Ropa a plyn

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vitez-bere-v ... u-gdansku/
Vítěz bere vše. Orlen si zajistil celou kapacitu plánovaného LNG terminálu u Gdaňsku

Naděje, že by v chystaném LNG terminálu v Gdaňsku zůstala kapacita pro zájemce z České republiky či Slovenska, je aspoň prozatím marná. Celou kapacitu terminálu si totiž v minulém týdnu zarezervovala energetická a ropná skupina Orlen. Jak Orlen uvedl v tiskové zprávě, přes gdaňský terminál bude moci přijmout až 58 zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně.

Kapacita plovoucího terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu v Gdaňském zálivu bude činit 6,1 miliardy metrů krychlových ročně. Smlouva o rezervaci kapacity, která reaguje na výsledek soutěže typu Open Season, byla uzavřena na 15 let. Vlastníkem bude provozovatel sítě plynovodů Gaz-System, který spuštění terminálu plánuje na leden roku 2028.

„Polská palivová a energetická bezpečnost pro nás byla a nadále bude prioritou. Potřeba posílit toto zabezpečení byla jedním z důvodů pro vybudování robustní skupiny. Díky fúzi se společnostmi Lotos, PGNiG a Energa máme potenciál zapojit se do dalších projektů důležitých pro energetickou nezávislost země a regionu. Jedním z takových projektů je plovoucí LNG terminál v Gdaňském zálivu, ve kterém si Orlen rezervoval celou kapacitu zpětného zplynování,“ uvedl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva Orlenu.

Podle vyjádření společnosti Gaz-System umožnil zájem o terminál přistoupit k přípravě dalšího projektu. Druhý plovoucí terminál v Gdaňsku, který zahájí provoz o něco později, má nabídnout kapacitu pro dovoz 4,5 miliardy m3 plynu ročně. O jeho využívání měla nedávno zájem slovenská plynárenská společnost SPP. Uvidíme, zda aspoň v druhé etapě dostanou šanci také uchazeči z jiných zemí včetně Česka.

Když něco zbude, pošleme to dál

Pořízení plovoucího LNG terminálu dále posílí energetickou bezpečnost Polska. Od konce roku 2015 je v provozu terminál ve Svinoústí poblíž polsko-německé hranice. Původně měl kapacitu pro dovoz 5 miliard m3 plynu ročně, po letošním rozšíření se jedná už o 7,5 miliardy m3 za rok.

Když sečteme kapacitu terminálů ve Svinoústí, Gdaňsku, potrubního dovozu z Norska a vlastní těžby na polském území, tak se dostáváme na hodnotu převyšující polskou spotřebu. Přebytek by Poláci chtěli vyvážet do sousedních zemí (a vydělávat na tom). „Toto množství komodity nám umožní nejen plně uspokojit potřeby polských zákazníků, ale také nabídnout plyn na sousedních trzích. Orlen tak bude garantem palivové a energetické bezpečnosti nejen pro Polsko, ale i pro další země v regionu,“ doplnil šéf Orlenu.

Pro připomenutí: Polská a slovenská plynovodní soustava je propojena od loňského srpna. Kapacita plynovodu ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což zhruba odpovídá slovenské spotřebě plynu. Aspoň zatím je tok plynu novým propojením minimální. Velkokapacitní plynovod z Polska do Česka, známý pod označením Stork 2, se zatím teprve připravuje a jeho spuštění je reálné nejdříve v roce 2026.

Skupina Orlen už dnes není pouze majitelem ropných rafinerií a čerpacích stanic, ale také zásadním hráčem v plynárenství. Při loňské megafúzi totiž pohltila dominantního dodavatele plynu v Polsku – společnost PGNiG.

Celý koncern Orlen/PGNiG od roku 2016 do letošního srpna převzal ve Svinoústí 241 lodních dodávek v celkovém objemu 19,06 milionu tun LNG (26,3 miliardy m3 v plynném stavu). Nejvíce zásilek pocházelo z Kataru (123) a USA (98). V menší míře Poláci dováželi kapalný zemní plyn také z Norska (13), Nigérie (3), Trinidadu a Tobaga (3) a Egypta (1).

