Historie, kterou nás neučili...

[QVAK]

Nejtragičtější moment v historii Nejvyššího soudu: Při bombardování zemřelo 16 lidí

Nejtragičtější moment Nejvyššího soudu ČR se bezpochyby stal během druhé světové války. Při spojeneckém náletu 20. listopadu 1944 zemřelo v protileteckém krytu v centru Brna sedm soudců, tři úřednice, dva úředníci a čtyři zřízenci Nejvyššího soudu. O historickém momentu informuje poslední čtvrtletník Nejvyššího soudu AEQUITAS.

Památka těchto obětí historicky největšího a nejničivějšího náletu na Brno byla po válce uctěna velkou tryznou 17. prosince 1945. Při náletu dne listopadu 1944 v Brně zahynulo celkem 578 lidí, na 6.000 Brňanů zůstalo bez střechy nad hlavou. Brno přitom nebylo původním cílem náletu, kterým měly být průmyslové podniky na jihu Polska. Nad městem se ten den o tři čtvrtě na dvanáct dopoledne objevilo bezmála 150 bombardérů

http://www.ceska-justice.cz/2018/08/nej ... o-16-lidi/

[QVAK]

80. výročí Slavnosti sbratření v Holanech

Se vzrůstající hrozbou válečného konfliktu v Evropě v důsledku rostoucí agresivity hitlerovského Německa dochází koncem 30. let k aktivizaci vlasteneckých sil, projevům mezinárodní dělnické solidarity i spolupráci těch, kteří ještě donedávna stáli z různých důvodů spíše proti sobě, přestože jejich spory byly více otázkou osobní a taktickou než ideologickou. Jedním z projevů ukázkové schopnosti spolupráce a solidarity v dusné době výbojného a rasistického režimu v Německu bylo setkání v severočeských Holanech na Českolipsku dne 28. srpna roku 1938.

Jen měsíc před potupnými událostmi v Mnichově došlo k masivnímu vystoupení pracujících na podporu ohrožené republice a ve prospěch spolupráce a přátelských vztahů mezi lidem Československa a Německa.

http://www.czechfreepress.cz/podoteky/8 ... anech.html

[martanus]

Že se o tomto v srpnu moc nemluvilo. Doufám že se to bude probírat v říjnu při oslavách vzniku ČSR. :dobre:
Moc toho v češtině o této invazi USA do Ruska a roli českým legiím v této invazi není.
Nevíte jak daleko byli jednotky Bilých a dohody od Jekatěrinburgu 16. na 17. července roku 1918?

USA obsadili část RF od 8/1918 do 1922. Během pobytu v Rusku ztratili Američané na Dálném východě 189 vojáků.

15. srpna 1918 napadly USA Rusko a obsadili Vladovostok a okolí. Po porážce Kolčakovy armády a pádu jeho režimu začala intervence v Rusku ztrácet smysl, a tak na jaře roku 1920 opustila americká vojska hranice země. Americké jednotky zcela opustily Rusko až v roce 1922 a ostatní oblasti byly osvobozeny v polovině daného desetiletí.

Nejvýznamnějším střetem mezi Rusy a Američany na Dálném východě se stala bitva u obce Romanovka 25. června 1919, kde bolševičtí vojáci napadli Američany a způsobili jim ztráty ve výši 24 vojáků.

https://www.securitymagazin.cz/historie ... 61041.html

//-----------------------

Složitější a komplikovaný článek a kniha o invazi USA dává do souvislostí okolností dění kolem Českých legií

Britové Spojené státy předběhli a již 9. března 1918 se vylodili v Murmansku. 18. března se v Murmansku objevili i Francouzi a 27. května přivezl americký křižník Olympia oddíl americké pěchoty na ochranu zájmů USA v oblasti.

