Obnovitelné zdroje energie

[mzprx]

Prepac, ale tvoja prva veta staci na to, aby som vedel, ze nevies, ako to regulaciou fotovoltiky funguje. Ja tu regulaciu v tych fotovoltikach nastavujem, mna tazko presvedcis, ze to tam nieje. Bez tej regulacie nesmie u nas firma pripojit svoj fotovolticky system na siete a za kazdu dodanu kWh sa plati tucna pokuta. Standardne mas zakazane dodavat do siete a fotovoltiku mozes mat len pre vlastnu potrebu, ked si to vybavis, mozno ti povolia dodavat 5-10% instalovaneho vykonu, co je fajn, lebo tym odvratis hrozbu pokuty. Lebo tym striedacom par sekund trva, kym znizia vykon po odpojeni velkej zataze a mas tam hned pretok do siete.

[riho]

Rád sa nechám poučiť. Ale predpokladám, že nastavuješ pár kW a nie veľké parky. Tie majú zmluvy momentálne tuším už len s OKTE, ktorý od nich elektrinu povinne vykupuje.

[mzprx]

Par desiatok kW.
Velke parky uz nepostavis. nepripoja ta. Ten boom davno skoncil a ten, co mu skoncila zmluva na zarucenu dodavku je uz obmedzovany na vykone podla regulacie. Firmy so svojimi fotovoltikami musia byt u nas bez dodavky do siete. Riesi sa to obmedzovanim vykonu striedaca na zaklade udajov zo smartmetrov. Link je na firmu, co ma povolenych dodavat 10% do sustavy.
https://www.solarweb.com/Chart/Chart?pv ... 3cb563d64f

[riho]

Tak našiel som, že by mal byť inštalovaný výkon 500 MW. Dnes sa v špičke vyrábalo ľahko cez 300 MW. Je zima, tak sa mi to zdá na odpojené FVe dosť veľa.

[mzprx]

Ta regulacia je plynula. Dnes bola vyroba z pevnych panelov na urovni 70-80% instalovaneho vykonu. Vecer budem mat grafy.

[Kalinac]

Ve Slezku už přišli jak obnovit zdroje energie za zrušené doly ....našli nové Černé díry

Černé díry? Podle astrofyziků z Opavy jde o budoucí gigantický zdroj energie
Současné znalosti fyzikálních vlastností černých děr dokládají, že se tyto objekty otáčejí okolo své osy velmi rychle a jsou tak doslova zásobárnou značného množství tzv. rotační energie. U typické supermasivní černé díry mluvíme o energii přibližně 10 na 55 Joulů, což je stobilionkrát více, než kolik energie je v daném okamžiku potřeba na celé Zemi.
....
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... cle-detail

[kenavf]

Výpočet výkonu PV systému aj na jednotlivé mesiace.
https://pvwatts.nrel.gov/pvwatts.php

P.S. Snažil som sa nahradiť svoju lokáciu Prahou, dúfam že to tak aj zostalo. Stále mi to otváralo moju lokáciu.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vetrna-liga- ... n-slovaci/
Větrná liga: nejvíc elektřiny získávají z větrných turbin Dánové, nejmíň Slováci

Hlučné vrtule, které tak kazí ráz krajiny a zabíjejí za letu ptáky a netopýry. Takovou pověst si u svých kritiků získaly větrné elektrárny. Jenže díky rostoucímu výkonu a efektivitě už nejsou tou vysmívanou hračkou pro pár nadšenců, jak tomu bylo před dvaceti lety. Dnes je to velký byznys. Dánsko již získává z větrné energie skoro polovinu elektrické energie, Irsko bezmála 40 procent.

Pokud je některá země vítězem v oboru větrné energetiky, tak je to Dánsko. Nejen tím, že v loňském roce vyrobilo z větru 48 procent celkové produkce elektřiny. Dánský Ørsted je největším vlastníkem mořských větrných elektráren na světě. Celkem provozuje 7572 megawattů výkonu větrných elektráren, vedle domácího trhu také v Británii, Nizozemsku, USA či na Tchaj-wanu. Do roku 2025 chce své portfolio zdvojnásobit na 15 tisíc megawattů. Další dánská společnost Vestas soupeří s německým Siemensem o pozici největšího světového výrobce větrných turbin.

