Ekonomika

[Honza]

Cena zlata letí nahoru, zdánlivě bez vážného důvodu. Pátral jsem proč od politiky přes ekonomiku. Vysvětlení níže má myslím smysl. Paní Sichtarova mi připomněla způsob jakým byli sanovány vloni touto dobou problémové banky v USA. Právě teď exportuje sanaci mechanizmus a budou zda se problémy pokud s tím Fed něco rychle neudělá... Samozřejmě, musíme mít na paměti, že jít do kříže je politické rozhodnutí. Předpokládám, že to zas nějak odloží.

A je to tady! dalsi banka ma problém!

https://youtu.be/mjHnbjafY-U?si=CtvjkpmeWIJNQrZ3

Velká americká banka v potížích. Mohla by s sebou stáhnout ostatní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... tni-246940

[martanus]

Letí do BTC. Už je na 67 000

https://finance.yahoo.com/chart/BTC-USD ... sbH1dfQ--

[Alchymista]

https://roklen24.cz/specifikem-soucasne ... kontraktu/
Specifikem současné tržní bubliny je extrémní využívání opčních kontraktů

• Mánie spojená s umělou inteligencí, na kterou se v tichosti nabaluje bitcoinová bublina, překryla velmi negativní fundamentální zprávu.
• Psychologické naladění trhu, které nemá daleko ke spekulativní mánii, je negativním jevem a předzvěstí krize.
• Specifikem současné bubliny je extrémní využívání opčních kontraktů.

Zpráva o blíže nespecifikovaných problémech malé americké banky NYCB, specializující se na úvěrování v sektoru komerčních nemovitostí, která byla zveřejněna ve čtvrtek po závěru obchodování na americké burze, měla šanci v následujícím obchodním dni zahýbat s akciovými indexy. S&P500 se pohyboval těsně pod rekordní hranicí 5100 a šance na větší korekci při pátečním otevření byla slušná. Jak to nakonec dopadlo?

Trh tuto zprávu ani v nejmenším nereflektoval. Mánie spojená s umělou inteligencí, na kterou se v tichosti nabaluje bitcoinová bublina, naprosto překryla velmi negativní fundamentální zprávu. Takové chování trhů, kdy obchodníky nezajímá fundament investice, nýbrž jen potenciální cenový nárůst, z nějž může profitovat, se v minulosti nazývalo různými jmény. Za dob Alana Greenspana se vžil termín iracionální exuberance, dnes používáme modernější, na behaviorálních základech postavené, FOMO neboli fear of missing out. Ať tak či onak, oba termíny popisují psychologické naladění trhu, které nemá daleko ke spekulativní mánii, a je tudíž negativním jevem a předzvěstí krize.

Každá spekulativní bublina má své specifické rysy, kterými se odlišuje od těch předchozích, a je téměř nemožné úspěšně načasovat její prasknutí. Specifikem současné bubliny je extrémní využívání opčních kontraktů. Tento trend započal v covidové éře, kdy se tisíce retailových investorů vrhlo na akciové trhy. Zároveň se objevily mobilní platformy, které těmto spekulantům nabízely opční kontrakty s ultrakrátkou expirací, čímž nevídaným způsobem zlevnily tento druh obchodování. Výsledkem bylo několik epických „short squeezes“, které zruinovaly do té doby renomované profesionální obchodníky.

Opční kontrakty byly taktéž hojně využívány během akciového poklesu v letech 2022-23, kdy se aktivita přelila do put opcí, které představují spekulaci na pokles. V současné době jsme se opět překlopili do stadia, kdy vedoucí roli představují kontrakty „call“, tedy spekulace na nárůst. Navíc, opční strategie začali v daleko větší míře používat profesionální firmy a investoři. Zatím vše vypadá, že jsme na pouhém začátku velké vlny, která by mohla vynést americké akciové indexy do ještě nepředstavitelnějších výšin. Všechny spekulativní bubliny v minulosti vždy praskly a jsem přesvědčen, že v tomto případě to nebude jinak. Během nafukování si nikdy nedokážeme představit, jakým způsobem k propíchnutí dojde. Tento proces bude dozajista souviset s opčními spekulacemi.

[Alchymista]

Zlato rastie... $2144/toz, bolo až $2152/toz
(nárast od 1.3.2024 o cca ~$100 a od januára o ~$120 ~+5-6%)

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/doj ... du-varuje/
Dojde v pondělí ke krachu bank? Šéf FEDu varuje

Příští pondělí ukončí Federální rezervní systém „finanční stimuly“, kterými zachránil banky před loňskou vánoční krizí, a to nejen středně velké banky, ale i velké banky jako JP Morgan a Bank of America, které jsou na pokraji krachu.

Šéf Federálního rezervního systému varuje: „Dojde ke krachům bank*“.

BREAKING:
Federal Reserve Chair Jerome Powell‘s alarming statement from today:
„THERE WILL BE BANK FAILURES!“
Seems like he knows exactly what will happen when BTFP ends on Monday March 11th!
The new era is called crypto and it’s waiting! #XRP pic.twitter.com/ERadTiMcML
— 𝓐𝓶𝓮𝓵𝓲𝓮 (@_Crypto_Barbie) March 7, 202

4

[Alchymista]

Zlato $2179

[Kalinac]

Blomberg : US zákonodárci se odvolávají na špatné postoje MMF vůči hospodaření v Číně a Brazílii ....