Generál Graves, jmenovaný velitelem amerických intervenčních vojsk, přistál ve Vladivostoku 2. září 1918. Přestože „nebyl ochoten zapojit se do války proti bolševikům“, „měl potíže i s vlastními muži, kterým musel bránit v zatýkání bolševiků“. „Francouzský ministerský předseda Georges Clemenceau poslal československému vojsku instrukce, aby obsadilo Transsibiřskou magistrálu jako přípravu na intervenci vojsk Dohody, čímž jen zvýšil očekávání Čechů na velké vojsko, které jim přijde na pomoc.“ Když se však „žádné posily nedostavily, byli Češi zmatení a demoralizovaní. V září a říjnu 1918 utrpěli sérii porážek ze strany bolševiků, které způsobily, že některé jednotky odmítly bojovat. Přes tyto porážky a vzpoury a navzdory početným žádostem Čechů, Britů a Francouzů jim Japonci a Američané odmítali poslat posily.“

„Možnost úspěšného působení Čechů na Sibiři ukončily dvě listopadové události. Zaprvé, 11. listopadu bylo podepsáno příměří mezi představiteli států Dohody a Centrálních mocností, které uzavřelo první světovou válku. Češi bojovali za znovuotevření východní fronty proti Centrálním mocnostem, ale tato fronta již nebyla nutná. Navíc bylo vyhlášeno nezávislé Československo, o něž usilovali. Měli pocit, že nastal čas vrátit se domů.“

Druhým zlomem byl převrat, jenž svrhnul sibiřskou vládu, složenou ze „socialistů-revolucionářů“ a liberálů. Moci se chopil admirál Alexandr Kolčak, který se prohlásil za „nejvyššího vládce vší Rusi“. „Češi pozorovali Kolčakovu reakcionářskou kliku zblízka“ – a „vypověděli jí poslušnost“. „Češi na Sibiři“ – hodnotil to sám Graves – „byli liberálně smýšlející lidí“, „mající autokracie dost“. „Jakmile si uvědomili, že boj s bolševiky znamená nejen zápas se všemi formami liberalismu, ale také podporu vlády, která byla ponechána v rukou lidí zastávajících úřad již během romanovské dynastie a pravděpodobně s carskou představou vládnutí, potom nemohli kráčet dál po boku Anglie, Francie a Japonska.“

http://www.stripkyzesveta.cz/cz/knihovn ... e-do-ruska

[QVAK]

martanus, v Sudetech byla dlouhodobě až do voleb 1935 nejsilnější partají německá soc. dem. DSAP........Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako „poslední demokratické bašty“.......... https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bme ... v_%C4%8CSR Spolu s ČSDSD v Sudetech velmi úzce spolupracovali. Až díky působení ČS vlád během Velké recese získala většinu u německého obyvatelstva v Sudetech SdP kam přešli např. i voliči a členové konzervativní DNP i bývalí členové jiných na čas zakázaných sudetoněmeckých partají které dříve spolupracovali se svými českými protějšky (jak na parlamentní tak komunální úrovni) a nikoli s nácky. Volby v r. 1935 byly přelomem spolu s předchozím zákazem všech sudetoněmeckých partají.

[martanus]

Ta invaze USA na dalném východě mě zaujala. Máte k tomu něco zajímavého?


Je možné, že za zabitím Romanovců stojí nepřímo české legie?

Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918.
Jekatěrinburg byl jakožto strategické místo Transsibiřské magistrály od 25. července 1918 do července 1919 v rukou československých legií.

Takže kdyby se Legie nepřiblížili k Jekatěrinburg tak by nejspíš carská rodina žile déle. A protože obsadit Transsibiřskou magistrálu nařidili USA a a jejich spojenci pří invazi tak ze smrt Romanovců nepřímo mohou nejspíš také.

To jsem nevěděl.

Ted už chápu to mlčení kolem legii jak za ČSSR tak ted za EU. A důvody vzniku ČSR, zásluhu USA a Francie na jeho vzniku a Stalinové čistky.

//-------------------------------------

Nevíte je někde na webu jak se s veliteli a vojáky vypořádali seveřané v USA. Měli intervenční tábory? Nikde k tomu nic není.

[kenavf]

Pre bolševikov bol cár nebezpečný ak by zostal živý, preto bol jeho osud spečatený a okolité dianie( blízkosť légií) na to asi nemala vplyv.

