Energetika

[kenavf]

4x▲

Do hry se dostává též tzv. bílý vodík z ložisek pod zemí, kde jsou zásoby již nyní odhadovány na stovky let.

Vodík v ložiskách pod zemou na stovky rokov?
Uniklo mi niečo?
Kde je také ložisko?

[Alchymista]

Nejaké optimistické medy nájdeš https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_hydrogen
Mnohé "ložiská vodíku" sú viazané na ložiská železa a železo obsahujúce horniny s vyššou teplotou, alebo na "bezvodé" geologické formácie (= prevažne "nové"), do ktorých postupne preniká voda - a reaguje s horninou.

Niektoré ložiská plynu majú v prírodnom plyne až 4% vodíku (molárne), inak býva obsah podobný ako obsah butánu, izobutánu, pentánu a izopentánu... (má to istú logiku - pri ich tvorbe z metánu a etánu vodík vypadáva - a viaže sa zo sírou, ak je k dispozícii, na sírovodík, ak k dispozícii nie je, zostáva v plyne)
Treba mať na pamäti, že sa to týka zloženia plynu z ložiska pred spracovaním. Pri spracovaní (čistení plynu) väčšina vodíku uniká, predovšetkým v procese zachytávania sírovodíku. Pokiaľ sa plyn (metán) skvapaľňuje, vodík zostáva v procese plynný, spolu s heliom, dusíkom, neonom a ďalšími plynmi, ktoré ešte nevypadli v procese čistenia. A pokiaľ sa zo zemného plynu získava helium, vodík ide pochopiteľne s heliom...

Navyše - vodík je/bol plynármi považovaný za zdroj problémov na potrubí, takže sa ho v prepravovanom plyne zbavovali/zbavujú cielene.

Proste - zloženie zemného plynu sa spracovaním pred prepravou mení, takže to, čo je v trubkách u nás doma, nie je to isté, ako to, čo ide zo zeme v USA, Iráne, Kuvajte alebo na Sibíri.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... inu-755315
281 miliard za zelené zdroje. Nenasytné Německo. Sabotáž z EU. Nad fakturou za elektřinu

Investice do naší sítě tak, aby unesla zelené obnovitelné zdroje, budou do roku 2030 činit 281 miliard Kč, které zaplatí český zákazník, konstatuje pro ParlamentníListy.cz energetický expert Milan Smutný. Českým zákazníkům, kteří v současných dnech nadávají nad fakturou za elektřinu, objasňuje, proč máme elektrickou energii nejdražší v EU: Může za to „nenasytná“ lipská burza v Německu a Fialova vláda, která pro občany neudělala to, co Francie. Podmínky, za kterých nám EU dovolí stavět blok jaderné elektrárny, má Smutný za sabotáž.

Česku už nikdo neodpáře, že se ve druhém pololetí minulého roku stalo vůbec nejdražším státem Evropské unie podle cen elektrické energie pro domácnosti v přepočtu na kupní sílu obyvatel jednotlivých zemí. Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat jsme v tomto období „trumfli“ všechny další členy EU, a to včetně Německa. Česká republika měla dokonce o 40 procent dražší elektřinu, než byl průměr celé unijní sedmadvacítky. „Hlavním problémem je, že Česko je v obchodním a ekonomickém paktu s Německem, které prostřednictvím burzy v Lipsku negativně ovlivňuje ceny elektřiny,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz nelichotivé české prvenství Milan Smutný, odborný mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Podle odborníka na energetiku je to v praxi odpověď na otázku, zda je elektřina ze solárů a větrníků levná. „Ano, slunce a vítr faktury neposílají, ale nutnost budovat záložní zdroje a super drahá úložiště, když nesvítí a nefouká, tak ano. Takže vlastně tady v Německu i v Česku budujeme paralelní energetiku, která je v obou větvích dotovaná: Jednak jsou dotované obnovitelné zdroje energie, jednak musí být dotované emisní zdroje z uhlí a plynu, které fungují jen jako záloha, v Německu v systému kapacitních plateb. V České republice zatím vůbec nevíme, co bude doplňovat nestabilní zdroje, když si překotně zavřeme uhelné zdroje. Neméně podstatný problém je pak možný kolaps teplárenské soustavy z 50 procent závislé na uhlí,“ upozorňuje Milan Smutný.

Odvozování cen od burzy bude dál devastovat ekonomiku
Rozhodně bychom se v odhadu vývoje ceny elektřiny neměli nechat obalamutit jejím momentálním snížením. „Jestliže se na veřejnosti neustále píše a mluví o současném poklesu cen, jde o vlastní komoditu, tedy o silovou část ceny elektřiny. Ovšem v důsledku stále větší instalované kapacity je nutno zásadně posílit přenosové a distribuční sítě a jejich správu. Dle Energetického regulačního úřadu to bude do roku 2030 stát na investicích 281 miliard korun, což musí zaplatit zákazníci. Takže dnes je vlastní cena elektřiny menší částí celkové ceny kvůli distribučním poplatkům, platbě na podporu OZE a daním. A tato část se bude v příštích letech neustále zvyšovat, i když v roce parlamentních voleb 2025 to bude asi cíleně odloženo,“ domnívá se expert.

Když jsme v obchodním a ekonomickém paktu s Německem, jsme odsouzeni k tomu, abychom za elektřinu platili víc, než je průměr v EU, protože u nás nejsou peníze na to, abychom energetiku dotovali jako naši bohatší sousedé. „Pokud nebudeme cenu české elektřiny odvozovat od našeho energetického mixu, tak cena odvozována rovněž tak nenasytnými obchodníky od ‚referenčních‘ cen lipské burzy bude nadále devastovat český průmysl a ekonomiku. Nejde přitom o propojení, vždyť v příštím roce po plánovaném odstavení uhelných elektráren skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače už Česko přestane být exportní zemí. Tudíž co máme za povinnost virtuálně zobchodovat přes burzu v Lipsku? To je naprostý nesmysl,“ tvrdí Milan Smutný.

Žalostný výsledek Fialovy vlády, měla si vzít příklad z Francie
Jak ukazuje výše uvedená tabulka, ve všech dalších členských zemích EU si jejich vlády počínaly lépe než v Česku ta Fialova. Pikantní přitom je, že pětikoaliční kabinet se ústy svého premiéra často chlubil, jak úspěšně pracuje ve prospěch svých občanů a že snad ani lépe to dělat nejde. Výsledek je soudě podle této tabulky žalostný. Bylo však vůbec možné dosáhnout v minulém roce nějakým opatřením toho, aby české domácnosti takové drahotě elektřiny nemusely čelit? „Stačilo instalovat státního obchodníka s elektřinou, který by z nákladově nízkých českých zdrojů oboustranně výhodně (dlouhodobé kontrakty i pro výrobce) zajistil stabilní a dostupné ceny. Skvělý příklad existuje z členských zemí EU ve Francii,“ připomíná odborník Fialově vládě, kde se měla nechat inspirovat.

[petrp]

Energetika v EU: Popření fyzikálních zákonů a technologických i finančních možností
Čím víc se budou lidé zajímat o energetické záměry Evropské unie, tím lepší si udělají přehled o tom, jací lidé unii vedou. Energetika totiž nejde okecat. Pro mnoho lidí nyní leží rovnítko mezi energetikou v EU a drahotou. Jenže, jakkoli je drahota bolestivá, hlavní problém je schovaný jinde. Energetické plány unie vycházejí z Green Dealu, který je ztělesněním „boje za zachování klimatu“. Tato osa, bohužel, představuje nevídaný souběh utopických úvah a rozhodnutí, jež mají společného jmenovatele.
...
Jak se tedy onen společný jmenovatel utopických vizí a rozhodnutí EU v energetice jmenuje? Popření fyzikálních zákonů a technologických i finančních možností. Nynější drahé energie jsou tak jen začátkem dlouhé řady důsledků těchto popření. Zdůvodňování tohoto vývoje „bojem za klima“, který v žádném případě nemůžou rozhodnout ani ovlivnit samy státy v EU, je právě tím, co činí vedení členských států i celou EU nedůvěryhodnými.
https://denik.to/energetika-v-eu-popren ... -moznosti/

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HW4cU/zpravy-svet-b ... dku-proudu
Blackout na Balkáně. Chorvatsko, Černá hora a Bosna čelí obrovskému výpadku proudu

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny a chorvatské Dalmácie postihl výpadek v dodávkách elektrického proudu. Informují o tom místní média, podle nichž v důsledku takzvaného blackoutu nastal chaos v dopravě. Potížím čelí i podniky. Region se nyní potýká s vlnou veder, teploty tam přesahují 40 stupňů Celsia.

