V Zambii trpěla nedostatkem elektřiny více než polovina z 20 milionů obyvatel, nyní přibyly další miliony. Lidé se snaží zoufalé situaci přizpůsobit.
V africké Zambii nastala obrovská energetická krize. Ta souvisí s klimatem, jde o velké sucho, díky kterému významná přehrada Kariba nemá dostatek vody pro pohon vodních turbín. Kariba je objemově největší uměle vytvořené jezero na světě a leží 200 km jižně od Lusaky na hranici mezi Zambií a Zimbabwe. Mohutná přehradní zeď byla postavena v 50. letech 20. století. Měla přinést revoluci v zásobování zemí energií tím, že zachytí vodu řeky Zambezi, změní údolí v obrovské jezero a poskytne nekonečné zásoby obnovitelné vodní energie. To se bohužel nedaří, protože několikaměsíční sucho, které přinesl klimatický jev El Nino, přivedlo zambijskou vodní elektrárnu poprvé na pokraj úplného zastavení provozu. Hladina vody je tak nízká, že může pracovat pouze jedna ze šesti turbín na zambijské straně přehrady, což snižuje výrobu na méně než 10 % běžného výkonu.
Zambie je na přehradě Kariba závislá na dodávkách elektřiny z více než 80 % a výsledkem sucha je, že Zambijci mají k dispozici sotva několik hodin elektřiny denně. Často jsou oblasti bez elektřiny i několik dní. Nejhorší dopad to má během dne, kdy mají malé podniky, které jsou páteří země, problémy s provozem. Zambijci tak čelí každodennímu boji o elektřinu. Zoufalé ženy hledají způsoby, jak uvařit pro své rodiny, a děti dělají domácí úkoly při svíčkách. Někteří Zambijci si začali ostentativně nosit celý svůj stolní počítač – pevný disk, monitor, všechno – do místní kavárny, aby mohli pracovat. „Řeknu vám, zůstali jsme už pět dní bez proudu,“ říká Tindor Sikunyongana, provozovatel svářečské firmy. Investoval sice do dieselového generátoru, ale palivo je drahé a ne vždy si ho může dovolit dostatek. Podle odborníků Zambie doplácí na nedostatečnou diverzifikaci energetického sektoru. „85% závislost na vodních elektrárnách je samozřejmě rizikem,“ vysvětluje Geoffrey Chiyumbe, místopředseda výboru pro energetiku při Inženýrském institutu Zambie. „Potřebovali jsme mít mix obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, abychom se v případě selhání jednoho z nich nedostali do podobné krize, v jaké se nacházíme,“ dodává.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Vremja vperiod - O nových ruských plynových turbínach GTD-110M (a o AL-41ST-25 - 25MW) https://rutube.ru/video/eb964ac04abd966 ... e27bbed51/
A zaznie veľmi zaujímavá informácia:
Elektrické a elektronické pre atomovú elektráreň Akkuyu mal dodávať nemecký Siemens. Ale nejak sa šprajcol a s odvolaním na vládne príkazy/byrokraciu nedodal, a to ani keď Erdogan jednal so Scholzom
Nuž - vybavenie bude z iných krajín (ruské?). A prístup Siemensu je veľmi vážny dôvod pre zamyslenie sa rôznych krajín sveta nad svojimi energetickými projektami a opätovné zváženie účasti rozličných západných firiem vo svojich projektoch.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Vláda se pokusí ušetřit miliardy korun na dotační podpoře, kterou každý rok vyplácí firmám působícím v oboru obnovitelných zdrojů energie. Zaměří se na kontrolu ziskovosti velkých a středních solárních elektráren z let 2009 a 2010. Vedle toho chce stát krátit podporu také v době, kdy je na trhu záporná cena elektřiny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes na tiskové konferenci v poslanecké sněmovně popsal opatření, která mají vést k úspoře výdajů na podporované zdroje (POZE) ze státního rozpočtu. Dřívější individuální šetření ziskovosti firem v oboru zelené energetiky chce rozšířit o individuální kontroly. Ta se nemají týkat malých zdrojů, jako jsou třeba malé střešní fotovoltaiky. Výši vnitřního výnosového procenta (IRR) chce Stanjura posuzovat přísněji, než tomu bylo dříve.
