EU obecně

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SuThD/amazon-dostal ... -zakazniku
Amazon dostal od EU pokutu 19 miliard korun. Kvůli nakládání s daty zákazníků

Americký internetový prodejce Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur (19 miliard Kč) za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu, známými pod zkratkou GDPR. Společnost to uvedla v podrobné zprávě o hospodaření, kterou veřejně obchodované firmy ve Spojených státech musejí povinně předkládat Komisi pro cenné papíry (SEC).

Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů CNPD uložil pokutu firmě Amazon Europe Core v rozhodnutí ze dne 16. července. O hrozící pokutě v červnu s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Ten ale uváděl, že částka bude činit zhruba polovinu, konkrétně přes 425 milionů dolarů (více než devět miliard Kč).

"Věříme, že rozhodnutí CNPD je neopodstatněné, a hodláme se v této věci energicky bránit,“ uvedl Amazon. GDPR vyžaduje, aby firmy uživatele před použitím jejich osobních údajů požádaly o souhlas. Jinak jim hrozí vysoké pokuty. CNPD je v oblasti ochrany soukromí hlavním regulátorem Amazonu v EU, protože podnik má evropské ústředí v Lucembursku.

WSJ v červnu napsal, že hrozící pokuta 425 milionů dolarů by byla nejvyšší pokutou, jaká byla dosud v rámci těchto pravidel vyměřena. Odpovídala by zhruba dvěma procentům loňského čistého zisku Amazonu, který činil 21,3 miliardy dolarů, a o něco více než desetině procenta jeho tržeb, jež dosáhly 386 miliard dolarů.

Amazon je největším internetovým obchodem na světě. Založil ho Jeff Bezos, který je v současnosti nejbohatším člověkem na světě. Hodnota jeho majetku se podle údajů agentury Bloomberg pohybuje kolem 191 miliard dolarů.
Společnost v letošním druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně téměř o polovinu na 7,78 miliardy dolarů (zhruba 167 miliard Kč). Její tržby a výhled na další čtvrtletí však zaostaly za očekáváním analytiků, což vedlo k výraznému oslabení akcií podniku.

[homer]

Nemecko chce, aby sa EÚ ujala vedenia iniciatívy Three Seas

Nemecko chce, aby sa iniciatíva troch morí podporovaná USA (3SI) stala súčasťou európskych politík a investičných nástrojov, povedal vo štvrtok nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier počas summitu v bulharskom hlavnom meste.
Steinmeier uviedol, že 3SI musí byť dobre začlenený do politík a nástrojov EÚ, pričom vysvetľuje, že 3SI riadi takmer polovica členských štátov EÚ, „ale má silné transatlantické prepojenie“.
Steinmeierove komentáre nadväzovali na video adresu amerického prezidenta Joe Bidena, v ktorej sa zaoberal dôležitosťou odstránenia korupcie v regióne.
"V tejto skupine existuje neuveriteľný potenciál na zvýšenie spolupráce a prepojenia, ktorý zvýši bezpečnosť a prosperitu regiónu a bude úprimne povedané prospešný pre svet," povedal Biden.
Vo svojom uvítacom prejave bulharský prezident Rumen Radev uviedol, že „je optimistický v tom, že stredná a východná Európa bude v rámci iniciatívy atraktívnejšia pre rozsiahle strategické investície“ a vyzýva partnerov na väčšie investície do energetiky, dopravy a digitalizácie.
3SI je nástrojom na prilákanie investícií do strednej a východnej Európy s investičným fondom vo výške 1 miliardy EUR, ale aktívne sa hľadajú súkromné ​​iniciatívy, ktoré môžu dosiahnuť 5 miliárd EUR

https://www.euractiv.com/section/politi ... nitiative/

[petrp]

Východ EU si likvidaci svého průmyslu nenechá líbit, varuje Bašta. Tihle lidé už vědí, co je totalita
Evropská komise prosazuje zezelenání evropské ekonomiky tak, aby se proměnila v uhlíkově neutrální entitu. Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině, dnes kandidát SPD do Sněmovny, má za to, že jde v podstatě o plán na zchudnutí EU. Především jejího východního křídla. Ale zdá se, že v Pobaltí si to nechtějí nechat líbit. „Inu, kdo jednou žil v totalitním režimu, pozná, když se vrací,“ prohlásil Bašta.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ita-672356

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... z-pobalti/
Jaroslav Bašta: Vzpoura přichází z Pobaltí

Současné vedení Evropské unie již řadu let připravuje zásadní změny v životech všech občanů členských zemí, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Ambiciózní plány, které představila Evropská komise jako Green Deal (Zelený úděl) skutečně otáčí kormidlo dějin naprosto nečekaným směrem. Náš světadíl se během tří čtvrtin století, které uplynuly od skončení II. světové války, stal nejbohatším a nejpříjemnějším místem pro život na celé Zemi. Zelená revoluce z něj má během jednoho desetiletí udělat cosi na způsob budhistického kláštera plného skromných lidí, kterým nezáleží na majetku, a kteří se stanou vegetariány, aby zachránili planetu před zhoubou z emisí kysličníku uhličitého (CO2).

Ideologie, která za touto snahou vedení EU stojí, tiše předpokládá, že původní Evropané si uvědomí svůj neodčinitelný dědičný hřích rasismu, imperialismu a průmyslové revoluce a dobrovolně či nedobrovolně ze svých zemí vyvanou a přenechají je těm, kdo v uplynulých staletích trpěli pod jhem bílého muže. Ač se to zdá k nevíře, tato utopie – dystopie má podporu nejen intelektuálů na západních univerzitách a poslanců Evropského parlamentu, ale také části mladé generace.

Filosof Stanislav Komárek správně konstatoval, že naši civilizaci charakterizuje cesta k opaku. V tomto případě dvě generace považovaly za náplň svých životů hromadění majetku a vytvoření společnosti nadbytku a konzumu, ale ta třetí ve jménu záchrany planety vidí svůj ideál ve skromnosti, odříkání a chudobě. Aspoň se tak tváří. Zelená ideologie, multikulturalismus a adorace sexuálních menšin však v rámci Evropské unie naráží na geografickou hranici – příliš se jí nedaří ve státech na východ od bývalé Železné opony.

Ta se dnes stala pomyslnou linií, která v rámci EU odděluje progresivisty od konzervativců. Až doposud vlajku vzdoru pozvedalo Polsko a Maďarsko, a obě země si vysloužily pokárání z Bruselu. V posledních měsících začaly ukazovat cestu, jak se bránit sebevražedné politice v oblasti migrace a Zeleného údělu Baltské státy. Litva, která čelí náporu nelegálních migrantů z Iráku, Konga a Kamerunu, přijala zákon, který nelegální přechod hranic definuje jako hybridní agresi. Proto následuje zatčení, internace a deportace.

Proti prosazování Zeleného údělu se ostře vymezilo Estonsko. Předseda Konzervativní lidové strany Martin Helme pohrozil, že v případě nátlaku Bruselu na prosazování reformy průmyslu a energetiky cestou restrikcí a nových ekologických daní, Estonsko z EU vystoupí. Cílem „zelené revoluce“ je podle něj likvidace průmyslu a energetiky ve východní Evropě a posílení pozic Německa a Francie. Snaha Evropské komise změnit Unii na jediný centralizovaný stát by pro Estonsko znamenala, že by se zase stalo stejně bezprávnou provincií jako v dobách Sovětského svazu.

Inu, kdo jednou žil v totalitním režimu, pozná, když se vrací a nenechá se zmást líbivými hesly. Pro střední Evropu může být příklad Litvy a Estonska velmi inspirativní.