V chorvatském Splitu podle stanice N1 nefungují semafory, městem znějí sirény záchranných služeb. Proud nemá ani Dubrovník, Zadar, Omiš, Makarska a řada dalmatských ostrovů. "Na silnicích je už úplný chaos, semafory nefungují, občané si v obchodech nemohou nic koupit, protože soustavy nefungují. Restaurace, kavárny... všichni jsou v obrovských problémech," uvedl chorvatský list Slobodna Dalmacija.

V bosenském hlavním městě Sarajevu stojí tramvaje a bez elektřiny je i řada dalších měst po celé zemi. V Černé Hoře mají dodávky proudu pouze města na severu země. Výpadek potvrdil na sociálních sítích také operátor černohorské přenosové soustavy CEDIS.

Stanice N1 upozorňuje, že stále není jasné, co blackout zapříčinilo. Prvotní informace hovořily o poruše přenosové soustavy v Černé Hoře, odkud se výpadek rozšířil dál. Podle agentury HINA se dosud nikdy nestalo, aby elektroenergetická soustava zkolabovala hned ve třech zemích najednou.

[Grif]

Markéta Šichtařová: Energie už zase zdražují, a to je jen začátek
Průmyslová produkce neustále meziročně klesá. Samozřejmě není na místě dělat závěry z jednoho měsíce. Ale data ukazují, že nejde o žádnou jednorázovou záležitost. Je to už trend. Prakticky poslední rok se průmysl zmenšuje.
Zkrátka jde do zásadního útlumu, který nemá nic společného s hospodářským cyklem, ale jde o strukturální, hlubokou změnu, ztrátu konkurenceschopnosti, ubývání zejména těžkého průmyslu.
A zde platí: Většinou vlna poškozování průmyslu začíná u energetiky, následně se přelévá do těžkého a energeticky velmi náročného průmyslu, odtud se přesouvá do stavebnictví a strojírenství. A tak dál a dál. Jednotlivé výroby na sebe navazující se pokládají jak domino směrem od energeticky nejvíce náročných výrob až do jemnějších výrob. Přesně takovou vlnu jsme pozorovali i v covidu kvůli lockdownům, následně pak podruhé při šíření inflační vlny.
Co se to tedy děje? Bohužel rozjíždí se další vlna, která začíná v energetice a postupně dominově projede celou ekonomikou až do jemnějších výrob. Co je příčinou: Možná jste měli dojem, že energetická krize již odezněla. To je ovšem chybný předpoklad. Navenek viditelný pokles ceny elektřiny prezentovaný jako konec energetické krize je pouze vedlejší projev toho, že kvůli útlumu průmyslu poklesla poptávka po energiích, a proto není tak velký převis poptávky po energiích nad jejich nabídkou. Jenomže byť tento převis není tak velký jako na vrcholu krize, převis to pořád je. A nejspíš vzroste.
Symbolem zeleného tažení Evropy, které v posledních letech tlačilo cenu energií směrem nahoru, je koncept emisních povolenek. Nebo jinak – evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Smyslem zavedení povolenek bylo omezit emise a zároveň ekonomicky zatraktivnit „čisté“ zdroje elektřiny. Vycházelo se z toho, že když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem, aby se snažily omezovat emise. Jenže nikdo nedokáže dopředu naplánovat, jak se bude ekonomice a průmyslu dařit, a tedy jaký objem povolenek by odpovídal dané situaci na trhu. Výsledkem je, že v době ekonomické krize je povolenek nadbytek a zlevňují. Naopak v době svižného růstu ekonomiky jich je najednou nedostatek a jejich cena letí vzhůru.
Cena emisních povolenek se přitom od února roku 2022 po dobu zhruba jednoho roku držela poblíž hladiny 100 EUR za tunu CO2. To znamenalo u úrovní historických maxim. Jaká je aktuální situace? V úvodu roku 2024 cena emisních povolenek klesla do blízkosti hladiny 60 EUR/tunu CO2. Za tím stála zmíněná slabost evropské ekonomiky a jejího průmyslu. K poklesu cen emisních povolenek také přispělo nadprůměrně teplé počasí, které jsme viděli na podzim roku 2023. Musíme si uvědomit, že výroba tepla je dalším sektorem náročným na povolenky. I proto velikost poptávky po povolenkách nedosahuje úrovně z posledních zhruba 2 let. Aktuálně cena emisních povolenek už znovu narůstá – konkrétně k hladině 70 EUR.
Zlevnění emisních povolenek bylo faktorem, který ještě v prvním čtvrtletí roku 2024 přispíval k rychlejšímu poklesu cen elektřiny. To už neplatí. Se zpětným nárůstem cen emisních povolenek znovu narůstá také cena elektřiny. Podle posledních zpráv statistiků vzrostla o 11,1 % meziročně.
Jinými slovy, pokud se honem rychle nepostavíme Green Dealu a nesmeteme ho, pokud nedemaskujeme, že u Green Dealu je údajná ekologie jen záminku, ale skutečným cílem je destrukce naší energetiky, naše zchudnutí bude nevyhnutelné.
https://www.ac24.cz/blog/marketa-sichta ... n-zacatek/

[Ekolog]

Pořad Peníze a vliv je uveden na ČRO Plus, dne 16.7.2024 v 11.10 hodin.

https://program.rozhlas.cz/zaznamy?_gl= ... ODQ1#/plus

Česko brzy přestane být exportérem elektřiny a bude ji naopak muset dovážet. V letech 2027 až 2030 možná bude muset Česko pokrývat z dovozu až 20 procent roční spotřeby. Co je toho příčinou? Budeme mít odkud elektřinu dovážet? Nebude v Česku větší riziko takzvaného blackoutu? Jana Klímová se v pořadu Peníze a vliv ptá místopředsedy představenstva společnosti ČEPS Svatopluka Vnoučka.

Vladimír Budínský, víceprezident evropské uhelné asociace, dále popisuje otázky cen povolenek a v jejich souvislosti ceny elektřiny.
Svatopluk Vnouček, místopředseda ČEPS, popisuje výhled na roky od 2025, kdy majitelé chtějí odstavovat z důvodu cen povolenek uhelné elektrárny. To by znamenalo, že v letech 2025 - 2027 se staneme dovozcem elektrické energie. Podle p. Vnoučka si můžeme dovolit odstavení uhelných elektráren, aniž by to ohrozilo energetickou bezpečnost ČR a docházelo k blackoutům.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zeme-stredni ... cene-rusy/
Země střední Evropy navyšují export elektřiny na Ukrajinu. Nahrazují elektrárny zničené Rusy

Ruské útoky vyřadily z provozu značnou část ukrajinských elektráren, zatímco vysoké teploty zvyšují poptávku po elektřině. Ukrajina proto musí stále víc elektřiny dovážet ze zemí Evropské unie. V červnu dosáhl import rekordních 858 gigawatthodin a červenec nejspíš skončí s podobným výsledkem. Zvýšení dodávek ze zemí EU naráží na technické limity, ale také na problém s emisními povolenkami.

Analytický portál ExPro Consulting uvedl, že objem dovozu elektřiny na Ukrajinu v červnu meziměsíčně vzrostl o 91 procent na 858 GWh (858 tisíc MWh). Zhruba 40 procent z tohoto množství přiteklo z Maďarska, zhruba po 20 procentech pochází z Polska, Slovenska a Rumunska. Slovensko ani Maďarsko nepatří mezi typické vývozce elektřiny. Podle údajů portálu ElectricityMaps to vypadá, že přes tyto země proudí na východ přebytky elektřiny z německého a českého trhu.

Vývoz elektřiny na Ukrajinu je natolik mohutný, že naráží na technicky dostupnou kapacitu 1700 megawattů. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal již koncem května zmínil, že jedná se státy EU o navýšení importu na nejméně 2000 megawattů.

