OZE - Obnovitelné nebo jen Občasné zdroje energie?

[kenavf]

že od poloviny května do poloviny června byla německá výroba elektrické energie druhou nejšpinavější v celé Evropské unii. Jedna vyrobená kilowatthodina elektřiny v Německu vyprodukovala 472 gramů skleníkových plynů, což bylo o 25 gramů více než v České republice. Hůře než Němci si v tomto období vedli jen Poláci, kteří se ale dlouhodobě spoléhají hlavně na vlastní fosilní zdroje.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... ntent=main

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemci-vysout ... iardy-eur/
Němci vysoutěžili nové lokality pro mořské větrné parky. Místo dotací za ně zájemci zaplatí miliardy eur

Německá Bundesnetzagentur oznámila v tomto týdnu výsledek aukcí nových lokalit pro stavbu mořských větrných elektráren. Nabízených 7000 megawattů výkonu si rozdělí těžařské koncerny BP a TotalEnergies. Německo jim nebude nic doplácet, naopak – výsledkem aukce je čistý výnos pro stát ve výši 12,6 miliardy eur (300 miliard korun).

Do aukce byly zařazeny čtyři lokality – tři v Severním moři a jedna lokalita s kapacitou 1 000 MW v Baltském moři nedaleko Rujány. „Výsledky potvrzují atraktivitu investic do pobřežní větrné energie v Německu,“ řekl prezident Bundesnetzagentur Klaus Müller a dodal: „Konkurence v oblasti větrné energie na moři nebyla nikdy tak vysoká. Výsledky jsou klíčovým krokem k dosažení cíle výkonu větrných parků na moři 30 gigawattů do roku 2030.“

Aukce se konala formou online dynamického nabídkového řízení. V první fázi se objevilo až devět nabídek s požadovanou výší státní podpory v nulové výši. V druhé fázi se už soutěžilo o to, kdo za právo postavit větrné parky na moři nabídne nejvíc peněz. Tady uspěl britský koncern BP, který získal právo postavit 4000 MW výkonu větrných elektráren v Severním moři. A také francouzský ropný a energetický koncern TotalEnergies, který ovládl zbývající lokality v rozsahu 3000 MW.

Podle vyjádření Bundesnetzagentur bude 90 procent výtěžku z aukce využito ke snížení nákladů spotřebitelů na elektřinu. Bude se tak jednat o „negativní dotaci“, kterou budou vítězní uchazeči muset vyplácet v pravidelných ročních splátkách provozovatelům přenosových soustav. Tuto povinnost budou mít od roku 2030, kdy mají být nové větrné parky hotové. Zbytek peněz je určen na ochranu přírody a podporu udržitelného rybolovu.

Koncern BP ve svém vyjádření k tendru upozornil, že na německém trhu působí již skoro 120 let. Provozuje zde dvě ropné rafinerie a vlastní síť čerpacích stanic Aral s 2300 provozovnami. V poslední době masivně investuje do výstavby rychlých dobíjecích stanic pro elektromobily. Avšak co se týká výroby elektřiny z větrné energie, tak se jedná o zatím první projekt v Německu.

V jiných zemích již BP rozjelo výstavbu offshore větrných parků ve velkém stylu. V různém stadiu příprav a výstavby má 5200 MW výkonu v různých lokalitách u Velké Británie a u východního pobřeží USA. V Japonsku také navázala spolupráci se společností Marubeni a začátkem tohoto roku získala většinový podíl v projektu na stavbu čtyř větrných parků v Jižní Koreji.

TotalEnergies v tiskové zprávě připomněl, že chystá stavbu offshore větrných projektů s celkovou kapacitou více než 13 000 MW. Tyto projekty se nacházejí ve Spojeném království (projekty Seagreen, Outer Dowsing, Erebus, ScotWind), Francii (projekt Eolmed), Jižní Koreji, Tchajwanu, Spojených státech a Německu. Účastní se také výběrových řízení na lokality v Norsku a Polsku.