Od loňského jara skupina Orlen využívá také část kapacity terminálu v litevské Klaipedě. Zatím zde převzala 10 zásilek o celkovém objemu zhruba 655 tisíc tun LNG. Po opětovném zplynování je plyn dodáván do Polska, menší část směřuje na trhy pobaltských zemí.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HBXiv/zpravy-domaci ... bezpecnost
Šest zásobníků plynu odkoupí státní ČEPS. Cenu zveřejní vláda později

Vláda Petra Fialy (ODS) schválila nákup šesti zásobníků plynu od RWE. Informoval o tom premiér Fiala. Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Podle Fialy krok pomůže k dalšímu prohloubení české energetické bezpečnosti. Cenu vláda zveřejní ve čtvrtek, kdy by měla být podepsána smlouva. Návratnost investice bude podle Fialy do deseti let.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu změnila svět v řadě aspektů, především ale o energetické bezpečnosti. „Jen málokdo se do té doby zajímal o to, odkud bereme plyn či jaderné palivo a co s nimi pak děláme,“ řekl Síkela s tím, že nákup zásobníků Česku pomůže ve snaze dospět k energetické nezávislosti.
První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro deník Echo24, že stát by se měl snažit získat kritickou infrastrukturu. „Ze své předchozí praxe oceňuji, že třeba v oblasti vodárenství v našem regionu na Vysočině nedošlo k privatizaci infrastruktury v devadesátých letech. To byl důležitý strategický krok, za který jsem velmi rád. Já principiálně s tou politikou souzním, tedy že by to stát měl držet ve vlastních rukou. Když se podíváme, tak je dobře, že stát je vlastníkem ČEPSu, má kontrolu a je to ziskové,“ uvedl Vlček.

„Není to věc, kterou vymyslíte za den, jde o věci, o kterých uvažujete dlouhodobě. My to říkáme už léta, že tu strategickou infrastrukturu by stát měl vlastnit. My tento názor propisujeme do činů. Jak to technicky bude provedeno je věc druhá, my otevíráme témata, která jsou pro stabilitu soustav a pro energetickou bezpečnost klíčová. Pak samozřejmě je jasné, že vždy ty věci něco stojí,“ dodal Vlček.

Energetický expert Michal Kocůrek z EGÚ Brno pro deník Echo24 uvedl, že stát má aktuálně dobrou příležitost znovu nabýt aktiva kritické energetické infrastruktury, která jsou nezbytná pro zajištění dodávek plynu do ČR a také pro vnitrostátní přepravu. „Na rozdíl od soukromých společností nemusí být k nákupu motivován pouze vidinou budoucího zisku. Vlastnictví státu může dodat celému plynárenskému sektoru více jistoty ohledně jeho budoucí existence a umožnit investice do modernizace a dalšího rozvoje spojeného s postupným nahrazováním fosilního zemního plynu plynem obnovitelným,“ uvedl Kocůrek.

Mimochodom - minulá rok ich vláda RWE predala...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HaNYz/zpravy-ekonom ... slu-sikela
Stát chce koupit provozovatele plynovodů Net4Gas. Cena je maximálně koruna, říká expert

Stát chce do svých rukou získat společnost provozující plynovody na českém území Net4Gas. Konkrétně se o firmu zajímá státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS, v němž vykonává akcionářská práva ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle expertů by stát ale neměl za výrazně zadluženou firmu utrácet miliardy, její reálná hodnota je podle nich v současnosti téměř nulová. ČEPS i MPO v této věci mlčí. Ve vzácné shodě s koalicí je přitom i opozice, podle exministra Karla Havlíčka (ANO) by stát neměl příležitost prováhat.