Objem dodávek by chtěli navýšit třeba Poláci. Ti stále mají k dispozici 26 tisíc megawattů výkonu uhelných elektráren, z toho až dvě třetiny nejsou – hlavně s ohledem na nižší spotřebu energie v létě a vysoký objem výroby ve větrných a solárních elektrárnách – využity. Polský premiér Donald Tusk zmínil navýšení exportu elektřiny na Ukrajinu, ale má to háček. Poláci chtějí, aby byl tento export osvobozen od plateb za emisní povolenky. Je otázkou, zda Evropská komise, která dlouhodobě omezuje množství vydávaných povolenek, bude s takovým záměrem souhlasit.

Web Montel News v této souvislosti cituje ředitele polské přenosové soustavy PSE Grzegorze Onichimowského, podle kterého je možné navýšit kapacitu pro export polské elektřiny na Ukrajinu z 340 na 1200 MW. Zatím tomu brání technické limity, které zavedla celoevropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.

Ruské raketové útoky v minulých měsících vyřadily z provozu velkou část tepelných a vodních elektráren na Ukrajině. Tamní web GMK Center upozornil, že v červnu, kdy byla spotová cena elektřiny na další den v Německu a České republice 73 eur/MWh, tak na Ukrajině to bylo 112 eur/MWh. Tyto tržní ceny mají negativní dopad na velké odběratele z řad průmyslu, ti podle GMK Centra ztrácejí svou konkurenceschopnost. Výrobu musí omezovat hlavně energeticky náročný ocelářský průmysl.

V předválečném roce 2021 se na Ukrajině vyrobilo 125 TWh elektřiny, loni to kvůli škodám způsobeným ruskou agresí bylo o třetinu méně – 85 TWh. Většina vyrobené elektřiny loni pocházela z jaderných elektráren (61,5 procenta), s odstupem následovaly uhelné elektrárny (15 procent), vodní elektrárny (11 procent) a další zdroje.

[Alchymista]

https://protiproud.info/politika/8131-v ... -staty.htm
Válka nazeleno: V Bavorsku vyhodili do vzduchu chladící věže. U nás likvidují elektrárny i uhlí. Na zničené Ukrajině jdou stavět větrníky a soláry. Šetřete! Volá Bazedová-Pekarová. A giganti IT zatím pálí elektřiny víc než celé státy

Karel Bek přináší komentář blogerky Slovanky ke zvrácenému plánu na "zezelenání" ukrajinské energetiky, která vlastně už neexistuje - a přidává poznámku Davida Švrčka, která "energetický problém" uprostřed grýndýlového cvokhauzu uvádí do patřičných souvislostí

V Německu (konkrétně v Bavorsku) právě vyhodili do vzuchu chladící věže dokonalých jaderných elektráren - aby náhodou jednou k moci nepřišla příčetná vláda, která odstavené jaderky zase spustí. U nás fialoví svazáci - ještě aktivněji než požaduje Brusel - likvidují dokonale odsířené uhelné elektrádny. Zaplatí za to majitelům z našich daní a tento jedinečný energetický zdroj, který - kromě již netěženého, ale stále přítomného - uranu máme, chystá znemožnit těžit. Příprava zaplavení půldruha miliardy tun v zemi je toho dokonalým dokladem.

To by však bylo málo. Proto podle německého vzoru se grýndýlová mafie chystá zničit českou krajinu - a masově vybíjet ptáky a další tvory, na kterých najednou nezáleží (to jen výstavba dálnic se musí o leta zpozdit kvůli kdejakému krtečkovi) - výstavbou nesmyslných větrníků a polí pro solární barony.

Nikdo neprotestuje. Vtip je v tom, že většině lidí je to úplně jedno. Jen proto Gangu pěti ten zločin prochází. Máme nejdražší elektřinu v Evropě, přestože ji levně vyrábíme - aby Německo mohlo vítězně vykřikovat, že zatočilo s jadernou energií - a hle, jde i bez ní! Češi mlčky dodají - a zase - zaplatí to každý z nás.

Teď chtějí ochránci světa před vypařením z důvodů sodovkového plynu svůj byznys roztáhnout po krvavým pučem dobyté Ukrajině. Možná během zimy definitivně zmrzne - ale co je byznysu do toho? Stejně už většina orné půdy patří americkým společnostem, tak jaképak copak?

A na opačném konci světa, odkud dovážíme nesmyslně drahý (často přeprodaný ruský) plyn, mezitím slavné IT společnosti (výsostně od svého počátku napojené na Pentagon) spotřebovávají elektřiny, že to mnoha státům vystačí na rok.

Fakt nás to nezajímá?
Výsměch

Zelená agenda se musí plnit, i kdyby na chleba nebylo. A to i v případě války, živelných katastrof, finanční krize či jakékoli jiné katastrofy, která už beztak znesnadní život v dané zemi. V případě Ukrajiny by také bylo dobré si v souvislosti s klimatickou agendou položit otázku, jakou uhlíkovou stopu zanechaly všechny zbraně použité v konfliktu – a to od jejich výroby až po samotné použití.

Nicméně Ukrajina, která je plně v souladu s globalistickou agendou, se zavázala, že přijme politiku, která například zničila Srí Lanku – a to tam neměli žádnou válku – a aktuálně postupně likviduje prosperitu zemí pod kuratelou EU.

Věřte totiž, že u větrníků a solárních panelů to neskončí. Bude se pokračovat i v plnění dalších cílů Green Dealu – přesně okopírovaného z EU.
Pučistická vláda to právě schválila

Ukrajinští představitelé uvedli, že rozvojová strategie bude vyžadovat investice ve výši asi 20 miliard dolarů a bude se snažit zvýšit podíl energie země pocházející ze zdrojů, jako je solární a větrná energie, až na 27 % do roku 2030.

Připomeňme, že krajinská energetická infrastruktura byla těžce zasažena probíhající válkou a americká vláda schválila pomoc Ukrajincům ve výši nejméně 175 miliard dolarů od doby, kdy ruské síly překročily ukrajinské území, uvádí Rada pro zahraniční vztahy.

Ukrajinská vláda se podle agentury Reuters konkrétně zaměřuje na to, aby výroba zelené energie zajišťovala 33 % energie potřebné pro systémy vytápění a chlazení, 29 % pro celkovou výrobu elektřiny a 17 % energie spotřebované pro dopravu.

Vláda sice nezveřejnila, jaké procento poptávky po elektřině je v současné době pokryto výrobou zelené energie, ale některá místní média uvádějí toto číslo kolem 10 %.

Ruské síly podle agentury Reuters již leteckými údery poškodily nebo jinak ochromily přibližně polovinu ukrajinské energetické infrastruktury.

Otázka je, kdo (a z čeho) bude zcela neefektivní (a neekologické) větrné a solární elektrárny na Ukrajině dotovat (my nepochybně nebudeme "stát stranou", vždyť daňová krádež a astronomický státní dluh jsou - kromě ožebračování důchodců bezedné, pozn. PP).

Předpokládám, že i zde se sáhne do kasičky občanů EU, stejně jako v případě zbraní. Zda přispějí i USA se ještě uvidí, v tomto případě bude záležet na tom, kdo se dostane na prezidentský post.

Bidenova rodina již měla co do činění s kšefty s Ukrajinci (viz Hunter Biden a jeho kšefty s ukrajinskou energetickou firmou Burisma) a nepochybuji, že jisté výhody by si zde našla i administrativa Harrisové.

V případě, že vyhraje Trump, se však budou muset ukrajinští solární a větrní baroni nejspíš spoléhat především na dotace z Bruselu.
A druhá strana téže mince:

Podle statistických dat spotřebovaly společnosti Google a Microsoft za rok 2023 24 terawathodin (TWh) elektřiny. To je kousek méně, než spotřebuje například Slovensko.

V roce 2023 Google a Microsoft každý spotřeboval 24 TWh elektřiny, což přesahuje roční spotřebu energie více než 100 zemí světa, třeba Islandu, Ghany a Tuniska. Toto masivní množství energie je srovnatelné se spotřebou Ázerbájdžánu, který má 10,14 milionu obyvatel.

Celosvětová společnost tak spotřebuje jen o 2 TWh energie méně, než zmíněné nám blízké Slovensko s 5,4 miliony obyvatel.