[gandalf]

A pro trockisty ne? :-)

[gandalf]

Mimo téma - prababička mého synovce byla Ruska a podle rodného listu Romanova /děda jeho táty si jí přivezl z I. SV/

[modrak]

Invázia do Ruska - príbeh "vlkodavov", USA invázie do Vladivostoku - je komický od začiatku do komicko trpkého konca. V podstate to bola armáda, bez jasného cieľa, plánu, rozkazov. Wilson zistil, že Japonci chcú obsadiť Vladivostok a Primorie. Preto sa rozhodol pod pláštikom pomoci "spojencom", vyslať tam tiež nejakú tu armádu. Nie však, ako to píšu pseudohistorici na boj s boľševikmi, ochranu záujmov USA, šírenie demokracie a pod., ale na boj s Japoncami. Aby sa tam neudomácnili. Preto aj veľmi vágne rozkazy, improvizácia, protichodné správanie atď. Keď zistili, že bolševici sú dostatočné silný, aby udržali Japoncov na uzde a ďaleko od Vladivostoku, zbalili sa a šli domov. Toľko v krátkosti o tejto prazvláštnej invázii.

Príchod légii do Jekaterinburgu zasadil carovi poslednú ranu takpovediac z milosti. Rozsudok smrti ale nepodpísali ani legionári, ani bolševici. Ten podpísali Kerenského demokrati a vláda V. Británie. Im to iba hodili na krk, aby sa sami mohli prezentovať, že sú čistý. Taký klasický príklad, ako zabíjať po demokratický s čistými rukami.
Car ako politik a ikona bol odpísany aj u bielych, viď aféra okolo smrti Rasputina. Oveľa väčšiu cenu by mal car pre boľševikov ako živý zajatec. Bol symbolom nástupníctva boľševikov po ňom, symbol víťazstva atď. Preto ho zabili skôr v zúfalstve ako plánovane. Ak by chceli, mohli by ho zabiť už dávno.

[QVAK]

Ve své podstatě Amíci odřezali Japončíky od sibiřských surovin včetně zlata. Se Sibiří v zádech by byli po 20. letech podstatně nebezpečnější a navíc by nemuseli dlouhodobě plýtvat svými omezenými zdroji v Číně. Takto mohli Anglosasové Sibiřské zdroje až do r. 1930 kdy byly zrušeny koncese vydávané Trockého komisí využívat ve svůj prospěch. Např. http://stuter.fsv.cuni.cz/index.php/stu ... le/231/190

[Tomas BB SK]

ČS legie a ich ocakavania (plany) ako aj realita a rok 1968 o obsadenie CSSR - aky je v tom rozdiel? Nadava sa na rusov a nasa vina akoze neexistuje... Neviem ci pociny nasich legii neboli ovela horsie ako bratska pomoc v 68-mom...

Karma je zdarma a funguje...

PS (obavam sa co sa bude diat nasim detom kedze uspesne pomahame "oslobodzovat" afganistan ...)

[martanus]

Čím více o té invazi USA na východ Ruska čtu tím je to zajímavější.:dobre:

Divím se že to PR RF nevyužilo vždyt je ted 100 let od té akce. Nejenže by to zrušilo ty 4 roky negativní kampaně proti RF ale pomohlo i Trumpovy a dalším. Proč RF neudělá putovní výstavu v USA o napadení Ruska USA v 1918 - 1922

Nešlo o Japonsko! Naopak se s Japonskem spojili.
USA, GB a FRancie chtěli zdroje na východě Ruska. A dosadit do vedení Ruska jim spřátelenou vládu. Proto se spojili i s Japonskem, Kanadou a dalšími a provedli invazi.

Proto se tam vylodili. Proto vedli do zimy 1918 expanzivní útočné akce. Za účelem obsazení Magistrály. Proto československé legie obsadili Jekaterinburg, bylo to na jejich rozkaz. Proto díky Legiím vznikla ČSR. Byl to handl za podporu USA a spojenců v Rusku. Atd...

