Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Odpovědět
Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46877
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Alchymista » 10 čer 2024, 23:05

10. 6. 1942 - vyvraždenie Lidíc
http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... t-dva-let/

Od lidické tragédie uplynulo osmdesát dva let
10. června si připomínáme tragické výročí, kdy němečtí okupanti vyhladili středočeskou ves Lidice. Na místě bylo povražděno 173 mužů. Tento čin byl vrcholem teroru po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha spáchali českoslovenští parašutisté vyslaní z Anglie 27. května 1942 v půl jedenácté dopoledne. O týden později, 4. června, SS-obergruppenführer a generál policie Heydrich na následky zranění zemřel. Nacisté rozhodli o tvrdých represích, mezi ně patřil i plán na vyhlazení Lidic. Významný podíl na jejich zničení měl ambiciózní státní tajemník úřadu říšského protektora SS-Obergruppenführer Karl Hermann Frank.
To, že pro ukázkový příklad zastrašovací akce byla vybraná malá středočeská vesnice Lidice, byla jen souhra nešťastných náhod. Jaroslavu Pálovi, majiteli továrny na baterie ve Slaném se 3. června dostal do rukou podezřelý milostný dopis adresovaný jedné ze zaměstnankyň továrny - Anně Marusczákové z Holous u Brandýska. V něm stálo: "Drahá Aničko! Promiň, že ti píši tak pozdě… Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan."
Pála, v obavě, že pisatel dopisu může být zapletený do atentátu, ho předal četnictvu, ti dopis postoupili gestapu. Marusczáková, která skutečné jméno svého milence neznala, při výslechu zmínila, že dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových vyřídila pozdrav od jejich syna.

Následovala razie v Lidicích a zatčení rodin Horáků a Stříbrných, o jejichž synech bylo známé, že slouží v československém vojsku v Anglii. Domovní prohlídky ani výslechy však neodhalily nic podezřelého.

Přítel Marusczákové byl odhalený a identifikovaný jako Václav Říha, dělník z Vrapic u Kladna. Protože byl ženatý a obával se, že jeho nevěra vyšla najevo, chtěl vztah s Marusczákovou ukončit, a poslal jí proto s pomocí spolupracovníků onen dopis, který měl vyvolat romantický dojem, že je zapojen do odbojové činnosti a že se odešel skrýt do křivoklátských lesů. Kladenskému gestapu bylo záhy jasné, že Říha, Marusczáková ani Horákovi nemají s atentátem na Heydricha nic společného; v Lidicích nebyl objeven žádný arzenál, vysílačky ani skrývané osoby a s tímto výsledkem bylo také podáno hlášení do Prahy.

Hermann Frank ve snaze posílit své postavení a získat jmenování novým říšským protektorem, se rozhodl využít Lidic jako ukázky svého "tvrdého postupu". Lidice měly být vypáleny a srovnány se zemí, dospělí muži zastřeleni, ženy uvězněny v koncentračních táborech a děti dány na vychování. Při Heydrichově pohřbu v Berlíně předložil svůj plán Hitlerovi a ten mu dal zelenou.

Navečer dne 9. června 1942 byly Lidice obklíčené jednotkami SS a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Starosta musel vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů.

Muži starší 15 let byli shromažďováni ve sklepě a chlévě Horákova statku. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu.

Ráno 10. června se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy, za úsvitu autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Mezitím byly zdi stodoly v sousedství Horákova statku obloženy slamníky a matracemi (proti odraženým střelám) a přichystána popravčí četa. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny.


Zastřelení muži

V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov včetně exhumace zemřelých, vykáceny stromy (mimo jediné hrušně nedaleko potoka, která byla Němci považovaná za uschlou, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. K odvozu suti byla na místě zbudována polní železnice. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn holým polem a jméno obce vymazáno z map

Běsnění nacistů ovšem pokračovalo. Dne 16. června 1942 bylo na střelnici v Praze-Kobylisích popraveno dalších 26 lidických obyvatel: sedm žen a osm mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve. Devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (sedm v práci, jeden v nemocnici, jeden se několik dní skrýval v lesích) a dva chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že již překročili věk 15 let.

Část dětí bylo vybraných k převýchově, zbývajících 81 bylo v červenci převezeno do vyhlazovacího tábora Chełmno a tam, pravděpodobně ještě téhož dne, usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Po válce se podařilo děti v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit je jejich příbuzným, bylo jich pouze 17.

Sto osmdesát čtyři lidických žen, které bylo převezeno do koncentračního tábora Ravensbrück. V koncentračních táborech a při pochodech smrti jich zahynulo 53.

