Historie, kterou nás neučili...

[Aaron Goldstein]

No a jelikož tehdy mohl být panovníkem zvolen každý urozeného původu, tak to byly panovnické rody.

Opět omyl... Vzhledem k dědičnému titulu nemohl být zvolen každý urozeného původu... Proto panovnické rody.... A proto např. Rožmberkové (a to ani žádná jiná větev pánů z růže), páni z Lipé a další a další nejsou panovnické rody... Přestože panovníka volili...

[woxia]

Dobře, budu psát šlechtické a panovnické rody. Spokojen?

[Aaron Goldstein]

Mě je jedno, co budeš psát... Rozporuji pouze chybnou definici pojmu "panovnický rod"...

[modrak]

Panovnický rod nemusí byť automatický šľachtický. Teda ak za šlachtica považuješ aj mäsiara, ktorý mal na prsiach vytetované smrť kráľom. A nie je to až taký výnimočný prípad, ako sa zdá.

[QVAK]

POKROČILÉ TECHNIKY ŘEZÁNÍ VE STAROVĚKÉM EGYPTĚ? ZŘEJMĚ NÁM NĚKDO LŽE...

Pokročilé techniky řezání používané v Egyptě. Jen se podívejte na ty ohromující techniky řezání z pradávné doby.
Co se dělo s těmito čedičovými bloky, odhalenými pod pískem v Egyptě? Lepší je se začít ptát, odkud pochází? Jsou to zjevně strojně řezané kamenné desky. Níže se sami přesvědčte...

[Alchymista]

Tutanchamon mal sarkofag z kremenca - materialu ešte tvrdšieho ako čadič - a krásne zdobený vysokým reliefom.

Niektorí daľší faraoni majú v pyramídach nielen sarkofág, ale celú pohrebnú komoru celú zhotovenú z jedného/dvoch kusov kremenca a vloženú do stavby počas výstavby (nepomohlo, aj ich vykradli - lupiči vysekali úzku dieru, dovnútra spustili dieťa a vynosili všetko cenné - teda všetko)

Vrtanie kameňa - cestou do školy sme chodili okolo kamenárskej dielne. A tam majstri vrtali presne takéto diery do kameňa ... plechovkami od džusov alebo od landšmítov. Vrtali to v skoro horizontálnej polohe až "mierne do kopca", podsýpali kremenný piesok alebo drvený kremeň (zo štrku vyberali kremeňáky, rozbíjali ich v mažiari a preosievali na sitkách) alebo šmirgel a "špeciálnym nástrojom" vylamovali odvrtané kusy jadra. Raz "vrtali" na kamennej doske obvodovú drážku, podobnú ako na druhom videu - zhruba na veľkosť dverí, po celom obvode (asi krycia doska na hrob) - trvalo im to celý týždeň a nerobili to obvyklou plechovkou, ale medeným valcom. Technologia vskutku prastará...

Záver - NIKDY nepodceňujte starých kamenárskych majstrov. Oni svojej práci rozumeli - a všetky postupy vymysleli tak dávno, že mnohé z nich ich neporiadny následníci zabudli ešte pred Kristom.

[Hektor]

Woxia si zmenila nick?
Treba mať len čas a skúsenosť s takou prácou.
A faraón mal dosť ľudí a zdrojov aby sa jeho majstri nemuseli týždne zaoberať ničím iným než kalichom ktorý si vezme do hrobu.
Kto vie aké by toto umenie bolo prínosné keby sa venovali niečomu pre komunitu.
Nehovorím že poddaných zanedbával. Zavlažovací systém, matematika, lekárstvo a určite mnoho ďalších odvetví zaznamenalo pokrok.

[Alchymista]

toto je veľmi tažké. Je to spojené s náboženstvom.
Zjednodušene sa dá povedať, že egypťan sa narodil a žil len preto, aby bol náležite pochovaný.
Oni svoj pohreb brali nesmierne vážne a veci pre záhrobnú výbavu boli svojím významom pre egypťana dôležitejšie, ako veci pre normálny život. Nemuseli byť uplne funkčné, ich uloha bola značne symbolická - ale boli mimoriadne dôležité.

[Hektor]

To vôbec nerozporujem. A tá funkčnosť, myslím že som videl voz tak prezdobený že by nefungoval ale umelecky bol naozaj hodný kráľa.
Len som sa nakrátko zamyslel kam by to vedeli technicky dotiahnuť keby sa nevenovali z dnešného pohľadu blbostiam.
Vtedy bol ale kult Faraóna a jeho osobné božstvo práve tým čo spoločnosť držalo v chode.