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů naléhají na Yellenovou, aby prosazovala výměnu šéfa MMF

Díky podpoře z Evropy je Georgievová na dobré cestě ke znovuzvolení
Skupina republikánů ve Sněmovně reprezentantů požaduje, aby USA využily svého vlivu a vyměnily šéfa Mezinárodního měnového fondu kvůli údajnému špatnému hospodaření, přičemž se odvolávají na zprávy o porušování etických pravidel a neschopnosti pohnat Čínu k odpovědnosti za její úvěrové a měnové praktiky.
Předseda Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Patrick McHenry a poslanci French Hill a Blaine Luetkemeyer poslali ve čtvrtek dopis ministryni financí Janet Yellenové, v němž ji vyzývají, aby usilovala o náhradu za generální ředitelku Kristalinu Georgievovou.
"Naléhavě vás žádáme, abyste určili nové vedení, které umožní fondu plnit své poslání s integritou a s plnou důvěrou Kongresu," uvedli zákonodárci. "Působení Georgievové ve Světové bance i MMF bylo poznamenáno etickými poklesky", které "vrhají pochybnosti na její vůdčí kvality a schopnost vést fond," uvedli.
Ministerstvo financí a MMF se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Dopis přichází v době, kdy v Evropě roste podpora pro to, aby Georgievová sloužila ve druhém funkčním období.
Ministři financí Evropské unie tento týden jednomyslně podpořili druhé pětileté funkční období, což je klíčový vývoj, neboť šéfa MMF tradičně vybírají hlavní evropské vlády. Výběr musí ale schválit Rada, kde mají USA největší hlas.
Zákonodárci v dopise citovali, že MMF v říjnu 2021 zvažoval, zda Georgievovou nahradit poté, co vyšetřování tvrdilo, že nevhodně ovlivnila žebříček čínského podnikatelského prostředí sestavený ve Světové bance kde dříve pracovala. Georgievová obvinění popřela.
Napsali také, že MMF pod vedením Georgievové "zaostává v akci, pokud jde o to, aby se Čína zodpovídala mezinárodním normám o transparentnosti dluhu a řízení směnných kurzů".
Dopis navíc odkazoval na zprávu Bloomberg News z roku 2021 o tom, že úředníci MMF zmírnili varování před ekologickými riziky pro brazilskou ekonomiku poté, co vláda tehdejšího prezidenta Jaira Bolsonara vznesla námitky proti tomuto tvrzení . MMF v té době uvedl, že rozhodnutí je součástí jeho normálního procesu.
Zástupci také citovali článek Wall Street Journal z roku 2022, který kritizoval její působení ve Světové bance a tvrdil, že ignorovala obavy ze sexuálního zneužití ze strany vysokého úředníka. Georgievová tehdy odpověděla, že neexistuje dostatek důkazů pro pokračování v této záležitosti.

https://archive.is/Yny9c#selection-1695.0-1717.288

Eméričtí a EuKapitálisté sa Jebů ...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/hutnictvi-v- ... ne-klesla/
Hutnictví v potížích. Výroba i spotřeba oceli v Česku loni výrazně klesla

Výroba surové oceli loni dosáhla 3,4 milionu tun, což je nejnižší hodnota od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Oproti roku 2022 klesla produkce o 800 tisíc tun, tedy o 21 procent. Výrazný pokles zaznamenala i zjevná spotřeba oceli, ta meziročně klesla o 1 milion tun na 5,6 milionu tun, oznámila v tiskové zprávě Ocelářská unie.

„Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automobilový průmysl a strojírenství nevyjímaje. Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ uvedl k výsledkům českého hutnictví Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie.

V důsledku snižující se výroby meziročně pokleslo i množství vyváženého zboží z Česka, a to ze 4 milionů tun v roce 2022 na 3,7 milionu tun loni. Dovoz ocelářských výrobků do ČR klesl z 6,6 milionu na 6,3 milionu tun. Hodnota vývozu se podle čísel ČSÚ propadla o 19,3 procenta na 122 miliard korun.

Výhled je s ohledem na zpomalení ekonomiky v Německu a dalších klíčových trzích Evropské unie nepříznivý. Nejistý je také další osud oceláren Liberty Ostrava, která loni v prosinci zastavila výrobu a požádala o moratorium, tedy dočasnou ochranu před věřiteli. Vedení podniku pracuje na restrukturalizačním plánu, který by umožnil další fungování podniku.

Co se týká celého trhu zemí Evropské unie, zjevná spotřeba oceli zde loni klesla o 6,3 procenta na 129 milionu tun. Jedná se o čtvrtý negativní výsledek za posledních pět let. Výroba surové oceli klesla dokonce o více než 7 procent. Postupně roste podíl dovozu na evropské spotřebě oceli, loni již dosáhl 20 procent.

Světová produkce surové oceli v loňském roce dosáhla 1,89 miliardy tun, tedy zhruba stejně jako v roce 2022. Pozici lídra světové výroby nadále drží Čína, která vyrobila 54 procent světové produkce. Mezi deseti největšími producenty výrazněji rostla výroba pouze v Indii (+11,8 %) a Rusku (+5,6 %).

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/centralni-bank ... e-to-zada/
Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá

LUKÁŠ KOVANDA

Američtí centrální bankéři se dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.

Zejména činovníci Evropské centrální banky chtějí, aby jednotlivé soukromé banky ještě více „zezelenaly“. Měly by prý být povinovány detailně zpravovat dohledové orgány o strategiích plnění zelených závazků. To ale američtí centrální bankéři poměrně ostře odmítají, jak zjistila agentura Bloomberg.

Evropští centrální bankéři tlačí na to, by Basilejský výbor pro bankovní dohled mohl po jednotlivých obchodních bankách požadovat ještě ambicióznější plnění zelených závazků. Podle Američanů by tím však Basilejský výbor překračoval své pravomoci.

Členy Basilejského výboru, jehož sekretariát se nachází v ústředí Banky pro mezinárodní platby, jakési „centrální banky centrálních bank“, ve švýcarské Basileji, je 28 zemí či jurisdikcí, včetně Evropské unie a USA, resp. centrálních bank a regulačních orgánů těchto zemí či jurisdikcí. Výbor představuje platformu pro dojednávání mezinárodních standardů bankovní regulace.

