EU obecně

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... ove-valky/
Studie: Naděje dožití klesla v Evropě kvůli covidu nejvíc od druhé světové války

Naděje dožití klesla v západní Evropě kvůli pandemii nemoci covid-19 nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology. Zkoumala průměrný věk, kterého se lidé mohou dožít ve 27 evropských zemích, v USA a v jihoamerickém Chile. Naděje dožití čili střední délka života vyjadřuje průměrný počet let, kterých se může dožít osoba daného věku.

Střední délka života klesla u lidí narozených v roce 2020 oproti narozeným v roce 2019 ve 27 z 29 zkoumaných zemích. Autoři studie zaznamenali největší pokles u amerických mužů narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich v průměru snížila o 2,2 roku na 74,5 roku. Následovali je litevští (pokles o 1,7 roku), bulharští (o 1,6 roku) a polští (o 1,5 roku) muži. Vědci registrovali pokles pravděpodobného věku dožití o více než rok u mužů v 11 zemích a u žen v osmi. Přičítají ho vysoké úmrtnosti na nemoc covid-19 u osob starších 60 let.

Čeští muži narození v roce 2020 by se mohli dožít v průměru 75,4 roku, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,1 roku. České ženy narozené v roce 2020 by se mohly dožít 81,2 roku, střední délka života se u nich oproti roku 2019 snížila o necelý rok.

Vědci zaznamenali největší pokles střední délky života u Američanek narozených v roce 2020, naděje dožití se u nich snížila v průměru o 1,7 roku na 80 let. Následovaly Španělky (o 1,5 roku) a Bulharky s Litevkami, u obou se naděje dožití snížila o 1,3 roku.

Střední délka života se nepatrně zvýšila pouze ve třech sledovaných zemích – u obou pohlaví v Dánsku a Norsku a u finských žen. Vědci rovněž porovnali střední délku života s nedávnými trendy a zjistili, že v porovnání s rokem 2015 se snížila u žen v 15 zemích a u mužů v deseti. Naději dožití v roce 2015 poznamenala chřipková sezóna.

Pokles střední délky života je ve střední a východní Evropě vyšší než po rozpadu Sovětského svazu, s výjimkou Maďarska a Litvy. V západní Evropě byly podobné ztráty zaznamenány naposledy během druhé světové války, uvedli autoři studie.

„Západoevropské země jako jsou mimo jiné Španělsko, Anglie, Wales, Itálie a Belgie zaznamenaly tak velký pokles střední délky života během jednoho roku naposledy během druhé světové války,“ řekl listu The Guardian hlavní autor studie José Manuel Aburto z Oxfordské univerzity. „Ženy v osmi zemích a muži v 11 zemích zaznamenali ztráty větší než rok. Abychom to uvedli do kontextu, těmto zemím trvalo v průměru 5,6 roku, než prodloužily střední délku života o jeden rok,“ uvedl Aburto.

Výzkumníci ve studii zohlednili problémy související s počty obětí nemoci covid-19, jako je nedostatečné testování nebo špatná klasifikace příčiny úmrtí, řekl spoluautor studie Ridhi Kashyap. I tak se ale podle nich ukazuje, jak velký dopad měla pandemie covidu-19.

[petrp]

Pokud bude silná zima, dojde zemní plyn. Musíme být tvrdší na Rusko i Nory, říká velvyslanec Bartuška
Ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy. Letos stouply o více než 250 procent. Zásoby v Evropě jsou přitom na rekordně nízké úrovni a dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. „To, že jsme byli dosud příliš hodní na Rusy, Nory, Alžířany, je naše chyba. Musíme být tvrdí odběratelé,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti.
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zasob ... 281528_vtk

Myš si chce vyskakovat na medvěda?

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mad ... autonomii/
Maďarský premiér Orbán vyzval EU, aby přijala strategickou autonomii

Maďarský premiér Viktor Orbán v neděli uvedl, že současná zahraniční politika Evropské unie postrádá autonomii a vyzvala EU, aby se chopila příležitosti rozvíjet praktickou hospodářskou a obchodní spolupráci s Čínou a Ruskem. (Foto: Flickr)

Viktor Orbán to řekl při oficiální návštěvě České republiky v odpovědi na otázku, jak se dívá na budoucí úlohu EU, stejně jako na roli Číny a Ruska v globálních záležitostech.

Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že elity v Bruselu jsou „zaslepeny ideologií“ a současné politiky vůči Číně a Rusku jdou proti zájmům EU.

Orbán řekl, že i když je úzká hospodářská spolupráce s Ruskem a Čínou v zájmu EU, tak EU stále zavírá dveře pro spolupráci, a raději se snaží ukazovat sílu tam, kde je slabá. „EU dělá věci proti svým vlastním zájmům,“ dodal maďarský premiér.

Orbán také řekl, že EU by neměla tančit, jak pískají Spojené státy, ale měla by se držet nezávislé a samostatné diplomatické politiky. Rovněž by neměla ztratit trhy ve východě.

Orbán se domnívá, že Spojené státy považují Čínu za svého největšího soupeře a EU si nemůže nechat ujít obrovské hospodářské příležitosti, které to pro ni představuje.

