OZE - Obnovitelné nebo jen Občasné zdroje energie?

[petrp]

Já vím že nedokážou konkurovat - ale to na věci nic nemění...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H7Aeb/svet-zpravy-d ... ke-pamatky
Demolice starých větrných elektráren je moc drahá. Němci je proto vyhlašují za technické památky

V Evropě, nyní s výjimkou Francie, v obrovském počtu rostou vysoké větrné turbíny, které značně mění krajinu. Jejich výstavba nezřídka vyvolává odpor místních obyvatel. Pokud doslouží, měly by se demontovat. Demolice je pro jejich vlastníky ale příliš drahá. Němci přišli s řešením. Rezavé nefunkční větrníky začali vyhlašovat za technické památky. Jako první spolková země k takovému kroku přistoupilo Braniborsko, píše deník Bild.

Dvě 38 metrů vysoké větrné turbíny u města Schünow s 33 metrovými rotory byly roky mimo provoz, protože generátory a další díly jsou vadné a nejsou k dispozici žádné náhradní díly. Postavit nové na jejich místě nešlo, protože podle stávajících norem stojí velmi blízko obce.

Poradce pro větrnou energetiku Christian Busse měl ale odvážný nápad, píše Bild. "Zažádáme o památkovou ochranu! Jako staré větrné mlýny." Založil sdružení Windkraft-Arche, a uspěl.

Díky novému zařazení mezi technické památky už jejich majitelka Jeannine Weinrichová nemusí platit vysoké náklady na jejich demolici. Desítky tisíc eur teď ušetřila.

Tento krok potvrdil Památkový úřad i přes obavy, že by mohl vytvořit precedens pro vadné větrné turbíny. Lídr braniborské strany Svobodní voliči Peter Vida toto rozhodnutí vůbec nemůže pochopit. "Pokud tento příklad vytvoří precedens, rozbité větrné turbíny brzy zničí celou zemi!"

Státní památkový úřad v tom nevidí žádné nebezpečí, každou žádost chce zkoumat se stejnou péčí bez ohledu na finanční zájmy žadatele.

Pamätníky ľudskej hlúposti

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vystavba-vel ... inancovat/
Výstavba velkých solárních parků se zadrhla. Banky je nechtějí financovat

Solární panely přibývají hlavně na střechách domů a továren, naopak velké pozemní fotovoltaické parky narážejí na nečekanou překážku. Banky je nechtějí financovat, protože investiční dotace není dostatečnou zárukou budoucího splacení úvěru. Investoři do zelené energetiky by proto uvítali obnovení provozní podpory a usilují o to, aby ji stát po více než desetileté přestávce začal znovu přidělovat.

Podle zdrojů z oboru zelené energetiky v poslední době v Česku přibývají hotové projekty solárních elektráren na prodej. Investoři, kteří je chtěli stavět, totiž nesehnali bankovní financování. Investiční dotace ve výši do 30 procent nákladů z Modernizačního fondu sice zní lákavě, po dokončení již musejí fotovoltaiky fungovat za běžných tržních podmínek. Vzhledem k všeobecné nejistotě ohledně vývoje cen elektřiny nechtějí banky úvěr poskytnout.

Výsledkem je nerovnost mezi investory. Do stavby velkých fotovoltaik bez provozní podpory se pouštějí hlavně větší energetické skupiny, jako je ČEZ, SUAS Group nebo Pražská energetika. Druhý okruh investorů se rekrutuje z řad velkých průmyslových podniků, jako je Orlen Unipetrol, Lovochemie či skupina MTX Group. Těm pořízení fotovoltaiky dává smysl v případě, kdy vyrobenou elektřinu sami spotřebují.

Naopak v nevýhodě jsou menší a střední investoři, kteří potřebují elektřinu ze slunečního záření prodat na trhu. Pomohl by jim fungující trh PPA kontraktů, který však zatím v Česku nevznikl. Hlavně kvůli odlišné představě o ceně. Zatímco podniky by chtěly zelenou elektřinu nakupovat třeba jen za 40 eur/MWh, investoři do fotovoltaiky požadují dvojnásobek.