Podle kuloárových informací Bloombergu – jednání probíhají za zavřenými dveřmi – je střet zvláště vyostřený právě mezi centrálními bankéři z USA a jejich kolegy z EU. EU žádá striktnější pravidla naplňování klimatických cílů.

Centrální banky nemají řešit klima, nechal se ovšem nedávno slyšet šéf americké centrální banky – Fedu – Jerome Powell.

Těžko o jeho výroku vést sporu. Transatlantický střet centrálních bankéřů je dalším střípkem do mozaiky vysvětlení proč se nůžky ekonomického výkonu mezi USA a EU dále rozevírají – a v posledních několika letech ještě rychleji než předtím.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/cnblog-dochazi-k-fr ... o-zeme-eu/
čnBlog: Dochází k fragmentaci mezinárodního obchodu? Případová studie pro země EU

Převzatý článek z webu ČNB.
Autoři textu jsou zaměstnanci ČNB: Babecká Kucharčuková Oxana, Brůha Jan

V tomto článku zkoumáme, jak se pro země EU za poslední čtvrtstoletí vyvíjela koncentrace mezinárodního obchodu se zbožím, a to z pohledu jeho teritoriálního členění. Pomocí Herfindahl–Hirschmanova indexu ukazujeme, že u většiny zemí EU koncentrace obchodu v uplynulém období mírně klesala nebo stagnovala. U skupiny nových členských zemí byl pokles koncentrace výrazný a probíhal do roku 2010. Tento výsledek by naznačoval, že nedochází k fragmentaci světového obchodu. Nicméně dynamika Herfindahl-Hirschmanova indexu maskuje významný kompoziční efekt – k poklesu indexu koncentrace došlo pouze díky obchodu se zeměmi s podobnou geopolitickou orientací. Na základě dat o hlasování na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) rozdělujeme země světa do tří geopolitických bloků. Pokud přepočítáme Herfindahl–Hirschmanův index pro takto široce definované bloky, zjistíme, že pro většinu zemí EU začal kolem roku 2015 index koncentrace pomalu růst. To znamená, že země EU soustřeďují svůj obchod do zemí s podobnými geopolitickými postoji, což může svědčit o plíživé fragmentaci mezinárodního obchodu.

Úvod a motivace
...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240408/us-im ... 09061.html
Dovoz ruských hnojív do USA vzrástol na viac ako 150 miliónov USD

Vo februári 2024 vzrástol dovoz ruských hnojív do USA na najvyššie množstvo od júna 2023, zistil Sputnik na základe údajov amerického štatistického úradu.
Podľa oficiálnych údajov USA do konca februára nakúpili ruské hnojivá v hodnote 158,5 milióna USD.
Predtým toto číslo dosiahlo vrchol v júni minulého roka, keď dovoz tovaru z Ruska do USA predstavoval 158,7 milióna USD. USA zároveň v januári až februári zdvojnásobili dovoz hnojív.
Väčšia časť dovozu pochádza z nákupu dusíkatých a draselných hnojív, pričom obe boli dodávané bez prestávok na mesačnej báze. Vo februári 2024 dovoz dusíka predstavoval 84 miliónov USD a nákup draslíka 74 miliónov USD.
Po ruských kombinovaných hnojivách je veľký dopyt aj na americkom trhu. Vo februári tohto roka bol ich celkový dovoz v hodnote takmer 550 000 USD. Okrem toho USA nakupujú aj ruské hnojivá živočíšneho, rastlinného a fosforečného pôvodu.
Len v roku 2023 dodalo Rusko do USA rôzne hnojivá v hodnote takmer 1,4 miliardy USD (15 % celkového dovozu do USA), čo je v tejto kategórii druhé miesto po Kanade. Kanada zostáva pre USA naďalej zákazníkom číslo jeden v oblasti hnojív s objemom 4,4 miliardy USD (48 %).

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240415/metal ... 38971.html
Rekordné ceny kovov na pozadí nových západných sankcií voči Rusku

Po tom, čo USA a Spojené kráľovstvo 12. apríla uvalili nové obmedzenia na ruský hliník, meď a nikel a zakázali burzám obchodujúcim s kovmi prijímať dodávky z tejto krajiny, bolo ľahké odhadnúť, že sankciami posadnutý Západ si opäť strelil do nohy a že tento krok sa odrazí na globálnych trhoch s kovmi.
Ceny hliníka dosiahli rekordné hodnoty v reakcii na nové sankcie uvalené na kovy vyrábané v Rusku.
Hliník stúpol o 9,4 %, zatiaľ čo nikel na Londýnskej burze kovov (LME) vzrástol až o 8,8 %. Hliník sa do 13:35 šanghajského času obchodoval za 2 616,50 USD za tonu.
Záverečná cena bola na úrovni 2 494,00 USD/t. Treba poznamenať, že na LME sa stanovujú globálne referenčné ceny.
Nie je ničím novým, keď sa západné sankcie obrátia proti nim a tí, ktorí ich používajú ako nástroj, sú nútení pocítiť zásah reštrikcií. V tomto prípade boli v snahe "ochromiť" ruský predaj vybrané tri kľúčové ruské priemyselné kovy - hliník, meď a nikel.
Ministerstvo financií USA a vláda Spojeného kráľovstva zakázali dodávky ruských kovov na LME a Chicagskú komoditnú burzu (CME). Zákaz sa konkrétne vzťahuje na ruský hliník, meď a nikel vyrobené od 13. apríla. Starší ruský kov je stále povolený.
"Hliník týchto značiek vyrobený pred 13. aprílom 2024 bude naďalej oprávnený na garantovanie a dodávku na základe futures kontraktu na hliník na burze," uviedla CME.
Prudký nárast ceny odrážal "obavy, že sankcie znížia ruské toky na západné trhy," uviedol Jia Zheng, vedúci obchodovania a výskumu v Shanghai Dongwu Jiuying Investment Management Co, ktorého citovala agentúra Bloomberg .

