Ekonomika

[homer]

Czechoslovak Group kupuje největšího amerického výrobce malorážové munice

Český holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada podepsal smlouvu s americkou společností Vista Outdoor Inc. ohledně koupě její muniční divize Sporting Products. Podmínkou transakce v hodnotě 1,91 miliard dolarů (více než 44 miliard korun) bylo získání souhlasu akcionářů společnosti Vista Outdoor Inc. a národních regulátorů v některých ze zemí, kde Vista Outdoor Inc. a CSG působí. Informovalo o tom tiskové oddělení CSG.

Vista Outdoor Inc. patří mezi největší výrobce malorážové munice na světě a je největším dodavatelem munice jak pro civilní trh v USA, tak pro americké policejní a bezpečnostní složky. Součástí divize Sporting Products je řada významných značek a výrobců malorážové munice a jejích komponentů v USA: Alliant Powder, CCi, Federal, HEVI-SHOT, Remington a SPEER.

https://echo24.cz/a/HUPH8/zpravy-ekonom ... ove-munice

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HYeZQ/zpravy-domaci ... le-klesaji
Češi zchudli nejvíce ze všech vyspělých zemí. „Přistoupili na brutální pokles příjmů“

Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd.

Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun a v porovnání se stejným obdobím loňského roku nominálně vzrostla o 7,7 procenta. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda ve druhém čtvrtletí klesla o 3,1 procenta. Nominální vyjádření zde představuje to, kolik peněz lidé obdrží ve své výplatě. Reálná hodnota je však více vypovídající, protože vyjadřuje, co si za tyto peníze mohou koupit. Pokud je tedy vysoká inflace, nominální růst mezd neznačí, že lidem roste jejich životní úroveň.

Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se velmi kupní síla českých domácností vrací do předchozích let. „Reálná průměrná mzda českých zaměstnanců se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017, a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ uvedl pro deník Echo24 analytik Vít Hradil.

Velká část firem už v pololetí hlásila vysoké zisky plynoucí z citelně vyšších marží, které už jim stačily pokrýt vzrostlé náklady. Spotřebitelé firmám vysoké marže tolerují a zvykli si nakupovat za vyšší ceny. A to i přesto, že vzhledem ke zmíněnému propadu reálných mezd si koupí zboží a služeb mnohem méně a ještě za něj zaplatí výrazněji více než dřív. Vzhledem k tomu, že trh práce je stále přehřátý a nezaměstnanost velmi nízká, měl by nejen podle zástupců odborů přicházet tlak na růst mezd. Téměř plná zaměstnanost a vysoká ziskovost firem silné vyjednávací pozici zaměstnanců nahrává.

„České reálné mzdy se propadly nejprudším tempem mezi zeměmi OECD, což ukazuje, že situace v tuzemsku skutečně je podivuhodná. Tím spíše právě s ohledem na nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, což by mělo vyjednávací pozici zaměstnanců posilovat. Osobně si to vysvětluji tak, že české domácnosti byly v uplynulém roce tak vyděšeny hrozbou nedostatku energetických surovin a následného kolapsu ekonomiky, že raději přistoupily na brutální pokles reálných výdělků, než aby riskovaly ztrátu zaměstnání. Předpokládám, že nyní se situace začne obracet, zaměstnanci se více osmělí a přihlásí se o větší podíl z výkonu české ekonomiky,“ řekl redakci Echo24 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Podle Hradila jsou ziskové marže firem dostatečně nafouklé, aby dokázaly absorbovat vyšší mzdové požadavky bez toho, aby automaticky musely zdražovat vlastní produkci, a tím vytvářet inflační spirálu. „Nutnou podmínkou ovšem zároveň je to, aby i spotřebitelé přestali tolerovat nekonečné zdražování nad rámec objektivního růstu nákladů. Jelikož inflační mánie ve společnosti již polevuje a Češi zchudli to té míry, že vyšší ceny již ani nejsou schopni uplatit, existuje naděje, že i v tomto směru jsme z nejhoršího venku,“ domnívá se ekonom.