Státní fond životního prostředí uvádí, že zatím schválil 141 velkých solárních elektráren (od 1 MW výše) o celkovém výkonu 1803 megawattů. Je otázkou, kolik z nich investoři doopravdy postaví. Při dnešní situaci na trhu, kdy cena elektřiny na spotovém trhu v dopoledních a odpoledních hodinách klesá k nule, jakmile zasvítí slunce, přestává investice do velké fotovoltaiky bez provozní podpory ekonomicky vycházet.

Dokonce i tak velký hráč v energetice, kterým je skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače, upozorňuje na problematické financování nových fotovoltaik. „Bankéři odmítají fotovoltaické elektrárny financovat, pokud nemají provozní podporu od státu nebo smlouvu na odběr elektřiny na 10 až 15 let,“ řekl manažer strategických projektů a udržitelnosti skupiny Sev.en Česká energie Miroslav Lopour na úterní konferenci NextGen Energetika.

Marná snaha o provozní podporu
Zbývá tedy poslední možnost – obnovení provozní podpory. Dlouhodobě po něm volá Solární asociace, která zastupuje firmy působící v oboru fotovoltaiky. „Stalo se to, na co jsme dlouhodobě upozornili a varovali, a sice že investiční dotace z Modernizačního fondu nejsou nejvhodnější formou, jak stát má podporovat rozvoj velkých obnovitelných zdrojů. Hlavní překážkou je, že volatilní cena energie není pro banky uchopitelná,“ řekl již dříve Ekonomickému deníku výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Za ideální formu podpory Krčmář považuje garanci výkupní ceny elektřiny s pomocí smlouvy typu Contract for Difference (CfD), případně vysoutěžení výše podpory formou aukce. Tyto aukce již dříve ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo, avšak odmítá do nich solární elektrárny zařadit. Hlavně kvůli obavám z finanční nákladnosti a opakování solárního boomu let 2009 a 2010, který se dodnes negativně propisuje do koncových cen elektřiny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu před dvěma lety neustoupilo ani silnému tlaku ze strany ministerstva životního prostředí, ministerstva práce a sociálních věcí, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Ti všichni požadovali, ať stát podpoří formou aukcí fotovoltaiky v rozsahu 850 až 1300 megawattů. Aukce sice probíhají zhruba dvakrát za rok, účastnit se však mohou jen zájemci o stavbu větrné či malé vodní elektrárny. Zájem investorů však je, aspoň zatím, poměrně slabý.

Solární boom číslo dva tak stále táhnou hlavně instalace na rodinných domech. Jen v loňském roce jich přibylo zhruba 75 tisíc o celkovém výkonu 609 megawattů. Díky startu sdílení elektřiny lze očekávat více instalací také na bytových domech. Vysoký zájem o fotovoltaiku mají také majitelé průmyslových podniků a komerčních budov; jejich motivací je ušetřit za odběr elektřiny ze sítě a zároveň „ozelenit“ vlastní provoz.

Jo, nesypou, páč to už nesype...

[riho]

URSO dalo 6.5. do medzirezortného pripomienkového konania návrh vyhlášky, ktorou sa okrem iného upravuje aj výška G komponentu. To je poplatok za využívanie distribučnej sústavy a platí ho každý producent, ktorý vyrába elektrinu na komerčné účely, teda ju predáva. Nárast výšky G komponentu, je eufeministicky povedané, neobvyklý. Z 15 % RK na 50 % RK. Najviac to zasiahne výrobcov z OZE, ktorí sa stanú nekonkurencieschopní.

https://index.sme.sk/c/23326851/urad-pr ... ozeni.html

[mzprx]

To bude tym, ze Holjencik je v podruci monopolistov.