Josef Goebbels nebyl publicitou kolem vyhlazení Lidic v Říši příliš nadšen. Právem se obával, že to ve světě vzbudí nebývalý rozruch a že to uškodí pověsti Německa i v neutrálních státech. Města a obce v Mexiku, Brazílii, USA, Austrálii se na protest proti nacistickému barbarství přejmenovávaly na Lidice; jménem Lidice byly křtěny právě narozené děti.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Skeptik
Sponzor fóra
Příspěvky: 8864
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Skeptik » 11 čer 2024, 07:17

Aniž bych chtěl jakkoli relativizovat tragédii Lidic ...

V posledním ročníku střední školy (1987) jsme vyhráli zájezd do SSSR ... Leningrad - Minsk - Moskva.
Z Minsku jsme měli zájezd do nějakého památníku Velké Vlastenecké Války - vesnice, či spíše městečka, která měla stejný osud jako Lidice, jen s pětinásobným počtem obětí. Součástí památníku byly i mramorové desky s vyrytými jmény obcí a vesnic se stejným osudem jako Lidice, Ležáky či Oradour-sur-Glane.
Ty jsme v seznamu rovněž našli, ale pamatuji se, že jen na území SSSR bylo takových sídel, zničených Němci, ale i Maďary, Slováky a Ukrajinci ve službách Německa, víc jak 2.000.

Pokud bychom si je měli všechny připomínat, měli bychom jich v kalendáři každý den několik :sad:
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire

Uživatelský avatar
Kolja
Senior redaktor
Příspěvky: 3293
Registrován: 07 úno 2017, 17:43

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Kolja » 11 čer 2024, 07:41

Už jen kvůli tomuto matematickému nepoměru nedokážeme pochopit citlivost Ruska na fašismus/nacismus. Lidice (ale i Ležáky, Javoříčko, Ploština) je hrůza, ale takových vesnic ve svazu byly stovky, na Ukrajině, v Bělorusku, v Rusku.

tomaspetr
Senior redaktor
Příspěvky: 4219
Registrován: 16 úno 2017, 20:13

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od tomaspetr » 11 čer 2024, 08:03

www.yandex.by/video/preview/5775014965016956076
verše Ilji Orenburga k výše napsanému. Není opřádání fašistům a ti, kteří dnes omlouvají jejich zločiny se sami stávají jejich poddělniky . A bude s nimi postupováno stejně.
Credo in me
Spero on Deum
Наше дело правое, победа будет за нами

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 11564
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od kenavf » 11 čer 2024, 18:26

Beneš na budúcu relativizáciu upozorňoval.
obrázok_2024-06-11_182551453.png
obrázok_2024-06-11_182759010.png
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Orwell: "Kto ovláda súčasnosť,ovláda minulosť".

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 8038
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Kalinac » 18 čer 2024, 22:15

Kostel SCM Praha.jpg
Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46877
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Alchymista » 19 čer 2024, 20:07

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... se-eliase/
Hašek: Čest památce hrdiny, pana generála Aloise Eliáše
Advokát a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek připomněl 82. výročí popravy předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše.

Generál Alois Eliáš

„Dnes večer uplyne 82 let od chvíle, kdy němečtí okupanti zavraždili protektorátního ministerského předsedu generála Ing. Aloise Eliáše. Když se stal v dubnu 1939 protektorátním premiérem, byla část naší veřejnosti šokována, že se voják a vlastenec propůjčil ke spolupráci s okupanty. Jiní lidé věřili, že legionář a známý generál udělá vše možné, aby náš národ v těžkých chvílích ochránil. Gen. Eliáš se tehdy vyjádřil takto “Přijmu-li tuto nabídku, nakonec mne oprátka nemine. Nepřijmu-li tuto funkci, dostane to možná nějaký darebák, který může našemu národu a vlasti způsobit nedozírné škody. Proto jest mou povinností přijmout to.“ Byla to prorocká slova…

Alois Eliáš se narodil 29.9.1890 v rodině krejčího na Královských Vinohradech. Po absolvování České vysoké školy technické si na jaře 1911 jako geodet našel zaměstnání u firmy, která prováděla stavební železniční práce na různých místech monarchie. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k c. a k. pěšímu pluku 28, s nímž odjel na východní frontu. Zde padl po několika dnech do ruského zajetí, byl převezen do vnitrozemí Ruska a jako zajatec se věnoval své geodetické práci, tentokrát pro ruského cara. V zajetí se Eliáš přihlásil do čs. legií a v říjnu 1917 odjel do Francie. Tam absolvoval důstojnickou školu v St. Maixent a jako příslušník 21. čs. střeleckého pluku se zúčastnil krvavých bojů na Aisně a u Terronu, kde byl vyznamenám např. řádem Čestné legie.

