Ropa a plyn

[Alchymista]

Fatih Birol je turecký ekonóm a odborník na energetiku, ktorý pôsobí ako výkonný riaditeľ Medzinárodnej energetickej agentúry

+ od 5:15 ladoborný tanker "Vasilij Dinkov" - 70 000 ton ropy do Číny cez Sevmorpuť

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/spolecnost-m ... 5-procent/
Společnost MOL objevila ropné ložisko v Maďarsku. Vrt by mohl zvýšit produkci ropy v zemi o 5 procent

Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL objevila významné množství ropy v hloubce 2 100 metrů poblíž maďarského města Vecsés (východne od Budapešti, je tam letište Ferenca Liszta) v oblasti, kde v červenci zahájila průzkumné vrty. Ložisko začalo 11. listopadu těžit prvních 600 barelů denně (bpd) a plánuje zvýšit těžbu na 700 až 1 000 bpd.

Tento objev by mohl zvýšit produkci ropy společnosti MOL Hungary o 10 procent a produkci ropy v zemi o 5 procent. Nový ropný vrt je nyní třetím největším vrtem společnosti MOL v Maďarsku, který přímo zásobuje rafinérii Dunube v Százhalombattu.

„Každá kapka ropy vytěžená v Maďarsku přispívá ke snížení energetické závislosti země, a proto nás tento úspěch velmi těší. Zásoby, které se v současné době těží, se neustále vyčerpávají, je to součást přirozeného procesu,“ komentoval Zsolt Hernádi, prezident a generální ředitel skupiny MOL.

Zdůraznil, že společnost MOL vynakládá obrovské úsilí, aby udržela výrobu na stejné úrovni, a v posledních pěti letech na to vynaložila 133 miliard forintů (325 milionů erosů), jinak by se výroba každoročně snižovala o 15 až 20 procent.

Společnost MOL v těchto letech objevila několik mělkých plynových polí a uvedla je do provozu. Nový objev je naopak hlubším ropným polem a MOL plánuje další vrty v této oblasti, aby toto pole využil a zvýšil těžbu, prozradil prezident a generální ředitel společnosti MOL.

Společnost MOL je největším producentem uhlovodíků v Maďarsku a dodává přibližně polovinu ropy (3,5 milionu barelů) a 90 % domácí produkce zemního plynu (1,4 miliardy m3).

V příštích pěti letech plánuje společnost MOL investovat do rozvoje maďarské těžby ropy a zemního plynu téměř 200 miliard forintů (490 milionů eur), z toho 60-65 % do zemního plynu, 20-25 % do ropy a zbytek do údržby a výměny infrastruktury.

Panonská pánev je domovskou oblastí skupiny MOL Exploration & Production, která v oblasti konvenčního průzkumu a rozvoje ložisek 85 let zkušeností. Maďarsko je stále páteří a jednou z klíčových zemí Skupiny MOL, pokud jde o těžbu a zásoby na úrovni portfolia, a významně přispívá k tvorbě peněžních toků MOL. Rozsáhlé geologické znalosti země a dobře rozvinutá stávající povrchová infrastruktura podporují udržitelný a efektivní provoz.

Maďarská společnost MOL se podílí na těžbě uhlovodíků Skupiny MOL téměř 30 procenty, a to více než 950 těžebními vrty. Těžba se soustřeďuje do jižního a východního Maďarska, kde dosahuje cca 80 procent celkové produkce. Probíhající rozšiřování ložisek se zaměřuje na západní Maďarsko (Babócsa, Sávoly a Nagylengyel) a také na východní Maďarsko (např. Földes a Mezősas).

Čistá plocha průzkumných území společnosti MOL Hungary pokrývá více než 10 000 km2 a soustřeďuje se na tři oblasti: V západní části země se nacházejí pánve Dráva a Zala, ve středním Maďarsku paleogenní pánev, která představuje ropnou provincii, a různé oblasti ve východním Maďarsku, které se zaměřují především na průzkum plynu.

V roce 2021 pokračoval program průzkumu mělkého plynu vrtem Kótpuszta 3 (který byl otestován a zavážen na začátku roku 2022), poté dalšími dvěma pozitivními výsledky, Komádi-55 a Mezőhegyes-Ny-11. Seismická kampaň v roce 2021 byla zahájena pořízením 3D seismiky v lokalitě Endrőd. Vzhledem k pandemické situaci bylo ministerstvem pro inovace a technologie nabídnuto dodatečné prodloužení licencí z důvodu vyšší moci.

V průběhu roku 2021 byly provedeny tři vrty, včetně mělkého průzkumného plynového vrtu Mezőhegyes-Ny-11, který měl rovněž cílovou zónu rozvoje pole, dále byl do provozu uveden vrt pro rozvoj pole Földes-27 a vrt Sávoly-Ny-7, přičemž testování vrtu bylo dokončeno na začátku roku 2022. V roce 2021 byl také zahájen vrt čtvrtého vrtu Mezősas-Ny-30. Do těžby vstoupil také vrt Túrkeve-27, který byl vyvrtán v roce 2020. Kromě toho byl realizován projekt prodloužení životnosti v plynárně Hajdúszoboszló. Pokračoval také program optimalizace výroby, jehož výsledkem bylo celkem 52 dokončených a do výroby uvedených vrtů, což následně přidalo k výrobě přírůstek přibližně 1,3 mil. barelů denně na roční bázi.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/uz-to-vypada ... s-katarem/
Už to vypadalo, že z dohody o plynu nic nebude. Německo ale ohlásilo úspěch ve vyjednávání s Katarem

Německý ministr hospodářství Robert Habeck i kancléř Olaf Scholz v minulých měsících jednali s Katarem o dohodě o dodávkách plynu. V mezičase se zdálo, že se dohodu uzavřít nepodaří. Nyní ale německé ministerstvo energetiky oznámilo, že dohoda byla přece jen uzavřena.

Podle katarského ministra energetiky Saada Šarídy al-Káabího podepsal energetický gigant Qatar Energy dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu do Německa. Plyn bude prodán americké společnosti Conoco Phillips, která jej dodá do Brunsbüttelu, uvedl ministr v úterý při slavnostním podpisu smlouvy v katarském hlavním městě Dauhá. Dodávky by měly začít v roce 2026 a trvat nejméně 15 let. Ročně má být dodáno až 2 miliony tun.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck k tomu na tiskové konferenci: „Nemohu k tomu říci mnoho konkrétního, protože je úkolem zúčastněných společností, aby tyto smlouvy uzavřely a pak až k tomu něco řekly.“

Úkolem společností je podle něj nakupovat plyn pro spotřebitele na světovém trhu co nejlevněji.