[palo satko]

Hektor prave tie "blbosti" ich hnali k tym vykonom. Napr. naši stari Slovania spalili neboštika, vypili medovinu, prefikli vdovu a hodili ju do pahreby za nebohym. S takymto naboženstvom naozaj nezanechaš potomkom pyramidy.

[Alchymista]

Je dobré si uvedomiť jednu vec, o ktorej sa ale v knihách príliš nepíše:
Na prvý pohľad to vyzerá takto: prvý faraon je Meni/Narmer, zjednotiteľ Egypta, asi dvadsiaty v poradí je Džoser z tretej dynastie (zhruba o dvesto rokov neskôr), ktorý sa dal postaviť prvú pyramídu, a o 125 rokov nato vládol Chufu, ktorý si dal postaviť najväčšie pyramídu. Tp všetko pred nejakými 3000 až 2550 rokmi. Plus minus.
Lenže - Ono už ten Meni/Narmer sa v zelenom udolí Nílu nezjavil len tak z ničoho nič - pred ním je celkom určite riadne dlhý rad menších i väčších papalášov, ktorí len nestihli dorásť až na faraonov (väčšinou preto, že do nich niekto zapichol nejaký ten miestny žabikláč).
A aj vývoj pohrebných zvykov a rituálov a aj náboženských predstáv musel začať omnoho hlbšie v minulosti, než je doba prvých faraonov.
A vyzerá to čoraz viac tak, že rovnako dlho existovali dva náboženské systémy - jedne "oficiálny", s kamenými obeliskami, pyramídami, chrámovými pylónmi - a druhý pre obyčajných roľníkov a remeselníkov "na každý deň"...

[woxia]

No, pyramida to sice není, ale slušnou výbavu to má... Byla jsem překvapená, co se všechno zde našlo - objev halštatské kultury nově i v Brně.

A žádná vdova tam v koutku schovaná není:

Základna přes 70 m.
http://www.hradiska.sk/2017/04/halstats ... lasky.html


Musíme si uvědomit, že v Egyptě kamenné věci a bez vody mají šanci na dlouhé přežití, kdežto tady stačí pár set let a neudržované stavby zničí úplně mráz.
Pyramidy v Egyptě zachránilo to, že jedna rozebraná stačila za Římanů na postavení celé tehdejší Káhiry...

[Alchymista]

Pyramidy zachránilo to, že tá masa sa nedá len tak rozobrať - jednak sú to kamienky nadpriemerne veľké a jednak v pyramíde dobre držia a vytiahnuť "spodný" nejde vôbec ľahko - navyše hrozí, že horné padnú vandalovi na hlavu. Mramorové obloženie všetkých pyramíd, z menších a lepšie dostupných kvádrov rozkradli ešte pred dobou rimanov.

[Dragon]

Hallstattská kultura jsou ale Keltové, ne Slovani.
Stejně tak je keltský i pohřební poklad pod Býči skálou, dnes bohužel ve sbírkách Vídeňského muzea, neb nálezce (tehdy nálezy patřily nálezcům) byl slovanstvím posedlými kurátory Národního muzea odmítnut.

[modrak]

A aj vývoj pohrebných zvykov a rituálov a aj náboženských predstáv musel začať omnoho hlbšie v minulosti, než je doba prvých faraonov.
A vyzerá to čoraz viac tak, že rovnako dlho existovali dva náboženské systémy - jedne "oficiálny", s kamenými obeliskami, pyramídami, chrámovými pylónmi - a druhý pre obyčajných roľníkov a remeselníkov "na každý deň"...

Tak toto je celkom detailne spracované. Existoval 1 pre všetkých. Len Džoser mal Imhotepa. On urobil z obyčajnej mastaby pyramídu. Vývoj je doložený archeologicky, od jednoduchých hrobov až po pyramídy. Samozrejme veľkosť hrobov záležala od moci a bohatstva. Ale pohrebná komora - základ posmrtného života -náboženstva, je rovnaká. Samozrejme, že nejaký roľník tam nemal zlato, prepychové veci atď.

[Alchymista]

Ide skôr o to, že to vyzerá, akoby egypťania stavali len "katedrály", ale už nie "dedinské kostolíky".

Džoser mal Imhotepa

Uznávam, Imhotep bol postava, aká sa vyskytuje raz za niekoľko storočí - Da Vinci starého Egypta, "Muž čo vynašiel stavanie z kameňa".