[petrp]

NEPOTŘEBUJEME VÝPLODY CHORÝCH MOZKŮ Z BRUSELU. MÁME DOST VLASTNÍCH CVOKŮ
„Ještě nedávno bych doporučil použití zbraní, což už ale podle našich soudů nesmím, abych snad nepodněcoval nenávist, takže dnes Litevcům mohu doporučit jen to, aby své hranice zkusili před migranty bránit zpěvem, tancem a recitací veršů o pravdě, lásce a výhodách členství v Evropské unii,“ říká poslanec hnutí SPD Jaroslav Foldyna. Podle něj běloruský prezident Lukašenko posílá jako odpověď na sankce do Evropské unie pracovité, mírumilovné a přizpůsobivé vědce, inženýry a lékaře z Afriky a Blízkého východu, kteří si své země už vybudovali, a teď by to rádi dali dohromady i u nás v Evropě.
https://pravyprostor.cz/nepotrebujeme-v ... ich-cvoku/

[Alchymista]

http://www.zvedavec.org/vezkratce/17988/
Lukašenko podle Bruselu používá migranty dovezené z Blízkého východu jako „zbraň“

Evropská unie:
"Lukašenkův režim podle Bruselu používá migranty dovezené z Blízkého východu jako „zbraň“ v odvetě za unijní sankce. Snaha EU o zastavení letů mezi Irákem a Běloruskem začíná přinášet ovoce."
-------------------------------------------------------------------
Tato zpráva je tak bizární, jak jen může být. Lukašenko nakládá v Bagdádu migranty a z Minsku je vozí rovnou na vybrané úseky 650 km dlouhé hranice s Litvou, kde je pouští směrem do Litvy. Brusel tyto migranty označil jako zbraň a chce mu je vracet.

V té samé době loď Sea Watch II má naloděno pár set migrantů od Bangladéše až po subsaharskou Afriku a míří s nimi do evropských přístavů, kde je s podporou a péčí NGOček vděčně EU přijme. Tito migranti mají ovšem ryze humanitární charakter.

Doublethink?

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SZrdn/brusel-planuj ... ce-stouply
Brusel plánuje kvůli ovzduší omezit těžbu v lesích. Ceny dřeva by prudce stouply

V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci. Obávat by se mělo ale i Česko, kde lesnictví tvoří důležitou část hospodářství. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o neskutečném zásahu do osobního vlastnictví. Jeho kolegyně Veronika Vrecionová (ODS) se naopak domnívá, že ochrana by tuzemským lesům mohla pomoci.

Nová lesnická strategie EU je součástí takzvaného zeleného údělu, k němuž Česko připojil premiér Andrej Babiš, když s plánem EK souhlasil v minulém roce. Státy se tak zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Tématu jsem se mnohokrát věnovali, a to například zde nebo zde.
Cílem plánů komise je zachovat lesní plochy, které tvoří přes 43 procent území EU, kvůli pohlcování oxidu uhličitého, a tedy zmenšování dopadů změn klimatu. Pod ochranou by měly být hlavně primární a staré lesy, přesná definice toho, jakých porostů se má ochrana týkat, však dosud neexistuje.

„Obecně jde o to, že lesy pohlcují oxid uhličitý a to se bude zohledňovat i v platbách vlastníkům lesů. Výsledkem samozřejmě může být růst ceny dřeva. Na jedné straně bude tlak na ochranu lesů kvůli pohlcování oxidu uhličitého, na druhé straně větší poptávka po dřevě ve stavebnictví i jinde, například jako obnovitelného zdroje. Ale dopady na jednotlivé státy EU zatím nelze posuzovat, protože legislativa není na stole,“ uvedl k tomu pro deník Echo24 europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Plány komise by pak měly zajímat především státy, kde lesnictví přestavuje důležitou část jejich ekonomiky. Jedná se tak hlavně o severské země, ale také třeba Rakousko nebo Polsko. Právě Poláci pociťují z navrhované strategie velké obavy, dřevařské odvětví se totiž podílí na téměř 2,7 procentech hrubého domácího produktu. Dřevem se pak zásobuje hlavně domácí trh, významnou roli hraje i ve stavebnictví. Je tak jasné, že na omezení těžby by doplatili hlavně běžní spotřebitelé na růstu cen.

Polští odborníci navíc uvádějí, že pasivní ochrana lesů může být sama o sobě riziková. Následkem může být totiž výskyt rozsáhlého odumírání lesů způsobeného hmyzem nebo nekontrolovaným růstem dřevin. Umírající les pak nemá schopnost absorbovat oxid uhličitý a sám se naopak může stát jeho producentem.

„Nápad z pera extremistů“
Značně skeptický je k návrhu komise lidovecký europoslanec Zdechovský, který v něm nevidí žádný význam. „Evropská komise přichází s naprosto nelogickým a nesmyslným opatřením, které není schopna odůvodnit. Ten návrh pochází z roku 2015 a je z pera extrémistických ekologických skupin, které chtějí omezovat těžbu dřeva, lov zvěře a rybolov na 10 procentech území EU. Už jsem viděl návrh, kde je 20 procent po patnácti letech a pak 30 procent. Podle mě je to naprostý nesmysl, který je podobný tomu, jako zákaz olova,“ vyjádřil se pro Echo24.

Opatření na ochranu lesů by měly vliv nejen na trh, ale i na samotné hospodaření v lesích, za které zodpovídají jejich vlastníci. „Je to opravdu neskutečný zásah do osobního vlastnictví i způsobu hospodářství v lesích. Hospodaření v lesích se za posledních třicet let výrazně mění ve prospěch přírody. A v jejich podpoře bych pokračoval,“ dodal Zdechovský.

Tvorba zelených návrhů v rámci komise je pod vlivem především ekologů z odboru pro životní prostředí, kteří o nich rozhodují. Hodně bude záležet ale i na adaptaci návrhu jednotlivými členskými státy, upozorňuje europoslankyně Vrecionová. Ta je také toho názoru, že pasivní ochrana by mohla českým lesům pomoci hlavně kvůli jejich částečné devastaci kůrovcem, a to nejen růstem cen dřeva.

Zároveň však europoslankyně mluví o tom, že majitelé lesů by museli být za omezení těžby kompenzováni. „Nějakou formu kompenzací za ekologické činnosti pro vlastníky lesů si představit umím, a to zejména v situaci, kdy jim stát bude nařizovat, jakým způsobem mají hospodařit,“ sdělila redakci Vrecionová.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210808/bru ... 22857.html
„Bruselský dvojí metr sehrál pozitivní roli.“ Bašta o situaci mezi Běloruskem a Litvou

Český diplomat Jaroslav Bašta se v komentáři pro První zprávy věnoval situaci, která panuje mezi Litvou a Běloruskem. Uvedl, jaké poučení vyplývá z celé věci pro Českou republiku, a co bychom jako země měli udělat.
Ve svém komentáři Bašta uvádí, že jeho poslední komentáře se zabývaly situací na severovýchodě Evropské unie, v Pobaltí. Podle jeho slov totiž i přes svůj malý počet obyvatel patří všechny tři země v mnoha ohledech k nejzajímavějším členským zemím Evropské unie.
Podle jeho slov za to může jejich geografická poloha a nedávná minulost. Země totiž bývaly dříve součástí Sovětského svazu a nyní představují pohraniční státy Evropské unie a NATO s Ruskou federací.

„Poslední rok po běloruských prezidentských volbách v srpnu loňského roku se vztahy mezi Minskem, Vilniusem a Rigou velmi zkomplikovaly. Baltské země odmítly uznat jejich výsledek, začaly aktivně podporovat běloruskou opozici a uvalily sankce na režim prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten se počátkem léta letošního roku rozhodl, že se svým sousedům pomstí a otevřel novou trasu pro ilegální migranty ze Středního východu a Afriky, a jak dodává, také pro pašování drog,“ pokračuje dále.

Podle jeho slov Litevci nejprve vyhlásili hraniční nouzový stav, poté byl přijat nový zákon o nelegální migraci, podle kterého každý, kdo protiprávně překročí hranici, bude zatčen, internován a i deportován, a to kvůli tomu, že se dopustil hybridní agrese proti litevskému státu a narušil suverenitu.

„Současně začali stavět plot, který by ilegálním překročením hranic zabránil. Evropská komise jim ho odmítlafinancovat, což odůvodnila ideologickými důvody. Tím se její zdrženlivý přístup k migrační krizi vyčerpal. Jde o něco dosud nevídaného, neboť obecný trend EU i OSN směřuje k tomu, aby termín ilegální migrace zmizel a na každého migranta se pohlíželo jako na vítaného hosta. Navíc přes sedmdesát procent osob zadržených a internovaných v litevských zařízeních tvoří občané Iráku. Těm je v EU poskytován azyl ve více než 90 % případů,“ napsal.