[Alchymista]

Náklady na reguláciu a stabilizáciu siete musí niekto zaplatiť. Tak prečo nie tí, kto sú významným zdrojom nestability a spôsobujú, že ostatné zdroje pracujú v neoptimálnom režime.

[riho]

To by som si dovolil tvrdiť skôr o Jurisovi, vzhľadom na jeho vzťah k E.Onu.
Pri Holjenčikovi mi to príde ako snaha o likvidáciu celého OZE, ako nestabilného prvku v sústave.

Plus má niečo za lubom aj s priemyslom, keďže súčasťou vyhlášky je aj zmena minimálnej výšky rezervované kapacity z 20% MRK na 50 %. To sa priemyselníkom ľúbiť nebude. Uvidíme čo na to Soták, ako predseda klubu 500, keďže sú vraj s Holjenčíkom kamaráti.

To Alchy: reguláciu sústavy má na starosti SEPS, preto mu platíme tarifu za systémové služby. Preto, ak by som uvažoval s tvojim názorom, považoval za logické zvýšiť práve túto tarifu. Navyše SEPS je 100% štátna akciovka, tak by nadvýber z TSS šiel do štátneho rozpočtu. Lenže ono nie a zvyšuje sa príjem polosúkromným distribučkám. Za týmto nebude regulácia, ale likvidácia. Podľa mňa.

[mzprx]

Potom moze prist nejaka vyhodna ponuka na odkupenie, ktoru nemozno odmietnut.

[riho]

To môže. Tak isto, ako VHZ pre vybrané "strategické" podniky.

[Alchymista]

riho - ale platí ju výrobca, alebo odberateľ? Ako odberateľ platím za to, že služba dodávky elektriny je stabilná.
Ale nevidím dôvod platiť aj za to, aby mi niekto občas mohol dodávať predraženú elektrinu.

[riho]

TSS platí každý. Vzhľadom na nárast FT vo forme lokálnych zdrojov, na strechách domov, kde ako fyzická osoba mám povolených do 10,8 kWp a teda ich ani nemusím nahlasovať OKTE, sa aj spotrebitelia sumárne stávajú veľkým nestabilným zdrojom. Tu však v energetike prevláda názor, že v prípade OZE by sa elektrina mala spotrebovať v odbernom mieste, v ktorom sa vyrobila. Čo takéto lokálne zdroje spĺňajú. Problémom sú práve fotovoltické farmy vybudované v divokom období prednostného výkupu elektriny z OZE 2009-2018. A o tie asi ide.
Tebe, ako občanovi o tú dodávku predraženej elektriny naozaj nejde. Zatiaľ. Lenže firmy nad 500 zamestnancov už teraz musia plniť ESG kritéria a tie takúto elektrinu potrebujú. A časom ju budeme potrebovať aj my plebs, aby sme si vedeli kúpiť lístok na vlak a mali teda dostatočný sociálny kredit.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/nej ... ila-boure/
Největší plovoucí solární farmu na světě těsně před spuštěním zničila bouře

Kdo mohl tušit, že hektary křehkých plovoucích konstrukcí budou zranitelné vůči nepřízni počasí? (Foto: X)

Letní bouře v úterý poškodila plovoucí solární elektrárnu na přehradě Omkareshwar ve státě Madhjapradéš. Plovoucí solární elektrárna umístěná v zátopě přehrady je největší svého druhu na světě.

AL GORE please pick up the red emergency phone.

Storm destroys the world's largest floating Solar Panel Farm.

What Valedictorian engineer signed off on this stupidity.pic.twitter.com/zRBOREibGi
— Citizen Free Press (@CitizenFreePres) May 5, 2024

Projekt, který je společným podnikem vlády státu Madhjapradéš a společnosti National Hydroelectric Power Corporation (NHPC), byl téměř dokončen a připraven ke spuštění. Část projektu byla uvedena do provozu minulý týden.

