Historie, kterou nás neučili...

[Aaron Goldstein]

Jak bylo řečeno v "Adéle"... U nás se všechno hned rozkecá... Ale oficiálně měli stupeň utajení PT-ZD...

[palo satko]

Ked som bol na ZVS tak naš tankovy pluk z Praslavic mal štabne cvičenie so scenarom ako bojuje v okoli rakuskeho Linca. Videl som aj operačnu mapu vratane atomovych uderov Američanov. Nakoniec hlavnou ulohou československej vojenskej taktiky bol utok a ked už obrana, tak obrana dočasna s naslednym rychlym prechodom do utoku. Je jasne, že priamy kontaktny boj odohravajuci sa hlavne na uzemi Zapadu z časti eliminoval americku prevahu v atomovych zbraniach. Nič ine realne nemohlo fungovat.

[Alchymista]

I s tím, že ČS verze tanků T72 mají mizernou radiační ochranu.

V porovnaní s čím?

[false_flag]

Pry s ruskými... Ale co chcete od děcka.. tehdy..

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/cnb- ... e-vystavu/
ČNB připravila k 75. výročí úmrtí Jaroslava Preisse, vrchního ředitele Živnostenské banky a architekta československého hospodářského osamostatnění, svou historicky první online výstavu

Česká národní banka připravila k 75. výročí úmrtí Jaroslava Preisse, vrchního ředitele Živnostenské banky a architekta československého hospodářského osamostatnění, svou historicky první online výstavu. Významného prvorepublikového národohospodáře v ní představuje na základě archivních dokumentů uložených v Archivu České národní banky.

Virtuální výstava o Jaroslavu Preissovi (1870-1946) nabízí návštěvníkům možnost seznámit se s jeho osobností a životem prostřednictvím unikátních archivních dokumentů a fotografií. Jedná se o dosud nejobsáhlejší ucelenou sbírku materiálů o Jaroslavu Preissovi dostupných veřejnosti online.

Přestože Preiss náleží mezi nejznámější postavy nejen meziválečného bankovnictví, ale i politického života, dosud k jeho osobě nebyla uspořádána žádná samostatná výstava, nebo mu v tematicky blízkých výstavách byla věnována jen omezená pozornost. Česká národní banka tak touto výstavou symbolicky vzdává hold osobnosti, která jednak utvářela moderní české bankovnictví a ekonomiku, ale zároveň stála i za vznikem bankovní budovy, v níž se v současné době nalézá právě ústředí České národní banky.

Z těch nejvýznamnějších prezentovaných dokumentů lze uvést část návrhu hospodářského zákona, osobní kartu Jaroslava Preisse ze Živnostenské banky, doktorský diplom nebo jeden z dopisů Karla Čapka.

Výstava je součástí online expozice ČNB. Byla otevřena vernisáží, která se uskutečnila 29. dubna 2021 současně s instalací busty Jaroslava Preisse v budově ústředí České národní banky v Praze.

[petrp]

Žádné spojence jsme neměli. Británie, Polsko, kapitál USA, SSSR. Martin Koller a začátek 2. světové války
Británie zásadně přispěla k začátku 2. světové války oslabováním Francie a snahou postavit Německo proti SSSR. Totéž si přál americký kapitál. Polsko před vznikem 2. světové války škodilo Československu a představa pomoci ze strany Sovětů v roce 1938 je iluzorní. Tak publicista a analytik v době výročí konce 2. světové války představuje čtenářům ParlamentníchListů.cz její začátek z pohledu Československé republiky.