Rusko je jedným z najväčších svetových výrobcov hliníka, kovu, ktorý je kľúčovou súčasťou obrannej priemyselnej základne, pričom v roku 2022 vyprodukovalo 3,7 mil. ton hliníka. Na krajinu pripadá 6 % celosvetových dodávok niklu, 5 % hliníka a 4 % medi. Ruský hliník tvoril na konci marca 91 % zásob na LME.
Zatiaľ čo USA a ich spojenci neváhali ukladať na Rusko ďalšie kolo sankcií v súvislosti s konfliktom na Ukrajine, hliník nebol predtým terčom sankcií a s ruskými základnými kovmi sa naďalej obchodovalo a skladovali sa na LME.
Keďže obmedzenia majú priamy vplyv len na dodávky na burzu, nemôžu ovplyvniť oveľa väčšie množstvo kovu, ktoré sa získava, predáva a prepravuje mimo systému skladov LME. Analytici Citigroup vyjadrili nádej, že táto skutočnosť "zmierni rozsah vplyvu na ceny".
Analytici tiež uznali, že ruské ťažké váhy v oblasti kovov ako Rusal a MMC Norilsk Nickel PJSC sú "menej zapletené do západného finančného systému ako predtým".
Hoci tieto zákazy pravdepodobne nezastavia ruský predaj predmetných kovov, s istotou môžu vniesť ďalšiu neistotu na komoditné trhy. Hospodárska agresia Západu voči Moskve v súvislosti s Ukrajinou už rozkolísala trhy a narušila dodávateľské reťazce, čo viedlo k nárastu cien, čo bolo akútne cítiť po sankciách voči ruskému energetickému sektoru.
Väčšina pozorovateľov citovaných v publikácii sa zhodla na tom, že nové obmedzenia budú mať za následok presmerovanie tokov ruských kovov na iné trhy, konkrétne do Číny. Štvrtina príjmov spoločnosti Rusal v roku 2023 pochádzala z obchodu s Čínskou ľudovou republikou.
Minulý rok Bidenova administratíva uvalila 200-percentné clo na nový hliník a šrot ruskej výroby. V nadväznosti na tento krok Kanada zakázala dovoz hliníkových výrobkov z Ruska. Spojené kráľovstvo tiež oznámilo, že zakazuje dovoz ruskej medi, hliníka a niklu, ako aj ruských diamantov.
Keďže však niektoré krajiny slepo nasledujú sankčnú politiku vedenú USA na vlastnú škodu, Rusko preorientováva svoj trh a posilňuje vzťahy so spriatelenými krajinami.
Podľa čínskych colných údajov sa tak predaj rafinovaného hliníka do Číny v apríli 2023 oproti predchádzajúcemu roku zvýšil takmer trojnásobne na 88 859 ton. Okrem toho sa čínskym kupujúcim ponúka možnosť platiť vo vlastnej mene, čo podporuje snahy Pekingu o globalizáciu jüanu v podmienkach rastúceho trendu de-dolarizácie.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/?quick_news=csu-cen ... -nezmenily
ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců se meziročně nezměnily

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 3,2 % a meziročně byly nižší o 13,2 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně snížily o 0,1 %, meziročně zůstaly na stejné úrovni. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně byly vyšší o 1,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a meziročně byly vyšší o 4,1 %.

„V meziročním srovnání se ceny v průmyslu nezměnily. V zemědělství se ceny meziročně snížily již jedenáctý měsíc v řadě, tentokrát o více než 13 %. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 1,6 % a ceny tržních služeb pro podniky o 4,1 %,“ upozorňuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně zvýšily o 3,2 %1). Vzrostly ceny konzumních jablek o 6,9 %, prasat o 3,0 %, skotu o 2,3 % a vajec o 1,9 %. Ceny obilovin klesly o 1,2 % a drůbeže o 1,4 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 13,2 % (v únoru o 18,7 %). V rostlinné výrobě ceny klesly o 15,5 %. Nižší byly ceny zeleniny o 10,2 %, olejnin o 18,1 % a obilovin o 31,3 %. Zvýšily se ceny ovoce o 59,0 % a brambor o 24,2 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 10,5 %. Klesly ceny vajec o 25,8 %, mléka o 14,4 % a drůbeže o 9,0 %. Ceny prasat byly vyšší o 2,3 % a skotu o 1,3 %.

Meziměsíčně byly ceny průmyslových výrobců nižší o 0,1 %. Klesly ceny v oddíle elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 1,5 %, z toho elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 2,1 %. Snížily se ceny kovodělných výrobků o 0,8 %, dřeva a dřevěných a korkových výrobků o 0,9 % a ropy a zemního plynu o 1,3 %. Ceny chemických látek a přípravků se zvýšily o 3,0 %, základních kovů o 1,2 % a potravinářských výrobků o 0,7 %, z toho masa a výrobků z masa o 1,1 %. Ceny průmyslových výrobců se v úhrnu meziročně nezměnily. (v únoru se snížily o 0,9 %). Klesly ceny potravinářských výrobků o 5,0 %, z toho zejména rostlinných a živočišných olejů a tuků o 22,2 %, mlýnských a škrobárenských výrobků o 19,8 % a průmyslových krmiv o 17,8 %. Nižší byly ceny základních kovů o 8,5 %, chemických látek a přípravků o 5,1 % a dřeva a dřevěných a korkových výrobků o 14,7 %. Vzrostly ceny motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 3,7 %, oprav, údržby a instalace strojů a zařízení o 5,4 % a elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 2,6 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se snížily ceny meziproduktů o 4,6 % a zboží krátkodobé spotřeby o 0,9 %. Ceny energií vzrostly o 2,6 %. Ceny průmyslových výrobců bez energií byly meziročně nižší o 1,1 % (v únoru o 1,7 %).