O koupi firmy Net4Gas jedná podle dostupných informací správce elektrické rozvodné sítě ČEPS. Net4Gas provozuje téměř 4000 kilometrů plynovodů a také kompresní a předávací stanice. Státní ČEPS by tak v případě odkupu ovládal páteřní sítě pro elektroenergetiku a nově i pro plynárenství. Důvodem jednání je vládní snaha získat kontrolu nad plynárenskou infrastrukturou.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro deník Echo24 řekl, že otázka na cenu nákupu je v této chvíli předčasná. „Dosud není rozhodnuto o případném nákupu ani o případné výši a formě platby. Primárně se jedná o agendu spadající pod MPO, které má sekci energetiky a rovněž vykonává akcionářská práva státu ve společnosti ČEPS, která je ve veřejném prostoru v souvislosti s případným nákupem zmiňována,“ uvedl pro Echo24 Běhal.

„Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této konkrétní záležitosti se ale nebudeme vyjadřovat,“ uvedlo na dotaz deníku Echo24 MPO k jednáním mezi ČEPS a Net4Gas. Podobně na dotaz deníku Echo24 reagoval i ČEPS s tím, že stanovisko v této věci neposkytuje. Druhá zmíněná firma pro Echo24 řekla, že zásadně „nekomentuje svou akcionářskou strukturu“. Sám ministr Jozef Síkela (STAN) na otázku redakce nereagoval, podle dostupných informací má brzy představit návrh vládě.

Majitelem je Net4Gas Holdings, kterou napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg I S.à r.l. a Borealis Novus Parent B.V. Dříve Net4Gas fungoval pod názvy Tranzitní plynovod, Transgas a RWE Transgas Net. Původním vlastníkem byl stát, po privatizaci v roce 2002 pak německý koncern RWE.

Nyní je společnost značně zadlužená. Dluh z bankovních úvěrů a dluhopisů překračuje 33 miliard korun a je postupně splatný do roku 2031. Podle serveru Seznam Zprávy není jasné, z čeho by ho firma mohla hradit, pokud se plynový export přerušený válkou na Ukrajině znovu nerozjede. Stát by tak kromě samotného výdaje musel platit i úvěry společnosti. Podle energetického experta Pavla Janečka by stát měl v této situaci firmu koupit za symbolickou částku jedné koruny.

Státní rozpočet to zatíží, říká expert

Zásobníky i plynovody jsou v současnosti přísně regulovaný byznys, že ho vláda podle expertů nepotřebuje vlastnit. Má právo soukromým vlastníkům v rámci současné regulace nařídit, jak se mají chovat, kolik plynu musí být v zásobnících a kolik ho mají přepravovat. Není tedy žádný důvod dávat miliardy do nákupu plynové infrastruktury (více se dočtete v komentáři Lenky Zlámalové zde).

Energetický expert Michal Kocůrek z EGÚ Brno pro deník Echo24 uvedl, že stát má aktuálně dobrou příležitost znovu nabýt aktiva kritické energetické infrastruktury, která jsou nezbytná pro zajištění dodávek plynu do ČR a také pro vnitrostátní přepravu. „Na rozdíl od soukromých společností nemusí být k nákupu motivován pouze vidinou budoucího zisku. Vlastnictví státu může dodat celému plynárenskému sektoru více jistoty ohledně jeho budoucí existence a umožnit investice do modernizace a dalšího rozvoje spojeného s postupným nahrazováním fosilního zemního plynu plynem obnovitelným,“ uvedl Kocůrek.

Zátěž pro státní rozpočet se podle něj nebude ani tak vztahovat na samotný nákup, ale spíše na následné vypořádání závazků společnosti, které pravděpodobně nebude možné plně hradit z provozního zisku. „Zadlužení ve výši 21 miliard se splatností do roku 2026 by muselo být z nějaké části hrazeno ze státního rozpočtu,“ řekl Kocůrek.