Ted všude píší, že hlavní důvod byl záchrana československých legiií. :dobre:
československé legii byli přitom hlavní částí plánu na obsazení Sibiře. Bez vzniku CSR by nejspíš za USA nebojovali.

Plány USA zmařilo počasí, špatná logistika, roztříštěnost opozice.

Ted chápu proč české legie zásadním způsobem přispěli k vzniku ČSR. A po neúspěchu operace USA ČSL stáhli jako ted stahují podobné legie z Sýrie.

https://en.wikipedia.org/wiki/Siberian_Intervention

http://www.journal.forces.gc.ca/vo8/no3/moffat-eng.asp
atd...




Spojenci v invazi na Sibiř. Chabí tam Francouzi.

[modrak]

Martanus - USA boli spojenci s Japonskom, keď vstúpili do 1.sv. vojny. Japonsko malo pakt s V. Britaniou a preto vypovedala vojnu Nemecku a bolo spojencom Ruska. Aspoň oficiálne, rovnako ako s USA . Ale už po februárovej revolúcii "pošilhávalo" po Prímory a po vzniku Ďalekovýchodnej soc. republiky sa aj začalo angažovať v oblasti. Čo sa samozrejme nepáčilo USA. Ani USA, GB, FR sa nechceli v oblasti zapliesť, ale keď to už Japonci spustili, museli tam poslať svojich vojakov, aby ho zabrzdili. Plány USA zmarilo hlavne to, že žiadne nemali. Preto sa ani invázia nespomína na oboch stranách. Svoje koncesie USA v Rusku mali, takže nejaké silné vojenské vystúpenie by bolo skôr kontraproduktívne. Preto aj balansovali od bolševikov až po rôznych demokratov. S príchodom vojsk Bľuchera odišli všetci domov, teda okrem zúfalcov Pepeľajeva.

[martanus]

...

USA a GB plány měli. Proto I USA, GB, Francie a další podporovali vznik ČSR. Kvůli legiím.

USA přemlouvalo Japonsko k intervenci. Ne že by ji bránilo. Japonsko bylo součásti intervenčních armád.

Yet, antipathy between the United States and Japan prevented the formation of an Allied policy on action in Russia. More than half a year of negotiations occurred before a decision on military intervention was achieved. It was not until August 1918 that the political leadership in Japan, France, the United States, and Britain finally agreed that combined military intervention in Siberia was required.

Nicméně antipatie mezi Spojenými státy a Japonskem zabránila vzniku Alianční politiky na akci v Rusku. Před rozhodnutím o vojenském zásahu došlo k více než po půl ročním jednání. Až v srpnu 1918 se politické vedení v Japonska, France, Spojených států a Británii nakonec rozhodlo, že je zapotřebí kombinovaná vojenská intervence na Sibiři[

Zde je hezký článek o této intervenci.
http://www.journal.forces.gc.ca/vo8/no3/moffat-eng.asp

nebo zde
https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_ ... in_Siberia

Hlavní iniciatoři byly GB a USA.

Američtí, Japonští, Francouští a Britští námořnici ve Vladivostoku


Intervenční armády + Francie Kanada co na fotce nejsou.

[martanus]

Zde je zajímavý dokument k tomu.

Se divím že Rusko nevede v GB a USA žádnou informační osvětu ohledně této akce před 100 lety. Snížilo by to mediální napětí.

[modrak]

Martinusi, ale tvoj zdroj na wiki jasne píše, že iniciátorom invázie bolo Japonsko, ostatný sa pridali ako je ho brzda. Japonci už pred invázou zaberali nejaké to územie z Mandžuska, takže obsadenie Vladivostoku mala byť iba taká čerešnička. Preto napr. vláda USA protestovala, aby v Primorsku bola Japonska okupácia, musela sa ustanoviť vláda tamojších demokratov a Japonsko muselo vojenský spolupracovať s ostatnými.

[martanus]

Asi nečteme stejný článek. Ja tam čtu něco jiného
Ten článek je hlavně o intervenci Japonska popis ostatních státůje jinde.
https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_ ... in_Siberia

Jiné zdroje to popisují mnohem podrobněji a Japonsko určitě nebylo iniciátorem invaze to GB a USA.