EU potřebuje strategickou suverenitu, vlastní armádu a nezávislé obchodní politiky, aby hájila své vlastní zájmy, dodal maďarský premiér.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211008/ces ... 99957.html
Česko, Slovensko a deset dalších zemí vyzvaly EU, aby financovala stavbu plotů proti migrantům

Dvanáct členských států odeslaly Evropské komisi dopis, v němž požadují vyčlenění finančních prostředků na výstavbu hraničních bariér, které by zamezily vstupu nelegálních migrantů do Schengenského prostoru. Důvodem zmíněného požadavku je především zhoršující se situace na polských a litevských hranicích.
Řada členských zemí Evropské unie, mezi nimiž jsou země Visegrádské skupiny, pobaltské státy, Rakousko, Bulharsko, Řecko, Dánsko a Kypr, poslala dnes dopis na adresu Evropské komise, ve kterém zdůraznila nutnost finanční podpory výstavby hraničních bariér z unijního rozpočtu. Dopis požadující financování plotů proti nelegálním migrantům byl odeslán před dnešní schůzí ministrů vnitra členských států.
Uvádí se, že Polsko a Litva se potýkají s výrazným problémem spojeným s nelegální migrací, který je podle představitelů těchto zemí způsoben kroky běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten podle řady unijních ministrů vnitra nese odpovědnost za to, že se uprchlíci z Afriky a Blízkého východu dostávají do Evropské unie přes bělorusko-litevskou a bělorusko-polskou hranici. V souvislosti s tím Polsko a Litva již zahájily stavbu hraničních bariér s tím, aby zamezily vlně nelegální migrace. Ministryně vnitra Litvy Agné Bilotaitélová dokonce označila postup běloruského prezidenta za hybridní útok proti celé Evropě.

„Toto legitimní opatření by mělo být jako prioritní záležitost nově a adekvátně financováno z rozpočtu EU,” citují česká média výňatek z dopisu, v němž dvanáct členských zemí vyzývá Evropskou komisi k podpoře stavby hraničních bariér.
Podle návrhu by se stavba plotů měla stát oficiálním dodatečným opatřením v rámci ochrany vnějších hranic Evropské unie.

Nelegální migrace přes běloruskou hranici
Litva, Lotyšsko a Polsko nedávno oznámily nárůst počtu zadržených nelegálních migrantů na hranicích s Běloruskem a obvinily oficiální Minsk z vytvoření migrační krize. V souvislosti se současnou situací zavedl prezident Polska Andrzej Duda na územích hraničících s Běloruskem výjimečný stav, na ochraně hranic se podílí armáda a policie.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko upozornil, že Minsk již nebude brzdit proud nelegálních migrantů do zemí EU, neboť kvůli sankcím Západu na to „nejsou peníze ani energie“. Pohraniční stráže Běloruska opakovaně upozorňovaly na násilné vyhošťování migrantů ze strany Litvy, Polska a Lotyšska na běloruské území.

Tá istá chamraď z Turecka nevadí - ale z Bieloruska vadí... A v Taliansku a Grecku nevadí - ale v Polsku a pobaltí vadí... Divné...

Mimochodom - pred tridsiatimi rokmi sme pohraničné ploty s veľkou slávou rúcali...
Takže perioda obnovy plotov je jedna generácia, skoro ako perioda obnovy lesa To asi to drevo na nový plot musí narásť.

[petrp]

Německo a Francie vysvětlily Polsku, že členství v EU znamená podrobení
Polský ústavní soud potvrdil nadřazenost ústavy země nad právem EU. Podobné rozhodnutí učinil před časem i německý ústavní soud. Ale orgány Evropské unie trvají na nadřazenosti unijního práva a rozhodnutí unijních orgánů nad národními. Spějeme k unijní totalitě.
https://www.novarepublika.cz/2021/10/ne ... -podrobeni

[petrp]

Jak mafie úředníku z EU likviduje nepohodlné politiky - příklad Rakouska a Sebastiana Kurze
Včera 19:30 večer vystoupil dosavadní rakouský kancléř Sebastian Kurz v přímém přenosu hlavní zpráv rakouské televize ORF s projevem, v němž oznámil, že se v zájmu vyřešení vládní krize a stability Rakouska vzdává funkce a jako předseda největší parlamentní strany ÖVP navrhuje prezidentu republiky Alexandru Van der Bellenovi jmenovat kancléřem dosavadního ministra zahraničí Alexandra Schallenberga. Dosavadní šéf rakouské diplomacie je sice nestraník, ale je považován za jednoho z nejbližších Kurzových spolupracovníků. Jde o stoupence tvrdé linie proti migraci a v Radách ministrů zahraničí a pro všeobecné záležitosti vždy odmítal Evropskou komisí navrhované přerozdělování migrantů. Jménem Rakouska letos předložil plán na zvýšení ochrany vnější hranice EU.
https://www.eportal.cz/Articles/10935-j ... kurze.aspx

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/1 ... se-otazky/
Dvořáček: Plán na společné výrobní kapacity EU vyvolává spíše otázky

Nedávno jsme ve Zdravotnickém deníku informovali o plánu Evropské komise na vznik celounijní sítě farmaceutických závodů, které v případě krize jako je ta současná přesměrují svůj provoz na produkci potřebných léčiv či očkovacích látek. V případě očkovacích látek chce nasmlouvat výrobní kapacitu až do výše 700 milionů dávek. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka si lze ale reálné fungování takového systému zatím těžko představit.
Je vytvoření takové pohotovostní celounijní sítě farmaceutických závodů reálné, může skutečně zajistit potřebné výrobní provozy v případě krize?