Odbory ohlásily, že budou doporučovat při kolektivních vyjednáváních pro příští rok růst průměrný růst mezd v privátní sféře o osm až deset procent. To odmítá šéf Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který argumentuje chybějícím hospodářským růstem. „Pokud nebude v Česku hospodářský růst, těžko lze mluvit o navyšování platů, byť je to bolestné,“ uvedl.

Další vývoj reálných mezd bude záviset na výši inflace. Česká národní banka v letní prognóze uvedla, že příští rok očekává inflaci 2,1 procenta. Ministerstvo financí předpokládá v roce 2024 inflaci 2,8 procenta a OECD 3,5 procenta. Nejpesimističtější je prognóza Mezinárodního měnového fondu, který inflaci předpokládá na úrovni 5,8 procenta.

[homer]

Victoria's Secret se po stažení kultovní show Andělé a pokusech o „inkluzivitu“ vrací ke svým hypersexuálním kořenům. Důvodem je pokles tržeb.

Společnost v roce 2018 nahradila své klasické supermodelky (včetně Cara Delevingne, Kendall Jenner a Gigi Hadid) transgender a plus-size modelkami.

Reportér z Business of Fashion poznamenává, že tento krok získal „pozitivní zpětnou vazbu online“, ale „neproměnil se v prodej“.

Podle prognóz budou v roce 2023 tržby značky nižší než v roce 2022, o 5 % ve výši 6,2 miliardy dolarů. To je ještě méně než v roce 2020, na vrcholu vlny „revizí hodnot“ a covidu-19 (tehdy to bylo 7,5 miliardy dolarů).

CNN, citující vedení společnosti, píše, že jsou „odhodláni vrátit značce sexuálnost“ a nový směr Victoria's Secret nebude mít „nic společného s úsilím o inkluzivitu“.

https://t.me/neCT24/43740

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231026/saudi ... 01107.html
Saudská Arábia a Rusko skúmajú možnosti investičnej spolupráce

RIJÁD (Sputnik) - Saudská Arábia a Rusko skúmajú možnosti investičnej spolupráce, uviedol vo štvrtok pre Sputnik saudskoarabský minister priemyslu a nerastných surovín Bandar bin Ibrahim Alkhorayef a vyjadril nádej, že existujúce možnosti sa rozvinú.
"Saudská Arábia a Rusko majú veľmi veľké investičné príležitosti, táto otázka bola prerokovaná s ruskými predstaviteľmi a možnosti spolupráce sa stále skúmajú," povedal minister na okraj siedmeho investičného fóra Future Investment Initiative (FII7) "The New Compass" v Rijáde.
Minister priemyslu uviedol, že Rusko dosiahlo za posledných 20 rokov úspech v mnohých odvetviach vrátane automobilového priemyslu, výroby ťažkých zariadení a vojenského sektora.

"Dúfame v rozvoj existujúcich príležitostí medzi Rijádom a Moskvou," dodal Alkhorayef.
Na konferencii FII7 sa stretávajú poprední svetoví investori, tvorcovia politík, generálni riaditelia, akademická obec, vynálezcovia, mimovládne organizácie, vedci a ďalší, aby objavili nové trhy a prešli nové hranice hospodárskeho rastu a prosperity.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231028/g7-ho ... 55410.html
G7 organizuje prvé zasadnutie o dodávateľskom reťazci s krajinami globálneho Juhu