[Grif]

Seriál o amatérské stavbě mikro vodní elektrárny.Další díly na You Tube.Pro rámcovou představu,co to obnáší.Je to anglicky,ale myslím,že překlad netřeba.

[petrp]

Německo ukazuje, proč to s OZE nejde
Největší stát EU letos na jaře odstavil své poslední jaderné zdroje. Naplnil tím záměr kancléřky Angely Merkelové a všech zelených. Problém nemůže nastat, protože máme dostatek obnovitelných zdrojů energie (OZE), byli přesvědčeni spolkoví politici. Jenže – pro energetiky nepřekvapivě – problém nastal. Německé OZE valnou většinu letního dne nestačí pokrývat potřeby největší evropské ekonomiky a 80milionů Němců. Protože přesnější výklad zkratky OZE je totiž: Občasné Zdroje Energie. A tak od odstavení jádra Německo setrvale dováží elektřinu přibližně v objemech, jaké do jara zajišťovalo zatracované jádro.

Že k tomu dojde, muselo být přitom jasné každému, kdo sleduje informace nejen o německé zelené politice, nýbrž i ty o průběhu zásobování spolkové republiky elektřinou. Z online grafů zelené společnosti Agora-energiewende, na jejíž stránky vede odkaz v závorce, je mimo veškerou pochybnost zřejmě, že německá energetika je při současném mixu s preferencí OZE schopna zajistit potřeby státu vlastními silami jen okolo poledne, v lepších případech od dopoledne do odpoledne. To ovšem jen tehdy, že hodně vane vítr na pevnině. A k tomu samozřejmě svítí slunce.

Důsledkem jarního odstavení posledních jaderných bloků je tak nejen praktická dovozní závislost Němců, ale současně i neschopnost vydělat na vývozu elektřiny, když jí mají dostatek. Mohou ji totiž vyvážet jen v době, kdy pořádně svítí slunce a fouká vítr. Což je ovšem doba, kdy obdobná situace bývá i v okolních státech. Takže spolková republika vyváží jen a pouze v době, kdy jsou ceny nízké, dováží naopak v době vysokých cen.
https://www.konzervativninoviny.cz/neme ... ze-nejde/?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prudky-vzest ... ch-zdroju/
Prudký vzestup fotovoltaiky a nulový nárůst větrníků, ukazuje analýza nově připojených obnovitelných zdrojů

Instalovaná kapacita nově zprovozněných fotovoltaických elektráren vzrostla v roce 2022 meziročně o 366 %. Enormní nárůst je očekáván také letos. Zatímco vodní elektrárny, v posledních letech zastoupené výhradně elektrárnami malými, vykazují stabilní přírůstky nových licencí, budování větrných elektráren (VTE) se v posledních dvou letech zcela zastavilo. Pokrývají v Česku pouze jedno procento spotřeby, což je 11x méně než v sousedním Rakousku, ukazuje analýza společnosti TPA Valuation & Advisory).

„V roce 2022 jsme zaznamenali největší nárůst počtů licencí i zprovozněné kapacity FVE od roku 2014. Významným trendem se stala instalace domácích elektráren, kterých bylo podle dat Solární asociace v roce 2022 zprovozněno celkem 33 tisíc s výkonem do 10 kWp,” uvedl partner TPA Valuation & Advisory Jiří Hlaváč. Celkový výkon těchto nově zprovozněných domácích FVE činí 237,3 MWp. „Fotovoltaika tedy oproti vodním a větrným elektrárnám stále výrazně vede,“ dodal.

Rok 2022 se nesl v duchu turbulentního vývoje na evropských i celosvětových energetických trzích. Příčin bylo několik. Kromě invaze ruských vojsk na území Ukrajiny, která začala v únoru loňského roku, zasáhlo Evropu sucho, které snížilo výrobu energie ve vodních elektrárnách. Vliv na energetický sektor v EU měla i snížená kapacita v jaderných elektrárnách ve Francii. To vše vedlo k růstu spotových cen elektřiny a plynu na burzách v průběhu roku 2022. Tím se dále posílila motivace k budování solárních elektráren v celé Evropě.