Cílem projektu Evropské komise EU FAB je zmapovat a vytvořit síť evropských výrobních kapacit, které v případě potřeby zastaví část své aktuální výroby a začnou vyrábět vakcíny či další léčivé přípravky dle aktuálních potřeb EU. Přestože plánované zmapování výrobních kapacit vnímám jako důležité pro případ budoucích zdravotních krizí, reálné fungování systému zatím vyvolává mnoho otázek.
Dokážou farmaceutické závody dát své běžné provozy k dispozici pro pohotovostní výrobu „na zavolání“?

Je těžké si představit, že jakýkoliv výrobní závod, jehož kapacity jsou smluvně zajištěny na měsíce dopředu, výrobu přeruší. Nejen, že by byl vystaven sankcím ze strany zadavatelů výroby, může také dojít k výpadku dostupnosti vyráběných léčivých přípravků. Problematická je také otázka patentové ochrany očkovacích látek, léčivých přípravků a jejich výrobního procesu. Jak bude zajištěna v případě, že se do výroby budou zapojovat výrobní závody, které nejsou ve smluvním vztahu se výrobcem?
Je možné dopředu vytipovat, které provozy mají být do sítě zahrnuty?

To je skutečně otázka. Budou to kapacity na výrobu vektorových vakcín, mRNA vakcín, vakcín vyrobených budoucími technologiemi? A obdobně, o jakých typech léčivých přípravků hovoříme? O všech, nebo jen o některých? Výroba vakcín a léčivých přípravků má vždy svá komplexní specifika a nelze si představit, že by ze dne na den došlo přestavbě výrobních kapacit.

V neposlední řadě je zde velká otázka výrobních komponent, které musí být někde vyrobeny, uskladněny a připraveny k okamžitému využití. Jak bude tato oblast v rámci EU FAB ošetřena?

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211013/evr ... 44478.html
Evropská unie přiznala, že kontrakt Gazpromu a Maďarska neporušuje její zákony

Kontrakt mezi ruským Gazpromem a Maďarskem na dodávku plynu neporušuje evropské zákony, podle Reuters to během summitu Ukrajina-EU v Kyjevě oznámil vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Gazprom a maďarská MVM CEEnergy nedávno podepsaly dva dlouhodobé kontrakty na dodávku plynu přes plynovod Turecký proud a dále Srbsko a přes Rakousko, obě trasy obchází Ukrajinu. V Kyjevě vyjádřili znepokojení nad rozhodnutím Budapešti, protože „poškozuje“ dvoustranné ukrajinsko-maďarské vztahy. Ukrajina se chtěla obrátit na Evropskou komisi.
Borrell poznamenal, že členské státy EU mohou svobodně uzavírat dvoustranné dohody.
„Nakolik vím, v tomto obchodu mezi Maďarskem a Gazpromem není nic protizákonného, nic, co by protiřečilo evropským zákonům,“ uvedl Borrell.
Maďarsko a Gazprom podepsaly v pondělí 27. září novou smlouvu. Jde o dodávky 4,5 miliardy krychlových metrů plynu do Maďarska ročně po dobu příštích 15 let. Z toho 3,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně bude dodáno přes Srbsko a 1 miliarda přes Rakousko. Dohoda, která vstoupila v platnost 1. října, počítá s možností změny podmínek po 10 letech.

Protesty Ukrajiny
Kyjev se obrátí na Evropskou komisi kvůli smlouvě Maďarska s Ruskou federací ohledně dodávky plynu, obcházející Ukrajinu, prohlásilo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Předtím uvedlo, že Kyjev je zklamán rozhodnutím Maďarska podepsat novou dlouhodobou smlouvu s Gazpromem na dodávku plynu, obcházející Ukrajinu, a domnívá se, že poškozuje bilaterální ukrajinsko-maďarské vztahy.
Napětí ve vztazích mezi Ukrajinou a Maďarskem vzniklo v roce 2020 na pozadí diskusí o ukrajinském zákoně o vzdělávání, který výrazně omezuje možnosti výuky v jazycích národnostních menšin.

Reakce Orbána
Maďarsko je suverénní země a sama rozhoduje, od koho bude plyn nakupovat a jakým způsobem ho přebírat; volí k získávání plynu tu cestu, která je bezpečnější, prohlásil na konci září maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci v Ústí nad Labem.

„Maďarsko je suverénní země, my sami rozhodujeme, od koho budeme plyn nakupovat, a sami rozhodujeme, jakým způsobem jej budeme přebírat. Volíme si trasu, která nám zajistí největší bezpečnost. A nikdo nám v tom nemůže radit,“ řekl Orbán, který byl na návštěvě v České republice, a odpověděl tak na novinářovu otázku v souvislosti s reakcí Kyjeva na uzavření nové dohody mezi Gazpromem a Maďarskem o dodávkách plynu do této země.