TOKIO (Sputnik) - Na okraj summitu skupiny siedmich krajín (G7) sa po prvýkrát uskutočnilo zasadnutie o dodávateľských reťazcoch s krajinami globálneho Juhu, uviedol v sobotu japonský minister hospodárstva, obchodu a priemyslu Jasutóši Nišimura.
"Dnes, v prvý deň samitu, sme mali prvý dôležitý brífing o posilnení dodávateľských reťazcov s Indiou, Indonéziou, Keňou, Čile, Austráliou - krajinami globálneho Juhu ... Dosiahli sme konsenzus, že dodávateľské reťazce by sa mali budovať s dôveryhodnými partnermi," povedal Nišimura novinárom.
Podľa Nišimuru sa uskutočnili aj rokovania na vysokej úrovni s Európskou úniou o hospodárskych otázkach.
"Diskutovali sme o potrebe medzinárodnej spolupráce pri budovaní transparentných, udržateľných a silných dodávateľských reťazcov. Budeme pokračovať v diskusiách o dodávateľských reťazcoch medzi EÚ a Japonskom," povedal minister.
Zasadnutie ministrov obchodu skupiny G7, ktorému predsedá Japonsko, sa začalo v sobotu popoludní v prefektúre Osaka. Okrem obvyklých účastníkov sa na ňom v rozšírenom formáte tento rok zúčastňujú aj zástupcovia ministerstiev obchodu Austrálie, Čile, Indie, Indonézie a Kene. Na samite sa zúčastňujú aj zástupcovia Organizácie pre hospodársku spoluprácu a rozvoj (OECD), Svetovej obchodnej organizácie a indonézskeho Inštitútu pre hospodársky výskum ASEAN a východnej Ázie.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231114/imfs- ... 47393.html
Svetový hospodársky výhľad MMF predpovedá desaťročia nízke miery rastu

Svetový hospodársky výhľad je správa, ktorú uverejňuje Medzinárodný menový fond (MMF) a ktorá poskytuje hĺbkovú analýzu svetových trhov. Táto komplexná správa obsahuje prognózy hospodárskeho rastu, miery inflácie a ďalších významných ukazovateľov pre vyspelé aj rozvojové krajiny.
Podľa základnej prognózy sa globálny hospodársky rast spomalí z 3,5 % v roku 2022 na 3,0 % v roku 2023 a 2,9 % v roku 2024, čo je výrazne pod historickým priemerom (2000 - 2019) na úrovni 3,8 %.
Vo vyspelých ekonomikách sa očakáva spomalenie z 2,6 % v roku 2022 na 1,5 % v roku 2023 a 1,4 % v roku 2024 v dôsledku sprísňovania politík. Na rozvíjajúcich sa trhoch a v rozvojových ekonomikách sa predpokladá postupné znižovanie rastu zo 4,1 % v roku 2022 na 4,0 % v rokoch 2023 a 2024.
Sputnik vytvoril infografiku na základe správy Medzinárodného menového fondu World Economic Outlook:

[homer]

Inflace za posledních 90 let je názorná: kolik stála standardní zlatá mince o váze jedné unce v roce 1933 a kolik v roce 2020.

[Skeptik]

To je logické. V roce 1933 byl zrušen Zlatý standard a tím USD přestal být nástrojem uchování hodnoty a stal se pouze nástrojem směny.

[modrak]

V roku 1933 nebol zrušený zlatý štandard. To až Nixon. Vtedy bola zrušená vnútorná voľna zameniteľnosť. Vládne nariadenie prezidenta Roosevelta č. 6102.

[kenavf]

Možno videli vtedy že už nebude dostatok zlata aby sa udržala vnútorna zameniteľnosť alebo udržal zlatý štandard.
1770:20,67=85,63
Mýslíte že odvtedy sa majú američania 80x horšie?

Oni tie vzťahy zlata s USD a inými menami, štandardmi a zameniteľnosťami sú asi komplexnejšie.
Čo by sa asi stalo keby to vtedy v 1933 alebo Nixon nezrušili?