The Japanese were initially asked by the French in 1917 to intervene in Russia but declined.[3] However, in February 1918, a "Siberia Planning Committee" was formed by the Imperial Japanese Army General Staff and the Army Ministry with the aim of exploring the possibility that the Tsarist collapse was an opportunity to free Japan from any future threat from Russia by detaching Siberia and forming an independent buffer state.[3] The Army proposed attacking on two fronts, from Vladivostok to Khabarovsk along the Amur River and also via the Chinese Eastern Railway to cut off the Russian Trans-Siberian Railway at Lake Baikal.[4] The Japanese government, then under the civilian leadership of Prime Minister Hara Takashi refused to undertake such an expedition.[3]

In late 1917, the Japanese government was alarmed to find that the British government, despite the Anglo-Japanese Alliance, had approached the United States about a possible joint intervention at Vladivostok, without consulting Japan. In December 1917, the British agreed that such a force should include Japan, but before the details could be worked out, the British ordered HMS Suffolk from Hong Kong to Vladivostok.[2] Japanese Prime Minister Terauchi Masatake was outraged and ordered the Imperial Japanese Navy to reach Vladivostok first. The task was assigned to Rear Admiral Katō Kanji with the battleships Iwami and Asahi. With crews working day-and-night over the new year holidays, Iwami was able to depart from Kure Naval District on January 9, 1918, and arrived at Vladivostok on January 12, only two days before HMS Suffolk. Asahi arrived on January 17, and became Katō's flagship. USS Brooklyn, which had been stationed at Vladivostok until December 1917, returned on March 1.[2]

It was the original intent that this show of force by Allied warships would enhance the confidence of the local anti-Bolshevik forces and help restore public order; however, this proved to be overly optimistic. After an armed mob looted a Japanese-owned store, killing its owner, the Japanese government, without waiting for an investigation of the murder, permitted the landing of marines, who proceeded to occupy the entire city. The British also landed 100 marines to protect their consulate, but the Americans took no action.[2] In July 1918, President Wilson asked the Japanese government to supply 7,000 troops as part of an international coalition of 25,000 troops, including an American expeditionary force, planned to support the rescue of the Czechoslovak Legion and securing of wartime supplies stockpiled at Vladivostok. After heated debate in the Diet, the administration of Prime Minister Terauchi agreed to send 12,000 troops, but under the command of Japan, rather than as part of an international coalition.

Ve skratce.

1917 Francie požádala Jponsko o interevnci proti Rusku. Japonci to odmítli. V únoru 1918 Japonci připravili plán na intervenci do Ruska. Ale Japonská vláda, pod civilním vedením premiéra Hary Takashiho odmítla uskutečnit takovou expedici. [3]

Koncem roku 1917 byla japonská vláda znepokojena zjištěním, že britská vláda navzdory anglo-japonské alianci oslovila Spojené státy ohledně případné společné intervence do Vladivostoku bez konzultace s Japonskem. V prosinci 1917 se Britové dohodli, že taková síla by měla zahrnovat Japonsko, ale ještě předtím, než by bylo možné podrobně zpracovat detaily, objednali Britové HMS Suffolk z Hongkongu do Vladivostoku. [2] Japonský premiér Terauchi Masatake byl pobouřen a nařídil, aby japonské námořnictvo dorazilo do Vladivostoku jako první. Tento úkol byl přidělen kontraadmirálovi Katovi Kanji s bitevními loděmi Iwami aAsahi . S posádkami, kteří pracovali den a noc během prázdnin, Iwami byl schopen odjet z Kure 9. ledna 1918 a dorazil do Vladivostoku 12. ledna, jen dva dny před HMS Suffolkem . Asahi dorazil 17. ledna a stal se Katovou vlajkovou loď. USS Brooklyn , který byl umístěn ve Vladivostoku až do prosince 1917, se vrátil 1. března. [2]

V červenci 1918 prezident Wilson požádal japonskou vládu, aby dodala 7 000 vojáků jako součást mezinárodní koalice 25 000 vojáků, včetně amerických expedičních sil , plánovaných na podporu záchrany Československá legií :dobre: a zajištění vojenského materiálu uloženého ve Vladivostoku. Po vzrušené debatě na sněmu , administrativa premiéra Terauchi souhlasil, že pošle 12.000 vojáků, ale pod vedením Japonska, spíše než jako součást mezinárodní koalice.

