozhodně to však není pro Teslu dobrá zpráva. Její podíl na trhu EV výrazně klesá a lepší už to těžko někdy bude. Paradoxně tak státní dotace a pobídky, na nichž Tesla postavila svůj business, pro ni znamenají největší hrozbu. To jsou paradoxy.

Teď samozřejmě čekám, že členové kultu Elona Muska jako vždy, když se jejich modly někdo dotkne, vyletí jako čertíci z krabičky. Je mi to celkem jedno. Jsem už dost starý na to, abych měl potřebu někoho přesvědčovat o své pravdě. Navíc se tomu většina lidí už dlouho směje. Především však tento článek není o Tesle.

Největší lekce, kterou Tesla svou existencí investorům poskytuje, a proč tento článek píšu, je ta, že ukazuje v praxi na jednu důležitou a často opomíjenou poučku: „Nikdy nepodceňujte sílu konkurence.“ Ta se dříve nebo později objeví všude a může podrazit nohy i do té doby zdánlivě neohroženému lídrovi.

Investujte opatrně!

[martanus]

Společnost Tesla byla v Norsku shledána vinnou z omezování rychlosti nabíjení a kapacity baterie

Můj model 2014 Model S 85 dosahoval do 13. května Jmenovitého dosahu 247 mil. Nyní po příští aktualizaci stále klesal na 217 mil. To je pokles o 11% za 5 týdnů. “

https://www.zerohedge.com/markets/tesla ... ity-norway

[bacil]

Příčina bude prozaičtější - odchod několika článků. Jelikož monitorují každé auto, tak vidí i na ty články a zablokují je, aby předešli požáru. No tak se snížila kapacita po update, který umí lépe vyhodnotit články, které hrozí průšvihem.

[Svarboj]

Asie odmítá výzvu k zastavení investic do fosilních paliv
Asie odmítá výzvu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) k zastavení investic do fosilních paliv v zájmu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Japonsko argumentuje tím, že pokud by návrh IEA uposlechlo, mohlo by ztratit energetickou bezpečnost. Filipíny se pak obávají, že by jim takový krok znemožnil snahu zvýšit příjmy obyvatelstva. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
https://cz.energyhub.eu/cs/articles/510 ... nich-paliv
▼▲
IEA žádá kvůli ochraně klimatu radikální změnu energetické politiky
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přichází s radikálními požadavky na změnu energetické politiky, aby svět do poloviny století dosáhl nulových emisí. V dnes zveřejněné zprávě navrhuje například okamžitě zastavit investice do ropných, plynových a uhelných projektů. Pokud vlády chtějí uhlíkovou neutralitu do roku 2050 zajistit, musí se nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových osobních aut se spalovacím motorem a globální odvětví elektřiny musí dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2040. Zpráva má být vodítkem pro další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které se uskuteční v listopadu ve Skotsku.
https://oenergetice.cz/zivotni-prostred ... e-politiky

Radikálové požadují...jak jinak...radikální řešení.

[Alchymista]

Mezinárodní agentura pro energii (angl. International Energy Agency, IEA) je vládní organizace. Založila ji OECD roku 1974. Sdružuje 29 členských zemí (včetně Česka). Zabývá se prevencí přerušení zásob ropy a informacemi o ropném trhu a dalších energií a energetických zdrojů.

členovia - s výnimkou USA a Kanady čistý spotrebitelia ropy a plynu

[homer]

Zákaz plynových kotlů se blíží, alternativa je ale stále drahá

Už příští měsíc by ministři ve Velké Británii měli rozhodovat o možnosti zákazu prodeje plynových kotlů. Ty by měly nahradit ekologičtější alternativy jako jsou tepelná čerpadla. Jejich cena je ale mnohonásobně vyšší.
Už do 14-ti let, tedy do roku 2035 by podle návrhu britských ministrů mohly být zakázány kotle spalující zemní plyn. Ty totiž stejně jako jiné ropné produkty významně přispívají k emisím skleníkových plynů, které chce nejen Velká Británie srazit na nulu. Náhrada za plynové kotle je ale zatím drahá a pro většinu lidí nedostupná.
Podle jednoho z návrhů, kteří mají ministři na stole by bylo nutné při prodeji domu zajistit přechod na ekologický způsob vytápění a ohřevu TUV (teplé užitkové vody). To by mohlo podle odborníků podpořit zavádění ekologičtějších způsobů vytápění a zároveň k tomu nenutit obyvatele, kterým stávající řešení „dožívají“.
V jiném případě by se u plynových kotlů mohl účtovat poplatek, kterým by byla dotována výroba ekologičtějších tepelných čerpadel a tím i jejich masivnější rozšiřování.