[petrp]

Izraelský analytik Kedmi východoeurópskym lídrom: „Pozrite sa na Saakašviliho kde Vás dovedie protiruská politika“
Bolo začaté trestné stíhanie proti Michailovi Nikolajevičovi Saakašvilimu, podľa jeho pasu – občana Ukrajiny … vo veci zasahovania do životov strážcov zákona, ako aj vraždy dvoch alebo viacerých osôb, spáchanej všeobecne nebezpečným spôsobom, po predchádzajúcom sprisahaní skupinou osôb na základe politického a ideologického nepriateľstva.

Ukrajinské úrady a niektorí predstavitelia bieloruskej politickej elity by si podľa izraelského experta mali dať pozor na smutný osud bývalého gruzínskeho prezidenta. Počas televíznej šou na kanáli Rusko-1 izraelský politológ Jakov Kedmi povedal, že Saakašviliho, ktorý už dlhé roky koná v amerických záujmoch, opustili jeho patróni a teraz si odpykáva svoje zločiny v gruzínskom väzení.

“Radím každému na Ukrajine, Bielorusku a východnej Európe: pozrite sa na tohto blázna a dobrodruha, ktorý sedí v gruzínskom väzení – toto je vaša budúcnosť,” oznámil Kedmi signál politikom susedných krajín Ruska. Podľa Kedmiho pre Západ exprezident Gruzínska nie je nič iné ako spotrebovaný materiál, s ktorým sa bez ľútosti rozišli. A rovnaký osud čaká všetky proamerické bábky.
https://www.novarepublika.cz/2021/10/iz ... a-politika

[IgorT]

19-3.jpg (32.7 KiB) Zobrazeno 3440 x

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/dej ... cke-forum/
Dejte nám svou DNA z krve a my vás necháme cestovat, „vzkazuje“ Světové ekonomické fórum

Světové hospodářské fórum: „Pošlete nám svou krevní DNA a my vás necháme cestovat a chodit na akce, slibujeme, že vás nebudeme sledovat, a je to pro vaše zdraví“.

I tak se dá shrnout popisek prezentačního video od MMF:

World economic forum: „send us your blood DNA and we’ll let you travel and go to events, promise we won’t track you, oh and it’s for your health“. pic.twitter.com/czJRYSlg93
— Wittgenstein (@Kukicat7) October 15, 2021

Světové ekonomické fórum (World Economic Forum, WEF) je nezisková organizace založená v Ženevě.

WEF založil v roce 1971 Němec Klaus Martin Schwab, profesor managementu na univerzitě v Ženevě.

Tato aplikace může pomoci oživit globální cestování a významné akce během pandemie, umožnit lidem bezpečně navštívit země, konference a sportovní akce.

Uživatelé podstoupí vyšetření krve ve schválené laboratoři CovidPass.
Poté jim bude prostřednictvím telefonu vydán bezpečný QR kód pro zdravotní vízum, který budou moci předložit při odbavení, na hranicích nebo při vstupu na akci.

Digitální pas neobsahuje technologii sledování. Důvěrnost údajů je zachována. To šetří čas i peníze.

Tvůrci systému CovidPass tvrdí, že díky využití údajů z krevních testů je stoprocentně spolehlivý a dokáže zajistit, aby hranice překračovali pouze lidé, kteří nejsou nakaženi virem.

Zároveň kontroluje přístup na koncerty, konference a poutní cesty. Služba využívá automatizované epidemiologické údaje v reálném čase a technologii blockchain.

To může zemím pomoci vyrovnat se s budoucími vlnami Covid-19 nebo jinými epidemiemi bez nutnosti úplné izolace. CovidPass se zavazuje kompenzovat emise oxidu uhličitého za každého svého cestujícího.

Celosvětové cestování a cestovní ruch byly zničeny pandemií. Podle prognóz se počet mezinárodních příjezdů v roce 2020 sníží o 78 %.

Poptávka po osobní letecké dopravě se může obnovit až v roce 2024.
CovidPass může pomoci spolehlivě a bezpečně oživit cestovní ruch a zábavu.“

[martanus]

Asi sem

EU si pod sebe nastražila "hořčíkovou bombu

Stejně jako si Evropa vytvořila plynovou krizi tím, že se rozhodla prodávat ruský plyn na spotovém trhu, vytvořila si také "hořčíkovou bombu" tím, že učinila Čínu závislou na zelené energii.

Světovým monopolním výrobcem (95 %) tohoto důležitého kovu pro výrobu hliníkových slitin je Čína, která drasticky snížila svou výrobu a vývoz. To bude mít dramatické důsledky nejen pro evropský automobilový průmysl, ale i pro mnoho dalších odvětví hospodářství EU: stavebnictví, obalový průmysl a strojírenství.

Podle německého tisku se očekává, že současné zásoby hořčíku v Německu a v celé Evropě budou vyčerpány do konce listopadu 2021.

Německé sdružení WV Metalle bije na poplach a vyzývá německou vládu, aby zahájila intenzivní jednání se svými čínskými kolegy. Velkou otázkou však je, zda se podaří situaci rychle napravit.