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro deník Echo24 poukázal, že plynárenská přepravní soustava patří mezi základní infrastruktury státu. „Proto zájem ze strany státu vítám a podporuji. Komerční hodnota Net4Gas se v důsledku odchodu od ruského plynu významně snížila, objem mezinárodní přepravy a výnosy s ní spojené prudce poklesly. Nákup by tedy neměl být příliš drahou investicí,“ uvedl Gavor. „Určitě nesrovnatelně nižší než uvažované zestátnění části ČEZ a také nižší než případný nákup plynárenské distribuční sítě,“ dodal.
Exministr Havlíček: Bude to za symbolickou cenu

Poslanec a člen podvýboru pro energetiku Michal Kučera (TOP 09) deníku Echo24 řekl, že státní vlastnictví kritické infrastruktury dává smysl zejména v době krize. "Ta poslední energetická to jednoznačně potvrdila. Z důvodu energetické bezpečnosti se i stát zajímá o společnost Net4Gas. Zda by státní nákup byl i ekonomicky výhodný, závisí i na následných propočtech nákladů na provoz a investice, firma má totiž velký vnitřní dluh. V tuto chvíli však jsou úvahy o nákupu společnosti Net4Gas správné," míní Kučera.

Vzácně se s vládní koalicí shodne i bývalý šéf MPO Karel Havlíček (ANO). „Podle mého názoru by stát měl využít příležitost a jít do toho. Ideálně přes společnost ČEPS. S ohledem na dluh Net4Gas a výnosy, které se v důsledku války zásadně změnily, je to nyní možné, firma bude za symbolickou částku,“ uvedl pro Echo24 Havlíček. „Je pravdou, že by se musel stát v čase vypořádat se závazkem přes 33 miliard, ale je zde šance po válce na tranzit ukrajinského plynu a stát má v rukou cenu regulované složky plynu,“ dodal Havlíček.

Dalším obchodem, o němž se podle stejných zdrojů z plynárenských kruhů jedná, je možný prodej distribuční společnosti GasNet. O tu se má ucházet pro změnu státem kontrolovaná společnost ČEZ. I v tomto případě je Havlíček pro. „ČEZ by měl usilovat o distributora plynu GasNet. To je jiný příběh, nikdo jiný než ČEZ nepřipadá v úvahu, ale je to návratná investice. Vláda má možnost napravit zbrklou privatizaci energetické infrastruktury,“ řekl pro Echo24 Havlíček.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230824/us-in ... 33727.html
USA rokujú s Venezuelou o dočasnom zmiernení sankcií - zdroj

WASHINGTON (Sputnik) - Spojené štáty rokujú s Venezuelou o možnom dočasnom zmiernení sankcií, potvrdil v stredu Sputniku zdroj oboznámený s touto záležitosťou.
Začiatkom dňa americké médiá informovali, že Bidenova administratíva rokuje s vládou prezidenta Nicolása Madura o možnom zrušení sankcií uvalených na Venezuelu výmenou za to, že Caracas uskutoční spravodlivé voľby.
Podľa tohto zdroja Bidenova administratíva o svojom pláne informovala venezuelskú opozíciu, ktorá však túto myšlienku odmietla s tým, že Madurova vláda neponúkla žiadne ústupky.
Zdroj však uviedol, že tlak zo strany Európskej únie na zrušenie sankcií je silný, čo odhaduje, že Spojené štáty môžu svoj plán uskutočniť do januára alebo skôr.

Spojené štáty čiastočne zrušili sankcie, ktoré uvalili na Venezuelu, po tom, ako vláda prepustila z väzenia sedem občanov USA a obnovila rozhovory s opozíciou, ktorých výsledkom bolo dosiahnutie dohody o riešení humanitárnej krízy v krajine a pokračovanie rozhovorov zameraných na konanie volieb v roku 2024.

Bidenova administratíva opakovane vyhlásila, že poskytne ďalšie zmiernenie sankcií, ak Venezuela podnikne ďalšie významné kroky, ako napríklad uskutočnenie slobodných a spravodlivých volieb.