Obsazení zbytkového území Československa německými ozbrojenými silami (die Wehrmacht) zahájené už 14. března 1939 a paralelní odtržení Slovenska bylo výsledkem vývoje v evropské zájmové bezpečnostní politice mezi světovými válkami. Československo nemělo reálnou možnost uvedený vývoj zvrátit ve svůj prospěch. Negativní úlohu sehrály rovněž opakující se hospodářské krize. Opět se potvrdil známý a evropskou historií mnohokrát potvrzený fakt, že nejhorší vztahy mívá stát se sousedícími zeměmi, stejně jako fakt, že v případě rozdílných zájmů nemají mezinárodní smlouvy ani hodnotu papíru, na němž jsou napsány. V mezinárodní politice rozhodují ekonomické zájmy podporované vojenskou silou.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... lky-662794

[Alchymista]

https://literarky.cz/civilizace/1876-ko ... davy-proud
Kolben: velkopodnikatel, který vsadil na střídavý proud

Spolupracoval s Edisonem i Teslou, v Praze soupeřil s Křižíkem a místo jednosměrného vsadil na střídavý proud. To je Emil Kolben, elektrotechnik, podnikatel, zakladatel a dlouholetý ředitel světoznámých továren značky ČKD. Dokument režisérky Libuše Rudinské přibližuje jeho profesní dráhu i život, krutě ukončený v koncentračním táboře. Film Kolben uvede ČT2 v premiéře v úterý 11. května od 20.55 hodin.

Stejně jako Baťa nebo Škoda byl strůjcem velkolepého podnikání, které ovlivnilo hospodářský vývoj v českých zemích na celá desetiletí. „Historicky stojí trochu ve stínu Tesly a Křižíka, přitom Emil Kolben byl nejen špičkový vědec, ale především fenomenální podnikatel. Sám nejprve nasbíral spoustu zkušeností v Americe, kde pracoval přímo pro Edisona i v Evropě, kde pracoval v Curychu pro firmu Oerlikon. Nakonec se ale vrátil do Prahy a založil elektrotechnickou továrnu, později Českomoravská-Kolben–Daněk. S více jak čtrnácti tisíci zaměstnanci mohl tento podnik směle konkurovat i Škodovým závodům. O to smutnější je, že Kolben byl sám nakonec deportován do Terezína, kde dva roky před koncem války zemřel,“ říká Martina Šantavá, v jejíž tvůrčí producentské skupině dokumentární film vznikl.

„Byla to velká osobnost a vizionář. Vědec, který si uměl vše dobře spočítat. Postavil fabriku, jež vyrobila sama sebe,“ doplňuje režisérka Libuše Rudinská, která zmapovala také současný osud jeho továren.

Hlavní linie snímku se věnuje konfliktu mezi vynálezci, kteří se mezi sebou přeli o výhody a nevýhody jednosměrného a střídavého proudu. Technologický rozvoj dal nakonec za pravdu Teslovi s Kolbenem. A právě sázka na střídavý proud pak byla základem jeho celoživotního podnikatelského úspěchu. Druhá linie příběhu sleduje životní osud Emila Kolbena, jehož židovský původ dostal až do koncentračního tábora. Neochránily ho podnikatelské úspěchy, rozmach továren, a dokonce ani angažovanost v německých spolcích.

[martanus]

9. června 1942 se konal pohřeb říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha.

Asi 200 tisíc truchlících obyvatel Prahy doprovodilo svého panovníka na jeho poslední cestě.

Tolik k Pražanům. Netušil jsem že jich bylo až tolik 1/5

https://politikus.ru/events/135795-vsya-sut-chehov.html

[Dragon]

A kolik z nich se hlásilo k německé národnosti ? Resp., bylo skutečně rodilých Němců ?

[Aaron Goldstein]

Během protektorátu žilo v Praze cca 42 000 Němců... K tomu je nutné přičíst úředníky okupačních úřadů s rodinami (GeStaPo, etc)... Tak dejme tom plus mínus autobus 50 000...

[skflanker_]

Pilotky Veľkej Vlasteneckej Vojny
1. Nataľja Meklin/ Наталья Меклин (1922-2005)
2. Jekaterina Rjabova / Екатерина Рябова (1921-1974)
3. Jevdokija Beršanskaja / Евдокия Бершанская (1912-1982) + Valentina Matjuchina / Валентина Матюхина (1915-1944)
4 . v streda Jekaterina Budanova / Екатерина Буданова (1916-1943) + sprava Marija Kuznecova / Мария Кузнецова (1918-1990) + zľava Lidija Litvjak / Лидия Литвяк (1921-1943)
5 Antonina Lebedeva / Антонина Лебедева (1916-1943)
6. Lidija Litvjak / Лидия Литвяк (1921-1943)
7. Marija Dolina / Мария Долина (1922-2010)