Cílem projektu u vesnice Kelwa Khurd bylo vyrábět 100 MW elektřiny, další kapacity 88 MW v Indawadi a 90 MW ve vesnici Ekhand. V úterý však projekt zasáhly letní bouřky o rychlosti 50 km/h a rozházely solární panely po celém místě. Žádný zaměstnanec nebyl naštěstí zraněn.

…

Každý, kdo někdy vlastnil loď, zejména velkou loď, která zůstává ve vodě, ví, jak drsné prostředí může moře být. Nějaká porucha byla nevyhnutelná. Kdyby nešlo o bouři, mohla se pokazit spousta jiných věcí.

Zelení nám neustále říkají, že můžeme očekávat častější a extrémnější superbouře – jaký má tedy smysl stavět zranitelné plovoucí konstrukce?

Plasty mají tendenci se pod tropickým sluncem rozpadat, zejména při kontaktu s vodou nebo vodní tříští. Ultrafialové záření ze slunce pohání exotické chemické reakce, které vedou k chemickému rozkladu.

Kov sedící ve vodě je obtížně zvládnutelný, dokonce ani nerezová ocel není imunní vůči korozi. Všechny kovové konstrukce ve styku s vodou je třeba chránit pomocí obětních anod nebo srovnatelných ochranných opatření.

Elektřina a kov jsou obzvláště špatnou kombinací, jakákoli elektrická porucha, která způsobí průchod proudu kovem ve styku s vodou, může způsobit tisíckrát rychlejší korozi než obvykle.

Doufejme, že si vývojáři a politici vezmou ponaučení a přestanou vyhazovat naše peníze za z podstaty chybné nápady, jako jsou plovoucí solární pole.

Nebolo by lepšie (a lecnejšie) ich kopnúť do prdele hneď?

[petrp]

[petrp]

Stát zapíná „turbo” pro větrníky a soláry. Jak budou vypadat akcelerační zóny?
V Česku se v posledních deseti letech stavěly pozemní solární elektrárny jen sporadicky a téměř výhradně ve firemních areálech nebo na bývalých skládkách. A velmi podobné je to i s větrníky. Ostatně tři čtvrtiny jejich současného instalovaného výkonu byly postaveny ještě před rokem 2012. Česko zkrátka v obnovitelných zdrojích energie (OZE) stagnuje. Stát chce přitom mít do roku 2040 téměř 30 procent elektřiny „zelené”, zatímco nyní je to jen 13 procent.
https://ekonomickydenik.cz/stat-zapina- ... acni-zony/

Stát by měl ještě taky vymyslet, jak zapnout vítr a Slunce. Stojí tady poblíž 2 z nejvýkonnějších turbín v republice a 50% času stojí - a to se vyplatí.
Je načase si přiznat, že OZE = Občasné Zdrdoje Energie

[skflanker_]

Veterná energia v Nemecku: veľké sľuby, malé výnosy. Podľa analýzy NZZ má len 15 % veterných turbín v Nemecku mieru využitia inštalovaného výkonu vyššiu ako 30 %.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/183562 / https://t.me/infantmilitario/139046 z 17.10.2024

[Alchymista_B]

https://svobodny-svet.cz/vetrne-elektra ... i-a-skodi/
Větrné elektrárny prodělávají a škodí
MILAN SMUTNÝ

Všeobecně uznávaná jako nejlepší evropská technická univerzita Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu (ETH) zpracovala data z provozu 18 000 německých větrných elektráren (z celkových více než 30 000). Jak s odvoláním na výsledky studie ETH uvedl v ojedinělém interaktivním projektu na svém webu renomovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ), drtivá většina německých větrníků je ztrátová a neživotaschopná bez trvalých dotací. Výjimku tvoří 15 % větrníků u Severního moře a Baltského moře a také v Severoněmecké nížině, kde účinnost větru je dostatečná.

Proč je tato studie mimořádně důležitá pro Česko?

