Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Podľa fotky má vrtuľa kus cez dva metre...

Rýchlosť by mohla byť tak 120-160km/h, možno až do 200km/h - 22 sekúnd na okruh pri 50m/s (= 180km/h) dáva polomer dráhy/kruhu 175 metrov. A pri dlžke lana 425m je to ~24,5° na každú stranu.

QVAK píše: ↑

11 pro 2018, 01:50

I napětí "ořeže" ale opět na úkor efektivity systému.

To zase zaridi elektronika, ted se to vyuziva u solarni elektriky, regulatory MPTT , proces je rizeny tak aby to dodavalo co nejvetsi vykon podle svitu slunicka, tohle bude podle vetru.

U tech velkych vetrniku dela 50 Hz otacky vrtule. Je to zasynchronizovane se siti a to drzi otacky. Nezavysle na vetru to ma porad stejne otacky. Ta elektronika by byla asi draha.

Uz ted se delaji male vetrniky ve stovkach W a tam se meni otacky podle vetru a kmitocet dela elektronika. Hodne to pouzivaji na jachtech na mori.

Beda píše: ↑

11 pro 2018, 03:51

..
U tech velkych vetrniku dela 50 Hz otacky vrtule. Je to zasynchronizovane se siti a to drzi otacky. Nezavysle na vetru to ma porad stejne otacky. Ta elektronika by byla asi draha.
..

Tej synchronizácii so sieťou ale asi musí pomáhať nastavenie listov vrtule. Aby vrtula robila ten správny krútiaci moment(pri zachovaní otáčok), aby "sa nepretláčala" so sieťou(ak by boli listy nastavené moc do rýchla). Ona by tú el.sieť asi nepretlačila ale asi by to "pokrivilo sínusovku"? Elektronický generátor sínusovky s takým výkonom by tiež nemusel robiť ideálnu sínusovku. Neviem "čo si dá el. sieť ľubiť", čo je schopná absorbovať.

Ten vetrnik se porad pretlacuje se siti, musi mit navrh aby dodaval elektriku do site. To nataceni vrtule ovlivnuje prenos vetru na elektriku podle rychlosti vetru.

Tento systém už podľa videí s detailom motorov musí používať dostatočne výkonný menič (~600kW).
Tie vrtule a generátory sú totiž používané nielen pre generovanie výkonu, ale aj ako motory s riadením otáčok - viď štart a pristátie do "držiaku".

Myslím že by to s tým meničom nebolo až také nutné.
Ano, štart a pristátie by išlo cez menič a motory musia byť asi rozdelené do štyroch elektrických okruhov aby sa dal ovládať vektor ťahu.Ale bolo by aj možné že idú na konštantné otáčky vyplývajúce z 50Hz(USA=60Hz) a vektor ťahu by sa ovládal len natočením listov vrtulí(je to rýchlejšie=nie je potreba čakať čo sa zrýchli alebo spomalí rotor=používajú to tak pokročilí modelári na vrtulníkoch, a asi aj na reálnych vrtulníkoch)
Ale zároveň by mohli byť motory optimalizované na 50Hz ktoré by v "generátorovom" režime dodávali priamo zo siete.

Naopak, meniče tam budú bezpodmienečne. Aby sa maximálne efektívne využila energia pohybu - udelátor totiž pri kruhovom pohybe mení rýchlosť a teda nie je možné odoberať konštantný výkon.

Německá síť nestíhá odebírat proud. Majitelům větrných elektráren za to platí miliardy
Elektrickou energii z obnovitelných zdrojů nemohou spotřebitelé v Německu využívat na sto procent, protože přenosová síť nemá dostatečnou kapacitu. Jedná se zejména o proud vyrobený větrnými turbínami na severu země. Odškodné pro provozovatele větrných parků každým rokem stoupá a jde do stovek milionů eur. V roce 2017 to bylo 610 milionů eur (15,8 miliardy korun).

Mnoho větrných turbín na severu Německa musí být během roku vypínáno, protože přenosová síť nemá dostatečnou kapacitu proud přenášet. Upozornil na to deník Augsburger Allgemeine. Výše kompenzací pro provozovatele stále roste. Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur platby za rok 2017 vyčíslil na 610 milionů eur (15,8 miliardy korun). O rok dříve to bylo 373 milionů eur (9,7 miliardy korun).