Zdroj https://vk.com/wall-173678697_175452 z 09.05.2021 + viac foto
+ v diskusii ČB foto z 06/1945 z prípravy na Prehliadku víťazstva:
Zľava doprava: Р.С. Гашева, И.Ф.Себрова, Н.Ф.Меклин, М.П.Чечнева, Н.В.Попова, С.Т.Амосова, Е.А.Никулина, Е.Д.Бершанская, М.В.Смирнова, Е.А.Жигуленко

[palo satko]

:sipka: Toto bol ten ozajstny feminizmus.

[Alchymista]

Masová vražda na konci vojny...
https://www.czechfreepress.cz/cfp-dopor ... valky.html
Co nevíte o válce Británie s Rudou armádou přímo v průběhu 2. světové války

Jurij Gorodněnko

V předvečer Dne vítězství Ústřední archív FSB RF odtajnil nové materiály týkající se Velké vlastenecké války, mezi kterými je obzvlášť zajímavá svědecká výpověď Vasilije Salomatkina, který byl za války v německém zajetí a v roce 1945 se stal svědkem toho, jak Angličané vyvraždili několik tisíc sovětských zajatých vojáků.

Salomatkinova svědecká výpověď byla zaznamenána ministerstvem státní bezpečnosti SSSR v květnu roku 1949. Vyplývá z ní, že 3. května 1945 britské vojenské letectvo potopilo německé zaoceánské dopravní lodě Cap Arcona a Deutschland, a také nákladní parník Thielbek. Tyto lodě se nacházely v přístavu německého města Lübeck a sloužily jako plovoucí vězení. V době leteckého útoku Angličanů se na lodích nacházelo 12 000 vězňů, kteří tam byli převezeni z nacistických koncentráků. Absolutní většina z nich byli sovětští zajatí vojáci.

Ráno 3. května 1945 anglická vojska vstoupila do Lübecku. Německá posádka kapitulovala a britské velení o tom velmi dobře vědělo, stejně jako vědělo, že se na palubě lodí v lübeckém přístavu nacházejí sovětští vojenští zajatci. Přesto angličtí letci nejen tato plovoucí vězení potopili, ale navíc cynicky dobíjeli ty, kteří se pokoušeli doplavat ke břehu. V důsledku toho zahynulo až 9 tisíc vězňů.

Tím ovšem tato tragédie neskončila. Sovětští občané, kteří to přežili, byli přesunuti do britského tábora pro vojenské zajatce, kde byli drženi v nelidských podmínkách. Z vězňů německých koncentráků se tak proměnili ve vězně britských koncentráků. A to bez ohledu na to, že byla Velká Británie povinna je neprodleně repatriovat do jejich Vlasti. Zcela jinak se tam ovšem chovali k německým vojákům a důstojníkům, které Britové zajali v Lübecku. Ti měli plnou volnost pohybu a dokonce si směli ponechat i své zbraně.

Poté, kdy byla tato svědecká výpověď Salomatkina odtajněna, „historik“ Dmitrij Chochlov označil vraždu tisíců sovětských vojenských zajatců za „exces pachatele“, tedy fakticky za „náhodu“, a to přitom, že sami Britové přiznali, že daná akce byla plánovaná.

V červnu roku 1945 vysoce postavený důstojník rozvědky Královského vojenského letectva Noel Till provedl šetření tragédie v Lübecku. Ve svém hlášení tvrdil, že britské velení zcela vědomě rozkázalo provést letecký útok na sovětské zajaté vojáky. Souviselo to s plánem britského premiéra Winstona Churchilla vést válku proti SSSR.