Ministerstvo financí má totiž v plánu vrátit do hry nejnižší možnou hodnotu IRR 6,3 procenta, která je uvedena v notifikačním rozhodnutí Evropské komise a kterou v minulosti prosazovala vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po dlouhých tahanicích nakonec zůstalo rozhodnutí na ministerstvu průmyslu, a to na jaře 2022 zvolilo limit 8,4 procenta. Zmíněná redukce povolené míry ziskovosti by zřejmě vedla k finanční úspoře v řádu miliard korun, ale je téměř jisté, že vyvolá zuřivý odpor ze strany majitelů elektráren.
Záporná cena na trhu – nulové dotace
Nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) dodal, že vláda navrhne také zastavení podpory v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu záporné ceny elektřiny. Podle vyjádření ministerstva financí má tato změna platit od ledna 2026. Navržené změny vládní koalice doplní do aktuální novely energetického zákona „Lex OZE 3“, který poslanci projednají ve druhém čtení ve čtvrtek. Samotné hlasování o návrhu proběhne až v rámci třetího čtení.
„Opatření nezavadíme jen kvůli státnímu rozpočtu na příští rok, ale pokud návrhy projdou, pozitivně se dotknou především rozpočtů na roky 2026 až 2030. Přicházíme s konkrétním řešením problému překompenzace majitelů některých solárních zdrojů, která zde fungovala mnoho let,“ prohlásil ministr financí.
Podle Zbyňka Stanjury dál platí, že ve státním rozpočtu na příští rok bude na dotování POZE vyhrazeno 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve varovalo, že to nebude stačit a že realita se bude pohybovat okolo 32 miliard korun. Stanjura k tomu dodal, že náklady nad rámec 8,5 miliardy korun by muset stát uhradit přesunem peněz z jiných položek státního rozpočtu; současně by to vládu motivovalo k dalším úsporným opatřením v oboru POZE.
Na dotazy médií, zda se ministerstvo financí neobává prohraných arbitráží, Stanjura odpověděl, že taková rizika jsou nízká. „Nejedná se o změnu pravidel, ale jen o přísnější kontrolu překompenzace,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Navržené změny jsou podle jeho slov v souladu s pravidly Evropské unie.
Zástupci Solární asociace a dalších sdružení z oboru zelené energetiky se k vládním záměrům vyjádří na tiskové konferenci ve čtvrtek dopoledne.
Kontrola překompenzace už tu jednou byla
Pro připomenutí: Plošné kontroly překompenzace se odehrály v letech 2021 a 2022 a měly poněkud anekdotický ráz. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž nejprve provedlo výpočet IRR pro obnovitelné zdroje z let 2006 až 2010 a až později zveřejnilo výši maximální povolené ziskovosti. Pro malé vodní, větrné a solární elektrárny tehdy stanovilo sazbu 8,4 procenta ročně, u zdrojů na spalování biomasy 9,5 a u bioplynových stanic 10,6 procenta.
Výsledek šetření: hodnoty IRR v procentech
typ elektrárny zdroje 2006-08 zdroje 2009 zdroje 2010
solární 7,6 6,85 6,0
bioplyn 6,5 4,1 5,9
biomasa <9 5,1 x
větrné 6,7 4,4 <5,9
malé vodní (nové) 5,6 <7,3 4,5
malé vodní (rekonstr.) 4,5 <7,1 5,5
Výsledek sektorového šetření v oboru podporovaných zdrojů energie. Zdroj: MPO
Podle výsledku této analýzy byla ziskovost všech typů zelených elektráren v pořádku a nebylo ji nutné dále řešit v rámci takzvané překompenzace. Ziskovost měřená vnitřním výnosovým procentem (IRR) se zpravidla pohybuje od 5 do 7 procent ročně. Tedy hluboko pod maximální povolenou sazbou, jejíž překročení by vedlo k zásahu státu a krácení podpory v dalších letech.