V prvním kvartále roku 2018 byly tyto platby o 60 procent vyšší než ve stejném období o rok dříve. Částka se zvýšila ze 142 milionů eur na 228 milionů eur (5,9 miliardy korun). 95 procent z této sumy připadá právě na provozovatele větrných parků, zbytek patří majitelům fotovoltaických elektráren, případně výrobcům elektřiny z biomasy.

https://www.euro.cz/byznys/nemecka-sit- ... te-1432645

Ad tá lietajúca elektráreň. Regulácia cez nastavovanie listov je v energetike triviálna záležitosť. A to pri väčších výkonoch, než je hento. Navyše sa dobrou mechanizáciou krídel dá regulovať aj obvodová rýchlosť. Určite sa mi to páči viac, než statické vrtule, pretože to do celej prevádzky prináša aktívny regulačný člen a nie len pasívne čakanie na vietor.

Otázkou jsou náklady na obsluhu zařízení. U větrníků jsou minimální a až na cyklickou údržbu je vše možné z dispečinku. Další neznámou jsou potřebné investice na vyprodukovanou MWh.

Evropa spoléhá na větrnou energii. V Severním moři vzniká obří projekt Hornsea One

Větrné elektrárny už v Evropě vyrábějí zhruba sedminu veškeré elektřiny. Asociace WindEurope nevylučuje, že letos se stanou největším zdrojem místo elektráren spalujících plyn.

Loňský podíl větrných parků na spotřebě elektřiny v zemích Evropské unie - 13,7%. V roce 2017 to bylo 12 procent

https://infografiky.ihned.cz/vetrna-ene ... f6b220ee8/

Podle EU mame male procento obnovitelne energie, vitr moc nefouka, vody malo, tak asi zase podporime solarni barony. Mame to nalajnovany do roku 2020. Sice pisou ze je potencial ve vetru, ale vesnice pisou petice, obecni urady jsou proti
https://www.mpo.cz/assets/cz/2012/11/NAP.pdf
https://www.info.cz/energetika/pro-cil- ... 33744.html

Problem je asi take v tom ze u nas se budou stavet A bloky a ze zeme ktere maji vetsi slovo jak my atom utlumuji. Tak EU nejedna v zajmu vsech zemi, podle toho jake jsou kde podminky.

Viz likvidace spacku od retek. Muj deda za valky pestoval na zahradce tabak, ze by to znova zacalo? Uz jsem na trhu videl prodavat sazenice tabaku, byla v kvetu pekny kvitek.

EU nas obnovi do casu pred potopou.

eDumper. Vůz sice váží 45 tun, ale pohybuje se téměř bez dobíjení. Obsluha dolu totiž vymyslela něco, co připomíná Cimrmanův důlní bezmotorový výtah, kdy horníci fárali do dolu díky tomu, že jich bylo o jednoho víc, než těch, kteří jeli nahoru.

https://automix.denik.cz/magazin/takto- ... 90827.html?

Využívajú fakt, že vozí kameň z kopca do údolia - dole ide plný, hore prázdny...

Konečne nieco,kde sa negretenovalo ale rozmýšľalo...

No je tam slovíčko takmer, takže musí si pomôcť aj "externím" zdrojom elektriny na dobytie. Rekuperácia 100% nedobije akumulátory. Inak ten princím som videl v banskom múzeu vo Walese, hore kopcom prázdne vagóniky, dole kopcom naplnené bridlicou. Spojené cez kladku lanom. A to všetko, prosím pekne v polovici 19. storočia.

Vsak hej, ta praca je vykonana pripravou, nalozenim a vylozenim nakladu. Ale to je pre dnesnych humanistov prilis velka myslienkova namaha

Polite píše: ↑

28 srp 2019, 13:03

Konečne nieco,kde sa negretenovalo ale rozmýšľalo...

Nuž - vymysleli to takí, čo sa učili aj v piatok. Ako ostane 99,9999% všetkých vynálezov...

Navíc nechodil do liberálně multy ale do klasické školy s klasickým známkováním a zkouškami.

Čistě elektrické vozy jsou výrazně energeticky úspornější než auta s palivovými články, i když se bude v obou případech používat pouze energie z obnovitelných zdrojů. Elektromobil potřebuje na ujetí 100 kilometrů asi 22 kWh, i při započtení energetických ztrát při přenosu elektřiny.

Energetická bilance vodíkového auta je mnohem horší. To spotřebuje na 100 kilometrů 1 až 1,2 kilogramu vodíku, což odpovídá 33 až 39 kWh. Při započítání ekologicky optimální výroby pomocí elektrolýzy se Schrödl dostal na nejméně 52 kWh. Více na: https://www.euro.cz/byznys/auta-na-vodi ... n=copylink

https://www.euro.cz/byznys/auta-na-vodi ... gn=eurorss
Z toho teda vychádza účinnosť elektrolýzy cca 70% (36:52=0,7)