Druhé Irsko loni podle statistiky oborového sdružení Wind Europe vyrobilo z větrné energie 38 procent elektřiny. Po něm následují Německo a Velká Británie se shodným 27procentním podílem. Také Španělsko a Portugalsko, u kterých by pozorovatel očekával spíše orientaci na fotovoltaiku, získávají z větru zhruba čtvrtinu elektřiny. Nejvzornějším žákem ve třídě nových členských států Evropské unie je Litva s 13 procenty, těsně za ní následuje Rumunsko a Estonsko.
Podíl větrných elektráren na celkové výrobě elektřiny v roce 2020. Zdroj: Wind Europe

Naopak ve středu Evropy se zformoval blok zemí, které zřejmě vycházejí z předpokladu, že „u nás málo fouká“ a tudíž nedává smysl větrnou energetiku rozvíjet. Česko, Slovensko, Maďarsko i Slovinsko vykazují minimální podíl větrné energie na výrobě elektřiny. Přitom i ve jmenovaných zemích lze najít vhodné lokality. Například firemní skupina Portiva brněnské investorky Ivy Šťastné vykazuje u svých větrných elektráren v Česku využití instalované kapacity od 25 do 36 procent, což je v evropském měřítku slušný výsledek.

Výstavba větrných elektráren v Česku zamrzla, což souvisí i se zastavením dotační podpory pro nové projekty. Loni u nás nepřibyl ani jeden „větrník“ a letos to zatím vypadá také na nulové skóre. Plánované obnovení provozní podpory nicméně aktivovalo pozornost některých investorů. V procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) jsou větrné elektrárny, které chce stavět Windenergie u Vrbic na Karlovarsku, a také projekt skupiny RenoEnergie u Třebomi a Sudic na Opavsku.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/cista-energii-s-uspinenou-dusi/
Čistá energie s ušpiněnou duší

Malebná představa, že získáváme „čistou“ energii z hřejivého slunce či vesele rotujících větrníků je lákavá a chvályhodná, zároveň však trochu bledne ve světle reality. Známe vůbec základní informace o jejich zrodu a zániku po skončení životnosti?

Tak tady jich pár nabízím. Například podle týdeníku Hrot jsou k výrobě solárních panelů v Číně, která je dominantním producentem tohoto obnovitelného zdroje energie, s vysokou pravděpodobností ve velké míře zneužíváni lidé z otrockých pracovních lágrů v provincii Sin-ťiang, kde je utlačována ujgurská menšina. Kdejaký panel umístěný na našem domě tak v sobě nese lidské utrpění. Výrobci čokolád již uvádí, pokud jejich tabulky nevznikly z otrocké práce afrických dětí na kakaových plantážích. Dočkáme se toho i u solárních článků? Když k tomu ještě připočteme nutnou těžbu surovin, toxické exhalace při chemické výrobě fotovoltaiky, transport, a při odhadované velikosti tohoto byznysu na 60 miliard eur ročně, s 80% podílem právě Číny, je nad ono slunce jasnější, že tady jde hlavně o prachy a ne ekologii.

Další ránu ekologickým blouzněním zasadili sami vědci ze švédské Lundské univerzity, tedy země rozhodně seriózně stojící při obnovitelných zdrojích, kteří varují, že instalace solárních megaelektráren, třeba jak se navrhuje na pusté Sahaře, by dokonce naší planetu stejně oteplila. Účinnost těchto elektráren se totiž pohybuje kolem 20 % a zbytek se přeměňuje právě na teplo, které uniká do atmosféry. Vytápět tam totiž rozhodně není co.