Zpět do vlasti se vrátil na počátku ledna 1919 a ihned se zapojil do války s Poláky na Těšínsku i bojů proti maďarským bolševikům na Slovensku. Po jejich skončení se rozhodl být profesionálním vojákem. Později absolvoval Vysokou školu válečnou v Paříži a prošel mnoha významnými vojenskými funkcemi, působil na Hlavním štábu v Praze, byl velitelem chomutovské 2. pěší brigády, v roce 1933 se stal velitelem 3. divize v Litoměřicích a na podzim 1935 převzal funkci velitele nově zřízeného V. sboru v Trenčíně. Byl také stálým členem čs. delegace na konferenci pro omezení zbrojení v Ženevě, zde se spřátelil s ministrem zahraničí Edvardem Benešem.

Ve vrcholové politice se Eliáš ocitl v podstatě náhodou, když byl po osudných mnichovských událostech 1. prosince 1938 jmenován ministrem dopravy v Beranově vládě, jež se 16. března 1939 změnila ve vládu protektorátní. O pět týdnů později se stal Eliáš jejím předsedou. Ač obviňován některými z kolaborace a zrady, byl již od prvních dnů v úzkém kontaktu s představiteli odboje, sám patřil mezi zakladatele vojenské odbojové organizace Obrana národa, napojen byl i na další - Politické ústředí, ÚVOD a Petiční výbor věrni zůstaneme (PVVZ).

Až do svého zatčení byl Alois Eliáš i ve spojení s Edvardem Benešem, který v té době stál v čele zahraničního odboje. Eliáš vedle toho financoval rodiny zatčených odbojářů. Jeho rozsáhlá odbojová činnost nezůstala utajena Němcům a gestapu. Již v den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy 27. září 1941 byl v Černínském paláci zatčen a vyslýchán včetně mučení. Nikoho vedle gestapu již známých skutečností neprozradil a v inscenovaném “soudním procesu” konaném 1. října 1941 v budově řídící úřadovny gestapa v Praze byl za zločiny velezrady, zemězrady a podporování nepřítele odsouzen k trestu smrti. Byl nucen pronést v protektorátním rozhlase potupný projev. V ykonání rozsudku smrti bylo Hitlerem odloženo na neurčito (původně žádal protektorátní prezident Hácha o milost pro Eliáše) a expremiér byl držen na Pankráci jako rukojmí. Jeho osud byl však zpečetěn po úspěšném útoku československých parašutistů na Heydricha.

V pátek 19. června 1942, tedy den poté, co sedm našich parašutistů svedlo v Resslově ulici svůj poslední boj s nacistickou stonásobnou přesilou, byl Alois Eliáš na přímý rozkaz říšského vedoucího SS Heinricha Himmlera odvezen na střelnici v Praze-Kobylisích a tam byl zastřelen. Těsně před popravou měl ještě odhodit svůj klobouk a odmítl i pásku přes oči, aby se mohl podívat do očí svým vrahům. Stal se tak jediným předsedou vlády okupované země, kterého nacisté popravili pro jeho odbojovou činnost. Čest památce hrdiny, pana generála Aloise Eliáše," uzavřel svůj komentář advokát a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (PRO).
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 17195
Registrován: 31 led 2017, 18:04

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od petrp » 13 črc 2024, 18:43

Vzpomínka na českého Elvise
Výborný český muzikant Karel Zich by se letos dožil pětasedmdesáti let, bohužel nás však předčasně opustil již ve svých pětapadesáti, přesně před dvaceti lety (13. července 2004). Rodák z našeho hlavního města se narodil 10. června 1949 a rozhodně v sobě nezapřel rodinnou muzikantskou krev. Dědeček Otakar Zich byl skladatelem, a navíc zakladatelem katedry estetiky Univerzity Karlovy. Druhý dědeček byl houslistou a violistou, profesorem pražské konzervatoře. A aby těch hudebně zaměřených příbuzných nebylo málo, strýc Jaroslav Zich vládl hbitými prsty na vysoké úrovni klavíru, byl i skladatelem a hudebním teoretikem.
https://www.vasevec.info/blogy/vzpomink ... eho-elvise
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Díky dlouholetým zkušenostem můžu konstatovat, že věci nefungují dobře, pokud jsou vypnuté...

lasib
Sponzor fóra
Příspěvky: 6219
Registrován: 01 úno 2017, 10:55

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od lasib » 18 črc 2024, 18:21

80 výročie od panychídy ukr. SS divízie Galicia v bitke pri Brody
Obrázek

Uživatelský avatar
Polite
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 6847
Registrován: 07 úno 2017, 21:48

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Polite » 21 črc 2024, 17:38

Len dodám...oproti pôvodnej fotke je tým znakom prekryty Himler pred nastupenymi Ukronackami...