Společnost Qatar Energy rovněž jedná s německými společnostmi o dalších dodávkách plynu, dodal Al-Kaabi.

„Máme dobré vztahy s německými společnostmi a německou vládou,“ řekl.

Dále řekl, že v tom vidí „závazek vůči německému národu“.

Plyn pro novou dohodu pochází ze dvou katarských plynových polí North Field East a North Field South, která se nacházejí u pobřeží Perského zálivu.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) ještě minulý týden prohlásil, že nákup zkapalněného zemního plynu (LNG) v Kataru není vyloučen.

„Německé společnosti vedou velmi konkrétní jednání, o kterých bych vám mohl říci více, než řeknu,“ řekl Scholz v rozhovoru pro týdeník Focus.

Německo se snaží nahradit výpadky dodávek plynu z Ruska mimo jiné dodávkami LNG, pro které se staví několik terminálů v Severním a Baltském moři.

Katar podepsal nedávno dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu s Čínou. Výrobce Qatar Energy chce čínské společnosti Sinopec během 27 let dodat celkem 108 milionů tun zkapalněného zemního plynu. Jedná se o nejdelší smlouvu o dodávkách plynu v historii odvětví zkapalněného zemního plynu, vysvětlil ministr Al-Kaabi.

První německé terminály LNG se chystají zahájit provoz. Zásobníky plynu jsou v současné době téměř plné. Zkapalněný zemní plyn však má být dalším příspěvkem, spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) hovoří o „ústředním stavebním kameni pro zajištění dodávek energie v nadcházející zimě“.

Německo a další evropské země zatím odebírají LNG, který se dováží přes Nizozemsko, Belgii nebo Francii, především z USA. Během své jarní cesty se Habeck pokusil navázat dodavatelské vztahy s Katarem. Emirát údajně chce dlouhodobé smlouvy. Dalšími významnými zeměmi pro vývoz LNG jsou Austrálie, Malajsie a Nigérie.

O dodávky LNG z Kataru usiluje také Česká republika, minulý měsíc o nich jednal český premiér Petr Fiala s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

[petrp]

Ruská ropa převážená tankery nebude stát víc než 60 dolarů za barel, shodli se velvyslanci Unie
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pátek shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/ropa- ... 2021826_pj

EU ji ale musí nejdříve dostat - ne si poroučet za kolik...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S8uYe/zpravy-svet-g ... ruske-ropy
„Ukáže se, jaký vliv má Západ,“ tvrdí Bartuška o cenovém stropu G7 na ruskou ropu

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.

Země G7 a Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny "v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států Evropské unie". Opatření má podle nich zabránit Rusku profitovat z války na Ukrajině, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a a minimalizovat negativní hospodářské dopady války.

V pondělí také začne platit zákaz dovážet ruskou ropu do EU po moři, takže strop se bude týkat dodávek, které míří do jiných zemí.

Jak uvedl Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost, půjde navíc i o velký test schopnosti Západu reálně uškodit Rusku. V příštích týdnech se podle něj také dozvíme, jaký reálný vliv Západ v dnešním světě má.

V pondělí 5. prosince 2022 začne velký test schopnosti Západu reálně uškodit Rusku. V platnost vstupuje současně zákaz dovozu ruské ropy do EU (zatím platí jen pro tankery, ropovod Družba má výjimku) a cenový strop na ruskou ropu, schválený G7. 🧵1/14
— Václav Bartuška (@VaclavBartuska) December 3, 2022

Dohodu Evropské unie dříve blokovalo Polsko, které požadovalo nižší úroveň maximální ceny. V pátek se však na půdě EU podařilo dohody dosáhnout, což otevřelo cestu k formálnímu schválení cenového stropu během víkendu.

Podle prohlášení G7 a Austrálie by cenový strop měl vstoupit v platnost v pondělí, nebo velmi krátce poté. Rejdařské společnosti nebudou moci přepravovat ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou. Nebudou jim také moci být poskytovány pojišťovací služby, což přepravu prakticky znemožní. V pondělí vstupuje v platnost zákaz dovážet po moři ruskou ropu do EU, strop se tak bude týkat dodávek mířících do jiných zemí.

[Kalinac]

Péter Szijjártó: Maďarsko osvobozeno od cenového stropu ropy

Pan Szijjártó ve svém příspěvku napsal, že Evropská unie zavede strop cen ropy, i když je načase, aby si Brusel uvědomil, že taková a podobná opatření poškozují evropské hospodářství nejvíce.
Pan Szijjártóse domnívá, že zvýšení počtu zdrojů energie by bylo nezbytné, protože by to snížilo ceny.

0hung.jpeg (48.7 KiB) Zobrazeno 6535 x

Podotkl :
Během jednání o cenovém stropu ropy jsme hodně bojovali za maďarské zájmy a nakonec jsme uspěli: Maďarsko bylo z jeho uplatňování vyňato
Dodal, že je to další způsob, jak ochránit maďarskou bezpečnost dodávek energie.

https://magyarnemzet.hu/gazdasag/2022/1 ... sapka-alol

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/evropa/na ... rusku.html
Nad Západem se vznáší historické fiasko kvůli Rusku

Zavedení cenového stropu na ruskou ropu bude pro USA a Evropu neúspěchem, píše Peter Doran v článku pro deník The Hill.

„Zastropování cen ruské ropy má všechny znaky blížícího se historického fiaska. Na světovém trhu s energiemi už prakticky není žádná volná ropa. Proto existuje vysoké riziko, že ceny ropy po zavedení omezení prudce vzrostou,“ uvádí se v článku.

Podle Dorana si ještě v létě USA a jejich spojenci mysleli, že takový krok je elegantním řešením problému s vyčerpáním ruských příjmů, ale nyní se situace zcela změnila.

„Cenový strop 60 dolarů za barel je pro Rusko výhodný, protože náklady na těžbu ruské ropy se pohybují mezi 20 až 40 dolary,“ uzavírá autor.

Tento týden se země G7, EU a Austrálie dohodly na omezení ceny ruské ropy na 60 dolarů za barel. Rozhodnutí se týká přepravy po moři a má vstoupit v platnost ve stejnou dobu jako unijní embargo – od 5. prosince pro ropu a od 5. února pro ropné produkty.