„Enormní nárůst fotovoltaických instalací očekáváme i v roce 2023. A to i v segmentu firemních instalací, kde se očekává čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. O dotace již požádalo k dnešnímu dni na šest tisíc firem,“ přiblížil Hlaváč.

I přes rekordní nárůst v segmentu instalačních firem, naráží současný solární boom na limit ve formě nedostatku instalačních kapacit. Data vyplývající z analýzy společnosti TPA Valuation & Adviory s.r.o. spolu s daty ze Solární Asociace potvrzují rostoucí trend ve výstavbě jak „domácích“ FVE, tak fotovoltaik s větším výkonem v poslední letech.

Vyšší využití v budoucnu najdou zejména střechy bytových domů a instalace na výrobních a jiných komerčně využívaných budovách.Trendem v budoucnu by se mohla stát sdílená a komunitní energetika. Bude se jednat o model, kdy budou bytová družstva, obecní solární elektrárny, nebo FVE ve větších průmyslových areálech součástí lokální distribuční sítě.

Vodní a větrné elektrárny zaostávají

Vodní i větrné elektrárny oproti fotovoltaice dlouhodobě výrazně zaostávají. Vodní elektrárny od roku 2005 nezaznamenaly v historii žádný trend u počtu vydání nových licencí a instalovaného výkonu. „V současnosti české řeky a vodní plochy již fakticky nenabízejí místa pro výstavbu nových středních a velkých vodních elektráren. Proto většina nových nainstalovaných kapacit představuje zprovoznění nových malých vodních elektráren (MVE),“ okomentoval Hlaváč.

V roce 2022 bylo zprovozněno celkem 51 MVE. O rok dříve vyrobily vodní elektrárny v Česku o 17 % více než v předcházejícím roce a nejvíce od roku 2013. Největší podíl na tom má rostoucí modernizace a zvyšování efektivity při výrobě elektrické energie z vodních toků.

Technologie větrných elektráren (VTE) patří v České republice ke zdrojům s nejmenší instalovanou kapacitou v rámci OZE. Historicky byl nejvyšší výkon instalován v období let 2007 do 2010. Od té doby nové větrné elektrárny přibývají čím dál méně. V roce 2021 a 2022 nebyla postavena ani jedna nová větrná elektrárna. VTE pokrývají zhruba pouze jedno spotřeby elektřiny, což je jedenáckrát méně než v sousedním Rakousku, které má přitom srovnatelné geografické podmínky.

Energetický sektor v posledních letech prošel řadou legislativních změn. Od poloviny roku 2022 začal platit zákon o podporovaných zdrojích energie, kterým se změnila zejména podpora obnovitelných zdrojů. Změnou prošla především provozní část podpory. Nově se k ní ve formě zeleného bonusu přidal takzvaný aukční bonus. Zatímco zelený bonus získá výrobce elektřiny automaticky, pokud uvede do provozu novou výrobnu, na kterou se podpora vztahuje, aukční bonus je výsledkem nabídkového soutěžního řízení, v němž žadatele o podporu soutěží, kdo potřebuje k ziskovému provozu výrobny nižší podporu.

Další novelou prošel zákon o podporovaných zdrojích energie poměrně nedávno. Poslanecká sněmovna České republiky schválila takzvaný Lex OZE 1, který začal platit koncem ledna 2023. Touto novelou se mění pravidla pro budování zejména domácích zdrojů energie. Zatímco doposud bylo možné bez licence od ERÚ vybudovat výrobnu do výkonu 10 kW, dle novely se limit posouvá na 50 kW. Na stejnou hodnotu se poté z 20 kW posouvá i stavba bez nutného stavebního povolení. Jasný signál této novely je snaha o akceleraci budování obnovitelných zdrojů, především pak budování fotovoltaiky na rodinných a bytových domech. Novela se nicméně vztahuje i na malé větrné a vodní elektrárny.