A preklad nápisu: Včera oni, dnes Ty.
Chcel by som byť Stalinom. Nie preto aby som bol ako on. Ale preto, aby som vedel, či mohol konať inak...

Skeptik
Sponzor fóra
Příspěvky: 8864
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Skeptik » 21 črc 2024, 20:03

Nápis je asi správně. Ale já bych do toho nešel.
14. divize SS Galizien byla poslána na frontu u Brodů na Ukrajině v červnu 1944. Nedostatečně vyzbrojená, špatně vycvičená a s mužstvem postrádajícím motivaci neměla šanci proti silnému úderu Sovětů, který byl zahájen jako součást mohutné letní ofenzívy Rudé armády. Divize byla rychle obklíčena a rozdrcena, pouhým 3 000 mužům z 15 000 jejích příslušníků se podařilo dosáhnout německých linií.
VČERA ONI, DNES TY
To jako fakt :shock:
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10512
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od skflanker_ » 25 črc 2024, 20:42

Výkon Svetlany Savickej
Pred 40 rokmi prvý krát na svete kozmonautka Svetlana Jevgenijevna Savickaja (Светлана Евгеньевна Савицкая) vystúpila do otvoreného vesmíru.
Jej druhý let sa uskutočnil od 17. do 29.07.1984 (posádka kozmickej lode Sojuz T-12 (Союз Т-12)) s veliteľom Vladimirom Džanibekovym (Владимиром Джанибековым) a kozmonautom-výskumníkom Igorom Volkom (Игорем Волком). Dňa 25.07.2024 Džanibekov (Джанибеков) a Savickaja (Савицкая) vystúpili do otvoreného vesmíru a úspešne ukončili misiu. Práca mimo paluby Saljuta (Салюта) trvala 3 hodiny a 35 minút. Hlavnou úlohou bolo otestovať nový univerzálny ručný prístroj (URI). Savickaja (Савицкая) samostatne vykonávala operácie rezania, zvárania, spájkovania kovových plátov a práškovania. Svetlana Jevgenijevna dokázala efektívnosť kozmonautiek nielen na palube orbitálneho vedeckého komplexu, ale aj mimo neho.
Na fotografii: členka posádky Sojuzu T-12, letová inžinierka Svetlana Savickaja (1); Vladimir Džanibekov a Svetlana Savickaja pripravujú URI pred výstupom do otvoreného vesmíru (2); Savickaja pracuje na palube stanice (3 - 4).
20240725.jpg
Zdroj https://vk.com/wall-30315369_573349 z 25.07.2024
+
Video https://vk.com/video-104764077_456286248 dĺžka 6:26 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_532552 / https://t.me/kosmo_museum/3360 z 25.07.2024 + ďalšie info

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 8038
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Kalinac » 27 črc 2024, 01:02

Den památky dětí - Oběti války na Donbasu

Dne 27. července 2014 zahájily ozbrojené formace Ukrajiny masivní útok ze systémů Grad na centrum Horlivky
TASS-DOSSIER. Doněcká lidová republika ctí 27. červenec památné datum - Den památky dětí - obětí války v Donbasu.
Bylo zřízeno 11. července 2022 dekretem hlavy republiky Denise Pušilina.
Donbas.jpg
Donbas.jpg (56.12 KiB) Zobrazeno 2268 x
Historie
Po státním převratu na Ukrajině, který v únoru 2014 zorganizovali stoupenci evropské integrace, se obyvatelstvo jihovýchodních regionů země, převážně rusky mluvící, odmítlo podřídit novým úřadům. V Doněcké a Luhanské oblasti začaly masové protesty a byly vytvořeny lidové milice. Na jaře 2014 byly v návaznosti na výsledky referend o sebeurčení Donbasu vyhlášeny Doněcká a Luhanská lidová republika (DLR a LLR).
Oficiální Kyjev zahájil "protiteroristickou operaci" proti obyvatelům Donbasu. V létě 2014 střety mezi ukrajinskou armádou a formacemi místních nacionalistů a oddílů milicí přerostly v totální nepřátelské akce za použití těžkých obrněných vozidel a letadel. Ozbrojený konflikt trval osm let, během těchto let zemřelo asi 14 tisíc lidí. V roce 2022 se eskalace zintenzivnila, orgány republik se obrátily na Ruskou federaci s žádostí o pomoc. Dne 21. února 2022 Rusko uznalo nezávislost DLR a LLR a 24. února zahájilo speciální vojenskou operaci (SMO) na Ukrajině. Dne 30. září 2022 se Doněcká a Luhanská lidová republika, stejně jako Záporožská a Chersonská oblast, staly po referendech součástí Ruské federace jako její poddaní.
Události z 27. července 2014
Volba data Dne památky dětí – obětí války na Donbasu je spojena s tragickými událostmi, které se odehrály v Doněcké lidové republice v roce 2014.
V neděli 27. července 2014 zahájily ozbrojené formace Ukrajiny masivní útok ze systémů Grad na centrum Horlivky. Poté bylo zabito 22 civilistů, včetně 4 dětí. Mezi nimi byla i třiadvacetiletá Kristina Zhuk se svou desetiměsíční dcerou Kirou. Dostali se pod palbu, když se procházeli v místním parku.
Těla zavražděných byla nalezena ležet pohromadě, zatímco matka držela svou dceru blízko u sebe. Kvůli této póze se Kristině později začalo říkat "Madona Gorlovka". Události z 27. července zůstaly v historii Donbasu jako "Krvavá neděle".