Prezident Vladimír Putin v komentáři k iniciativě zdůraznil, že Rusko nebude dodávat do zahraničí nic, co by bylo na úkor jeho zájmů. Místopředseda vlády Alexandr Novak zase dodal, že Moskva nebude vyvážet ropu do zemí, které by stanovily cenový limit, a to ani za 60 dolarů za barel, ani za žádnou jinou cenu.

Rusko podle něj bude spolupracovat s těmi, kteří jsou ochotni spolupracovat za tržních podmínek.

[Alchymista]

Jurij Podoljaka - Čiernomorská pasca pre Europu - ako v skutočnosti vyzerá ropné "dusenie" Ruska

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/fra ... iho-sveta/
Fraška cenového stropu na ruskou ropu ilustruje úspěšný nástup multipolárního světa

Konečně nastala dlouho očekávaná událost, která začínala být v novinových titulcích i investorských informačních zdrojích už trochu nudná: G-7 a EU se opravdu rozhodly o povinném zastropení ceny ruské ropy na 60 $ za barel.

Během čekání na tuto událost se objevovaly např. před dvěma týdny takové zprávy, že se toho netřeba obávat, že Strýček Sam přesvědčil Saúdskou Arábii, aby nachystala nárůst produkce k náhradě výpadku dodávek ruské ropy. Těžko říci, zda byl WSJ, který tu tuto falešnou zprávu rozšířil, více motivován propagandistickými úmysly nebo záměrem vyvolat plánované výkyvy cen, na kterých spekulanti, kteří o takové zprávě vědí dopředu, nechutně vydělají.

Zasvěcené kruhy, které vědí, jak trhy fungují a co si teď hlavní tržní hráči hlídají, však na to okamžitě reagovaly jako na nesmysl, který může spolknout jen naivka odtržený od reality. A také na poslední chvíli před vyhlášením EU, že k zastropení přistupuje, v neděli OPEC+ vyhlásili, že zatím nijak nezvýší dohodnutou produkci. OPEC má obavy z hrozící ekonomické recese, která by mohla snížit poptávku po ropě a tedy i její cenu, a tak na zvyšování produkce nemá ani trochu chuť. Navíc mezi producenty ropy panuje přesvědčení, že imperiální mocnosti z G-7 mají v úmyslu prosadit kartel nákupů ropy, který bude světu diktovat ceny, jehož postupný rozběh krok za krokem má začít pod záminkou sankcí na Rusko za Ukrajinský konflikt. Ale zaměřeno to má být více méně hlavně proti OPEC. A s tím jim ropní producenti naivně pomáhat nechtějí. Také není moudré přijímat taková rozhodnutí v okamžiku, kdy ještě nelze vyhodnotit situaci, a bude lepší počkat, jak se věci vyvinou. A tak OPEC+ během virtuální porady rozhodl zachovat snížení produkce o 2 miliony barelů denně přijaté v říjnu.

Podobně jako producenti ropy se zachovali i ostatní tržní hráči. Nikdo není ničím moc překvapen. Ceny ropy jsou velice citlivé na světové události, ale tato událost zatím vyvolává jen drobné výkyvy. Ceny místo snížení, jaké by měl strop přinést, však spíše stouply, protože všichni vědí, že by maximálně mohl nastat rozvrat trhu, ne však zlevnění. Všichni to čekali, ale zároveň čekají i to, že „vlk sankcí se nažere, ale koza tržní situace zůstane celá.“ Rusko tvrdí, že nikomu, kdo se k zastropení cen přidá, ropu nedodá, což ale neznamená, že ropy na světovém trhu bude nějak méně, protože jeho odběratelé jako Čína a Indie si tu ropu rádi vezmou. Dokonce se někteří tržní cynikové rozhodnutí posmívají, že jde od Západu o dotaci pro Čínu a Indii, když tyto země koupí od Ruska více ropy, vydestilují ji na primární rafinérské destiláty a prodají je do Evropy, aby si je EU už dodělala na benzín, naftu, oleje a petrochemické produkty, čímž jim za nehty zůstane hezká část přidané hodnoty z produkčního řetězce.

Rusko má hojnost svých odběratelů. Delší dobu také buduje mechanismy, které by měly eliminovat účinnost připravených sankčních nástrojů. Např. zvýšilo flotilu svých vlastních tankerů o asi 100 lodí a zrekrutovalo společnosti stínových dopravců, takže těch asi 240 lodí, kterých bude zapotřebí, kdyby náhodou vše bylo pod sankcemi, nejspíš k dispozici bude. Není jasné, jak se to má dělat s pojištěním, protože skoro všechna pojištění takových nákladů v současnosti pochází od evropských pojišťoven, ale bylo by divné, kdyby se jinde ve světě nenašli finančníci, kteří rádi tento trh Evropě vyfouknou.

Nelze samozřejmě vyloučit, že k žádnému snížení ruských dodávek nedojde. Nicméně ropa je komodita, která se v učebnicích ekonomie uvádí jako ilustrativní případ extrémně nepružné poptávky, takže jakýkoliv pokles nabídky vyvolá mnohonásobně větší nárůst ceny, než jaké je procento výpadku dodávek. Díky tomu mělo letos Rusko rekordní výnosy z ropy i přes pokusy ho z trhu vytlačovat vedoucí k nižším objemům prodejů. A pro OPEC by to asi byla také ta nejvytouženější situace motivující je, aby také moc produkci nezvedali.

Ruský místopředseda vlády Alexander Novak v televizi sliboval, že jeho země bude postupovat přísně podle tržních podmínek: „Ropu a ropné produkty prodáme jen zemím, které s námi budou spolupracovat za tržních podmínek, i kdyby to mělo znamenat, že budeme poněkud muset omezit produkci,“ říkal. „Mechanismy spojené se zastropením ceny používat nebudeme a pracujeme na rámci zakazujícím přijetí nástrojů pro cenové stropy, ať budou nastaveny na jakoukoliv výši.“

Nicméně cenový strop je zatím nastavený s dost velkým odstupem nad cenou, za jakou Rusko ropu prodává. Takže to zatím vypadá, že G7 a jejich spojenci se budou tvářit ušlechtile, že přijali sankce, ale nic takového fungovat nebude a náklady sankcí, které když jsou na Rusko, jsou obvykle větší pro toho, kdo sankce uvalil, než na terč sankcí, na ně nedopadnou. Ovšem jistého není nic a všechno se může dosti zvrhnout tím či oním směrem. Proto to zatím vypadá, „že sankční vlk se nažere, ale koza ropných trhů zůstane celá,“ kvůli čemuž všichni včetně OPEC vyčkávají a vyhýbají se zbrklým pohybům. Příští zasedání ministrů má OPEC zatím naplánované až na červen.