Prečo slnečníky? Asi že Investične, projektovo a byrokraticky najjednoduchšie, teoreticky bezobslužné a bezúdržbové, možnosť inštalovať v mestách a na existujúce objekty.

[petrp]

OZE: Vítr vyhání peníze z kapes
Německá firma Siemens Energy oznámila tento týden, že zahájila strategickou revizi své divize větrných elektráren z důvodu vysokých finančních ztrát. Problémy s rostoucími náklady a nízkou návratností větrných parků řeší i v USA a Británii. Společnost Siemens Energy předpokládá, že ztráta pro letošní rok, kterou původně odhadovala na 1 miliardu euro, bude podle oznámení firmy z počátku srpna 4,5 miliardy euro. Podle agentury Bloomberg je to jeden z největších debaklů německého průmyslu.

Není to poprvé v tomto roce, co se Siemens Energy dostala na přední stránky novin. Na konci června oznámila na burze, že ruší svůj výhled hospodářských výsledků pro rok 2023 a že komponenty již instalovaných větrných elektráren se opotřebovávají výrazně více, než firma původně předpokládala. To bude znamenat vyšší náklady na záruční opravy a kompenzace za přerušení provozu.

Akcie Siemens Energy spadly po červnovém oznámení za jeden den o 36 %.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima ... _klima_nef

[kenavf]

Pravdu povedané mi nie je jasné z čoho tam môžu byť také drahé/neočakávané prevádzkové náklady. Veď tam nie je žiadna High-Tech technologia a je to len klasická strojarina a elektrotechnika. Vrtule môžu byť ťažšie a teda odolnejšie pretože na váhe až tak nezáleží(nie je to lietadlo). Piliere vo vode je treba len poriadne natrieť.

Skôr by som povedal že sa na nich niekto nabaluje.

[zmiri]

Mno, můžeme začít třeba tím, jak jsou ty vrtule vyvážený. Ona je ta vrtule do něčeho uložena a každé uložení potřebuje údržbu, výměnu některých částí. O těchto vysokým instalací to nebude zrovna jednoduché. Zvláště když jsou ty větrníky na ostrovech u oceánského podnebí (více korozivní). Takže třeba rozdíl mezi předpoklady a skutečností? Vzhledem k tomu, kdo se kolem těchto OZE motá, by byl div, kdyby respektovali fyziku. Hezká prezentace to nezachrání. A ty větrníky nejsou zase tak jednoduchý, ale celkem dost složitý zařízení. Čím víc systémů, tím větší šance na poruchu. Prostě evropská klasika. Dokud byli dotace, tak to byl super kšeft. Dotace nejsou a nastala srážka s realitou....

[kenavf]

▲ Diferenciál na aute má v podstate trvalú/celoživotnú olejovú náplň a to funguje v podstatne náročnejších zaťaženiach(výhoda je že pracuje "za studena"). Veterná elektráreň má len "jednoduché" prevody, uloženia a mazania. Olej je možno priebežne filtrovať a vymieňať.

[Alchymista]

Ano. Ale to je práca pre kvalifikovanú pracovnú silu, ktorú treba zaplatiť.

[Ekolog]

Domnívám se, že čas a ekonomika ukáže nakolik je výroba elektřiny z větru perspektivní. Realita bude v budoucnosti nesmírně bolet a jsem rád, že jsem se narodil pár let po válce, v době kdy byl svět sice těžce pošramocen předchozím konfliktem, ale přece jakž takž normální a většinu svého věku jsem v normálním světě prožil. Takže tohoto držkopádu se již asi nedožiji.

[zmiri]

kenaf: jen tak rychle. Generátor větrné elktrárny. Máš dojem, že stačí jen měnit a filtrovat olej? Diferenciál je v podstatě jednoduchý, toto už ne..https://csve.cz/cz/clanky/strojovna-vet ... estas)/332

[kenavf]

▲ Čo sa ti na tom zdá komplikované? Je to len veľké a vysoko(obsluha/údržba ani nevie že je vysoko pretože je v uzavretej strojovni).
Diferenciál má komplikovanejšie namáhané zuby prevodov. Tu sa to rieši klasickými čelnými alebo šípovými zubmi tzn menšie opotrebenie. U ložísk je to zase len o veľkosti(ako často by museli meniť ložiska u pohonov zaoceanských lodí?