V dubnu roku 1945 hlava britského kabinetu vydala rozkaz vypracovat operaci Nemyslitelná (Unthinkable). Jednalo se o agresi USA a Velké Británie proti SSSR. Předpokladem bylo, že se tohoto útoku na Sovětský svaz zúčastní i zbytky Wehrmachtu. Příslušná dohoda byla uzavřena s vedením Třetí říše již v březnu roku 1945. Proběhlo to v rámci operace Sunrise, což byla separátní jednání mezi Anglií, USA a Německem ve Švýcarsku povolená osobně Hitlerem.

Podle přiznání generála SS Karla Wolffa scénář spolupráce domluvený na těchto jednáních předpokládal, že ty nejbojeschopnější jednotky Wehrmachtu ustoupí do oblasti Berlína, Šlesvicko-Holštýnska a bavorských Alp, a tam „budou čekat“, než se vojska USA a Velké Británie „střetnou v otevřených prostorách mezi těmito citadelami“ s Rudou armádou. A až se „mezi Rusy a Anglosasy rozhoří nevyhnutelný vojenský konflikt“, tak se zbytky německé armády připojí k Angličanům a Američanům.

Do dnešního dne se mělo za to, že operace Nemyslitelná byla pouze teoretickým plánem. Dokument odtajněný FSB dokazuje, že tomu tak nebylo. Vedení Královského vojenského letectva sledovalo zcela konkrétní cíl – likvidaci potenciálního protivníka. Po porážce Německa by tito zajatci ze SSSR doplnili řady Rudé armády a po spuštění operace Nemyslitelná by bojovali proti anglické a americké armádě. To tedy byl pravý důvod tragédie v Lübecku. Přičemž tato akce nebyla jediná!

Na dánském ostrově Bornholm dostal velitel německé posádky Gerhard von Kamptz od britského velení rozkaz „držet obranu proti Rusům“ do příchodu anglických vojsk dislokovaných v Hamburku. Němci se bránili až do 19. května 1945.

V západním Sasku v oblasti Schwarzenbergu německé jednotky kapitulovaly před sovětskou armádou až 24. června 1945. Do té doby také čekaly na Angličany a Američany.

Velení německých vojsk v Československu dostalo od Hitlera rozkaz kontaktovat americké velení už 23. dubna 1945. V souladu s tímto rozkazem německé uskupení v oblasti Prahy nepřestalo válčit ani po kapitulaci Německa. Nacisté čekali na příchod svých amerických spojenců.

Také v západní Jugoslávii německé jednotky a jednotky ustašovců držely obranu v očekávání svých anglických „partnerů“.

Německé jednotky dislokované v Řecku pod velením generálmajora Hanse-Georga Benthacka se okamžitě po kapitulaci Německa spojily s Brity v boji proti řeckým komunistům. Boje s partyzány, kteří byli součástí protihitlerovské koalice, trvaly od 12. května do 28. června 1945.

Útok proti SSSR se v roce 1945 neuskutečnil jen proto, že generalita USA a Velké Británie v té době došla k závěru, že nad Rudou armádou vyhrát nedokáže. Proto jim nezbylo, než realizaci této operace Nemyslitelná ukončit. Což ovšem neznamenalo, že by se Anglosasové svých plánů vzdali. Prostě jen vsadili na budoucí jadernou válku.

Zdroj: http://новости-мира.ru-an.info/новости/ ... вой-войны/
https://kob-forum.eu/2021/05/13/neznama ... ove-valky/

[zmiri]

Hm k popsané události. Jsou i nějaké jiné prameny? Tady toho moc není. Jeden co to vyprávěl v roce 1949 sovětským orgánům a jeden SSák vzpomíná na nějaké jednání. Jo a nějaké německé rozkazy. V článku je zmíněno jakési přiznání úmyslu od britů. Něco bližšího? Kdy, kdo z britů se k tomu přiznal? Nějaké záznamy třeba RAF, nebo něco z britské strany ohledně těch dohod němců s anglo-sasy? Němci se chtěli dohodnout, do poslední minuty v to věřili, ale tak nějak to spojenecké velení na to zvysoka kálelo....Ne že by se nenašel nějaký amík nebo brit, kdo by to chtěl. Ale ti nerozhodovali. A když zlobili jako Paton....Prostě mě to přijde jako prapagandistický škvár....