OPEC samozřejmě může v případě potřeby reagovat na okamžitou situaci a svolá poradu třeba ze dne na den a přijme dodatečná opatření k adaptaci na aktuální stav trhů. Ale zatím nevidí důvod, „proč se plašit“ a Společná ministerská monitorovací komise OPEC+ vedená Saúdskou Arábií a Ruskem teď nevidí důvod, proč se sejít dříve než v červnu. Je totiž dost možné, že taková fraška hry na globálního hegemona, jakou svými pokusy o nastolení Západem vedeného kartelu nákupčích ropy G7 rozbíhá, do té doby s ropným trhem nehne natolik, aby se jí producenti museli zabývat. Zatím to vypadá, že OPEC+ více projednávalo naděje, jaké vkládají do zrychlení čínské ekonomiky po uvolnění COVID restrikcí, takže by Čína zase mohla jako spolehlivá lokomotiva růstu vytáhnout svět z recese, a poptávka po ropě by mohla růst a v červnu budou mít tedy čím se zabývat.

Krásně se na tom tedy zase ukazuje nástup multipolárního světa, kde se už jde těžko prosadit s pokusy o unipolární hegemonii amerického impéria a jeho úzkých mocenských kruhů jako G7 hrajících si na „světové společenství“. A kdyby se snad částečně s něčím prosadili, tak tím těžko může vyvolat něco jiného než rozvrat v zásobování světa ropou s šílenými cenami, globální energetickou krizí a nejspíš by tím vyprovokovali ekonomickou recesi, stagflaci a finanční krizi, ke které mají rozvinuté země nakročeno přinejmenším stejně, jako měly před finanční krizí 2008.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/madarsko-cel ... -prodavat/
Maďarsko čelí kritickému nedostatku pohonných hmot. Čtvrtina čerpacích stanic MOL už nemá co prodávat

Poptávka po pohonných hmotách v Maďarsku o 30 procent převyšuje denní kapacitu čerpacích stanic. Maďarští řidiči proto v panice vykupují zbylé pohonné hmoty a jezdí tankovat až na Slovensko. Poptávka po benzinu se zdvojnásobila, zájem o naftu stoupl o 50 procent. V Maďarsku je přitom po zastropování cen tamější vládou nejlevnější benzin ze všech zemí EU. To je ale právě hlavní příčinou současné krize.

Maďarská vláda stanovila cenový strop na 28 korun, čímž je cena benzinu nejlevnější ze všech zemí EU, nafta pak druhá nejlevnější po Maltě. Důsledkem toho je, že řidiči neomezují nikterak své cesty a spotřeba pohonných hmot za poslední rok znatelně narostla.

Jediná rafinerie v zemi Danube zhruba dva měsíce kvůli technickým potížím neběžela naplno. Tím se zásobování palivy zkomplikovalo. Navíc v poslední době dochází k výpadkům dodávek ruské ropy ropovodem Družba.

,,Pohonné hmoty si na našich čerpacích stanicích minulý týden koupilo 2,2 milionu zákazníků, což odpovídá vrcholu nejrušnější turistické sezóny. MOL je na konci svých.“, říká generální ředitel ropné a plynárenské společnosti MOL Zsolt Hernádi.

Skupina na začátku týdne varovala, že situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a že jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu.

Zahraniční podniky totiž omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr pro benzin i naftu. Situaci podle firmy MOL v poslední době zkomplikovaly snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot.

Vláda na základě návrhu mol přistoupila ke zrušení cenového stropu.

,,Zavedení sankcí způsobilo výrazné problémy se zásobováním Maďarska energetickými surovinami,“ tvrdí šéf kabinetu maďarského prezidenta Viktora Orbána. Ten dlouhodobě kritizuje unijní sankce proti Moskvě. Evropskou ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/statistici-s ... -do-ceska/
Statistici se zpožděním potvrdili, že Norsko nahradilo Rusy v roli hlavního dodavatele plynu do Česka

Český statistický úřad s jistým zpožděním zaznamenal, že Česká republika už není závislá na dovozu zemního plynu z Ruska. Podle jeho údajů pocházelo v říjnu 57,5 procenta dovezeného plynu z Norska a 10,7 procenta ze Spojených států amerických. V případě 31,7 procenta plynu nicméně statistici dál uvádějí ruský původ.

Problém je v tom, že ruský plyn není možné do Česka reálně dopravit. Od konce srpna přestali Rusové dodávat plyn do střední Evropy potrubím Nord Stream; po explozích z poloviny září je tato trasa zcela nepoužitelná. Na česko-slovenské předávací stanici u Lanžhotu až na výjimky protéká plyn směrem od nás na východ.

Podle zdrojů z oboru plynárenství je možné, že do Česka proudí plyn z německých zásobníků, které jsou stále ještě naplněny surovinou z Ruska. Německý podnik Uniper či jiní velkoobchodníci si snižují ztrátu tím, že „účetně“ prodávají dříve dovezený a relativně levnější plyn ze zásobníků. Tomu nasvědčuje i fakt, že v říjnu dovezený „ruský“ plyn byl v přepočtu na hmotnost levnější než dodávky z Norska a USA.

V říjnu se prvně ve statistikách projevil dovoz, který realizuje ČEZ prostřednictvím nizozemského terminálu v Eemshavenu. První dva tankery přivezly zkapalněný zemní plyn (LNG) původem ze Spojených států a tyto dodávky se zřejmě projevily právě v říjnové statistice zahraničního obchodu.

Změna ve vykazování původu plynu může vypadat jako pouhá formalita ze strany statistického úřadu, má však značný makroekonomický a geopolitický dopad. Hodnota dovozu z Ruska najednou přestala růst, naopak – vydala se na sestupnou dráhu. V říjnu tak import z Ruska podle údajů ČSÚ meziročně klesl o 47,5 procenta na 13,7 miliardy korun; v případě samotného plynu se jednalo o pokles o 59 procent na 6,64 miliardy korun.

Naopak hodnota importu z Norska v říjnu meziročně vzrostla 16krát na 12,93 miliardy korun. Z toho na zemní plyn připadá téměř 12,1 miliardy korun, až s velkým odstupem následují další položky – chlazené či zmrazené ryby (297 milionů korun) a hliník (229 milionů korun).