Matka Kristiny Zhukové požadovala, aby byli pachatelé potrestáni. Adresovala dopis Marině Porošenkové, manželce tehdejšího ukrajinského prezidenta, ale nedostala odpověď.
Dne 7. května 2016 byl v Gorlovce, na náměstí, kde zemřely Kristina a Kira, otevřen památník obětem války na Donbasu "Smutek a smutek". Skládá se ze dvou polooblouků, které symbolizují ruce rodičů, kteří se snaží chránit své děti před mušlemi, a černého zvonu mezi nimi jako symbolu smutku.
Každý rok v Den památky dětí - obětí války v Donbasu 27. července se v Doněcké lidové republice, stejně jako v mnoha ruských městech a osadách, konají vzpomínkové akce a akce věnované památce mrtvých dětí. Organizují je zástupci státních a veřejných struktur, komisaři pro práva dětí v zakládajících subjektech Ruské federace, pracovníci v oblasti vzdělávání, kultury, odborníci na mládežnická centra, dobrovolnické organizace, členové dětských veřejných rad a další.

https://tass.ru/info/21455875

Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 10570
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od homer » 28 črc 2024, 08:26

„Tak nám zabili Ferdinanda.“ Těmito slovy, která k Josefu Švejkovi, poddanému rakousko-uherské monarchie, promluvila jeho služebná, začíná jeden z nejslavnějších románů o první světové válce.

Touto vraždou v Sarajevu, kterou přesně před 110 lety, 28. června 1914, spáchal Srb Gavrilo Princip, začíná historie samotné první světové války. Smrt rakouského arcivévody Františka Ferdinanda byla spouštěčem událostí, které vyhodily Evropu do povětří a poslalo ji do éry velkých převratů a kolapsů říší, jejichž důsledky dodnes postihují celý svět.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/202 ... vou-valku/

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10512
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od skflanker_ » 29 črc 2024, 20:53

29.07.1974 =pred 50-timi rokmi bola na príkaz vtedajšieho predsedu KGB Jurija Andropova vytvorená elitná špeciálna skupina „A“, neskôr známa ako skupina „Alfa“.
20240729.jpg
Zdroj https://t.me/spravy_slovakia/7909 z 29.07.2024
Sladkov o skupine "Alfa" https://vk.com/video-104764077_456286293 video 23:13 min.
Zdroj https://vk.com/wall-104764077_532857 / https://t.me/Sladkov_plus/11067 z 29.07.2024

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10512
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od skflanker_ » 29 črc 2024, 21:08

29.07.1939 = pred 85-timi rokmi vznik OBK Suchoj (ОКБ Сухой)
20240729.jpg
Video https://vk.com/video-211699782_456239413 dĺžka 13:16 min.
Zdroj https://vk.com/wall-211699782_20164 z 29.07.2024

IgorT
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 8224
Registrován: 01 úno 2017, 10:55

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od IgorT » 04 srp 2024, 16:33


Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46877
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Alchymista » 08 srp 2024, 14:35

08.08.08
Pred 16 rokmi, v deň začatia XXIX. Olympijských Hier v Pekingu, zaútočilo Gruzínsko na Južnú Osetiu. Nočným útokom na Cchinvali, delostreleckou a raketometnou paľbou na spiace mesto sa Saakašviliho režim pokúsil dobyť separatistické územia. Hlavným cieľom gruzínskeho ostreľovania v Cchinvali bola základňa ruských mierových síl s mandátom OSN.
Päťdňový konflikt skončil porážkou gruzínskych síl a víťazstvom Abcházska, Južnej Osetie a Ruska.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 46877
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od Alchymista » 11 srp 2024, 20:44

https://casopisargument.cz/58785

Druhá čínsko-japonská válka (1937–1945). Datace počátku druhé světové války
Historik Jiří Malínský se dnes zaměřil na téma druhé čínsko-japonské války a vzniku druhé světové války z ne-eurocentrického pohledu.