Neméně problematická je rovněž likvidace či nákladná recyklace již doslouživších větrných turbín, a to vzhledem k jejich chemickému složení z kompozitů. Podle nedávné reportáže ČT existuje zatím v Evropě asi jediná recyklační firma, a to v Německu, což je při současném množství turbín na hraně životnosti a plánovaném boomu žalostně málo. V USA už zašli tak daleko, že je zahrabávají v pustých lokalitách do obřích děr. Vypovídá to hodně o současném neekologickém stylu naší civilizace – nejdříve se napakujme a pak se uvidí (nejlépe v příští generaci). A na tom bychom se neměli podílet. Všechny tyto náklady nakonec těžce zacálujeme a výsledek je ve hvězdách.

Nutně tak musí na mysli vytanout, proč se vehementně brojí proti využívání „špinavých“ fosílií, které však na rozdíl od rádoby „čistých“ zdrojů alespoň zvládnou naše peněženky. Vězte, že za loňský rok 2020 utratily německé domácnosti, které jsou po odpojování uhelných a jaderných bloků závislé čím dál tím více na obnovitelných zdrojích, už o miliardu eur více než v roce předchozím. Celkem jim byl loni vystaven účet na 37,8 miliard eur! A také letos se očekává, že cena za energie ještě více pro tamní obyvatele poroste, protože německá vláda tímto způsobem financuje právě odklon od uhlí a jádra směrem k obnovitelným zdrojům. Nás Čechy asi před tímto trendem ani Bůh neochrání. Natolik jsou energetiky obou našich států i zběsilá unijní politika fandící jenom a pouze „zelené“, navzdory nákladům provázány, bohužel.

Po přetrvávající pandemii navíc určitě zchudneme, protože mnohasetmiliardové dluhy prostě budeme muset zaplatit, a tyto experimenty nás mohou dorazit. Byť asi marně, přesto znovu žádáme: Ponechme si tradiční domácí surovinu do doby, než se všechny tyto problémy podaří uspokojivě vyřešit, což těžko bude do roku 2038 či dokonce 2033, jak předpokládají harmonogramy ukončení výroby energií z uhlí u nás. Proč máme platit za energie vzhledem k výše popsanému zbytečně více, než je potřeba? A ještě na závěr. Co se třeba taky jeden každý zamyslet nad omezením spotřeby energie? Průmysl či stavebnictví se o to již delší čas váhavě pokouší, ale přispět můžeme i my. Opravdu musíme všude jezdit (elektrickým) autem, používat elektrické kartáčky na zuby či neustále „šťavit“ mobily? V tomto kontextu mi snad budiž odpuštěno, že jsem při ťukání tohoto článku také spotřeboval nějaký proud.

[Kalinac]

Čína dominuje světovému odvětví větrné energie v roce 2020.

LONDÝN 18. března (Xinhua) - Čína si po rekordní instalaci v roce 2020 zajistila přední pozici v globálním odvětví větrné energie, uvedl ve čtvrtek britský deník Financial Times (FT).
Podle zprávy vydané Mezinárodní radou pro větrnou energii (GWEC), belgickým mezinárodním obchodním sdružením, Čína překonala světový rekord v počtu větrných elektráren instalovaných v jediném roce v roce 2020 s 52 gigawatty (GW) nové kapacity - zdvojnásobení ročních instalací v zemi ve srovnání s předchozím rokem.
„Neuvěřitelný a rychlý růst větrné energie v tomto regionu vedla Čína, která má nyní větší kapacitu větrné energie než Evropa, Afrika, Střední východ a Latinská Amerika dohromady,“ řekl Feng Zhao, vedoucí marketingu a strategie trhu GWEC, citovaly londýnské noviny.
„V loňském roce jsme očekávali nával instalace v Číně kvůli vyřazení přívodního tarifu větru na pevnině do konce roku 2020, ale čínský trh s větrem překonal naše původní předpovědi o více než 73 procent,“ dodal Zhao.
„Politiky shora dolů vyžadující integrování větrné a solární energie do energetické sítě, spíše než podpora subvencí, by pravděpodobně vedly k většímu přechodu k obnovitelným zdrojům energie,“ cituje FT čínského ředitele GWEC Liang Wanlianga.
FT vzala na vědomí, že jednání ústředního výboru pro finanční a hospodářské záležitosti se v pondělí zabývalo tím, že Čína potřebuje „nový druh elektrického systému zaměřeného na novou energii“, což „analytici interpretovali jako signál pokračující silné politické podpory obnovitelných zdrojů“.
Kromě toho cíl Číny dosáhnout maxima emisí CO2 do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a čínský krok „vyvolal optimismus pro průlom v globálních jednáních o klimatu“, uvedl FT.
Na základě společného úsilí vzrostl podíl spotřeby čisté energie v Číně z 19,1 procenta v roce 2016 na 24,3 procenta v roce 2020, ukázaly údaje zveřejněné čínským národním statistickým úřadem.