[Alchymista]

v 1933 by sa nevymotali z hospodárskej krízy, pretože mohli natlačiť len toľko dolárov koľko mali zlata
za Nixona by im v USA žiadne zlato nezostalo, pretože za naškudlené doláre chceli zlato vymeniť francúzi (a sovieti)

[Skeptik]

V roku 1933 nebol zrušený zlatý štandard. To až Nixon. Vtedy bola zrušená vnútorná voľna zameniteľnosť. Vládne nariadenie prezidenta Roosevelta č. 6102.

Nikoliv, Nixon zrušil Brettonwoodský systém což už fakticky zlatý standard nebyl, protože USD již volně směnitelný za zlato pro občany nebyl ... jen pro vlády a to ještě jen ty v područí USA.

Původní Zlatý standard fungoval v letech 1870 - 1914. WWI s ním ale hodně zamávala a tak po válce sice zůstala volná směnitelnost, ale kurz se měnil ... původní byla 1 USD = 1/20 trojské unce zlata.
V roce 1933 ale Roosevelt nařízením 6102 tuto směnitelnost zrušil a všichni držitelé měnového zlatý Bali povinni, pod tresty, prodat státu. To mimo jiné dost pomohlo Německu v přípravě na válku.
V roce 1944 se "západní" státy dohodli ne Brettonwoodském systému ... všechny jejich měny se naváží na USD a ten bude (víceméně formálně) navázán na zlato v kurzu 1 ku 1/35 trojské unce. Nicméně směňovat USD za zlato mohly pouze Vlády víceméně podrobených zemi. Požádat si o zlato občas zvladle jen Francie. Když o zlato ve větší míře v roce 1971 požádaly Francie a GB ... Nixon Brettonwood zrušil ... USA evidentně neměly dost zlata na vyplacení všech inflačních USD.

Protože bez směnitelnosti měny za zlato kterýmkoliv držitelem měny není možné tuto menu považovat za režim Zlatého standardu, zanikl Zlatý standard USD v roce 1933 rozhodnutím Roosevelta.

[modrak]

""Protože bez směnitelnosti měny za zlato kterýmkoliv držitelem měny není možné tuto menu považovat za režim Zlatého standardu, zanikl Zlatý standard USD v roce 1933 rozhodnutím Roosevelta.""
Zlatý štandard je niečom inom, ako o výmene peňazí za zlato kýmkoľvek. V podstate išlo o prepojenie zlata a je ho hodnoty. Úlohou zlatého štandardu bolo poskytnúť pevnú a stabilnú menovú politiku, ktorá by zabezpečila stabilitu cien. V podstate koľko zlata zodpovedá iným hodnotám. Od toho sa odvíjala aj hodnota strieborných a medených mincí. Takže zlatý štandard - zanikol až Nixona, 1971. Teda v USA. Posledné zlaté štandardy zanikli o niečo neskôr. Logicky by to neutiahli. Ak by bol založený iba na výmene kýmkoľvek, v USA by zanikol v roku 1861.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/yua ... -na-svete/
Yuan poprvé předstihl euro. Stal se druhou největší obchodní měnou na světě

Společnosti si houfně půjčují u bank na pevnině kvůli jejich nejnižším úrokovým sazbám, ale většina půjček je určena pro použití na pevnině, v Hongkongu nebo pro dvoustranné obchody.

Čínský jüan předstihl euro a stal se druhou největší měnou v globálním obchodním financování.

Je to proto, že společnosti si houfně půjčují od bank na pevnině kvůli jejich nejnižším úrokovým sazbám.

Firmy se vydávají na čínské dluhové trhy, vydávají rekordní množství dluhopisů denominovaných v jüanech a ve velkém si půjčují, protože náklady na financování jinde vzrostly.

Společnosti a banky získávají rekordní množství hotovosti prostřednictvím dluhopisů v jüanech vydávaných na pevnině a v Hongkongu, známých jako panda, resp. dim sum.

Rostoucí podíl jüanu na globálním financování je pro Čínu jednou z hlavních priorit v oblasti internacionalizace, i když se zdá, že nedávná aktivita byla v drtivé většině určena pro domácí použití.