Ceny stavebních prací dle odhadů i ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se meziměsíčně zvýšily shodně o 0,3 %. Ceny stavebních prací se meziročně dle odhadů zvýšily o 1,6 % (stejně jako v únoru). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly nižší o 1,8 % (v únoru o 1,9 %).

Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 0,7 % v důsledku růstu cen za reklamní služby a průzkum trhu o 9,7 %. Ceny za služby v oblasti zaměstnání se zvýšily o 2,6 % a ceny za služby v oblasti nemovitostí o 0,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 4,1 % (v únoru o 4,9 %). Ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za služby v oblasti zaměstnání vzrostly shodně o 10,3 % a za služby v oblasti nemovitostí o 8,0 %. Vyšší byly ceny za právní a účetnické služby o 6,5 % a za služby v oblasti programování a poradenství o 6,4 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 3,7 % (v únoru o 4,3 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – únor 2024 (předběžná data)
V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v únoru meziměsíčně klesly stejně jako v lednu o 0,9 %. Nejvíce se snížily ceny v Estonsku o 7,2 %, na Slovensku o 5,6 % a v Irsku o 4,2 %. V Rakousku byly ceny nižší o 0,9 % a v Německu o 0,4 %. V Česku ceny vzrostly o 0,5 % a v Polsku o 0,3 %. Nejvíce se zvýšily ceny v Belgii o 1,4 %. V únoru byly ceny v EU meziročně nižší o 8,1 % (v lednu o 7,9 %). Ceny klesly zejména na Slovensku o 25,5 %, v Irsku o 24,2 % a v Itálii o 14,2 %. V Rakousku se snížily ceny o 10,5 %, v Polsku o 10,0 %, v Německu o 4,1 % a v Česku o 0,9 %. Nejvíce vzrostly ceny v Lucembursku o 17,2 %.

________________
1) Meziměsíční index cen zemědělských výrobců je ovlivňován též změnami struktury vah

Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274 052 533, e-mail: jiri.mrazek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb, tel. 274 052 148, e-mail: jiri.sulc@czso.cz
Ing. Miloslav Beránek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu, tel. 274 052 665,e-mail: miloslav.beranek@czso.cz
Metoda získání dat: výkaznictví ČSÚ
Termín ukončení sběru dat / Termín ukončení zpracování:
Indexy cen zemědělských výrobců – 26. k. d. sledovaného měsíce / 8. k. d. následujícího měsíce
Indexy cen průmyslových výrobců – 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce
Indexy cen tržních služeb pro podniky – 20. k. d. sledovaného měsíce / 9. k. d. následujícího měsíce
Publikované údaje, mimo indexů cen stavebních prací, jsou definitivní. Odhady Indexu cen stavebních prací se provádějí do 9. k. d. následujícího měsíce, dále se zpřesňují na základě ukončeného čtvrtletního šetření a definitivní data se zveřejňují 46. k. d. následujícího čtvrtletí.
Navazující publikace a časové řady ve Veřejné databázi:
011041 – 24 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby
011044 – 24 Indexy cen průmyslových výrobců
011045 – 24 Indexy cen zemědělských výrobců
011046 – 24 Indexy cen tržních služeb v podnikatelské sféře
Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/1-ep-7
Termín zveřejnění další RI: 20. 5. 2024

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240418/euros ... 92232.html
Podiel eura na transakciách SWIFT dosiahol v marci historické minimum

MOSKVA (Sputnik) - Podiel eura na medzinárodných platbách prostredníctvom systému SWIFT v marci klesol na historické minimum 21,93 %, vyplýva z údajov globálneho platobného systému.

Podiel globálnych transakcií zahŕňajúcich spoločnú európsku menu medzimesačne klesol o 1,32 percentuálneho bodu.
Americký dolár medzitým minulý mesiac posilnil svoju pozíciu, keď oproti februáru získal 0,81 percentuálneho bodu a dosiahol 47,37 %, čo je jeho najvyššia úroveň od decembra 2023, ukázali údaje.

Podiel jüanu na transakciách SWIFT je rekordne vysoký a dosahuje 4,69 %, čo predstavuje medzimesačný nárast o 0,69 %.
SWIFT je medzinárodný bankový systém pre finančné transakcie a platby, do ktorého je zapojených viac ako 11 000 významných finančných organizácií na celom svete.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/0 ... emu-trzeb/
Střídání stráží. Pfizer už není největší farmafirmou podle objemu tržeb

Koronavirová krize poměrně výrazně zahýbala farmaceutickým sektorem. Do popředí se dostaly společnosti, o kterých jsme ještě před několika málo lety prakticky neslyšeli. Naproti tomu tradiční farmaceutičtí giganti jen sledovali, jak jim během covidové pandemie rostou zdatní konkurenti. Nyní se však zdá, že se věci vracejí do starých kolejí, a tak se žebříček největších farmaceutických společností podle objemu tržeb měnil i v roce 2023. Odborný portál Fiercepharma.com ukázal, kdo pořadí nyní vévodí.

Zatímco v roce 2022 bylo k ovládnutí žebříčku farmaceutických firem třeba vykázat tržby větší než 100 miliard dolarů, v loňském roce k tomu stačilo „jen“ 85 miliard. Právě zde se projevil výpadek příjmů vyplývající z prodeje vakcín proti koronaviru nebo léků proti onemocnění Covid-19. Předloni i loni pořadí ovládaly americké společnosti, nicméně Evropa v počtu firem v Top ten nikterak nezaostávala. V roce 2023 oba kontinenty dosáhly parity.

10. GlaxoSmithKline

Tržby v roce 2023: 38,4 miliardy dolarů (910,1 miliardy korun)

Meziroční změna: +3,4 %

Pořadí v roce 2022: 10.