České větrné elektrárny na stejné úrovni využití jako v Bavorsku nedávají smysl a jsou provozovatelné jen s velkými dotacemi, tedy na úkor reálných cen elektřiny. Skutečnost, že ministerstvo životního prostředí pod vedením lidovce Petra Hladíka dělá vše pro urychlenou výstavbu větrných elektráren v Česku, je dokladem faktu, že nejen tento úřad je ve vleku zelené lobby s následnými socializovanými náklady za energii pro české podniky a domácnosti.

Pod článkem Větrná energie v Německu: velké sliby, malé zisky lze na výše uvedeném odkazu najít mapu Německa s testovanými větrnými elektrárnami. Při rolování myší po mapě a při využití Google překladače i pro čtenáře neznalého němčiny je zobrazen doprovodný text a větrné turbíny. Je zde srovnáváno jejich využití, doba, kdy reálně dodávají energii do sítě a vydělávají. Zeleně zbarvené jsou ty vydělávající, zatímco červené jsou prodělečné a životaschopné jen s masivními dotacemi. Mapa obsahuje 18 000 turbín po celém Německu. Bere v potaz pracovní úseky po jednotlivých hodinách za dobu 10 let.

Pouze 15 % německých větrných elektráren dosahuje využití instalovaného výkonu z více než 30 %, přičemž jen dva takové větrné parky jsou v jižním Německu. Vzhledem k tomu, že větrné turbíny jsou často vypínány (příliš silný vítr) nebo musejí běžet pomaleji kvůli předpisům na ochranu hluku a životního prostředí, bude skutečný podíl využití pravděpodobně ještě nižší, konstatuje deník. Zatímco nejefektivnější je využití větrné elektřiny v severní části Německa, nejvíce elektřiny se spotřebuje v průmyslovém Porúří a nejjižnějších spolkových zemích. Bavorsko a Bádensko-Württembersko spolu s nedalekým chemickým závodem Ludwigshafen spotřebují téměř třikrát více elektřiny než všech pět severoněmeckých spolkových zemí dohromady. Proto se za obří náklady staví nové vysokonapěťové přenosové vedení ze severu na jih. Levicová zelená německá vláda Olafa Scholze ovšem prohlubuje své omyly sázkou na větrnou neefektivitu, když prosadila loni, že každá spolková země musí dát k dispozici dvě procenta plochy svého území pro stavbu dalších větrných gigantů. I na větrně zcela neefektivním jihu země.

Vznikají tak nerentabilní a ekonomicky nenávratné projekty. NZZ uvedl jako příklad větrnou farmu „Severní Schwarzwald“. Deset větrných elektráren V90 a čtyři V80 od dánské společnosti Vestas se tam otáčejí ve výšce téměř 900 metrů nad mořem. Vývojáři projektu tehdy slibovali průměrnou míru využití instalovaného výkonu z 30 procent. Jaká je skutečnost? V letech 2007 až 2010 byla využitelnost pouze 17 procent. Podle výpočtu NZZ si V80 vede katastrofálně a v desetiletém průměru dosahuje jen 16% účinnosti, s technologií V90 pouze 21 procento. Podle výroční zprávy provozovatel elektráren už roky dosahuje dvouciferných ztrát v milionech eur.

Pohled na systémy větrných elektráren postavené před rokem 2000 podle NZZ ukazuje, jak moc takové faktory ovlivňují využití. V té době byl rotor elektrárny obvykle umístěn ve výšce kolem 60 metrů a byl relativně malý. Výška věže a průměr rotoru turbín vyrobených od roku 2015 se více než zdvojnásobily. Čím více elektřiny daleko větší

větrné turbíny vyrobí, tím více utvářejí vzhled krajiny. Kromě toho výzkumníci prokázali výrazně vyšší míru fatálních střetů v případě zásadně zvětšených rotorů pro dravé ptáky (silně postižen např. luňák červený) a stěhovavé ptáky (jako čáp černý) dopad 300metrových obrů, jako jsou ti v Schipkau v Braniborsku, na životní prostředí nebyl dosud prozkoumán. V malé obci mezi Chotěbuzí a Drážďany se v současnosti staví největší větrná onshorová turbína na světě. Spolu s rotorem je téměř dvakrát vyšší než katedrála v Kolíně nad Rýnem (157 metrů). Systém by také mohl být vzorem pro další expanzi v jižním Německu.