[jura-p]

Na každou blbou výměnu oleje musí v zimě v létě k větrníku dojet několik lidí, ti potřebují několik aut nebo loď, potřebují, aby tam byla zbudovaná cesta, aby tu cestu v zimě někdo prohrnul a jen to vybudování cest a jejich údržba jsou obrovské náklady. A to nemluvím o tom, že větrníky jsou postaveny na spoustě betonu a tak.
Nezůstávejte v nákladech trčet na nějakém ložisku. Ona výměna oleje ve výšce nad 100 metrů a desítky kolimetrů daleko na kopcích nebo na moři není taková sranda, jako vypustit a nalít olej do převodovky auta.
A navíc je to zdroj občasný a ve výkonu proměnlivý, nahoře a dolé nefouká stejně, navíc proměnlivě nestejně, a to jsou na osy docela pěkné štosy.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cinane-postu ... i-potizim/
Číňané postupně ovládají trh s větrnými turbínami, zatímco evropští výrobci čelí potížím

Čína postupně ovládá další strategicky významný trh – výrobu turbín pro větrné elektrárny. Zatímco před pěti lety se na jejich výrobě podílela z 37 procent, loni už to bylo 56 procent a letos to bude okolo 60 procent. Kapacita čínských továren dnes dosahuje 82000 megawattů ročně, zatímco těch evropských jen 21600 MW. Informaci zveřejnila Globální rada pro větrnou energii (GWEC) ve své pravidelné roční zprávě.

Jak uvedl španělský web evwind.es, prvenství mezi výrobci větrných turbín stále ještě drží dánský Vestas s tržním podílem 14 procent (včetně výroby v mimoevropských závodech). Druhé místo zabral čínský Goldwind s 13 procenty, který sesadil na třetí pozici německo-španělský podnik Siemens Gamesa Renewable Energy. Jeho podíl na trhu během pěti let klesl z 12 na 10 procent. Z patnácti hlavních světových výrobců je dnes už deset čínských.

Západní výrobci čelí vážným problémům v souvislosti s růstem cen energií a vstupních surovin, ale také technickým problémům na nově instalovaných větrných elektrárnách. Ve vážných potížích se potácí Siemens Gamesa Renewable Energy. Americký koncern General Electric (GE) vykázal v minulém roce v oblasti obnovitelné energie ztrátu 2,24 miliardy dolarů. Lídr trhu Vestas loni prodělal 1,57 miliardy eur.

Kapacita výroby větrných turbín v roce 2023. Zdroj: GWEC

Naopak se zdá, že čínští výrobci podobné problémy nemají a začínají dokonce expandovat do evropských zemí a Japonska. Příkladem může být výrobce Mingyang Smart Energy, jehož větrné turbíny byly loni instalovány na offshore větrných farmách v Itálii a v japonské prefektuře Toyama v červnu tohoto roku.

Hlavním poraženým je však Japonsko. Tamní koncerny Mitsubishi Heavy Industries a Hitachi to rovnou vzdaly a stáhly se z oboru výroby větrných turbín. To je nepříjemná zpráva v době, kdy japonská vláda přichází s plánem nainstalovat do roku 2045 výkonu 30 000 až 45 000 megawattů výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Značnou část dodávek tak nejspíš zajistí zahraniční dodavatelé; například ti čínští.
Vývoj jako u fotovoltaiky a baterií

Vývoj ve větrné energetice tak začíná silně připomínat vývoj v oboru fotovoltaických panelů, jejichž produkci Číňané během posledních 15 let prakticky ovládli. Jen během posledních pěti let dokázali navýšit výrobní kapacitu ze 130 na 397 gigawattů, jak uvádí web Statista.com. Evropští a američtí výrobci fotovoltaických modulů nedokázali konkurovat levnějším dodávkám z Číny a většina z nich se z trhu stáhla.

