Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

kenavf píše: ↑

30 říj 2019, 12:37

Možno nezaškodí trocha oprášiť vedomosti o olovených akumulátoroch.

co-je-to-a-ako-funguje-akumulator/

https://archiv.ihned.cz/c1-66667440-sko ... a-10-minut

to Juraj
Dal som tam omylom zlý odkaz
http://www.autorubik.sk/clanky/co-je-to ... kumulator/

Poprvé připraven polymerní dusík N6

https://sciencemag.cz/poprve-pripraven- ... -dusik-n6/
Včera som v obdobnom článku (neviem či to nebol tento a že by ho následne zeditovali) narazil na informáciu, že by to mohlo mať až trojnásobnú hustotu energie na kilogram, ako výbušniny/traskaviny alebo uhlovodíkové palivá.
Takže možné použitie do nábojov, do raketových motorov,..
Je otázne čo asi stojí kilo a ako sa s tým manipuluje.

Stabilná do -50°C :evil:

No co, startovaciu rampu postavia na juznom pole

2053 jaderných výbuchů vyrobených USA, SSSR, Velkou Británií, Francií a dalšími zeměmi za období 1945 - 1998

kenavf píše: ↑

18 lis 2019, 02:01

Poprvé připraven polymerní dusík N6

https://sciencemag.cz/poprve-pripraven- ... -dusik-n6/
Včera som v obdobnom článku (neviem či to nebol tento a že by ho následne zeditovali) narazil na informáciu, že by to mohlo mať až trojnásobnú hustotu energie na kilogram, ako výbušniny/traskaviny alebo uhlovodíkové palivá.
Takže možné použitie do nábojov, do raketových motorov,..
Je otázne čo asi stojí kilo a ako sa s tým manipuluje.

Tak som našiel aj ten druhý článok kde je aj video.

Energie detonace polydusíku N6 by mohla dosáhnout až 22,9 MJ/kg. Pro srovnání nejsilnější současné, termobarické trhaviny dosahují 8 MJ/kg

http://www.akademon.cz/Article/Detail?n ... ource=1119
Pre porovnanie, akú hustotu energie má nejaký tankový náboj?
Aké navýšenie špecifického impulzu by sa dalo očakávať od raketového motoru s týmto palivom?

termobarické výbušniny nepočítaj - horia so vzduchom. Hexogen má okolo 5,8MJ/kg, tritol 4-4,1MJ/kg.
Lenže z tohoto oblaku pršať nebude - a je otázka, aké množstvo danej látky bolo vlastne pripravené, či bolo vôbec "vážiteľné". Mám pocit, že praktické využitie skončí veľmi podobne ako "radikálové palivá" pre raketové motory, ktoré boli u teoretikov mimoriadne populárne v 60. rokoch. Dnes už po nich ani pes neštekne.

Spomínam to aj na margo diskusie z Palby o nových hnacích zložkách alebo elektrochemických kanonoch, kde tuším Dzin písal že momentálne sa z energie hnacej zložky premení na kinetickú energiu strely cca 35% energie. Ak by sa dala výkonnejšia zložka alebo zlepšilo využitie, tak by nebolo potreba zväčšovať kaliber(=väčšia potreba zabudovaného priestoru a hmotnosť)

A zároveň aj možnosť jednostupňovej nosnej rakety.


P.S. Sú nejaké sľubnejšie smery vývoja?

neviem...
Jeden smer napríklad boli streliviny typu LOVA na báze hexogenu - okrem zníženia citlivosti sa zvýšil energetický obsah streliviny, ale hmotnosť náplne sa musela znížiť, aby neboli prekročené tlaky. Tiež ale museli navyšovať obsah "balastu" v strelivine, aby udržali rýchlosť horenia a jej závislosť na tlakoch.
Percento premeny energie obsiahnutej v strelivine na kinetickú energiu je dané termodynamikou a mechanikou horenia náplne a pohybu strely v hlavni (komplexná úloha typu piest vo valci hnaný horúcim plynom - ako u spalovacieho motoru :evil_smile: ). Nízka/nižšia účinnosť premeny je daná vysokou rýchlosťou pohybu piestu/strely a nutnosťou dobre utesniť priestor.

s tým "polydusíkom" N6 je viac ako dosť nejasností... Hodnota energetického obsahu je síce úžasná - ale formulovaná ako "možno až"... takže to určite "nezmerali", ale len vypočítali - a existuje niekoľko spôsobov výpočtu, ktoré dávajú dosť rozdielne výsledky (v molekule sa striedajú jednoduché a dvojné väzby dusíku - aká je ich energia? ako sa budú rozpadať?). Výroba plazmovým výbojom v tekutom dusíku... stabilita pri normálnom tlaku do -50°C...
Vo výbušninárskej chémii je známych viac ako 5000 chemických látok, zaraditeľných medzi výbušniny (trhavin, traskaviny, streliviny). Používajú sa ich možno tak tri tucty, menej než 50 chemikálií. Prečo?
Pretože výkon zďaleka nie je všetko, sú parametre dôležitejšie - stabilita, citlivosť... spracovateľnosť, vyrobiteľnosť... teploty použiteľnosti...