Britská společnost GlaxoSmithKline je jedna z farmaceutických firem, jejíž produktové portfolio je pestré, a tak její tržby nebyly de facto odezněním pandemie covidu ovlivněny. Pokud bychom nebrali tržby z léčiv souvisejících s covidem v potaz, meziročně by byly vyšší o 14 procent. Společnosti GSK se daří na čínském trhu a je úspěšná také ve vývoji vakcín proti RS virům.
9. Bristol Myers Squibb

Tržby v roce 2023: 45 miliard dolarů (1,07 bilionu korun)

Meziroční změna: -2 %

Pořadí v roce 2022: 7.

Americká společnost Bristol Myers Squibb zaznamenala mírný meziroční propad tržeb i posun v žebříčku směrem dolů. Mezi její nejvýznamnější produkty patří lék Opdivo, který je indikován k léčbě různých typů nádorů. Opdivo zajistil v loňském roce Bristolu zhruba jednu pětinu tržeb a očekává se, že jeho význam i nadále poroste.
8. Novartis

Tržby v roce 2023: 45,44 miliardy dolarů (1,08 bilionu korun)

Meziroční změna: +7,7 %

Pořadí v roce 2022: 6.

Známá švýcarská farmaceutická skupina Novartis sice dosáhla v loňském roce vyšších tržeb než předloni, přesto žebříčkem putovala o dvě příčky dolů. Novartis patří ke společnostem, jejichž produktové portfolio je poměrně široké. V loňském roce se jí podařilo získat povolení k uvedení na trh u několika klíčových léků, zejména onkologických. Vedle toho získala několik menších firem pod svá křídla.
7. AstraZeneca

Tržby v roce 2023: 45,81 miliardy dolarů (1,09 bilionu korun)

Meziroční změna: +3,3 %

Pořadí v roce 2022: 9.

Britská farmaceutická skupina AstraZeneca zaznamenala žebříčkový skok o tři pozice vzhůru, za což vděčí širokému portfoliu svých produktů, ale i solidnímu managementu. Její současný výkonný ředitel Pascal Soriot v roce 2014 představil ambiciózní plán dosáhnout do roku 2023 ročního obratu nejméně 45 miliard dolarů, a to se mu podařilo.
6. Sanofi

Tržby v roce 2023: 46,6 miliardy dolarů (1,09 bilionu korun)

Meziroční změna: +0,2 %

Pořadí v roce 2022: 8.

Také francouzské farmaceutické společnosti Sanofi se podařilo si v žebříčku polepšit o dvě příčky. Přitom tržby jí meziročně stouply jen o dvě desetiny procenta. Sanofi svůj loňský úspěch postavila na léku Dupixent, u něhož došlo k meziročnímu nárůstu tržeb o 44 procent. Dupixent je určen k léčbě středně těžké až těžké atopické dermatitidy. A společnosti Sanofi přináší asi čtvrtinu z jejích celkových tržeb.
5. AbbVie

Tržby v roce 2023: 54,3 miliardy dolarů (1,29 bilionu korun)

Meziroční změna: -6 %

Pořadí v roce 2022: 5.

Americká farmaceutická společnost AbbVie obhájila v žebříčku svou loňskou pozici. I přesto, že její tržby meziročně klesly o šest procent. Největším tahounem z hlediska tržeb je přípravek Humira, který se podává při léčbě revmatoidní artritidy, psoriatické artritidy nebo ankylozující spondylitidy. Humira vygenerovala v roce 2023 téměř 14,5 miliardy dolarů na tržbách, což představuje více než čtvrtinu celkového obratu společnosti AbbVie.
4. Pfizer

Tržby v roce 2023: 58,5 miliardy dolarů (1,39 bilionu korun)

Meziroční změna: -41 %

Pořadí v roce 2022: 1.

Právě americká farmaceutická skupina Pfizer z top deseti farmafirem světa nejvíce pocítila odeznění pandemie koronaviru. Zatímco v roce 2022 její tržby přesáhly hranici 100 miliard dolarů, a Pfizer tak vévodil předloňskému žebříčku, loňské tržby se de facto vrátily do starých kolejí. Jen pro představu, tržby z prodeje vakcíny proti koronaviru Comirnaty meziročně klesly o 70 procenta, z prodeje léku na Covid-19 Paxlovidu dokonce o 92 procent. Pfizer se však dokáže opřít o široké portfolio dalších produktů, a tak konec covidové krize jeho stabilitu nijak neohrozil.
3. Merck (MSD)

Tržby v roce 2023: 60,1 miliardy dolarů (1,42 bilionu korun)

Meziroční změna: +1,4 %

Pořadí v roce 2022: 4.

Americká společnost Merck (MSD) může za pár let zažít podobný příběh jako Pfizer v průběhu pandemie koronaviru. Její bestseller, lék Keytruda, totiž generuje více než dvě pětiny tržeb společnosti. Jenže už v roce 2028 mu vyprší patentová ochrana. Merck navíc musí podobně jako jiné společnosti na americkém trhu čelit dopadům zákona pro redukci inflace (IRA – Inflation Reduction Act). Merck má tedy nejvyšší čas řešit svou ne až tak vzdálenou budoucnost.
2. Roche

Tržby v roce 2023: 65,32 miliardy dolarů (1,55 bilionu korun)

Meziroční změna: -7,2 %

Pořadí v roce 2022: 3.

Švýcarská farmaceutická skupina Roche zaznamenala loni propad svých tržeb o více než sedm procent. Roche má nicméně poměrně dobře vyvážené produktové portfolio, vždyť její nejvýznamnější produkt zajišťuje jen asi čtyři procenta tržeb. Jedná se o lék Vabysmo, který je indikován k léčbě věkem podmíněné makulární degenerace.
1. Johnson & Johnson

Tržby v roce 2023: 85,16 miliardy dolarů (2,02 bilionu korun)

Meziroční změna: +6,5 %

Pořadí v roce 2022: 2.