Ještě v září byl dovezený plyn statisticky ruský
Ještě ve statistice za měsíc září přitom ČSÚ uvedl, že zemní plyn dovezený do Česka pocházel téměř výhradně z Ruska. Ekonomický deník před měsícem upozornil na zjevný rozpor statistiky z realitou. Na konci srpna Rusové tok plynu do Německa pod záminkou údržby zařízení „dočasně“ zastavili a už neobnovili. O necelý měsíc později následovaly tajemné exploze a úniky plynu v okolí ostrova Bornholm, po kterých je plynovod Nord Stream 1 neprovozuschopný. 

Podle vyjádření plynárenských expertů a manažerů do České republiky od konce srpna proudí hlavně norský zemní plyn. „Podle našich odhadů je teď kolem 65 procent zemního plynu spotřebovávaného v Praze původem z Norska,“ uvedl v září předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Plyn ze Severního moře má totiž jiné chemické složení, oproti plynu z Ruska nebo z LNG terminálů tak má vyšší výhřevnost.

Kde se tedy stala chyba? „Zpravodajské jednotky, které nám ve statistice zahraničního obchodu dovoz zemního plynu vykazují, stále převážně uvádějí původem ruský plyn. U ostatních subjektů, které zemní plyn do ČR dovážejí a údaje nám nevykazují, nemůžeme dnes jednoznačně zemi původu určit,“ uvedl na začátku října mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecky-lng- ... aktivistu/
Německý LNG terminál na Baltu se opozdí. Úřady se musejí vypořádat s připomínkami ekologů a aktivistů

Zprovoznění druhého německého LNG terminálu se opozdí. Deutsche ReGas, provozovatel chystaného terminálu u Lubminu na severovýchodě země, přiznal podle zjištění deníku Spiegel zpoždění v řádu několika týdnů kvůli delším schvalovacím procedurám. Stále chce stihnout zahájení provozu terminálu do konce prosince.

Společnosti Deutsche ReGas stále chybí dvě povolení: formální schválení výjimečného povolení od Federální síťové agentury (Bundesnetzagentur) Evropskou komisí a provozní povolení. To mají udělit regionální úřady v Meklenbursku – Předním Pomořansku, ty se však musejí nejprve vypořádat s 29 námitkami, které vznesli aktivní občané, sdružení na ochranu přírody a provozovatelé infrastruktury.

Je to špatná zpráva i z českého pohledu. LNG terminál u Lubminu je totiž ideální pro zásobování České republiky. Nachází se poblíž místa, kde se z Baltského moře vynořují (dnes už nefunkční) potrubí plynovodu Nord Stream. Z této lokality pak vede na jih plynovod OPAL, který měl v posledních deseti letech zásadní pozici při dovozu ruského plynu do Česka. Nachází se zde také plynovod EUGAL, který měl přepravovat plyn z nového plynovodu Nord Stream 2.
Ideální místo pro dodávky plynu do Česka

Na ideální pozici oblasti okolo Lubminu pro umístění terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) a následnou dodávku plynu do České republiky jsme na Ekonomickém deníku psali již na konci března. Později se v podobném duchu vyjádřili i další komentátoři a experti. Třeba na poradce premiéra pro zahraničí a bezpečnost Tomáš Pojar, který na význam této lokality upozornil v září v rozhovoru pro magazín All for Power.

Deutsche ReGas pořídilo relativně malý plovoucí terminál s kapacitou 4,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu za rok. Zatím je otázkou, zda budou sloužit k pokrytí spotřeby ve východní části Německa, nebo zda na jeho kapacitu „dosáhnou“ i zájemci z Česka. V další fázi má kapacitu navýšit až na 13,5 miliardy m3 ročně (pro srovnání: roční spotřeba v ČR se pohybuje okolo 9 miliard m3 za rok).

Německé společnosti chtějí na přelomu letošního a příštího roku spustit hned tři plovoucí LNG terminály. Do vedení se dostala energetická společnost Uniper, která chce těsně před vánočními svátky převzít první náklad zkapalněného plynu ve Wilhelmshavenu. Jeho dovozní kapacita činí 7,5 miliardy metrů krychlových, což je zhruba osm procent německé spotřeby plynu.
Nové terminály pokryjí polovinu německé spotřeby

Během ledna by měl zahájit provoz třetí LNG terminál Elbehafen v Brunsbüttelu u Hamburku, za kterým stojí koncern RWE. Tvořit jej budou dvě lodě pro regasifikaci LNG s roční kapacitou 8 miliard m3. Další kapacity pro dovoz zkapalněného plynu mají přibýt během zimy 2023/24. V součtu se jedná až o 50 miliard m3 plynu za rok, což by mělo stačit k pokrytí až jedné poloviny spotřeby v Německu.

Nesnaží se jenom Němci. V září zahájil provoz LNG terminál v nizozemském Eemshavenu s kapacitou 8 miliard m3 ročně, z nichž si významnou část s podporou české vlády zarezervovala společnost ČEZ. Další nové LNG terminály mají během příštího roku zahájit provoz v Itálii, Francii, Řecku a Finsku, již existující terminály – včetně těch v Polsku a Chorvatsku – navyšují svou kapacitu.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/JqiXh/zpravy-svet-e ... y-plynu-eu
Evropský strop na plyn se podle ECB musí přepracovat. Mohl by ohrozit finanční stabilitu

Navrhovaná pravidla Evropské unie k omezení růstu cen zemního plynu by mohla ohrozit finanční stabilitu v eurozóně a je zapotřebí je přepracovat. Uvedla to dnes podle agentury Reuters Evropská centrální banka (ECB) ve svém oficiálním stanovisku. Varovala, že ačkoliv cílem pravidel je omezení mimořádných výkyvů cen plynu, jejich výsledkem by mohl být přesný opak.

„ECB se domnívá, že současná podoba navrhovaného mechanismu pro korekci trhu by za určitých okolností mohla ohrozit finanční stabilitu v eurozóně,“ uvedla ECB.

Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Skupina zemí v čele s Německem stále dává najevo nesouhlas s jakýmkoli omezováním cen.

Podle diplomatů proto není vyloučeno, že se na mimořádném jednání ministrů energetiky příští úterý dohodu opět nepovede uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes prohlásila, že podle jejího přesvědčení se do konce roku země na podobě stropu shodnou.