https://energozrouti.cz/z/plynove-kotle ... atim-draha

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dobra-zprava ... a-rekordy/
Dobrá zpráva pro Agrofert. Výroba i cena řepkové bionafty trhá rekordy

Výrobci řepkové bionafty mohou být spokojeni: produkce v Česku za loňský rok dosáhla rekordních 258,6 tisíce tun a cena je na dlouhodobém maximu. Naopak trh s bioetanolem je v depresi, výroba oproti rekordnímu roku 2016 klesla o 35 procent. Největším českým výrobcem bionafty je Preol ze skupiny Agrofert, v produkci bioetanolu dominuje cukrovar Tereos TTD.

Statistiky výroby kapalných biopaliv zveřejnilo bez dalšího komentáře na svém webu ministerstvo průmyslu a obchodu. Domácí producenti kapalných biopaliv se pohybují na sinusoidě, kdy se střídají lepší a horší roky. Značně kolísá cena biopaliv i objem tuzemské produkce. Například trh s bionaftou byl na vrcholu v letech 2011 až 2014, poté nastal pád produkce zhruba o jednu čtvrtinu. Od roku 2018 je byznys s tímto biopalivem opět na vzestupu a objem produkce v roce 2019 i loni pokořil historická maxima.
Výroba a spotřeba bionafty v ČR (v tunách)

Výroba a spotřeba bionafty v Česku, v tunách. Zdroj: MPO – Kapalná biopaliva za rok 2020

Cena bionafty, která se na světovém trhu v minulých letech pohybovala mezi 800 až 1000 dolary za tunu, letos vystřelila prudce nahoru a nyní dosahuje 1600 dolarů za tunu. Jak v květnu upozornila Agrární komora, také cena suroviny – řepky – letos přepisuje rekordní hodnoty.

Opačný vývoj lze vysledovat u druhého biopaliva – bioetanolu neboli biolihu. Ten se v zemích Evropské unie povinně přidává do benzinu. Domácím výrobcům se dařilo hlavně v letech 2012 až 2017, kdy objem produkce překonával 100 tisíc tun za rok. Naopak v posledních čtyřech letech to není žádný zázrak. Dovoz biolihu, který byl ještě v roce 2013 zanedbatelný, se loni vyšplhal na 61 tisíc tun. Naopak domácí produkce klesla na 75,7 tisíce tun.

Poměrně výrazně létají nahoru a dolů také zisky výrobců biopaliv. Lovosický Preol, který náleží do skupiny Agrofert ovládané svěřenskými fondy premiéra Andreje Babiše, vydělal v letech 2010 a 2011 více než 600 milionů korun. Naopak v roce 2017 se čistý zisk dominantního výrobce bionafty v Česku snížil 85,5 milionu korun. Loňské výsledky ještě nejsou k dispozici, v roce 2019 se zisk Preolu zvýšil na 234 milionů korun po zdanění. Preol má kapacitu na zpracování 460 tisíc tun řepky ročně, vedle biopaliva vyrábí také řepkový olej.

Velmi rozkolísaná je také ziskovost hlavního výrobce bioetanolu v Česku – společnosti Tereos TTD. Jejím hlavním produktem je cukr, vedle toho vyrábí potravinářský líh a biopalivo. Ve vydařeném finančním roce 2013/14 se čistý zisk vyšplhal na 893 milionů korun, naopak v nejméně úspěšném roce 2018/19 vykázal Tereos TTD ztrátu 179 milionů korun. Druhý největší výrobce biolihu Ethanol Energy, který vlastní napůl Agrofert a slovenské Enagro, se dostal ze ztráty 105 milionů korun v roce 2018 do zisku 90 milionů o rok později.
Klesající výroba bioetanolu v Česku

Výroba a spotřeba bioetanolu v Česku, v tunách. Zdroj: MPO – Kapalná biopaliva za rok 2020

Výrobcům bioetanolu by jistě pomohl návrh, který do aktuální novely zákona o podporovaných zdrojích energie „propašoval“ poslanec Pavel Pustějovský (ANO). Podle jeho návrhu se má zvýšit podíl tohoto biopaliva v benzinu ze současných 4,1 na 8,8 procenta. Ostře proti zmíněnému návrhu jsou hlavně zástupci Pirátské strany. „Navyšování podílu biopaliv první generace nemá relevantní environmentální přínosy, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů ani dostatečnou úsporu emisí a není v souladu s novou politikou EU,“ uvedl k návrhu poslanec Petr Třešnák.