Na trůn se v loňském roce vrátila americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson, která z něj sesadila svého amerického konkurenta, společnost Pfizer. Přestože i Johnson & Johnson dodávala na trh vakcíny proti koronaviru, jednalo se prakticky o zcela okrajový produkt. I to je důvod, proč se tato firma drží dlouhodobě vysoko v žebříčku podle tržeb.

[Alchymista]

Zlato $2339
max $2426 12.4.24

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HmGCj/zpravy-ekonom ... opska-unie
Čeští průmyslníci: Kvůli Green Dealu musíme bít na poplach. V Evropě to naštěstí rezonuje

Green Deal v současné podobě rapidně zhorší konkurenceschopnost evropského průmyslu a pohled na něj se musí změnit. Deníku Echo24 to řekli čeští průmyslníci, kteří se připojili k takzvané Antverpské deklaraci. Ta žádá vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu jako doplněk Green Dealu. Evropská unie se musí podle nich vážně zabývat neudržitelnou regulační zátěží.

Antverpská deklarace žádá vytvořit Evropskou průmyslovou dohodu (European Industrial Deal), která doplní Zelenou dohodu (Green Deal) a zaměří se na podporu průmyslu v EU. Tím má pomoci zvýšení jeho konkurenceschopnosti, která je Green Dealem podle expertů výrazně ohrožena. Deklarace podporuje využití energeticky udržitelných a inovativních technologií. Prosazuje také podpory a záruky pro energeticky náročná odvětví jako je chemický průmysl.

EU se má v novém období EK začínajícím od ledna 2025 strategicky zaměřit na vybudování potřebné infrastruktury, podporu vnitřního trhu, zajištění surovinové bezpečnosti a podporu průmyslových inovací. Jednání v Antverpách se konalo za účasti belgického premiéra Alexandra De Croo a předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. K deklaraci se připojily stovky asociací po celé Evropě.

Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Daniel Urban pro Echo24 řekl, že cílem iniciativy je upozornit na rapidně se zhoršující konkurenceschopnost evropského průmyslu. „Obavy nebudí už jen vývoj v energeticky náročných odvětvích jako je ocelářství, papír či chemie, ale také situace v navazujících odvětvích včetně třeba automotive. Deklarace upozorňuje na to, že evropské firmy čelí mimo jiné nejvyšším cenám energií na světě, přebujelé byrokracii a obecně mnohdy nesmyslným či dokonce protichůdným cílům z evropské úrovně,“ uvedl Urban.

Východiskem by mohla podle něj být právě Evropská průmyslová dohoda, která by doplnila Zelenou dohodu a dala průmyslu „skutečně strategickou důležitost“. „Signatáři deklarace žádají, aby se EU začala skutečně vážně zabývat neudržitelnou regulační zátěží, cenám energií, usnadnila zavádění inovací, dokončila jednotný trh a vůbec se zaměřila na kroky, které posílí naší globální konkurenceschopnost. Základem dosavadní prosperity Evropy není úmorná regulace, ale volný trh, cenově dostupné energie a férový obchod se zeměmi mimo EU. To všechno jsou myšlenky, s nimiž se Svaz průmyslu a dopravy ČR může ztotožnit,“ dodal Urban s tím, že samotnou iniciativu rozjel CEFIC, Evropská rada chemického průmyslu, ale rychle se k ní přidaly stovky dalších asociací a firem, který cítí, že je třeba bít na poplach.

K deklaraci se připojila také Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). „Antverpskou deklaraci vnímá ČAPPO jako velmi důležitý dokument pro další novou racionální iniciativu evropského průmyslu s prioritou zachování konkurenceschopnosti. A věříme, že dojde i ke změně pohledu na Green Deal v rámci EU. ČAPPO se jednomyslně připojilo k této deklaraci,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ČAPPO Václav Loula s tím, že EU nutně potřebuje průmyslovou dohodu k zelené dohodě uzavřít.

Tato dohoda by podle něj měla pomoci zvýšit konkurenceschopnost při přechodu na novou energetiku. „Evropa urgentně potřebuje obchodní, průmyslová řešení, protože čelí stále více rostoucímu odporu vůči svému přístupu k ekologizaci ekonomiky, zejména v souvislosti se stanovením ještě ambicióznějších cílů pro rok 204,“ dodal Loula.

Mezi dalšími signatáři z Česka je třeba Svaz chemického průmyslu ČR. „Antverpská deklarace slouží jako výzva pro rozhodovací orgány v Evropě a stanoví široce dohodnutý rámec deseti klíčových bodů, v nichž je nastíněna potřeba řešit vysoké ceny energie, vytvořit společnou evropskou infrastrukturu, zajistit dodávky surovin, podpořit inteligentnější inovační rámec a stimulovat poptávku po udržitelných výrobcích. Prohlášení se rovněž zasazuje o vytvoření pevného investičního rámce pro technologie a vyzývá k využití jednotného trhu k zajištění toho, aby podniky zůstaly v Evropě,“ uvádí SCHP ČR na svých stránkách.

Odezva u českých politiků na zásadní problém není příliš výrazná. Naopak polská opoziční PiS v sobotu na svém sjezdu k červnovým volbám do EP přímo prohlásila, že jde do Bruselu odmítnout Green Deal.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/lessent ... uny-zlata/

L’Essentiel: proces začal – ze Západu se masivně vyvážejí tuny zlata

Proces nabírá na síle, zlato „migruje“ ze západu na východ.

Cena zlata dosáhla bezprecedentních výšek, přičemž několik týdnů v řadě láme rekordy.

Rusko a jeho partneři vyvážejí tuny zlata ze západních zemí. O tyto závěry se podělil novinář Fabian Poeschl.

Cena zlata už několik týdnů po sobě láme nejrůznější rekordy – žlutý kov ještě nikdy nebyl tak drahý jako nyní. Kilogram žlutého kovu už stojí více než 70 tisíc eur a to není strop. Zlato podle Fabiana Poeschla nejen roste na ceně, ale také se rychle přesouvá ze západu na východ. Informoval o tom list L’Essentiel. ABN24 představuje exkluzivní převyprávění článku.