V kontextu zprávy na Německu nezávislém švýcarském deníku si připomeňme, že na jaře letošního roku podrobil drtivé kritice německou strategii dekarbonizace energetiky nejvyšší německý kontrolní úřad, Spolkový účetní dvůr. Jak napsal v rozsáhlé analýze, spolková vláda podle auditorů upřednostňuje rychlost energetické transformace před negativními dopady obnovitelné energie na životní prostředí. Tak ještě jednou: zeleně deklarovaná německé energetická transformace vlastně poškozuje životní prostředí!

Zde je nutno také připomenout zcela zásadní investorskou analýzu Bank of America, která investice do solární a

větrné energie ve srovnání s nejefektivnějším a vysoce návratných jádrem na faktech a číslech charakterizovala jako mrhání drahocennými surovinami na zdroje, které nemohou fungovat „bez věčných dotací“.

Ovšem nedosti na tom. Jak informovala německá edice mezinárodního deníku Epoch Times, lékařka Ursula Bellutová-Staecková předložila další důkazy o tom, že infrazvuk z větrných turbín představuje zvláštní nebezpečí pro všechny živé organismy. Větrné turbíny generují infrazvuk. Ten má frekvenci nižší než 20 hertz, proto jej lidé obvykle neslyší. Velká větrná turbína na rozdíl od jiných přírodních zvuků obsahuje velmi nízké složky infrazvuku v pulzujícím a chronickém účinku.

Podle rozhovoru s lékařkou se objevily ze strany vládních úřadů kritické hlasy, které s obsahem článku nesouhlasí. Například v reakci na korespondenci mezi Německou společností pro ochranu zvuku pro lidi a zvířata (DSGS e.V.) a státními orgány ochrany životního prostředí jsme obdrželi odkaz na informační dokument Bádensko-Württemberského státního institutu pro životní prostředí (LUBW). „Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí neexistují ve vědeckých databázích žádné další publikace, které by podporovaly autorovu hypotézu, nebo prezentovaly podobné korelace.“

Spolu s prací dalších vědců, například Amandou H. Lewis a Hailin Liu v několika publikacích o citlivosti kanálů PIEZO, skupina výzkumníků předpokládá citlivost kanálu PIEZO1 přibližně 0,0014 Pascalu. Pascal je jednotka tlaku. Současně se zdůrazňuje, že výsledky závisejí mimo jiné na napětí, předpětí a metodách měření. Iontové kanály PIEZO1 zprostředkovávají přeměnu mechanických sil na elektrické signály a mají zásadní význam pro dotykovou citlivost mnohobuněčných organismů.

Na dotaz Epoch Times, zda vědkyně předložila svou práci Spolkovému úřadu pro životní prostředí (UBA), který nadále tvrdí, že neexistují žádné vědecké důkazy o možném škodlivém vlivu infrazvuku z větrných turbín, doktorka Bellutová-Staecková odvětila: „UBA by nikdy nepotvrdil, že existují důkazy proti tomu, že infrazvuk není škodlivý. Odpověď na naléhavé žádosti ze strany DSGS ze dne 2. srpna 2024 stále není vyřízena. Je to o to znepokojivější, že v Německu se denně připravují nové plány na výstavbu velkých větrných turbín a úřady rozhodují na základě neplatných vědeckých poznatků, jako je například práh akustického vnímání. Železobetonové základy největší větrné turbíny na světě v Lužici, vysoké 365 metrů, byly pravděpodobně právě položeny.“ Jak dodala, německé „…orgány ochrany přírody nemohou čekat, až budou k dispozici experimentální vědecké důkazy, protože hrozí bezprostřední nebezpečí. Současně je nutné přijmout vhodná preventivní opatření, jako je moratorium na velké

větrné turbíny, až do konečného vědeckého objasnění, aby se zabránilo dalším škodám. To je také současný požadavek DSGS adresovaný UBA a státním orgánům ochrany životního prostředí.“