https://1url.cz/oKt6a

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/na-videnskem ... neutralni/
Na vídeňském letišti staví největší fotovoltaickou elektrárnu v Rakousku. Chtějí být klimaticky neutrální

Už v létě příštího roku by vídeňské letiště Schwechat mělo uvést do provozu největší fotovoltaickou elektrárnu v Rakousku. Elektrárna s výkonem 24 megawattů se bude rozléhat na ploše o velikosti 48 fotbalových hřišť a je krokem letiště k dosažení klimatické neutrality. Letištní fotoelektrárny v budoucnu vyrobí 30 miliónů kilowatthodin elektřiny ročně.

Vídeňské letiště Schwechat oznámilo stavbu další fotovoltaické elektrárny. Půjde o největší solární elektrárnu v Rakousku. Na ploše o rozloze 24 hektarů tak vznikne fotovoltaická elektrárna s výkonem 24 MW Peak.

Se stavbou elektrárny začne letiště již nyní na jaře. Dokončení a uvedení do provozu je pak plánované na léto 2022. Vedle největší fotovoltaické elektrárny uvede letiště do provozu i další dvě menší fotovoltaické elektrárny, a to na parkovacích domech číslo 3 a 8.

S výstavbou fotovoltaických elektráren začalo letiště již v roce 2016. Postupně vzniklo pět fotovoltaických elektráren na střechách hangáru číslo 7, na hale zimní údržby, na střeše Air Cargo Center, v areálu bývalé čističky odpadních vod a také na střeše Office Parku 4.

Dohromady fotovoltaické elektrárny v budoucnu vyrobí 30 miliónů kWh elektřiny ročně. To odpovídá jedné třetině celkové spotřeby elektřiny letiště a také roční spotřebě elektřiny asi 7 000 domácností.

Výstavbou největší fotovoltaické elektrárny v Rakousku se vídeňské letiště přiblíží svému cíli stát se během několika let klimaticky neutrální. V uplynulých letech se díky zavedeným opatřením letišti podařilo snížit podíl emisí CO2 o 70 procent na dopravní jednotku. Snížení se letišti podařilo dosáhnout i ve spotřebě energie, a to o 40 procent ročně. K brzkému dosažení klimatické neutrality letišti výrazně pomůže i přechod na dálkové vytápění od roku 2022. Letiště Schwechat by se tak již brzy mohlo stát jedním z prvních klimaticky neutrálních letišť v Evropě.

Vedle zmíněných opatření sází letiště už i i na elektromobilitu. Letištní vozový park se může pyšnit celkem 380 elektrovozy. Letiště také instaluje šetrné LED systémy a vyvíjí řídící systém pro energetickou optimalizaci stávajících a budoucích staveb. Budova Office Park 4 využívá geotermální energii a byla již několikrát oceněna jako nejudržitelnější kancelářská budova v Rakousku.

Ambiciózní fotovoltaickou ofenzívu startuje vedle letiště i samotné město Vídeň, které počátkem roku také ohlásilo stavbu největší solární elektrárny v Rakousku s využitím pro domácnosti. Do roku 2040 má navíc dosáhnout uhlíkové neutrality.

[riho]

Som zvedavý, čo to spraví s termikou okolo VPD.

[Alchymista]

S termikou nič moc.
Ale až sa im tam rozbije mašina kvôli tomu, že piloti dostali do ksichtu "slnečné prasiatka" od panelov, bude to "iná sranda".