Dva důvody
Bašta uvádí, že jsou zřejmě dva důvody toho, proč nic ze zaběhnuté práce přijímání „běženců“ neplatí. „Zaprvé i Evropská komise pochopila, že pro baltské státy příchod byť jen několika tisícovek osob z jiného civilizačního okruhu znamená enormní zátěž a vyvolává destabilizaci společnosti – proto to také Lukašenko provádí. Na druhou stranu na jih Evropy přichází stejných hybridních agresorů desetkrát, někdy stokrát více a vedení EU se snaží trestat politiky, kteří migraci kladou překážky.Jako příklad lze uvést Salviniho a Orbána. Proto mě napadá, že hlavním důvodem snahy zastavit dovoz ilegálních migrantů přes Bělorusko, bude konkurenční boj,“ míní.
Bašta píše, že i pro Českou republiku plynou z této situace mezi Litvou a Běloruskem jistá poučení. „Konečně v usnesení parlamentu jedné z členských zemí EU zaznělo, že masová ilegální migrace osob z jiných kulturních okruhů je nejnebezpečnější způsob hybridní války, jehož cílem je destabilizace napadené společnosti, tedy jde o skutečnou hybridní agresi,“ napsal.
Dodal, že se od toho musí odvíjet snaha země o postih organizátorů této nepřátelské činnosti. Má tomu tak podle Bašty být i v těch případech, že se budou skrývat za názvy „bez hranic“. Podle jeho mínění bychom měli přijmout litevský zákon, že ilegální překročení státní hranice je trestným činem, za nímž následuje zatčení, internace a deportace, a to co nejdříve.

„Jinak si myslím, že pověstný bruselský dvojí metr tentokrát sehrál pozitivní roli, protože z Litvy se stal modelový příklad úspěšného boje s migrační krizí,“ dodal závěrem.

Situace s nelegálními migranty
Litva hlásí v poslední době růst počtu zadržovaných nelegálních migrantů na hranici s Běloruskem. Podle nejnovějších údajů od začátku tohoto roku bylo v Litvě na hranici s Běloruskem zadrženo přes 4 tisíce nelegálních migrantů. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ze své strany prohlásil, že Minsk už nemůže zadržovat proud nelegálních migrantů do zemí EU. Kvůli sankcím Západu už na to nemá „ani peníze, ani síly“.
V poslední době bylo v Polsku zaznamenáno zvýšení počtu nelegálních migrantů na hranici s Běloruskem. Ve čtvrtek bylo zadrženo 71 cizinců (23 mužů, 15 žen a 33 nezletilých). Neměli u sebe žádné doklady. Všichni jsou pravděpodobně občany Afghánistánu.
Ve středu bylo na tomto úseku hranice zadrženo 61 nelegálních migrantů z Iráku, Íránu a Kamerunu.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ ... ile-672932
Velké spojování. Le Penová, Orbán, Salvini. Nová akce proti EU: Silné cíle

Evropská unie se stala nástrojem radikálních sil, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad. To se praví ve Společné deklaraci o budoucnosti EU, kterou podepsali lídři 16 politických stran ze 14 evropských zemí, mezi nimiž nechybí Viktor Orbán, Matteo Salvini ani Marine Le Penová. První významnou snahu euroskeptických stran společně se postavit proti evropským federalistům přibližuje spolupracovník Gatestone Institute Soeren Kern.Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorem následujícího textu, který vyšel 12. července 2021 v anglickém originále, je významný spolupracovník Soeren Kern. Pro českou verzi Gatestone Institute ho přeložili Libor Popovský a Helena Kolínská a ParlamentníListy.cz ho zveřejňují v úplném znění.

Lídři 16 politických stran ze 14 evropských zemí ohlásili bezprecedentní spojenectví na obranu svrchovanosti evropských národních států, ochranu nukleární rodiny a zachování tradičních židovsko-křesťanských hodnot. „Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie“ z 2. července 2021 představuje první významnou snahu euroskeptických stran se společně postavit proti evropským federalistům, kteří usilují o přeměnu Evropské unie na bohapustý multikulturní superstát. Signatáři této deklarace jsou například maďarský premiér Viktor Orbán, bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini a francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Dokument, jehož autorem je bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński, který vede vlivnou stranu Právo a spravedlnost (PiS), podepsali také zástupci konzervativních stran z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Řecka, Litvy, Nizozemska, Rumunska a Španělska.

EU se stala nástrojem pro civilizační transformaci Evropy

V deklaraci se praví, že Evropská unie potřebuje „důkladnou reformu“, protože „místo toho, aby Evropu chránila, se sama stala ‚zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty‘. Signatáři se shodují na tom, že EU se stala nástrojem „radikálních sil“, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad. Signatáři této deklarace prohlašují, že evropské mainstreamové konzervativní strany opustily tradiční židovsko-křesťanské hodnoty a kvůli politickému zisku převzaly levicovou politiku. Obzvláště kritičtí jsou k politice masové migrace, která umožnila milionům migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se usadit v Evropě, přestože mnoho těchto nově příchozích odmítá přijmout evropské hodnoty.
Text Společné deklarace o budoucnosti Evropské unie:

Nedávno zahájená debata o budoucnosti Evropy by měla zahrnovat hlas politických stran odhodlaných hájit svobodu evropských národů a jejich tradic – to je hlas politických stran zastupujících občany oddané evropským tradicím.
Bouřlivá historie Evropy přinesla – zejména během minulého století – mnoho katastrof a neštěstí. Státy, které bránily proti agresorům svoji svrchovanost a územní celistvost, nepředstavitelně trpěly. Některé evropské země se po 2. světové válce dostaly pod nadvládu sovětského totalitarismu a trvalo jim celá desetiletí, než znovu získaly svoji nezávislost.
Tato nezávislost, atlantická vazba mezi EU a NATO, jakož i mír mezi spolupracujícími národy, jsou pro mnoho Evropanů velkým úspěchem, protože jim dávají pocit trvalého bezpečí a vytvářejí optimální podmínky pro rozvoj. Proces integrace významně přispěl k vytvoření trvalé struktury spolupráce a udržování míru, vzájemného porozumění a dobrých vztahů mezi státy. Toto vše musí být zachováno jako stěžejní hodnota naší epochy.

Série krizí, která v posledních deseti letech otřásla Evropou, však ukázala, že snaha o evropskou spolupráci slábne, a to především proto, že jednotlivé národy vidí, že jsou pomalu zbavovány práva vykonávat své legitimní svrchované pravomoci.

Evropská unie potřebuje důkladnou reformu, protože místo toho, aby Evropu a její dědictví chránila a umožňovala svobodný rozvoj evropských národů, se sama stala zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty.
EU se stále více stává nástrojem radikálních sil, které jsou odhodlány uskutečnit kulturní a náboženskou transformaci Evropy – a v konečném důsledku vybudovat Evropu bez suverénních národních států. Jejich cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, s úplně jinými sociálními institucemi a morálními zásadami.
Zneužívání politických a právních struktur k vytváření evropského superstátu a nových forem evropské sociální struktury je projevem nebezpečného a invazivního sociálního inženýrství, které by mělo navždy zůstat v minulosti a které musí vyvolat legitimní odpor.

Moralistická hyperaktivita, jíž jsme byli v posledních letech v institucích EU svědky, vyústila v nebezpečnou tendenci EU prosazovat a vnucovat evropským národům svůj ideologický monopol.
Jsme přesvědčeni, že spolupráce evropských národů musí být založena na tradici, respektu ke kultuře a dějinám evropských států, respektu k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy a ke společným hodnotám, které spojují naše národy – a nikoliv na jejich ničení.

Znovu potvrzujeme naše přesvědčení, že základní jednotkou našich národů je rodina. V době, kdy Evropa čelí vážné demografické krizi způsobené nízkou porodností a stárnutím populace, by reakcí měla být prorodinná politika, nikoliv podpora masové imigrace.
Jsme přesvědčeni o tom, že evropskými suverény jsou a nadále budou evropské národní státy. Evropskou unii přece evropské státy založily proto, aby dosáhly cílů, kterých může Unie dosáhnout efektivněji než jednotlivé členské státy. Evropská unie však musí jednat pouze v mezích pravomocí, které jsou jí svěřeny Smlouvami EU a které byly všemi členskými státy ratifikovány – to je zásada svěření pravomocí. Všechny pravomoci, které nejsou svěřeny EU, náležejí jejím členským státům při respektování zásady subsidiarity.