Arabové se cukají s uhlovodíky, RF je fuj, ze Střední Asie není logistika tak zbývá Venezuela/Iran. Vůbec nevadí, že uhlovodíky přeprodává firma registrovaná v RF.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=52306
Evropa je největším odběratelem ruského zkapalněného plynu
31.8.2023

EU se sice chce zbavit závislosti na Rusku, ale nové údaje ukazují, že dovozy LNG vzrostly na rekordní úroveň.

Od ledna do července 2023 státy EU dohromady nakoupily 22 milionů metrů krychlových ruského LNG. To představuje nárůst o 40 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy EU nakoupila z Ruska 15 milionů metrů krychlových LNG, uvedly německé noviny Handelsblatt.

Nové údaje vyplývají ze studie nevládní organizace Global Witness, která se specializuje na surovinový sektor. Studie ilustruje, jak obtížné je pro Evropany zbavit se energetické závislosti na Rusku a odříznout Kreml od zahraniční měny. EU nyní dováží více než polovinu ruských dodávek zkapalněného zemního plynu. Podle studie je Rusko po USA druhým největším dodavatelem LNG do Evropy. Hlavními přístavy, do kterých lodě s ruským LNG zajíždějí, jsou přístavy ve Španělsku a Belgii.

EU na konci loňského roku uzákonila zákaz dovozu ruské ropy. Evropané rovněž zastavili dovoz uhlí z Ruska. Naopak obchody s plynem jsou stále povoleny – z obavy, že by se mohla opakovat loňská energetická krize.

Evropané by se měli stát zcela nezávislými na ruských energetických dodávkách v roce 2027.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230911/myanm ... 64736.html
Mjanmarsko používa jüan na platenie za ruské ropné produkty

VLADIVOSTOK (Sputnik) - Mjanmarsko používa na platenie za dodávky ruských ropných produktov jüan, uviedol pre Sputnik minister investícií a zahraničných ekonomických vzťahov Mjanmarska Kan Zaw a dodal, že strany pripravujú dohodu o vzájomnej konverzii národných mien.
"V tejto chvíli používame jüany a [neplatíme] rubľami. Snažíme sa však uzavrieť dohodu [o vzájomnej konverzii] kyátu a rubľa... [Dohoda] bude [podpísaná] veľmi skoro," povedal Kan Zaw na okraj Východného ekonomického fóra (EEF) vo Vladivostoku.
Kan Zaw okrem toho vyjadril nádej, že Mjanmarsko uzavrie s Ruskom dohodu o cestovnom ruchu na okraj EEF.
V septembri minulého roka predseda mjanmarskej vlády Min Aung Hlaing pre Sputnik uviedol, že krajina začala nakupovať ruské ropné produkty.
Mjanmarsko začne v októbri prijímať karty ruského platobného systému Mir, povedal Kan Zaw.
"Dúfam, že karty Mir by sa mohli používať od októbra," povedal Kan Zaw na okraj Východného ekonomického fóra (EEF) vo Vladivostoku a dodal, že v tejto veci bola podpísaná dohoda medzi centrálnou bankou a šiestimi komerčnými bankami.
V poradí 8. EEF sa koná na pôde Ďalekovýchodnej federálnej univerzity v ruskom meste Vladivostok od 10. do 13. septembra. RIA Novosti je oficiálnym mediálnym partnerom fóra.

[Alchymista]

Jeden graf - a jeho desivé súvislosti

Objem strategický rezerv bol za Trumpa 700 mil. barelov, aktuálne klesol na 347 mil. barelov.

Význam: USA už nemôžu zraziť svetové ceny ropy "rozpredajom" strategických rezerv.
Teda ceny ropných palív teraz už porastú aj v USA...

[jura-p]

Bacha na ty nuly v nadpisu obrázků. Je toho o tři řády víc. Sory za zprávu bez zdroje, ale ten zdroj je v tom obrázku.
Takže v nasem počítání jde o miliardy barelů, v amickém o biliony bareiů

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/ruska-ropa-uz- ... opa-brent/
Ruská ropa už je na světovém trhu dražší než „západní“ ropa Brent

Západní sankce přitom měly vést k opaku – k tomu, že ruská ropa bude citelně levnější než Brent, aby se tak Kremlu ztížilo financování války na Ukrajině.

Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.

Dokonce tedy Rusko nyní nejen vymazalo efekt sankcí, ale svoji ropu prodává nad cenou Brentu, byť zhruba jen o 50 centů na barel.

Za zdražování ruské ropy z Dálného východu může zejména akce, kterou Rusko koordinuje se Saúdskou Arábií, spočívající ve výrazném omezení vývozu ropy z obou zemí na světové trhy. A také ruská hrozba, že zcela přestane vyvážet vlastní motorovou naftu.

Svět se nyní kvůli tomu obává největšího nedostatku ropy za posledních minimálně šestnáct let a také souvisejícího, podobně kritického nedostatku motorové nafty.

Ruská ropa z Dálného východu – známá pod zkratkou ESPO – je díky svému chemickému složení obzvláště příhodná právě pro výrobu motorové nafty. Tato ropa je v těchto dnech dražší než Brent vůbec poprvé od uvedení sankcí na ruskou ropu na přelomu loňska a letoška.

V rámci sankcí Západ uvedl také strop na námořně vyváženou ruskou ropu, ale ani to tedy nevede k jejímu plošnému zlevnění pod cenu Brentu. Česká republika patří společně se Slovenskem a Maďarskem a několika dalšími zeměmi Západu k těm státům, jež mají se sankcí výjimku a ruskou ropu tedy dovážet stále mohou. V prvním letošním pololetí Česko dovezlo 2,34 milionu tun ruské ropy, což odpovídá 16,7 milionu barelů. To je největší množství dovezené ruské ropy za všechna první pololetí celého období od roku 2010.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230925/eu-to ... 50822.html
EÚ sa bude spoliehať na skvapalnený zemný plyn z USA "celé desaťročia" v situácii, keď sa proti Rusku uplatňujú sankcie

Po minuloročnom prerušení dodávok ruského plynu v dôsledku sprísnených západných sankcií voči Moskve sa kontinent musí vyrovnávať s ohromujúcimi účtami za energie a zrýchlenou infláciou. Rekordne vysoké náklady na dovoz skvapalneného zemného plynu (LNG) z USA sa tiež prejavili na napätých rozpočtoch európskych domácností.
Toľko skloňovaný sebazničujúci zámer Európskej únie diverzifikovať dodávku ruského zemného plynu znamená, že bude nútená spoliehať sa na americký skvapalnený zemný plyn (LNG) aj v nasledujúcich desaťročiach, priznal najvyšší predstaviteľ bloku pre energetiku.
Ambiciózne ciele EÚ v oblasti klímy a záväzok postupne sa zbaviť fosílnych palív budú pravdepodobne tiež odsunuté na vedľajšiu koľaj, keďže Ditte Juul Jorgensenová, generálna riaditeľka pre energetiku v Európskej komisii, v správe pre médiá uviedla, že závislosť bloku od vývozu amerického LNG sa v dohľadnom čase nezmení.
Úradníčka síce vyzdvihla "šetrenie" a viac obnoviteľných zdrojov energie, ako sú veterná a solárna energia, ako "nástroje", ktoré má EÚ k dispozícii a ktoré jej umožnia prežiť ďalšiu energetickú krízu v nadchádzajúcej zime, dodala:

"V najbližších desaťročiach budeme v systéme potrebovať nejaké fosílne molekuly. A v tejto súvislosti bude potrebná americká energia," povedala Jorgensenová v rozhovore v New Yorku.