Tato data ukazují na značné energetické nároky technologických gigantů, jejichž datová centra výrazně zatěžují životní prostředí. Samozřejmě, Google a Microsoft jsou zároveň vzronými lídry v používání obnovitelné energie. A vyplácí se to.

V roce 2023 Google vygeneroval příjmy ve výši 305,6 miliardy dolarů a jeho ekonomický dopad, včetně služeb jako Google Search a YouTube, přispěl ke globální ekonomice přibližně 739 miliardami dolarů.

Zde vidíme graf, který ukazuje, že je zmíněné dvě firmy spotřebují více elektřiny než 100+ zemí světa:

graf-energie-clanek[1].jpg (62.17 KiB) Zobrazeno 2910 x

Microsoft vykázal za stejný rok tržby ve výši 211,9 miliardy dolarů. S ohledem na široké používání produktů jako Windows a Office, stejně jako na počet aplikací běžících na Microsoft Azure, se celkový ekonomický dopad Microsoftu pravděpodobně počítá v bilionech dolarů.

Jen pro představu, běžná česká domácnost podle dat ČEZ spotřebuje 3 500 kWh energie za rok. Spotřeba jedné z uvedených společností je tak přibližně 6,9milionkrát vyšší.

Zajímá to někoho? Zjevně nikoli - kromě malé části nepodvolených - kterou ostatně brzy uzavře vykopanými příkopy do "Zátoky sviní" Fialův hlavní cenzor, plukovník Foltýn.

A tak si tady žijeme...

[kenavf]

▲To je účelová manipulácia s datami.
Čo teda vypneme Google a Microsoft aby poskytli elektrinu křovákom?
Služby týchto spoločností majú pridanú hodnotu a to buď pre hospodárstva, výrobu, služby alebo zábavu.
To čo je treba vypnúť je Bitcoin. Ten nemá pridanú hodnotu a je to čisté kasíno a PR produkt. Pritom spotrebuje elektriny ako dve Argentíny.

[tomaspetr]

A než by vymýšlet, kde ušetřit. Nebylo by lepší si postavit JE a nejlépe dvě, jetli na ně teda máte. Maďaři a Turek můžou.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/modernizace- ... -kameniva/
Modernizace energetiky bude náročná i na základní stavební materiály. Kolik spolyká betonu a kameniva?

Výrobní základna české energetiky se po desetiletích investiční paralýzy dočká nevídaného rozvoje. Masivní výstavba nových zdrojů všeho druhu se však časově nejspíš potká s nadcházející stavební surovinovou krizí. Jak moc náročné budou různé elektrárny na základní stavební materiály?

Budování nových energetických zdrojů v Česku po roce 1989 by se dalo shrnout do poměrně krátkého výčtu: jaderná elektrárna Temelín, přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, paroplynky Vřesová a Počerady, nový uhelný blok v Ledvicích a dvě vlny solárního boomu (přičemž na tu první bychom nejraději rychle zapomněli).

V současnosti však máme slušně našlápnuto k tomu, abychom tento výčet hned v následujících letech výrazně rozšířili: Solární boom nejspíš sleze ze střech do volné krajiny a přidat by se k němu mohl boom větrný či bateriový, zahrnující i výstavbu takzvané gigafactory. Čilý stavební ruch však může zavládnout i v klasické energetice. Kromě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech se v různých regionech chystají zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), nové plynové zdroje či nejrůznější přestavby uhelných elektráren a tepláren. A kdo ví, třeba dojde řada i na velké elektrolyzéry a malé modulární reaktory.

Nicméně nepředbíhejme. Vzhledem k tomu, že u všech výše uvedených projektů pořád nelze s jistotou říct, zda a v jakém rozsahu se skutečně realizují, neexistuje ani komplexní studie, která by se zabývala jejich materiálovou náročností. Již kusé informace od oborových organizací, dodavatelů na stavebním trhu a geologů však dávají tušit, že už jen nároky na základní stavební materiály budou obrovské a s ohledem na nepříznivý vývoj v oblasti těžby není úplně jisté, zda a jak se bude dařit na straně nabídky odpovídat na zvýšenou poptávku.

Na prvním místě se nám v tomto kontextu nemůže vybavit nic jiného než stavba století – pátý blok jaderné elektrárny Dukovany (a výhledově třeba i ten šestý). V dosavadních prezentacích KHNP se dosud objevily dvě položky: výroba betonu pro inženýrské stavby 195 tisíc metrů krychlových a lití betonu pro architektonické dílo 447 tisíc metrů krychlových. Přestože z nich není úplně patrné, zda zahrnují pouze jaderný a turbínový ostrov, nebo i okolní objekty, jejich součet napovídá, že jedny nové Dukovany spolykají vyšší stovky tisíc metrů krychlových betonu.

„Málokdo to ví, ale u betonu tvoří až 80 procent objemu kamenivo. K výrobě betonu pro nové Dukovany tak bude potřeba odhadem skoro 1,2 milionu tun kameniva. To pro představu odpovídá šesti procentům celkové roční produkce štěrkopísku v České republice. Co se týče spotřeby cementu, jde odhadem o 300 tisíc tun,“ doplňuje mluvčí Českých štěrkopísků Petr Dušek.

Že čísla nejspíš řádově sedí, to potvrzuje i veřejně dohledatelný údaj k výstavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. „Uvedených 1,8 milionu metrů krychlových betonu vyžadovalo přibližně 3,2 milionu tun kameniva. Na první pohled to vypadá, že řešení dodavatele EDF je betonově trochu masivnější, ale ve skutečnosti to souvisí i s tím, že Francouzi v Británii staví dva bloky na jednou a jejich výkon dohromady odpovídá více než trojnásobku jednoho nového dukovanského bloku,“ vysvětluje Dušek.

Kromě nových jaderných zdrojů se v Česku mají v následujících letech v různých regionech stavět i takzvaná zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Náročnost na základní stavební materiály lze v tomto případě odvodit podle údajů z poslední výstavby. Na vybudování spalovnu v Chotíkově u Plzně padlo osm tisíc metrů krychlových betonu, tedy něco přes 14 tisíc tun kameniva. O něco náročnější mohou být plynové zdroje. Například nedávno spuštěná elektrárna Carrington s plynovou turbínou a kombinovaným cyklem vyžadovala 30 tisíc metrů krychlových betonu, tedy asi 54 tisíc tun kameniva.

Největší překvapení však skýtá materiálová náročnost malých zdrojů, která při přepočtu na výrobu a životnost paradoxně vychází často mnohem vyšší než u těch velkých. Web Česká společnosti pro větrnou energii uvádí, že jediná větrná elektrárna s běžným výkonem dva megawatty potřebuje čtvercové základy o straně 15,9 metru a výšce 1,8 – 2,0 metry. Celkově tak vyžaduje 500 metrů krychlových betonu o hmotnosti 1104 tun. „K výrobě takového množství betonu je potřeba asi 225 tun cementu a 900 tun kameniva. Dopravu na místo pak musí zajistit odhadem 70-80 domíchávačů,“ doplňuje Petr Dušek.

Podle analýzy Deloitte pro Svaz moderní energetiky by v Česku do roku 2035 při maximálním využití evropských finančních zdrojů mohlo vyrůst až 4,5 gigawattu nových větrných elektráren. To by odpovídalo více než dvěma tisícům větrníků. „Na tak rozsáhlou výstavbu by bylo potřeba více než milion metrů krychlových betonu a něco přes dva miliony tun kameniva. To pro představu odpovídá zhruba deseti procentům celkové české roční produkce štěrkopísku,“ vysvětluje Dušek.

Když se to všechno sečte dohromady, celkově se v následujících letech můžeme dostat až na vyšší jednotky milionů tun kameniva, což už reprezentuje velmi výrazný podíl české těžby, který se může projevit jak z hlediska ceny, tak disponibility. „Kamenivo se vyplatí dovážet na malé vzdálenosti, uvádí se maximálně přibližně 30-50 kilometrů od ložiska. Pokud však v okolí výstavby není k dispozici zdroj kameniva, dovoz na větší vzdálenosti může dodávky v lepším případě dramaticky prodražit. V horším případě nastanou výpadky,“ upozorňuje Dušek.