V posledních desetiletích se tyto limity neustálou reinterpretací Smluv EU unijními orgány významně posunuly v neprospěch členských států EU. To se neslučuje se základními hodnotami Unie a vede to k poklesu důvěry evropských států a jejich občanů k těmto institucím.
K zastavení a zvrácení tohoto trendu je potřeba vytvořit kromě stávající zásady svěření pravomocí také soubor nedotknutelných pravomocí členských států EU a vhodný mechanismus jejich ochrany, do něhož budou zapojeny také vnitrostátní ústavní soudy nebo jim ekvivalentní orgány.

Všechny pokusy o přeměnu evropských institucí v orgány nadřazené vnitrostátním ústavním institucím vytvářejí chaos, podkopávají smysl Smluv EU a zpochybňují zásadní roli ústav jednotlivých členských států EU. Všechny spory o kompetence se potom ve skutečnosti urovnávají brutálním vnucením vůle politicky silnějších entit slabším entitám. To ničí základ pro fungování Evropského společenství jako společenství svobodných národů.
Jsme přesvědčeni, že základním prostředkem k dosažení společného postoje v Unii musí zůstat konsenzus. Nedávné pokusy tento postup obejít a úvahy o jeho zrušení hrozí vyloučením některých zemí z přímého vlivu na rozhodování a přeměnou Unie ve zvláštní formu oligarchie. To by mohlo vést k faktické ztrátě schopnosti vnitrostátních ústavních orgánů vládnout. Funkce národních vlád a parlamentů by potom byla omezena na automatické schvalování rozhodnutí již přijatých někým jiným – orgány EU.

V členských zemích EU nadále panuje přání spolupracovat a evropské společnosti a národy spojuje duch souladu a přátelství. To je náš velký kapitál. Reformovaná EU tento kapitál využije k dobru, zatímco EU, která svoji reformu odmítá, tento kapitál promrhá.
Proto dnes předkládáme tento dokument všem politickým stranám a skupinám, které sdílejí naše názory, jako základ pro společnou kulturní a politickou práci, respektující roli současných politických skupin.

Zreformujme Unii pro budoucnost Evropy!
Konference pro Evropu se má postavit nacionalistům

Tato deklarace je reakcí na výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v březnu 2019 vyzval k „evropské obnově“ založené na posílení – nikoliv oslabení – federalismu. V návaznosti na blížící se brexit požadoval „společnou ochranu evropských hranic“, „Evropský azylový úřad“, „smlouvu o obraně a bezpečnosti“ a „Evropskou klimatickou banku“, která by „financovala ekologickou transformaci“. Macron dále vyzval k uspořádání „Konference pro Evropu“, která by se postavila proti „nacionalistům“, kteří podle jeho slov „využívají hněv občanů EU“.

Pandemie koronaviru od té doby odhalila řadu dalších selhání Evropské unie – například rozpad evropského systému otevřených hranic; hrozící kolaps jednotné evropské měny; zhroucení vychvalovaných evropských systémů zdravotní péče; a „epochální selhání“ očkovací kampaně EU proti covidu-19.
Po dvou letech hašteření 27 členských států EU v dubnu 2021 konečně oznámilo plán „Konference o budoucnosti Evropy“, která „vyzve“ občany EU, „aby přispěli k utváření své vlastní budoucnosti a budoucnosti Evropy jako celku“. Všechno, bohužel, nasvědčuje tomu, že budou vítány pouze myšlenky a nápady podporující jen pevnější multikulturní federalismus.
Evropské „civilizacionalistické“ strany

Ne každý je přesvědčen, že potřebujeme „více Evropy“. Maïa de La Baume ve svém článku na webu Politico poznamenala:
„Někteří představitelé EU velmi pochybují o tom, že další vrstva byrokracie – ‚Konference o budoucnosti Evropy‘ bude mít ‚společné předsednictví‘, ‚výkonnou radu‘, ‚plenární konferenci‘ a ‚společný sekretariát‘ – bude schopna vyřešit neduhy dosavadní nepřehledné a přebujelé byrokracie EU....“

Organizace této akce se ujal Evropský parlament, jako jediná evropskými občany přímo volená instituce EU.

Přestože Evropská rada ve svém prohlášení zohlednila mnoho návrhů Evropského parlamentu, tak mu společné předsednictví odejme velkou část pravomocí, které se Evropský parlament chystal využívat. Ze závěrečného prohlášení se také vytratila jakákoliv zmínka o změně Smluv EU, což je další významná rána původnímu návrhu Parlamentu.
Evropští federalisté zlomyslně onálepkovali kritiky evropského superstátu jako „krajně pravicovou“, „neofašistickou“ a „radikální pravici“. Ve skutečnosti je nejlépe vystihuje výraz „civilizacionalisté“, což je termín vytvořený americkým historikem Danielem Pipesem. V eseji „Evropské civilizacionalistické strany“ publikované v listopadu 2018 Daniel Pipes napsal:
„Vzhledem k jejich kulturním prioritám je nejvýstižnější je nazývat ‚civilizacionalisty‘, kteří cítí silnou frustraci z toho, jakým závratným tempem mizí jejich způsob života. Civilizacionalisté si váží tradiční kultury Evropy a Západu a chtějí ji bránit před náporem imigrantů podporovaných levicí. (Termín civilizacionalisté má výhodu také v tom, že vylučuje politické strany, které nenávidí západní civilizaci, například řecký neonacistický Zlatý úsvit.)“

Evropa nemůže a nikdy nebude schopna zastavit migraci
Civilizacionalistické strany jsou populistické a staví se proti imigraci a islamizaci. Populistické jsou proto, že dopřávají sluchu stížnostem občanů na systém a sdílejí nedůvěru vůči elitám, které obavy obyčejných lidí ignorují a zlehčují...
Na vrcholu migrační krize v roce 2015 dala německá kancléřka Angela Merkelová voliči znepokojenému nekontrolovanou migrací... blahosklonnou radu, „aby častěji chodil do kostela“. Komisař Evropské komise pro migraci Dimitris Avramopoulos, jednoznačně prohlásil, že Evropa „nemůže a nikdy nebude schopna zastavit migraci“, a své spoluobčany poučil: „Myslet si, že pokud postavíme ploty, zůstanou naše společnosti homogenní a bez migrace, je naivní... Všichni musíme být připraveni přijmout migraci, mobilitu a rozmanitost jako novou normu.“

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/08/ra ... ova-upada/
Rada Evropy: Pandemie přinesla vlnu cenzury, svoboda slova upadá

Covid-19 vylučováním některých názorů, vágním konceptem „fake news“, umlčováním opozičních a nemainstreamových hlasů a cenzurou včetně cenzury soukromé. Došlo k ohrožení důvěry v žurnalistiku. Vlády mají projev omezovat jen u tvrzení zjevně nepravdivých představujících zdravotní riziko pro veřejnost.

Uvádí to souhrnná zpráva generální tajemnice Rady Evropy s názvem Stav demokracie, lidských práv a vlády práva. Zpráva se týká období let 2018 – 2020 a popisuje mimo jiné úpadek základního občanského práva na svobodu slova a projevu.

Vedle důvodů politických nebo sociálních zdůrazňuje zpráva rovněž důvody ekonomické, když špatná ekonomická situace učinila žurnalistiku obtížnější. „Covid-19 zdůraznil hodnotu faktů a nezávislých zpravodajských zdrojů, ale také se zhoršilo mnoho již existujících slabin, včetně finančně slabé pozice mnoha médií. Rada Evropy stojí před důležitým úkolem práce s členskými státy tento pokles zvrátit,“ uvádí se ve zprávě.

Covid, politizace, korupce a potlačení vědy
Svobodě slova s v posledních dvou letech nevyhnulo násilí. O život přišlo šest novinářů, došlo ke 118 útokům: „V roce 2020 tuto epidemii vyhrožování a násilí ještě umocnila pandemie Covid-19. Stejně jako v jiných sektorech byla také média tvrdě zasažena a mnoho novinářů přišlo o práci. Covid-19 také přinesl vlnu cenzury: Objevily se zprávy o novinářích, kteří byli potrestáni za zpochybňování vládních politik a některé opoziční a nemainstreamové hlasy jsou umlčovány,“ stojí hned v úvodu zprávy.