To mi připomnělo, jak se křísli o to, kdo má lepší TPH, jestli USA nebo Rusko.

Mít doma zrnkový kotel na TPH, by asi šlo, ale ekonomicky by to byl asi nesmysl, natož z hlediska bezpečnosti a lidové tvořivosti. :evil_smile:

woxia píše: ↑

20 lis 2019, 20:27

Mít doma zrnkový kotel na TPH, by asi šlo, ale ekonomicky by to byl asi nesmysl, natož z hlediska bezpečnosti a lidové tvořivosti. :evil_smile:

výbušniny (TPH patrí medzi výbušniny, a výbušniny sú radené medzi palivá a do skupiny energetické materiály) sú ako palivá "mizerné"

Jediný graf: Koľko vyjde elektrina z jednotlivých zdrojov

https://openiazoch.zoznam.sk/cl/199909/ ... ch-zdrojov
O relevantnosti týchto údajov by som pochyboval. Neviete niekto o nejakej serióznej zrovnávacej štúdii alebo článku?

Ak by ste sa bavili o situácii fotovoltaických panelov v zimnom období.

Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo pouze 22 hodin, předloni 37 hodin, vyplývá z dat meteorologů.

https://www.tyden.cz/rubriky/veda/blizi ... 36868.html

kenavf píše: ↑

29 lis 2019, 00:04

Jediný graf: Koľko vyjde elektrina z jednotlivých zdrojov

https://openiazoch.zoznam.sk/cl/199909/ ... ch-zdrojov
O relevantnosti týchto údajov by som pochyboval. Neviete niekto o nejakej serióznej zrovnávacej štúdii alebo článku?

To se ti nezdá správně. TA cena za jadernou energii je snad možná jenom při vstupech na investice počítané ze západních zkrachovalých nebo krachujcích projektů. Potíž je dodavatelský řetězec, kde věci vyrobené na východě nebo jinde projdou několika US firmami a ty si vezmou násobné výpalné. Stejně jako třeba u ceny řebříku k F16.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/stoj ... huji-79672
A i tak by to na tak zfalšovaný graf nestačilo.
Dnes západ stavět atomky ekonomicky už neumí. Těším se na krach projetů výstavby nebo dostavby JE v česku a vytunelování českého rozpočtu /pokud bude garantem investice/.

Elektrárna Dalešice
Zajímavý objekt přečerpávající elektrárny. Pořádají veřejné exkurze, doporučuji shlédnout. Do Dukovan se dostanete sice jen (logicky) do IC, ale i tak je to velmi poučné. Jedna zajímavost - z nuly do plného výkonu najede turbína za 55 sec...

Přívodní potrubí k turbíně - ca 7m průměr .
vysokorychlostní uzávěr přívodu vody před turbínou .
jedna z turbín 120 MW .
turbínová hala V Dukovanech jsem nic nefotil (kupodivu )

V okolí se dá velmi dobře a levně přespat a skvěle najíst v penzionu - http://www.ulenina.cz/

Dalešice znám. Byl jsem tam 2x pracovně u těch přivaděčů. Pouštěli zrovna vodu. Pěknej hukot. V Dukovanech se dá udělat i exkurze po strojovně. Já jsem byl skoro všude- pochopitelně.

Pohon vodíkom a palivovými článkami.

... přeměna elektrické energie v kinetickou v elektromotoru s účinností okolo 90 procent,
...samotná účinnost palivového článku ..pohybuje se okolo 60 procent.
... Děje se tak obvykle elektrolýzou vody, ... účinnost se pohybuje mezi 60 a 70 procenty. .
....Ve výsledku tak cesta od elektřiny k vodíku a zpět k elektřině přes palivový článek „netrpí” účinností přesahující 40 % a to pořád není konec procesu. Elektřina se dnes stále vyrábí především z uhlí a Wikipedia uvádí, že účinnost celého systému uhlí - elektřina - vodík - elektřina je 12 - 16 %....

https://www.autoforum.cz/technika/elekt ... ve-clanky/

Zamyslel se někdy někdo nad faktem, že zdroje, především elektřiny, nestačí a přitom se jí tolik promrhává v kvantech naprosto zbytečných spotřebičů? Kolik se prodrbe např. zbytečným svícením kdekoliv? Přímá návaznost na ekologii je zřejmá. Jenže problém je energetická lobby - pokud bude vládnout, nic se nezmění...

To si teraz myslel vážne alebo naozaj sedíš doma po tme?

Nesedím potmě a snad mi ani nehráblo. :dobre: Zamysli se trochu...
Zbytečné osvětlení čehokoliv bylo zmíněno jen jako jeden z nejkřiklavějších projevů zbytečné spotřeby.
Ale chápu, že je to jen takový výkřik, který stejně nic nezmění.