Čína plní své závazky v oblasti ochrany klimatu
Na město Yuilin v provincii Shaanxi připadá 87 % světové produkce hořčíku.

Zhruba před měsícem nařídila vláda provincie uzavřít do konce roku přibližně 35 z 50 závodů na výrobu hořčíku a ostatním nařídila snížit výrobu o 50 %. Na vině je slib, který Čína dala Západu, že sníží emise CO2 v zájmu ochrany klimatu. A tomu se nevyhnete, protože na tom bude záviset odbyt čínského zboží: pokud se neomezíte, uvalí na vás drakonická cla.

Více informací na https://www.pravda.ru/economics/1651256-magniy_china/

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211021/fra ... 39822.html
Francie zvažuje uvalení finančních sankcí vůči Polsku. Vadí jí nadřazenost ústavy nad předpisy EU

Francie může s ohledem na rozhodnutí Varšavy ohledně nadřazenosti ústavy nad předpisy EU uvalit na Polsko sankce, včetně finančních, uvedl francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune.
„V první řadě je nutné pokračovat v politickém dialogu... Pokud ale dialog nepřinese žádné plody, muže dojít k uvalení různých sankcí, včetně finančních,“ řekl Beaune v televizním pořadu na stanici LCI.
„Evropa je svrchovaná, kolektivní volba. Nikdo nikoho nenutí vstoupit do Evropské unie. Můžete z ní vystoupit, jak jsme viděli na příkladu brexitu,“ dodal.
Beaune zároveň nevěří, že Polsko chce opustit Evropskou unii.
„Ale věřím, že riskuje, když nedodržuje obecná pravidla,“ uvedl.
Podle Beauna na summitu hlav států a předsedů vlád EU, který začíná ve čtvrtek, nebude o Polsku přijato žádné konkrétní rozhodnutí.
„Dáme polskému premiérovi příležitost objasnit situaci. V úterý to udělal v Evropském parlamentu. Bohužel to nebylo příliš přesvědčivé. Měl spíše za cíl provokace,“ uvedl francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti.
Řekl, že v budoucnu může být zahájeno řízení o uvalení sankcí, pokud Polsko v příštích měsících nezmění svůj postoj.
Polský ústavní soud 7. října rozhodl, že jeho základní vnitrostátní právo má přednost před právními předpisy EU v reakci na kritiku řady rozhodnutí ve Varšavě. Tento krok vyvolal obavy v rámci bloku, zatímco Evropská komise zahájila vyšetřování rozhodnutí, aby rozhodla o dalších opatřeních.
Komise zveřejnila prohlášení, v němž uvádí, že bude prosazovat základní principy bloku, zejména přednost práva EU před vnitrostátním právem, včetně ústavních ustanovení, a závaznost všech rozhodnutí přijatých Evropským soudním dvorem.
Použiji veškerou svou moc proti Polsku, varovala von der Leyenová
V konfliktu mezi Varšavou a Bruselem jde do tuhého. Po rozhodnutí polského ústavního soudu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová avizovala, že „použije veškerou svou moc“, aby vynutila uplatňování evropského práva. Berlín vyslovil Komisi svou „plnou podporu“.
Von der Leyenová v pátek prohlásila, že ji znepokojuje čtvrteční rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybňuje nadřazenost unijního práva. Prozatím nařídila orgánům Evropské komise, aby rozhodnutí co nejdříve analyzovaly, a poté bude rozhodnuto o dalších krocích.
„Evropská unie je společenstvím hodnot a práva. To je to, co naši unii pojí a posiluje,“ uvedla předsedkyně Evropské komise ve svém prohlášení. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v Evropské unii, stejně jako občané dalších zemí,“ prohlásila dále.
Dodala, že všichni evropští občané a evropské společnosti, které v Polsku podnikají, si musí být jisti, že evropská pravidla, stejně jako rozsudky Evropského soudního dvoru, se v Polsku plně uplatňují.
„Právo EU je nadřazené národnímu právu, a to včetně ústavních úprav. K tomu se všechny členské země EU zavázaly, když se stávaly členy Evropské unie,“ upozornila von der Leyenová. „Použijeme veškerou svou moc, kterou nám poskytují Smlouvy, abychom to zajistili,“ odkázala předsedkyně Komise na primární právo EU, které ovšem polský ústavní soud včera zpochybnil.

[petrp]

Babiš byl v Bruselu slyšet. Hodně. Vyhádal kontrolu emisních povolenek
Lídři zemí EU se ve čtvrtek po několikahodinové debatě shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rostoucími cenami energií. Závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatických zdrojů nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu; nakonec do společného prohlášení přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS.

Lídři Francie, Španělska či Česka již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chtěl do závěrů prosadit Babiš, podle nějž jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.

Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a v nedostatečných zásobách plynu.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... nek-681074

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SKRTF/kampane-ucink ... ockovanych
Kampaně účinkovaly, konec s váhavostí. EU chce navýšit počty očkovaných

Evropská unie musí v souvislosti s pandemií covidu-19 zůstat ostražitá a vystupňovat úsilí ve snaze rozptýlit odpor vůči vakcínám. Na summitu Evropské rady se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti a předsedové vlád členských zemí. Zároveň vyzvali ke krokům, které by umožnily unijním státům urychlit darování vakcín do chudších zemí.