A týká se to nejen novinářů, ale také odborníků. Co se týče umlčování nevětšinových stanovisek k nemoci Covid-19, odkazuje Rada Evropy na článek v britském lékařském odborném časopisu British Medical Journal ze 13. listopadu 2020 s názvem „Covid-19: Politizace, korupce a potlačování vědy“.

Strach států a vágní falešné zprávy
Rada Evropy rovněž hodnotí vývoj on-line: „Také přínosy digitální transformace byly sníženy negativními jevy spojenými s nástupem digitálních platforem (online nenávistné projevy, dezinformace, soukromá cenzura). Tento vývoj ovlivnil důvěru veřejnosti v média a informace,“ uvádí se ve zprávě.

Státy Rady Evropy zaváděly omezení svobody slova ze strachu z paniky: „Jak se Covid-19 ujal panování, země zavedly různá legislativní opatření, která mají pomoci pandemii dostat pod kontrolu. Několik států vedly obavy z potenciálu ,falešných zpráv´ šířit paniku a narušovat důvěru v instituce k omezením, a proto zavedly opatření požadující stahování ,falešných nebo zkreslených zpráv´ a kriminalizaci šíření desinformací,“ popisuje Rada Evropy situaci. Jmenovitě opatření proti nechtěným zprávám zavedly do trestního řádu Arménie, Ázerbajdžán, Rumunsko, Srbsko a Rusko, vyplývá ze zprávy.

Rizikem takových omezení je, že ,falešné zprávy´ jsou široký a vágní koncept, otevřený různým výkladům, vedoucí zneužití předpisů kriminalizací. Dezinformace jsou komplexním problémem s hlubokými sociálními kořeny. Pokud jsou uvalena nějaká omezení, mají být omezena pouze tvrzení, která jsou zjevně nepravdivá a která představují pro veřejnost zjevné zdravotní riziko.

Cenzura musí být uzákoněna, sledování jen podle Úmluvy
V rámci zprávy Rada Evropy publikovala také stanovená kritéria svobody slova, jak je vyhodnocovala i vyzdvihovala. Jde mimo jiné o tyto záruky:

Svoboda projevu je zaručena offline i online. Internet je dostupný i cenově a je k dispozici všem bez diskriminace. Jakákoli omezení svobody projevu, včetně jakéhokoli filtrování obsahu, musí být předepsána zákonem, musí sledovat legitimní cíle stanovené v článku 10 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách a musí být v demokratické společnosti nezbytná.

Neexistuje žádná obecná povinnost zprostředkovatelů sledovat obsah, ke kterému pouze poskytují přístup nebo který přenášejí či ukládají. Zprostředkovatelé internetu nenesou odpovědnost za obsah, který je přenášen prostřednictvím technologie, kterou dodávají, kromě případů, kdy vědí o nezákonné činnosti a obsahu a nekonají k rychlému odstranění.

Jakékoli sledování komunikace a aktivit uživatelů online musí být v souladu s článkem 8 Úmluvy o základních lidských právech a svobodách.

Vlády pořádaly tiskové konference bez otázek
Podle zprávy během pandemie státy učinily proaktivní kroky vůči novinářům a veřejnosti pořádáním pravidelných tiskových konferencí vysokých vládních představitelů a zdravotníků a vytvářením specializovaných webových stránek a horkých linek. „Tiskové konference byly dobrou příležitostí, jak shromažďovat přesné a aktuální informace, ačkoli v některých zemích neměli novináři účinnou příležitost pokládat otázky,“ dodává k tomu zpráva. Konkrétně jsou jmenovány Maďarsko, Srbsko a Španělsko, kde novináři museli otázky předkládat předem, tyto otázky byly tříděny.

Mnoho států připravilo balíčky podpory i pro média, avšak bez všech pochyb došlo i přesto k jejich oslabení, uvádí zpráva.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ylo-674475
Čas jít z EU. Maďarskem otřásla bomba, Němci zděšeni. To tu ještě nebylo

V Maďarsku to začíná vřít. Jedny z předních novin hovoří již zcela otevřeně o nutnosti opustit EU. Ostře se vyjadřují i představitelé vlády a parlamentu. Slova o bruselské intelektuální márnici mohou leckoho překvapit. Vše může souviset s nedávno podepsanou deklarací o budoucnosti Evropské unie. Orbán prý také nechce bohapustý multikulturní superstát. Dopadlo na něj za to obvinění z vyděračství. Nejnovějšímu kontroverznímu článku se s obavami věnuje německý kanál Deutsche Welle.
Maďarské noviny Magyar Nemzet (,,Maďarský národ") bývají některými označovány jako neoficiální vládní médium. V neděli 15. srpna list zahájil diskusi o problému, který byl dříve považován za nepředstavitelný i v maďarských vládních kruzích, a to je vystoupení Maďarska z Evropské unie.

„Je načase mluvit o huxitu“, zněl titulek v Magyar Nemzet. Zpráva podle dostupných informací vybuchla v Maďarsku údajně jako bomba. Zprávu převzala všechna významná média a opoziční politici začali hromadně vyjadřovat své znepokojení.

Oficiální anglická verze zprávy Magyar Nezmet zní: „(Nyní) nastal čas, abychom vážně zvážili možnost našeho vystoupení z této unie států s tisícem krvácejících ran, projevující se imperiální znaky a neuvěřitelně arogantním chováním k zemím východní a střední Evropy.“

V článku se dále píše: „Naše cesty se rozešly, protože Západ se nyní vědomě (...) rozchází s křesťanskou morálkou a hodnotami. Místo toho se snaží vybudovat kosmopolitní světovou společnost bez tváře, založenou na bezuzdném potěšení a sebezničení jednotlivce. (…). (Naproti tomu) my Maďaři, Poláci a lidé ze střední a východní Evropy se držíme svých kulturních a náboženských základů.“

Článek napsal politolog Tamás Fricz. Fricz v politickém prostoru Maďarska není žádný politický outsider. Je údajně předním členem několika důležitých organizací napojených na premiéra Viktora Orbána a platí za ostrého kritika bruselské eurokracie. Z toho vyplývá, že nastolená otázka huxitu může být koordinována s vládními kruhy, a premiér Viktor Orbán tak testuje nálady ve společnosti.

Maďarský establishment se o EU již dlouhodobě vyjadřuje kriticky. Například předseda parlamentu Laszlo Kover se nechal slyšet, že by v referendu o členství v EU hlasoval pro odchod. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga zase prohlásila, že EU již není útočištěm, ale intelektuální márnicí.

Sám Orbán se nechal již v roce 2016 v souvislosti s brexitem slyšet, že „samozřejmě existuje život mimo EU“. Politik se také stále častěji dostává s lídry západních států, a tím pádem s Bruselem, do roztržek. Naposledy tomu tak bylo kvůli Orbánovu zákonu zakazujícímu propagaci homosexuality a změn pohlaví ve školách.
Budapešťský politolog Peter Kreko řekl pro německého veřejného mezinárodního vysílatele Deutsche Welle, že odchod z EU zatím není v Orbánově zájmu. „Má však zájem obrátit veřejné mínění proti EU s cílem potenciálně vydírat Brusel hrozbou možného huxitu. V tomto ohledu je jeho cílem prohloubit nepřátelství vůči EU v Maďarsku.“

„Jedním z jeho nástrojů je tvrzení, že Maďarsko dostává od EU stále méně peněz. To naznačuje, že země proto nemůže získat další výhody z členství v EU,“ dodal Kreko, který je v současné době členem Vídeňského institutu pro humanitní vědy (IWM). Podle průzkumů veřejného mínění považují Maďaři financování EU za jednu z klíčových výhod členství v EU.

To vše se v zemi na Dunaji děje těsně po tom, co lídři 16 politických stran ze 14 evropských zemí ohlásili bezprecedentní spojenectví na obranu svrchovanosti evropských národních států, ochranu nukleární rodiny a zachování tradičních židovsko-křesťanských hodnot.

Tato „Společná deklarace o budoucnosti Evropské unie“ z 2. července 2021 představuje první významnou snahu euroskeptických stran se společně postavit proti evropským federalistům, kteří usilují o přeměnu Evropské unie na bohapustý multikulturní superstát. Signatáři této deklarace jsou právě již výše zmíněný premiér Orbán, bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini a francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Dokument, jehož autorem je bývalý polský premiér Jarosław Kaczyński, který vede vlivnou stranu Právo a spravedlnost (PiS), podepsali také zástupci konzervativních stran z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Řecka, Litvy, Nizozemska, Rumunska a Španělska.