Na finanční rizika plánu na zavedení cenového stropu již dříve poukázaly například burzovní společnosti Intercontinental Exchange (ICE) a European Energy Exchange (EEX). EEX varovala, že plán na by mohl znamenat významné riziko pro finanční stabilitu a zabezpečení dodávek na energetických trzích v Evropské unii. „Tento návrh by mohl energetickou krizi rozšířit a učinit z ní ještě krizi finanční, protože výrazně narušuje obchodní aktivity hráčů na trhu,“ uvedl minulý měsíc šéf strategie EEX Tobias Paulun.
ICE minulý měsíc uvedla, že obchodníci s energiemi by v případě schválení plánu museli vynaložit dodatečných 33 miliard eur (zhruba 800 miliard Kč) na zálohy, které burzy požadují po zákaznících obchodujících s termínovými kontrakty.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/JrkSE/zpravy-svet-s ... ynu-evropa
Spotřeba plynu v Evropě klesla v listopadu téměř o čtvrtinu

Spotřeba plynu v evropských zemích se letos v listopadu snížila o 24 procent ve srovnání s listopadovým průměrem z let 2019 až 2021. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na své výpočty vycházející z údajů evropského sdružení provozovatelů soustav pro přepravu plynu ENTSOG. Pokles spotřeby tak sice zpomalil z říjnových 29 procent, zůstal však vysoko nad cílem Evropské unie zredukovat spotřebu o 15 procent. EU tento cíl vyhlásila v reakci na omezení dodávek plynu z Ruska.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela začátkem prosince uvedl, že spotřeba plynu v ČR se v listopadu meziročně snížila zhruba o pětinu. K úsporám podle něj přispělo především individuální šetření obyvatel.

"Evropská spotřeba plynu klesla ze dvou důvodů. Mírné teploty ze začátku podzimu výrazně utlumily poptávku ze strany domácností a vysoké ceny podkopaly poptávku ze strany průmyslového sektoru," uvedl podle agentury Reuters ekonom Mark Cus Babic ze společnosti Barclays. "Poptávka domácností je stále velmi citlivá na počasí, takže předpokládáme, že výraznějším zdrojem úspor v budoucnosti bude průmysl," dodal.

Od poloviny listopadu se kvůli chladnějšímu počasí začala zvyšovat spotřeba plynu pro vytápění domácností. V posledním listopadovém týdnu pokles spotřeby plynu v Evropě oproti dlouhodobému průměru činil pouze 18 procent a předběžné údaje signalizují, že začátkem prosince spotřeba plynu nabírala na intenzitě, píše Reuters.

Na vysoké úrovni se navíc drží poptávka po plynu pro výrobu elektřiny, protože řada jaderných reaktorů ve Francii zůstává kvůli údržbářským pracím mimo provoz a produkci z elektřiny z obnovitelných zdrojů podkopává nedostatek větru. Evropské země se nyní snaží snižovat rovněž spotřebu elektřiny. Ta podle výpočtů Reuters v listopadu klesla o devět procent oproti průměru z let 2015 až 2021.

"Riziko fyzického nedostatku energie v Evropě bylo pravděpodobně odvráceno, nadále se však domníváme, že velmi vysoké ceny budou tlumit spotřebu i průmyslovou výrobu v eurozóně," uvedl Cus Babic.

Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, a to zejména díky dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Podle odborníků však problémy kolem dodávek plynu ještě nejsou definitivně zažehnány. Plnění zásobníků po letošní zimě by mohla komplikovat mimo jiné zvýšená poptávka po energii ze strany Číny, kde se očekává oživování ekonomiky díky uvolňování koronavirových restrikcí.

Společnost Trafigura, která je jedním z největších obchodníků s komoditami na světě, ve čtvrtek uvedla, že Evropa bude muset v příštím roce dovézt "obrovské objemy" LNG, aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.
Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se v první polovině listopadu vrátila pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Od té doby však výrazně vzrostla, vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí. Dnešní obchodování cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu zakončila na zhruba 146 eurech (přibližně 3550 Kč) za MWh.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/vite-proc-ropa-zlevnila/
Víte, proč ropa zlevnila?

Ole Hansen
Ropa Brent se poprvé od začátku ledna obchoduje pod 80 dolarů. Obavy z ekonomických vyhlídek na rok 2023 spustily nový technický výprodej a likvidaci dlouhých pozic obchodníků a investorů, kteří před koncem roku snižují svou expozici. I nadcházející měsíce budou nejspíš obtížné, nejisté vyhlídky panují v oblasti nabídky i poptávky. Obchodníci zvažují, zda je vyšší riziko recese, nebo pravděpodobnost oživení čínské poptávky, jaké budou dopady přetrvávajících sankcí proti Rusku a v neposlední řadě, jaké je riziko dalších cenových intervencí OPEC+.

Ropa Brent dál ztrácí půdu pod nohama a v posledních týdnech, poprvé od začátku ledna, uzavřela pod 80 dolarů. Ještě předtím, než se odrazila ode dna, ji srazil další výprodej až na 77,74 dolarů. WTI před opětovným obnovením poptávky dosáhla jednoletého minima 72,75 dolarů. Oba futures kontrakty se v posledním týdnu ocitly pod tlakem, protože upadá ochota riskovat. Pozornost se začíná upínat k nadcházejícímu roku a rostoucím obavám z ekonomického zpomalení, které utlumí poptávku. K tomuto propadu dochází na pozadí nízké likvidity, kdy počet otevřených pozic v ropě Brent klesl na sedmileté minimum, což s sebou přineslo zbytečnou volatilitu.

Nejvíce toto oslabení dopadlo na přední konec křivky a time spready oslabily do té míry, že se rozdíl mezi prvním a šestým měsícem futures kontraktu na ropu Brent, což je globální benchmark, vrátil poprvé od listopadu 2020 do stavu contango. V březnu, kdy po ruské invazi vrcholila nejistota, se spotový měsíční kontrakt na ropu Brent obchodoval o 24 % výš než roční forward.

Křivka ropy Brent se za poslední měsíc posunula výrazně níž a příčinou je hlavně oslabení na jejím předním konci.

Zdroj: Saxo Bank. Bloomberg

Marže rafinérií, které se řídí nabídkou a poptávkou, jsou dobrými ukazateli síly trhu v danou dobu a v posledních týdnech čím dál víc signalizují oslabení. A nejde jen o benzínové marže, které byly celé měsíce považovány za nepříjemný vedlejší produkt zvýšené poptávky po naftě. I u nafty samé teď marže po období silné poptávky vykazují známky poklesu. Evropské rafinerie, které navyšovaly produkci a poptávku před omezením ruských dodávek kvůli sankcím, vykazují známky poklesu.