České stavebnictví stále žije z kamenolomů a pískoven otevřených ještě za socialismu. Po 35 letech ovšem v těchto ložiscích začínají docházet zásoby. Česká geologická služba nedávno ve spolupráci s Těžební unií a Sdružením pro výstavbu silnic vypracovala pro Ředitelství silnic a dálnic České republiky studii, podle níž se v Česku do konce této dekády dotěží polovina kamenolomů i pískoven.

„Otvírka nových těžebních prostor bohužel naráží na čím dál tím sveřepější odpor ze strany dotčené veřejnosti, takže v některých regionech už je stavební surovinová krize realitou. Příkladem je Zlínský kraj, kam už se vozí kamenivo ze Slovenska a kde betonárny nedávno jely na přídělový systém,“ zmínil Dušek.

„Jsme v éře dálničního boomu a brzy, snad, vstoupíme i do éry masivní výstavby vysokorychlostních železnic. Na kilometr dálnice padne běžně 45-50 tisíc tun kameniva, na kilometr železnice asi osm tisíc tun. Pokud k tomu připočteme výstavbu rodinných a bytových domů, průmyslových hal, komerčních center, škol, nemocnic, úřadů a další vybavenosti, nejsem si jist, zda a kolik nám v některých regionech zbyde na energetiku, s níž se až dosud ze stavebního hlediska prakticky nepočítalo,“ uzavírá.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/stu ... e-energie/
Studie popisuje katastrofální odklon Německa od jaderné energie

Na počátku tisíciletí zahájilo Německo ambiciózní plán přechodu na obnovitelné zdroje energie.

„Die Energiewende“ zahájila masivní rozšíření solární a větrné energie, což vedlo k chvályhodnému snížení emisí uhlíku o 25 % do roku 2022 ve srovnání s rokem 2002.

Energiewende sice snížila znečištění díky budování obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň postupně ukončila provoz německých bezpečných jaderných elektráren bez emisí uhlíku, což byl dlouhodobý cíl ekologických aktivistů, kteří se obávali výrazných – ale ve skutečnosti malých – nebezpečí jaderné energie. Podle nové analýzy, která byla nedávno zveřejněna v časopise International Journal of Sustainable Energy, jeto pro spotřebitele a životní prostředí blamáž.

V roce 2002 dodávala jaderná energie přibližně pětinu německé elektřiny. O dvacet jedna let později už nedodává žádnou. Laik by si mohl myslet, že levné větrné a solární elektrárny mohou jednoduše zaplnit tuto mezeru, ale není to tak jednoduché. Jakmile jsou jaderné reaktory spuštěny, poskytují spolehlivou a cenově dostupnou „základní“ energii – elektřinu, která je k dispozici neustále. Pomíjivé obnovitelné zdroje se jaderné energii prostě nemohou vyrovnat. A protože vyspělá ekonomika, jako je německá, vyžaduje stoprocentně spolehlivou elektrickou síť, byly spuštěny elektrárny na fosilní paliva spalující uhlí a zemní plyn, aby nahradily větrnou a solární energii.

Výsledkem krátkozrakosti německých politiků při postupném vyřazování jaderné energie je výrazně dražší rozvodná síť. Nová analýza ukazuje, že kdyby Němci jednoduše zachovali svou flotilu reaktorů z roku 2002 až do roku 2022, mohli by ušetřit zhruba 600 miliard eur. Proč tolik? Inu, kromě nákladů na jejich výstavbu vyžadovaly obnovitelné zdroje energie nákladnou modernizaci sítě a dotace. Navíc v tomto hypotetickém scénáři, kdy by jaderná energetika zůstala zachována, by Německo dosáhlo téměř stejného snížení emisí uhlíku.

Jan Emblemsvåg, profesor stavebního inženýrství na norské NTNU a autor analýzy, si ze zvědavosti představil jiný scénář. Co kdyby Němci vzali peníze vynaložené na rozšíření obnovitelných zdrojů a místo toho je použili na výstavbu nových jaderných kapacit?

Podle jeho výpočtů by mohli snížit emise oxidu uhličitého o dalších 73 % nad rámec svých škrtů v roce 2022 a zároveň by se mohli těšit z úspory 330 miliard eur ve srovnání s obrovskými náklady na Energiewende.

Politici v dalších zemích, které chtějí dekarbonizovat své sítě, by měli zpozornět.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HThDr/ekonomika ... nu-kavkazu
Maďarsko a Rumunsko budou dovážet podmořským kabelem elektřinu z Kavkazu

Maďarsko, Rumunsko, Gruzie a Ázerbájdžán zakládají společný podnik pro export „zelené“ elektřiny z Kavkazu do Maďarska a Rumunska, a možná i Bulharska. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó tak budou dodávky elektřiny do jeho země bezpečně zajištěny a diverzifikovány. Informovala o tom dnes maďarská média.

Szijjártó dnes na jednání všech čtyřech zemí v Bukurešti uvedl, že takzvaný zelený energetický koridor, se blíží do "bodu, odkud není návratu". Podle něj lidstvo vstoupilo do "doby nejistoty", ve které bude energetická bezpečnost zásadní pro národní bezpečnost.

Szijjártó řekl, že vláda má povinnost zaručit bezpečné a stabilní dodávky energie a zároveň mít na paměti aspekty ochrany životního prostředí. Jednou z klíčových součástí této strategie bylo podle něj rozšíření jaderných kapacit a poznamenal, že stavbou dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks Maďarsko výkon této elektrárny více než zdvojnásoví. Musí se také rozvíjet kapacity solární energie, uvedl ministr s tím, že kombinovaná kapacita maďarských solárních parků se za posledních pět let zvýšila osminásobně na 6700 MW.

A v neposlední řadu to bude chystaný zelený koridor. "Nic nemůže být zelenější" než ázerbájdžánská větrná energie a gruzínská vodní energie, prohlásil ministr a dodal, že dovoz těchto zdrojů energií do Maďarska, Rumunska a "doufejme Bulharska" bude "vynikající příležitostí".

Z Kavkazu se má elektřina dostávat do Rumunska kabelem po dně Černého moře. Rumunsko už buduje nové vysokonapěťové propojovací vedení, které má dosáhnout maďarské hranice v letech 2028–2029. Podle Szijjártó Maďarsko také pracuje na rozvoji infrastruktury potřebné pro toto energetické spojení.

"Věřím, že založení společného podniku a úprava naší dohody o spolupráci, její přizpůsobení evropským předpisům, umožní všem čtyřem – a s Bulharskem všem pěti – podniknout velké kroky směrem k naší energetické suverenitě, abychom zajistili stabilní udržitelné a dostupné dodávky energie pro naše země," řekl Szijjártó s tím, že v plánu je mít do příštího roku hotovou studii proveditelnosti. Ministr vyjádřil naději, že Evropská unie na projekt finančně také přispěje.

https://www.cia.gov/the-world-factbook/about/archives/2023/
Azerbajdžan:
consumption: 21.027 billion kWh (2019 est.)
exports: 1.491 billion kWh (2020 est.)
imports: 137 million kWh (2020 est.)
transmission/distribution losses: 2.226 billion kWh (2019 est.)
Electricity generation sources - fossil fuels: 94.2% of total installed capacity (2020 est.) wind: 0.4% of total installed capacity (2020 est.) solar: 0.2% of total installed capacity (2020 est.)

Gruzinsko
consumption: 12.062 billion kWh (2019 est.)
exports: 256 million kWh (2020 est.)
imports: 1.712 billion kWh (2020 est.) >10%
Electricity generation sources - hydroelectricity: 73.9% of total installed capacity (2020 est.)

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dotovani-obn ... roku-2010/
Dotování obnovitelných zdrojů energie loni vyšlo na 25,3 miliardy korun, nejméně od roku 2010

Provozní dotování obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vyšlo na 25,3 miliardy korun. Na první pohled je to hodně, jedná se však o nejmenší hodnotu od roku 2010. Současně to však bylo víc, než správce energetického trhu OTE očekával. Stát bude muset doplatit 2,65 miliardy korun navíc.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo do připomínkového řízení návrh usnesení, kterým se mění usnesení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie na rok 2023. Dříve schválená částka 22,78 miliardy korun totiž na pokrytí vícenákladů spojených s obnovitelnými zdroji nestačila.