[riho]

Videl som solárka z lietadla a prasiatka nehádzali. Zato pri nich bol dobrý hic, keďže vegetácia nepohlcovala teplo.

[kenavf]

Koľko tepla odrazí naspäť do vesmíru púštny piesok, koľko tráva a koľko FTV kolektor je otázne, kedysi tu tuším niekto dával tabulku.

[Skeptik]

Posuzování vlivu slunečních elektráren na letový a letištní provoz probíhalo již před několika lety (2010 +/-), a žádný negativní dopad nebyl prokázán.

Ostatně letiště Brno / Tuřany má za RWY sluneční elektrárnu již několik let.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/priklady-tah ... elektriny/
Příklady táhnou. Praha a Brno chtějí investovat ve velkém do výroby zelené elektřiny

Magistráty v Praze a Brně spouštějí miliardové projekty na využití energie slunce. Nejprve fotovoltaické panely umístí na veřejných budovách, v další fázi počítají se zapojením sdružení vlastníků bytových jednotek a dalších soukromých majitelů nemovitostí. Pokud města získají dotaci z Modernizačního fondu, mohou se dostat na návratnost investice za 8 až 10 let i při prodeji elektřiny za běžnou tržní cenu.

Jak na online konferenci organizované Aliancí pro energetickou soběstačnost uvedl pražský radní Vít Šimral (Piráti), v majetku hlavního města se nachází zhruba 800 budov, z toho polovinu tvoří školy. Pokud by se podařilo na každé z nich umístit 100 kilowattů výkonu, získalo by tím město 80 megawattů instalovaného výkonu (poznámka na okraj: více má dnes ve fotovoltaice pouze ČEZ a Jufa). Pilotní projekt, týkající se 30 škol mimo centrum Prahy, chce magistrát spustit již letos na podzim.

Zmíněných 80 megawattů na střechách včetně souvisejících investic vychází na zhruba 2,5 miliardy korun. Pokud by se podařilo zapojit do komunálně solárního boomu i soukromé vlastníky budov, mohou v Praze přibýt solární panely o výkonu v řádu stovek megawattů. „Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 megawattů výkonu, které by dokázaly zásobovat elektřinou 120 tisíc domácností s průměrnou spotřebou,“ uvedl Jiří Beranovský z konzultační firmy EkoWatt.

Další účastník online konference, první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL), představil podobné plány v moravské metropoli. Brněnský magistrát plánuje instalovat do konce roku 2026 solární panely na 120 městských budovách a získat tím zhruba 40 megawattů nového výkonu. Investiční náklady se pohybují okolo 1,2 miliardy korun, část z této sumy chce město pokrýt dotací z Modernizačního fondu. V případě zapojení soukromých vlastníků budov by Brno mohlo na konci desetiletí mít až 200 megawattů výkonu ve fotovoltaice.

Petr Hladík dodal, že brněnský záměr počítá i akumulací přebytků ze solární elektřiny, kterou nebude možné v denních hodinách využít. Nabízí se využití přebytku k ohřevu vody s dodávkou do brněnské teplárenské soustavy. Jeden elektrokotel již Teplárny Brno v minulých letech pořídily. Tady má Brno oproti Praze jistou výhodu – má totiž teplárnu pod stoprocentní majetkovou kontrolou.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/elek ... omacnosti/
Elektrárna Kamýk dokončila modernizaci za více než 120 milionů korun. Efektivnější elektrárna šetří vltavskou vodu a zásobuje dalších více než 1000 domácností

Předčasný dárek k vlastním šedesátinám si nadělila vodní elektrárna Kamýk. Regulérní provoz po více než roční generální opravě zahájilo soustrojí TG2, poslední z kvarteta kamýckých bloků, které v uplynulých deseti letech postupně prošly celkovou omlazovací kúrou. Důležitý zdroj energie na Vltavské kaskádě je nyní efektivnější. Umí dodat bezemisní elektřinu pro dalších více než tisíc domácností ve středních Čechách nebo šetřit stále cennější vodu. O tisíce litrů se také snížily olejové provozní náplně, a zvýšila se tak ekologická bezpečnost provozu.