V rozhovoru se doktorka Bellutová-Staecková tvrdě kriticky vyjádřila k dalším plánům výstavby obřích větrných elektráren v Německu. Jak upozornila, „nepoškozené přírodní krajiny, jako je málo větrný Schwarzwald s jeho údolími, například Seebach s Acherntalem, Bühlertal, Lautertal, Kaiserstuhl, Freiburg, málo větrná oblast Bodamského jezera s poloostrovem Höri, největší hornošvábský les, Altdorfer Wald, Schönbuch a mnoho dalších krajin s lesy, pramennými oblastmi, lidmi, zvířaty, druhy a přírodou jsou v konkrétních plánovacích řízeních pro instalaci větrných elektráren. A to vše bez přehodnocení vlivu nízkých frekvencí, natož posouzení dopadů na ohromné ničení přírody a úbytek přírodních druhů. Dalším bodem jsou důsledky získávání větrné energie ze závětrné strany [strany odvrácené od větru] větrných turbín. Srovnání lesů zde v Berlíně/Braniborsku s lesy například ve Schwarzwaldu to jasně ukazuje: Oslabení atlantického západního proudění po odvedení větru zhruba 10 000 větrných turbín západním a severozápadním směrem viditelně poškodilo zdejší ekosystémy – lesy, vřesoviště, pole, louky, rašeliniště, tůně – a způsobilo jejich náchylnost ke škůdcům v lesích, jako je kůrovec.

Podle vědkyně „mnohé nasvědčuje tomu, že opatření tzv. technické ochrany klimatu situaci nezlepšují, ale naopak zhoršují. Kromě ztráty vláhy po větru od

větrných elektráren jsou lesy poškozovány chronickými vibracemi přímo v jejich kořenovém systému a síti houbových vláken (mykorhize), což ničí základ zdravého lesa. Musíme proto naléhavě požadovat přehodnocení všech technických opatření na ochranu klimatu, včetně přehodnocení frekvencí infrazvuku na organismy a dopadů rozsáhlého ničení přírodní krajiny a divočiny, která je základem života pro všechny. Nežádám nic neobvyklého, ale přehodnocení přísné hypotézy založené na současných poznatcích a odpovědném chování v souladu s mandátem orgánů ochrany přírody.“

Dne 4. listopadu velmi zelené ideologii nakloněný redaktor David Tramba oznámil v Ekonomickém deníku další úspěšnou aukci na ministerstvu průmyslu a obchodu ČR na vybudování nového výkonu 88,8 MW větrných elektráren v Česku. Ovšem k jejich spuštění ještě povede dlouhá schvalovací cesta. Podstatné je, že si budoucí provozovatelé vysoutěžili cenu elektřiny z těchto zdrojů od 2795 korun do 3450 korun za MWh (vyděleno tisíci je pak cena za 1 kWh). Jde tedy o silovou část ceny energie, kdy například elektřina z uhlí nezatěžovaná emisní povolenkou se vejde hluboko pod jednu korunu za kWh, stejně jako výroba elektřiny z českých jaderných elektráren. Výslednou cenu budou spoluformovat ze stále větší části obrovské náklady spojené s posilováním elektrických sítí a její správy právě kvůli rostoucímu podílu solárních a větrných elektráren. To, že se nemalá část větrných elektráren (včetně poloviční produkce čínské oceli na celosvětové výrobě) dnes vysoce emisně vyrábí v totalitní Číně s její 60% závislostí na výrobě energie z uhlí, zdá se, málokoho ze stoupenců světlých zelených zítřků trápí. Stejně jako fakt, že kompozitní vrtule větrných elektráren jsou z podstaty nerecyklovatelné: po skončení životnosti se buď spalují například při výrobě cementu, nebo se dokonce vyvážejí do Afriky. Stejně jako se 500 m3 železobetonové základny běžné větrné elektrárny poškozené vibracemi nejčastěji zahrne zeminou.