Více ZDE https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ ... ile-672932

V deklaraci se praví, že Evropská unie potřebuje „důkladnou reformu“, protože „místo toho, aby Evropu chránila, se sama stala ‚zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty‘“. Signatáři se shodují na tom, že EU se stala nástrojem „radikálních sil“, které jsou odhodlány provést civilizační transformaci Evropy a jejichž cílem je vytvořit evropský superstát zbavený evropských tradic, sociálních institucí a morálních zásad. Signatáři této deklarace prohlašují, že evropské mainstreamové konzervativní strany opustily tradiční židovsko-křesťanské hodnoty a kvůli politickému zisku převzaly levicovou politiku. Obzvláště kritičtí jsou k politice masové migrace, která umožnila milionům migrantů z Afriky, Asie a Středního východu se usadit v Evropě, přestože mnoho těchto nově příchozích odmítá přijmout evropské hodnoty.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/08/so ... -ockovani/
Soud ve Štrasburku zamítl stížnost 672 francouzských hasičů na povinné očkování

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes zamítl stížnost 672 francouzských profesionálních i dobrovolných hasičů na povinné očkování proti covidu-19, které se na jejich profesi ve Francii bude od září vztahovat. Pokud vakcinaci odmítnou, nesmí chodit do práce a hrozí jim pozastavení platu. Rozhodnutí o předběžném opatření dnes soud zveřejnil na svých stránkách.

Soud uvedl, že na požadavek hasičů se nevztahuje článek 39, podle něhož by podstupovali „reálné riziko nenapravitelných škod“. O stížnosti, která byla soudu doručena 19. srpna, rozhodoval sedmičlenný senát.

Ve Francii je očkování proti covidu-19 povinné pro zdravotníky od srpna, na hasiče se začne vztahovat 15. září. Povinnost podle stěžovatelů porušuje jejich „právo na život“ a „právo na respektování soukromého a rodinného života“.

Po soudu žádali pozastavení povinnosti nechat se očkovat a také návazných trestů – pozastavení výkonu profese a platu – které jim hrozí. Francie příslušný zákon schválila 5. srpna v rámci boje s pandemií covidu-19.

Ve Francii působí 253.000 hasičů. Podle odhadu hasičských odborů má očkování přibližně 65 až 70 procent z nich, tedy zhruba stejný podíl jako u celé francouzské populace, píše Le Monde.

[homer]

Šéf európskej diplomacie plánuje už čoskoro navrhnúť vytvorenie expedičných síl EÚ. Až 50 tisíc vojakov by malo plniť úlohy v operáciách mimo Európy. Situácia v Afganistane by sa totiž v budúcnosti mohla opakovať v Iraku aj západnej Afrike, kde sa Európa bude musieť spoľahnúť hlavne na seba, hovorí Josep Borrell.
Pád Kábulu do rúk Talibanu a chaos pri evakuácií tisícok osôb z Afganistanu podľa šéfa európskej diplomacie jasne ukazujú, že Európa potrebuje vlastné vojenské kapacity. Tie by ale mali byť nezávislé od Spojených štátov.

https://euractiv.sk/section/obrana-a-za ... ku-armadu/

[martanus]

"Rychle se stávají neudržitelným" - stav financí eurozóny se zhoršil

Navzdory záporným úrokovým sazbám a tištění peněz Evropskou centrální bankou, které pohodlně umožnilo všem vládám členských zemí eurozóny financovat se, se nikam neposunul nominální HDP eurozóny je dokonce nižší, než byl před Lehmanovou krizí.

Pak je tu otázka nedobytných pohledávek, které byly z větší části nacpány do vypořádacího systému TARGET2: v opačném případě bychom už byli svědky značných krachů bank.

Největší banky v eurozóně jsou předlužené a ceny jejich akcií zpochybňují jejich přežití. Navíc tyto banky budou muset zmenšit své rozvahy, aby vyhověly novým předpisům Basel 4, které se týkají rizikově vážených aktiv a které mají být zavedeny v lednu 2023.

A konečně bychom měli zvážit politické a ekonomické důsledky kolapsu Eurosystému. Ten bude pravděpodobně vyvolán růstem dolarových úrokových sazeb, což způsobí globální medvědí trh s finančními aktivy. Finanční pozice vysoce zadlužených členů eurozóny se rychle stane neudržitelnou a samotná existence eura, tmelu, který vše drží pohromadě, bude ohrožena.

https://www.zerohedge.com/economics/rap ... teriorated

HDP EUrozony

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210827/uhl ... 35449.html
„Uhlík musí mít cenu všude na světě,“ von der Leyenová vysvětlila, proč život v EU už nebude stejný

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poskytla rozsáhlý rozhovor portálu Pravda.sk. Dotyčná odpověděla na otázky týkající se bezuhlíkové ekonomiky v Evropské unii, jaderné energetiky a splnění Zelené dohody pro Evropu.
Klíčovou myšlenkou celého rozhovoru byla teze von der Leyenové, že život ve stále se měnících klimatických podmínkách už nebude stejný, nemůžeme si to dovolit.
„Určitě musíme změnit způsob naší výroby a spotřeby. Nemůžeme si dovolit pokračovat v tom, že budeme přetěžovat přírodu a planetu, ale pevně věřím, že tuto změnu stihneme udělat včas a způsobem, který nám umožní prosperovat a bude spravedlivý pro všechny,“ konstatovala šéfka Evropské komise.
Podotkla přitom, že v tom spočívá samotná podstata evropské zelené dohody. Přiznala dále, že pokud EU se nepodaří realizovat plán opatření Fit for 55, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s dohodnutými klimatickými cíli, naše děti a vnoučata by mohly vést války o vodu a potraviny.

„Stovky vědců z celého světa právě vydaly zprávu jménem OSN, ve které varují před smrtelnými extrémními povětrnostními jevy, od rozsáhlých přírodních požárů až po extrémní teplo, nadměrné srážky a přívalové záplavy,“ odůvodňovala.
Vzhledem k tomu, že existují obrovské hospodářské a strukturální rozdíly mezi členskými státy EU, uvedla, že EK dbá na to, aby země s nižšími příjmy měly k dispozici silnou podporu, a to nejen formou realistických cílů v oblasti emisí s realistickými lhůtami, ale také z finančního hlediska.
„Slovensko může například očekávat, že do roku 2027 dostane z rozpočtu EU přibližně 24 miliard eur včetně plánu obnovy Next Generation EU, Fondu soudržnosti a Fondu na spravedlivou transformaci. To umožní značné investice do ekologizace slovenského hospodářství a podpoří spravedlivou průmyslovou transformaci,“ poznamenala.
Na otázku o roli jaderné energie v ekologickém úsilí EU von der Leyenová poznamenala, že rozhodnutí provozovat, nebo odstavit jadernou elektrárnu je záležitostí členského státu v souladu s národní energetickou politikou.
Co se tyče perspektivy ukončení provozu spalovacích motorů do roku 2035, předsedkyně v tom vidí příležitost pro Slovensko a jeho automobilový průmysl.
„Z pohledu spotřebitelů vím, že elektrická auta jsou drahá. Ale když jich bude na trhu více, kvalita se zlepší a ceny budou klesat, stejně jako při všech technologiích,“ poznamenala.
Podle von der Leyenové změna klimatu a způsob, jakým ji svět řeší, je téměř definicí geopolitické otázky.
„Evropskou zelenou dohodu vnímám nejen jako Evropu, která se hýbe, aby si udělala pořádek ve vlastním domě, aby čelila hrozbě změny klimatu a využila příležitosti, které nabízí čistší hospodářství a svět,“ prohlásila.
„Uhlík musí mít cenu všude na světě, neboť boj proti změně klimatu je celosvětovým úsilím,“ dodala.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vydaje-na-ob ... madarskem/
Výdaje na obranu se napříč EU postupně zvyšují. Česká republika je až za Slovenskem a Maďarskem

Prostředky vládních institucí členských států směřující na obranu dosáhly předloni 168,5 miliardy eur, což představuje 2,6 procenta z celkových vládních výdajů. Odpovídá to 1,2 procentům hrubého domácího produktu (HDP). Nejvyšší poměr vládních výdajů na obranu k HDP byl v Estonsku, nejnižší v Irsku. V České republice směřovaly výdaje na obranu na úrovni 0,9 procenta HDP. Patří tak k osmi členským státům, kde byly výdaje na obranu nižší než jedno procento. Vyplývá to z údajů Eurostatu.