Keď Brusel minulý rok pripravoval jeden balík sankcií proti Rusku v súvislosti s Ukrajinou, každý, kto dobre pozná energetické potreby 27-členného bloku, mohol predvídať, že sa dostáva do kúta. Vyhlásené rozhodnutie EÚ odkloniť sa od ruského plynu spolu s cieľmi "nulových čistých emisií uhlíka do roku 2050" bolo ťažkým orieškom. Je isté, že teraz bude Brusel vo všetkých ohľadoch pokračovať v spotrebe drahého amerického skvapalneného zemného plynu aj po skončení tohto desaťročia, čo vyvoláva frustráciu politikov a aktivistov za ochranu životného prostredia.
Brusel v marci 2022 uzavrel dohodu s administratívou amerického prezidenta Joea Bidena, že "bude pracovať na dosiahnutí cieľa zabezpečiť minimálne do roku 2030 dopyt po ďalších približne 50 miliardách kubických metrov (m3) amerického LNG". Pakt bol vtedy uzavretý na základe toho, že je v súlade so spoločnými klimatickými cieľmi EÚ a USA.

"Naším cieľom je znížiť túto závislosť od ruských fosílnych palív a zbaviť sa jej. To sa dá dosiahnuť len prostredníctvom... dodatočných dodávok plynu vrátane dodávok LNG," povedala vtedy šéfka Európskej komisie Ursula von der Leyenová na spoločnej tlačovej konferencii s Joeom Bidenom.
Jorgensenove nové vyhlásenia pomôžu európskym kupujúcim "vyjasniť si cestu vpred", dodáva sa v správe, pričom sa uvádzajú prvé dôkazy o neochote podpísať dohody s dodávateľmi z USA po termíne do roku 2030.
Americký vývoz LNG do členských štátov EÚ sa vlani zvýšil viac ako dvojnásobne a v roku 2022 dosiahne 56 mld. m3 . Len rok predtým sa ročne prepravilo 22 mld. m3 . Z úst niektorých európskych politikov sa ozývali frustrované hlasy, ktoré sa sťažovali, že zmluvy o americkom LNG sú plné rizík pre klimatické ciele EÚ. V skutočnosti však americké spoločnosti LNG podpisujú s Európou čoraz viac dlhodobých zmlúv o dodávkach. Najväčší americký vývozca LNG - spoločnosť Cheniere Energy - tak uzavrel dve zmluvy s európskymi spoločnosťami Equinor a BASF na dodávku 2,55 mil. ton ročne až do roku 2040.
V júni spoločnosť Venture Global LNG údajne podpísala zmluvu na 20 rokov na dodávku 2,25 mil. ton ročne nemeckej štátnej spoločnosti Securing Energy For Europe (SEFE).
V minulom roku Európu sužovala prudko rastúca inflácia spôsobená energetickou krízou, ktorú si do značnej miery spôsobila sama, keďže sankcie proti Rusku sa minuli účinkom. USA, Európska únia a Veľká Británia uvalili na Rusko celý rad hospodárskych obmedzení. V decembri, keď EÚ prijala svoj deviaty balík sankcií, sa pripojila k rozhodnutiu skupiny G7 stanoviť cenový strop na ruskú ropu na úrovni 60 USD za barel. Tento strop sa mal prehodnocovať každé dva mesiace, aby zostal o 5 % nižší ako referenčná hodnota Medzinárodnej agentúry pre energetiku. Moskva však tento cenový limit odmietla akceptovať s tým, že ruská ropa sa bude krajinám predávať len na trhovom základe.
Sankcie prispeli k veľkej kríze v oblasti pohonných hmôt v Európe, rekordne vysokej inflácii a prudkému nárastu cien energií, v dôsledku čoho boli občania európskych krajín nútení žiť na hranici palivovej chudoby v dôsledku prudko rastúcich cien.
Medzitým ruská ekonomika napriek západným sankciám predbehla Nemecko, Spojené kráľovstvo a Francúzsko. Podľa augustovej správy v médiách sa navyše EÚ chystá tento rok doviezť z Ruska rekordný objem skvapalneného zemného plynu, a to napriek cieľu bloku vzdať sa ruských fosílnych palív do roku 2027. Podľa analýzy Global Witness sa na konci prvých siedmich mesiacov tohto roka Belgicko a Španielsko stali druhým a tretím najväčším odberateľom ruského prechladeného plynu po Číne.