Podle starších údajů Mezinárodní energetické agentury kontrolovali čínští výrobci v roce 2021 skoro 75 procent světové výroby solárních modulů, v případě fotovoltaických článků to bylo dokonce 85 procent. Druhým významným výrobcem jsou ostatní země východní a jihovýchodní Asie, hlavně Vietnam (6,8 procenta solárních modulů), Malajsie (3,7 procenta) a Jižní Korea (3,2 procenta).

Aby těch závislostí nebylo málo, tak Čína loni kontrolovala 77 procent světové výroby lithium-iontových baterií. Co se týká hlavních komponentů (katod, anod, elektrolytu a separátoru), tak 55 až 75 procent produkce pochází z Číny. Zbývající procenta patří hlavně výrobcům z Japonska a Jižní Koreje.

[Skeptik]

Doufám, že nevadí, když sem napíšu něco "bez písemného zdroje".

Včera jsem se na jedné oslavě potkal s Holanďanem, který se profesně zabývá Občasnými Zdroji Energie (OZE). Zajímalo mne to, protože ve firmě budeme instalovat FVE, a tak nějak to mám na triku. Jednoznačně z toho vyplynulo, že "malá" FVE (u nás něco přes 300 kWp) dává smysl pouze tehdy, jeli přímá spotřeba ... v létě, tj. pokud je klimatizace (což u nás je) a pracuje-li se přes den a každý den (což u nás také platí).
Jinak do budoucna jednoznačný prodělek, protože když "hodně zasvítí" tak vás správce distribuční soustavy prostě odpojí, protože elektriku není kam "ukládat".

Dostali jsme se i na stabilnější OZE, jako jsou větrné elektrárny. Říkal, že i to je průšvih, že v Holandsku reálně pokrývají 5-7% el.energie a že výstavba nových se prakticky zasekla ... není kde stavět, protože je lidé nechtějí.

Určitým východiskem prý mohou být příbřežní oblasti mělkého Moze, ale i proti tomu je prý odpor, protože při zvlášť velkých parcích větrných elektráren dochází k ovlivňování vzdušného proudění a tím i lokálním změnám podnebí (a do budoucna i globálním, protože to může ovlivňovat teplotu more).

Nevím, nejsem expert, ale vysvětloval to poměrně fundovaně a logicky.

[Grif]

Vliv teploty fotovoltaických panelů na jejich výkon.Pokus.

[mzprx]

Zly pokus, lebo ukazal, ze je tam vplyv na napetie, ale vykon je +/- rovnaky, lebo pracuje MPPT regulator. Realita je ze vykon elektrarne sa v 30° teplotach po ochladeni prudkym dazdom zdvihne o max. 10%. Je to pri paneloch otocenych na juh namontovanych pod uhlom 45° na ciernej streche. Pod panelmi je cca. 10cm prevetravana medzera. Pri 10kWp domovych elektrarnach nema zmysel sa s tym zaoberat. Zdroj - vlastna skusenost.

[bacil]

Pokus nemusel dělat, pokus jde úplně přesně spočítat podle informací z datasheetu. Je to pokles o 0,5 - 0,9% výkonu s každým °C nahoru.

Teplotní koeficient změny proudu (TK): Může se pohybovat kolem -0,3 %/°C až -0,5 %/°C. To znamená, že při zvýšení teploty o 1 °C klesne proud o 0,3 % až 0,5 %. Některé moderní panely mohou mít ještě nižší hodnoty TK.

Napěťový koeficient změny napětí (TKU): Může se pohybovat kolem -0,2 %/°C až -0,4 %/°C. To znamená, že při zvýšení teploty o 1 °C klesne napětí o 0,2 % až 0,4 %.

[kenavf]

Aký by bol percentuálny vplyv keby sa tie isté panely ktoré sa štandardne montujú kúsok nad škrídlu(a tak sa od spodu trochu chladia) zapustili priamo do strechy a nechladili by sa odspodu?