Od roku 2014 se podíl výdajů na obranu na celkových vládních výdajích mírně zvýšil, zatímco procento HDP zůstalo stabilní na úrovni 1,2 procenta. V roce 2019 se poměr vládních výdajů na obranu k HDP lišil v jednotlivých členských státech Evropské unie od 0,2 procenta v Irsku a 0,4 procentu v Lucembursku až ke dvěma procentům v Řecku a 2,1 procenta v Estonsku.

Primární vojenská obrana
V rámci celé Evropské unie je hlavní část výdajů na obranu soustředěna na vojenskou obranu, což v roce 2019 představovalo 1,1 procento HDP. Výdaje na civilní obranu, zahraniční vojenskou pomoc, obranu na výzkum a vývoj a další jinde nezařazené aktivity činily přibližně 0,1 procenta HDP.

Výzkum a vývoj v oblasti obrany tvořil zanedbatelnou část vládních výdajů ve všech zemích kromě Francie, kde šlo o 0,1 procenta HDP. Zahraniční vojenská pomoc napříč Evropskou unií činila 0,1 procenta HDP, přičemž významné částky použilo Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Slovinsko a Švédsko. Ve všech uvedených státech šlo o desetinu procenta HDP.

Polovina peněz na platy a mzdy
Z celounijní úrovně byla polovina celkových výdajů na obranu věnována náhradám zaměstnanců, tedy mzdám, platům a sociálním příspěvkům ze strany zaměstnavatelů. Necelá třetina směřovala na „mezispotřebu“ a 19 procent na kapitálové investice, tedy na příklad na nové vybavení.

V České republice šlo na mzdy, platy a další související výdaje celkem 33,9 miliard korun. Z celkových výdajů kapitoly ministerstva obrany to bylo 49,6 procenta.

Pokles výdajů na obranu
Mezi lety 1995 až 2019 byl na úrovni Evropské unie zaznamenán pokles výdajů na obranu v procentech HDP, a to z 1,6 procenta v roce 1995 na 1,2 procenta v roce 2019, přičemž podíl na celkových výdajích klesal z 3,1 procenta v roce 1995 na 2,6 procenta v roce 2019.

V posledních letech od roku 2013 se podíl výdajů na obranu na celkových výdajích mírně zvyšuje, zatímco procento HDP zůstává od roku 2013 stabilní na úrovni 1,2 procenta.

Tempo růstu není dostačující
Celkový konečný rozpočet ministerstva obrany pro rok 2019 představoval téměř 71 miliard korun. Podíl výdajů ministerstva na predikovaném HDP meziročně vzrostl na 1,21 procenta.

„Z dosaženého výsledku je zřejmé, že programové prohlášení vlády dosáhnout podílu na HDP ve výši 1,4 procenta do konce volebního období, tedy v roce 2021, je plněno. Byť výsledky dosažené v roce 2019 podporují předpoklad naplňování závazku ve vztahu k NATO ve směřování podílu obranných výdajů na úrovni dvou procent HDP v roce 2024, je přesto nutné konstatovat, že tempo růstu obranných výdajů ve vazby na schválený rozpočet 2020 a střednědobý výhled 2021 až 2022 není dostačující a v budoucím období bude ministerstvo obrany nadále usilovat o nárůst objemu výdajů s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji ekonomiky České republiky a možnostem státního rozpočtu,“ uvádí ministerstvo ve výroční zprávě.

I přesto se oproti předchozím letům výdaje ministerstva zvýšily a posílení bylo znát hlavně v investiční oblasti rozpočtu. Na investiční akce směřovalo celkem 1,429 miliardy korun.

Rezort předloni podpořil několik mezinárodních projektů, příkladem NATO Defence Capacity Building Trust Fund Gruize ve výši 70 tisíc eur na realizaci projektu zabezpečeného spojení mezi NATO a Gruzií nebo NATO-Ukraine Trust Fund in the Area Logistic and Standardization ve výši 20 tisíc eur jako výraz pokračující podpory logistické agendy na Ukrajině.

Pandemie zkomplikovala zakázky
Loňská situace, na které se významně odrazila koronavirová pandemie, zasáhla i rezort obrany. Zkomplikovala hlavně realizaci některých zakázek či uzavřených smluv. Ministerstvo se i tak zkraje tohoto roku chlubilo nejlepším výsledkem za posledních pět let, pokud jde o čerpání přiděleného rozpočtu.

V roce 2020 se investiční se ministerstvu podařilo zrealizovat investiční akce ve výši 17,5 miliard korun. K těm nejvýznamnějším patřil nákup víceúčelových vrtulníků za 1,3 miliardy korun nebo pořízení kolových obrněných vozidel Titus za 1,2 miliardy korun. Za 1,4 miliardy pak ministerstvo pronajalo nadzvukové letouny Jas 39 C/D Gripen za 1,4 miliardy korun.

Nielen výdaje absolutne, ale aj ich efektivita...

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210829/est ... 58236.html
Estonská prezidentka navrhla EU způsob, jak „zadržet Rusko“

Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová se domnívá, že Evropská unie by mohla financovat vytvoření systému protivzdušné obrany středního dosahu v pobaltských zemích.
Kaljulaidová v rozhovoru pro časopis Diplomaatia uvedla, že pobaltské státy včetně Estonska vynakládají na obranu více než 2 % HDP, ale dosud nemají vlastní systém protivzdušné obrany, který by podle jejího názoru pomohl „brzdit Rusko“.
„EU se každý rok schází a diskutuje o vývoji obranného potenciálu členských států. Pátý rok po sobě sedíme v Bruselu a říkáme, že pobaltské země včetně Estonska vynakládají více než 2 % HDP, ale dosud nemají například systémy protivzdušné obrany středního dosahu. Je rozumné šestý rok po sobě tuto skutečnost přiznávat, nebo raději vytvořit mechanismus, jehož pomocí je možné tyto náklady přerozdělit?“ ptá se Kaljulaidová.
Prezidentka se domnívá, že Brusel by měl vytvořit mechanismus, který pomůže rozdělit výdaje na obranu, a vytvoření systému protivzdušné obrany v pobaltských státech by mohlo být financováno z Fondu soudržnosti. „Pokud chce EU do něčeho investovat, může použít peníze Fondu soudržnosti,“ zdůraznila Kaljulaidová.
V posledních letech Rusko upozorňuje na bezprecedentní aktivitu NATO podél svých západních hranic. NATO rozšiřuje iniciativy a nazývá to „zadržováním ruské agrese“. Moskva opakovaně vyjadřuje znepokojení nad nárůstem sil aliance v Evropě a opakovaně prohlašuje, že Rusko pro nikoho nepředstavuje žádnou hrozbu, ale nebude přehlížet akce potenciálně ohrožující jeho zájmy.
Na Ukrajině vstoupilo v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany o směřování ke členství v EU a NATO
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) o strategii zahraniční politiky, která předpokládá směřování země k EU a NATO; příslušný dokument byla zveřejněn na webových stránkách prezidentské kanceláře.
Koncem července ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba oznámil, že RNBO schválila strategii zahraniční politiky. Podle jeho slov dokument definuje šest prioritních směrů zahraniční politiky.
„Zajištění nezávislosti a státní suverenity Ukrajiny, obnovení její územní celistvosti, boj proti agresi Ruské federace, směřování k získání plnoprávného členství v EU a NATO, podpora ukrajinského exportu a získávání zahraničních investic, ochrana práv a zájmů ukrajinských občanů v zahraničí a upevňování pozitivního obrazu Ukrajiny ve světě jsou prioritními oblastmi zahraniční politiky,“ píše se v textu strategie.
Podle dokumentu je kontrolou plnění rozhodnutí pověřen tajemník RNBO Oleksij Danilov.