Skôr som ale chcel naznačiť, že pohrebné zvyklosti a náboženské predstavy boli už v Meniho dobe celkom ustálené a museli teda vzniknúť už v preddynastickom "predfaraonskom" období. Meni si nasadil dvojitú, červenú a bielu korunu Dolného a Horného Egypta - to znamená, že Horný a Dolný Egypt boli už pred ním jasne definované kráľovstvá, s fungujúcim systémom štátnej a náboženskej správy, ktoré už mali za sebou pekných pár storočí historického vývoja.

Bohužiaľ o tomto "prastarom" Egypte mám prečítané len veľmi málo.

[modrak]

Skôr som ale chcel naznačiť, že pohrebné zvyklosti a náboženské predstavy boli už v Meniho dobe celkom ustálené a museli teda vzniknúť už v preddynastickom "predfaraonskom" období.

U Egypťanov sa náboženské, astronomické, kultúrne atď. predstavy, znalosti a spôsob života "zakorenil" ešte v "rajskej" epoche, keď Sahara nebola púšť, ale trávnatá, medom a srdím oplývajúcu savana. Až jej vysychanie prinútilo usídliť sa v údolí Nílu, začať stavať mesta, štáty atď. Ale náboženstvo bolo "kočovnícke". Preto aj posadnutosť hviezdami. Pre roľníka je Severka bezcenná hviezda, pre kočovníka stred vesmíru.

[woxia]

Hallstattská kultura jsou ale Keltové, ne Slovani.
Stejně tak je keltský i pohřební poklad pod Býči skálou, dnes bohužel ve sbírkách Vídeňského muzea, neb nálezce (tehdy nálezy patřily nálezcům) byl slovanstvím posedlými kurátory Národního muzea odmítnut.

Ale to je dávno překonané, dnes máš výzkumy DNA a ne co si jaký archeolog podlle střepů vymyslel...
Haploskupina R se větví do skupin R1a a R1b. R1a se utvořila pravděpodobně v eurasijských stepích. Je spojována se stepními mohylovými kulturami a expanzí Indoevropanů. Dnes je typická hlavně pro Indoíránce ve střední a jižní Asii (Indii), a pro Slovany z Východní Evropy. R1b se objevila před 35-40 000 lety ve střední Asii a její příchod do Evropy se spojuje s nástupem tzv. klasického aurignacienu před cca 36 500 lety. Jedna z jejích větví R1b1c (M269) byla během posledního zalednění soustředěna v glaciálním útočišti (refugiu) v jihozápadní Francii a Kantábrii. Odtud se po skončení doby ledové šířila v západní a střední Evropě s magdalenskou kulturou (magdalenien). Dnes je vůbec nejčastěji zastoupenou Y-haploskupinou v Západní Evropě. Jiné větve R1b se řídce vyskytují ve střední Asii, Anatolii a v a Africe. R2 vznikla pravděpodobně poblíž pohoří střední Asie a odtud se rozšířila do Indie a oblasti Kavkazu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Haploskup ... %C3%A9_DNA

[Dragon]

woxia,
nějak nechápu. Jestli Slovani měli ve zvyku "krocnout vdovu" se určitě nepozná ani z halštatské (Keltské) mohyly (teda, tady by třeba kosta mohla být, ale nevypovídá o slovanských pohřebních ritech), ani z rozdělení haplotypů chromozómu Y v současnosti či minulosti (vdová nemá Y chromozom, nálezy použitelných pozůstatků jsou sporé a lidstvo se míchalo od nepaměti, takže i v archeogenetice mohou nastat překvapivé události). A kultury se nedědí geneticky, ale zvykově... Mohylových kultur bylo jistě povícero, u nás je opravdu stavěli jak Keltové, tak Slovani.

Osobně se domnívám, že spoléhat se jen na artefakty či jen na genetiku je dost zcestné, ale v tomto oboru jsem amatér :razz: Určitě je fajn, když se to navzájem podpoří, ale abych kvůli případným rozporům zavrhla to či ono, to bych si rozhodně netrofla.

[palo satko]

Dragon,
je taka oblubena veta archeologa v dalekej buducnosti, v roku 4 000 našho letopočtu:.
"Pri vojenskych konfliktoch v 20.storoči, ktorych pričinu nepozname, došlo k vyznamnej zmene europskeho obavatelstva a lud glazovanej hlinenej keramiky, nahradil lud bielo-porcelanovej keramiky."

Toto bola typicka veta v archeologii do zavedenia genetickych testov. Ked maš genetiku, tak taku capinu nenapišeš.