Kapalná biopaliva a jejich přimíchávání do benzinu a nafty si v minulosti protlačila vlivná zemědělská lobby, která touto cestou chtěla řešit problém s nadprodukcí obilnin či cukrové řepy. Evropská unie již ze svého nadšení pro biopaliva vystřízlivěla, jejich ekologický přínos je totiž velmi sporný. Po roce 2030 by je měla nahradit biopaliva druhé generace (z odpadních surovin, řas a podobně), avšak jejich produkci v komerčně zajímavém množství se zatím nedaří rozjet.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nejednotna_e ... elektriny/
Nejednotná Evropa. Podle způsobu výroby elektřiny se země dělí do šesti skupin

Evropská komise má velké plány, co se týká energetiky a klimatu. Již do konce desetiletí chce po členských zemích snížit emise skleníkových plynů o 55 procent, zároveň chce v celoevropském průměru vyrábět v roce 2030 nejméně 38 procent energie z obnovitelných zdrojů. Proto nebude na škodu podívat se na aktuální situaci v jednotlivých zemích – z čeho vyrábějí elektrickou energii a kolik emisí při tom vypouštějí.

Problémem je obecně dostupnost aktuálních dat. Mezeru na informačním trhu nedávno zaplnila mezinárodní analyticko-aktivistická organizace Ember (dříve Sandbag), která přináší aktuální a detailní pohled na výrobu elektrické energie v jednotlivých zemích Evropské unie. Grafy ukazují podíl různých zdrojů na celkové výrobě až do května letošního roku. Ukazují ale i to, jak jsou evropské země různorodé, co se výroby elektrické energie týká. Lze je (s trochou víkendového nadhledu) rozčlenit do šesti skupin:

1. Lídři alternativní energetiky
Evropským lídrem ve větrné energetice je bezesporu Dánsko, které v příznivých měsících vyrábí až dvě třetiny elektrické energie díky větrným elektrárnám. Dánsko se může pochlubit také unikátním rozsahem výroby energie z biomasy a bioplynu, dosahujícím až 18 procent z celkové produkce. V jeho stopách se vydalo Irsko, které loni z větrné energie vyrobilo 38 procent elektřiny; v rekordním únoru letošního roku to bylo již 61 procent.

2. Zelené energie doplněné plynem
Vyprodukuj co můžeš z obnovitelných zdrojů, zbytek pokryj elektrárnami na zemní plyn. Výsledkem je ekologicky přijatelná elektřina s poměrně nízkou produkcí skleníkových plynů. Takový přístup si mohou dovolit hlavně země s vhodnými podmínkami pro vodní energetiku. Typickým příkladem je Rakousko, ale do této skupiny patří také Portugalsko, Chorvatsko, Litva a Lotyšsko. Díky boomu stavby větrných parků a solárních panelů se k nim zařazují také Nizozemsko, Itálie a Řecko.
Podíl různých zdrojů na výrobě elektřiny v květnu 2020 až květnu 2021. Zdroj: Ember

3. Pestobarevná energetika
Patří sem spíš větší země, které (aspoň prozatím) dávají prostor při výrobě elektřiny různým zdrojům včetně jaderných. Tedy hlavně Německo, Španělsko, Rumunsko a Finsko. Díky boomu větrné a solární energetiky se do této skupiny zařazuje také Belgie, dříve spoléhající na jaderné a plynové elektrárny. Němci se ovšem chystají udělat vše proto, aby co nejdřív jaderné a uhelné bloky z energetického mixu škrtli. Pokud podzimní volby do Bundestagu vyhraje strana Zelených, může to být docela živelný proces.

4. Nízkoemisní klasika: jádro a voda
Francie zůstává věrná jaderné energetice, která v zemi stále zajišťuje okolo 70 procent výroby elektrické energie. Druhá v pořadí je vodní energetika, ale rychle roste podíl větrné a solární energie. Naopak fosilní zdroje mají v zemi dlouhodobě jen okrajový význam. Na francouzský model jádro plus voda, jen v jiném poměru, vsadilo také Švédsko a (členství v EU odmítající) Švýcarsko. Slovensko a Slovinsko jsou na pomezí této skupiny a skupiny následující níže.

