Ekologia a životné prostredie

[kenavf]

Kromě toho v demižonu probíhá ještě koloběh vody. Rostliny nasávají vodu z půdy svými kořeny, kapalina se následně odpařuje z jejich povrchu a přechází do vzduchu. Zde se nakonec sráží a dopadá zpátky do půdy. Tento cyklus se opakuje stále dokola.

Sláva díky demižonu
Latimer umístil svou zahrádku ve skle asi dva metry od okna, kterým do místnosti pronikají sluneční paprsky. Jak již zaznělo, květiny vůbec nezalévá – pouze jednou za čas demižon pootočí, aby světlo dopadalo rovnoměrně ze všech stran. To je od roku 1972 veškerá péče, kterou zahrádce věnoval.

https://vtm.zive.cz/clanky/rostliny-zap ... 18693-zive
By som neveril že môže fungovať aj takt malý uzatvorený ekosystém.

[Alchymista]

S morskou vodou, riasami, planktonom a krevetkami funguje aj menší - najmenší dlhodobo (3 roky +) funkčný mal priemer cca 20cm, silikonová guľa o priemere 30cm vydržala "funkčná" viac ako 30 rokov, hermeticky zatavenú sklenenú o priemere 17 inch/43cm rozbili okolo roku 2020 po takmer polstoročí (od projektu Skylab - 45 rokov)

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/za-vetsinu-emi ... y-neplati/
Za většinu emisí nikdo žádné povolenky neplatí

Světová banka oznámila, že státy vybraly loni na emisních povolenkách přes 2 biliony korun. Jenže tyto peníze pokrývají pouze 23 procent celkových emisí. To krásně ilustruje, v čem tkví zásadní problém v boji se změnou klimatu.

Čísla světové banky jen potvrzují slova profesora Václava Smila, který nedávno uvedl, že emise jsou globální problém, který se nedá řešit lokálně. „Všechno, co Evropa pro rychlou dekarbonizaci zatím udělala, nemá žádnou cenu, co se týče klimatu. Klimatickou změnu neodvrátíme, pokud nezačne oxidu uhličitého v atmosféře každoročně ubývat. Globální emise však místo toho stoupají s tím, jak se rozvojové země snaží dotáhnout na úroveň Číny, Evropy a USA. Ekonomický růst je spjat s fosilními palivy,“ vysvětlil světoznámý vědec.

Hodně lidí mu naslouchá, ale třeba na Twitteru jsem se od všelijakých zelených aktivistů dočetla, že je to prý jakýsi zapšklý stařík hájící fosilní paliva.

A to je přesně ono. Lidé, kteří hlasitě bojují proti všelijakému nálepkování a dezinformacím, najednou odmítají přijmout čísly podložený názor respektovaného vědce. Proč? No protože jim bourá jejich vysněný svět, který se snaží vnutit i ostatním.

Přitom je to naprosto logické a čísla Světové banky to jen podtrhují. Není nic globálnějšího než klima. A i kdyby aktivisté stokrát přepočítávali emise na hlavu, tak nic nezmění na tom, že pro klima je klíčové celkové množství vypuštěných emisí. A stejně tak, i kdyby se aktivisté postavili na hlavu, tak další a další snižování emisí u nás či v EU klimatu nijak nepomůže, pokud se nepřidá zbytek světa, tedy těch 77 procent emisí, za které nikdo neplatí žádné povolenky, ale hlavně 77 procent emisí, které nikdo nesnižuje. Naopak, stále rostou, takže brzy těch neplacených emisí bude přes 80 procent.

To není žádná fosilní ideologie, ale čistá fakta. Ta ale aktivisté poslouchat či dokonce respektovat odmítají. Snaží se totiž nastolit jakousi klimatickou diktaturu, jak „krásně“ ukázal plán, který zveřejnili němečtí aktivisté. Snad se nám ostatním podaří tomuto šílenému plánu zabránit.

[petrp]

Pár drobných faktů pro klimatické pomatence...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dobyvani-lit ... -investor/
Dobývání lithia z krušnohorské horniny není problém. Technicky i ekonomicky to dává smysl, uvedl australský investor

Separace cinvalditu s obsahem lithia z horniny z českého Krušnohoří je technicky možná a ekonomicky životaschopná. Výsledek testování prokázaly více než 95procentní výtěžnost lithia z původní suroviny a celkově překonal očekávání. Oznámila to ve zprávě pro investory společnost European Metals Holdings (EMH), který drží v projektu těžby lithia u Cínovce 49procentní podíl.

Jedná se bezesporu o nejambicióznější těžební záměr na českém území. Podnik Geomet, ve kterém mají těsnou majoritu Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a minoritu EMH, se chystá investovat zhruba 15 miliard korun do těžby a zpracování lithia. Záměr EMH počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě.

Výsledky testování horniny v australském Perthu podle EMH překonala očekávání a dále prokázala potenciál pro vysoké výnosy lithia. „Výsledky extrakce lithia jsou vynikající a dále podtrhují komerční
životaschopnost provozu na Cínovci. Tyto výsledky ukazují opakovatelnost více než 95procentního výtěžku lithia při neutrálním hodnotě pH. Očekáváme, že aktuální test bude hotový do konce června a pak zveřejníme kompletní výsledky,“ uvedl výkonný ředitel EPH Keith Coughlan.