Europocentrismus a Čína
7. červenec 1937 je globálně významné datum, které uniká většině nejen současných Evropanů, ale stejně určitě se vymykalo poznání i jejich předků. Europocentrismus, pojem, který mohl krášlit dějiny našeho kontinentu snad ještě na přelomu předminulého a minulého století, vyšuměl první světovou válkou. Pád kiplingovského mýtu bílého muže, který se stal sám sobě nejnebezpečnějším nepřítelem, započal právě v této citlivé době a ve dvacátých letech minulého století, kdy podstatně zesílil národně osvobozenecký boj podrobených kolonií a polokolonií, který se vztáhl i na ta území, jež osídlili evropští kolonisté; v podstatě ztratil svůj historický význam.

Čína se na rozdíl od Indie nikdy nestala skutečnou kolonií evropských velmocí. Byla příliš veliká a až neuvěřitelně lidnatá a nechtěnou zábranou vnější expanze se staly i západní velmocenské neshody a sváry. Navíc po svém vítězství v první čínsko–japonské válce (1894–1895) na počátku minulého století zastavilo Ruské carství-impérium za podpory konkurenčních velmocí Japonsko ve válce, která obnažila vnitřní rozervanost a zaostalost tohoto východoevropského státu se severoasijským přesahem (1904–1905). Japonské císařství, které reformami Meidži nakouklo do dvacátého století, a bylo vzděláváno mj. evropskými poradci, ovládlo základny v severovýchodní Číně, jižní Sachalin a Koreu. Ruské revoluce zejména roku 1917 nezůstaly na Čínu bez vlivu. Ale nápory evropských velmocí a USA nebyly pro dynastii Čching (1644–1912) to jediné; dynastie byla současně vystavena i těžkým vnitřním otřesům.

Meziválečná Čína byla časem vnitropolitické fragmentace, posílení již existujících různých kolonialistických záchytných bodů a zprvu spojenectví a pak rozkolu mezi Národní stranou a Komunistickou stranou Číny. Sunjatsenův nástupce generál Čankajšek (1887–1975) se snažil svou vlast sjednotit, současně však byl jen jedním z mnoha adeptů na ovládnutí této posunjatsenovské Číny soupeřících rivalů. To usnadňovalo realizaci dalších japonských záměrů, která vyvrcholila r. 1931 okupací dnešní severovýchodní Číny (z formálně právního hlediska loutkový stát Mandžukuo, v jehož čele stál poslední panovník mandžuské dynastie Čching Pchu I /1906–1967/). Největší stát východní a jihovýchodní Asie balancoval na pokraji ztráty své národní a státní existence.

Léta občanské války, která se zdaleka neomezovala na Čankajškovu rivalitu s Mao Ce-tungem (severní pochod), druhý největší asijský stát ještě více vnitřně sžírala a oslabovala; časté incidenty, k nimž nadto mezi Číňany a Japonci docházelo, byly však z obou stran v tomto několikaletém mezidobí (1931–1937) utlumovány. Japonské kolonialistické ambice rostly; asijský nový řád, proklamativně hlásající skoncování s nadvládou bílých, byl jen chabou ideologickou zástěrkou toho hlavního: nezřízených velmocenských ambicí autoritativního Tokia snažícího se nalézt jak zdroje surovin pro sílící japonský průmysl, tak levná odbytiště pro jeho výrobky.
Pekingský incident

Válku zahájil jeden z těchto incidentů – japonské ostřelování historického mostu Marca Pola na jihozápadě Pekingu, které proběhlo 7. července 1937. Japonská vojska postupně obsadila široký příbřežní pás čínského území, který se táhl od jižní hranice Mandžukua do střední Číny a zahrnul v sobě ústí největších čínských řek Žluté (Chuang-che) a Modré (Jang-c´-tiang) včetně hlavního města Pekingu (mimoto tu byly zřízeny japonské pobřežní enklávy mezi jižní hranicí japonského záboru a severní hranicí Indočíny). V Nankingu byla vytvořena kolaborantská projaponská čínská vláda.