V EU je podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) plně naočkovaných 63,4 procenta obyvatel, ovšem mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou v některých případech dramatické rozdíly. Česko s 56,4 procenta plně očkovaných v tempu vakcinace zaostává za unijním průměrem, na Slovensku a především v Rumunsku a Bulharsku je podíl ještě výrazně nižší. Nejlépe je na tom Portugalsko s více než 80 procenty.

„Očkovací kampaně napříč Evropou přinesly významný pokrok v boji proti covidu-19. Nicméně je nutné, abychom zůstali ostražití ohledně vzestupu a šíření možných nových mutací,“ píše se v závěrech přijatých na čtvrtečním jednání Evropské rady. „Ve snaze dál navýšit míry proočkovanosti po celé unii by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, například bojem proti dezinformacím,“ pokračuje schválený text.

Závěry naopak nepřináší žádná doporučení ohledně případných karanténních opatření při nepříznivém vývoji epidemické situace, jaký aktuálně zažívá řada zemí EU. Týká se to i ČR, které hlásí nejvíce hospitalizovaných pacientů s covidem-19 od konce května. Na Slovensku, v Rumunsku, v Bulharsku a v pobaltských zemích je situace ještě horší, přičemž Lotyšsko hlásí nejvyšší denní přírůstky nákaz od začátku pandemie.

Kromě opatření v EU byl tématem summitu i globální boj proti koronaviru. Evropská rada se v tomto směru opět přihlásila ke snaze zajistit celosvětově přístup k vakcínám a vyzvala k „rychlému odstranění překážek“ v jejich globální distribuci. Vybídla přitom Evropskou komisi, aby v tomto ohledu dál spolupracovala přímo s výrobci. „To umožní členským státům urychlit dodávky vakcín zemím, které je nejvíce potřebují,“ píše se v závěrech jednání.

Evropská unie je zatím daleko od splnění svých slibů pokud jde o darování vakcín proti covidu-19 do chudých regionů. Podle informací webu Politico zatím rozdala 56 milionů dávek, přičemž jich slíbila do konce roku darovat 250 milionů. Kolem poloviny příštího roku se pak má počet doručených dávek dostat k 500 milionů.

Závěry Evropské rady nespecifikují, jaké překážky aktuálně stojí v cestě rychlejší distribuci vakcín do chudších zemí. Unijní činitelé nicméně ukazují zejména na krátkou trvanlivost vakcín a složitou byrokracii kolem jejich darování. „EU a její členské země teď musí udělat víc,“ napsali tento týden ve společném komentáři komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainenová a předseda výboru pro rozvoj v Evropském parlamentu Tomas Tobé.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ost ... cemburska/
„Ostnaté dráty? To je demokracie v evropské verzi.“ Poláci protestují v ulicích Lucemburska
?w=828&ssl=1

Asi dva tisíce aktivistů se účastní demonstrace na obranu dolu Turów před Soudním dvorem EU v Lucembursku. (Foto: Twitter/Anna Zalewska)

Odboráři a poslanci PiS, kteří je doprovázejí, poukazují na to, že v ulicích je mnoho policistů, na místě byly postaveny ploty z ostnatého drátu a jsou vidět i obrněná auta. Protest je zatím klidný, jen někteří protestující zapalují dýmovnice.

Kolejny komentarz z Luksemburga i kilka słów do ⁦@MorawieckiM⁩#SolidarnośćZamykaTSUE #TSUEGameOver pic.twitter.com/O2SijGQP8O
— Robert Bąkiewicz (@RBakiewicz) October 22, 2021

„Pokud nás chtějí zavřít, zavřeme Soudní dvůr EU. Rozhodl jsem se sám,“ žertoval předseda odborového svazu Solidarita Turów Wojciech Ilnicki.

„Nelíbí se nám, co udělal oligarcha Babiš, který ve svých osobních zájmech zhoršuje vztahy mezi našimi zeměmi, mezi sousedy,“ řekl zástupce odborů.

Związkowcy z całej Polski przyjechali do Luksemburga w obronie #Turów. O godzinie 10 tej rozpoczyna się pikieta przed siedzibą TSUE. Związkowcy zamierzają wręczyć petycję przedstawicielom Trybunału. Potem protest ma przenieść się przed ambasadę czeską. pic.twitter.com/qI99qskk9S
— Polska Grupa Energetyczna (@Grupa_PGE) October 22, 2021

„Ostnatý drát proti legální demonstraci Solidarity v Lucembursku! Těším se na pobouření naší opozice vůči této skutečnosti, protože kdyby takové dráty byly nasazeny ve Varšavě, letěli by raději do Evropy, aby si stěžovali na polskou vládu. A co úplná opozice?“ napsal poslanec Marek Wesoły na Twitteru.

Drut kolczasty przeciwko legalnej demonstracji Solidarności w Luksemburgu!!!!
Czekam na oburzenie naszej opozycji na ten fakt, przecież gdyby takie druty rozwinięto w Warszawie polecieli by donieść do Europy na Polski Rząd. No więc jak totalna opozycjo???#Solidarność pic.twitter.com/Z7HC6E8gRU
— Marek Wesoły (@MarekWesoly) October 21, 2021

Polská europoslankyně Anna Zalewska je také pobouřena.