„V současné době dochází k masivnímu odlivu zlata ze západních zemí,“ uvedl autor lucemburské publikace.

Komentátor L’Essentiel uvedl, že se zlatem nastává poměrně kuriózní situace – migruje ze západních skladovacích zařízení do východních. Rusko, Čína, Brazílie a další členové BRICS skupují všechny dostupné drahé kovy na trhu. A jestliže se v minulých letech zlato zpravidla usazovalo v západních zemích, dnes nastává přesně opačná situace.

„Brazílie, Čína, Indie a Rusko zažívají zlatou horečku,“ uvádí L’Essentiel.

Na pozadí západních zemí uvalujících sankce proti Rusku se mnohé země snaží chránit a vyměňují dolary za zlato. Na pozadí toho, co se děje, mají západní analytici podezření, že něco není v pořádku a hovoří o nadcházejících velkých změnách.

Začíná přechod k multipolárnímu modelu světového řádu, ve kterém už Spojené státy nebudou jedinou supervelmocí. Upozornil finančník Jurg Kiener.

„Expert na trhy Jurg Kiener předpovídá masivní odliv drahých kovů ze západních zemí do států BRICS – Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Vidí svět na pokraji přechodu k multipolárnímu modelu s dynamickými obchodními strukturami, nahrazující USA jako jedinou globální mocnost,“ uvádí komentátor L’Essentiel.
https://1url.cz/uu7Ee
https://abnews.ru/news/2024/4/16/lessen ... -v-rossiyu

Rusko a Čína aktivně propagují zlato jako alternativu k dolaru
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno uskutečnil dvoudenní návštěvu Číny, kde jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a čínským ministrem zahraničí Wang Yi.

Podle publikace Cryptopolitan se strany dohodly na rozšíření spolupráce v celé řadě otázek, včetně dedolarizace světové ekonomiky a přechodu na národní měny ve vzájemném vypořádání.

Jedním z klíčových bodů jednání byl společný boj za multipolární svět. Proti hegemonii amerického dolaru v mezinárodních platbách se staví zejména Rusko a Čína. A nejenže o tom jednají, ale ve vzájemném obchodu již přecházejí na národní měny.

Dedolarizace nabírá na síle, ale zatím mnoho zemí zvyklých na dominanci dolaru se zdráhá americké měny vzdát, píše se v materiálu. I když, poznamenáváme, nikdo také netvrdí, že systém, který se formoval po desetiletí, lze rychle změnit.

Rusko a Čína jako alternativu k dolaru aktivně propagují zlato. Poptávka po drahém kovu v zemích BRICS prudce vzrostla a zlaté rezervy Číny rostly 16 měsíců v řadě.

Analytici se domnívají, že zlato přitahuje investory svou likviditou, ziskovostí a stabilitou v obdobích ekonomických otřesů.

Existuje názor, že země BRICS mohou vytvořit novou rezervní měnu krytou zlatem, poznamenává Cryptopolitan. Pro americký dolar to bude vážná výzva a mohlo by to vést k přerozdělení rolí v globální ekonomice.

Úspěch dedolarizace a přechod na nový měnový systém by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro globální obchod. Oslabující dolar by mohl vést ke snížení jeho role v mezinárodních transakcích a změně geopolitické rovnováhy sil.

Připomeňme, že minulý týden na burze Comex cena zlata poprvé v historii přesáhla 2400 za trojskou unci.

Zlato bude nadále zdražovat, existuje možnost, že cena v blízké budoucnosti překročí 2 600 dolarů za trojskou unci, soudí odborníci. Tomu napomáhá geopolitické napětí, zvýšená poptávka po zlatě ze strany centrálních bank a akce tržních spekulantů.

Podle World Gold Council (WGC) poptávka po zlatých slitcích a mincích nadále roste v různých zemích, zejména v Turecku, Egyptě a Spojených arabských emirátech.

https://www.pravda.ru/economics/1998395-zoloto/

Houston Post: Země Blízkého východu a Afriky stahují své zlaté rezervy z USA
Rostoucí obavy o stabilitu americké ekonomiky nutí vlády v Africe a na Blízkém východě stáhnout své zlaté rezervy ze Spojených států. Tradiční status Spojených států jako bezpečného přístavu pro finance se rychle hroutí, uvádí Houston Post.

Mezi zeměmi, které učinily toto rozhodnutí, jsou Nigérie, Jižní Afrika, Ghana, Senegal, Kamerun, Alžírsko, Egypt a Saúdská Arábie, z nichž každá představuje důležité regiony Afriky a Blízkého východu. Jejich kroky vyvolávají otázky o budoucnosti amerického dolaru jako hlavní světové rezervní měny.

Přetrvávající inflace, rostoucí vládní dluh a obavy o schopnost Federálního rezervního systému udržovat stabilní měnovou politiku podkopaly důvěru v americký dolar. Kromě toho geopolitické napětí a nejistota kolem obchodních vztahů dále zvýšily obavy zahraničních vlád.

Repatriace zlatých rezerv předními zeměmi Afriky a Blízkého východu mění poměr sil v globální ekonomice, což bude mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost mezinárodních financí.

«КРИСТАЛЛ РОСТА» již dříve informoval, že dedolarizace a problémy v ekonomice USA by mohla eskalovat cenu zlata na 3000 dolarů za unci a také to, že devalvace národních rezerv (převod všech aktiv v cizí měně na národní měnu), včetně zvýšení podílu zlata, je správným rozhodnutím, které posiluje finanční suverenitu Ruska
https://t.me/crystal_book/4419

[Alchymista]

Zlato $2317

[Skeptik]

Otázka: "Skupují státy BRICS zlato proto, aby snížily dopady případného zmrazení jejich dolarových rezerv ze strany USA, a nebo proto, že se chystají "odstřelit" USD?"