5. Jádro plus fosilní paliva
Do této skupiny patří hlavně země bývalého východního bloku, které s transformací energetiky po roce 1989 příliš nepokročily. Česká republika a Bulharsko dál spoléhají hlavně na jaderné a uhelné bloky, v maďarském případě se jedná spíš o kombinaci jádro – plyn. Díky masivním investicím z Modernizačního fondu a dalších evropských peněz mohou jmenované země za pár let přestoupit do jiné, méně „fosilní“ skupiny – tak jako se to v nedávné době podařilo Belgičanům a Nizozemcům.
Objem vypuštěných emisí oxidu uhličitého z elektráren od ledna do května 2021. Zdroj: Ember

6. Fosilní dinosauři
Druhá, ještě méně lichotivá kategorie pro země bývalého východního bloku. Polsko i přes přibývající plynové a větrné elektrárny stále vyrábí 72 až 80 procent elektrické energie z uhlí. Podobným příkladem je Estonsko, kde víc než polovinu elektřiny vyrábějí ekologicky těžko přijatelné bloky spalující lokálně těžené hořlavé břidlice. Plánované investice do offshore větrných parků a jaderných reaktorů mají oběma zemím pomoct zbavit se závislosti na fosilních palivech.

Dobré. A teraz ešte grafy, koľko kto energie vyvážal a dovážal... Ideálne aj odkiaľ.

[classix]

Muskův nejnovější tweet o potenciálním povolení bitcoinových transakcí pro Teslu poslal měnu vzrostl téměř o 10 procent.

Generální ředitel společnosti Tesla Inc Elon Musk tweetoval, že výrobce automobilů obnoví povolování bitcoinových transakcí, když mineři, kteří transakce ověřují, využívají více obnovitelné energie.
"Když se potvrdí přiměřená (~ 50 procent) spotřeba čisté energie těžebními společnostmi s pozitivním budoucím trendem, Tesla obnoví povolení bitcoinových transakcí," uvedl v neděli na tweetu.

Bitcoin v neděli prudce vzrostl o 9,8 procenta na 39 035,47 USD, k předchozímu uzavření přidal 3 492,71 USD.
https://www.aljazeera.com/amp/economy/2 ... ssion=true

[kenavf]

:sipka: Ešte stále si niekto myslí že Musk nemá schopnosť ovplyvňovať burzu?
IMHO: pred tým urobí príslušné nákupy buď "na dlho" alebo "na krátko" a po zareagovaní bitcoinu sa toho zbaví a urobí opačnú operáciu. Je to už príliš mnoho "náhod". (Ak sa niečo stane "raz"...to je v poriadku. Ak sa to stane "dva razy"...môže byť náhoda. Ak sa niečo stane "tri razy"...tak to hovorte koňovi že to nie je zámer.)
Vzhľadom k tomu že BTC nie je pod legislatívnou ochranou US zákonov tak to Musk môže robiť beztrestne. Či sa to ukáže v hospodárskych výsledkoch Tesly? Možno to nerobí cez Teslu ale cez nejakú inú (nastrčenú) firmu.

[homer]

Nizozemský provozovatel přenosové soustavy, společnost TenneT, ve čtvrtek varoval před strukturálním přetížením v období let 2021-2028 v severní částí nizozemské sítě. Důvodem je rostoucí výroba obnovitelných zdrojů energie v oblasti.
TenneT přičítá úzká místa nárůstu podílu výroby solární a větrné energie v distribuční a přenosové soustavě ve Frísku, provincii na severu Nizozemska. Výslednou vyšší poptávku po přenosu elektrické energie nelze plně uspokojit kvůli omezené dostupné přenosové kapacitě v síti vysokého napětí.
Ve zmíněné oblasti dosahuje nasmlouvaná přenosová kapacita přibližně 1500 MW, celková dostupná přenosová kapacita však činí přibližně 980 MW

Obnovitelné zdroje energie se v Nizozemsku v prvním čtvrtletí letošního roku podílely 28 % na výrobě elektřiny.
V loňském roce překročil instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Nizozemsku 10 GW, když meziročně vzrostl o 41 %.

https://oenergetice.cz/prenos-elektriny ... pretizenim