„V Lucembursku nás vítají ostnaté dráty a obrněná policejní auta. Demokracie v evropské verzi,“ napsala.

W Luksemburgu witani jesteśmy drutami kolczastymi i pancernymi wozami policji. Demokracja w europejskim wydaniu.

Już jutro prostest przeciwko stanowisku #TSUE ws. #Turów! pic.twitter.com/lsPPVu4SiA
— Anna Zalewska (@AnnaZalewskaMEP) October 21, 2021

„Chovají se k nám jako k dobytku. Doslova. Všude spletence ostnatého drátu. Jako za války. Pokud vím, je to nezákonné,“ řekl novinářům jeden z protestujících.

[petrp]

Z Bruselu přijde klimatická daň na domy a auta. Maďarsko už hlásí, že nic zavádět nebude
Evropksá unie chystá tzv. klimatickou daň pro majitele domů a automobilů. Maďarská vláda se postaví proti tomuto zdanění, oznámil vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás. Očekává, že stejný postoj zaujmou i ostatní země V4. To, že ceny energií v celé Evropě prudce rostou, což má podle něj za následek krizi veřejných služeb, dává za vinu „špatně promyšlené energetické politice Evropské unie.“
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ude-681234

Vítejte v NWO...

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211024/ve- ... 70807.html
Ve Velké Británii našli tři obrovské chyby Evropské unie

Evropská unie se změnila ve zkrachovalou nedofederaci, která svojí existencí spíše připomíná „pohádku“ o klubku účelových zákonů. O tom píše korespondentka The Telegraph Sherelle Jacobsová.

„Každý den dostáváme nové zprávy o tom, že Británii se podařilo utéct, dokud ještě měla možnost,“ myslí si.

Podle jejích slov se EU nachází na začátku krize, která ohrožuje její samotnou existenci. Novinářka si myslí, unie špatně chápe dobu, v níž se nachází, a proto dělá chyby hned v několika směrech.
Zaprvé se Evropská unie příliš silně plete do řízení ekonomik členských států, což vede v nejlepším případě k velmi malému růstu. Zadruhé, EU se začala snažit o to být celosvětové důležitá, přestože není konkurence schopná, například ve srovnání s Čínou. Zatřetí, epidemie koronaviru ukázala na mnoho slabých míst ve struktuře samotné organizace EU, přičemž nelogická opatření, jako bylo například uzavření hranic, jen posílily centralistické síly.
Jacobsová dodala, že nehledě na to, zdali se EU rozpadne, tak ji v každém případě čeká morální zastarávání. Jediná otázka zní, kdy k tomu dojde.

Sankce proti Polsku
Před několika dny bylo informováno, že Francie může s ohledem na rozhodnutí Varšavy ohledně nadřazenosti ústavy nad předpisy EU uvalit na Polsko sankce, včetně finančních.
„V první řadě je nutné pokračovat v politickém dialogu... Pokud ale dialog nepřinese žádné plody, muže dojít k uvalení různých sankcí, včetně finančních,“ uvedl francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune v televizním pořadu na stanici LCI.
„Evropa je svrchovaná, kolektivní volba. Nikdo nikoho nenutí vstoupit do Evropské unie. Můžete z ní vystoupit, jak jsme viděli na příkladu brexitu,“ dodal. Beaune zároveň nevěří, že Polsko chce opustit Evropskou unii.

Rozhodnutí soudu
Polský ústavní soud 7. října rozhodl, že jeho základní vnitrostátní právo má přednost před právními předpisy EU v reakci na kritiku řady rozhodnutí ve Varšavě. Tento krok vyvolal obavy v rámci bloku, zatímco Evropská komise zahájila vyšetřování rozhodnutí, aby rozhodla o dalších opatřeních.
Komise zveřejnila prohlášení, v němž uvádí, že bude prosazovat základní principy bloku, zejména přednost práva EU před vnitrostátním právem, včetně ústavních ustanovení, a závaznost všech rozhodnutí přijatých Evropským soudním dvorem.

[Alchymista]

To normálnou hlavou nevymyslíš...
https://echo24.cz/a/SBEjU/eu-chce-otevr ... dska-prava
EU chce otevřít misi v Afghánistánu. Má dohlížet na lidská práva

Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal dnes britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán.

Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu 12 týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit, jelikož Tálibán nad zemí překvapivě rychle získal kontrolu.

Návrat unijních diplomatů se plánuje v době, kde se světové mocnosti stále snaží shodnout na tom, jak s Tálibánem jednat. Brusel uvedl, že hodlá s vládou tálibů komunikovat, ale nemá v plánu ji uznat.

Mezi státy sedmadvacítky podle FT panuje shoda na tom, že unijní zastoupení v Tálibánem vedeném Afghánistánu je potřebné, aby EU v zemi mohla apelovat na dodržování lidských práv, pomohla předejít humanitární krizi a dohlédla na to, že Tálibán plní svůj závazek, že se Afghánistán nestane vývozcem terorismu.