Zdroj: Saxo Bank. Bloomberg

Krátkodobé vyhlídky jsou problematické, protože sezónní útlum poptávky a postupný pokles cen způsobí další výprodej ze strany technických obchodníků a fondů, které před koncem roku uzavírají dlouhé pozice. Ani výhled na zbytek roku 2023 nevypadá nijak růžově a obchodníci zvažují, zda je vyšší riziko recese, nebo pravděpodobnost oživení čínské poptávky, a jaké budou dopady přetrvávajících sankcí proti Rusku.

Trh navíc musí zohlednit riziko intervencí kartelu OPEC+, který se bude snažit zastavit pokles cen dalším omezením produkce. Brzy se také zastaví prodej ropy z amerických strategických rezerv, které jen letos uvolnily přes 200 milionů barelů. Americké zásoby ropy pro komerční účely se tento rok zvýšily jen o 1 milion barelů a zásoby nafty jsou na nejnižší sezónní hladině za osm let. Přebytečné barely jsou totiž ve formě nafty i rafinérských produktů expedovány do zahraničí, zejména do Evropy, která za normálních okolností dovážela více než 50 % rafinérských produktů z Ruska.
Zdroj: Saxo Bank. Bloomberg


Zdroj: Saxo Bank. Bloomberg

[homer]

Cenový strop na plyn
by Marie Divišová14 prosince, 2022
Evropská unie projedná cenový strop na dodávky plynu v EU.

Všimněte si, že se nejedná o cenový strop na RUSKÝ plyn, ale na VŠECHEN plyn.

ČR jako předsedající země připravila návrh. Návrh k jednání, který mají ministři na stole, počítá s aktivací omezení cen v případě, že po dobu tří dnů bude cena plynu na klíčové burze TTF překračovat 200 EUR za MWh. Zároveň musí být rozdíl ceny od globální průměrné ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) nejméně 35 eur (to je marže pro evropské obchodníky). Takže když cena LNG ve světě vyskočí ještě výše, cenový strop platit nebude. Návrh přitom ponechává prostor pro další úpravy podle vývoje situace.

Dnes se cena plynu na TTF k dodání v lednu pohybovala těsně pod 140 EUR za MWh.

Abyste si mohli plně vychutnat výhodnost amerických svobodných molekul metanu, přislíbených Evropě před 4 roky Donaldem Trumpem, oproti diktátorskému ruskému plynu, který Evropě škodil, přikládám názorný graf cen na TTF za posledních 10 roků. Když pomineme covidkrizi, do roku 2019 se ceny plynu pohybovaly v rozmezí 12-30 EUR za MWh. Tedy 5-10x méně, než dnes.

A teroristická sabotáž na plynovodech NordStream 1+2 zajistila, že podobné ceny jako letos budeme mít ještě několik roků.

cena za tisic kubiků se pocita:
cena za MWh x ca 10,5 x kurs EUR na koruny, tzn:
200 x 10,5 x 24,3 = 51000 Kc za tisic kubometru, tedy ca 51 Kc za kubik.
Jeste je treba dodat, ze se jedna o velkoobchodni dodavky, cena pro domacnost se zvysuje o naklady na distribuci.

To cislo 10,5 je zavisle na konkretnim nalezisti plynu, jeho uprave a vycisteni, a také dodavateli
zemni plyn je smes nekolika plynu, takze plyn z ruznych nalezist ma ruznou vyhrevnost, pohybuje se v rozmezi 9-12, u nas se pocita obvykle 10,55 pro rusky plyn.

https://www.litterate.cz/cenovy-strop-na-plyn/

[homer]

Kanada se rozhodla zrušit výjimku ze sankcí, která umožňovala opravu turbín pro plynovod Nord Stream 1 v Montrealu a jejich následnou přepravu do Německa. Ve středu to oznámila kanadská vláda. Dodala, že k tomuto rozhodnutí dospěla ve spolupráci s Ukrajinou, Německem a dalšími evropskými spojenci, informuje agentura Reuters.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kanad ... -1/2299205

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecky-unip ... liard-eur/
Německý Uniper žene k arbitráži ve Stockholmu ruský Gazprom. Přišel skoro o 12 miliard eur

Největší dovozce zemního plynu do střední Evropy – společnost Uniper – zahájila arbitrážní řízení proti ruskému Gazpromu. Cílem arbitráže je vymáhat náhradu škody za nedodané množství plynu, který si musel Uniper obstarat jinde a dramaticky mu narostly náklady o přibližně 11,6 miliardy eur. Informace o arbitráži potvrdil generální ředitel společnosti Uniper Klaus-Dieter Maubach.

Německá společnost Uniper zahájila rozhodčí řízení proti ruské společnosti Gazprom Export (GPE) u mezinárodního rozhodčího soudu. Potvrdil to generální ředitel společnosti Uniper Klaus-Dieter Maubach.

V řízení, které se bude konat ve Stockholmu, se Uniper domáhá náhrady škody, která společnosti vznikla v souvislosti s objemy plynu, které GPE od června nedodala.

Společnost Uniper musí obstarávat náhradní objemy za vyšší náklady, aby mohla splnit své vlastní závazky k dodávkám zákazníkům na základě v minulosti dohodnutých cen a objemů. To vede k tomu, že společnost Uniper musí nést veškeré náklady na náhradu.

Jen tyto náklady na náhradu plynu v současné době dosahují nejméně 11,6 miliardy eurR a budou dále růst až do konce roku 2024.

„V tomto řízení se domáháme náhrady našich značných finančních škod. Jedná se o objemy plynu, které byly smluvně dohodnuty s Gazpromem, ale nebyly dodány a za které jsme museli a stále musíme obstarávat náhradu za extrémně vysoké tržní ceny. Tyto náklady nám vznikly, ale neneseme za ně odpovědnost. Tato soudní řízení vedeme se vší důrazností: Dlužíme to našim akcionářům, zaměstnancům a daňovým poplatníkům,“ prohlásil generální ředitel společnosti Uniper Klaus-Dieter Maubach.

Společnost Uniper rovněž oznámila, že se rozhodla dále se co nejvíce distancovat, a to jak po právní, tak po personální stránce, od své ruské obchodní jednotky Unipro. Prodej společnosti Unipro se předpokládal od léta 2021, transakce byla dohodnuta s místním kupcem, ale politický souhlas s transakcí je nedořešený a nejistý. Vedení společnosti Unipro se již delší dobu nepodílí na informačních procesech mateřské společnosti a finanční toky a IT systémy byly odděleny. V dalším kroku představenstvo společnosti Uniper včera zahájilo proces dalšího co největšího oddělení obou společností.