„Skutečně vynaložené náklady operátora trhu v roce 2023 převýšily celkové příjmy operátora trhu o 2 649 229 412 Kč. Důvodem převýšení příjmů operátora trhu byla především situace na trzích s energiemi, jejich tržními cenami a změny těchto cen v období roku 2023 oproti predikci a také snížení celkové spotřeby elektřiny,“ uvedla MPO v návrhu, který v nejbližších týdnech projedná vláda.

Podle informací, které zveřejnila státem vlastněná společnost OTE na svém webu, dosáhla celková výše dotací podporovaným zdrojům v loňském roce 25,3 miliardy korun. V předchozích letech se výše vyplacené podpory pohybovala od 39 miliard do 46 miliard korun. Její výši ovlivňuje tržní cena elektřiny; čím je vyšší, tím méně peněz je nutné majitelům elektráren a tepláren z kategorie podporovaných zdrojů doplácet.

Co se týká loni vyplacených provozních dotací, téměř všechny směřovaly k majitelům fotovoltaických elektráren (a pouze těm postaveným před více než deseti lety). Naopak jiným zdrojům často stačily vysoké tržní ceny elektřiny; platby vlastníkům větrných, bioplynových či malých vodních elektráren se loni pohybovaly maximálně v řádu stovek milionů korun (viz tabulka níže). Odměnu teplárnám za vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla stát nevyplácel vůbec.
Podporované zdroje energie: výše vyplacených dotací

Výše vyplacené provozní podpory v letech 2018 až 2023. Zdroj: OTE

Celkové náklady na financování provozní podpory v letošním roce by podle předpokladu Energetického regulačního úřadu měly dosáhnout výše 35,2 miliardy korun. Reálně to však může být méně. V této cifře je zahrnuta totiž také dosud nezavedená transformační podpora teplárenství, dotování cen tepla podle dočasného krizového rámce, ale i zatím málo využívaná podpora biometanu – to vše v rozsahu až 10 miliard korun. Ministerstvo průmyslu navrhuje uhradit 17,5 miliardy korun ze státního rozpočtu, podobnou sumu peněz mají doplatit spotřebitelé elektřiny.

Domácnosti a firmy v době vrcholící energetické krize, tedy od října 2022 do konce roku 2023, neplatily poplatek na podporované zdroje energie ve výši 495 korun za každou odebranou megawatthodinu elektřiny (bez DPH). Od počátku letošního roku jej znovu hradí, což prakticky vymazalo příznivý dopad klesající tržních cen do celkové ceny elektřiny. Pro energeticky náročné podniky platí částečné úlevy z těchto plateb.

Za ty prachy mohlo být nekolik jaderek...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/pouceni-z-kr ... elektrine/
Poučení z krizového vývoje evropské energetiky. Draghi hledá cestu k levnější elektřině
9.9.2024

Dlouhodobé smlouvy o nákupu elektrické energie, vyřazení plynu jako cenotvorného faktoru na trhu s elektřinou či redukce daní a poplatků, které neúměrně prodražují cenu pro koncové spotřebitele. I taková řešení problematiky drahých energií zmiňuje ve své dlouho očekávané zprávě o konkurenceschopnosti Evropské unie bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.

Důležitost tématu energetiky dokládá fakt, že v podrobnější Draghiho zprávě má kapitola o energetice první místo a solidní délku: 40 stran textu. Hned v úvodu varuje, že není dlouhodobě udržitelné, aby ceny elektřiny pro průmyslové podniky byly v zemích EU o 150 procent vyšší než ve Spojených státech a v Číně. Zemní plyn je dokonce čtyřikrát dražší než na severoamerickém trhu (rozdíl oproti východní Asii zde není tak propastný).

Příčin, proč je elektřina v Evropě o tolik dražší než v USA, je celá řada – vyšší investice do nových elektráren a sítí, platby za emisní povolenky, dražší paliva, vyšší daňová zátěž a další. Draghi naznačuje, že ostatní dodavatelé zneužívají výpadku dodávek plynu z Ruska a cenu plynu neúměrně navyšují. Například za zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA platíme v Evropě dvojnásobnou cenu oproti nákladům na těžbu, zkapalnění a přepravu plynu do evropských přístavů.

Mezi originálnější myšlenky patří snížení daní
Jako řešení Draghi nabízí změnu tvorby ceny elektřiny tak, abychom vyřadili plynové elektrárny z pozice závěrných elektráren se zásadním vlivem na výslednou cenu. Doporučuje také uzavírat dlouhodobé smlouvy s producenty plynu namísto obchodování za ceny na spotovém (tedy krátkodobém) trhu. Jenže podle zdrojů z energetiky je problém v tom, že například norští těžaři požadují u dlouhodobých smluv ještě vyšší cenu, než jaká je na evropském spotovém trhu.

Jinak Draghiho zpráva nabízí jen obecně známé rady a doporučení – urychlit povolovací procesy pro nové „zelené“ zdroje energie, posílit přeshraniční propojení zemí EU, uzavírat dlouhodobé kontrakty na dodávku zelené elektřiny (PPA), posilování lokální výroby energie pro vlastní spotřebu a tak podobně. Mezi „odvážnější“ návrhy patří doporučení redukovat daně a poplatky, které prodražují cenu elektřiny pro koncové spotřebitele. Otázkou je, zda má něco takového v době rozpočtových deficitů a vysokého zadlužení většiny zemí EU šanci projít.

Opatrně, ale spíš pozitivně se Draghiho zpráva staví k jaderné energetice. Podporuje prodlužování životnosti stávajících jaderných bloků, které je nákladově efektivní, posílí energetickou bezpečnost a přispěje ke snížení cen elektřiny. Co se týká nových jaderných bloků, tady zpráva varuje před vysokými náklady na elektřinu (cca 180 dolarů/MWh v cenách roku 2023). „Aby byla jaderná energie nákladově efektivní zdroj, je nutné mít náklady pod kontrolou,“ uvádí Draghiho zpráva, která také doporučuje podporovat výzkum a vývoj v oboru malých a středních jaderných reaktorů.

Závěr je poměrně skeptický: ve střednědobém horizontu zůstanou ceny energií v Evropě vyšší než u hlavních konkurentů, naděje na změnu je až ve vzdálenější budoucnosti. „Bez odpovídajících opatření bude horší konkurenceschopnost EU přetrvávat nebo se zvětšovat. Způsobeno je to nedostatkem levných domácích paliv a omezeným rozsahem fiskálních zdrojů. Dekarbonizace energetického systému je příležitostí ke snižování závislosti na fosilních palivech s cílem zajistit konkurenceschopnost, cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek. Bude však chvíli trvat, než využijeme všech výhod energetické tranzice,“ uvádí se v Draghiho zprávě.

Balík 170 návrhů, jak dát EU do pořádku
Ta celkem obsahuje zhruba 170 návrhů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. Evropa by měla podle bývalého šéfa ECB, který si svým rázným působením vysloužil přezdívku „SuperMario“, zvýšit podíl investic, zaměřit se na odklon od fosilních paliv i na technologický sektor, zmiňuje také společné financování. Evropská komise vedené Ursulou von der Leyenovou si zprávu objednala asi před rokem; cílem je najít recept, jak posílit pozici Evropy v době zhoršené bezpečností situace, ale i v kontextu ekologické a digitální transformace.

Základní sdělení zní: pojďme se z krize proinvestovat. Konkrétně by podle Draghiho měla Evropa zvýšit svůj podíl investic na HDP o asi pět procentních bodů. Tedy na úroveň, na kterou se Evropa naposledy dostala v padesátých a šedesátých letech minulého století. Více o projevu Draghiho a jeho návrzích se dočtete ve zprávě na webu Česká justice zde.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ceska-energe ... elektriny/
Česká energetika to bez uhlí zvládne. Nahradí ho vyšší výroba z plynu i dovoz elektřiny

Jak rychle skončí v Česku provoz uhelných elektráren? Podle právě zveřejněné studie, kterou zpracoval expertní tým Fakta o klimatu, bude vše záležet hlavně na ceně emisní povolenky. Pokud se cena udrží okolo současných 60 eur za tunu, lze v nejbližších letech očekávat odstavení 1300 z celkových 3200 megawattů instalovaného výkonu. Naopak zdražení povolenky na 100 eur by vyřadilo z trhu skoro všechny uhelné elektrárny bez dodávky tepla.