Japonský expanzionismus se však vztahoval i k západnímu směru: mezi jeho cíle patřilo také obsazení samostatného Vnějšího Mongolska; to ovšem znamenalo přímé střetnutí se Sovětským svazem, který měl na tomto území rovněž své zájmy dané mj. možným bezprostředním ohrožením strategicky zvlášť významné Transsibiřské magistrály a současně i Přímořského kraje. Došlo ke dvěma jejich přímým střetům. Jestliže výsledek pohraničního boje na sovětsko–korejské (korejskojaponské) hranici u jezera Chasan v nejzazším jižním výběžku Přímořského kraje (červenec 1938) byl vykladatelný vícevýznamově-variantně (sovětským vojskům tu velel maršál Vasil Konstantinovič Bljucher /1890–1938/), obdobný, ještě vyhrocenější střet na řece Chalchyn Gol na sovětsko–mandžuské (čínskomandžuskojaponské) hranici opakovaně ohrozil (Transsibiřskou) Východosibiřskou dráhu a v Moskvě nemohl nevyvolat reminiscence na líté boje ruské občanské války (1918–1920/1922) v této oblasti.

Rozhraní Vnějšího a Vnitřního Mongolska nedaleko jezera Bujr Núr mělo pro Tokio i Moskvu mimořádný strategický význam a plně mu odpovídala i intenzita bojů (11. květen–16. září 1939); bojové nasazení bylo z obou stran na množstevní úrovni menších armád (několika armádních sborů). O významu, který této vojenské srážce přikládala Moskva, svědčí fakt, že 75 vojáků Rudé armády bylo vyznamenáno Zlatou hvězdou hrdiny SSSR. Chalchyn Gol se stal také počátkem strmé životní dráhy čtyřnásobného Hrdiny SSSR maršála Georgije Konstantinoviče Žukova (1896–1974). Japonci svůj podstatný neúspěch vyřešili podpisem sovětsko–japonské smlouvy o neútočení v Moskvě 13. dubna 1941; Moskvě dal důležitou jistotu boje na jedné (západní) frontě a podobný význam měl i pro Japonsko, které dosáhlo obdobné záruky na jeho tehdejším severozápadě a uvolnila jeho síly pro okupaci podstatné části Tichomoří a jihovýchodní Asie.
Členský stát Spojených národů

To už ale bylo v době, kdy svádělo tvrdé boje s čínskými národními (Čankajškovými kuomintangskými) a komunistickými vojsky (Komunistická strana Číny měla tehdy své centrum v severočínském městě Jen-an zhruba navazujícím na střední tok Chuang-che /Žluté řeky/). Hlavním japonským záměrem bylo získat kontrolu nad střední Čínou (zejména území mezi ústími Žluté a Modré řeky) včetně hospodářské metropole země Šanghaje a již připomenutého sídla Čankajškovy vlády v Nankingu v ústí Modré řeky (Jang-ć-ťiang; následným centrem Kuomintangu se po japonském dobytí Nankingu stal západněji položený Čchung-čching na středním toku Modré řeky). „Čínský incident“ – takto navenek bagatelizovalo Tokio své válečné zločiny a četné obtíže v Číně – odčerpával podstatnou část japonských ozbrojených sil a disponibilních hospodářských kapacit a v dalším průběhu druhé světové války limitoval zásadně také vojenské možnosti Tokia v jihovýchodní Asii a Tichomoří.

Čína se také stala pátou velmocí protifašistické koalice Spojených národů a po vzniku OSN na podzim 1945 v San Franciscu i pátým stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Čínský zástupce byl také účasten podpisu japonské kapitulace 2. září 1945 na palubě americké válečné lodi USS-Missouri, který znamenal konec historicky nejpustošivějšího a nejvražednějšího konfliktu dosavadních lidských dějin. Průběh kapitulačního aktu řídil kontroverzní americký armádní (čtyřhvězdičkový) generál Douglas MacArthur (1880–1964).
Periodizace a její problémy I

Periodizace válečných konfliktů je vždy otevřeným problémem zprvu politickým, později pak historické vědy. Dosavadním rysem již poněkud anachronickým rysem historických přístupů je jejich stále přežívající europocentrismus. Pokud ho lze akceptovat v případě první světové války, jejíž rozhodující bitvy se odehrály na území evropského kontinentu, v případě druhé světové války to už není zdaleka tak nesporný fakt. Nepopiratelná propojenost druhé čínsko–japonské války s bitvami a událostmi evropsky chápané druhé světové války je nepochybná. Rozsahem a počtem jejích obětí (vojenských kolem 2 900 000, civilních kolem 20–25 milionů) je plně srovnatelná s rozsahem válečných událostí, zločinů a škod na evropských bojištích. I kolem tohoto válečného konfliktu vznikla řada dalších „regionálních“ válek (Indočína, Malajsko, Singapúr, Filipíny, Barma, japonské spojenectví s Thajskem, Indonésie, Nová Guinea-Papua, tichomořské ostrovy), ze kterých Tokio budovalo svou loutkovou Východoasijskou sféru vzájemné prosperity.