„Podnikli jsme všechny možné kroky k oddělení společnosti Unipro. V září jsme dokonce podepsali dohodu, která však od té doby stále podléhá ruským regulačním orgánům s nejistým výsledkem. Vzhledem k tomu, že odprodej není pod naší kontrolou, podnikli jsme dalekosáhlé kroky k úplnému oddělení našeho podnikání mimo Rusko od ruských aktivit a souvisejících rizik, a to i bez prodeje, nakolik je to za současných okolností možné. Činíme tak bez řečí, s plnou důsledností a s vědomím, že pro ruskou společnost Unipro je to těžký zlom,“ uvedl dále generální ředitel Uniperu Maubach.

Uniper se sídlem v Düsseldorfu je mezinárodní energetická společnost s aktivitami ve více než 40 zemích. S přibližně 7 000 zaměstnanci významně přispívá k bezpečnosti dodávek v Evropě. Hlavními činnostmi společnosti Uniper jsou výroba elektřiny v Evropě, globální obchod s energiemi a široké portfolio plynárenských společností.

Uniper nakupuje plyn – včetně zkapalněného zemního plynu (LNG) – a další zdroje energie na světových trzích. Společnost vlastní a provozuje zásobníky plynu s kapacitou více než 7 miliard metrů krychlových.

Společnost patří mezi největší evropské provozovatele vodních elektráren a hodlá dále rozšiřovat solární a větrnou energii, které jsou pro udržitelnější a autonomnější budoucnost nezbytné.

Problémy s dodávkami plynu a vysokou cenou zahnaly Uniper doslova do kouta. Německá vláda proto odsouhlasila znárodnění Uniperu. Cílem tohoto aktu bylo zajistit dostatek plynu v právě začínající topné sezoně. Finanční pomoc státem vlastněné společnosti bude jednodušší než v případě soukromého podniku.

Situace Uniperu se zhoršila poté, co Gazprom nejprve na jaře omezil a na konci srpna pak zcela zastavil export do Německa. Uniper musel začít shánět dražší plyn z LNG terminálů, zároveň se snažil dodržet smlouvy se zákazníky. Výsledkem je mohutná ztráta, která jen za první pololetí letošního roku dle oznámení Uniperu dosáhla 12,3 miliardy eur (300 miliard korun).

Transakce je zajímavá i z českého pohledu. Uniper je totiž největším přímým dodavatelem zemního plynu do Česka. Různí pseudoodborníci (třeba bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý s výrokem „Čtyřikrát tolik my platíme do Německa než Němci platí do Ruska“) v minulých měsících tvrdili, že Němci na reexportu ruského plynu do České republiky nehorázně vydělávají. Jenže opak je pravdou: Uniper a další němečtí velkoobchodníci na nákupu a prodeji plynu prodělávají.

Německá vláda nejprve v červenci převzala v Uniperu 30procentní podíl, později odkoupila dalších 56 procent akcií, které vlastnil finský elektrárenský koncern Fortum. I když jej koupí za pouhých 500 milionů eur, akcionáři Fortumu přijali transakci s úlevou. Akcie Fortumu proto posílily o 41 procent.

Němci Fortumu uhradí také dříve poskytnutou půjčku Uniperu ve výši 4 miliard eur. Dalším krokem bude navýšení kapitálu Uniperu, čímž německá vláda svůj podíl navýší na 98,5 procenta.

V geyrope je to tak...

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... te-20-let/
Vysoké ceny plynu v Evropě podle amerických smluv budou ještě 20 let

Vysoké ceny plynu v Evropské unii budou pokračovat ještě 20 let, protože na toto období byly uzavřeny dlouhodobé smlouvy se Spojenými státy.

V rozhovoru pro OÖNachrichten to uvedl končící generální ředitel rakouského energetického koncernu Energie AG Werner Steinecker.

„I kdyby válka skončila, energie o moc nezlevní. O tom si není třeba dělat iluze. Ani v mírumilovné Evropě už plyn nebude tak levný jako dřív. Evropa dlouhodobě nakupuje zkapalněný plyn ze Spojených států amerických." term. pay" na 20 let. V každém případě za to budete muset zaplatit," řekl Steinecker.

Podle něj nyní „Spojené státy mají zájem na pokračování nepřátelství“, protože „vydělávají na LNG, oslabují Rusko, vydělávají na zbraních a brání sbližování Ruska a Evropy“.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím vyjádřila naději, že se Evropa v příštích dnech dokáže dohodnout na cenovém stropu plynu .

EU také uvedla, že blok nebude schopen získat nezávislost na dodávkách paliva z Ruska, dokud nesníží vlastní spotřebu energie .

[homer]

Summit Evropské rady, poslední za českého předsednictví, se konečně posunul k evropské dohodě o zastropování cen plynu, jednodušší výstavbě plynovodů a rozvodů elektřiny a také ke společným nákupům plynu. Umožnila to „kapitulace“ Německa. Česko jako předsednická země EU Němcům oznámila, že pokud budou dál vetovat nalezení unijního řešení, nechá Praha hlasovat většinově. A Berlín bude většinou států EU přehlasován. Premiéra Petra Fialy se Deník po ukončení summitu na tiskové konferenci zeptal na zásadní otázku, co to přinese českým občanům.

Dobrá, to je letošní zima a co ta příští? Pomohou v ní nyní dojednávané dohody?
Musíme dělat řadu souběžných opatření, abychom měli dostatek plynu i příští rok. Myslím si, že cesta, která se otvírá těmi evropskými dohodami, jako jsou například dobrovolné společné nákupy, umožní Evropské unii, evropským zemím, najít dodavatele, kteří budou dodávat plyn v dostatečném množství a za přijatelnou cenu. Důležité je také najít ten strop, ten limit, aby nedocházelo k výkyvům ceny, což výrazně znejišťuje celé prostředí a vytváří to potom tlak na občany, ale i na firmy. Je zde také princip solidarity (v dodávkách plynu, pozn. red.), na kterém se státy dohodly. Dochází k šetření energiemi obecně v Evropě.

A bude to znamenat, že příští zimu za energie zaplatíme méně, než platíme tuto zimu?
To všechno vytváří podmínky pro to, abychom byli dobře připraveni na příští zimu. Což je samozřejmě velký úkol jak pro českou vládu, tak pro další evropské země.

https://www.denik.cz/cesko-a-eu/rozhovo ... it-eu.html