Menší dopad by takové zdražení plateb za emise oxid uhličitého mělo na uhelné teplárny. V obou scénářích by zůstalo v provozu 2400 ze současných 4000 megawattů elektrického výkonu. Zdroje zaměřené na dodávku tepla by totiž mohly svou zhoršenou ekonomickou situaci řešit zdražením tepla, nebo také čerpáním podpory ze strany státu – třeba v podobě vyšších bonusů za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Zájmem všech zúčastněných je udržet provoz uhelných tepláren do doby, než je bude možné nahradit ekologicky přijatelnějšími zdroji tepla; téměř ve všech lokalitách by se tak mělo stát do roku 2030.

Dovoz elektřiny v malých dávkách neškodí
Strach z nedostatku elektřiny v zimním období, který by podle konzervativních energetiků nastal po rychlém odstavení uhelných bloků z provozu, je podle studie týmu Fakta o klimatu přehnaný. Ve scénáři, který počítá s cenou 60 eur za tunu emisí, bude Česká republika dál přebytková – kladné saldo obchodu s elektřinou přesahuje 5 TWh za rok. Scénář s cenou 100 eur by již vedl k deficitu, ale ten nebude nijak velký; dovoz by tvořil jen 2 TWh oproti roční spotřebě elektřiny ve výši 64 TWh.

K jistému optimismu vedlo autory této studie velké množství paroplynových a plynových elektráren v zemích Evropské unie, které jsou dnes provozovány jen v omezeném rozsahu. Platí to i pro dvě velké paroplynové elektrárny na českém území – v Počeradech a Vřesové. Čím je cena povolenky vyšší, tím víc se vyplatí provoz plynových elektráren místo těch uhelných.

Jak k tomu dodal spoluautor zmíněné studie Jan Krčál, uhelné elektrárny netlačí z trhu pouze vysoká cena emisní povolenky. S rostoucím výkonem větrných a solárních elektráren ve střední Evropě klesá počet hodin, kdy se vyplatí uhelné bloky provozovat. Tady platí jednoduché pravidlo, že zdroje s nižšími provozními náklady mají přednost a že cena na spotovém trhu odpovídá nákladům na nejdražší elektrárnu, která v danou chvíli vyrábí.
Rozmístění uhelných elektráren a tepláren na území ČR. Zdroj: Fakta o klimatu

Do cenové výhody se tak dostávají země, které mají více elektřiny z obnovitelných zdrojů. Například v roce 2028 bude dle odhadu týmu Fakta o klimatu průměrná cena elektřiny v Německu 84 eur/MWh, zatímco v Polsku, které je stále závislé na provozu uhelných bloků, to bude 110 eur/MWh. Česká republika bude zhruba uprostřed mezi nimi. Podle studie týmu Fakta o klimatu by se mělo jednat o 94 až 100 eur/MWh v závislosti na množství nově postavených obnovitelných zdrojů a plynových elektráren či tepláren.

Experti z Fakt o klimatu doporučují hlavně usnadnit výstavbu větrných elektráren, které zatím v Česku narážejí na dlouhá povolovací řízení a odpor místních politiků a aktivistů. Naopak budování dalších solárních parků už může přinášet problémy. „Rozvoj fotovoltaiky v konečném důsledku povede k určité kanibalizaci zisků, tedy k poklesu průměrné ceny, za kterou provozovatel fotovoltaické elektrárny vyrobenou elektřinu prodává,“ uvádí zmíněná studie.

K hladkému fungování energetiky v době pouhelné přispěje také rozvoj akumulace energie a flexibility ve spotřebě elektřiny, stejně jako posílení a modernizace elektrické sítě a budování nových zdrojů s řiditelným výkonem.

Dotovat uhelné elektrárny? Vyhozené peníze!
Skeptický postoj má naopak tým Fakta o klimatu k umělému udržování uhelných bloků v provozu s pomocí dotací. Pokud by Česká republika chtěla udržet vyrovnanou bilanci mezi výrobou a spotřebou elektřiny, musela by elektřinu z uhlí v roce 2028 dotovat v rozsahu zhruba 12 eur/MWh. Celkové náklady, dosahující 6 miliard korun za rok, by se negativně promítly do výsledných cen elektrické energie pro podniky a domácnosti.

Fakta o klimatu zveřejňují svou studii v citlivé době, kdy experti marně vyhlížejí oficiální materiály popisující budoucí vývoj české elektroenergetiky v souvislosti s rychlejším odklonem od spalování uhlí. ČEPS, který svá Hodnocení zdrojové přiměřenosti zveřejňoval každý rok zpravidla v březnu, letos nezveřejnil nic. Ani ministerstvo průmyslu a obchodu dodnes nepředstavilo slibovanou analýzu zdrojové přiměřenosti, která má doplnit velmi obecný text Státní energetické koncepce ČR.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240926/irans ... 98770.html
Iránsky minister energetiky navrhuje prepojenie energetických sietí Ruska, SAE a Saudskej Arábie cez Irán

TEHERÁN (Sputnik) - Iránsky minister energetiky Abbas Aliabadi vo štvrtok navrhol prepojenie energetických sietí Ruska, SAE a Saudskej Arábie cez Irán.
„V oblasti elektrickej energie chce Irán prepojením svojej energetickej siete s krajinami, s ktorými má pozemnú hranicu, ... rozvíjať obchod a tranzit elektrickej energie. V tejto súvislosti sa navrhuje prepojiť energetickú sieť Ruska a Spojených arabských emirátov a Saudskej Arábie cez Irán. Znížením investícií do výrobného sektora tak môže Irán poskytnúť významnú pomoc životnému prostrediu na regionálnej úrovni,“ povedal Aliabadi počas medzinárodného fóra Russian Energy Week.
Na trojdňovom fóre Ruský energetický týždeň, ktoré sa koná 26. - 28. septembra v Moskve, sa stretávajú zástupcovia vlád rôznych krajín, šéfovia významných energetických spoločností a organizácií, ako aj vedci a odborníci na energetiku.

Iránsky minister energetiky navrhuje prepojenie energetických sietí Ruska, SAE a Saudskej Arábie cez Irán

„V oblasti elektrickej energie má Irán ... v úmysle rozvíjať obchod a tranzit elektrickej energie prepojením svojej energetickej siete s krajinami, s ktorými má pozemnú hranicu. V tejto súvislosti... pic.twitter.com/ZSvOFFIP7K
- Sputnik (@SputnikInt) 26. septembra 2024

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2024/10/vl ... ne-zdroje/
Vláda to nestihla. Nikdo teď netuší, kdo a jak doplatí účet za obnovitelné zdroje

Vláda porušila svou zákonnou povinnost. Do konce září totiž nestihla určit výši příspěvku ze státního rozpočtu na úhradu části nákladů na obnovitelné zdroje a podporu teplárenství. Příčinou je spor mezi ministerstvy o výši státního příspěvku. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochoten proplatit 8,5 miliardy korun, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) požaduje přes 32 miliard korun.

Podle platného znění zákona o podporovaných zdrojích energie má vláda výši příspěvku určit nejpozději do 30. září. Na tuto informaci marně čeká Energetický regulační úřad, který následně stanovuje výši regulovaných plateb za energie včetně výše poplatku na podporované zdroje energie (POZE) pro domácnosti a podniky. Ještě v horší pozici je státem vlastněný správce energetického trhu OTE, který provozní podporu majitelům „zelených“ elektráren a tepláren proplácí. Brzo už možná nebude mít z čeho.

Kvůli sporům mezi ministry nebyl návrh ministerstva průmyslu a obchodu na výši platby ze státního rozpočtu ve středu 25. září schválen. Nenalezneme jej ani na programu dnešního jednání vlády. Sektor energetiky se vinou této nečinnosti dostává do značné nejistoty. Rovnice totiž v tuto chvíli nevychází. Na jedné straně jsou výdaje na POZE v odhadované výši přes 51 miliard korun, na druhé platby vybrané od spotřebitelů elektřiny ve výši zhruba 19 miliard korun plus příspěvek ze státního rozpočtu, který chce ministerstvo financí zredukovat na 8,5 miliardy korun. K rovnovážnému stavu zde chybí 22,7 miliardy korun.