Potenciálních zahájení druhé světové války mimoto může být více: okupace Rakouska Německem (12. březen 1938), mnichovský diktát (30. září 1938), porušení mnichovského diktátu Německem (15. březen 1939), západní válka (10. duben 1940), přepad SSSR (22. červen 1940) či vyhlášení koalice Spojené národy presidentem Franklinem Delano Rooseveltem (1882–1945) zakotvené v Deklaraci OSN (1. leden 1942, jejím východiskem byla Atlantická charta) na první washingtonské konferenci, ze které o tři léta později vznikla současná Organizace spojených národů postupně s více než 190 členy. Obdobně se vyvíjely i jiné velké historické konflikty (např. na počátku třicetileté války stála tzv. česká válka, tj. protihabsburské povstání českých stavů 1618–1620).
Periodizační otazníky a možné odpovědi

Podle dostupných informací se stále většinový názor povýtce evropských historiků kloní k názoru zachovat tradiční počátek druhé světové války, tj. 1. září 1939 jako datum přepadu Polska Německem. Proti této skutečnosti však nemluví jen uzavření paktu Molotov–Ribbentrop a fakt, že západní demokracie nebyly s to poskytnout Polsku přímou vojenskou pomoc (tj. Warszawa měla fakticky stejné možnosti odporu při absencí skutečné kolektivní bezpečnosti jako Praha na sklonku léta 1938 a také podle toho dopadla), tak i další konflikty, mj. sovětsko–finská válka (prosinec 1939–březen 1940). Vůbec nejpodivnější je pak více než půlleté období tzv. podivné války (září 1938–duben/květen 1940) na západní hranici Německa a hranicích zemí Beneluxu; to vše se dálo za úzkostného čekání a nejistoty již nacismem postižených států, národů i demokraticky smýšlejících osobností ze zemí, které okupovaly mocnosti Osy.

Intenzita konfliktů druhé čínsko–japonské války (Čína je svou rozlohou, rozprostraněností etnickou i kulturní ve všech ohledech plně srovnatelná s Evropou; pokud by Číňané opustili své současné písmo, obnažila by se i významná výrazná vnitřní kulturní diferencovanost Chanů /tj. etnických Číňanů/). Pro změnu dosavadního pohledu na dataci počátku druhé světové války mluví i skutečnost, že po 7. červenci 1937 byly do tohoto konfliktu prostřednictvím svých exkláv zataženy přímo i nepřímo západní velmoci, i fakt, že oficiální Čankajškova vláda spojenecky propojená s Komunistickou stranou Číny vstoupila do spojeneckých převážně demokratických struktur ještě před 1. lednem 1942 a byla také oficiálním zakládajícím členem Spojených národ a následně i nástupnické Organizace (S)spojených národů a stálým členem její Rady bezpečnosti.
Členské státy Spojených národů před datem oficiálního vzniku OSN 24. září 1945
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

hans
Redaktor
Příspěvky: 335
Registrován: 09 dub 2022, 17:24

Re: Kalendárium - připomenutí výročí, událostí...

Příspěvek od hans » 12 srp 2024, 10:26

Faktická poznámka k větě: "Léta občanské války, která se zdaleka neomezovala na Čankajškovu rivalitu s Mao Ce-tungem (severní pochod)".

Věta je nesmyslná. Během občanské války v letech 1927-1937, o které je řeč, žádná rivalita mezi Čankajškem a Maem neexistovala a existovat nemohla. Čankajšek byl vůdce jedné z válčících stran (Kuomintangu a jeho vlády); ale Mao byl sice jedním z významnějších představitelů komunistické strany, jiné z několika účastníků občanské války, ale po většinu dotyčného období byl jenom regionálním náčelníkem a ani nebyl v politbyru. Až v závěru války (1935-1937) se dostal do užšího vedení strany (5-6 členů neformálního stálého výboru politbyra) kde postupně převzal vojenské záležitosti (nikoliv však vedení strany ani vlády).

Odpovědět