Těžce vznikající české vládní energetické politiky jako Státní energetická koncepce, Vnitrostátní energeticko-klimatický plán a Politika ochrany klimatu mají v područí svého zadání klíčový úkol: vypořádat se s Bruselem požadovanou likvidací zdrojů elektřiny z uhlí. Tón udala v poslední říjnový den s osmiměsíčním zpožděním vydaná analýza zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2023 od státní firmy ČEPS. V principu se v ní praví, že proti současnosti asi pětinásobky instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren (12,5 GW, respektive 1,4 GW) Česko může prý spasit, plus je třeba postavit jednu velkou plynovou elektrárnu. Když tyto zdroje závislé na počasí pracovat nebudou, elektřinu si v objemech přes 20 % (v zimě ale i třetinu) prý dovezeme. Sám ČEPS ovšem upozornil, že když Němci upřednostní výrobu elektřiny pro produkci vodíku, tedy pro svůj průmysl, tak z Německa nemusí tolik elektřiny přitéct, jestli vůbec. Co si z toho vezmou kapitáni českého průmyslu, je nasnadě. Zabalme to!

S dobrými úmysly se do pekel můžeme nechat vést i na lopatkách větrných turbín.

Milan Smutný, Svět hospodářství

[petrp]

Český solární tunel: Včera a dnes
Firma Photon Energy, která se obchoduje i na pražské burze, je skvělým příkladem. Jakožto firma veřejně obchodovatelná je hezky transparentní a hodně věcí s námi posdílí. Jakožto firma globální nám ukáže, kolik získává z absurdních dotací v různých koutech Evropy a světa. Jakožto firma dlouhodobá je hezkou časosběrnou evoluce Evropských zelených politik, ale taky jak rozdílné jsou implementace těchto politik v jednotlivých zemích. Po dočtení výroční zprávy této impozantní firmy, jejíž heslem jest: „Čistá energie, čistá voda. Esence života“, člověk prozře a zvolá „Hurá, už konečně chápu, proč v ČR máme v paritě kupní síly jednu z nejdražších cen elektřiny na světě.“ Takovéto poznání člověk těžce udrží v sobě a má potřebu se o něj podělit a zanechat v kyberprostoru pro další generace.
Takže firma Photon Energy byla založena na úpatí českého solárního boomu v roce 2008. Její právní forma je N.V. – tedy holandská, aby náhodou se neplatili daně v ČR. Její akcie byli umístněné k obchodování na burze ve Varšavě, protože pražská burza je dead. (Od roku 2016 je pak duálně listovaná i v Praze, ale to jenom z lítosti…). V roce 2009 staví první FVE v ČR a v roce 2010 mají jíž kapacitu 32MWp, z čehož prakticky žijí dodnes. Mezitím z těchto peněz rozjeli podnikání na Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku ale třeba i v Austrálii nebo Jižní Africe.
Firma v roce 2023 vytvořila 70,6 mil. EUR tržeb, z čehož vygenerovala ztrátu 15,7 mil. EUR. I když firma brečí, že rapidně klesají ceny elektřiny, přímo bije do oka, že v ČR inkasují za elektřinu z FVE 10x více za MWh než v Austrálií, přitom Austrálie s jejich klimatickými podmínkami je pro FVE mnohem vhodnější než ČR...
https://dfens-cz.com/cesky-solarni-tunel-vcera-a-dnes/