Brusel podle FT také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí afghánské vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a které se snaží s novým režimem vybudovat úzké vztahy.

Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba, plánuje znovuotevřít své zastoupení v Kábulu, sdělily FT zdroje, které byly s plánem seznámeny. Podle nich by toto zastoupení kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU. Termín otevření přitom podle zdrojů bude závist na vyřešení bezpečnostních otázek.

Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který má vyhodnotit proveditelnost navrácení diplomatů do Kábulu. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU neměla přístup potřebný k efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy Kč).

Za uplynulý měsíc se Brusel snažil s Kábulem vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Podle jednoho zdroje FT ale EU neochotně přijala skutečnost, nelze obejít nastavená pravidla, podle nichž zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen bezpečnostní složky Tálibánu.

Mluvčí šéfa unijní diplomacie Nabila Massraliová uvedla, že zatím nebylo rozhodnuto o bezpečnostních otázkách týkajících se mise v Afghánistánu. „Můžeme potvrdit, že pracujeme na zajištění omezené přítomnosti na místě, z bezpečnostních důvodů však nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ sdělila FT. "V této fázi by šlo pouze o (zastoupení) EU. Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení. Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti," pokračovala. „Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání (vlády Tálibánu). Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří potřebují naši pomoc, tím, že budeme blíž,“ dodala s tím, že komunikace s Tálibánem je proto nevyhnutelná.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/10/eu ... ych-uveru/
EU chce zastropovat sazbu úroků nebo nákladů u spotřebitelských úvěrů

Členské státy EU by měly zavést horní hranici úrokových sazeb nebo roční procentní sazby nákladů (RPSN) případně celkových nákladů u spotřebitelských úvěrů. Počítá s tím návrh evropské směrnice o spotřebitelských úvěrech Návrhem se nyní zabývá Senát, projednat ho má na své schůzi, která začne dnes. Senátní výbor pro záležitosti EU se ke zmíněnému omezení postavil negativně. Senátor a zpravodaj Raduan Nwelati (ODS) řekl, že negativní postoj ke stropu u spotřebitelských úvěrů zaujala i vláda. Zavedení případného stropu na úroky nebo náklady u spotřebitelského úvěru dosud v EU záviselo na rozhodnutí konkrétního státu.

Návrh směrnice je na programu nynější schůze Senátu. Návrh uvádí, že členské státy zavedou horní hranice pro jeden nebo více parametrů, a to úrokové sazby, roční procentní sazbu nákladů nebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Senátoři se podle Nwelatiho stejně jako vláda obávají, že rizikoví zájemci o úvěry se přesunou do „šedé zóny“ a budou si půjčovat peníze od lichvářů. „Bude to bez jasných pravidel,“ podotkl.

Evropská komise argumentuje, že zavedení stropu ochrání spotřebitele. „V řadě členských států je běžnou praxí stanovení horních hranic pro úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů, anebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele. Toto určení horní hranice se z hlediska spotřebitelů ukázalo jako přínosné,“ stojí v důvodové zprávě.

Senátorům se nelíbí také další z návrhů, který by umožnil ve výjimečných případech poskytnout úvěr klientům pravděpodobně neschopným splácení. Podle senátního výboru prolamuje jedno z nejdůležitějších pravidel na ochranu spotřebitele obsažených v návrhu směrnice. Nwelati řekl, že ani česká vláda s tím nesouhlasí z obavy, že by to mohlo být zneužíváno. Návrh směrnice uvádí, že věřitel může za zvláštních a odůvodněných okolností výjimečně úvěr poskytnout, pokud má například se spotřebitelem dlouhodobý vztah, nebo v případě půjček na financování mimořádných výdajů na zdravotní péči, studentských půjček nebo půjček pro spotřebitele se zdravotním postižením. Měl by ale zohlednit výši a účel úvěru a pravděpodobnost, že závazky ze smlouvy spotřebitel splní.

Návrh směrnice, která ruší a nahrazuje dosavadní směrnici z roku 2008, navíc zavádí v rámci vyšší ochrany spotřebitelů například zákaz vázaného prodeje nebo omezuje nutnost poskytovat některé povinné informace, které není možné zveřejnit obrazem. Týká se to třeba reklamy v rádiu. Návrh reaguje na digitalizaci služeb na tomto trhu a má usnadnit i přeshraniční poskytování úvěrů. Poskytovatelé úvěrů budou muset zájemce informovat na evropském jednostránkovém formuláři, kde by měly být klíčové informace o úvěru, aby klienti mohli porovnávat víc nabídek. „Účelem je zajistit, aby spotřebitelé viděli všechny základní informace na první pohled, a to i na displeji mobilního telefonu,“ uvádí důvodová zpráva.

Podle údajů České národní banky dlužily tuzemské domácnosti na spotřebitelských úvěrech letos v červenci 274 miliard korun a jejich dluhy z úvěrů za bydlení představovaly 1,535 bilionu korun. Celkově dlužily domácnosti bankám 1,977 bilionu korun. Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu. Podle České bankovní asociace představoval podíl problematických spotřebitelských úvěrů, tedy těch po splatnosti, v srpnu 5,29 procenta. Bylo to zhruba o jeden procentní bod víc než před rokem.