Testy prokázaly, že pro získání cinvalditu (zinnwalditu) z horniny křemene a živce stačí namlít horninu na prach o velikosti 500 mikrometrů, původní předpoklad přitom byl 250 mikrometrů. Hrubší mletí povede ke snížení spotřeby energie, což je pro investory projektu dobrá zpráva. Netřeba dodávat, že zájem o lithium rychle roste vzhledem k využití v lithium-iontových bateriích, využívaných v elektromobilech, spotřební elektronice nebo pro ukládání přebytků elektřiny.
Jak to vidí ČEZ

Druhý partner projektu ČEZ se k dalšímu postupu vyjádřil v polovině května, kdy budoucí těžební lokalitu na Cínovci navštívil premiér Petr Fiala s doprovodem. Finální studie proveditelnosti, která bude pokladem pro rozhodnutí o těžbě lithia, bude hotová do konce letošního roku. Jak dále uvedl dle ČTK místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, samotná těžba by mohla začít na přelomu let 2026 a 2027. Podmínkou je však získání stavebního povolení do konce roku 2025.

Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na 15 miliard korun. Část z toho by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace. „Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ řekl Cyrani.

Lithium jako miliardový byznys

Australský těžařský startup EMH v lednu loňského roku zveřejnil propočet ekonomických a provozních parametrů dolu u Cínovce. Hlavním lákadlem je čistá současná hodnota projektu (Net Present Value – NPV), tedy budoucí zisky očištěné o vstupní investici a časovou hodnotu peněz (8 procent ročně). NPV tehdy vycházela na 1,94 miliardy dolarů, tedy skoro 43 miliard korun.

Dlužno dodat, že propočet vychází z konzervativního odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu hydroxidu lithného (lithium je v čisté podobě příliš reaktivní, proto se převáží v této podobě). Avšak cena na světovém trhu je dnes skoro trojnásobná – 45 500 dolarů za tunu. Už při konzervativním odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu vychází návratnost vložených peněz za 2,5 roku a vnitřní výnosové procento (IRR) na 36,3 procenta po zdanění.

Prezentace australské EMH dále uvádí, že během 25letého provozu dolu bude v oblasti Cínovce vyprodukováno 153 tisíc tun lithia, ale také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu. Obsah kovů v hornině je poměrně nízký, každým rokem tak bude zapotřebí vytěžit okolo 2,25 milionu tun materiálu k dalšímu zpracování.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H3s7t/zpravy-svet-n ... ivo-niceni
Šílený návrh z EU. Pivovarníci budou muset roztavit miliardy pivních lahví

Němečtí pivovarníci se obávají, že budou muset zničit miliardy pivních lahví. Evropská unie totiž plánuje nová pravidla pro zálohové systémy, v důsledku kterých by muselo dojít ke stažení současných obalových materiálů z oběhu. Německý svaz pivovarů tak poslal dopis Evropskému parlamentu, ve kterém apeluje na to, aby v Německu zůstal stávající systém, informuje server Bild. Proti se začínají bouřit i politici německé CSU.

Sériová čísla a vyražená loga, tak zní nová pravidla pro pivní lahve, která má Evropská unie na stole. Evropské nařízení o obalech má za cíl snížit množství obalového materiálu, na pivních lahvích by tak pro kontrolu měly vzniknout identifikační prvky. Pro Německo, které je jednou z evropských velmocí co se vratných obalů týče, by to znamenalo zničit několik miliard pivních lahví.

„Pokud se plány EU stanou skutečností, budeme muset všechny vratné lahve roztavit. Tomuto šílenství je třeba zabránit,“ uvedl šéf pivovarnického svazu Holger Eichele. Plán EU je podle něj dobře míněný, ale špatně provedený. Evropě se podle něj vnucuje jednotný zákon, protože některé země na rozdíl od Německa nemají systém opakovaného použití. „Provozujeme největší a nejúspěšnější systém vratných lahví v Evropě. Byla by katastrofa, kdyby ho EU zničila,“ dodal.

„Plány jsou ekologickým a ekonomickým šílenstvím,“ varoval Dirk Reinsberg, výkonný ředitel Spolkového svazu německých velkoobchodníků s nápoji. Změny by měly nastat i v případě přepravek na pivo, podle úředníku z EU totiž německé přepravky obsahují příliš mnoho vzduchu. „Plán EU požaduje, aby přepravní obal výrobku nebyl o více než 40 procent větší než samotný výrobek. V případě piva by to znamenalo, že klasickou německou přepravku na pivo čeká zánik, bude skartována a zničena,“ uvedl Reinsberg. „Existují bedny, které jsou v oběhu více než 15 let, všechny jsou funkční. Ty by se musely zničit,“ dodal.

„Pokud chce EU více opakovaně použitelných obalů, nesmí vyhodit úspěšné a dobře fungující systémy opakovaného použití z okna! Pro stávající zálohové systémy je nutná výjimka,“ uvedl také Reinsberg. Plán na vytvoření zálohových systémů v zemích, které je dosud nemají, má podle něj smysl. „Ale ne způsobem, který úspěšné systémy staví na pokraj zániku a produkuje masy odpadu,“ dodal.

Proti se začínají bouřit i němečtí politici. „Pivovarníci mají naši plnou podporu, pokud se šílenství EU nezastaví, zvedneme téma v Bundestagu. Brusel hrozí zničením naší regionální pivní kultury,“ řekl Bildu bavorský poslanec Sebastian Brehm. Politici CSU se tak obávají dopadů na menší pivovary a volají po zachování stávajícího německého systému.

Proti centralizované evropské byrokracii tak nyní bude bojovat německý pivovarský svaz formou dopisu zaslaném Evropskému parlamentu, ve kterém „apeluje, aby se upustilo od všeho, co ohrožuje existenci úspěšných stávajících systémů“. „Vnímáme pozitivní přístup, který Evropská komise svým návrhem nařízení sleduje,“ stojí také v dopise adresovaném Evropskému parlamentu, který má návrhy Evropské komise projednat.