„Panda dluhopisy neustále podporují funkci renminbi jako měny financování,“ uvedla minulý měsíc ve své zprávě Čínská lidová banka (PBOC). Motivovala banky k poskytování úvěrů zahraničním firmám a umožnila širší používání jüanů mimo Čínu.

Podíl jüanu jako globální měny na financování obchodu vyskočil v září na 5,8 % z 3,9 % na začátku roku a podle SWIFT poprvé překonal euro.

V mezinárodním platebním styku dominuje provoz akreditivů – forma krátkodobého financování, která usnadňuje obchod. Bez ohledu na to však sotva stíhá dominantní postavení dolaru, které činí 84,2 %.

Několik ukazatelů internacionalizace jüanu – včetně nástroje Standard Chartered Bank, který měří globální používání jüanu, a indexu Bank of China Cross-border RMB Index (CRI) – dosáhlo letos rekordních hodnot.

[Skeptik]

To je otázka pohledu.

Každý se na Zlatý standard dívá trochu jinak.
Nejčastější je ten pohled, co jsem prezentoval ... Stát nevydává zlaté peníze (protože jsou nepraktické), ale každá jednotka měny je krátký zlatem určité hmotnosti a je za tuto hmotnost kdykoli a kýmkoli směnitelná.

Roosevelt toto pravidlo svým dekretem v roce 1933 zrušil, a každý držitel měnového zlata (kromě státu) byl povinen toto zlato předat státu. Za ně dostal "zelené papírky" s tím, že už si je nikdy nemůže vyměnit za zlato.

Bylo to logické - probíhala Velká krize, víc jak 20% usáků bylo nezaměstnaných (což v tamním systému znamenalo "neměli co jíst") a prezident Roosevelt se to rozhodl situaci řešit tzv. New Dealem na který ale neměl peníze. No a měna fungující ve Zlatém standardu nelze devalvovat.
Proto dvě první a nejzávažnější opatření byla:

1) zákaz vývozu zlata a stříbra z USA;

2) odpoutání dolaru od zlatého standardu a jeho devalvace. Roosevelt zakázal soukromé vlastnictví zlata a začal pravidelně upravovat jeho kupní cenu.

A nechtěným výsledkem byla WWII.

Pozn. No a dnes máme tzv. Green Deal ... bude výsledek stejný???

[modrak]

Asi tak, menový štandard vôbec nie je o zlate. V histórii boli rôzne. Dobytkový, mušľový, kamenný, plátnový, medený, zlatý a vôbec najrozšírenejší strieborný. Zlatý klasický zosumíroval Izák Newton. Strieborný štandard platil v Čechách do Tereziánských reforiem a v USA do roku 1834, preto je dolár - toliar v ústave USA definovaný v striebre. Pomer štandardu k ostatným produktom je definovaný takpovediac fixne. Takto boli aj definované aj štátovky - bankovky ČSSR. Za deklarovaný obsah štandardu v peniazoch, nech je už akýkoľvek a v akejkoľvek forme ručí vydavateľ, najčastejšie štát. Preto aj výraz pre papierové peniaze ako bankovky, štátovky a pod. Zmeniteľnosť štandardu je daná zákonom, pol. situáciou a trhom. Nie je a nikdy nebola automatická. Roosevelt v roku 1933 zrušil pravidlo o vnútornej platbe zlatom. Dovtedy napr. platilo pravidlo, že dlh musel byť platený podľa rozhodnutia veriteľa buď peniazmi alebo zlatom, preto existovali špeciálne štátovky žltej farby, ktoré sa mohli meniť na zlato v každej banke. Čo bolo krajne nepraktické. Preto sa v rámci reformy zrušili. Ale na zlatom štandarde sa nič nemenilo , ako systéme. Ako systém bol zrušený až v roku 1971. V podstate sa uvoľnila cena zlata vzhľadom k ostatným produktom. Už nebola fixovaná na pevnú čiastku peňazí alebo produktov.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231122/trade ... 35460.html
Obchod Titanov: Rusko a Čína sa usilujú o partnerstvo v hodnote 300 miliárd dolárov, ktoré vzdoruje všetkým nástrahám