Japonci nakonec nasadili 70 000 vojáků - mnohem víc, než jakákoli jiná mocnost spojeneckých sil předpokládala. ... Japonsko pokračovalo v podpoře vůdce bílého hnutí Admirála Aleksandra Kolčáka až do jeho porážky a zajetí v roce 1920 a také podporovalo režim Atmana Semenova

.

USA tam nebyli kvůli Japonska, ale kvůli svojim plánům jinak by odešli až po stažení Japonců a ne před jejich stažením. Plánem USA a GB byla podpora bílých a zdroje v RF a to jak přes československé legie tak i přes intervenční armádu.

[tomaspetr]

Co k našim legionářům říci? Můj praděda prodělal celou Ruskou anabázi, z Vladivostoku odplouval z posledním transportem a jeho charakteristiku občanské války si pamatuji dodnes. Na druhé straně mí přátele ze Sibiře nemohou dodnes v klidu mluvit o našich lidech tenkrát tam. Pravda bude někde uprostřed. Srovnáni s 68 asi ano, oboje to byla internacionální pomoc rádi světlých zítřků.

[martanus]

Já jen abychom si rozuměli.

Nechci znevažovat naše legionáře. O legionářích se ve školách neučí. Jen všichni opakují, že mají zásluhu na vzniku ČSR.

Pořád jsem nechápal jakou, až ted když jsem se dozvěděl o invazi USA, GB, Japonska, Francie, Kanady, Číny, ard.. do Ruska jsem pochopil jejich zásluhu a okolnosti. Až ted mi to celé doklaplo a chápu důsledky I WW. A vidím situaci komplexně včetně následujícího období do IIWW. Jen mě trochu mrzí, že i díky nim zemřeli Romanovci. Byli drženi jako štít v johannesburgu.

Byli jen figurkami GB a USA na šachovnici, díky kterým se dostaloČeskoslovensko do zcela výjimečné pozice, jelikož se stalo jediným nástupnickým státem Rakouska-Uherska, jehož budoucí existenci spojenci uznali ještě před konáním Pařížské mírové konference v roce 1919. :jo:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_%C4 ... slovenska¨

Již v průběhu roku 1918 byl budoucí Československý stát mezinárodně přijat. Československé legie byly de facto uznány za spojeneckou armádu.[2] Československou národní radu uznaly za základ budoucí československé vlády postupně následující státy:
29. června Francie,
9. srpna 1918 Spojené království (Velká Británie),
3. září 1918 Spojené státy americké,
9. září 1918 Japonsko a
3. října 1918 Itálie.

Prozatímní československou vládu ustavenou dne 14. října 1918 s předsedou T. G. Masarykem v čele uznaly 15. října 1918 Francie, 23. října 1918 Spojené království a Srbsko, 24. října 1918 Itálie, 4. listopadu 1918 Kuba, 12. listopadu 1918 Spojené státy americké a 24. listopadu 1918 Belgie. Uznání dalších spojeneckých států následovalo. Československo se tak dostalo do zcela výjimečné pozice, jelikož se stalo jediným nástupnickým státem Rakouska-Uherska, jehož budoucí existenci spojenci uznali ještě před konáním Pařížské mírové konference v roce 1919.[3]

[Juraj]

Inymi slovami, ti, ktori dnes pluju na Rusko za "internacionalnu pomoc" ZSSR v roku 1968, by sa nad sebou mali vazne zamysliet. CS legie boli klucovou castou "internacionalnej pomoci" voci vznikajucemu ZSSR v roku 1918. Je symbolicke, ze obe udalosti oddeľuje presne 50 rokov.