Jak hlásil dobový tisk, „na počest 40. výročí vzniku Strany“ se 17. března 1961 na Kamýku roztočila první ze čtyř turbín této vodní elektrárny Vltavské kaskády. Bez době poplatných závazků, ale zato v předstihu a stylově před svými 60. narozeninami, se 1. března ve 14 hodin po více než roční modernizaci vrátilo do plného provozu kamýcké soustrojí TG2. Jde o poslední znovuzrozenou část elektrárny, tři ostatní soustrojí postupně prošla modernizací a ekologizací v letech 2008-17.

Modernizace Kamýku je součástí největší komplexní modernizační akce v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech přesahujících 3 miliardy korun modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. na Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku modernizací ještě projdou, a budou tak připravena na obnovitelnou, bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl investic do vodních elektráren ještě umocňuje sucho a obecně nejisté klimatické podmínky posledních let. Při modernizaci je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky, jež umožní dosáhnout o 4-5 % vyšší účinnosti. Elektrárny tak vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

„Vodní elektrárna Kamýk je pro českou energetickou soustavu důležitá díky své trvalé připravenosti začít okamžitě vyrábět, na plný výkon umí najet za necelé dvě minuty. Pro případný black-out slouží jako zdroj schopný automaticky podat napětí elektrárně Orlík za necelých 10 minut od rozpadu sítě a nastartovat tzv. ze tmy. Po zvýšení účinnosti každého ze soustrojí dnes celý Kamýk vyrobí o zhruba 4 miliony kWh elektřiny ročně více, a pokryje tak spotřebu další více než tisícovky domácností ve středních Čechách. Jedna z nejspolehlivějších českých vodních elektráren je teď připravena na další desítky let provozu,“ říká Petr Maralík, ředitel vodních elektráren ČEZ.

Modernizace soustrojí TG2 začala 2. září 2019 jeho odstavením a zahrazením průtokových cest. Dva mostové jeřáby o nosnosti 50 tun postupně z generátorové a turbínové šachty vytáhly na denní světlo 16metrové soustrojí, což je výška 5patrového domu. Ven musely veškeré technologie v čele se 100tunovým rotorem, 36tunovým statorem generátoru a 19tunovým oběžným kolem o průměru 3,8 metru. V průběhu roku 2020 pak zamířily do šachty zpět buď úplně nové, nebo kompletně zmodernizované části soustrojí. Na oběžné kolo turbíny se tak už dnes znovu valí 90 kubíků vltavské vody za vteřinu, která ho rozpohybuje rychlostí 150 otáček za minutu. Tato mechanická energie se v generátorovém bloku přemění na ekologickou energii.

„Jako ve všech předchozích případech má i TG2 nové oběžné kolo, rozváděcí lopaty, novou hydrauliku rozváděcího a oběžného kola a generátor včetně nosných konstrukcí. Opravě se nevyhnul ani rychlouzávěr a betonové části vodních cest, které nejvíce trpí působením vodních tlaků. To vše v náročných podmínkách striktních protipandemických hygienických opatření posledního roku,“ říká Petr Velas, vedoucí oddělení provozu elektrárny Kamýk. V rámci generální opravy také došlo ke změně hydraulického ovládání soustrojí a rychlouzávěrů z nízkotlaké na vysokotlakou hydrauliku. „Díky tomu je provoz elektrárny ekologičtější, klesl totiž objem provozní olejové náplně v regulaci turbíny z původních cca 8,5 tisíce litrů o 75 procent na dnešních 1,2 tisíce litrů,“ vysvětluje Petr Velas.