Rusko a Čína posilňujú svoje hospodárske väzby, pričom do konca tohto desaťročia by sa mal objem obchodu zvýšiť na 300 miliárd dolárov, prezradil prvý podpredseda ruskej vlády Andrej Belousov.
Počas zasadnutia rusko-čínskej medzivládnej komisie, ktoré sa konalo v Pekingu, Belousov zdôraznil stabilnú pozíciu Číny ako hlavného obchodného spojenca Ruska a rastúce investičné príležitosti pre obe krajiny.

"Od začiatku roka 2023 sa bilaterálny obchod výrazne zvýšil, a to o pozoruhodnú jednu tretinu. Pozoruhodný pokrok sa dosiahol vo výmene hutníckych a chemických výrobkov, potravín, ako aj zariadení a vozidiel," povedal.
Na rozdiel od predchádzajúcich prognóz, ktoré odhadovali referenčný obrat vo výške 200 miliárd USD do roku 2024, podpredseda vlády oznámil, že tento cieľ bude v tomto roku prekonaný.
Colné údaje z Číny ukázali 29,5 % nárast obchodu medzi oboma krajinami v prvých troch štvrťrokoch roku 2023 v celkovej výške impozantných 176,4 miliardy USD.
Rozkvet obchodných vzťahov medzi Ruskom a Čínou nabral na intenzite uprostred sankcií Západu voči Rusku pod vedením USA a pretrvávajúcich obchodných treníc medzi Spojenými štátmi a Čínou.

Rusko sa stalo významným dodávateľom najmä energetických komodít vrátane ropy a plynu, ako aj rafinovaných produktov, poľnohospodárskych výrobkov a priemyselného tovaru. Čína sa zasa stala komplexným vývozcom širokej škály tovarov, od elektroniky, mobilných telefónov a strojárskych výrobkov až po automobily, nábytok, hračky, textil, oblečenie a obuv.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Grif]

Larry Fink Muž který vlastní svět a vy ho ani neznáte.(tedy přinejmenším většina)

[Alchymista]

https://roklen24.cz/jaka-je-koncentrace ... ych-akcii/
Jaká je koncentrace největších amerických akcií?

Deset největších amerických společností tvoří dnes 31 % tržní kapitalizace všech amerických akcií a 18 % všech světových akcií. Těchto 10 společností má tržní kapitalizaci, která je rovná celému japonskému, britskému, čínskému, francouzskému a kanadskému trhu dohromady. Zcela bezprecedentní.

Podle Goldman Sachs dnes typický hedge fond drží v těchto deseti největších titulech 70 % portfolia. To je největší koncentrace fondů v top titulech za 22 let, co to Goldman Sachs sleduje.

Historie ukazuje, že odchýlení se od trhu (indexu) bylo profitabilní vždy, když byla koncentrace největších akcií vysoká. Dnes je rekordní…

[Alchymista]

https://vlkovobloguje.wordpress.com/202 ... re-1005763
Graf na tento den

pro Kosu našel Germanicus.

S gustem opakovaně publikuji graf světového zadlužení, tak jak ho asi před půldruhým rokem zveřejnil web Visualcapitalist.com. Opakuji je stále dokola.

Nicméně přítel Germanicus mi posla aktuální opravenou verzi. Originál
zde https://www.visualcapitalist.com/97-tri ... t-in-2023/

Vizualizácia globálneho dlhu vo výške 97 biliónov USD v roku 2023

vystrizek-8[1].jpg (38.82 KiB) Zobrazeno 1125 x

Moc zajímavé čtení!