[homer]

Utajené zveřejnění pravdy o děsivých dopadech reformy zemědělství v EU

„Reforma Společné zemědělské politiky EU v kombinaci se strategiemi Z Farmy na vidličku a Biodiverzita 2030 způsobí v EU snížení kapacit pro výrobu potravin a pokles příjmů zemědělců, který nemá v historii obdoby.“, uvádějí v analytické zprávě vědci ze Společného výzkumného střediska EU (JRC). I experti na agronomii i ekonomiku, které z rozpočtu EU platí Brusel, po provedení příslušných výpočtů dopadů reformy zemědělství, již prosazuje Evropská komise, ve svých závěrech varovali poslance Evropského parlamentu a ministry zemědělství členských států EU před děsivými dopady „ozeleňovacích plánů“.
Závěr výpočtu dopadů reformy zemědělství, kterou europarlament a Rada projednávají, je vůči snahám Komise velmi kritický. I přes použití diplomatického jazyka. Zřejmě „čirou náhodou“ byla 93 stránková analýza JRC zveřejněna a předána europoslancům a Radě na začátku srpna, kdy jsou obě instituce mimo provoz. V době zaslání dokumentu byly v EP kvůli upgrade softwaru vypnuty servery – včetně těch, které zajišťují e-mailovou komunikaci. Papírové dokumenty nejsou v Bruselu v rámci digitalizace již několikátým rokem pro potřeby poslanců tištěny. Podivným načasováním ale elektronický dokument skončil kdesi v „digitální díře“.
Europoslance na existenci této vědecké zprávy usvědčující Komisi z ekonomického zločinu proti zemědělcům a spotřebitelům upozornila organizace COPA-COGECA, která na unijní úrovni sdružuje národní spolky hájící zájmy farmářů. Tento dokument by přitom v žádném případě neměl zapadnout a europoslanci i ministři zemědělství by z něj měli při závěrečném hlasování vyvodit důsledky. Výsledku výzkumu jsou totiž mimořádně závažné. Pro Vaši informaci odcituji celkový závěr:
„Ve všech zemědělských oborech dojde k poklesu produkce o 5% až 15%. Největší budou dopady na odvětví živočišné výroby. Změny ve výrobě povedou ke snížení čistých vývozních pozic u obilovin, vepřového a drůbežího masa a ke zhoršení obchodního deficitu EU u olejnin, ovoce a zeleniny, hovězího, ovčího a kozího masa. Výrobní ceny vzrostou přibližně o 10% s negativním dopadem na příjmy většiny zemědělců.“
V dopisu, kterým generální tajemník COPA-COGECA Pekka Pesonen upozornil europoslance na existenci výzkumné zprávy, jménem největšího zemědělského sdružení v EU varuje, že celkovým důsledkem reformy bude přesunutí zemědělské výroby z Unie do třetích zemí. Od počátků projednávání těchto reformních návrhů jsem po konzultacích s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR varoval, že Komisí navrhovaná opatření zhorší konkurenceschopnost výrobců potravin v EU. Několikrát jsem během jednání Zemědělské výboru i na plénu Evropského parlamentu vyslovil podezření, že reforma je prováděna proto, aby umožnila zvýšení dovozů potravin do Unie. Nyní toto podezření potvrdili i vědci z JRC, což je instituce, která je financována z rozpočtu EU a je poradní organizací nejvyšších orgánů Unie

https://www.facebook.com/MUdrIDavid/pos ... 5930409247

[martanus]

ČASOVANÁ BOMBA. PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN CHTĚJÍ ODŠKODNĚNÍ V CELÉ EU

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie, jak jej požaduje Evropská komise ve svém plánu Fit for 55, naráží po odporu části politiků i zástupců průmyslu na další komplikaci. Kromě nepřipravené energetické infrastruktury se do hry dostává i takzvaná energetická charta, jež vznikla v roce 1994 a měla zajistit bezpečné dodávky energií v době po rozpadu Sovětského svazu. Jejím cílem byla ochrana zahraničních investic v energetickém sektoru, zejména v postsovětských zemích.

Nyní ji používají energetické firmy, které chtějí vysoudit na členských zemích EU vysoké odškodnění za předčasné uzavírání jaderných a uhelných elektráren. Celkem by mohlo jít o částku 1,3 bilionu eur do roku 2050, varoval analytik Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Naposledy v březnu se podařilo švédské společnosti Vattenfall uzavřít dohodu s německou vládou o náhradě škody za uzavřené jaderné bloky ve výši 1,4 miliardy eur. Nejedná se ale o ojedinělý případ. Další spor vede německá společnost RWE s nizozemskou vládou u arbitrážního soudu o dvě miliardy eur, protože má do roku 2030 odstavit uhelný zdroj bez náhrady. Ze stejného důvodu žaluje zemi tulipánů i německá firma Uniper.


Energetická charta měla původně zajistit bezpečné dodávky energií v turbulentních 90. letech. Pro investory měla být zárukou, že o dlouhodobé investice do energetického byznysu v zemích postsovětského prostoru nepřijdou. V prvních letech po podpisu se téměř nevyužívala. V poslední době se ale stala zdrojem vrásek na čele paradoxně v západní části EU, napsal německý deník Die Welt.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/provo ... cka-charta


Co je Smlouva o energetické chartě a protokol k ní


https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... M%3Al27028

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210901/bor ... 87226.html
Borrell: Afghánská krize ukazuje, že EU musí být nezávislejší na USA

Události v Afghánistánu ukázaly, že Evropa musí usilovat o větší strategickou autonomii a zvýšit svou vojenskou sílu, aby byla nezávislejší na Spojených státech, uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
„Načasování a povaha stažení (z Afghánistánu) byly určeny ve Washingtonu. My Evropané jsme se ocitli v závislosti na rozhodnutích USA, a to nejen v otázce evakuace z Kábulu, ale i v širším smyslu,“ napsal Borrell v článku zveřejněném ve středu v New York Times.
Evropa podle něj musí více investovat do svých možností v oblasti bezpečnosti a myslet a jednat strategicky.
„Abychom toho dosáhli, potřebujeme nejprve společné chápání hrozeb, kterým čelíme, a vizi, jak se s nimi vypořádat - společnou strategickou kulturu. Za tímto účelem EU pracuje na tzv. strategickém kompasu, dokumentu, který vymezí naše ambice v oblasti bezpečnosti a obrany na příštích 5-10 let,“ napsal Borrell.
Dodal, že evropské země jednají mimo jiné o vytvoření sil rychlé reakce v EU o síle pěti tisíc vojáků. EU rovněž hodlá v příštích šesti letech investovat osm miliard eur na financování vývoje, který by měl posílit obranné schopnosti unie.
„Strategicky samostatnější a vojensky schopnější Evropská unie bude schopna lépe reagovat na výzvy v sousedních a dalších regionech,“ domnívá se Borrell. Podle jeho názoru by takové posílení EU bylo přínosem i pro USA a v zájmu NATO.
Evropské země byly nuceny evakuovat své občany a Afghánce, kteří pro ně pracovali, poté, co se USA rozhodly ukončit svou misi v Afghánistánu k 31. srpnu. Situace v zemi se zhoršila poté, co Tálibán* ovládl prakticky celou zemi a spojenci drželi pod kontrolou pouze kábulské letiště, přes které byla provedena nouzová evakuace.
V souvislosti se zhoršující se krizí v Afghánistánu a kritikou ukvapeného stažení americké armády začala EU znovu jednat o „strategické autonomii“ unie, včetně vytvoření evropských sil rychlé reakce. Rozhodnutí o vytvoření těchto sil by mohlo být schváleno již v březnu 2022, kdy má být schválen strategický koncepční dokument Strategický kompas EU.

Situace v Afghánistánu
Začátkem srpna Tálibán zintenzivnil ofenzivu proti vládním silám v Afghánistánu. Tálibán vstoupil 15. srpna do hlavního města, ovládl prezidentský palác a 16. srpna oznámil, že válka v Afghánistánu skončila a podoba vlády bude brzy upřesněna. Jedinou provincií, kterou nemají pod kontrolou, zůstává Pandžšír severovýchodně od Kábulu. V noci na 31. srpna se americká armáda stáhla z kábulského letiště a ukončila tak téměř 20 let trvající vojenskou přítomnost USA v Afghánistánu.
Američtí vojáci stahují vlajku v Afghánistánu - Sputnik Česká republika, 1920, 29.08.2021
Válka v Afghánistánu, která trvala od 7. října 2001 do 31. srpna 2021 (stáhnutí amerických vojsk), začala jako součást operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy*, zničení islamistického režimu Tálibánu, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekonstrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy. Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy, od roku 2003 probíhala mise aliance.