Kamýk loni vyrobil přes 52,7 milionů kWh. Za celých 60 let provozu dodal do sítě více než 3,9 miliardy kWh zelené elektřiny, což by stačilo k pokrytí spotřeby celé dnešní České republiky na 22 dní. Počet zaměstnanců od roku 1961 postupně klesl z původních 25 na osm. Roku 1999 přešla elektrárna na bezobslužný provoz, je řízena dálkově z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích. V roce 2002 se Kamýk společně se svým personálem statečně postavil do cesty tisícileté povodni. V nerovném boji došlo k zatopení elektrárny až po spojky turbín a několik měsíců pak byla elektrárna kvůli opravám mimo provoz. Instalace robustnějších protipovodňových opatření se vyplatila již o jedenáct let později, kdy při zvýšených průtocích v roce 2013 elektrárna obstála bez vážných poškození.

Více informací o elektrárně Kamýk, včetně části filmu „Spoutaná řeka“ najdete na https://www.cez.cz/cs/o-cez/vzdelavani- ... ndex.shtml
Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/o ... y-cez.html

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/misto-defici ... ny-v-mori/
Místo deficitu vývoz elektřiny. Pobaltské země chtějí stavět větrné elektrárny v moři

Tři pobaltské republiky jsou dnes závislé na dovozu elektřiny ze Skandinávie a také, což je politicky citlivé téma, z Ruska. Do deseti let se však jejich pozice na energetické mapě Evropy může změnit a z importérů se mohou stát exportéři. Litevci, Lotyši a Estonci se chystají masivně investovat do stavby větrných elektráren v mělkých vodách Baltského moře.

Plány v Litvě jsou zatím pod kontrolou státu. Tamní vláda v minulém týdnu pověřila konzultační firmu Ardynas, aby zmapovala pobřežní zóny a nalezla vhodná místa pro stavbu offshore větrných parků. Investora chce vláda ve Vilniusu vybrat v roce 2023, prvních 700 megawattů výkonu má být v provozu do konce desetiletí. „Mořské větrné parky v Baltském moři patří mezi nejdůležitější projekty obsažené v Národní strategii energetické nezávislosti, jejíž cílem je zvýšit produkci místní elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit závislost na dovozu,” uvedla k záměru náměstkyně litevského ministra energetiky Daiva Garbaliauskaite.

Další dvě baltské republiky v posledních měsících pracují na společném projektu v Rižském zálivu. Vyrůst zde mají větrníky o instalovaném výkonu až 1000 megawattů. Také zde bude investor vybrán formou aukce a výsledné dílo zahájí provoz okolo roku 2030. Do větrných parků na moři se chce v Pobaltí pustit také společnost Enefit Green, dceřiná společnost dominantní estonské energetické skupiny Eesti Energia. Vyhlédnuté má dvě lokality, jednu u ostrova Hiiumaa a druhou v severní části Rižského zálivu.

Estonsko dříve vyrábělo více elektřiny, než se v zemi spotřebovalo. Změna přišla po omezení neekologické těžby a spalování hořlavých břidlic v okolí měst Narva a Kohtla-Järve. Jejich energetické využití musí na základě rozhodnutí tamní vlády skončit do roku 2035. Loni se výroba elektřiny v zemi propadla o 23 procent a vzrostla závislost na importu. Vedle boomu obnovitelných zdrojů se v Estonsku připravuje také výstavba první jaderné elektrárny; za projektem stojí místní startup Fermi Energia. Ten zatím vybírá vhodnou lokalitu i technologii, ve hře jsou modulární reaktory od společností GE Hitachi, NuScale a Rolls-Royce.
Výroba elektřiny v Estonsku

Výroba a spotřeba elektřiny v Estonsku. Zdroj dat: Mezinárodní energetická agentura

Také Litva kdysi byla přebytkovou zemí, ale jen do odstavení jaderné elektrárny Ignalina v závěru roku 2009. Umístěny zde byly dva problémové reaktory typu RMBK, které se černým písmem zapsaly do historie po explozi čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v dubnu 1986. K jejich odstavení se Litva zavázala při vyjednávání smlouvy o vstupu do Evropské unie. Například v roce 2019 stačila domácí výroba na pokrytí pouhé třetiny spotřeby elektřiny v zemi. V minulých letech se v Litvě odehrál „větrný boom“, ale zatím se stavělo jen na pevné zemi.
Výroba elektřiny v Litvě