Neklid v řadách průmyslníků

Zpochybňování závazků státu v oblasti financování obnovitelných zdrojů kritizuje také vlivný Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten současně prosazuje návrat poplatku za POZE pro průmyslové podniky na úroveň roku 2021, slibuje si od toho zlepšení stávající nevýhodné pozice českých firem v mezinárodní konkurenci.

„Proto naši podporu měl a má návrh ministerstva průmyslu na stanovení potřebných zdrojů na straně státu ve výši 31,2 mld. Kč k zajištění našeho požadavku vrácení poplatku za podporu podporovaných zdrojů energie ve výši z roku 2021. Ten bohužel minulý týden na vládě schválen nebyl a tedy nejistota pro firmy nadále trvá. Nejhorším výsledkem by bylo narušení podnikatelského, právního a investičního prostředí v České republice spolu se zdražením poplatku za POZE firmám,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Jak v pondělí uvedl zpravodajský web Novinky.cz, na ministerstvu financí zvažují několik variant, jak objem státních dotací na POZE snížit. „Jedná se o zvýšení solárního odvodu, zvýšení daně z příjmu právnických osob pro solární elektrárny, zkrácení podpory z garantovaných dvaceti let, zavedení individuálních kontrol výnosnosti a snížení vnitřního výnosového procenta ze současných 8,4 na 6,3 procenta,“ uvedly Novinky s odvoláním na nejmenované zdroje.

Takové návrhy kategoricky odmítají firmy působící v oboru zelené energetiky. „Současná vláda před dvěma lety potvrdila, že výnosnost solárních a dalších elektráren není nepřiměřeně vysoká, ale že je v průměru okolo 7 procent, přičemž zde nejsou započítané úroky z úvěrů. Kromě toho minulá vláda v roce 2021 zvýšila solární odvod pro elektrárny dokončené v letech 2009 a 2010 o dalších 10 procent. Český stát tehdy řekl majitelům elektráren, že již další kroky proti sektoru nepřijdou,“ připomněl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
podporovaný zdroj rok 2024 (mil. Kč) rok 2025 (mil. Kč)
celkové náklady POZE 36 844 51 329
-z toho na zelenou elektřinu 33 398 46 401
–malé vodní elektrárny 535 1772
–fotovoltaické elektrárny 28 047 30 932
–větrné elektrárny 260 2078
–bioplyn 3300 6415
–biomasa 1094 2715
–moderní teplárny (KVET) 162 2488
-podpora zeleného tepla 408 366
-dotování biometanu 779 2058
-odměna za povinný výkup zelené energie 2258 2503
Odhad nákladů na podporované zdroje energie

zdroj: MPO – Stanovení prostředků státního rozpočtu na POZE pro rok 2025

Záměry ministerstva financí navíc ohrožují výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie, protože řada investorů do nových fotovoltaik vlastní i starší elektrárny z doby solárního boomu. Pokud jim stát sebere podporu na stávající zdroje, banky jim nepůjčí na nové a firmy nebudou mít důvod v Česku investovat. „Pokud stát říká, že počítá do budoucna s výstavbou nových obnovitelných zdrojů, tak nevíme, kdo je bude chtít stavět, když stejný stát chce firmy v oboru likvidovat. Kromě toho hrozí další arbitráže, přičemž Česku již jednu kvůli solárnímu odvodu prohrálo. Dopady na českou ekonomiku tedy mohou být ve finále obrovské,“ dodává Jan Krčmář.
Obavy z přílepku na poslední chvíli

Jak doplnil legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které stanovilo výši provozní podpory pro obnovitelné zdroje a moderní teplárny v roce 2025, je už vydané. Zvažované škrty ve výši podpory by si vyžádaly změnu zákona, což není reálné za tři měsíce, jež zbývají do konce roku, stihnout.

Podle zdrojů Ekonomického deníku kolují po trhu divoké spekulace, že se Zbyněk Stanjura pokusí s pomocí spřátelených poslanců prosadit omezení plateb na POZE jako přílepek k novele energetického zákona. Ironií osudu by tak novela známá jako Lex OZE 3 mohla změnit v pravý opak původního záměru, kterým bylo podpořit rozvoj moderní, bezemisní energetiky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/neekologicke ... eneratoru/
Neekologické, ale ziskové. Rozjel se byznys s naftovými generátory na dodávku regulační energie

Česká energetika je na prahu nového živelného boomu, za kterým stojí hlavně oportunisté z řad finančních investorů a fondů. Tentokrát nejde o solární elektrárny, ani jiný zdroj zelené energie, ale o poskytování služeb výkonové rovnováhy s pomocí naftových generátorů. V rozumné míře mohou investoři uspět, ale je zde riziko, že těchto zdrojů postaví příliš mnoho a ve výsledku prodělají.

Na živelný růst byznysu s dieselagregáty upozornil člen představenstva ČEPS Pavel Šolc na konferenci Agregace a flexibilita, která se konala včera v Praze. „Podle dostupných informací mají souhlas distributorů k připojení dieselagregáty o výkonu 1000 megawattů, dalších 1000 megawattů je v přípravě,“ upozornil Šolc. Dodal, že vidí pro tyto zdroje na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR) prostor v řádu stovek megawattů, ale pro tisíce megawattů se už využití nenajde.

Podobně se vyjádřil také David Šafář, člen představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON. „Naftové generátory nejsou ekologickým zdrojem energie a to je důvod, proč je E.ON stavět nebude. Od jiných investorů máme v síti EG.D žádosti na připojení těchto zdrojů o výkonu zhruba 400 megawattů. Připojíme je, ale vyžádá si to dodatečné náklady na posílení sítě,“ řekl David Šafář. Dodatek k ekologické stopě: emise CO2 ze spalování nafty jsou skoro stejné jako v případě spalování uhlí.

Na internetu lze nalézt řadu firem, které nabízejí dodávku a instalaci naftového generátoru vhodného k dodávkám regulační energie pro ČEPS. Jedná se o prostorově nenáročná zařízení v „kontejneru“ s výkonem v řádu stovek kilowattů, maximálně do 2 megawattů. Jedním z nejaktivnějších hráčů na trhu je firma ESKO Generator, která na svém webu zmiňuje hned několik realizovaných zakázek u zákazníků během letošního roku.

Nepočítejte návratnost podle roku 2022
Podobně jako u jiných investic i zde platí, že opatrnost je namístě. V době vrcholu energetické krize, tedy v roce 2022, byla podle zdrojů z trhu návratnost investice do dieselagregátu s dodávkou SVR pouhých osm měsíců. Jenže to platilo v době, kdy se cena elektřiny počítala v řádu stovek eur za megawatthodinu. Dnes už se návratnost pohybuje v řádu let, nikoli měsíců.

Faktem je, že poptávka po SVR poroste spolu se zvyšujícím se výkonem větrných a solárních elektráren a také v souvislosti s odstavováním uhelných elektráren a tepláren. Avšak atraktivní trh s regulační energií přitahuje nové hráče a za pár let na něm může být docela těsno. Na tento trh cílí investoři do velkokapacitních bateriových úložišť, která mají navíc výhodu, že dokážou nerovnováhu na trhu s elektřinou vyrovnávat oběma směry. Přibývají také řešení počítající s vyrovnáváním trhu díky reakci na straně spotřeby elektřiny.

Nabídku SVR navíc v příštích letech zvýší nové plynové teplárny, které budou nahrazovat dožívající uhelné zdroje. Nové podpůrné schéma pro investory, kteří se chtějí pustit do stavby nových plynových tepláren s kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET), představilo ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu. V první aukci investorům nabídlo podporu pro zdroje o elektrickém výkonu 1250 megawattů, druhou aukci na dalších 1750 megawattů výkonu vypíše v příštím roce.

Více o rostoucí konkurenci na trhu SVR, kam vstupují noví poskytovatelé, se dočtete ve zprávě Kdo vydělává na dodávkách regulační energie pro ČEPS? Velké hráče vytěsňují mladí dravci.