Výsledek byl ovlivněn chaotickým způsobem výpočtu IRR, ale také solární srážkovou daní. Stát totiž majitelům solárních elektráren z roku 2009 strhává 10 procent z tržeb za vyrobenou elektřiny, v případě elektrárny z roku 2010 se jedná o 20 procent z tržeb. Tento zásah, schválený poslanci v létě roku 2021, prakticky odčerpal nadměrné zisky firmám v oboru solární energetiky a ty se následně vešly do limitu IRR 8,4 procenta.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Od začátku příštího roku se rozjede první fáze zákazů, kterými chce Evropská unie postupně omezit chladiva s obsahem fluoru. Co to v praxi přinese? Výrobci nebudou smět uvádět na trh některá tepelná čerpadla, která využívají fluorované plyny s vysokým dopadem na globální oteplování. Uživatelé tepelných čerpadel mohou zůstat v klidu – nová legislativa nijak neomezí provoz ani servis stávajících zařízení.
„Nejdůležitější zprávou pro domácnosti a firmy je, že nařízení se skutečně týká pouze produktů nově uváděných na trh. Jinými slovy tepelné čerpadlo zakoupené před začátkem platnosti daného zákazu bude možné normálně provozovat a udržovat, a to po celou dobu jeho životnosti. Dodavatelé jsou na tuto situaci připraveni a počítají s pokračováním plnohodnotného zákaznického servisu pro veškerý sortiment,“ říká Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Fluorované plyny neboli F-plyny mají řádově stokrát až 10tisíckrát vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý, snaha o jejich omezení tedy vyplývá z evropské klimatické politiky. Chladiva jsou v tepelných čerpadlech hermeticky uzavřena a jejich únik do ovzduší hrozí pouze při havárii nebo neodborné manipulaci.
„Členové naší Asociace by považovali za účelnější zpřísnit certifikace a pravidla nakládání s chladivy po ukončení životnosti zařízení, než jít cestou plošných zákazů. EU na jednu stranu podporuje prodej tepelných čerpadel, na druhou stranu ho bude regulovat, a to ze stejného důvodu – kvůli dekarbonizaci vytápění! Na první pohled to vypadá absurdně a prvotní návrh omezení nejspíš i byl. Schválené nařízení však již má racionální podobu. Zákazy naběhnou postupně a budou respektovat dostupnost alternativních chladiv v jednotlivých kategoriích,“ upozornil Jan Potucký.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze 7. února letošního roku zavedlo časový rámec zákazů odvíjející se od výšky potenciálu globálního oteplování, typu a výkonu tepelného čerpadla a dalších parametrů. První omezení přijde v roce 2027, produkty s jakýmkoliv obsahem fluorovaných plynů by pak měly být zakázány do roku 2032 v kategorii tzv. monobloků a do roku 2035 v kategorii dělených jednotek. V roce 2050 pak unie počítá s úplným ukončením spotřeby F-plynů.
Výrobci tepelných čerpadel se na unijní regulaci fluorovaných plynů připravují dlouhodobě. V některých kategoriích, například u nejprodávanějšího typu vzduch-voda, se již výrobcům podařilo přejít na přírodní chladiva, nejčastěji propan. „Do harmonogramu zákazů může ještě promluvit nově zvolený Evropský parlament a v roce 2030 se pak každopádně počítá s vyhodnocením dopadů na bezpečnost, účinnost a cenovou dostupnost zařízení. Pevně věřím, že výsledkem bude rozumný plán, který umožní rozšíření tepelných čerpadel mezi co nejvíce uživatelů,“ doplnil Jan Potucký.
F-plyny se využívají nejen v oblasti vytápění a chlazení, ale také ve zdravotnictví, stavebnictví či energetice. Nahradily zde látky poškozující ozonovou vrstvu, tedy takzvané freony, které se v Česku používaly zejména v 80. a 90. letech minulého století.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Vladimir Putin vyzdvihol pôsobivý podiel výroby energie s nízkymi emisiami v energetickej bilancii Ruska. Sputnik požiadal popredného energetického experta o podrobnejšie informácie o tom, ako je to možné.