[palo satko]

Bola prapagandou aj Američanmi a britmi odflaknuta denacifikacia? Velitelske kadry v Bundeswheru? Erich von Braun? Americka politika sa zmenila smrtou F.D. Roosvelta. Zachovalo sa vyhlasnie americkeho velitela Berlina, ktore povedal na stretnuti s Trumanom po Postupimskej konferencii. Ked to skratim: Načo sa tu s Rusmi papreme, hodme atomovku na Kyjev, Lenigrad a Mosku a budeme mat v Europe pokoj. Rusi to dobre vedeli a preto mali velke armady v Strednej Europe hned na hraniciach. Aby Američa, keby chceli zničit Rusov museli bombit atomkami Kolin, Pariž, Amsterdam. Nakoniec sa dosiahla parita až v 80-tych rokoch 20.storočia.

[zmiri]

Tak ještě jednou. Ano mezi anglo-sasy byli tací, co válku se SSSR chtěli. Ale ti zjevně nerozhodovali. Kdyby ano, tak ta válka byla. A ono nebyla. Takže ti, co rozhodovali ji nechtěli. A to je realita, to ostatní je kdyby. Žádná válka nebyla, tudíž ji ti, co ji mohli zahájit, nechtěli. Toto je fakt jednoduché. A je vlastně jedno proč. Hlavně, že nebyla
PS: Válkychtivý idioti byly i na druhý straně. Lidská blbost nezná mezí, hranic, barvu pleti.......

[classix]

Ona by byla, ale Churchill hlavní hybatel válečné politiky a evropské geopolitiky v červenci 1945 prohrál volby. Nastoupil Clement Attlee, což byl Labourista. Viděl priority někde jinde, než aby hnal Impérium do další války, když lidi v Británii měli přídělový systém a impérium se začalo v rámci národoosvobozenckých hnutí rozpadat.

[palo satko]

zmiri, a nemaš dost dôkazov o tom, že u Američanov ked chcu, nie je problem vyrobit vojnu a mat suhlas obyvatelstva? A keby len americkeho. U nas sa napriklad vôbec nespomina prečo Američania vtrhli do Afganistanu po zničeni Dvojičiek teroristami. Ozajstny dôvod. Že naozaj neexistuje jediny dôkaz, že tu akciu Usama a Taliban organizovali, alebo podporovali (len sa z toho tešili). že ked Američania tvrdili, že to spachal Usama, tak im Talibal dal odpoved, že oni ako pravoverni moslimovia nemôžu vydat hosta, bez dôkazov, že vykonal ten zločin (spachali ho Saudi a ich kamoši). Že Američania naozaj žiaden dôkaz nemali, ale narod chcel krv a tak sa nielen seba ale aj nas vrhli do nekonečnej a špinavej vojny, ktora teraz konči aj našou poražkou a kedže Česi opuštaju Kabul iste dôjdu o Prahu? (citat prezidenta Zemana)

[zmiri]

palo satko: Asi jsem se trošku ztratil, jak spolu souvisí mé tvrzení o konci 2.sv. války a válka v afgoši? Jak píšu, je jedno proč tu další válku nechtěli, podstatné je, že ji nechtěli. Kdyby ji tenkrát USA nebo GB chtěla, tak ta válka byla. A palo ano, USA si klidně vyhlásí (i nevyhlásí, ale vede) válku komu chce. Tam není mezi námi rozpor. Akorát ten souhlas obyvatelstva je vtip, že. Kdy se americký prezident zeptal američanů, zda souhlasí s válkou v afgoši? A ještě líp, kdy se na to ptali čechů? Aby byl s něčím souhlas, tak se nejdřív musíte zeptat

[palo satko]

zmiri tušim posledny kto sa pytal spoluobčanov, či chcu vojnu bol nejaky rimsky konzul pri Prvej punskej vojne. Rusi v Berline a komunisti vo Francii a Taliansku boli naozaj važnym problemom. Ved preto aj viedli Spojenci separatne rokovanie s Nemcami o kapitulacii Nemcov už v marci 1945. Lenže Stalin im na to prišiel.