Výroba a spotřeba elektřiny v Litvě. Zdroj dat: Mezinárodní energetická agentura

Naopak Lotyšsko je ve výrobě elektřiny deficitní již od dob Sovětského svazu. Hlavní oporou místní energetiky jsou tři vodní elektrárny na řece Daugavě a plynová elektrárna v hlavním městě Rize. Celková výroba elektřiny v zemi loni dosáhla 5,4 miliardy kWh, což vystačilo na pokrytí 77 procent lotyšské spotřeby (včetně ztrát v síti). Závislost na dovozu je zde tak ze tří pobaltských zemí v současnosti nejnižší.
Výroba elektřiny v Lotyšsku

Výroba a spotřeba elektřiny v Lotyšsku. Zdroj dat: Mezinárodní energetická agentura

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/na-strechach ... e-energie/
Na střechách rodinných domů loni přibylo skoro pět tisíc fotovoltaických elektráren. S financováním pomůže prodej přebytečné energie + grafy

Boom domácích elektráren v Česku pokračuje, a to i přes současnou pandemii koronaviru. Vzniklý instalovaný výkon 22,6 MWp představuje téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2019. S financováním fotovoltaických elektráren majitelům pomáhají zelené úvěry. Na zájem reagují i dodavatelé energií, kteří domácnostem nabízí odkup nevyužité energie.

Za loňský rok spočítala Solární asociace 6 293 nových domácích fotovoltaických elektráren. Drtivou většinu z toho – 4 846 elektráren – představovala fotovoltaika na rodinných domech. Domácnosti si je pořizují jak kvůli životnímu prostředí, tak úsporám za energie.

Snížení nákladů a zhodnocení nemovitosti
Za rostoucí popularitou stojí ekonomická motivace majitelů rodinných domů a díky dotacím i vidina rychlé finanční návratnosti investice. Velkou roli hraje rovněž možnost snížit si pravidelné náklady domácnosti a zhodnocení nemovitosti.

Přesto jsou však finance zároveň i častým důvodem, proč Češi s pořízením technologie otálejí. Počáteční investice se v závislosti na velikosti a výkonu panelů pohybuje v řádu desetitisíců až nižších stovek tisíc korun.

Na zájem domácností o jejich financování reagují banky i samotní dodavatelé energií. Domácnostem nabízí například odkup nevyužité energie, který zároveň pomáhá s rychlejší návratností investice.

Čím větší investice, tím vyšší státní příspěvek
Pro financování lze využít některého z dotačních programů, kterými stát úspornost bydlení podporuje. Mezi ně patří například Nová zelená úsporám. Do financování zelených technologií se ale nově pouštějí i banky a nabízí specializované produkty.

„Dotační programy bývají nastavené tak, že čím více do úsporných řešení investujete, tím více vám přispěje i stát. Dotace ale nepokryje náklady celé. Už nyní však na trhu najdete finanční produkty, které vám zelené technologie pomohou financovat,“ říká Andrea Vokálová ze skupiny ČSOB pro financování bydlení. Dodává, že fotovoltaika navíc díky úsporám energie sama pomáhá úvěr splácet a díky dlouhé životnosti šetří majiteli peníze i dlouho poté.

Domácnosti často nezvládnou veškerou energii spotřebovat či akumulovat ve speciálních bateriích. Přebytky je možné nabídnout k odkupu, což také pomáhá s financováním elektrárny.

Za Evropou stále zaostáváme
Podle Solární asociace se nově objevují inovativní projekty spojené s akumulací energie či solárními panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes tento pozitivní trend Česká republika stále zaostává za většinou Evropy.

Přestože loni počet domácích elektráren rostl, tahounem české fotovoltaiky byly komerční instalace na střechách podniků a továren. Vzniklo jich celkem 1 373. Většina z nich využila podpory Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a v rámci první výzvy bylo v roce 2020 vyplaceno více než 116 milionů korun, což je o 76 milionů více než v roce předchozím. V rámci druhé výzvy šlo o téměř 200 milionů korun.