Prezident Putin vo svojom vystúpení v diskusnom klube Valdaj tento týždeň uviedol, že Rusko má „jeden z najekologickejších energetických systémov na svete ‚, že ‘40 % našej energetickej štruktúry tvorí výroba energie z plynu“ a že spolu s jadrovou a vodnou energiou tvorí nízkoemisná výroba energie v Rusku 85 % jeho celkovej produkcie.
Putin odsúdil krajiny, ktoré sú veľkými znečisťovateľmi a ktoré sa podľa neho snažia Rusku vnútiť svoju „zelenú agendu“, a povedal, že národy by mali dostať možnosť normálne žiť, rozvíjať sa a mali by im byť ponúknuté zdroje financovania a technológie v energetickom sektore, a nie obmedzenia, ak tí, ktorí presadzujú túto agendu, skutočne veria v kolektívne kroky v oblasti životného prostredia.
„My v Rusku vieme z prvej ruky [o procesoch globálneho otepľovania, pozn. red.], pretože tu dochádza k otepľovaniu rýchlejšie ako vo všetkých ostatných regiónoch sveta,“ povedal Putin.
„Mimochodom, tí, ktorí okolo tejto témy robia najväčší hluk, konajú, bohužiaľ pre všetkých vrátane seba, presne opačným smerom. V Európe sa prudko zvýšila výroba elektriny z uhlia. Ešte nedávno všetci v Európe robili hluk o potrebe zatvoriť výrobu elektriny z uhlia. Teraz ho nielenže nezrušili, ale ešte ho zvýšili. Je to zvláštne, ale je to fakt,“ povedal Putin.
Dekódovanie čísla 85 %
„Nízkoemisné zdroje energie sú tie, ktoré majú nízku úroveň emisií skleníkových plynov,“ uviedol pre Sputnik expert ruského ministerstva energetiky a riaditeľ Anselmovho vedeckého centra Maxim Kanyščev, ktorý Putinove údaje spresnil.
„Približne 15 % našej energie pochádza z vodných elektrární s nulovými emisiami skleníkových plynov, 20 % z jadrových elektrární, ktorých emisie sú tiež minimálne. Zvyšných 65 % tvoria tepelné elektrárne, z ktorých asi 70 % je na plyn. Takto sa dnes v Rusku vyrába 85 % energie s minimálnymi emisiami,“ vysvetlil Kanyščev.
Pokiaľ ide o obnoviteľné zdroje energie - ako sú veterná a slnečná energia, Kanyščev uviedol, že pre Rusko, ktorého viac ako 80 % energie je už „zelenej“, nemá veľký ekonomický zmysel zameriavať sa na tieto alternatívy (ktoré tvoria len 1 % energetickej bilancie krajiny), najmä preto, že je ešte veľa práce na znižovaní emisií z existujúcich zdrojov a na znižovaní spotreby energie v hospodárstve vo všeobecnosti.
„Stále máme obrovské možnosti úspor - vrátane približne 300 miliárd rubľov ročne len v sektore ropy a plynu,“ povedal.
Nehovoriac o environmentálnych aspektoch, zdôraznil Kanishchev a poukázal na „nízku účinnosť mnohých obnoviteľných zdrojov, ich kolosálne náklady a obrovské škody, ktoré spôsobujú životnému prostrediu - ekosystémy, ktoré využívajú, sú často jednoducho zničené v ich základoch“, či už ide o solárne farmy, veternú, prílivovú alebo geotermálnu energiu.
Rusko má jednu z najväčších, najsofistikovanejších, najčistejších a najrozmanitejších energetických sietí na svete, a to najmä vďaka sovietskemu dedičstvu, počas ktorého boli vybudované stovky rozsiahlych energetických projektov vrátane jadrových elektrární, vodných priehrad a výrobných zariadení, zariadení na výrobu elektriny spaľujúcich plyn a rozsiahlych sietí plynovodov, ktoré ich spájajú. Rusko má tiež k dispozícii jednotnú energetickú sieť spájajúcu väčšinu veľkých populačných centier od Európy po Áziu a využíva ju na spoľahlivý predaj elektrickej energie svojim susedom za konkurencieschopné ceny.